Jakub Hruška: Po roce na místě požáru v NP České Švýcarsko
3.8.2023 | PRAHA
Na požářišti vyrůstají miliony semenáčků bříz.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška / archiv autora
Pokud se někdo bojí, že tak vznikne monokultura bříz už navždy, tak vězte, že přesně tohle je strategie pionýrských druhů stromů - opanují rychle volnou niku, začnou růst, opadávat, tvořit humus a stín, a do toho se "nacpou" semenáčky druhů, které následují v sukcesni později - určitě buk, snad i jedle, ale taky možná i borovice, která by tu také měla být velmi "doma".
Obnova přírody na požářišti v NP České Švýcarsko
předchozí další 
Břízy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška / archiv autora
Semenáčky vidět moc nejsou, jenže jsme teprve rok po požáru, nelze z toho dělat nějaké velké závěry. Na ty je třeba počkat alespoň tak 20-30 let. Příroda je v lidských měřítcích pomalá a má dost času.
Na platech skal opanoval požářiště nejprve mech s břízou - je to barevně úžasná kombinace!
A vůbec nejvíc na mě zapůsobily buky - ty, kterým se vloni horkem "odfoukla" kůra, a oni přesto stále žijí. Pracovně jsem si je trochu ošklivě nazvali zombie - protože oni bohužel určitě zemřou, ale dokud jim dřevo stačí k toku asimilátů od listů ke kořenům, a vody s minerálními živinami opačným směrem, žijí (a kůru s lýkem nad zemí vůbec nemají). A možná i nějaké potomky (bukvice) stihnou. Moc jim držím palce.
I buky, kteří už to "zabalily", zmlazují výmladky z kořenů. Jestli to dobře dopadne, to těžko říct...
Divadlo přírody v přímém přenosu. Moc doporučuji všímavě prohlédnout. Protože proto máme národní parky!
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
Další články autora |
Jakub Hruška: Dnes to jsou dva roky, kdy vzplanul požár v NP České Švýcarsko
Jakub Hruška: Regenerace lesa po požáru je v NP České Švýcarsko přímo dechberoucí
Jakub Hruška: Řepka. Jaké jsou její klady a jaké jsou její zápory?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (61)
JŘ
ss
smějící se bestie
3.8.2023 11:11 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTa ano,
ale NP nestíhá likvidovat tu ostudu na fotografii !
Odpovědět
ale NP nestíhá likvidovat tu ostudu na fotografii !
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.8.2023 15:23 Reaguje na smějící se bestieproč by měli? to zetlí...nic nepřichází na zmar...to lidé si často myslí, že musí kde co řídit a že se bez toho neobejde.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.8.2023 07:53A proč by měla být obnova nazývána přirozená? Vždyť je to nálet.
Požár založil člověk, z počátku podpořil člověk, Vznikající les samovýsevem je opět silně pyrofytický, tedy jiný než patří tj. buk, dub... Strategie břízy je vyrůst, vyhořet = spálit konkurenci a pak znovu nálet. K tomu, aby se ke slovu dostal buk či dub a jiné listnáče je třeba buď velké štěstí, tedy trvale vysoké srážky tak 50-200 let (to nelze očekávat), nebo lidský zásah.
Odpovědět
Požár založil člověk, z počátku podpořil člověk, Vznikající les samovýsevem je opět silně pyrofytický, tedy jiný než patří tj. buk, dub... Strategie břízy je vyrůst, vyhořet = spálit konkurenci a pak znovu nálet. K tomu, aby se ke slovu dostal buk či dub a jiné listnáče je třeba buď velké štěstí, tedy trvale vysoké srážky tak 50-200 let (to nelze očekávat), nebo lidský zásah.
Karel Zvářal
3.8.2023 07:57 Reaguje na Slavomil VinklerTak. Jedna monokulura shořela, radujme se z druhé. Hlavně do ničeho nezasahujme! Připomíná mi to parafrázi jedné profláknuté scény: Nyc nedelejté, nyc se vám nestané! (n-krát)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.8.2023 08:17 Reaguje na Karel ZvářalJasně, Ale ono to nycnedelaný se mstí v přístupu běžných obyvatel k ochraně přírody. Obrovská, skutečně obrovská škoda pro přírodu. Viz třeba o chlup starší komentář. https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/otakar-prazak-chko-soutok-nechceme
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
3.8.2023 18:27 Reaguje na Slavomil VinklerMě to stačí. Pan Hruška i ten piroman jsou pro mě prostě ekologisti.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.8.2023 15:27 Reaguje na Slavomil Vinklernálet je to v kulturní krajině, bezlesí. Některé druhy stromů potřebují zkrátka nejdříve vytvoření polostínu pionýrskými druhy stromů a to jsou třeba Břízy nebo Olše
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
5.8.2023 09:58 Reaguje na Slavomil VinklerU vás neprší? V lesoch okolo Trenčína prebieha úplne normálna obnova bukovych porastov. Zanedbané lúky taktiež zarastaju nielen pionierskymi drevinami ale rovnako aj hrabom, dubom, bukom, alebo borovicou či smrekom. Neviem prečo by to malo byť v Čechách inak?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.8.2023 08:46Alespoň, že někdo naplno řekne k čemu že máme NP. Tedy né proto aby se tím chránila unikátní a vzácné příroda. Ale proto aby se vědci mohli kochat tím "divadlem přírody v přímém přenosu". Moc doporučuji nezapomenout až se zase začne připravovat nové divadlo přírody.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.8.2023 09:36 Reaguje na Jarek SchindlerTrefil jste hřebík na hlavičku. Pro "vědce" to je divadlo přírody
a pro ostatní milovníky přírody ukázka zmaru s přechodem od lesa
hospodářského na les náletový a opět monokulturní s převažující
břízou místo smrku. Kdysi tam ale mezi smrky rostlo leccos, ale
po požáru to bude bez lidské pomoci hlavně ta bříza, dokud zase
neshoří. Těšit se z bříz, jako nouzové dřeviny je opravdu ubohé
i pro "vědce", natož pro milovníky přírody, kteří pamatují ČŠ
před požárem a už tam raději ani nepojedou, aby si nezkazili
vzpomínky na ty nádherné scenérie bez ohořelých pahýlů s nálety
břízy a vrstvou popela, který čeká na pořádné přívalové deště,
aby byl i se zbytky hrabanky a půdy spláchnut do údolí.
