https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-freidinger-jednani-na-pude-osn-prinesly-zklamani-ale-oceany-stale-maji-nadeji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Freidinger: Jednání na půdě OSN přinesly zklamání, ale oceány stále mají naději

18.9.2022
Koncem srpna skončilo v sídle Organizace spojených národů v New Yorku páté zasedání mezivládní konference o globální oceánské dohodě, tedy právně závazném nástroji pro aktivity na volných mořích. Úmluva má mimo jiné umožnit vytvoření sítě mořských rezervací na 30 % volných moří do roku 2030. Mělo jít o poslední z pěti naplánovaných setkání. Dvoutýdenní jednání však neskončilo úspěšně a bylo přerušeno. Přes značný posun v jednáních se ani po 15 letech od otevření této otázky nedokázalo světové společenství dohodnout. Jednání bylo přerušeno a je teď na valném shromáždění OSN stanovit datum pokračování.
 
Volná moře neboli “high seas” se nacházejí za hranicemi území, která jsou pod kontrolou pobřežních států. Volné moře začíná na hranici výlučné ekonomické zóny státu, která podle mezinárodního práva sahá maximálně do vzdálenosti 200 námořních mil (370 km) od pobřeží. Volná moře patří všem obyvatelům planety, tedy i Čechům. Tvoří zhruba 60 % všech světových oceánů. Jsou to oblasti mimo jurisdikci národních států, které mají zásadní význam pro zajištění potravinové bezpečnosti, biodiverzity a stability mořských ekosystémů, která je nutná mimo jiné i pro zachycování uhlíku z atmosféry.

Navzdory důležitosti volných moří dodnes chybí jasně stanovený právní rámec jejich správy, který může zajistit jejich zachování a udržitelné využívání. V roce 1982 byla v Montego Bay na Jamajce podepsána smlouva OSN o mořském právu – UNCLOS. A právě pod hlavičkou této úmluvy se vytváří pravidla pro ochranu a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti oblastí mimo národní jurisdikci.

Úmluva řeší celou řadu oblastí, posuzování vlivu lidské činnosti na mořské a oceánské ekosystémy, využívání a právní status mořských genetických zdrojů, monitoring a sdílení dat, globální a regionální nástroje pro správu moří, financování těchto nástrojů a vytváření kapacit pro jejich fungování.

Největší pozornost a zároveň naděje v souvislosti s ochranou oceánů se upíná k vytvoření sítě mořských rezervací, které by do roku 2030 měly pokrýt 30 % plochy volných moří. Zatím je přitom chráněno zhruba 1 %. Mořské rezervace ale paradoxně nebyly hlavním tématem, které státy při hledání finální dohody rozdělovalo. Jedna z nejcitlivějších otázek v textu se týkala rozdělení možných zisků z rozvoje genetických zdrojů v mezinárodních vodách, kde například farmaceutické, chemické a kosmetické společnosti doufají, že najdou zázračné léky, produkty nebo léčiva.

Nákladný výzkum na moři a mořském dně je do značné míry výsadou bohatých zemí, které mají know how, vybavení a finance na jeho realizaci. Chudší státy ale nechtějí a neměly by být být vynechány z toho, aby měly prospěch z potencionálních zisků ze zdrojů, které se nacházejí v oblastech, které patří všem. Obdobné střety nejsou bohužel ničím neobvyklým. Stačí připomenout jednání o mezinárodních klimatických závazcích v rámci konferencí COP, kdy se rozvojové země, které již dnes pociťují zdrcující škody způsobené globálním oteplováním, marně snaží přimět bohatší země, aby se podílely na spravedlivé kompenzaci těchto dopadů.

Kromě mořských zdrojů, kde úspěch jednání narážel na neochotu kompromisů tzv. High Ambition koalice (EU včetně ČR, USA, Kanada) - tedy paradoxně států, které v otázce vytvoření mořských rezervací patří k těm nejlepším - bylo tématem sporů i samotné vytvoření mořských rezervací.

I přes počáteční rozvleklost jednání a neshody na některých otázkách to do posledních hodin vypadalo, že by se mohlo podařit zajistit smlouvu, kterou naše oceány tak zoufale potřebují. Bohužel se tak nestalo. Zatím.

Delegáti nenašli shodu na procesu vytváření těchto chráněných oblastí i na tom, jakým způsobem bude před zahájením nových aktivit na volném moři provedeno požadované posouzení dopadů na životní prostředí. Umožnit vytvoření chráněných mořských oblastí, které do roku 2030 pokrývat 30 % oceánů na Zemi, je přitom klíčovým pilířem celé smlouvy a podmínkou, abychom nejen byli schopni jako lidstvo chránit mořskou biodiverzitu, ale i účinně zpomalovali i dopady klimatu. Zdravé oceány plné života totiž pohlcují nejvíce přebytečného CO2 a tepla na planetě.

Do jednání se navíc bohužel promítly i aktuální geopolitické střety a ruská agrese na Ukrajině. Rusko, jak jsme často na mezinárodní úrovni kritizovali, má zvyk jednání všemožně blokovat. I během jednání o ochraně oceánů se odmítalo podílet na pokusech o kompromis s EU v řadě témat. I toto je bohužel realita dneška, nepříliš povzbudivá, pokud si uvědomíme, že nás do konce čekají dvě obdobně důležitá jednání OSN - jedno o klimatu COP 26 v Egyptě a druhé o ochraně přírody do roku 2030 - biodiverzitní COP 15 v Kanadě.

I přes všechny zmíněné těžkosti, neshody a zklamání je třeba říci, že jednání v mnoha ohledech, především v druhém týdnu přinesla značný posun a pokud se obnoví co nejdříve, je stále šance, že do roku 2030 bude 30 % světových oceánů chráněno.


reklama

 
foto - Freidinger Jan
Jan Freidinger
Autor je koordinátor oceánské kampaně Greenpeace ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

18.9.2022 17:53
Pro ochranu mořského života udělá nejvíc rozšíření akvakultur, kde se dá na omezené ploše získat značná část konzumních ryb. Zatímco v roce 1990 se takto získávalo zhruba 14% světové produkce, dnes to je kolem 40%. Je zajímavé, že největší podíl ryb z akvakultur se produkuje v Číně:
https://www.fao.org/3/ca9229en/ca9229en.pdf
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist