Jakub Hruška: Jak velkou roli hrají pesticidy v úbytku zajíce?
3.11.2023
Zajíc polní.
-
- pesticidy jsou v zajících vždy, a to i tam, kde bychom to nečekali (převážně lesní honitby)
-
- jakmile ale existují plochy, kam zaječí zvěř může před pesticidy „uhnout“, ihned je pesticidů méně (a zajíců více). Typicky okolí letišť, ale i blízkost rakouské hranice (viz mapa) či místa s biopásy a neproduktivními plochami
-
- nemůžeme všechno svádět na predaci (i když je důležitá), protože zajíců skokově ubylo v druhé půlce 70. let, a to se nestalo tím, že by myslivci přestali lovit šelmy a dravce – tam hrála chemizace (ale i třeba změna agrotechnických postupů) bezpochyby velkou roli. „Makro“ struktura krajiny se totiž od té doby prakticky nezměnila (viz foto srovnání Chleby 1975 a 2021)
-
- velkou negativní roli hrají v poslední době „moderní zemědělské postupy“ – tedy podzimní desikace a jarní „umrtvování drnu“ glyfosátem či jinými totálními herbicidy, které dělají z polí života prostou poušť
-
- v zajících nacházíme ve velkých množstvích zakázané pesticidy
Protože výzkum pokračuje, hledáme honitby, kde bychom rádi odebrali po honu zaječí moč na stanovení pesticidů. Napište mi prosím na e-mail hruska.j@czechglobe.cz, pokud jste ochotni se na studii podílet.
Potřebujeme spíše honitby, kde se zajíc loví v nějakých „větších“ počtech (tedy aspoň 10-15 na honu). A přátelé nemyslivci, ale třeba zastupitelé obcí, zkuste promluvit s vašimi myslivci. Víc vzorků znamená, že se víc dozvíme.
A velký dík těm, kteří již k výzkumu přispěli – a i od nich se hodí další vzorky. Současně děkuji všem, kteří nám v minulých letech pomohli. Souhrnné výsledky za pět let výzkumu zveřejníme v půlce příštího roku, protože potřebujeme hodně dat, abychom je dokázali dobře statisticky vyhodnotit.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Další články autora |
Jakub Hruška: Dnes to jsou dva roky, kdy vzplanul požár v NP České Švýcarsko
Jakub Hruška: Regenerace lesa po požáru je v NP České Švýcarsko přímo dechberoucí
Jakub Hruška: Řepka. Jaké jsou její klady a jaké jsou její zápory?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (80)
Karel Zvářal
3.11.2023 06:50https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Zde je příklad honitby bez pesticidů (pastva, louky, sady), kde se dnes neloví, dříve v průměru 200. Černá, lišky, kuny, krkavci, káně... - mnohonásobný nárůst od sedmdesátek. Biologická ochrana funguje.
Odpovědět
Zde je příklad honitby bez pesticidů (pastva, louky, sady), kde se dnes neloví, dříve v průměru 200. Černá, lišky, kuny, krkavci, káně... - mnohonásobný nárůst od sedmdesátek. Biologická ochrana funguje.
SV
Slavomil Vinkler
3.11.2023 07:35 Reaguje na Karel ZvářalJak jsem psal. Udržitelná populace zajíců - znám akorát letiště Brno Tuřany. Tam není moc černé, kuny, lišky a ptáci se taky vyhýbají.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.11.2023 07:39 Reaguje na Slavomil VinklerI když pesticidy určitě škodí, nejhorší efekt je součin predace a pesticidů. Znám několik příkladů, kdy během myších roků počty zajíců narostly. A pesticidů neubylo.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2023 07:52 Reaguje na Slavomil VinklerPráce sokolníka pro bezpečnost letiska udělá své...
Odpovědět
ss
smějící se bestie
3.11.2023 09:44 Reaguje na Karel ZvářalI americký norek, mýval, volavka.
A vše jmenované přes zelený chráněné, bohužel !
Kadlík z Orlíku by vám vysvětlil, kolik různé škodné mohlo být v panských lesích.
Odpovědět
A vše jmenované přes zelený chráněné, bohužel !
Kadlík z Orlíku by vám vysvětlil, kolik různé škodné mohlo být v panských lesích.
Karel Zvářal
3.11.2023 09:48 Reaguje na smějící se bestieJelikož jsem byl pravidelným návštěvníkem lesa krátce poté, co jsem se naučil chodit, vše mám na disku velmi dobře uloženo. To se hltačům skriptových blábolů dosti špatně vysvětluje.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.11.2023 08:09Pro pana Hrušku- dal jste do uvozovek "moderní zemědělské postupy". Zelení, ekologové, různí samozvaní rádobyochránci vehementně prosazovali pokrytí půdy, hlavně neorat a s půdou nehýbat a nejlépe strniště nechat bez podmítky až do jara, zasít "půdoochrannou" směsku. Jenže aby se pak mohla pěstovat vůbec nějaká plodina, tak se bez toho glyfosátu zemědělci neobejdou. To vám nedošlo?? Ono když se něco vymýšlí, tak když se řekne a), tak se také musí dodat to b)a c) a hlavně používat rozum.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
3.11.2023 09:06 Reaguje na pavel peregrinOno by se to dalo pěstovat i bez toho glyfosátu, ale s daleko menší efektivitou. A to si dneska v naší přemnožené společnoti nemůžeme dovolit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.11.2023 11:12 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDalo, ale to by musely přijít zimy s mrazy pod -10C, aby ty krycí směsky vymrzly. Když už tedy bychom chtěli tyto technologie využívat. Nehledě k tomu, že spousta půd po takto nastavené technologii , hlavně jílovitohlinitých či hlinitojílovitých, jednoduše řečeno těžkých, není díky mokrému stavu již na podzim zpracovatelných, tudíž na jaře nezbývá nic jiného, než přímé setí a v tom okamžiku je krycí plodinu něčím umrtvit. Tudíž buď glyfosát nebo mráz.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
3.11.2023 09:45 Reaguje na pavel peregrinSlámu pálit v teplárnách, místo pod hovězí dobytek !
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
4.11.2023 10:29 Reaguje na smějící se bestieSkot se u nás skoro nechová.
Mléko dovezeme, maso nám zakazují (přitom při chovu masného skotu na pastvě je to jen přeměněná tráva, která by na louce shnila), a useň na oblečení, boty, a další doplňky nahradíme lehce ropou či uhlím.
Tak nač slámu v zemědělství zpracovávat do podestílek, či alespoň zaorat pro tvorbu humusu, když ji lehce prodáme na peletky.
U nás, kdy pro sucha byl nedostatek sena na krmení, tak zemědělci se doprošovali, aby si mohli koupit několik balíků, které byly určeny na peletky. A za cenu než byla běžná za seno na krmení.
Narovinu - je to trh, a tak jsme si ho po roce 1990 nastavili.
Odpovědět
Mléko dovezeme, maso nám zakazují (přitom při chovu masného skotu na pastvě je to jen přeměněná tráva, která by na louce shnila), a useň na oblečení, boty, a další doplňky nahradíme lehce ropou či uhlím.
Tak nač slámu v zemědělství zpracovávat do podestílek, či alespoň zaorat pro tvorbu humusu, když ji lehce prodáme na peletky.
U nás, kdy pro sucha byl nedostatek sena na krmení, tak zemědělci se doprošovali, aby si mohli koupit několik balíků, které byly určeny na peletky. A za cenu než byla běžná za seno na krmení.
Narovinu - je to trh, a tak jsme si ho po roce 1990 nastavili.
BM
Břetislav Machaček
3.11.2023 11:00Přírodovědci doporučuji návštěvu kolejiště nádraží v Bohumíně. Tráva se
tam buď kosí a nebo stříká glyfosáty, nejsou tam ale predátoři a je tam zajíců více, než na okolních dokonce neobhospodařovaných pozemcích, kde
je pro predátory ráj. Jsou to bývalé nálety zalesněná pole a nedokončené
hráze "Ostravského moře". V těch hrázích je plno nor lišek a na okolních
stromech u dvou skládek(Bohumín a O.Hrušov) posedává nespočet dravců a
krkavcovitých. Rovněž v areálu ŽDB je za plotem ráj zajíců a divokých
králíků, které už jinde nepotkáváme, jako kdysi. Proč? Protože je zde
absence predátorů a ti zbývající nemají klid ke svému lovu. Zajíci se
tam v noci pasou pod světly pár metrů od budov provozů a lidí se už
nebojí. Predátoři se těm místům ale prozatím vyhýbají a je otázkou,
jak dlouho. Přiznat chybu s neúměrnou predací je pro ty, kteří to
zavinili je těžké a asi pro mnohé nemožné, ale pokud se to nezmění,
tak bez své kořisti vymřou i predátoři. Navíc po roce 2030 přijdou všežravci a predátoři lovící hlodavce na skládkách o zdroj potravy
a bude to pro populace hlavně racků a krkavcovitých pohroma. Nevím,
čím se budou živit ty kolonie havranů a kavek bez skládek a kde se
před odletem vykrmí čápi, když je suchém létě v přírodě o potravu
nouze. Není lépe zpytovat svědomí a začít dopředu regulovat predátory,
než i oni budou po likvidaci své kořisti vymírat? To vám přírodovědče už
nestačí horské toky bez pstruhů, raků, škeblí a žab a řeky bez lipanů
a rybí drobotiny odlovené predátory, kteří byli kdysi vzácností a ne
jako nyní zcela běžným druhem na rozdíl od jejich kořisti? Na co prosím
stále čekáte? Na zázrak, že to v zemědělství půjde bez techniky a chemie?
