https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jak-hrabose-vidi-sadar
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vít Blaha: Jak hraboše vidí sadař?

9.8.2019
Hraboši zdevastovaný sad.
Hraboši zdevastovaný sad.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Myši a hraboši začínají být obrovský problém i v našich sadech - jejich kalamitní výskyt je zřejmý na první pohled a škody jsou více než patrné. Bohužel to nejsou jen škody jednorázové jako na jednoletých plodinách, ale pokud tento problém nebudeme razantně řešit, škody na trvalých plodinách, které pěstujeme, budou nevratné a fatální.
 

Už od jara registrujeme větší pohyb v půdě a více děr po těchto škůdcích. Aktuálně se k nám stahují z okolních polí, kde je již po sklizni a u nás jim samozřejmě chutná - protože oséváme meziřadí směsí bylin, které jsou pro ně lákavé, nejdřív spasou tuto zelenou hmotu a pak se pouští do stromků - viz foto v příspěvku. Na jednom metru čtverečním se dá napočítat 20-30 děr, půda je jako cedník a vzhledem k tomu, že u nás neprší, mají hlodavci v domečku suchoučko a teploučko.

Hraboši poničený stromek.
Hraboši poničený stromek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

To hnědé meziřadí není zásluha sucha, které u nás opět panuje, ale je to z 80% vina hlodavců, kteří si na něm pochutnávají. Je to skutečně tak, protože tam, kde jsme loni sázeli sad a s půdou hýbali, je zaseté meziřadí stále ještě zelené, ale tam, kde je sad třeba 5. rok po výsadbě, je to na troud a nezbývá nic jiného, než půdu v meziřadí technikou rozdělat a za těžké peníze zasít další potravu pro tyto roztomilé škůdce...

Stejně tak je zelené meziřadí pouze tam, kam jsme vyseli obyčejnou travní směs bez příměsí kvetoucích bylin - také je to vidět na fotkách, ale tato směs je nevhodná na provzdušňování půdy a zadržování vláhy.

Hraboši sežrané meziřadí.
Hraboši sežrané meziřadí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jsme povinni o naše živobytí pečovat s péčí řádného hospodáře a tak využijeme všech možností, jak se těchto škůdců zbavit, ať se to někomu líbí nebo ne.

Pokud chcete podepsat petici proti používání přípravků na hubení těchto škůdců, přijďte se k nám podívat a zkuste se na pár chvil vžít do kůže zemědělců - když Vám dá obilnina zničeho nic výnos na úrovni 15-20%, když Vám před očima usychá svěží meziřadí, když vidíte, že stromky, kolem kterých tancujete 5 let, nemají šanci přežít do další sezony, možná změníte názor.

Neobhajujeme naše další jednání, jen chceme, abyste znali názor i z druhé strany, ne jen z TV a novin.

A co bude, až myši všechno spasou? Adoptujeme si každý myší rodinku?



reklama

foto - Blaha Vít
Vít Blaha
Autor je předseda představenstva Sady Starý Lískovec.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

9.8.2019 14:28
Jako zemědělec vás plně chápu, jenom se obávám, že než se naše ministerstva k něčemu rozhoupou, bude pozdě.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.8.2019 14:45
Pane Blaha, dejte sem prosím za měsíc foto těch stromků. Věřím, že budou stále zelené, jako na tomto snímku. Hraboš není hryzec, byť k jakémusi poškození asi dojde. Kryty bych používal tvrdé celoplastové nebo králičí pletivo, s tímto jste hrabošům k smíchu. Nicméně zásah je zde asi nutný.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.8.2019 15:25
Když dochází k přemnožení hrabošů , měla by nastoupit řada predátorů od lasiček, přes lišky, tchoře, kuny, divoká prasata, jezevce až po poštolky, káňata a další dravce.
Problém je, že jsme dokázali totálně narušit vztahy mezi predátory a jejich potravou svoji představou o ziskovém průmyslově-chemickém využívání zemědělské půdy. Teď sklízíme hořké plody "zeleného byznysu ala Agrofert" .Tady je každá rada dobrá.
Použijeme-li plošně jedy - špatně. Zdecimujeme mimo hrabošů i řadu dalších živočichů a dále vychýlíme ekologické kyvadlo do extrému.
Nepoužijeme-li plošně jedy- taky špatně - argumentace pana Blahy i Agrární komory (Jandejsek) není úplně mimo.
Co má tedy převážit ?

