Vít Blaha: Jak hraboše vidí sadař?
Už od jara registrujeme větší pohyb v půdě a více děr po těchto škůdcích. Aktuálně se k nám stahují z okolních polí, kde je již po sklizni a u nás jim samozřejmě chutná - protože oséváme meziřadí směsí bylin, které jsou pro ně lákavé, nejdřív spasou tuto zelenou hmotu a pak se pouští do stromků - viz foto v příspěvku. Na jednom metru čtverečním se dá napočítat 20-30 děr, půda je jako cedník a vzhledem k tomu, že u nás neprší, mají hlodavci v domečku suchoučko a teploučko.
To hnědé meziřadí není zásluha sucha, které u nás opět panuje, ale je to z 80% vina hlodavců, kteří si na něm pochutnávají. Je to skutečně tak, protože tam, kde jsme loni sázeli sad a s půdou hýbali, je zaseté meziřadí stále ještě zelené, ale tam, kde je sad třeba 5. rok po výsadbě, je to na troud a nezbývá nic jiného, než půdu v meziřadí technikou rozdělat a za těžké peníze zasít další potravu pro tyto roztomilé škůdce...
Stejně tak je zelené meziřadí pouze tam, kam jsme vyseli obyčejnou travní směs bez příměsí kvetoucích bylin - také je to vidět na fotkách, ale tato směs je nevhodná na provzdušňování půdy a zadržování vláhy.
Jsme povinni o naše živobytí pečovat s péčí řádného hospodáře a tak využijeme všech možností, jak se těchto škůdců zbavit, ať se to někomu líbí nebo ne.
Pokud chcete podepsat petici proti používání přípravků na hubení těchto škůdců, přijďte se k nám podívat a zkuste se na pár chvil vžít do kůže zemědělců - když Vám dá obilnina zničeho nic výnos na úrovni 15-20%, když Vám před očima usychá svěží meziřadí, když vidíte, že stromky, kolem kterých tancujete 5 let, nemají šanci přežít do další sezony, možná změníte názor.
Neobhajujeme naše další jednání, jen chceme, abyste znali názor i z druhé strany, ne jen z TV a novin.
A co bude, až myši všechno spasou? Adoptujeme si každý myší rodinku?
reklama
Dále čtěte |
Ministerstvo zemědělství letos rozdělí 90 milionů korun na uchovávání genetických zdrojů, meziročně výše
Výzkumnému ústavu bramborářskému přibývají objednávky na jihoamerický jakon
Sněmovní zemědělský výbor schválil jednodušší nasazení dronů v zemědělstvíOnline diskuse
Všechny komentáře (7)
pavel peregrin
9.8.2019 14:28
Karel Zvářal
9.8.2019 14:45
Miroslav Vinkler
9.8.2019 15:25Problém je, že jsme dokázali totálně narušit vztahy mezi predátory a jejich potravou svoji představou o ziskovém průmyslově-chemickém využívání zemědělské půdy. Teď sklízíme hořké plody "zeleného byznysu ala Agrofert" .Tady je každá rada dobrá.
Použijeme-li plošně jedy - špatně. Zdecimujeme mimo hrabošů i řadu dalších živočichů a dále vychýlíme ekologické kyvadlo do extrému.
Nepoužijeme-li plošně jedy- taky špatně - argumentace pana Blahy i Agrární komory (Jandejsek) není úplně mimo.
Co má tedy převážit ?
Nevím,je-li můj názor správný, ale pokud jedy nepoužijeme, mělo by se říct i b) jak dál v zemědělství a nastolit razantně odlišné chování při využívání půdy.
Pokud toho nejsme schopni, převažuje varianta použití jedů.
Anyr
9.8.2019 15:50 Reaguje na Miroslav VinklerA do té doby prostě platit a dovážet a méně spotřebovávat a konzumovat.
Kdybych si měl rýpnout - všechno v dobrém - tak občanům ČR by prospěl jak pohyb, tak hladovka, ulehčí to i výdajům zdravotnictví a všichni budou ve finále spokojení. Lidi, stát i příroda. :)) Jen to chce přetrpět, vydržet, ten čas, než napravíme chyby z minulosti, kterými jsme tu přírodu kolem rozbili.
Ovšem, samozřejmě, touhle cestou se lidí asi nevydají.
Jan Škrdla
9.8.2019 16:23 Reaguje na AnyrDovážet potraviny nemusí být výhra. V zemědělských velmocích se těch sajrajtů na ochranu rostlin používá mnohdy více než u nás. Navíc se kvůli tomu často kácí další lesy.
Dobrovolnou skromnost, tu můžete čekat u menší části populace, u té větší byste to musel nařídit.
Vycházejme z toho, že zatím máme dostatek nebo spíše nadbytek potravin a velká část plochy je oseta plodinami k nepotravinářským účelům (řepka - bionafta, obilí - biolíh, kukuřice - bioplyn). Ze začátku by pro harmonizaci stavu krajiny stačilo výrazné omezení pěstování plodin pro biopaliva a pro výrobu bioplynu.
Karel Zvářal
9.8.2019 15:58 Reaguje na Miroslav VinklerSypat teď jed do nor je prakticky neproveditelné (jeden vytvoří až desítky otvorů), to by musela na brigádu celá Praha, a to by ještě nestačilo. Nejlepším řešením je strniště podiskovat a se setím počkat do nejzazšího termínu, velká část hrabošů odmigruje nebo vyhladoví. Na osetých plochách jsou výhrabky vidět, tam už má význam chodit s kýblíkem a granule dávat do nor. Ale kdo by se s tím v dnešní uspěchané době babral. Takže večer dojede traktor a povolení nepovolení - šak mě nikdo nevidí a nikdo sem nechodí...