Pane Hruško, vy jste snad špatně spadl z hrušky, když nevidíte realitu
a sníte o zemědělství z dob našich dědečků a pradědečků bez chemie !
Odpovědět
tam buď kosí a nebo stříká glyfosáty, nejsou tam ale predátoři a je tam zajíců více, než na okolních dokonce neobhospodařovaných pozemcích, kde
je pro predátory ráj. Jsou to bývalé nálety zalesněná pole a nedokončené
hráze "Ostravského moře". V těch hrázích je plno nor lišek a na okolních
stromech u dvou skládek(Bohumín a O.Hrušov) posedává nespočet dravců a
krkavcovitých. Rovněž v areálu ŽDB je za plotem ráj zajíců a divokých
králíků, které už jinde nepotkáváme, jako kdysi. Proč? Protože je zde
absence predátorů a ti zbývající nemají klid ke svému lovu. Zajíci se
tam v noci pasou pod světly pár metrů od budov provozů a lidí se už
nebojí. Predátoři se těm místům ale prozatím vyhýbají a je otázkou,
jak dlouho. Přiznat chybu s neúměrnou predací je pro ty, kteří to
zavinili je těžké a asi pro mnohé nemožné, ale pokud se to nezmění,
tak bez své kořisti vymřou i predátoři. Navíc po roce 2030 přijdou všežravci a predátoři lovící hlodavce na skládkách o zdroj potravy
a bude to pro populace hlavně racků a krkavcovitých pohroma. Nevím,
čím se budou živit ty kolonie havranů a kavek bez skládek a kde se
před odletem vykrmí čápi, když je suchém létě v přírodě o potravu
nouze. Není lépe zpytovat svědomí a začít dopředu regulovat predátory,
než i oni budou po likvidaci své kořisti vymírat? To vám přírodovědče už
nestačí horské toky bez pstruhů, raků, škeblí a žab a řeky bez lipanů
a rybí drobotiny odlovené predátory, kteří byli kdysi vzácností a ne
jako nyní zcela běžným druhem na rozdíl od jejich kořisti? Na co prosím
stále čekáte? Na zázrak, že to v zemědělství půjde bez techniky a chemie?
Pane Hruško, vy jste snad špatně spadl z hrušky, když nevidíte realitu
a sníte o zemědělství z dob našich dědečků a pradědečků bez chemie !
Karel Zvářal
3.11.2023 11:19 Reaguje na Břetislav Machaček1* je zajímavé, že ekovymývání mozků se netrestá stejně, jako je to u popíračů holacostu. Zřejmě pokud se to netýká lidí, ale obyčejné přírody, jsou pravidla nastavena úplně jinak. Nezbývá, než nastavovat lži zrcadlo, neb sama se svých "ideálů" nevzdá.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
3.11.2023 12:34 Reaguje na Břetislav MachačekTakže dle tebe Macháčku za úbytek zajíců může ochrana predátorů?
Hmm, ok. Tak nám tedy vysvětli toto: Ještě někdy na začátku sedmdesátých let byl odlov nějakých 1-1,2 milionu kusů ročně. Začátkem devadesátých byl odlov nějakých 0,19 milionu kusů a dnes je to nějakých 0,03-0,035 milionu zajíců. Jakého predátora jsi chránil vlastním tělem aby měl klid a mohl vyplundrovat zajíce?
Abych to zkrátil, právě jsem tu tvou teorii pohřbil.
Řekl bych, že každému kromě tebe jsou hlavní příčiny úbytku zajíců jasné. A nějací ,,chránění,, predátoři to rozhodně nejsou.
Tak co? Přiznáš chybu z mládí?
Odpovědět
Hmm, ok. Tak nám tedy vysvětli toto: Ještě někdy na začátku sedmdesátých let byl odlov nějakých 1-1,2 milionu kusů ročně. Začátkem devadesátých byl odlov nějakých 0,19 milionu kusů a dnes je to nějakých 0,03-0,035 milionu zajíců. Jakého predátora jsi chránil vlastním tělem aby měl klid a mohl vyplundrovat zajíce?
Abych to zkrátil, právě jsem tu tvou teorii pohřbil.
Řekl bych, že každému kromě tebe jsou hlavní příčiny úbytku zajíců jasné. A nějací ,,chránění,, predátoři to rozhodně nejsou.
Tak co? Přiznáš chybu z mládí?
MK
Michal Krátký
3.11.2023 20:23 Reaguje na Petr EliášČást diskutujících si tu s nedoukem Machačkem bude donekonečna dávat jedničku s hvězdičkou (kdo zde tuto trapnost proboha zavedl), ale třeba setrvalý úbytek motýlů a opylovačů z krajiny snad na kunu svést nelze. Kdo vlastně tu kunu chrání? Přiznejte se...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.11.2023 10:19 Reaguje na Michal KrátkýJá přece netvrdím, že chemie nemá vliv na hmyz a na
jiné živé tvory, ale přemýšlejte, zda se bez ní
zemědělství obejde a zda je nutné zbytek kořisti
nechat zlikvidovat hájenými predátory! Představte
si, že železniční tratě jsou udržovány totálními herbicidy a tůně kolem nich jsou plné žab a jiných
tvorů. Naopak v potoce, kam ústí voda z čističky
je mrtvo! Pročpak je mrtvý i čistý horský potok
bez jakéhokoliv znečištění? Povím vám tajemství!
Protože mezi těmi potoky putuje vydří rodina a
sotva někde rybáři vysadí ryby, tak je odloví
a jde zase na sousední potok. Totéž se děje s
ročkem pstruha v chovném potoce, kde naletí
volavky a do pár dnů potok dokonale vyčistí od
pstroužků a jiných rybek. Jen si dál hýčkejte
oblíbené predátory a brzo vymřou hlady i oni
a jsem zvědav na koho se budete vymlouvat pak.
Nikdo neloví už ani tu jejich kořist a přece
té kořisti neustále ubývá. Chápete to, že více
hladových krků potřebuje více potravy? Nelze
predátory neregulovat a čekat že jich časem
při nedostatku potravy ubude. Ano ubude, ale
nedokonají dílo zkázy a kořist nevyhubí zcela?
Víte já zažil pstruhy v kdejakém potoce, dokonce
i raky, které jsem ještě v mládí i jedl, ale to
jsem znal vydru pouze z fotek a o volavkách jsem
slyšel, že existují. Nyní obojí denně v přírodě
potkávám (nebo stopy) a naopak už pomalu nevím,
jak vypadá potočák, či rak. Asi jsem podle vás
nedouk, ale zkuste mi vysvětlit, proč tehdy, když
tu predátoři nebyli bylo dostatek jejich kořisti
a nyní je tomu naopak? V horských potocích to asi
chemie z polí v rovinách nedělá!
Odpovědět
jiné živé tvory, ale přemýšlejte, zda se bez ní
zemědělství obejde a zda je nutné zbytek kořisti
nechat zlikvidovat hájenými predátory! Představte
si, že železniční tratě jsou udržovány totálními herbicidy a tůně kolem nich jsou plné žab a jiných
tvorů. Naopak v potoce, kam ústí voda z čističky
je mrtvo! Pročpak je mrtvý i čistý horský potok
bez jakéhokoliv znečištění? Povím vám tajemství!
Protože mezi těmi potoky putuje vydří rodina a
sotva někde rybáři vysadí ryby, tak je odloví
a jde zase na sousední potok. Totéž se děje s
ročkem pstruha v chovném potoce, kde naletí
volavky a do pár dnů potok dokonale vyčistí od
pstroužků a jiných rybek. Jen si dál hýčkejte
oblíbené predátory a brzo vymřou hlady i oni
a jsem zvědav na koho se budete vymlouvat pak.
Nikdo neloví už ani tu jejich kořist a přece
té kořisti neustále ubývá. Chápete to, že více
hladových krků potřebuje více potravy? Nelze
predátory neregulovat a čekat že jich časem
při nedostatku potravy ubude. Ano ubude, ale
nedokonají dílo zkázy a kořist nevyhubí zcela?
Víte já zažil pstruhy v kdejakém potoce, dokonce
i raky, které jsem ještě v mládí i jedl, ale to
jsem znal vydru pouze z fotek a o volavkách jsem
slyšel, že existují. Nyní obojí denně v přírodě
potkávám (nebo stopy) a naopak už pomalu nevím,
jak vypadá potočák, či rak. Asi jsem podle vás
nedouk, ale zkuste mi vysvětlit, proč tehdy, když
tu predátoři nebyli bylo dostatek jejich kořisti
a nyní je tomu naopak? V horských potocích to asi
chemie z polí v rovinách nedělá!
JS
Jarek Schindler
4.11.2023 17:47 Reaguje na Michal KrátkýMáte pravdu. Setrvalý úbytek hmyzu ale i ptactva otevřené krajiny jde jednoznačně připsat na vrub právě těch co nyní usilují o větší prosaditelnost svých práv aby mohli lépe hospodařit. Pokles početnosti ptáků zemědělské krajiny proti roku 2000 je 33 %. Úbytek hmyzu o zhruba 75 % za poslední tři desetiletí. No a co se týká predátorů, tak pokud byl stav zajíců milion tak byl i podstatně vyšší roční přírůst a ta predace se na jeho stavech nějak výrazně neprojevila. Pokud je zajíců pětina a vzrostl výčet predátorů tak to znát již je. Například kdo v roce 1970 slyšel o hejnech krkavců či viděl na každém druhém poli motáka? Jinak se neptejte na kunu ale zeptejte se kdo chránil invazívní druhy jako je mýval či psík myvalovitý.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.11.2023 18:14 Reaguje na Jarek SchindlerNějak jste v tom výčtu predátorů zapomněl na prasátko... pročpak?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.11.2023 09:12 Reaguje na Jakub GraňákTak jestli jste si nevšiml já těch predátorů nezmínil víc. Do budoucnosti nám asi udělá velký problém chráněný šakal.Také ho nejprve necháme díky jeho ochraně dostatečně se namnožit? No a divočák? V těch opravdu polních zaječích oblastech ( kde se dříve lovilo 60-70 % zajíců) zas těch divočáků tolik není aby se dal jako predatot označit za významného. No a tam kde je se na rozdíl od jiných, v současnosti chráněných predátorů, loví. Co chcete víc?
Odpovědět
Jakub Graňák
5.11.2023 11:11 Reaguje na Jarek SchindlerCo bych chtěl víc? Stavy prasátek ve volné krajině někde na úrovni roku 1930... to bude bohatě stačit
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.11.2023 14:22 Reaguje na Jakub GraňákJá bych toho chtěl. Třeba aby do myslivosti nekecali lidi co nejsou schopni ulovit ani myš do pastičky. Lidi co o tom nic neví. No a ve vašem případě, co vám v tom brání? Já zapomněl, brání v tom současný stav volné krajiny. Brání v tom zemědělské hospodaření, velikost lánů všudypřítomné řepky a kukuřice. Tedy "líhniště" těch "prasečích tlup" co jsou v těch lánech od jara až pomalu do zimy( kukuřice na zrno)zalezlí a nedobytní. Věřte, že pokud by takto hospodařili zemědělci za první republiky tak by ta prasata byla již tehdy. Takže bohatě stačí změnit způsob zemědělského "podnikání".
Odpovědět
Jakub Graňák
5.11.2023 15:32 Reaguje na Jarek SchindlerNo ovšem však o tom tu už šest let mluvím...
Co mi brání v tom stát se myslivcem? Nemám prachy na bouchačku - přispějete mi? A pak především jedna morální zásada - nesnesl bych být ve spolku s lůzou jako je Palas, Labaj a další špína, která zaslouží kuli víc, než ten čuník
Odpovědět
Co mi brání v tom stát se myslivcem? Nemám prachy na bouchačku - přispějete mi? A pak především jedna morální zásada - nesnesl bych být ve spolku s lůzou jako je Palas, Labaj a další špína, která zaslouží kuli víc, než ten čuník
JS
Jarek Schindler
5.11.2023 17:34 Reaguje na Jakub GraňákO tom snad mluví skoro všichni. U nás se řeší následky , ne příčiny. A ruku na srdce, různé "svazácké ekokroužky" se na tom podepisují víc a víc.
Jinak, nejsem charita. Ale nezoufejte. On vám možná pan Pitek , v rámci posílení vlastnických práv, nějaký ten dotační titul na pořízení loveckého vybavení určitě zajistí.
Nevím v jakých jiných spolcích jste Vy ale všude se něco najde.
Odpovědět
Jinak, nejsem charita. Ale nezoufejte. On vám možná pan Pitek , v rámci posílení vlastnických práv, nějaký ten dotační titul na pořízení loveckého vybavení určitě zajistí.
Nevím v jakých jiných spolcích jste Vy ale všude se něco najde.
Jakub Graňák
5.11.2023 18:11 Reaguje na Jarek SchindlerNejsem v žádném spolku abych se pak nemusel za někoho stydět:-)
Odpovědět
DA
DAG
5.11.2023 19:33 Reaguje na Jakub GraňákVy by jste musel být ve stejném spolku jako Palas? To snad ne
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.11.2023 23:31 Reaguje na DAGMě osobně Palas nezajímá. ČMMJ beru jako profesní organizaci, spolek. Navíc členství v klubech je podmíněno členstvím v ČMMJ. No a jinak, všude se najde něco shnilého. Kdybych to měl brát jako vy, tak to by člověk už nemohl vystrčit ani nos ze dveří.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.11.2023 11:54 Reaguje na DAGNevím jestli tam furt je, ale mám to do "jeho" honitky 3 km vzdušnou čarou
Odpovědět
DA
DAG
5.11.2023 19:32 Reaguje na Jakub GraňákTo je ovšem pro prase divoké diskriminační a Duha by je musela chránit a shánět na to granty.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.11.2023 18:12 Reaguje na Michal KrátkýMachačkovi jsou nějací motýli a opylovači u p...le, mu stačí včely. Všechno ostatní musí cituji: "zaplatit daň" aby měl co nejlevnější žrádlo...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.11.2023 09:30 Reaguje na Jakub GraňákUdělám vám asi radost: Končím se včelařením buď
dočasně a nebo už na trvalo. Mám po 17 letech
stejný problém s reinvazí roztočů od včelaře inovátora (tehdy to byl včelař lajdák). Nemám
sílu sledovat, jak si mé včely nosily z jeho hynoucích včelstev med i s roztoči a mé léčení přišlo v niveč. Nechám to na odbornících entomolozích jako vy a totéž radím myslivcům:
nechejte tři roky přírodu bez vašich zásahů a společnost pozná, že bez regulace to nejde.
Odpovědět
dočasně a nebo už na trvalo. Mám po 17 letech
stejný problém s reinvazí roztočů od včelaře inovátora (tehdy to byl včelař lajdák). Nemám
sílu sledovat, jak si mé včely nosily z jeho hynoucích včelstev med i s roztoči a mé léčení přišlo v niveč. Nechám to na odbornících entomolozích jako vy a totéž radím myslivcům:
nechejte tři roky přírodu bez vašich zásahů a společnost pozná, že bez regulace to nejde.
Jakub Graňák
5.11.2023 11:10 Reaguje na Břetislav MachačekDemagogie (z řeckého δημος, démos = „lid“ + αγωγος agógos = „vůdce“) je v moderní době působivé a klamné řečnické vystupování, využívané k získání vlivu, politické podpory a moci, zejména mezi lidmi neschopnými kriticky myslet. Místo věcného zdůvodňování působí hlavně na předsudky a emoce posluchačů, k čemuž slouží polopravdy, překroucené argumenty, logické klamy, falešné sliby, vyvolávání strachu a podobně.
Historik Reinhard Luthin definuje osobu demagoga takto: „Je to politik zkušený v řečnictví, lichocení a invektivách; vyhýbavý v řešení důležitých problémů; slibující vše a všem; apelující spíše na emoce než na rozum posluchačů, a probouzející rasové, náboženské a třídní předsudky — člověk, jehož touha po moci bez držení se zásad ho vede k tomu, aby se chtěl stát pánem mas lidí. Po staletí vykonával povolání ‚muže lidu‘. Je produktem politické tradice podobně starým, jako západní společnost sama.”
Poznáváte se?... to je dobře
Odpovědět
Historik Reinhard Luthin definuje osobu demagoga takto: „Je to politik zkušený v řečnictví, lichocení a invektivách; vyhýbavý v řešení důležitých problémů; slibující vše a všem; apelující spíše na emoce než na rozum posluchačů, a probouzející rasové, náboženské a třídní předsudky — člověk, jehož touha po moci bez držení se zásad ho vede k tomu, aby se chtěl stát pánem mas lidí. Po staletí vykonával povolání ‚muže lidu‘. Je produktem politické tradice podobně starým, jako západní společnost sama.”
Poznáváte se?... to je dobře
Miroslav Vinkler
3.11.2023 11:37Nejsem odborník na pesticidy ani myslivost. Ale jedno vím bezpečně , současný model hospodaření v EU vedl k prudkému pádu biodiverzity. Varovným příkladem budiž hrabaví- koroptev , kde jsme na 2% stavu oproti 70 létům.
Jestli je to pouze zásluha pesticidů nebo její kombinace s nevhodnými zemědělskými postupy vedoucími k totální degradaci půdy, kde žížalu v podstatě nedohledáš, nevím.
Odpovědět
Jestli je to pouze zásluha pesticidů nebo její kombinace s nevhodnými zemědělskými postupy vedoucími k totální degradaci půdy, kde žížalu v podstatě nedohledáš, nevím.
pp
pavel peregrin
3.11.2023 12:28 Reaguje na Miroslav VinklerNechci si nějak zvlášť přihřívat polívčičku, ale k zamyšlení je jedna věc- v 70. a 80. letech se v zemědělské výrobě již běžně používaly pesticidy, ale docela jiného kalibru- organofosfáty, karbamáty, herbicidy na bázi fenoxykyselin, atrazinu etc.Pokud by pan Hruška měl pravdu, tak dle jeho logiky by musela drobná zvěř dávno vyhynout již v těchto letech, leč zdaleka tak tomu není. Pamatuji, jak v roce 1978 jsme byli u nás odchytávat zajíce na export do Francie a ušáků se tehdy odlovilo minimálně 200.
Jenže v této době se také daleko více dodržovaly osevní postupy, což bylo mimo jiné dáno tím, že v podstatě každý hospodařící subjekt měl ŽV, půda se obdělávala intenzivně oproti dnešním "doporučením" a světe div se, nic se nedělo.
Odpovědět
Jenže v této době se také daleko více dodržovaly osevní postupy, což bylo mimo jiné dáno tím, že v podstatě každý hospodařící subjekt měl ŽV, půda se obdělávala intenzivně oproti dnešním "doporučením" a světe div se, nic se nedělo.
RP
Radim Polášek
3.11.2023 12:57 Reaguje na pavel peregrinJá myslím, že ty pesticidy se zaváděly postupně během 5 - 10 let. To nebyl najednou náraz, že by jeden rok nic a druhý rok všechny postřiky na všechny pole a plodiny a okraje polí byly lemovány mrtvolkami zvířat.
Mimo sov, někdy okolo roku 75 se začaly nárazově používat nějaké dlouhodobě toxické jedy tuším na hraboše, které přes otrávené hraboše doslova vyvraždily většinu tehdejší populace našich sov. Třeba Sova Pálená nebo Výr Velký se z toho snad dodnes nevzpamatovaly. Dobře se myslím zregenerovala populace sýčka.
Jinak asi to bylo masové, tuším v roce 1979 jsem taky asistoval při chytání zajíců do Francie. Stát potřeboval devizy, třeba na západní technologie pro výrobu nákladních tatrovek do nové fabriky, stavěné tehdy o pár kilometrů na jih v Kopřivnici. Tehdy jsem studoval gymnásium v Příboře a jeho ředitel byl asi myslivec, tak dovolil myslivcům ráno nábor ve třídách. Já jsem se přihlásil a místo jednoho dne vyučování jsem naháněl zajíce do sítí. Na Cca jihozápad od Příbora tehdy byla lidmi a zemědělsky málo využívaná oblast, bylo tam hodně lesů a extenzívních travnatých ploch, travnatá plocha pro záložní letiště pro válku a podobně a intenzívních polí jen málo, takže tam ještě bylo relativně dost zajíců.
Odpovědět
Mimo sov, někdy okolo roku 75 se začaly nárazově používat nějaké dlouhodobě toxické jedy tuším na hraboše, které přes otrávené hraboše doslova vyvraždily většinu tehdejší populace našich sov. Třeba Sova Pálená nebo Výr Velký se z toho snad dodnes nevzpamatovaly. Dobře se myslím zregenerovala populace sýčka.
Jinak asi to bylo masové, tuším v roce 1979 jsem taky asistoval při chytání zajíců do Francie. Stát potřeboval devizy, třeba na západní technologie pro výrobu nákladních tatrovek do nové fabriky, stavěné tehdy o pár kilometrů na jih v Kopřivnici. Tehdy jsem studoval gymnásium v Příboře a jeho ředitel byl asi myslivec, tak dovolil myslivcům ráno nábor ve třídách. Já jsem se přihlásil a místo jednoho dne vyučování jsem naháněl zajíce do sítí. Na Cca jihozápad od Příbora tehdy byla lidmi a zemědělsky málo využívaná oblast, bylo tam hodně lesů a extenzívních travnatých ploch, travnatá plocha pro záložní letiště pro válku a podobně a intenzívních polí jen málo, takže tam ještě bylo relativně dost zajíců.
DA
DAG
3.11.2023 13:12 Reaguje na Radim PolášekS to regenerací jste nemyslel spíš puštíka? Sýček mi přijde vázaný spíš na obydlí.
Jinak myslím, že jsem někde zaslechl, že u denních dravců se uvažovalo, že chemizace zapříčiňuje zeslabení skořápek a tím znemožnění odchovu mláďat.
Odpovědět
Jinak myslím, že jsem někde zaslechl, že u denních dravců se uvažovalo, že chemizace zapříčiňuje zeslabení skořápek a tím znemožnění odchovu mláďat.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.11.2023 14:58 Reaguje na Radim PolášekPopulace sýčka nezregerovala. Dneska je v celé republice 150 - 200 párů sýčka, což je žalostné minimum.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.11.2023 17:52 Reaguje na Radim PolášekTak výr se z toho vzpamatoval velice dobře. Tolik výrů co je dnes nebylo ani za První republiky. Sova pálená či sýček je potom již o něčem úplně jiném.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.11.2023 13:15 Reaguje na pavel peregrinhttps://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2002/Zari---2002/STAVY-ZAJICE-POLNIHO
Cit: "V českých zemích dosahovaly počty ulovených zajíců ještě počátkem sedmdesátých let úrovně vyšší než 1 milión kusů. Například v roce 1973 činil celkový odlov 1,214.000 kusů. Po drastickém poklesu v následujících letech bylo v roce 1990 v České republice uloveno pouze necelých 190.000 zajíců. K podobnému, i když mnohdy ne tak razantnímu úbytku zaječích stavů došlo během stejného období také v sousedních zemích. Při srovnání vývoje odlovů zajíců v České republice se situací v Rakousku a Německu je však zřetelně patrný rozdílný trend v průběhu posledního desetiletí (grafiky 1-3). V České republice pokračoval úbytek zaječí populace ve značné míře až do druhé poloviny devadesátých let a nejnižší stav byl dosažen v roce 1997, kdy bylo uloveno pouze o něco více než 37.000 zajíců. Teprve v posledních letech začaly v některých oblastech zaječí stavy opět vzrůstat, což se projevilo i opětovným zvýšením odlovů. Přes toto částečné zlepšení situace odpovídal celkový počet ulovených zajíců v roce 2000 přibližně pouze jedné polovině úlovků z počátku devadesátých let.
Naproti tomu v sousedním Rakousku, kde poklesly zaječí úlovky v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let ze zhruba 300.000 až 400.000 kusů na 140.000 až 180.000 kusů ročně, se podařilo již od počátku devadesátých let zaječí stavy do velké míry stabilizovat a v průběhu posledních let v mnoha oblastech i výrazně zvýšit. Ve spolkových zemích Dolní Rakousko a Burgenland se roční úlovky v některých honitbách dokonce opět přiblížily k úrovni z šedesátých a počátku sedmdesátých let."
Odpovědět
Cit: "V českých zemích dosahovaly počty ulovených zajíců ještě počátkem sedmdesátých let úrovně vyšší než 1 milión kusů. Například v roce 1973 činil celkový odlov 1,214.000 kusů. Po drastickém poklesu v následujících letech bylo v roce 1990 v České republice uloveno pouze necelých 190.000 zajíců. K podobnému, i když mnohdy ne tak razantnímu úbytku zaječích stavů došlo během stejného období také v sousedních zemích. Při srovnání vývoje odlovů zajíců v České republice se situací v Rakousku a Německu je však zřetelně patrný rozdílný trend v průběhu posledního desetiletí (grafiky 1-3). V České republice pokračoval úbytek zaječí populace ve značné míře až do druhé poloviny devadesátých let a nejnižší stav byl dosažen v roce 1997, kdy bylo uloveno pouze o něco více než 37.000 zajíců. Teprve v posledních letech začaly v některých oblastech zaječí stavy opět vzrůstat, což se projevilo i opětovným zvýšením odlovů. Přes toto částečné zlepšení situace odpovídal celkový počet ulovených zajíců v roce 2000 přibližně pouze jedné polovině úlovků z počátku devadesátých let.
Naproti tomu v sousedním Rakousku, kde poklesly zaječí úlovky v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let ze zhruba 300.000 až 400.000 kusů na 140.000 až 180.000 kusů ročně, se podařilo již od počátku devadesátých let zaječí stavy do velké míry stabilizovat a v průběhu posledních let v mnoha oblastech i výrazně zvýšit. Ve spolkových zemích Dolní Rakousko a Burgenland se roční úlovky v některých honitbách dokonce opět přiblížily k úrovni z šedesátých a počátku sedmdesátých let."
JS
Jarek Schindler
4.11.2023 17:58 Reaguje na Jakub GraňákTaky jsem ten článek četl. No jo, je potřeba se podívat na to jak se a na čem se zemědělsky hospodaří v tom Dolním Rakousku a jak a na čem u nás. Po takovém podívání to již musí být celkem jasné.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.11.2023 19:45 Reaguje na Jakub GraňákMožná by stálo za to, zveřejnit ještě , kolik křivých zobáků je pobito. Jenže s takovou statistikou se asi nikdo nepochlubí.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.11.2023 08:34 Reaguje na pavel peregrinData hovoří jasně - příčinou poklesu stavů zajíců (a zdaleka nejen jich) během 15 let do roku 1990 je způsob hospodaření v otevřené krajině. O tom jste mluvil - a to jsem vyvrátil. Následkem je pak to, že ačkoli se poměry, co se týče užívání prudkých jedů zlepšily, zůstávají stavy vlivem predace (avšak zdaleka nejen jí) na nízké úrovni. Nejsou to tedy zjevně jenom pesticidy, co za nízkými stavy stojí - dle mého názoru především absentující "lebensraum", kryt a dostatečně pestrá potravní nabídka - všechno to, co poskytuje mimolesní zeleň a extenzivně využívané plochy. Myslet si, že vytřílím dravce a stavy utěšeně porostou, je naivní. Beze změn způsobu hospodaření se to neobejde - to je to, po čem celou dobu volám - 5-10 % výměry orné do krajinných prvků a extenzivních ploch (samozřejmě řádně vykompenzovaných). Jsem si jistý, že valná většina obyvatel nebude mít problém s mírným zvýšením ceny potravin (až na různé i zde se vyskytující sobecké dobytky), pokud ty prostředky poputují do zlepšení stavu krajiny. Zcela jistě by takto vynaložené prostředky dávaly větší smysl, než nějaké poplatky za bioplynky a fotovoltaiku na orné - které platí každý spotřebitel dnes.
Co je pak vyloženě tristní, je fakt, že ačkoli obě zájmové skupiny (zemědělci a myslivci) spadají pod jedno ministerstvo, tak se nejsou schopny dohodnout a přijmout nějaký smysluplný konsensus, který by byl v zájmu bioty...
Odpovědět
Co je pak vyloženě tristní, je fakt, že ačkoli obě zájmové skupiny (zemědělci a myslivci) spadají pod jedno ministerstvo, tak se nejsou schopny dohodnout a přijmout nějaký smysluplný konsensus, který by byl v zájmu bioty...
pp
pavel peregrin
5.11.2023 14:34 Reaguje na Jakub GraňákTak již nyní je povinný úhor 4%. Souhlasím s tím, že na úbytku zajíce se podílí kombinace více vlivů.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.11.2023 15:38 Reaguje na pavel peregrinNa jeden rok nekosit a pak poorat? To má být řešení? -Nene, jenom další vychcánkovský nesmysl, který nepomůže ničemu... a taky to za pár let uvidíte - všichni se budou drbat na hlavě (obzvlášť pak politici a osazenstvo MZe) jaktože se stav nelepší
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.11.2023 19:27 Reaguje na Jakub GraňákNikoliv, myslím trvalý. Konkrétně u nás jsme využili špatně obdělavatelné či neúrodné části pole a na nich bude trvale travní porost.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.11.2023 12:34 Reaguje na Miroslav VinklerKoroptev je biotopem vázaná na pole a má extrémně malé teritorium. Takže její místní populaci snadno zlikviduje nějaký aktivnější predátor nebo i nešetrný myslivec. Jediná možnost, jak je rozmnožit je zřejmě vymyslet nějakou obdobu kombinací tehdejších malých políček s dostatkem hmyzu a k nim přilehlých mezí, kde hnízdí. Na takových 5 - 10 hektarech. Nebo rovnou nějaké "muzeum v přírodě" Ale tentokrát ne pro lidovou architekturu, ale pro způsoby dřívějšího zemědělství.
Odpovědět
Hu
RP
Radim Polášek
3.11.2023 12:23Zajíc je původem stepní zvíře a proto se instinktivně pase na otevřeném prostoru. Současně ale ho tlak predátorů přinutil mimo pastvu hledat stanoviště v krytech, odkud ale může snadno utíkat.
Ideální biotop tak pro něho byla členitá "malozemědělská" krajina, kde se mozaikově střídaly políčka, louky, pastviny lesíky drobných majitelů půdy a to propojeno mezemi a nesekanými pásy křovin a trávy. Lesíky zajíc preferuje ty bez nízkého křovitého a bylinného patra, aby mohl snadno utíkat. Proto bude mít problém s dnešními zelenými lesy, kde se plánovitě podporují všechny patra.
Když komunisté zcelili políčka a rozorali meze, tak co si já pamatuji, zajíc osídlil travnaté okraje těch lánů a to zřejmě tak, že přebýval jednak v lesíkách a na krajích polí do 50 - 100 metrů od travnatých okrajů. Kde se chodil pást. Jako "nejvhodnější" plodina pro zajíce mně připadá ozimé obilí. Ostatně obilí jsou původem stepní trávy, tudíž z domoviny zajíce. ozimé obilí odpovídá růstem přesně požadavku zajíce, od konce zimy po časné léto. Na jaře nízký drobný přehledný porost a mezi ním zemina, která barvou odpovídá zaječí srsti dospělého zajíce i mláďat a porost až někdo do června vhodný pro útěk zajíce. Později přes léto potom zajícům vyhovují třeba brambory nebo řepa, cukrová i krmná. Řepka není vhodná, protože brzo už na začátku května je velmi vysoká a hustá a kukuřice taky moc ne, protože oseté pole je dlouho holé a pak velice rychle vyroste.
Zavedením chemizace socialistického zemědělství po roce cca 1975 pak dostaly populace zajíců pořádně zabrat, protože postřiky udělaly během pár let z polí pro drobnou zvěř neobyvatelnou oblast a přestřiky pesticidů z pole na okolní travnaté okraje jim dále omezily možnost pastvy. Zvláště když první pesticidy byly proti těm dnešním velmi drsné a nešetrné a zbyby po nich dodnes vysoká množství reziduí. Ostatně to ukazuje i údaj o nalezání těch reziduí starých pesticidů v dnešních zajících. Populace zajíců potom dostala další ránu po Sametu, když skončili drobní chovatelé, kteří vysekávali na píci různé mnší louky a travnaté kraje silnic , svahy a podobně. Ty následně zarostly a přestaly být pro zajícew vhodné. A omezilo se pěstování pícnin, pěstovaných za socíku v JZD ve velkém množství. Hlavně víceleté pícniny, vojtěška nebo intenzívní porosty, pokud nevyrostly příliš, byla perfektní pastva pro zajíce, protože na ně nebyly aplikovány pesticidy a tehdy ani nebyly přihnojovány postřiky. Aspoň co já vím.
Takže aby se zajíci vrátili, tak je podle mne třeba vrátit ty zaječí biotopy. Nízké řídké travní porosty, ať už jsou dosaženy pastvou nebo sekáním na seno nebo sekáním na dotace nebo jako ůdržba příměstských ploch. V jejich blízkosti v dostatečném mmnožství bodově křoviska a nesekané zarostlé porosty pro zaječí kryty. A k tomu případně drobné lesní porosty bez níkého patra a tak pro prostupné pro zajíce.