Nevím,je-li můj názor správný, ale pokud jedy nepoužijeme, mělo by se říct i b) jak dál v zemědělství a nastolit razantně odlišné chování při využívání půdy.
Pokud toho nejsme schopni, převažuje varianta použití jedů.
Odpovědět
Anyr

Anyr

9.8.2019 15:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já bych navrhoval nejmenší zlo a největší dobro - nenarušovat ekosystém ještě víc, protože by to podle mě vedlo v budoucnu k ještě horšímu scénáři. Naopak se snažit ekosystém obnovit, posílit, harmonizovat, a důvěřovat tomu, že pak se vše srovná samo.
A do té doby prostě platit a dovážet a méně spotřebovávat a konzumovat.
Kdybych si měl rýpnout - všechno v dobrém - tak občanům ČR by prospěl jak pohyb, tak hladovka, ulehčí to i výdajům zdravotnictví a všichni budou ve finále spokojení. Lidi, stát i příroda. :)) Jen to chce přetrpět, vydržet, ten čas, než napravíme chyby z minulosti, kterými jsme tu přírodu kolem rozbili.
Ovšem, samozřejmě, touhle cestou se lidí asi nevydají.
Odpovědět

Jan Škrdla

9.8.2019 16:23 Reaguje na Anyr
Chápu vaše rozhořčení i nadšení, ale to co považujete za největší dobro, nemusí být vždy největším dobrem.
Dovážet potraviny nemusí být výhra. V zemědělských velmocích se těch sajrajtů na ochranu rostlin používá mnohdy více než u nás. Navíc se kvůli tomu často kácí další lesy.
Dobrovolnou skromnost, tu můžete čekat u menší části populace, u té větší byste to musel nařídit.

Vycházejme z toho, že zatím máme dostatek nebo spíše nadbytek potravin a velká část plochy je oseta plodinami k nepotravinářským účelům (řepka - bionafta, obilí - biolíh, kukuřice - bioplyn). Ze začátku by pro harmonizaci stavu krajiny stačilo výrazné omezení pěstování plodin pro biopaliva a pro výrobu bioplynu.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.8.2019 15:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Čtyřleté (tří až pěti) cykly hrabošů jsou známy a dostatečně popsány. Někdy ta "plánovaná" gradace téměř není znatelná, o to silnější je ta následná. Dělám do sov, takže tohleto sleduji prakticky "od plenek". Gradace není dána ani zvýšenou potravní nabídkou či nějakým super počasím, i když deštivé je dosti decimuje. Podle mého je to metoda přežívání hrabošů, aby se rychle namnožili, nedali moc šancí predátorům se namnožit, a v zimě tzv. zkolabují, tj. spadnou na minimální stavy a nechají tak predátory na holičkách. To více na potravě (žaludech, bukvicích) je závislá myšice, která má také výrazné gradační cykly.

Sypat teď jed do nor je prakticky neproveditelné (jeden vytvoří až desítky otvorů), to by musela na brigádu celá Praha, a to by ještě nestačilo. Nejlepším řešením je strniště podiskovat a se setím počkat do nejzazšího termínu, velká část hrabošů odmigruje nebo vyhladoví. Na osetých plochách jsou výhrabky vidět, tam už má význam chodit s kýblíkem a granule dávat do nor. Ale kdo by se s tím v dnešní uspěchané době babral. Takže večer dojede traktor a povolení nepovolení - šak mě nikdo nevidí a nikdo sem nechodí...
Odpovědět
mr

11.8.2019 12:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Cit.:"Když dochází k přemnožení hrabošů , měla by nastoupit řada predátorů od lasiček, přes lišky, tchoře, kuny, divoká prasata, jezevce až po poštolky, káňata a další dravce." jste taková veselá kopa. Jak mohou ty lasičky, tchoři atd. nasoupit, když je tu kdosi systematicky skoro vyhubil? Znáte heslo, cit.: "Co má zahnutý zobák, musí se zastřelelit."
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist