Jan Freidinger: Vlády EU odmítly oslabení Zákona proti odlesňování
22.11.2024
Vlády zemí EU ve středu odmítly soubor pozměňovacích návrhů, které minulý týden odhlasoval Evropský parlament k Zákonu (nařízení) proti odlesňování (EUDR). Tyto návrhy měly oslabit EUDR a jejich schválení v parlamentu způsobilo chaos i mezi firmami a investory.
Naprostá většina unijních vlád odmítla chaos a oslabení snah skoncovat s odlesňováním, které jsou důsledkem návrhů konzervativních a krajně pravicová europoslanců a europoslankyň. Greenpeace nyní vyzývá vlády včetně ministra Marka Výborného, aby se při nadcházejících jednáních s europoslanci pevně držely dnešního postoje.
Konec odlesňování je spolu s omezením emisí jednou z podmínek úspěšného boje s klimatickou změnou. Lesy jsou káceny a ničeny alarmujícím tempem, zejména v tropických oblastech. Rozšiřování zemědělské půdy je odpovědné za téměř 90 % úbytek lesů, podle studie Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Ta mimo jiné uvádí, že v roce 2023 svět ztratí přibližně 37 000 km2 tropických lesů, což je plocha téměř odpovídající rozloze Švýcarska. Už samotné odložení nařízení o rok bude mít za následek odlesnění 250 000 hektarů lesů.
Jednání mezi zástupci Evropského parlamentu a členskými státy má začít v nejbližších dnech. O výsledku jednání bude europarlament hlasovat na plenárním zasedání v půlce prosince a bude ho schvalovat i Rada pro zemědělství, která je naplánována na 17. prosince. Pokud jednání zkrachují, existuje stále možnost, že by nařízení EUDR začalo platit již od 30. prosince 2024.
reklama
Jan FreidingerAutor je koordinátor oceánské kampaně Greenpeace ČR a kampaně Zachraňme přírodu.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Ano, lesy jsou ničeny hlavně v tropických oblastech: tj. právě tam, kde lesy mají největší ochlazovací význam pro celou planetu, právě tam jsou nejškodlivější polostepní řídké lesíky tvořené uměle pěstovanými kávovníky, kakaovníky, olej. palmamy apod. Ty stejně zde dlouho nevydrží, půda eroduje pod silnými dešti, pole přestanou plodit, musí se vykácet další díl pralesa a tropický prales je nenávratně zničen.
Naprosto stejná situace, i když pro přírodu méně závažná, nastala vlivem odlesnění ve Středomoří.
Podobná situace hrozí i u nás: klima se stále více otepluje, stále více se blížíme k teplým a suchým oblastem. Proto boj proti přirozené sukcesi, směrem k řídkým lesům savanového typu, rezignování na zachycování vody jakýmkoli způsobem je velkou chybou.
Odpovědět
No potřebují levnou energii, a prudce snížit porodnost. Odlesnění ve středomoří vůbec nesnížilo srážky. Tam je porád 1-3m, problém je splach hlíny, tím pádem nízká akumulace vody na 4 měsíce azura a nemožnost znovu zalesnit.
Odpovědět
Devastaci v Amazonii asi také hlavně způsobuje splach úrodné slabé vrstvy půdy (10 cm). Proto potom špatně funguje nebo vůbec nefunguje přirozená sukcese, i když prší stále stejně.
Ale důsledek odlesnění je všude stejný: sucho!
Odpovědět
Odlesňování zakážeme, ale budeme to posuzovat podle snadno falšovatelného certifikátu a taky budeme kupovat od nich hovězí maso.
Odpovědět
Nezpochybňuji nutnost omezovat drancování pralesů a lesů. To jak to dělá EU je ale naprostá pitomost pocházející od ekonomických negramotů. Namísto zákazu dovozu z problémových zemí a filtraci problematických produktů státní správou na hranicích EU zavádí brutální papírovou šikanu nejenom pro dovozce ale i pro domácí producenty (lesníky, zemědělce, potravináře, dřevozpracující a papírenský průmysl sídlící uvnitř EU). V důsledku to povede k další likvidaci malých firem, ztížení obchodu se dřívím (= zdražení) a papírové válce vybranými zemědělskými komoditami. Důvodem je, že naše evropská diplomacie "nemá koule" říct Brazílii, Kostarice nebo Malajsii, že od nich nechceme tropické dříví, palmový olej nebo kopru pokud na dovozu neprokáží celníkům že jsou pěstovány udržitelně. Namísto toho to musí prokazovat dovozci a zpracovatelé, tedy firmy se sídle v EU a to včetně těch, kteří používají dříví z našich evropských lesů obhospodařovaných už 150let trvale udržitelně (lesníci raději říkají výnosově vyrovnaně). Střílíme se do vlastní nohy v situaci, kdy ta druhá je už dávno olšová a navíc prolezlá červotočem. My Evropani jsme si navolili hlupáky a teď sklízíme co jsme si přáli. Bravo!