Odpovědět
Ideální biotop tak pro něho byla členitá "malozemědělská" krajina, kde se mozaikově střídaly políčka, louky, pastviny lesíky drobných majitelů půdy a to propojeno mezemi a nesekanými pásy křovin a trávy. Lesíky zajíc preferuje ty bez nízkého křovitého a bylinného patra, aby mohl snadno utíkat. Proto bude mít problém s dnešními zelenými lesy, kde se plánovitě podporují všechny patra.
Když komunisté zcelili políčka a rozorali meze, tak co si já pamatuji, zajíc osídlil travnaté okraje těch lánů a to zřejmě tak, že přebýval jednak v lesíkách a na krajích polí do 50 - 100 metrů od travnatých okrajů. Kde se chodil pást. Jako "nejvhodnější" plodina pro zajíce mně připadá ozimé obilí. Ostatně obilí jsou původem stepní trávy, tudíž z domoviny zajíce. ozimé obilí odpovídá růstem přesně požadavku zajíce, od konce zimy po časné léto. Na jaře nízký drobný přehledný porost a mezi ním zemina, která barvou odpovídá zaječí srsti dospělého zajíce i mláďat a porost až někdo do června vhodný pro útěk zajíce. Později přes léto potom zajícům vyhovují třeba brambory nebo řepa, cukrová i krmná. Řepka není vhodná, protože brzo už na začátku května je velmi vysoká a hustá a kukuřice taky moc ne, protože oseté pole je dlouho holé a pak velice rychle vyroste.
Zavedením chemizace socialistického zemědělství po roce cca 1975 pak dostaly populace zajíců pořádně zabrat, protože postřiky udělaly během pár let z polí pro drobnou zvěř neobyvatelnou oblast a přestřiky pesticidů z pole na okolní travnaté okraje jim dále omezily možnost pastvy. Zvláště když první pesticidy byly proti těm dnešním velmi drsné a nešetrné a zbyby po nich dodnes vysoká množství reziduí. Ostatně to ukazuje i údaj o nalezání těch reziduí starých pesticidů v dnešních zajících. Populace zajíců potom dostala další ránu po Sametu, když skončili drobní chovatelé, kteří vysekávali na píci různé mnší louky a travnaté kraje silnic , svahy a podobně. Ty následně zarostly a přestaly být pro zajícew vhodné. A omezilo se pěstování pícnin, pěstovaných za socíku v JZD ve velkém množství. Hlavně víceleté pícniny, vojtěška nebo intenzívní porosty, pokud nevyrostly příliš, byla perfektní pastva pro zajíce, protože na ně nebyly aplikovány pesticidy a tehdy ani nebyly přihnojovány postřiky. Aspoň co já vím.
Takže aby se zajíci vrátili, tak je podle mne třeba vrátit ty zaječí biotopy. Nízké řídké travní porosty, ať už jsou dosaženy pastvou nebo sekáním na seno nebo sekáním na dotace nebo jako ůdržba příměstských ploch. V jejich blízkosti v dostatečném mmnožství bodově křoviska a nesekané zarostlé porosty pro zaječí kryty. A k tomu případně drobné lesní porosty bez níkého patra a tak pro prostupné pro zajíce.
DA
DAG
3.11.2023 13:05 Reaguje na Radim PolášekVelmi pěkně popsaná situace. Jen doplním, že početní nárůst zajíců a bažantů nastal v šedesátých letech po prvním scelení a začaly ubývat koroptve.
Rapidní úbytek veškeré drobné zvěře začal po druhém scelení. Domnívám se, že to byl rok 1978, ale nejsem si úplně jistý možná někdo z pamětníků. Následovala intenzivnější chemizace a výkonnější mechanizace. Myslím, že vliv mělo i to, že se přestalo krmit trávou. Přeci jen pro zvěř je bezpečnější, když každý den Toronem přechroustal proužek louky, než když to smáznou za pár dní. Konec záhumenek a zvýšení počtu predátorů má svůj vliv.
Nicméně, abych nebyl pesimistou. Velký faktor na populace zajíců je počasí. S prodlužující se vegetační dobou klesá riziko monondiety a měkčími zimami je menší mortalita prvních vrhů, které nezhynou při přípravě půdy. Je také víc myší a tím mají predátoři snadnější kořist. Navíc jsou vesnice, kde je hospodařících subjektů hodně a nemusí se vždy dohodnout na směně pozemků nebo si to nemusí přát majitel. Tím je i větší diverzifikace plodin. Díky tomu u nás třeba stavy zajíce vesele stoupají.
Odpovědět
Rapidní úbytek veškeré drobné zvěře začal po druhém scelení. Domnívám se, že to byl rok 1978, ale nejsem si úplně jistý možná někdo z pamětníků. Následovala intenzivnější chemizace a výkonnější mechanizace. Myslím, že vliv mělo i to, že se přestalo krmit trávou. Přeci jen pro zvěř je bezpečnější, když každý den Toronem přechroustal proužek louky, než když to smáznou za pár dní. Konec záhumenek a zvýšení počtu predátorů má svůj vliv.
Nicméně, abych nebyl pesimistou. Velký faktor na populace zajíců je počasí. S prodlužující se vegetační dobou klesá riziko monondiety a měkčími zimami je menší mortalita prvních vrhů, které nezhynou při přípravě půdy. Je také víc myší a tím mají predátoři snadnější kořist. Navíc jsou vesnice, kde je hospodařících subjektů hodně a nemusí se vždy dohodnout na směně pozemků nebo si to nemusí přát majitel. Tím je i větší diverzifikace plodin. Díky tomu u nás třeba stavy zajíce vesele stoupají.
RP
Radim Polášek
3.11.2023 13:25 Reaguje na DAG75 - 78 u nás v té době změnili chov krav. Z chovu krav ve venkovních výbězích na pastvinách za kravínem i jinde na trvalé ustálení krav pod střechou. Což mimochodem umožnilo zvýšit počet krav na několikanásobek. pastviny všechny rozorali a udělali na nich pole, nezbyla tehdy žádná pastvina. A na polích rozjeli hlavně produkci pro krávy. Kukuřici na siláž, jetel, vojtěšku, několikaleté kultury vojtěšky a intenzívní trávy a podobně, na okamžité krmení i taky siláž či senáž. Obílí a občas řepky byly pak doplněk, asi předepsaný osevními postupy. Dokonce rozorali i půlku svahů místní hůrky, aby to po třech letech zase natrvalo zatravnili, protože tam už orané pole nešlo.
A jak jsem psal jinde, úplně obměnili mechanizaci.
Mimochodem, v té době jsme byli strašně smradlavá část vesnice přes siláž. Věčně jim tam unikaly silážní šťávy a tekly potokem blízko nás potom kanálem do řeky. Investovalo se kdoví kolik snad stamiliónů do strojů a technologií v kravíně i jinde, ale lidi zůstali stejní, často vůbec nevyškolení a na spoustu věcí se tehdy kašlalo a spousta těch miliónů se tak promrhala. Nemluvě o životním prostředí.
Odpovědět
A jak jsem psal jinde, úplně obměnili mechanizaci.
Mimochodem, v té době jsme byli strašně smradlavá část vesnice přes siláž. Věčně jim tam unikaly silážní šťávy a tekly potokem blízko nás potom kanálem do řeky. Investovalo se kdoví kolik snad stamiliónů do strojů a technologií v kravíně i jinde, ale lidi zůstali stejní, často vůbec nevyškolení a na spoustu věcí se tehdy kašlalo a spousta těch miliónů se tak promrhala. Nemluvě o životním prostředí.
JS
Jarek Schindler
4.11.2023 18:30 Reaguje na DAGJen ta monodieta nemusí být pouze v zimních měsících kdy se přikrmuje.Navíc jde o vyspělé zajíce. Řekl bych , že podstatně horší je ta letní monodieta která postihuje i přírůst.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.11.2023 13:07 Reaguje na Radim PolášekHm, změna agrotechnických postupů okolo roku 1975... U nás v našem JZD se v té době přecházelo z v podstatě malovýrobních postupů na velkovýrobní postupy. Do cca roku 1975, i když lány byly zceleny už dříve, se v družstvu používaly hodně stroje od místních velkých sedláků, jenom postupně doplňovaných menšími traktory Zetory nebo staršími kombajny a podobně.
A někdy 1975- 80 skoro všechna stará technika vyřadila a nahradila novou velkosériovou. velké traktory a k nim mnohonásobně výkonnější nářadí, kombajny, secí stroje, postřikovací stroje a rozmetače hnojiva a hnoje atd. Nový moderní kravím a z něho místo hnoje kravská kejda či jak se to nazývá...
