Jakub Mráček: Máme alternativu k lithium-iontovým bateriím?
28.12.2023
Li-ion baterie, ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Okřídlenou historku o italském lékaři Luigim Galvanim, kterému se cukala žabí stehýnka, pravděpodobně znáte. Galvani pohyb přisoudil živočišné elektřině; ve skutečnosti proud elektronů přecházel mezi zinkovými svorkami a měděným drátem. Zinek (jako neušlechtilý kov) se chtěl oxidovat (tedy: zbavit elektronů), měď naopak redukovat. Galvani to jen popsal, ale nerozuměl tomu; to se povedlo až mladému Alexandru Humboldtovi (tu scénu čtivě - až hororově - zachycuje v jedné kapitole románu Vyměřování světa Daniel Kehlmann, vřele doporučuji kliknout na odkaz). Zinek s mědí tvoří elektrody tzv. Daniellova článku, jeho napětí je asi 1,1 V a v návodech k pokusům pro mladší školní věk ho najdete obvykle pod názvem např. „ovocná baterie“ (zapíchnete plíšek z mědi a zinku třeba do citronu a pociťte na jazyku ránu; o to ovoce pochopitelně vůbec nejde, citronová šťáva tam funguje jako elektrolyt).
Dnes říkáme, že zinek má nižší standardní redukční potenciál než měď. „Chemické nepřátelství kovů“ - rozdíl v potenciálech - je napětí, které může průchod elektronů mezi oběma kovy (elektrodami) přinést. Lithium má z celé periodické tabulky standardní redukční potenciál úplně nejnižší, konkrétně -3,04 V. Račte se sami přesvědčit v tabulce. A teď už můžeme na baterie.
Požadavky na skvělou baterii
Budete-li vynalézat nový typ baterie, musíte při hledání kovů pro jeho elektrody vzít v úvahu následující podmínky:
- Co nejnižší standardní redukční potenciál (aby baterie dávala slušné napětí, potřebujete nějaký málo ušlechtilý kov s hodně zápornou hodnotou potenciálu)
- Co nejvyšší kapacita (obvykle vztažená vůči hmotnosti)
- Netoxicita
- Vysoký počet nabíjecích cyklů
- Ekonomická, technologická a politická dostupnost (máme to kde získat? je tam stabilní režim?).
Podívejte se na tuhle tabulku:
Zdroj | materialstoday
Tady je vidět, že ty nejlepší možnosti už jsme vyzkoušeli: Když pomineme toxické, drahé a těžké kovy, moc nám toho nezbývá. Z uvedených prvků má nejnižší standardní potenciál právě lithium.
Porovnáme-li lithium s jeho nejbližším příbuzným sodíkem na druhém grafu, vidíme, že jeho gravimetrická kapacita je asi 3x vyšší. Třetí graf (zdroj) ukazuje to stejné, přidává ale ekonomický a geografický aspekt: Zatímco zdroje lithia jsou rozmístěny nepravidelně a není jich mnoho, o sodíku (resp. sodných iontech) to neplatí.
Standardní redukční potenciál a gravimetrické/objemové kapacity kovových elektrod ve srovnání s hodnotami pro grafit, který se obvykle používá v technologii Li-ion.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
„Dostatečně dobré“ baterie
Otcem (prakticky ve všech významech toho slova) moderních baterií je John B. Goodenough (1922-2023), nositel řady ocenění, včetně Nobelovy ceny za chemii z roku 2019. Vedle mnoha jiných významných objevů má na svém kontě i lithium-iontové baterie. Z výše uvedeného je zřejmé, proč Goodehough sáhl právě po lithiu. V závěru života (v 94 letech!) publikoval objev nového typu článku, tzv. skleněné baterie. Mezitím se ale začaly objevovat baterie sodík-iontové. Pojďme se podívat na jednu po druhé.
Lithium-iontové baterie
Goodenough vymyslel několik baterií na bázi lithia. Nejčastěji se vyrábějí lithium polymerové baterie (elektrolytem je polymerní gel) s LiCoO katodou a grafitovou anodou, anebo s fosforečnanen lithno-železnatým LiFePO4, v elektromobilové branži označovaném jako LFP), případně s lithiem a oxidy manganu nebo LiNiMnCoO2. Kromě lithia takové baterie tedy obsahují i další kovy, jako je nikl, kobalt, nebo mangan.
Česká inovace
Baterie HE3DA je vynález Čecha Jana Procházky, se kterým se snaží prosadit někdy od roku 2010. Opět jde o Li-ion baterii, rozdíl je v konstrukci; to má přinést až dvojnásobnou hustotu skladované energie.
Baterie se od roku 2020 vyrábějí; podnik má ale podle průběžných mediálních zpráv problémy. Pro naši otázku („Máme alternativu k Li-ion bateriím?“) je technologie HE3DA pořád je Li-ion baterií.
Sodík-iontové baterie
Zásadní inovací, o níž se hovoří, jsou Li-ionkám analogické sodík-iontové články. Hlavní výhodou je dostupnost sodíku, vyrobitelného třeba elektrolýzou chloridu sodného (kuchyňské soli). Nevýhodou má být nižší energetická hustota (tedy vyšší hmotnost baterie, kterou je třeba do elektromobilu/kola dát) a nižší počet nabíjecích cyklů, tedy nižší životnost. Oběma parametry Na-ion tedy proti Li-ion neobstojí. Pro stacionární ukládání elektřiny, kde nevadí vysoká hmotnost (třeba přebytky z domácí fotovoltaiky) by nový typ mohl být vhodný; u aut bude výhodnější Li-ion. V konkrétních číslech: Na-ion má dosahovat 160 Wh/kg, zatím Li-ion běžně dosahuje 200-300 Wh/kg; výše zmíněná HE3DA deklaruje cca dvojnásobek.
Technologie je relativně nová a málo vyzkoušená. Po internetu proto koluje řada informací, obvykle nadšených: Zejména čínská produkce hlásí nastupující boom a velké ambice ve věci odstranění výše zmíněných nedostatků. Za projekty stojí velké čínské automobilky, které jsou na dodávkách lithných surovin z Austrálie a Jižní Ameriky závislé a stejně jako Evropa hledají cestu k surovinové soběstačnosti. Jestli jsou výhledy na 70% cenu (někdy ale taky jen čtvrtinovou) a zároveň srovnatelné technické parametry reálné, zatím nelze posoudit. I v přejících textech se píše o neúplných dodavatelských řetězcích a problémech, které výrobu podle všeho potkají.
V Evropě se Na-ionkám v průmyslovém měřítku věnuje jen švédský Northvolt, v Kalifornii výrobu chystá Natron (více na webu firmy). Informaci, že čínský investor staví na Slovensku gigafactory k produkci sodík-iontových baterií, nelze ověřit. Z veřejných zdrojů vyplývá, že podnik bude vyrábět klasické Li-ion akumulátory.
Skleněné baterie
Posledním typem je tzv. skleněná baterie, za níž opět stojí John Goodeough. Její elektrody jsou opět z alkalického kovu (tedy, zase z lithia nebo sodíku), sklo má funkci elektrolytu. O efektivitě se vedou debaty; pro zodpovězení naší otázky ale stačí tvrzení, že se opět jedná o upravenou Na-ion, resp. Li-ion baterii.
Nenahraditelné lithium? Jak kde
Nelze vyloučit, že v budoucnu lidé vynaleznou zcela jiný typ baterie; s dosavadním poznáním to ale není pravděpodobné. Jak vidíme i na zmíněných inovacích, prakticky vždycky se jedná o konstrukční (HE3DA) nebo chemické (Na-ion) alternativy k Li-iontovým bateriím.
Sodík-iontové baterie si umím dobře představit pro domácí přebytky elektřiny z fotovoltaiky; vzhledem k nižšímu počtu nabíjecích cyklů ale bude ekologičtější i ekonomičtější vyrobenou elektřinu rovnou spotřebovat nebo prodat, například prostřednictvím smart-grids, komunitního sdílení elektřiny nebo jinak.
V automobilech (elektrokolech, koloběžkách ad.), kde každá zátěž navíc zvyšuje provozní náklady, je lithium špatně nahraditelné. Pokud chceme šetřit lithiem, ideální je, když budeme vyrábět méně aut (jak upozorňuje třeba Asociace pro mezinárodní otázky).
Výstižně to shrnuje predikce International Energy Agency, který do grafu zpracoval Jaroslav Kopřiva z Asociace pro mezinárodní otázky: Majorita poptávky po lithiu je způsobena očekávanou poptávkou po elektromobilech.
Bez lithia se tedy - při zachování dosaženého standardu a zároveň žádané dekarbonizaci ekonomiky - v dopravě neobejdeme. To ovšem není generální argument pro jeho těžbu za jakoukoli cenu.
Vývoj poptávky po lithiu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | IEA, Jaroslav Kopřiva
Ke studiu:
HOUSECROFT, Catherine E. a SHARPE, A. G. Anorganická chemie. Přeložil David SEDMIDUBSKÝ, přeložil Ondřej BENEŠ, přeložil Karel HANDLÍŘ, přeložil Petr HOLZHAUSER, přeložil Irena HOSKOVCOVÁ, přeložil Jaroslava KALOUSOVÁ, přeložil Jan KOTEK, přeložil Václav SLOVÁK, přeložil Jarmila ŠPIRKOVÁ, přeložil Miroslav VLČEK. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2014. ISBN 978-80-7080-872-6.reklama
Další informace |
Text původně vyšel na blogu České lithium.
Jakub Mráček
Autor je vystudovaný makromolekulární chemik, pedagog a politik, lídr hnutí Volba pro! Teplice.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Český projekt Jedna příroda se loni umístil v top ten evropských LIFE projektů. I díky dokumentárnímu filmu Hodnoty přírody
Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
Další články autora |
Jakub Mráček: Lithiové baterie jako surovina: Změní recyklace závislost Evropy?
Jakub Mráček: Je možné těžit lithium a zároveň zachytávat oxid uhličitý z atmosféry?
Jakub Mráček: První těžba lithia v Evropě? Možná druhá nebo třetí. Anebo taky nikdy žádnáOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (99)
va
vaber
28.12.2023 09:47kdo na světě rozumí bateriím, na internetu jsou každou chvíli zprávy o zázračných bateriích ,ale prakticky žádný pokrok v realizaci a výrobě i přesto ,že ,,zázračné,, baterie bychom opravdu potřebovali,
tak u nás prý umíme udělat baterie s dvojnásobnou kapacitou a nikdo je nechce vyrábět a ani kupovat? podivné
v článku jsem se dozvěděl, že,, bude ekologičtější i ekonomičtější vyrobenou elektřinu rovnou spotřebovat nebo prodat, například prostřednictvím smart-grids, komunitního sdílení elektřiny ,,
to je geniální věta,ta ohromí plebs, jen by měl autor vysvětlit jak to smart-grids dokáže ,vždyť komunita může už dnes poslat energii do sítě,prodat a jinde ji spotřebovat, zaplatit a nepotřebuje žádnou smart-grids,
Odpovědět
tak u nás prý umíme udělat baterie s dvojnásobnou kapacitou a nikdo je nechce vyrábět a ani kupovat? podivné
v článku jsem se dozvěděl, že,, bude ekologičtější i ekonomičtější vyrobenou elektřinu rovnou spotřebovat nebo prodat, například prostřednictvím smart-grids, komunitního sdílení elektřiny ,,
to je geniální věta,ta ohromí plebs, jen by měl autor vysvětlit jak to smart-grids dokáže ,vždyť komunita může už dnes poslat energii do sítě,prodat a jinde ji spotřebovat, zaplatit a nepotřebuje žádnou smart-grids,
ig
28.12.2023 23:27 Reaguje na vaber
Tam je klíčové slovo to "prý". Už se to tu probíralo, zatím všechno nasvědčuje tomu, že majitelé té firmy na HE3DA měli "velký voči" (jako ostatně už v jejich předešlých investicích).
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.12.2023 09:53Bez lithia se tedy neobejdeme, pokud se neobjeví nějaký super vynález. Dobře, ale existují i jiné systémy ukládání energie, třeba do vodíku. A určitě se najdou i další. Ale udržitelná cesta vede k recyklaci lithia, na tom se taky pracuje. Potom by se mohla těžba omezit i při rozvoji elmobility.
Odpovědět
EN
Emil Novák
28.12.2023 16:40 Reaguje na Pavel HanzlUkládání energie do vodíku není alternativa k chemickým bateriím jakožto krátkodobé akumulace, mimo jiné z důvodu výrazně nižší účinnosti cyklu a výrazně vyšší ceny za uloženou kWh.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.12.2023 18:45 Reaguje na Emil Novákono jde hlavně o to, co od těch " baterií" očekáváte a k čemu mají sloužit...jsou různé účely a potřeby. Nemusí být jedna baterie na všechno. Více druhů více možností. Dalo by se říci, že všechny jmenované jsou v přechodové fázi vývoje a je jasné, že je nutné eliminovat závislost na drahých kovech v lithiových bateriích.
Odpovědět
ZK
EN
Emil Novák
28.12.2023 21:41 Reaguje na Zan K.Palivové články na bázi vodíku jsou mimořádně drahý způsob jak z drahého vodíku vyrábět jeěště dražší elektřinu, proto se taky v energetice nepoužívají.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.12.2023 08:23 Reaguje na Emil NovákJak pokračuje vývoj v segmentu velkých setrvačníků? nevíte, to? Ty by byly na mezisezónní ukládání elktřiny s obrovskými vybíjecími proudy velmi výhodné, s prakticky neomezenou životností. Vázne to na ceně?
Odpovědět
EN
Emil Novák
29.12.2023 09:18 Reaguje na Pavel HanzlJak jste přišel na to, že by "by byly na mezisezónní ukládání elktřiny s obrovskými vybíjecími proudy velmi výhodné, s prakticky neomezenou životností"?
Odpovědět
va
vaber
29.12.2023 09:29 Reaguje na Emil NovákHanzl opět opakuje nějakou povídačku co si přečetl v novinách ,
věří jak malé děcko, každé hlouposti,
ale je to hezký termín ,,obrovské vybíjecí proudy,, jen vůbec neví co by to mohlo znamenat a co s nimi
Odpovědět
věří jak malé děcko, každé hlouposti,
ale je to hezký termín ,,obrovské vybíjecí proudy,, jen vůbec neví co by to mohlo znamenat a co s nimi
PH
Pavel Hanzl
29.12.2023 22:47 Reaguje na Emil NovákMohutný setrvačník roztočený na třeba 30 tisíc otáček má kapacitu třeba v MWh. Ve vakuové komoře na magnetickém ložisku má naprosto minimální ztráty a točit se může klidně roky. A může dávat obrovské proudy, potřebné na rychlonabíjení elaut. Pokud by byl přes den roztáčen z fve, může dodávat špičkovou elektřinu kdykoliv.
Odpovědět
EN
Emil Novák
29.12.2023 23:35 Reaguje na Pavel HanzlA na to jste přišel jak, Hanzle? Zase vaše dojmy jako obvykle, nebo to máte něčím konkrétním podložené? Kolik konkrétně jsou ty "naprosto minimální ztráty"? Už tyto vaše obvyklé vágní pojmy naznačují, že o tom víte kulové jako vždy.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.12.2023 18:23 Reaguje na Emil NovákVy jste fakt komik, stejný, jak Studnička. Vy fakt nevíte nic o ničem, vy nemáte žádný názor na nic? Když nemáte článek na wiki, jste zcela bezradní? A když ho najdete, ocitujete jej a jste mistři světa, že?
Odpovědět
EN
Emil Novák
30.12.2023 19:34 Reaguje na Pavel HanzlTak díky za potvrzení, že to jsou jen další vaše výmysly, které ničím podložené nemáte, a jen bez jakékoliv znalosti problematiky plácáte, jak byste si představoval že by bylo hezké kdyby to fungovalo, kachňále.
Vy jste totiž ani v nejmenším nenaznačil že je to nějaký váš názor. Buď rovnou napište že si to jen myslíte a nic o tom ve skutečnosti nevíte, nebo se nedivte že po vás někdo požaduje vaše tvrzení dokázat. To jsou úplně základní pravidla každé argumentace.
Odpovědět
Vy jste totiž ani v nejmenším nenaznačil že je to nějaký váš názor. Buď rovnou napište že si to jen myslíte a nic o tom ve skutečnosti nevíte, nebo se nedivte že po vás někdo požaduje vaše tvrzení dokázat. To jsou úplně základní pravidla každé argumentace.
JS
Jaroslav Studnička
30.12.2023 22:23 Reaguje na Pavel HanzlVy byste měl wiki používat primárně, abyste si např. ověřil k čemu je jednotka MW a MWh.
Nebo že je kapacitní platba a nikoliv kapitační platba.
Odpovědět
Nebo že je kapacitní platba a nikoliv kapitační platba.
ZK
Zan K.
2.1.2024 16:27 Reaguje na Emil NovákOno je potřeba se zamyslet. Neexistují jen ony obří setrvačníky, ale i ty menší a mobilní. Byly např. trolejbusy se setrvačníky, které se dobíjely ve stanicích. Spojují výhody autobusu i trolejbusu. Jde tu jen o technické řešení...
Odpovědět
EN
Emil Novák
2.1.2024 17:29 Reaguje na Zan K.A jak to souvisí s tím MWh setrvačníkem o kterém je tu řeč?
Odpovědět
va
vaber
30.12.2023 09:45 Reaguje na Pavel HanzlHanzl co to je obrovské proudy, obrovské proudy se umí udělat i bez setrvačníku,setrvačník jen pohání nějaký generátor nebo může být v setrvačníku přímo generátor a jeho parametry závisí na konstrukci a ne na setrvačníku,
jak je takový setrvačník velký, kde mají obrovskou vakuovou komoru, jak zaručí že se jim setrvačník v magnetickém ložistu nevychýlí a nerozseká vše v okolí,?chvění a vibrace nejsou problém
vemte si své autíčko na setrvačník nebo na klíček a hrajte si a když uděláte velký klíček, můžete se proslavit velkým autem na velký klíček a můžete to nazvat obrovský pružinový akumulátor ,každé ráno zatočíte klíčkem a jezdíte celý den zadarmo,
je to snadné Hanzl
Odpovědět
jak je takový setrvačník velký, kde mají obrovskou vakuovou komoru, jak zaručí že se jim setrvačník v magnetickém ložistu nevychýlí a nerozseká vše v okolí,?chvění a vibrace nejsou problém
vemte si své autíčko na setrvačník nebo na klíček a hrajte si a když uděláte velký klíček, můžete se proslavit velkým autem na velký klíček a můžete to nazvat obrovský pružinový akumulátor ,každé ráno zatočíte klíčkem a jezdíte celý den zadarmo,
je to snadné Hanzl
PH
Pavel Hanzl
30.12.2023 18:28 Reaguje na vaberVibrace jsou problém a proto jsou setrváky neskutečně přesně vyvažovány a to je na nich to nejdražší. Generátor může být jakýkoliv, ale na velké proudy musíte mít silný zdroj elektřiny. A ten setrvák na krátkodbou zátěž (nabití elauta) je optimální.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
30.12.2023 20:40 Reaguje na Pavel HanzlA ten generátor být nemusí vyvážený, že? Vy jste komik :)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.12.2023 18:37 Reaguje na vaberNějaký pružinový akumulátor neznám, asi to nebude materiálově ani technologicky výhodné. Gravitační, (vodní nebo mechanický) samozřejmě fungují. Žádnou gigakomoru nepotřebujete, setrvák je zrdcadlově hladký a stačí mu nějaký zředěný vzduch (nebo ani to ne?). Vypočítejte si akumulaci v kWh u setrváku třeba 5 tun s půměrem 3 metry a 2/3 hmoty na obvodu, roztočeného na 30 tisíc otáček. To jsou už megawatty a vemte si modulárná systém, kdy jich budete mít v hale celé hejno.
Odpovědět
EN
Emil Novák
30.12.2023 19:41 Reaguje na Pavel HanzlTo jste se zase zasnil, Hanzle, co? Třeba tady máte příklad setrvačníku s kapacitou cca jedné MWh, akorát neváží 5 tun jak jste si vybájil, ale 775 tun:
https://www.reddit.com/r/todayilearned/comments/qwwhb9/til_at_the_largest_flywheel_energy_storage_in_the/
Jste trapná parodie na barona Prášila.
Odpovědět
https://www.reddit.com/r/todayilearned/comments/qwwhb9/til_at_the_largest_flywheel_energy_storage_in_the/
Jste trapná parodie na barona Prášila.
PH
Pavel Hanzl
31.12.2023 09:06 Reaguje na Emil NovákCha cha, na těch 225 ot/min. skutečně potřebujete 775 tun, aby to mělo nějaký vert. Já píšu o 30 tisících, jako technik byste to mohl odhadnout i bez wiki. A na tyhle otáčky to musí být právě velmi přesně vyvážené.
Odpovědět
EN
Emil Novák
31.12.2023 11:39 Reaguje na Pavel HanzlCha cha a tohle jste si vycucal z kterého prstu? Kde máte ten pětitunový setrvačník s MWh kapacitou? Zase jen ve vaší hlavě, že?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.1.2024 09:17 Reaguje na Emil NovákJe to několik jednoduchých vzorečků z mechaniky, běžně uváděných na wiki. Stačí si navolit hmotu a její rozložení, průměr a otáčky. Navíc je to celé ryze modulární.
Odpovědět
EN
Emil Novák
1.1.2024 09:26 Reaguje na Pavel HanzlOpakuji otázku, Hanzle: "Kde máte ten pětitunový setrvačník s MWh kapacitou? Zase jen ve vaší hlavě, že?"
Několik jednoduchých vzorečků najdete na wiki i na cestování časem, přesto se časem necestuje a pravděpodobně nikdy cestovat nebude.
Odpovědět
Několik jednoduchých vzorečků najdete na wiki i na cestování časem, přesto se časem necestuje a pravděpodobně nikdy cestovat nebude.
DV
Daniel Višňovský
30.12.2023 20:41 Reaguje na Pavel HanzlPružinový akumulátor samozřejmě existuje, a v technické praxi se běžně využívá. Je součástí téměř každého hydraulického obvodu. Je to v podstatě tlaková nádoba, ve které je píst s pružinou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.12.2023 09:07 Reaguje na Daniel VišňovskýJenže drobná chybka. Není to akumulátor energie. čus.
Odpovědět
EN
Emil Novák
31.12.2023 11:40 Reaguje na Pavel HanzlA čeho je to akumulátor když ne energie, kachňále?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.1.2024 09:19 Reaguje na Emil NovákAkumuluje zvětšený objem vody při jejím ohřívání. Kachňál je trochu makačka, ale tohle?
Odpovědět
EN
Emil Novák
1.1.2024 09:29 Reaguje na Pavel HanzlLžete, kachňále, pružinový akumulátor energii samozřejmě akumuluje. Abyste pružinu stlačil, potřebujete energii dodat, uvolněním pružiny ji zpět získáte.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.1.2024 10:20 Reaguje na Emil NovákFakt? A jak se ta energie teda využívá? Já si vždycky myslel, že to je jen k vyrovnávání objemu vody, ale na wiki jsou určitě chytřejší.
Odpovědět
EN
Emil Novák
2.1.2024 11:03 Reaguje na Pavel HanzlOtázka nebyla jak se ta energie využívá ale co jiného než energii to akumuluje, kachňále. Už jsme zase u toho vašeho problému s chápáním psaného textu.
Než vy jsou chytřejší prakticky kdekoliv.
Odpovědět
Než vy jsou chytřejší prakticky kdekoliv.
PH
Pavel Hanzl
3.1.2024 20:13 Reaguje na Emil NovákAkumuluje to vodu. Já vím, ve kvantové fyzice to může být i energie, ale já se obávám, že u ústředního topení se bude spíš jednat o vodu a žádná energie tam nikoho nezajímá.
Odpovědět
EN
Emil Novák
3.1.2024 20:25 Reaguje na Pavel HanzlK čemu je tam asi ta pružina, když ne k akumulaci energie, kachňále?
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
30.12.2023 20:39 Reaguje na Pavel HanzlPane Hanzle,
Jste inženýr, tak navrhněte parametry toho zařízení. A nezapomeňte na ta ložiska s neomezenou životností.
Odpovědět
Jste inženýr, tak navrhněte parametry toho zařízení. A nezapomeňte na ta ložiska s neomezenou životností.
PH
Pavel Hanzl
31.12.2023 09:11 Reaguje na Daniel VišňovskýNení nutno objevovat Ameriku, tohle už dávno funguje, testuje, v New Yorku měli už snad někdy začátkem 20. stol. mohutné setrváky na první minuty po blackoutu. Prostě to asi nevychází ekonomicky, jiný důvod pro větší rozšíření nevidím. A ložiska používají magnetická.
Odpovědět
ig
1.1.2024 02:12 Reaguje na Pavel Hanzl
O těch setrvačnících jsme tu měli už jednou debatu. Dal jsem Vám sem odkazy (články a výpočty) které ukázaly, že je to z hlediska uložené energie zcela marginální věc, ještě zbytečnější než třeba gravitační baterie. Ale Vy to vytahujete pořád znova a znova, přestože víte, že je to k ničemu. Jediná známá aplikace kde je setrvačník lepší než jiné metody je akumulace energie na několik vteřin u elektrokatapultů na letadlových lodích.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.1.2024 09:12 Reaguje naGravitační baterie není úplně marginální, třeba Dlouhé stráně se vám líbí.
Vy považujete za marginální vše, co nemá výkon v megawattech. Takže střešní baterie s kapacitou 10 kWh je pro vás harapak na vyhození, ale milióny takových baterek už tyn gigawatty taky dá. Jenže tohle je na vás asi moc.
Odpovědět
Vy považujete za marginální vše, co nemá výkon v megawattech. Takže střešní baterie s kapacitou 10 kWh je pro vás harapak na vyhození, ale milióny takových baterek už tyn gigawatty taky dá. Jenže tohle je na vás asi moc.
ig
1.1.2024 15:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Myslím ovšem podle aktuální terminologie tu s pevným závažím, ne přečerpávací. Pokud máte na mysli totéž, pak prosím kalkulačku do ruky. Vzoreček zní Wp=m.g.h.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.1.2024 10:22 Reaguje naA přečerpávačka nefunguje na gravitačním princilu? Fakt ne? Co já se tady ještě nedozvím!!!
Odpovědět
ZK
Zan K.
2.1.2024 15:57 Reaguje na Pavel HanzlMyslím, že zajímavější jsou ony přílivové elektrarny. Tam může bejt při dostatečné velikosti dosti značný zdroj energie. O nich se moc nepiše, stejně jako o rozšiřování FV v pouštích...
Odpovědět
sv
sv
28.12.2023 12:59Kde, prosím vás ta "slavná" HE3DA, tu hustotu deklaruje? Prozatím točili o tom, že ta "inovativní" konstrukce zvyšuje bezpečnost. Jediné čím jsou reálně známí, jsou spory o dotace a patenty. Reálnou výrobou tedy prozatím známí nejsou. Že by potřebovali pumpnout nějakého nevědomého sponzora, tak se snaží přitlačit na pilu ve fantazírování.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.12.2023 17:35Ukládání elektřiny je nedořešený problém kvůli omezené kapacitě baterií
a jejich životnosti. Ano hlavně životnosti, která limituje efektivitu těch
baterií výrazněji, než se na prvý pohled zdá. Základem je kvalita, tu zase
limituje cena a koupit si kvalitu může znamenat nedosáhnout na efektivní
využití. Pak se stane drahé vozidlo pouze drahou hračkou potřebující
dotovat koupi a taky i provoz. Navíc bude nutno postavit zcela nové
rozvodné sítě odolné vydržet noční dobíjení ve dne provozovaných aut.
Nedovedu si přestavit sídliště s tisíci nabíjecích stojanů a jejich
údržbu a revize. To bude vše jako náklady připočteno k ceně energie
u které jsou FVE v noci a v zimě, kdy je spotřeba proudu větší,
doslova utopií. Má z těch propagátorů vůbec představu, jak to pokrýt
a razantně sítě přebudovat? To mají platit i ti, co to nepotřebují a
nebo odmítají, jako utopickou kravinu? Uspěchat elektromobilitu je jen
ideologická záležitost nemající technicky základ. Skonči to duplicitou,
jako v Norsku, kde ke spalováku přibyl dotovaný elektromobil využitý
pouze v příhodném počasí a na omezené účely. Když si představím stejný
scénář i zde, tak to bude znamenat zdvojnásobit parkovací místa pro
záložní spalováky a snížit efektivitu vozidel na polovinu. Vozidlo
zestárne, aniž by bylo plně využito, protože se bude o využití dělit
s tím záložním. Jaký to má smysl hlavně v době, kdy zálohy OZE jedou
na zemní plyn, který bylo možno spalovat v autech rovnou beze ztrát
při výrobě, transformaci a dobíjení ? Je to jako jet někam oklikou
pouze proto, že nevím co se zbytečně zmařeným časem a tou energií.
Odpovědět
a jejich životnosti. Ano hlavně životnosti, která limituje efektivitu těch
baterií výrazněji, než se na prvý pohled zdá. Základem je kvalita, tu zase
limituje cena a koupit si kvalitu může znamenat nedosáhnout na efektivní
využití. Pak se stane drahé vozidlo pouze drahou hračkou potřebující
dotovat koupi a taky i provoz. Navíc bude nutno postavit zcela nové
rozvodné sítě odolné vydržet noční dobíjení ve dne provozovaných aut.
Nedovedu si přestavit sídliště s tisíci nabíjecích stojanů a jejich
údržbu a revize. To bude vše jako náklady připočteno k ceně energie
u které jsou FVE v noci a v zimě, kdy je spotřeba proudu větší,
doslova utopií. Má z těch propagátorů vůbec představu, jak to pokrýt
a razantně sítě přebudovat? To mají platit i ti, co to nepotřebují a
nebo odmítají, jako utopickou kravinu? Uspěchat elektromobilitu je jen
ideologická záležitost nemající technicky základ. Skonči to duplicitou,
jako v Norsku, kde ke spalováku přibyl dotovaný elektromobil využitý
pouze v příhodném počasí a na omezené účely. Když si představím stejný
scénář i zde, tak to bude znamenat zdvojnásobit parkovací místa pro
záložní spalováky a snížit efektivitu vozidel na polovinu. Vozidlo
zestárne, aniž by bylo plně využito, protože se bude o využití dělit
s tím záložním. Jaký to má smysl hlavně v době, kdy zálohy OZE jedou
na zemní plyn, který bylo možno spalovat v autech rovnou beze ztrát
při výrobě, transformaci a dobíjení ? Je to jako jet někam oklikou
pouze proto, že nevím co se zbytečně zmařeným časem a tou energií.
PH
Pavel Hanzl
29.12.2023 08:18 Reaguje na Břetislav MachačekPokud si myslíte, že čínské elmobily, co se tlačí na evropský trh, jsou jen "ideologická" záležitost, tak to máte blbý.
Stejně, jak Novákovi, vám chybí časový rozměr. Přechod na převažující elmobilitu bude trvat 20 - 30 let a za tu dobu se rozvodné sítě přizpůsobí. Překopávají se přece zcela průběžně pořád a ne kvůli elaut. A ty jezdí pořád, ne jen za cha cha "příznivém počasí". Myslíte, že nemají třeba střechu a prší do nich? Dnes by už mohl veškerý městský provoz obstarat elektřina.
Odpovědět
Stejně, jak Novákovi, vám chybí časový rozměr. Přechod na převažující elmobilitu bude trvat 20 - 30 let a za tu dobu se rozvodné sítě přizpůsobí. Překopávají se přece zcela průběžně pořád a ne kvůli elaut. A ty jezdí pořád, ne jen za cha cha "příznivém počasí". Myslíte, že nemají třeba střechu a prší do nich? Dnes by už mohl veškerý městský provoz obstarat elektřina.
EN
Emil Novák
29.12.2023 09:20 Reaguje na Pavel HanzlHanzle, vy který nedokážete rozlišovat mezi přítomností a vámi vybájenou budoucností jste ten poslední, kdo tu může ostatní obviňovat z toho, že jim "chybí časový rozměr".
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.12.2023 18:40 Reaguje na Emil NovákFakt se čínská elauta dnes netlčí na eropský trh? Určitě ne? Začíná do Dacia, ještě příští rok (píšu to v roce 23) to pojede na plný plyn všude.
Odpovědět
EN
Emil Novák
30.12.2023 19:42 Reaguje na Pavel HanzlO čínských "elautech" jsem vůbec nic nepsal, opět jsme u toho vašeho problému chápat psaný text, kachňále.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.12.2023 08:57 Reaguje na Emil NovákNepsal, protože to je ten časový rozměr, který vám uniká.
Odpovědět
EN
Emil Novák
31.12.2023 11:42 Reaguje na Pavel HanzlNe, Hanzle, časový rozměr uniká neustále jen vám, vy jste pověstný tím že nejste schopný rozlišovat mezi přítomností a vámi vybájenou budoucností.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.1.2024 08:46 Reaguje na Emil NovákZato vy vůbec netušíte, čo také oné nějaká budoucnost jako je. Dnes něco není a šlus, nebude na věky věkův Ámen.
Odpovědět
EN
Emil Novák
1.1.2024 09:32 Reaguje na Pavel HanzlTo jste opět napsal vy a trapně se mi to snažíte podsouvat. Já jsem nikdy nic takového netvrdil. Pouze upozorňuji na to, že budoucností není to co se urodí v té vaší praštěné makovici, zvlášť když o problematice víte kulové.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.1.2024 10:42 Reaguje na Emil NovákVy netvrdíte nikdy nic, normálka. A fakt je zcela zcestná představa, že se do EU budou tlačit čínská elauta? Určitě víte, že to tak nebude?
Odpovědět
EN
Emil Novák
2.1.2024 11:04 Reaguje na Pavel HanzlZnovu připomínám že o čínských elautech jsem vůbec nic nepsal, kachňále. Zase ten váš problém s chápáním psaného textu.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
30.12.2023 20:44 Reaguje na Pavel HanzlUrčitě ne :) ukažte mi jakékoli evropské město, kde je 1000 x víc čínských elektroaut než evropských se spalovacím motorem.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.1.2024 10:43 Reaguje na Daniel VišňovskýCo jste to vybájil zase za cypovinu? Kdo to kde kdy napsal?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.12.2023 10:13 Reaguje na Pavel HanzlV Číně mají v obrovských městech e-auta opravdu EKO význam
a při možnosti v noci dobíjet přebytky ze stabilních zdrojů
energie i význam ve využití neudatelné noční energie. A to,
že je dodávají levně do EU je dáno efektivitou jejich výroby
a tím , že operativně naskočili na vlnu EKO šílenství v EU.
EU jde cestou OZE, které jsou pro e-mobilitu k ničemu a pro
dobíjení mimo špičku výroby ze solárů potřebují navíc další akumulace a zálohy. OZE se dají využít na výrobu třeba teplé vody pro podniky, vytápění budov s denním provozem a v noci budovy pouze temperovat z jakýchkoliv jiných zdrojů. Stavět na OZE průmysl, či dokonce dopravu a hutnictví je debilita nedouků, kteří nemají představu kolik panelů by potřebovala ocelárenská oblouková pec. Takový TŽ Třinec by musel panely pokrýt půlku Moravskoslezského kraje a co v noci? To vypnou pece a ráno je MOŽNÁ, když bude svítit slunce zapnou? Pane Hanzle stůjte oběma nohami na zemi a zjistíte, že někde to význam má a někde nikoliv, ale dobíjet e-auta soláry je kravina, protože většina aut jezdí bez možnosti dobíjení
ve dne a v noci zase nesvítí slunce. Bateriová uložiště
jsou utopií pro svoji nákladnost a riziko havárie. Nechtěl
bych zažít požár e-auta v podzemní garáži plné takových
vehiklů. To raději vezmu nohy na ramena a rychle uteču.
A být to bateriové uložiště, tak rovnou kilometr daleko.
Takže časem možná ano, ale ideové urychlení nedokonalého
pohonu e-auta je chyba, která bude stát mnoho peněz a asi
i životů. U kamaráda v bytovce ve sklepě vzplála pouze
baterie u e-kola a vyhořel komplet celý sklep dvaceti
nájemníků. V okolních domech si odhlasovali zákaz baterií
v celých domech. Co pak, když to nemáte ani kde uskladnit?
Další kamarád má e-kolo s vyjímatelnou baterií a kolo má
v garáži, ale baterii po této zkušenosti na zahradě u domu
v bedně daleko od baráku. Já tak skladuji i PB láhve a
benzín, protože při požáru to jsou vrazi hasičů a nechci
je vystavit nebezpečí! Vám stále totiž nedochází, že pokud
nebude přebytek elektřiny pro dobíjení, což u OZE v noci
nebude, tak bude potřeba drahých záloh a ještě dražších
akumulaci. No a to posílení rozvodných sítí je utopií i
pro tepelná čerpadla, natož pro dobílení e-aut ve stejnou
dobu, kdy pojedou naplno i tepelná čerpadla. Ono stačí
přemýšlet a počítat ten nárazový nárůst spotřeby, když
se připojí k síti e-auta a tepelná čerpadla. Ty trafa
a kabeláže bych chtěl pro některá velká sídliště vidět.
To budou náklady takové, že už budeme pracovat pouze
na distribuční náklady elektrorozvodných společností.
Odpovědět
a při možnosti v noci dobíjet přebytky ze stabilních zdrojů
energie i význam ve využití neudatelné noční energie. A to,
že je dodávají levně do EU je dáno efektivitou jejich výroby
a tím , že operativně naskočili na vlnu EKO šílenství v EU.
EU jde cestou OZE, které jsou pro e-mobilitu k ničemu a pro
dobíjení mimo špičku výroby ze solárů potřebují navíc další akumulace a zálohy. OZE se dají využít na výrobu třeba teplé vody pro podniky, vytápění budov s denním provozem a v noci budovy pouze temperovat z jakýchkoliv jiných zdrojů. Stavět na OZE průmysl, či dokonce dopravu a hutnictví je debilita nedouků, kteří nemají představu kolik panelů by potřebovala ocelárenská oblouková pec. Takový TŽ Třinec by musel panely pokrýt půlku Moravskoslezského kraje a co v noci? To vypnou pece a ráno je MOŽNÁ, když bude svítit slunce zapnou? Pane Hanzle stůjte oběma nohami na zemi a zjistíte, že někde to význam má a někde nikoliv, ale dobíjet e-auta soláry je kravina, protože většina aut jezdí bez možnosti dobíjení
ve dne a v noci zase nesvítí slunce. Bateriová uložiště
jsou utopií pro svoji nákladnost a riziko havárie. Nechtěl
bych zažít požár e-auta v podzemní garáži plné takových
vehiklů. To raději vezmu nohy na ramena a rychle uteču.
A být to bateriové uložiště, tak rovnou kilometr daleko.
Takže časem možná ano, ale ideové urychlení nedokonalého
pohonu e-auta je chyba, která bude stát mnoho peněz a asi
i životů. U kamaráda v bytovce ve sklepě vzplála pouze
baterie u e-kola a vyhořel komplet celý sklep dvaceti
nájemníků. V okolních domech si odhlasovali zákaz baterií
v celých domech. Co pak, když to nemáte ani kde uskladnit?
Další kamarád má e-kolo s vyjímatelnou baterií a kolo má
v garáži, ale baterii po této zkušenosti na zahradě u domu
v bedně daleko od baráku. Já tak skladuji i PB láhve a
benzín, protože při požáru to jsou vrazi hasičů a nechci
je vystavit nebezpečí! Vám stále totiž nedochází, že pokud
nebude přebytek elektřiny pro dobíjení, což u OZE v noci
nebude, tak bude potřeba drahých záloh a ještě dražších
akumulaci. No a to posílení rozvodných sítí je utopií i
pro tepelná čerpadla, natož pro dobílení e-aut ve stejnou
dobu, kdy pojedou naplno i tepelná čerpadla. Ono stačí
přemýšlet a počítat ten nárazový nárůst spotřeby, když
se připojí k síti e-auta a tepelná čerpadla. Ty trafa
a kabeláže bych chtěl pro některá velká sídliště vidět.
To budou náklady takové, že už budeme pracovat pouze
na distribuční náklady elektrorozvodných společností.
DV
Daniel Višňovský
30.12.2023 20:45 Reaguje na Břetislav MachačekBateriová úložiště nejsou utopií prolhaný chacharský dezoláte. Pište o něčem, čemu rozumíte, to znamená, nepište o ničem. Vy rozumíte akorát tomu, jak být komoušský pohraniční fízl hrabající úplatky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.1.2024 10:47 Reaguje na Břetislav MachačekFurt dokola to samý a stejně blbý. Celé Německo se svým mohutným průmyslem už jede dnes z poloviny na elektřinu z OZE, až tohle pochopíte, řekněte UŽ!!
Odpovědět
ZK
Zan K.
28.12.2023 21:26Jak už jsem tu uváděl, provlem je jinse. Viz
https://svethuawei.eu/cina-ma-eso-v-rukavu-jedno-rozhodnuti-a-evropa-nebude-mit-suroviny-na-jediny-akumulator-do-elektromobilu/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1222241&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Odpovědět
https://svethuawei.eu/cina-ma-eso-v-rukavu-jedno-rozhodnuti-a-evropa-nebude-mit-suroviny-na-jediny-akumulator-do-elektromobilu/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1222241&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
BM
Břetislav Machaček
29.12.2023 10:32 Reaguje na Zan K.Když Čína zastaví vývoz surovin do EU na výrobu baterií, tak se mohou továrny na e-auta vyfotit s nepojízdnými krámy. Stačilo jen nedodat čipy a výroba stála a co teprve baterie? To by byl mazec. Mohu mít továrnu na baterie, ale musím mít i ty suroviny k jejich výrobě a to celá EU NEMÁ !!!. Pak nemusí být e-auta a už ani ty
spalováky. Nejsou už ani koně do potahů a uhlí do parních mašin.
I ta zařízení OZE jsou z Číny a naše vláda ji provokuje kvůli
Tchajwanu, který staví továrnu na baterie raději v Německu. Co na
to Tchajwanec z Vysočiny? Pročpak nevyjednal, aby to bylo u nás? Vláda užitečných blbů se rozhádá s velmocemi a pak se diví, že
to Německo nedělá a ještě u něho staví továrnu ten, kvůli němuž
jsme se s Čínou rozhádali. Tak hloupou zahraniční politiku dělá
pouze patolízal, nebo hlupák, či totální zaprodanec konkurence.
Odpovědět
spalováky. Nejsou už ani koně do potahů a uhlí do parních mašin.
I ta zařízení OZE jsou z Číny a naše vláda ji provokuje kvůli
Tchajwanu, který staví továrnu na baterie raději v Německu. Co na
to Tchajwanec z Vysočiny? Pročpak nevyjednal, aby to bylo u nás? Vláda užitečných blbů se rozhádá s velmocemi a pak se diví, že
to Německo nedělá a ještě u něho staví továrnu ten, kvůli němuž
jsme se s Čínou rozhádali. Tak hloupou zahraniční politiku dělá
pouze patolízal, nebo hlupák, či totální zaprodanec konkurence.
DV
Daniel Višňovský
30.12.2023 20:47 Reaguje na Břetislav MachačekProtože tu Gigafactory tu nikdo nechce Macháčku - viz ta vlna odporu v Líních.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.1.2024 13:08 Reaguje na Daniel VišňovskýAno to je pravda a víte proč? Plzeň je už v množství
pracovních sil dlouhodobě v mínusu a tak by museli
"navézt" další zahraniční dělníky a postavit další
ubytovny. Plzeňané si už další "brigoše" nepřejí a
ostatní zaměstnavatelé nechtějí ani konkurenci na
pracovním trhu, která by jim "ukradla" zaměstnance.
Takové monstrtovárny se mají stavět jen tam, kde je
dostatek místních pracovních sil a naspoléhat se na
"dovoz" zaměstnanců ze zahraničí. Takový Ústecký kraj je plný nezaměstnaných, po dolech je zde plno místa
na stavbu monstrtováren, v jezerech a Ohři dost vody
a dopravní spojení je taky celkem dobré. Chybný je
výběr místa o který tu šlo, aby na tom někdo vydělal a ouhá, z kšeftu nic nebude, protože jinde nabídli
podmínky lepší.
Odpovědět
pracovních sil dlouhodobě v mínusu a tak by museli
"navézt" další zahraniční dělníky a postavit další
ubytovny. Plzeňané si už další "brigoše" nepřejí a
ostatní zaměstnavatelé nechtějí ani konkurenci na
pracovním trhu, která by jim "ukradla" zaměstnance.
Takové monstrtovárny se mají stavět jen tam, kde je
dostatek místních pracovních sil a naspoléhat se na
"dovoz" zaměstnanců ze zahraničí. Takový Ústecký kraj je plný nezaměstnaných, po dolech je zde plno místa
na stavbu monstrtováren, v jezerech a Ohři dost vody
a dopravní spojení je taky celkem dobré. Chybný je
výběr místa o který tu šlo, aby na tom někdo vydělal a ouhá, z kšeftu nic nebude, protože jinde nabídli
podmínky lepší.
ZK
Zan K.
5.2.2024 14:59 Reaguje na Daniel VišňovskýTak má každej alespoň mluvit jasně a hned a ne se chovat jako farizej, i když právě tohle je typické pro celej západní svět. A nejen ten.
Odpovědět
ig
28.12.2023 23:30
Pěkné shrnutí, tohle by si měli přečíst všichni fantastové zbláznění do zázračných geniálních technologií.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.12.2023 10:36Ono to není tak jednoduché, jak je napsáno v článku.
Vedle rozdílu elektronegativity je druhá základní podmínka to, že aktivní látky na kladné i záporné elektrodě i přechodné látky, které v elektrolytu souvisejí s nabíjením a vybíjením musí být stabilní.
Nesmí totiž nastat za prvé jedna fatální věc a sice nějaká vedlejší chemická reakce za silného vývinu tepla nebo baterka začne hořet. To není příliš splněné u klasických Li baterek.
A potom nesmí nastat druhá, na první pohled ne tak fatální věc a sice postupná mechanická nebo chemická nestabilita a degradace těchto příslušných komponent. Ta totiž zásadně určuje životnost baterie. Kolik cyklů vydrží či pokud je jen nabitá, jak dlouho vydrží. Mechanická životnost znamená u kladné a záporné elektrody, že její části začnou odpadávat, ztratí elektrický kontakt a tak se odpadlé části přestanou zapojovat do procesu vybíjení a nabíjení a o to se kapacita baterie snižuje. U ostatního zařízení, třeba oddělovacích membrán se jejich mechanickou nestabilitou mění poměry v baterii, může nastat snížení efektivity až třeba zkrat mezi elektrodami článku. U chemických látek na kladné i záporné elektrodě a v elektrolytu dochází paralelními reakcemi k přeměně aktivních látek v neaktivní a jejich úbytek tak dělá zase úbytek kapacity článku. Nebo dochází ke vzniku látek, které přímo tomu správnému procesu škodí, snižují účinnost, zvyšují samovybíjení.
Určitě existuje spousta kombinací materiálů kladných a záporných elektrod, které dávají teoreticky lepší výsledky než současně používané akumulátory. Ale jejich životnost je třeba jen několik cyklů nebo po uvedení do provozu vydrží třeba jenom dny, než zkolabují. Právě proto, že zatím známé chemicky vhodné materiály pro jejich elektrody, elektrolyt a další mají uvnitř těch baterií tuto velmi nízkou životnost. Zatímco my potřebujeme životnost několik tisíc cyklů a současně aspoň těch 10 let, aby šly akumulátory použít. A současně slušnou elektrickou účinnost a nakonec i nízkou cenu, aby bylo i ekonomické je používat. A k tomu ještě dalších pár kritérií.
Nebo další věc, napětí baterie. napětí baterie je dáno rozdílem elektronegativity materiálu katody a anody. Elektronegativita je dána ochotou odevzdávat nebo přijímat vazební elektrony ze svrchního orbitalu atomu prvku. Jenže my dnes vím, že v molekulách neboli sloučeninách prvků jsou jednotlivé vazební elektrony svrchního orbitalu všech atomů propojeny do vzájemného molekulárního orbitalu a vzájremně na sebe působí. při správném stereoskopickém tvaru molekuly neboli při správném chemickém vzorci se mohou účinky všech vazebních elektronů sčítat nebo naopak odčítat. Neboli za určitých podmínek pi určitém natočení molekul může být mezi různými molekulami rozdíl elektronegativity mnohem větší než těch cca 3 volty, jaké lze získat u lithia. Zatím jen teoreticky je tak možné sestavit akumulátor, jehož jeden jediný článek bude mít výrazně vy33í pracovní napětí než má i ten lithiový, místo cca 3 voltů třeba 10 nebo 20 voltů. V budoucnu tak může vzniknout článek, kde aktivní látky na elektrodách nebudou kovy, ale třeba grafen nebo nějaké uhlíkaté organické látky.
Odpovědět
Vedle rozdílu elektronegativity je druhá základní podmínka to, že aktivní látky na kladné i záporné elektrodě i přechodné látky, které v elektrolytu souvisejí s nabíjením a vybíjením musí být stabilní.
Nesmí totiž nastat za prvé jedna fatální věc a sice nějaká vedlejší chemická reakce za silného vývinu tepla nebo baterka začne hořet. To není příliš splněné u klasických Li baterek.
A potom nesmí nastat druhá, na první pohled ne tak fatální věc a sice postupná mechanická nebo chemická nestabilita a degradace těchto příslušných komponent. Ta totiž zásadně určuje životnost baterie. Kolik cyklů vydrží či pokud je jen nabitá, jak dlouho vydrží. Mechanická životnost znamená u kladné a záporné elektrody, že její části začnou odpadávat, ztratí elektrický kontakt a tak se odpadlé části přestanou zapojovat do procesu vybíjení a nabíjení a o to se kapacita baterie snižuje. U ostatního zařízení, třeba oddělovacích membrán se jejich mechanickou nestabilitou mění poměry v baterii, může nastat snížení efektivity až třeba zkrat mezi elektrodami článku. U chemických látek na kladné i záporné elektrodě a v elektrolytu dochází paralelními reakcemi k přeměně aktivních látek v neaktivní a jejich úbytek tak dělá zase úbytek kapacity článku. Nebo dochází ke vzniku látek, které přímo tomu správnému procesu škodí, snižují účinnost, zvyšují samovybíjení.
Určitě existuje spousta kombinací materiálů kladných a záporných elektrod, které dávají teoreticky lepší výsledky než současně používané akumulátory. Ale jejich životnost je třeba jen několik cyklů nebo po uvedení do provozu vydrží třeba jenom dny, než zkolabují. Právě proto, že zatím známé chemicky vhodné materiály pro jejich elektrody, elektrolyt a další mají uvnitř těch baterií tuto velmi nízkou životnost. Zatímco my potřebujeme životnost několik tisíc cyklů a současně aspoň těch 10 let, aby šly akumulátory použít. A současně slušnou elektrickou účinnost a nakonec i nízkou cenu, aby bylo i ekonomické je používat. A k tomu ještě dalších pár kritérií.
Nebo další věc, napětí baterie. napětí baterie je dáno rozdílem elektronegativity materiálu katody a anody. Elektronegativita je dána ochotou odevzdávat nebo přijímat vazební elektrony ze svrchního orbitalu atomu prvku. Jenže my dnes vím, že v molekulách neboli sloučeninách prvků jsou jednotlivé vazební elektrony svrchního orbitalu všech atomů propojeny do vzájemného molekulárního orbitalu a vzájremně na sebe působí. při správném stereoskopickém tvaru molekuly neboli při správném chemickém vzorci se mohou účinky všech vazebních elektronů sčítat nebo naopak odčítat. Neboli za určitých podmínek pi určitém natočení molekul může být mezi různými molekulami rozdíl elektronegativity mnohem větší než těch cca 3 volty, jaké lze získat u lithia. Zatím jen teoreticky je tak možné sestavit akumulátor, jehož jeden jediný článek bude mít výrazně vy33í pracovní napětí než má i ten lithiový, místo cca 3 voltů třeba 10 nebo 20 voltů. V budoucnu tak může vzniknout článek, kde aktivní látky na elektrodách nebudou kovy, ale třeba grafen nebo nějaké uhlíkaté organické látky.
ig
29.12.2023 14:53 Reaguje na Radim Polášek
K té předposlední větě - nebyl by prosím odkaz k dalšímu studiu?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.12.2023 16:02Základem je levný zdroj energie. A to je dnes jaderná elektrárna. Nejsou to OZE, které vyžadují další investice kvůli své závislosti na počasí. Výhodou jaderné elektrárny je i to, že poskytuje teplo na vytápění. Při dostatečném rozšíření jaderných elektráren a dalším poklesu ceny díky masové výrobě (jak plánují v Číně) se dá vyrábět i syntetické palivo za snad přijatelné ceny. K omezenému počtu elektrovozítek pak mohou fungovat i vozidla na spalovací motor.
Odpovědět
ZK
Zan K.
2.1.2024 16:04 Reaguje na Richard VacekA co onen jaderný odpad? Stále jen skladovat? A přitom je i v něm ještě spousta energie,Nějaké pokusy s využitím již asi byly. Ale v globále???
Odpovědět
EN
Emil Novák
2.1.2024 17:35 Reaguje na Zan K.Technologie na přepracování existují, ale postavit takový závod je ve srovnání s levným čerstvým uranem relativně drahé a časově náročné. Japonci by mohli vyprávět. Takže dokud není na přepracování paliva žádný tlak, všimněte si že "ekologické" organizace místo aby tlačily na přepracování, bojují proti přepracování, je to doména jen několika zemí na světě.
Odpovědět
JD
Jan Dressler
29.12.2023 19:12Lithium potřebovat budeme - ale ne to naše české, čtyřikrát dražší než to z Austrálie nebo z Chile.
Odpovědět
PH
DV
Daniel Višňovský
30.12.2023 20:37Pane Autore,
Sodíkové baterie v dopravě stejně jako zelený vodík je 150 let starý projekt, a NEUJAL se.
Zelený vodík - dmuchavka v balonu profesora Fergussona - neúspěšný přelet Afriky.
Sodíkové baterie Měl Nautilus Kapitána Nema.
Odpovědět
Sodíkové baterie v dopravě stejně jako zelený vodík je 150 let starý projekt, a NEUJAL se.
Zelený vodík - dmuchavka v balonu profesora Fergussona - neúspěšný přelet Afriky.
Sodíkové baterie Měl Nautilus Kapitána Nema.
PH
Pavel Hanzl
1.1.2024 08:56 Reaguje na Daniel VišňovskýHorkovzdušný balón je taky staletí starý projekt a taky se neujal. Jenže dnes létají tyhle balóny zcela běžně i na dlouhé vzdálenosti (kolem Zeměkoule). Jak je to možné?
Jenom tím, že se vyvinula lehká tkanina, které snáší teplotu asi +180°C, která je pro let nutná.
Odpovědět
Jenom tím, že se vyvinula lehká tkanina, které snáší teplotu asi +180°C, která je pro let nutná.
EN
PH
Pavel Hanzl
2.1.2024 10:29 Reaguje na Emil NovákCo je na něm klamného? Většinu věcí, které dnes používáme, se vymyslelo v 19. století. Jenže se nemohly rozšířit, protože nebyly technologie pro jejich běžné fungování. Ať baterie do elmobilů, (lithiové nebo sodíkové) fv panely, atd. a právě tkaniny pro horvzdušné balóny jsou to samé.
Odpovědět
EN
Emil Novák
2.1.2024 11:05 Reaguje na Pavel HanzlŘečník klade vedle sebe dva různé jevy, které jsou si do jisté míry podobné, a bez patřičného zdůvodnění tvrdí, že má-li jeden nějakou vlastnost, musí ji mít i druhý.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.1.2024 20:22 Reaguje na Emil NovákJenže já tam to patřičné zdůvodnění mám."..nebyly technologie pro jejich běžné fungování." To vám nestačí? To je společný jev obou (více) případů a je přímo zásadní a pro daná zařízení limitující. Sorry jako, to píšu vlastními slovy, na wiki to bude asi exlibristika slov typu "disbalance zbytkových kapcit" atd. to fakt neumím.
Odpovědět
EN
Emil Novák
3.1.2024 20:33 Reaguje na Pavel HanzlDneska ty technologie jsou? A jestli jsou, proč se ty sodíkové baterie nikde nepoužívají? Zkuste to spíš vlastní hlavou než vlastními slovy, kachňále. Je to klamná analogie, protože zatímco u horkovzdušného balónu víme že ta technologie vznikla a umožnila jim se prosadit, u sodíkových baterií nevíme jestli ta technologie k jejich prosazení povede. A že se to povedlo u horkovzdušných balónů vůbec nijak neimplikuje, že se to povede u sodíkových baterií, protože nic společného nemají. Nepochybně by se naopak dalo vymyslet plno jiných klamných analogií, kdy technologie taky vznikla ale nikdy se neprosadila
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.1.2024 20:38 Reaguje na Emil NovákTechnologie odolných textilií na balóny skutečně jsou a proto se používají. Lithiové baterie taky jsou a proto se elauta používají. FV panely to samé. Pořád nechápu, kde hledáte hnidy. A sodíkové? Třeba se prosadí, čo ja viem?