Myslím si, že by "vědci" měli vyznamenat toho žháře, že splnil
jejich sen přeměny hospodářského lesa na divočinu této kvality!
Odpovědět
a pro ostatní milovníky přírody ukázka zmaru s přechodem od lesa
hospodářského na les náletový a opět monokulturní s převažující
břízou místo smrku. Kdysi tam ale mezi smrky rostlo leccos, ale
po požáru to bude bez lidské pomoci hlavně ta bříza, dokud zase
neshoří. Těšit se z bříz, jako nouzové dřeviny je opravdu ubohé
i pro "vědce", natož pro milovníky přírody, kteří pamatují ČŠ
před požárem a už tam raději ani nepojedou, aby si nezkazili
vzpomínky na ty nádherné scenérie bez ohořelých pahýlů s nálety
břízy a vrstvou popela, který čeká na pořádné přívalové deště,
aby byl i se zbytky hrabanky a půdy spláchnut do údolí.
Myslím si, že by "vědci" měli vyznamenat toho žháře, že splnil
jejich sen přeměny hospodářského lesa na divočinu této kvality!
JN
Jiří Nový
4.8.2023 02:25 Reaguje na Břetislav MachačekSouhlasím a jen dodám: Pan Hruška se raduje z miliónů semenáčků břízy, bříza je ovšem jeden z nejsilnějších alergenů, každý strom produkuje spoustu pylu s velikým doletem a podle lékařů mnoho lidí dnes trpí závažnou alergií právě na břízu.
Pro všechny, kteří budou žít v místech, kam se pyl dostane, to bude znamenat pohromu, ale taková "maličkost" asi "eko-odborníky" neznepokojuje, možná negativní dopad na lidi ještě někteří při svém podivném vidění světa uvítají.
Odpovědět
Pro všechny, kteří budou žít v místech, kam se pyl dostane, to bude znamenat pohromu, ale taková "maličkost" asi "eko-odborníky" neznepokojuje, možná negativní dopad na lidi ještě někteří při svém podivném vidění světa uvítají.
DV
Daniel Višňovský
7.8.2023 18:20 Reaguje na Jiří NovýTo už to nezkazí....na druhé straně Labe nic jiného, než břízy nenajdete. Smrky tam lykozrout sežral už v 70. Letech.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
3.8.2023 08:55Já si vzpomínám jak tu jistá individua doslova vřískala, že ta krajina bude dlouhou dobu ,,mrtvá,,. :D No, alespoň se ukázalo jaké odborníky tu máme a jsem rád, že se příroda v NP obnovuje. :-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.8.2023 09:05 Reaguje na Petr EliášOna se obnovuje stejně jako louka někde u vás za barákem. Obnovuje se stejně jako plocha kterou necháte x let ladem a může jit třeba i o rumiště. To je potom to správné divadlo přírody. Na to snad ale nemusíme nechat vyhořet NP.
Odpovědět
DA
DAG
3.8.2023 09:27 Reaguje na Jarek SchindlerPřesně. Každý kdo viděl paseku rok po požáru není překvapen,
vědec je konsternován. U nás skoro všude nakonec vznikne les, když se o dané místo nebude pečovat. Jde o to jaký to kde dává smysl.
Národní park je cenný z nějakého důvodu, většinou kvůli nějakému přírodnímu společenstvu.
Národní park shoří a přírodní společenstvo je pryč. To znamená i podstata národního parku. Navíc ten původní stav se nemusí vrátit. Takže rozhodně to není nějaká dobrá zpráva.
Na druhou stranu, přírody žijící svým životem je u nás málo, takže asi je správné nechat to svému vývoji a za X let tam může být zase nějaké cenné společenstvo.
Odpovědět
vědec je konsternován. U nás skoro všude nakonec vznikne les, když se o dané místo nebude pečovat. Jde o to jaký to kde dává smysl.
Národní park je cenný z nějakého důvodu, většinou kvůli nějakému přírodnímu společenstvu.
Národní park shoří a přírodní společenstvo je pryč. To znamená i podstata národního parku. Navíc ten původní stav se nemusí vrátit. Takže rozhodně to není nějaká dobrá zpráva.
Na druhou stranu, přírody žijící svým životem je u nás málo, takže asi je správné nechat to svému vývoji a za X let tam může být zase nějaké cenné společenstvo.
Karel Zvářal
3.8.2023 09:34 Reaguje na DAGMi to připomíná mentalitu tříletého dítěte. Večer byl s maminkou na pláži a viděl hladinu tichou jak zrcadlo. Jednou se vyspal, a najednou je to samý hukot, pěna a nekonečný příboj. To mu hlava nebere...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.8.2023 10:12 Reaguje na DAGVšechny rezervace, včetně těch nejcennějších, tak bez údržby (třeba pastvou), zarostou náletem křovin, jako šípek, ptačí zob, mahalebka, černý bez, akát a s podrostem sveřep, svízel povázka, kopřiva,.... Takový vzhled a ztráta biodiverzity se ale lidem moc nelíbí.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
4.8.2023 08:12 Reaguje na Jarek SchindlerTak jste ho měl celý vytěžit a udělat obrovské holiny. :-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.8.2023 14:37 Reaguje na Petr EliášU nás se obrovské holiny nedělají. Jestli to nevíte tak ze zákona můžete dělat hektar, na vyjímku dva. To za ty "obrovské holiny" tak nějak nepovažuji.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.8.2023 09:34 Reaguje na Petr EliášA opravdu se obnovuje a obnoví žádoucím způsobem? A co když nee.
Když louka/remízek spontánně zaroste bolševníkem či křídlatkou, také se budete radovat?
Odpovědět
Když louka/remízek spontánně zaroste bolševníkem či křídlatkou, také se budete radovat?
BM
Břetislav Machaček
3.8.2023 09:50 Reaguje na Jiří SvobodaJá NP ČŠ nic špatného nepřeji, ale těm nadšeným vědátorům přeji, aby se tam dostaly i nežádoucí nálety a pak jsem zvědav na bláboly o bezzásahu, až jim tam vyrostou akáty, nepůvodní vejmutovky, modříny, pajasany atd. To bude mazec si s nimi ve skalách poradit "šetrně" bez chemie a techniky.
Už nyní by měli procházet spáleniště a preventivně odstranit
jejich semenáče, než budou pořádně zakořeněné a vzrostlé.
Bezzásah je dobrý tak leda pro skutečné NP a ne pro ty
ušité horkou jehlou (požárem a kůrovcem) z hospodářských lesů! Tam měla být obměna dřevin postupná a cílená, aby
nedošlo k tomu, že hlavní předmět ochrany(skály) budou
poškozeny výdatným požárem z nahromaděné dřevní hmoty.
Odpovědět
Už nyní by měli procházet spáleniště a preventivně odstranit
jejich semenáče, než budou pořádně zakořeněné a vzrostlé.
Bezzásah je dobrý tak leda pro skutečné NP a ne pro ty
ušité horkou jehlou (požárem a kůrovcem) z hospodářských lesů! Tam měla být obměna dřevin postupná a cílená, aby
nedošlo k tomu, že hlavní předmět ochrany(skály) budou
poškozeny výdatným požárem z nahromaděné dřevní hmoty.
SV
Slavomil Vinkler
3.8.2023 10:15 Reaguje na Břetislav MachačekBezzásah je špatný všude. Někde stačí zásah soft, třeba pastva zvěře divoké nebo domácí, někde je potřeba hard, sekera a pila.
Odpovědět
ss
JN
Jiří Nový
4.8.2023 01:52 Reaguje na Břetislav MachačekBezzásahovost mi přijde jako výmluva těch, co se prostě nechtějí starat o náročné členité území. Jsme nevelká hustě osídlená země a hrát si na tomhle malém kousku malé zemičky na jakýsi prales (navíc v oblasti, kde spousta lidí má obživu jen díky turistickému ruchu) je pošetilé.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.8.2023 09:10 Reaguje na Jiří NovýPřesně tak. Bezzásah je výmyslem lenivců a snílků,
kteří se shlédli někde v divočině, kde dosud lidská
ruka nic nezměnila. Zdejší silně osídlená krajina
s čilým cestovním ruchem a turistikou si nemůže
dovolit stojící souše kolem cest a u domů obyvatel.
To byla nehorázná nezodpovědnost hodna žaloby na
bývalé vedení NP. Nové vedení sice dělá kosmetické úpravy pouze kolem cest a domů, ale co skály,
které horkem z vydatně živeného požáru soušemi
dostaly co proto. Zahřát pískovec a ještě ho prudce zchladit vodou, tak každý uvidí, co to s chráněnými skalními útvary provedlo. Stále tam
zůstává spousta neshořelého a nedohořelého dřeva
a ta radost, že nové extrémně hořlavé už roste. Když byl ten požár vlastně prospěšný, tak proč se
teda vůbec hasil? Nestačilo hasit okraje a nechat
to vyhořet do mrtě? V divočině mimo deště někdo
požáry hasí? Kde je hranice bezzásahu, když se
požár hasí a teprve nyní se uklízejí rizikové
souše? Diletantismus sklidil své plody, ale
ticho po pěšině, aby nevypluly na povrch i jiné
přešlapy!