Odpovědět
A někdy 1975- 80 skoro všechna stará technika vyřadila a nahradila novou velkosériovou. velké traktory a k nim mnohonásobně výkonnější nářadí, kombajny, secí stroje, postřikovací stroje a rozmetače hnojiva a hnoje atd. Nový moderní kravím a z něho místo hnoje kravská kejda či jak se to nazývá...
DA
DAG
3.11.2023 13:14 Reaguje na Radim PolášekU nás teda došlo k rozorání některých mezí až kolem roku 80. Většinou ty ve větším svahu. A taky k meliorování až v osumdesátých letech.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.11.2023 13:34 Reaguje na DAGU nás se to trošku průběžně přiorávalo, ale málo. Záhumenky se přiorávaly dost podle toho, kdy staří, co si je vymínili, zemřeli nebo noví už na nich pracovat nechtěli. Poslední záhumenky u nás přežily až tuším do sametu.
Ale zas tak přesně to nevím. Vím jenom o tom, kde jsem chodil, kde měla naše rodina záhumenek a pole a kde jsem si zvykl chodit na houby. A potom zas jinde, kde otec udělal v lese včelín a já jsem potom měl detailně prochozené lesy a pole kolem na kilometr. Jinde ale na území našeho JZD jsem to v podstatě nepoznal.
Odpovědět
Ale zas tak přesně to nevím. Vím jenom o tom, kde jsem chodil, kde měla naše rodina záhumenek a pole a kde jsem si zvykl chodit na houby. A potom zas jinde, kde otec udělal v lese včelín a já jsem potom měl detailně prochozené lesy a pole kolem na kilometr. Jinde ale na území našeho JZD jsem to v podstatě nepoznal.
MK
PJ
Pavel Jeřábek
3.11.2023 14:26Kdysi proběhl výzkum, kde mimo jiné bylo zjištěno, že teritorium zajíce jsou asi 3 ha.
A dal, že zajíc v trávicím ústrojí má bakterie, které pomáhají zpracovat potravu.
Jenže ty bakterie se pomalu množí, takže kdy třeba se během několika ní posečou lány obilí, podmítnou se, tak zajíc když přejde na jiné rostliny, bakterie se nestačí rychle "přeorientovat" na jiné rostliny. Tak hyne hlady.
Takže jak tu jiní píší - biotopy pro zajíce. A s nimi se svezou třeba i koroptve.
Další problém vidím v černé zvěři, která umí sežrat všechno, co před ní neuteče - tedy mláďata.
A asi ten největší vedle agrochemie bude i velká zemědělská technika, která se po poli a loukách pohybuje poměrně rychle, takže skoro nic před ní neuteče.
Takže - kde jsou ty časy, kdy každou chvilku z meze vyběhl zajíc, a když jsem šel domu ze školy, tak jsem mohl sledovat několik hejnek koroptví.
Odpovědět
A dal, že zajíc v trávicím ústrojí má bakterie, které pomáhají zpracovat potravu.
Jenže ty bakterie se pomalu množí, takže kdy třeba se během několika ní posečou lány obilí, podmítnou se, tak zajíc když přejde na jiné rostliny, bakterie se nestačí rychle "přeorientovat" na jiné rostliny. Tak hyne hlady.
Takže jak tu jiní píší - biotopy pro zajíce. A s nimi se svezou třeba i koroptve.
Další problém vidím v černé zvěři, která umí sežrat všechno, co před ní neuteče - tedy mláďata.
A asi ten největší vedle agrochemie bude i velká zemědělská technika, která se po poli a loukách pohybuje poměrně rychle, takže skoro nic před ní neuteče.
Takže - kde jsou ty časy, kdy každou chvilku z meze vyběhl zajíc, a když jsem šel domu ze školy, tak jsem mohl sledovat několik hejnek koroptví.
MK
Majka Kletečková
4.11.2023 15:45 Reaguje na Pavel JeřábekPěkně a stručně jste to napsal. Za úbytek zajíců mohou především chybějící biotopy pro ně vhodné, přemnožení divočáci, velká zemědělská technika ...
A ty pesticidy ze současné i dřívější doby, jejichž rezidua se hromadí nejen v půdě, zajícům asi také neprospívají.
Odpovědět
A ty pesticidy ze současné i dřívější doby, jejichž rezidua se hromadí nejen v půdě, zajícům asi také neprospívají.
SV
Slavomil Vinkler
4.11.2023 18:22 Reaguje na Majka KletečkováUrčitě neprospívají, násobí se to vše. Ale zejména chybí biotop, likviduje rychlá velká technika a přebývá škodná.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.11.2023 18:34 Reaguje na Majka KletečkováJde o to, že ti "přemnožení" divočáci nejsou většinou přemnoženi v těch typicky zaječích polních honitbách. Zde jde o přemnožení podstatně jiných chráněných predátorů. Ale hlavně že jsou ti divočáci a je to tedy na koho svést.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.11.2023 08:39 Reaguje na Jarek SchindlerTak to je hodně odvážné tvrzení
viz zde: https://www.denik.cz/cesi-v-cislech/myslivci-lov-zver-jelen-liska-zajic-stav-pocet-sika-divoke-prase-rekord-2022.html
Odpovědět
viz zde: https://www.denik.cz/cesi-v-cislech/myslivci-lov-zver-jelen-liska-zajic-stav-pocet-sika-divoke-prase-rekord-2022.html
JS
Jarek Schindler
5.11.2023 09:36 Reaguje na Jakub GraňákOno se dá také říci , že není honitba jako honitba a že divočák není polní zvěří. Jsou u nás pořád polní honitby kde, když se podaří ulovit divočáka, je to "svátek".
Odpovědět
Jakub Graňák
5.11.2023 11:17 Reaguje na Jarek SchindlerTo nepochybně. Spíš mi však řekněte, co si mám myslet o vyjádření jednoho kámoše myslivce (dokonce i já, zrůdný zahradník broučkař mám mezi myslivcema kámoše), že prasat je ročně střeleno minimálně o 100 000 kusů víc, než uvádí statistika, poněvadž jsou střeleny načerno
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.11.2023 14:51 Reaguje na Jakub GraňákPokud je to praxe vašeho kámoše tak mu vyřiďte, že je idiot. Vy sám si opravdu myslíte, že přibližně ( podle roků ) 40 až 70 % prasat je střeleno na černo, tedy upytlačeno?No pokud jste tak hloupočký, že věříte všemu. Proč by to proboha myslivci dělali a úlovky zatajovali? Zvlášť v dnešní době ( AMP)kdy je v různých oblastech vypláceno zástřelné. Víte, v dnešní době se kromě běžné agendy naležející k ulovenému kusu vyplňuje i žádanka na veterinární správu o vyšetření na svalovce a přikládají se vzorky tkáně. Jsem přesvědčen, že se snad nenajde myslivec co by riskoval a do oběhu dal či sám konzumoval nevyšetřené divoké prase.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.11.2023 15:40 Reaguje na Jarek SchindlerNemyslím si v této věci nic, proto jsem se vás ptal. Díky za odpověď
Odpovědět
JS
DA
DAG
5.11.2023 19:38 Reaguje na Jakub GraňákV spolkových honitbách o tom pochybuji. U zbohatlíků co si pronajímají honitby u Lčr je to možné. Ty na nějaké povinnosti kašlou. Ale jak je to běžné a kolik to může být kusů netuším.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.11.2023 23:24 Reaguje na DAGMůžete udat alespoň jeden důvod proč by to dělali?
Odpovědět
DA
DAG
6.11.2023 08:16 Reaguje na Jarek SchindlerProtože se jim nechce jezdit se vzorkama k veterináři a nemusí vést evidenci.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.11.2023 15:33 Reaguje na DAGTo jsou tedy argumenty hodné mudrce. Takže jsou vlastně podle vás líní u části úlovku dodržet základní agendu a raději riskují toho svalovce.
Odpovědět
DA
DAG
7.11.2023 15:22 Reaguje na Jarek SchindlerVíte kolik bylo v loni pozitivních vzorků na svalové a víte jak se dá zlikvidovat?
Já jsem taky psal, že nevím v jaké je to míře, ale je to moje zkušenost. Většinou zbohatlík s pronajatou honitbou, který kašle na všechno.
Odpovědět
Já jsem taky psal, že nevím v jaké je to míře, ale je to moje zkušenost. Většinou zbohatlík s pronajatou honitbou, který kašle na všechno.
JS
Jarek Schindler
7.11.2023 23:25 Reaguje na DAGZa posledních deset let byste ty pozitívní asi spočítal na jedné ruce. Ale to má snad být argument?