Odpovědět
EN
Emil Novák
3.1.2024 20:48 Reaguje na Pavel HanzlHnidy nehledám nikde, pouze upozorňuji že jde o argumentační faul klamná analogie, protože kladete vedle sebe dva různé jevy, které jsou si do jisté míry podobné, a bez patřičného zdůvodnění tvrdíte, že má-li jeden nějakou vlastnost, musí ji mít i druhý. Jediné zdůvodnění, které jste dokázal vymyslet, jste sám shodil tím, že "technologie odolných textilií na balóny skutečně jsou a proto se používají", ale u sodíkových baterií "čo ja viem". A toto zdůvodnění je všechno jen ne patřičné.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.1.2024 09:00 Reaguje na Daniel VišňovskýNautilus měl kulový, bo je to jen bájný stroj a nevznikl ani v prototypu. Ale elektroauta jezdila, ale neujala se. Proč? Měla k dispozici pouze olověné baterie. Je to tak složitý?
Odpovědět
ES
Emanuel Svoboda
30.12.2023 22:40Jaký je váš názor na palivové články využívající metanol. Čeští vědci vyvinuli zařízení v kterém se při teplotě 20 stupňů Celsia protlačuje zemní plyn přes nádobu naplněnou jemně namletým zeolitem a vzniká tak na jejím dně metanol, který se odvádí potrubím do stáčecích nádrží a dá využít v palivovém článku k výrobě stejnosměrného elektrického proudu. Na rozdíl od spalovacího motoru, kde zhruba polovina energie paliva je nevyužita v odpadním teplu, se v metanolovém elektrickém článku využije k výrobě elektrické energie zhruba 90% energie paliva. Jako odpadní produkt z výfuku motoru uniká vodní pára a kysličník uhličitý.
Odpovědět
ig
31.12.2023 02:10 Reaguje na Emanuel Svoboda
Četl jsem o tom, ale o 90% účinnosti ani zmínka. Odkud to máte? Byl by prosím odkaz?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.12.2023 08:55 Reaguje na Emanuel SvobodaTěch 90% je nějaké nejisté číslo, palivový článk má normálně účinnost asi 60% - max. 70%, spalovací pístový motor 30 - max. 40%.
Odpovědět
ES
Emanuel Svoboda
31.12.2023 09:36Spletl jsem se protože Přímý metanolový palivový článek má účinnost maximálně 60%, ale i to stojí za uvážení pro jejich větší rozšíření v pohonu motorových vozidel, nebo jako záložních zdrojů výroby elektrické energie. Údajně jsou v jeho využití nejdál v Ruské federaci v armádní vojenské technice a to k tichému pohonu vojenských vozidel a nebo k tiché výrobě elektrické energie pro vojenské účely.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.1.2024 08:50 Reaguje na Emanuel SvobodaV Rusku mají v plánech vizionářů úplně všechno, třeba výzkum Venuše, kterou považují taky za ruskou planetu. Palivové články se dnes používají zcela běžně ve vodíkových autobusech a kamiónech, ale nikde jsem nečetl, že by jediný byl z Ruska.
Odpovědět
ZK
Zan K.
1.1.2024 15:11 Reaguje na Pavel HanzlAu nás je to snad jiné? Co my máme dnes vlastního. Snad jen ono čecháčkovství.Nakonec pro ekologioi je jedno, odkud prostředky jsou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.1.2024 10:34 Reaguje na Zan K.Co znamená pojem "vlastního"? Všechny větší firmy, působící na našem trhu jsou akciovky s vlastnictvím mezinárodním. Velmi úspěšné firmy třeba softwarové i internetové mají české majitele i programátory, pokud definujete Čecha podle státní příslušnosti. Taky hodně Čechů podniká v zahraničí. Ale v tom se prase nevyzná.
Odpovědět
ZK
Zan K.
2.1.2024 16:14 Reaguje na Pavel HanzlOno je vždy třeba se dívat na to kolik těch akciovek s vlastnictvím mezinárodním je u nás a kolik v cizině,jský je ten poměr našeho a cizího podílu a hlavně kolikpak těch zisků zústane doma a kolik jich "uteče".
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.1.2024 20:30 Reaguje na Zan K.Cizí a náš podíl je taky těžký, ale kapitál k nám přicházející a odcházející je číslo celkem srozumitelné. Firmy tu podnikající platí daně a zisk po zdanění si odvádí ven, určitou část ale investují zpět. Např Babiš rozhodující část svých desetimiliardových zisků (víc, než celá Škodovka) těží u nás a kupuje za ně chemičky v Rakousku, nebo jiné investice v Německu a na Slovensku. To je pro nás jednoznačná ztráta.
Jenže u nás v médiích se vždy uvádí odchozí kapitál a nikdy přicházející.
Odpovědět
Jenže u nás v médiích se vždy uvádí odchozí kapitál a nikdy přicházející.
JO
ZK
Zan K.
5.2.2024 15:04 Reaguje na Pavel HanzlA nejen u podílu akciovek. V podílu zádśadně nemá být obsaženo vlastnictví státu a národa jako jsou suroviny infrastruktura či pozemky. Pak nikdy nemohou nastat ony Sudety....
Odpovědět
Miroslav Vinkler
31.12.2023 13:24O jedné baterii bych věděl , přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně . Instalovaný výkon 650 MW a kapacita 3,7 GWh.
Nepostavili ekomagoři, ale bolševici , započato ´78 ,dokončeno ´96. Původně měla sloužit ke stabilizaci el. soustavy v době vysokých odběrů a v noci přecházela do přečerpávacího režimu.
Díky ekomagorům s OZE však dnes přechází do čerpacího režimu i ve dne (svítí-nesvítí, fouká - nefouká).
Jinak neuplyne týden, aby se neobjevila "zaručená" zpráva o průlomu s bateriemi , realita je asi taková jako protiofenziva ukrajinské armády
v r.´23.
Místo fantazírování o baterii jakou svět neviděl , se ČR dávno měla ubírat jadernou cestou.
Odpovědět
Nepostavili ekomagoři, ale bolševici , započato ´78 ,dokončeno ´96. Původně měla sloužit ke stabilizaci el. soustavy v době vysokých odběrů a v noci přecházela do přečerpávacího režimu.
Díky ekomagorům s OZE však dnes přechází do čerpacího režimu i ve dne (svítí-nesvítí, fouká - nefouká).
Jinak neuplyne týden, aby se neobjevila "zaručená" zpráva o průlomu s bateriemi , realita je asi taková jako protiofenziva ukrajinské armády
v r.´23.
Místo fantazírování o baterii jakou svět neviděl , se ČR dávno měla ubírat jadernou cestou.
PH
PH
Pavel Hanzl
1.1.2024 09:25 Reaguje na Miroslav Vinkler"Díky ekomagorům s OZE však dnes přechází do čerpacího režimu i ve dne......" fakt za to můžou ekomagoři? Já si myslel, že za může změna ceny elektřiny a funguje to jako špičková elektrárna pro případ jakýchkoliv výpadků nebo i přebytků. A těch OZE máme tak málo...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.1.2024 20:34 Reaguje na Pavel HanzlAsi nejhorším problém ČR bude, když Dlouhé stráně denně několikrát přepnou na režimy výkon - příkon. Ve vašem světě naopka asi jo, ale v normálním vidím zelená problémy úplně někde jinde.
Odpovědět
ZK
Zan K.
7.1.2024 17:32 Reaguje na Miroslav VinklerOno toho tenkrát bolševici postavili víc. Ještě dnes většina elektřiny jde z bolševika. Pravdou ovšem je, že ono odsiřování a ekologizace, stejně jako např. opravy paneláků a pod. je až po r. 89. Jenže dnes bychom se asi ani na to nezmohli. Ve všem se raděj čeká na příkaz z shora (EU). A pak je z toho vštšinou prodělkový nestravitelný guláš a pár ojedinělých nabytych kapes.
Odpovědět
ZK
Zan K.
12.1.2024 12:37https://www.hlavnespravy.sk/baterka-ktora-vydrzi-50-rokov-cinania-tvrdia-ze-ju-maju/3371800
Už jsem tu dal otézku o využívání jadra v bateriích. Co vy na to?
Odpovědět
Už jsem tu dal otézku o využívání jadra v bateriích. Co vy na to?