Odpovědět
kteří se shlédli někde v divočině, kde dosud lidská
ruka nic nezměnila. Zdejší silně osídlená krajina
s čilým cestovním ruchem a turistikou si nemůže
dovolit stojící souše kolem cest a u domů obyvatel.
To byla nehorázná nezodpovědnost hodna žaloby na
bývalé vedení NP. Nové vedení sice dělá kosmetické úpravy pouze kolem cest a domů, ale co skály,
které horkem z vydatně živeného požáru soušemi
dostaly co proto. Zahřát pískovec a ještě ho prudce zchladit vodou, tak každý uvidí, co to s chráněnými skalními útvary provedlo. Stále tam
zůstává spousta neshořelého a nedohořelého dřeva
a ta radost, že nové extrémně hořlavé už roste. Když byl ten požár vlastně prospěšný, tak proč se
teda vůbec hasil? Nestačilo hasit okraje a nechat
to vyhořet do mrtě? V divočině mimo deště někdo
požáry hasí? Kde je hranice bezzásahu, když se
požár hasí a teprve nyní se uklízejí rizikové
souše? Diletantismus sklidil své plody, ale
ticho po pěšině, aby nevypluly na povrch i jiné
přešlapy!
RJ
Robert Jirman
3.8.2023 21:03naprostý standard,viděl jsem tohle ve světe x-krát a přesně jak říká autor za 20-30 let pomalu nikdo nepozná, že tam hořelo. Nevím, proč se z toho dělá taková věda. Koho by to zajímalo, může nahlédnout do NP Bavorský les, tam to zase nechali před 30 let sežrat a dneska to taky nikdo nepozná. Za mě cajk, netřeba žádná hysterie.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.8.2023 08:23 Reaguje na Robert JirmanSamo, momentálně v Kanadě a na Sibiři hoří a hoří. Ale tam je jiná krajina, jinak vzniklá a s nízkou, až nulovou hustotou lidí. No a tady je tisíce let kulturní krajina. Kanadu z ní obyvatelé nechtějí a nechtějí udělat, k tomu vlci .... A proto je v současnosti takový odpor k NP, CHKO a vůbec k ochraně přírody. A to je smutné, velmi smutné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.8.2023 11:31 Reaguje na Robert JirmanNavíc prosím vysvětlit vaše nadšení z bavorského lesa. Já tam nebyl, viděl jsem jen obrázky. Podle nich došlo ke kůrovcovému žíru a rozpadu cca 200 let hustého starého smrkového lesa na ploše tisíců hektarů. Je nahrazen mladou hustou smrkovou monokulturou. Kde je nějaká mozaika biotopů, kde je případně za 150 let bude biodiverzita?
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
4.8.2023 11:57 Reaguje na Slavomil Vinklerv žádném případě se nejedná o smrkovou monokulturu, zkuste tam zajet a mrknout, nicméně ale sto lidí sto chutí, mně prostě přijde jejich postup správný
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.8.2023 18:36 Reaguje na Robert JirmanJá když se podívám na letecké Mapy.cz Jižně od Modravy:
2003 stará hustá Smrková monokultura
2016 sežráno skoro do hola,
2021 zarůstá skoro jen smrkem
současnost téměř úplná mladá smrková monokultura (mimo slatě)
Odpovědět
2003 stará hustá Smrková monokultura
2016 sežráno skoro do hola,
2021 zarůstá skoro jen smrkem
současnost téměř úplná mladá smrková monokultura (mimo slatě)
JS
Jarek Schindler
8.8.2023 14:42 Reaguje na Robert JirmanUž Klostermann psal, že v Baborsku je jiný les. Někteří to dodnes nepochopili.
Odpovědět
JN
Jiří Nový
4.8.2023 01:18Poblíž parku žiju a s hrůzou sleduji, co se v něm děje. Požár byl nejspíš dílem vyšinutého bývalého zaměstnance správy parku a vypadá to, že mnozí další "experti" k němu mají svou mentalitou dost blízko.
Výsledkem otřesné správy parku - podivných chaotických zásahů kombinovaných s nestaráním se o nic, byla postupná pohroma završená obřím požárem. Ano, správa to neměla jednoduché v době globálního oteplování, kůrovcové kalamity atd., ale v celém kraji dopadly lesy nejhůře právě v jádru národního parku.
Nyní se "odborníci" radují z obřího náletu monokultury břízy (mimochodem, jednoho z nejsilnějších alergenů) a sdělují nám, že si s tím příroda za stovky let už nějak poradí. Jenže je otázka, co se bude ve skutečnosti kvůli globálnímu oteplování dít za takovou dobu a jestli nebude jen následovat další bezzásahová pohroma.
Ale ono je nejspíš nejjednodušší nedělat nic, občas si udělat výlet, cvaknout pár fotek, napsat radostný článek o semenáčcích břízy a pobírat pěkné peníze ze státního rozpočtu ve správě parku, případně ve vědeckých akademiích (jako pan Hruška) atd.
Když už se tedy není třeba vůbec o nic starat a příroda si už sama poradí, potřebujeme si platit odborníky na ní?
Odpovědět
Výsledkem otřesné správy parku - podivných chaotických zásahů kombinovaných s nestaráním se o nic, byla postupná pohroma završená obřím požárem. Ano, správa to neměla jednoduché v době globálního oteplování, kůrovcové kalamity atd., ale v celém kraji dopadly lesy nejhůře právě v jádru národního parku.
Nyní se "odborníci" radují z obřího náletu monokultury břízy (mimochodem, jednoho z nejsilnějších alergenů) a sdělují nám, že si s tím příroda za stovky let už nějak poradí. Jenže je otázka, co se bude ve skutečnosti kvůli globálnímu oteplování dít za takovou dobu a jestli nebude jen následovat další bezzásahová pohroma.
Ale ono je nejspíš nejjednodušší nedělat nic, občas si udělat výlet, cvaknout pár fotek, napsat radostný článek o semenáčcích břízy a pobírat pěkné peníze ze státního rozpočtu ve správě parku, případně ve vědeckých akademiích (jako pan Hruška) atd.
Když už se tedy není třeba vůbec o nic starat a příroda si už sama poradí, potřebujeme si platit odborníky na ní?
SV
Slavomil Vinkler
4.8.2023 08:25 Reaguje na Jiří NovýOdborníky potřebujeme, bez odborníků jako technici, lékaři, biologové, lesníci... by nás nebylo 10 miliard, ale tak 1 milion.
Odpovědět
JN
Jiří Nový
4.8.2023 10:49 Reaguje na Slavomil VinklerOtázka je, jaké mají nyní ty miliardy perspektivy a co to na zemi znamená nejen pro lidi.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.8.2023 11:32 Reaguje na Jiří NovýNo perspektiva vámi navrhovaného přechodu z 10 miliard na milion není povzbudivá.
Odpovědět
JN
Jiří Nový
5.8.2023 09:42 Reaguje na Slavomil VinklerPane Vinklere, nikde jsem to nenavrhoval, jen nepatřím k těm, co by zrovna jásali nad tím, kam se dostáváme. Je ale možné, že vy povzbudivě soudíte, že kupříkladu myslitelé z národa, co mocně přispěl k rozvoji automobilismu (Daimler, Benz) či průmyslového zemědělství (Haber, Bosch) a pro další vylepšení světa rozpoutal dvě světové války, vzniklé problémy hravě vyřeší. Já bych bohužel spíš poukázal na fiktivní postavu šíleného Dr. Heinze Doofenshmirtze (česky Dutošvarc), jehož snažení přes dočasné úspěchy nakonec pokaždé vede k naprosté katastrofě.
Odpovědět
Sl
Slovan
8.8.2023 08:12 Reaguje na Jiří NovýJá poblíž parku taky žiju a tragédii z toho nedělám. Příroda potřebuje prostor i u nás.
A jestli si fakt myslíte, že lesy v celém kraji dopadly nejhůře v NP, pak ty ostatní moc nesledujete…
Odpovědět
A jestli si fakt myslíte, že lesy v celém kraji dopadly nejhůře v NP, pak ty ostatní moc nesledujete…
MK
Majka Kletečková
4.8.2023 22:33Břízy jsou stromy, v nichž si s oblibou dělají dutiny v kmeni ptáci. Porosty břízy by také mohly přilákat tetřívky obecné, za nějakou dobu tu pro ně možná vznikne vhodné prostředí.
Odpovědět
Pe
Petr
5.8.2023 09:13 Reaguje na Majka KletečkováBohužel nevznikne. Trend je jasný - posun národních parků z parků přírody na parky turistiky. Zde v diskuzi je dobře vidět co lidé od národních parků požadují: Dobrou dstupnost a prostupnost, dobrou turistickou infrastrukturu a intenzivní údržbu na způsob městských parků.
Odpovědět
JN
Jiří Nový
5.8.2023 10:15 Reaguje na PetrJe otázka, co vlastně chceme. Při svých procházkách parkem jsem léta sledoval cedulky "kůrovec: škodná nebo pomocník?" plus silně zanedbané cesty (pro turisty, ale i pro přístup do lesa pro hasiče a lesní správu). Tak si asi správa představovala dokonalou přírodu.
Nyní na území vidím spálenou zem, torza ohořelých nebo uschlých stromů tyčících se všude jako telegrafní sloupy a vznikající monokulturu břízy.
To mi nepřijde zrovna jako dokonalá ukázka přírody ani místa k turistice.
Ale někteří mají na věc jiný názor. Třeba správa parku, pan Hruška nebo davy turistů, co nadále zaplňují do posledního místa všechna parkoviště svými auty a šlapou po spáleništi ve žhoucím slunci k Pravčické bráně, kam nadále míří většina z nich v obřím procesí.
Nyní, zřejmě z důsledku zvráceného humoru, jsem na spáleništi zahlédl cedulky o prospěšnosti šelem jako medvědi. Nevím, jak se bude místo medvědům zamlouvat, ale turisté je možná uvítají jako doplňující atrakci k požářišti.
Přijde mi, že je park řízen nikoliv z Krásné Lípy, kde jeho správa oficiálně sídlí, ale z Bohnic. Stačí přitom vyjít za hranice parku, kde lesníci ještě normálně hospodaří a kde už kupodivu jsou smíšené lesy, tedy to, po čem správa parku tak volala.
Odpovědět
Nyní na území vidím spálenou zem, torza ohořelých nebo uschlých stromů tyčících se všude jako telegrafní sloupy a vznikající monokulturu břízy.
To mi nepřijde zrovna jako dokonalá ukázka přírody ani místa k turistice.
Ale někteří mají na věc jiný názor. Třeba správa parku, pan Hruška nebo davy turistů, co nadále zaplňují do posledního místa všechna parkoviště svými auty a šlapou po spáleništi ve žhoucím slunci k Pravčické bráně, kam nadále míří většina z nich v obřím procesí.
Nyní, zřejmě z důsledku zvráceného humoru, jsem na spáleništi zahlédl cedulky o prospěšnosti šelem jako medvědi. Nevím, jak se bude místo medvědům zamlouvat, ale turisté je možná uvítají jako doplňující atrakci k požářišti.
Přijde mi, že je park řízen nikoliv z Krásné Lípy, kde jeho správa oficiálně sídlí, ale z Bohnic. Stačí přitom vyjít za hranice parku, kde lesníci ještě normálně hospodaří a kde už kupodivu jsou smíšené lesy, tedy to, po čem správa parku tak volala.
Karel Zvářal
5.8.2023 10:43 Reaguje na Jiří Nový1* za ten poslední odtavec. Proč to dělat normálně, když to jde "vědecky"? Dobu jsme předběhli tím, že jsme chytře zaspali.
Odpovědět
JN
Jiří Nový
5.8.2023 10:45 Reaguje na Jiří NovýI když se někdy už jen směju, ono je to celé spíš k pláči a každý se zbytkem soudnosti by se tomu měl postavit.
Mentalita člověka, který dříve pro park pracoval a nakonec ho podpálil, bohužel není zrovna výjimkou. Území by se nemělo ponechat jako hračka podobným pyromanům k jejich zvráceným experimentům.
Odpovědět
Mentalita člověka, který dříve pro park pracoval a nakonec ho podpálil, bohužel není zrovna výjimkou. Území by se nemělo ponechat jako hračka podobným pyromanům k jejich zvráceným experimentům.
Pe
Petr
5.8.2023 13:51 Reaguje na Jiří NovýNa otázku co vlastně chceme jste za sebe i odpověděl - že chcete udržovanou turistickou infrastrukturu a turisticky cílenou péči o les. Tedy přesně jak jsem psal, nikoliv park přírody, ale park turistiky.
Já osobně zase vítám návrat k původním hodnotám a cílům vzniku národních parků, tedy přenechání území přírodě a jejím procesům, park přírody.
Lesů máme relativně dost, ale skutečně přírodních území žalostně málo.
Odpovědět
Já osobně zase vítám návrat k původním hodnotám a cílům vzniku národních parků, tedy přenechání území přírodě a jejím procesům, park přírody.
Lesů máme relativně dost, ale skutečně přírodních území žalostně málo.
JN
Jiří Nový
5.8.2023 15:47 Reaguje na PetrOn chce každý trochu něco jiného a je otázka, jak to skloubit, když máme území společné.
Ani nejradikálnější ekologové ale nemluví o tom, že by se měl park úplně uzavřít turistům. Navíc jsme malá země, v parku i jeho blízkém okolí jsou již mnohé obce, silnice atd., což to místo značně ovlivňuje. Tedy jakýsi ideální prales tam vzniknout ani nemůže a koneckonců i člověk do přírody patří.
Nejsem ale pro rozvoj té "turistiky", jakou v parku vidím převažovat, tedy kolony aut mířících k pár atrakcím, což se nezměnilo ani po požáru. Pro mne pobyt v přírodě znamená relaxaci, kterou si nepředstavuji jako davový pochod spáleništěm a takové jevy bych omezoval třeba zmenšováním parkovišť a omezováním počtu aut pouštěných do oblasti.
Co se týká rozvoje lesa, jsem pro zásahy v rozumné míře, jaké jsou vidět za hranicemi parku. Uschlé stromy jsou káceny, část je ponechána na zemi, ale ne vše. Na některých místech se provádí vícedruhová výsadba.
Přijde mi to rozumnější, než nechat vzniknout monokulturu břízy a doufat, že si s tím za desítky či stovky let příroda sama poradí. Není žádná záruka, že tato monokultura v době klimatické krize nepodlehne další zkáze.
Odpovědět
Ani nejradikálnější ekologové ale nemluví o tom, že by se měl park úplně uzavřít turistům. Navíc jsme malá země, v parku i jeho blízkém okolí jsou již mnohé obce, silnice atd., což to místo značně ovlivňuje. Tedy jakýsi ideální prales tam vzniknout ani nemůže a koneckonců i člověk do přírody patří.
Nejsem ale pro rozvoj té "turistiky", jakou v parku vidím převažovat, tedy kolony aut mířících k pár atrakcím, což se nezměnilo ani po požáru. Pro mne pobyt v přírodě znamená relaxaci, kterou si nepředstavuji jako davový pochod spáleništěm a takové jevy bych omezoval třeba zmenšováním parkovišť a omezováním počtu aut pouštěných do oblasti.
Co se týká rozvoje lesa, jsem pro zásahy v rozumné míře, jaké jsou vidět za hranicemi parku. Uschlé stromy jsou káceny, část je ponechána na zemi, ale ne vše. Na některých místech se provádí vícedruhová výsadba.
Přijde mi to rozumnější, než nechat vzniknout monokulturu břízy a doufat, že si s tím za desítky či stovky let příroda sama poradí. Není žádná záruka, že tato monokultura v době klimatické krize nepodlehne další zkáze.
Pe
Petr
5.8.2023 16:06 Reaguje na Jiří NovýRozumím a chápu. A netřeba se obávat, ta bříza je jen začátek, nikoliv konec. Dál to půjde velice rychle, v jednotkách let budete moct sledovat změny. Téměř stejně rychle, jako u té umělé výsadby ve vedlejším lese.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.8.2023 16:32 Reaguje na PetrMyslím že nechápete. Včera v televizi byl pořad s Vladykou o Českém středohoří a jeho kráse. Dotyčný průvodce vysvětloval, že krajina je výsledek lisdského hospodaření, později pod snahou o kolektivizaci rozoraného a následně ponechaného bezzásahu. On ty pozemky skupuje a snaží se na nich hospodařit ve prospěch krajiny. A taková je krajina v celém Česku. Třeba ona zahrada Evropy a Soutok. taky umělé, ale krásné a s vysokou biodiverzitou. Mám silnou obavu že agresivní bříza bez lesnických zásahů způsobí buď nový požár, nebo alespoň zpozdí vznik listnatého lesa odolného požárům. Bříza extrémně hoří, má silné výpary jedovatých silic a ošlehává větvemi okolní porost.
Odpovědět
Pe
JN
Jiří Nový
5.8.2023 16:34 Reaguje na PetrUvidíme, ale nejsem příliš optimistický. Pamatuju si na očekávání a plány správy parku před lety. Byly také krásné, ale realita je jiná. Jádrová oblast parku nyní vypadá hůře než to, co je vidět kdekoliv jinde v kraji a myslím, že na tom má i správa podíl.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.8.2023 10:50 Reaguje na Jiří NovýNemohu nic jiného, než s vámi souhlasit. Máte
pohled praktika( obyvatele dané oblasti) na
rozdíl od teoretiků naslouchající pochybným
autoritám. Naši předci se v hrobě obracejí,
když vidí, co tu vytvářejí jejich potomci.
Oni uměli zužitkovat i souše, to my umíme taky, ale "vědci" topící plynem to dnes
zakazují a nechají je raději v lesích shořet.
Místo ochrany skal před bohatě živeným ohněm
skalám uškodili a obnažením urychlují erozi.
Nakopat do pozadí je za to málo a oni mají ještě tu drzost to obhajovat. Svědčí to o jejich umanutosti hájit chybu donekonečna
a klidně ji opakovat i jinde. Proto se lidé brání novým NP a CHKO, aby nedopadlo jejich okolí jako zrůdné pokusné území pro "vědu"!
Osobně jsem zvědav, co tam naletí a jak si
například poradí s invazivními rostlinami.
Zatím to jsou pouze břízy, ale klíčení jiných
rostlin přijde za rok, či dva podle semenných
let a směru větrů přinášejících semena. Není
přece nic špatného na tom, kdyby tomu sami
pomohli rozhozem žaludů, bukvic, pecek třešní
a jiných semen. To je ale práce a oni přece
chtějí jen POZOROVAT, jak to bude bez lidské
pomoci trvat stovky let! Tomu říkám DEBILITA!
Odpovědět
pohled praktika( obyvatele dané oblasti) na
rozdíl od teoretiků naslouchající pochybným
autoritám. Naši předci se v hrobě obracejí,
když vidí, co tu vytvářejí jejich potomci.
Oni uměli zužitkovat i souše, to my umíme taky, ale "vědci" topící plynem to dnes
zakazují a nechají je raději v lesích shořet.
Místo ochrany skal před bohatě živeným ohněm
skalám uškodili a obnažením urychlují erozi.
Nakopat do pozadí je za to málo a oni mají ještě tu drzost to obhajovat. Svědčí to o jejich umanutosti hájit chybu donekonečna
a klidně ji opakovat i jinde. Proto se lidé brání novým NP a CHKO, aby nedopadlo jejich okolí jako zrůdné pokusné území pro "vědu"!
Osobně jsem zvědav, co tam naletí a jak si
například poradí s invazivními rostlinami.
Zatím to jsou pouze břízy, ale klíčení jiných
rostlin přijde za rok, či dva podle semenných
let a směru větrů přinášejících semena. Není
přece nic špatného na tom, kdyby tomu sami
pomohli rozhozem žaludů, bukvic, pecek třešní
a jiných semen. To je ale práce a oni přece
chtějí jen POZOROVAT, jak to bude bez lidské
pomoci trvat stovky let! Tomu říkám DEBILITA!
JN
Jiří Nový
6.8.2023 19:42 Reaguje na Břetislav MachačekAno, tito teoretici se bohužel v parku chovají jako neomezení vládci a nikdo jiný dle nich ničemu nerozumí.
Takový byl jejich přístup před požárem a bohužel nepozoruji zásadní změny ani nyní.
Myslím, že se dává těmto lidem nepřiměřená moc a zároveň nesou malou zodpovědnost. Být "odborník" automaticky neznamená neomylnost a lidé by k nim neměli jen slepě vzhlížet, ale posuzovat je podle výsledků jejich práce, a ty jsou značně žalostné. Máte pravdu, že předci, co nebyli žádní akademici, se o prostředí starali často lépe.
Odpovědět
Takový byl jejich přístup před požárem a bohužel nepozoruji zásadní změny ani nyní.
Myslím, že se dává těmto lidem nepřiměřená moc a zároveň nesou malou zodpovědnost. Být "odborník" automaticky neznamená neomylnost a lidé by k nim neměli jen slepě vzhlížet, ale posuzovat je podle výsledků jejich práce, a ty jsou značně žalostné. Máte pravdu, že předci, co nebyli žádní akademici, se o prostředí starali často lépe.
DV
Daniel Višňovský
7.8.2023 18:30 Reaguje na Jiří NovýJá nevím, proč tam kdo chodí, a kudy. Jestli odspodu od vodárny, tak tam to bylo příšerný už před požárem, a Gabrielina cesta z Mezne, což je dle mého nejkrásnější turistická trasa v CR, je uzavřena, ne????
Odpovědět
JN
Jiří Nový
9.8.2023 09:26 Reaguje na Daniel VišňovskýChodí odspodu a někteří asi berou i požářiště jako další atrakci.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.8.2023 09:49Autor se vrací na místo činu:) ...? NP ČŠ bohužel přišel plátce daní trochu draho, možná by bylo jistější ho zrušit.
Odpovědět
JN
Jiří Nový
6.8.2023 20:04 Reaguje na Jarka O.A škody jsou bohužel zdaleka nejen finanční. :-(
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.8.2023 14:17 Reaguje na Jiří NovýŠkody jsou na kráse krajiny a na srdci, a zatím není nikdo před soudem, to je taky škoda.
U vás byl požár, u nás brouk, ale jmenovatel škod je stejný. Je to velmi smutné.
Odpovědět
U vás byl požár, u nás brouk, ale jmenovatel škod je stejný. Je to velmi smutné.
MM
Milan Milan
6.8.2023 19:16To mi připadá jako takový prostinký spíše propagandistický výkřik "zázrak, příroda a roste". Výsev životaschopných semen je přece přirozený způsob udržení života druhů na této planetě. To požár nijak neovlivnil. Otázka je co tam získá v rychlosti růstu zelenou, jestli někdy takový porost bude vůbec možno nazývat lesem.
Odpovědět
JN
Jiří Nový
6.8.2023 20:00 Reaguje na Milan MilanV krátké době se dá jistě počítat s množstvím různého plevelu a striktní bezzásahovost navíc neznamená, že vše půjde v dlouhodobějším horizontu určitě tak, jak si někdo představuje.
Podle mne by se měla zvážit různá možná řešení s jejich plusy a mínusy a vést široká diskuse o tom, jak postupovat dál.
BM
Břetislav Machaček
8.8.2023 09:21 Reaguje na Jiří NovýPokud v okolí zbyly semenné smrky (a to zbyly), tak tam
naletí i ten nechtěný smrk a ten pár let břízu zadusí. No
a co tam bude? Opět smrčina čekající na dospělost a kůrovce.
K tomu ale přibude i modřín, vejmutovka a jiné druhy se
semeny schopnými se šířit desítky kilometrů. To bude mazec
pro ty kritiky smrků a nepůvodních dřevin.
Odpovědět
naletí i ten nechtěný smrk a ten pár let břízu zadusí. No
a co tam bude? Opět smrčina čekající na dospělost a kůrovce.
K tomu ale přibude i modřín, vejmutovka a jiné druhy se
semeny schopnými se šířit desítky kilometrů. To bude mazec
pro ty kritiky smrků a nepůvodních dřevin.
BM
Peter Sládek
9.8.2023 23:16Fantazírovať o tom, ako zo spáleniska monokultúry vznikne zázrakom prirodzené spoločenstvo je ako myslieť si, že keď sa vysťahujem pod most, nebude zo mňa špinavý bezdomovec, ale krásny filmový Tarzan.
Odpovědět