No a ten váš "zbohatlík", nemyslíte že na tohle vše má lidi, včetně mysliveckého hospodáře?
Odpovědět
No a ten váš "zbohatlík", nemyslíte že na tohle vše má lidi, včetně mysliveckého hospodáře?
JS
Jarek Schindler
7.11.2023 23:26 Reaguje na DAGJo a vy divočáka snad vaříte? Já vidím spíš klobásky a žebírka v udírně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.11.2023 10:05 Reaguje na Pavel JeřábekV mém okolí je krajina víceméně průmyslová a zemědělsky je využito
maximálně 20 %. Zbytek tvoří zástavba, komunikace, průmyslové
a dopravní areály, lesy a taky pouze půda roky ležící ladem. To
by měla být ta vysněná různorodá krajina a ona taky taková byla
i v době obhospodařování daleko větší výměry půdy před 30 roky.
Co se změnilo jiného? Jezevčí rodina byla jedna na katastru dvou
obcí a dnes pokud vím jich je asi pět. O liškách ani nemluvím
a o jiných predátorech raději vůbec. Ze zajíců zbylo posledních
pár mohykánů, bažanti jsou vzácností a koroptve vymřely, byť
mají všude plno plevele na půdě ležící ladem. Černou stačí pár
aktivních myslivců likvidovat hned, jak se v revíru objeví,
protože jeden z nich má na maso odbyt ve své restauraci, která
se specializuje na zvěřinová jídla. Prosperuje zatím srnčí,
ale i o tu se obávám po změně mysliveckého spolku na spolek
vlastníků pozemků, protože se už srdcařů zbavili. Takže chemie
je celkem mimo a zbyla pouze ta predace, která tu kdysi byla minimální díky lovu predátorů v bývalé blízké bažantnici v Šilheřovicích a ve vlastní bažantnici místního MS. Samozřejmě zestárli i ti myslivci a mládež je zblblá do ochrany predátorů a nemá kdo lovit ani ty lovit povolené. Takže zajíc tu má pestrou potravu bez chemie a přesto mizí. Jak je to možné? Můžete to vysvětlit?
Ještě před třiceti roky za fungujících bažantnic jich tu byly
na polích o stejné velikosti (ty lány tu jsou od dob Larische
a Rotschildů z dob mocnářství a nikdy to nebyly nudličky dělené
mezemi)stovky, ba až tisíce a na jednu leč byl splněn plán
odchytu zajíců pro Interlov , který je vyvážel tam, kde měli
ty nudličky polí a zajíce tam přesto neměli. Jinak rychlost
zemědělských strojů a chemizaci si vyžádala ekonomika práce
v zemědělství, ve kterém pracuje zlomek lidí jako ještě před
30 roky a to nehovořím před roky 50, či 70! Aby totéž udělal
zlomek původních zemědělců, tak to musí udělat pomocí chemie
a stále výkonnější a rychlejší techniky. Můžeme se vrátit o
30, či lépe o 70 let zpět? Zkuste si na to zodpovědět sám a
sdělte, jak na to i ostatním. Děkuji předem za odpověď !
Odpovědět
maximálně 20 %. Zbytek tvoří zástavba, komunikace, průmyslové
a dopravní areály, lesy a taky pouze půda roky ležící ladem. To
by měla být ta vysněná různorodá krajina a ona taky taková byla
i v době obhospodařování daleko větší výměry půdy před 30 roky.
Co se změnilo jiného? Jezevčí rodina byla jedna na katastru dvou
obcí a dnes pokud vím jich je asi pět. O liškách ani nemluvím
a o jiných predátorech raději vůbec. Ze zajíců zbylo posledních
pár mohykánů, bažanti jsou vzácností a koroptve vymřely, byť
mají všude plno plevele na půdě ležící ladem. Černou stačí pár
aktivních myslivců likvidovat hned, jak se v revíru objeví,
protože jeden z nich má na maso odbyt ve své restauraci, která
se specializuje na zvěřinová jídla. Prosperuje zatím srnčí,
ale i o tu se obávám po změně mysliveckého spolku na spolek
vlastníků pozemků, protože se už srdcařů zbavili. Takže chemie
je celkem mimo a zbyla pouze ta predace, která tu kdysi byla minimální díky lovu predátorů v bývalé blízké bažantnici v Šilheřovicích a ve vlastní bažantnici místního MS. Samozřejmě zestárli i ti myslivci a mládež je zblblá do ochrany predátorů a nemá kdo lovit ani ty lovit povolené. Takže zajíc tu má pestrou potravu bez chemie a přesto mizí. Jak je to možné? Můžete to vysvětlit?
Ještě před třiceti roky za fungujících bažantnic jich tu byly
na polích o stejné velikosti (ty lány tu jsou od dob Larische
a Rotschildů z dob mocnářství a nikdy to nebyly nudličky dělené
mezemi)stovky, ba až tisíce a na jednu leč byl splněn plán
odchytu zajíců pro Interlov , který je vyvážel tam, kde měli
ty nudličky polí a zajíce tam přesto neměli. Jinak rychlost
zemědělských strojů a chemizaci si vyžádala ekonomika práce
v zemědělství, ve kterém pracuje zlomek lidí jako ještě před
30 roky a to nehovořím před roky 50, či 70! Aby totéž udělal
zlomek původních zemědělců, tak to musí udělat pomocí chemie
a stále výkonnější a rychlejší techniky. Můžeme se vrátit o
30, či lépe o 70 let zpět? Zkuste si na to zodpovědět sám a
sdělte, jak na to i ostatním. Děkuji předem za odpověď !
PB
Petr Blažek
5.11.2023 08:50Dle mých zkušeností má velký vliv na zajíce velká a výkonná technika. Zajíčci mají zakódováno, že musí před predátory zalehnout a až když není zbytí tak utíkat. Tak se bohužel stává, že velkozáběrové stroje je likvidují. Dokonce když orám tak dokážu malého zajíčka udělat a to mám záběr 5m a rychlost do 10 km/h. Kolikrát už jsem vynášel zajíčka, když se nechal chytit, například ke sloupu. Ale bohužel to jsou vyjímečné situace když ho zahlédnete.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.11.2023 10:21 Reaguje na Petr BlažekNechci být škarohlíd, ale pokud jste ho vynášel v ruce, tak se k němu už asi zaječice nevrátila. Totéž se stane byť si ho pouze očuchá volně venčený pejsek nějakého milovníka přírody. Víte jak kdysi postupoval v tom případě můj děda? Bažantí hnízdo obsekal kolem a u zajíčka použil koš s čerstvě posekanou trávou a v něm
ho odnesl mimo pole. Posekaná tráva přerazila byť zbytek lidského pachu a hlavně to nesmí být od místa nálezu příliš daleko. Matka ho totiž ve změněném prostředí často už ani nehledá a ono se nehlásí pískáním třeba jako srnče, které přenesete jinam. Zajíček se chová tiše a zaječice ho tak často na novém místě ani nenajde. Najde ho tam, kde cítí ještě jeho pach a to nesmí být od původního místa daleko. Je to odzkoušené v praxi a "úklid" hladového mláděte
často dokonají predátoři, ač si myslíte, že jste ho zachránil.
Odpovědět
ho odnesl mimo pole. Posekaná tráva přerazila byť zbytek lidského pachu a hlavně to nesmí být od místa nálezu příliš daleko. Matka ho totiž ve změněném prostředí často už ani nehledá a ono se nehlásí pískáním třeba jako srnče, které přenesete jinam. Zajíček se chová tiše a zaječice ho tak často na novém místě ani nenajde. Najde ho tam, kde cítí ještě jeho pach a to nesmí být od původního místa daleko. Je to odzkoušené v praxi a "úklid" hladového mláděte
často dokonají predátoři, ač si myslíte, že jste ho zachránil.
PH
Pavel Hanzl
7.11.2023 12:24- v zajících nacházíme ve velkých množstvích zakázané pesticidy
To je přece vážné obvinění a bylo by dobré vyšetřit, kde to nastává a vyslechnout místní zemědělce. To je přece trestný čin.
Odpovědět
To je přece vážné obvinění a bylo by dobré vyšetřit, kde to nastává a vyslechnout místní zemědělce. To je přece trestný čin.
pp
pavel peregrin
7.11.2023 13:13 Reaguje na Pavel HanzlAplikace pesticidů probíhá v souladu s rostlinolékařským zákonem. Tudíž není co řešit. Je to to samé, jako kdybyste si nechal udělat rozbor vašeho těla a zjistil, jaké toxické látky obsahuje. To byste pak musel obvinit průmysl od automobilového počínaje přes chemický konče.
Odpovědět
Ra
Radek
8.11.2023 12:57https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/223562248410021/
Odpovědět
Ra