Odpovědět
Budeme muset zpátky do moře a přidat se k delfínům. V opačném případě k pískomilům.
Odpovědět
Stopka na odlesňování je výborná věc , ovšem v provedení bruselských frikulínů dotažena ad absurdum , tím mám na mysli ten papírový a nesmyslný cirkus kolem toho,který paradoxně více škodí než pomáhá.
Odpovědět
Kolik asi bude třeba papíru na ten papírový cirkus?
Zjevně jakákoli překážka/komplikace podnikání je v EU vítána.
Odpovědět
Každá vláda přece může mít ještě přísnější zákon než určí EU. Proč čekají, asi na peníze z EU. Ano odlesňuje se nejvíc v tropickém pásmu ,ale my naopak likvidujeme ornou půdu a z lesů se nám stávají křovinaté porosty i když plocha neklesá. Užitečné požáry a užitečná těžba nám z lesů dělají ty správné lesy.
Odpovědět
Zdůvodnit a okecat vznešenými ideály lze cokoliv, tím spíše pokud někdo právě tyto ideály nevyznává. Tak si myslím, že o využívání přírodních zdrojů na svém území, má rozhodovat především lid daného státu a jeho zákonní zástupci, v souladu s jejich místním právním řádem. Nikoliv nějaké cizí ekologické spolky, zájmové skupiny a zákonodárci států, někde na druhém konci světa. Naše názory na využívání území a přírodních zdrojů v cizí zemi, nás neopravňují bránit lidem té země v jejich využívání, ani k uvalování administrativních překážek a sankcí v obchodu s nimi.
Příště bychom si totiž mohli třeba odhlasovat, že frakování břidlic při těžbě ropy a plynu, poškozuje životní prostředí. A chtít pak po dovozcích ropy a plynu písemné prohlášení a hodnověrné doložení, že jeho produkty, byly získány jinde a jiným způsobem.
A kdo potom zaplatí producentům toho dřeva, kávy, kakaa, a též i té ropy a plynu, za znemožnění exportu jejich komodit? Nepoškodí to ekonomicky dotčené státy?
Aha, a nemůže být právě to, skrytým důvodem zelených ekologů k takovému jednání?
Odpovědět
Myslím, že celní politika a jakékoli komplikováni podnikání v daném státu je v kompetenci toho státu. My se můžeme, zcela oprávněně, jen rozčilovat, že něco hloupého je tu prováděno a pokusit se to ve volbách změnit. Je ale otázkou, zda toto volby vůbec mohou změnit, zda jakýkoliv politik jen nezapadne do již vyježděných kolejí.
Odpovědět
Máte pravdu. Ono se vlastně jedná o clo, a ekologie je jen zdůvodněním k jeho zavedení...
Odpovědět
„myslím, že o využívání přírodních zdrojů na svém území, má rozhodovat především lid daného státu a jeho zákonní zástupci, v souladu s jejich místním právním řádem. Nikoliv nějaké cizí ekologické spolky, zájmové skupiny a zákonodárci států, někde na druhém konci světa.“
Státům, v nichž dochází k masivnímu odlesňování např. Amazonského pralesa, v tomto případě ale nějaké cizí ekologické spolky, zájmové skupiny a zákonodárci států z druhého konce světa nenařizují, jak mají využívat pralesy. EU pomocí nástrojů celní politiky se pouze snaží snížit neblahé dopady evropské poptávky po některých zemědělských komoditách, to je určitě správný trend. Forma realizace nových celních opatření není zatím bohužel dotažena do konce a bude se zřejmě dolaďovat za pochodu, to je ten problém!
Odpovědět
Máte pravdu, nikdo jim nenařizuje, aby prales neklučili a na uvolněné půdě, pěstovali třeba banány k prodeji pro Evropany.
Evropané v těchto případech, pouze uvalí na jejich výpěstky clo, aby je v Evropě neprodali a ti lidé i nadále žili v bídě.
Tím prý ti Evropané pomůžou v boji proti údajné klimatické změně. A jak tím clem pomohli lidem, kteří pro ně na svých pozemcích vypěstovali ty odmítané banány?
Odpovědět
Oceňuji toníku, že jsi pro finalizaci dohody o zóně voného obchodu s MERCOSUR.
Odpovědět
"Tak si myslím, že o využívání přírodních zdrojů na svém území, má rozhodovat především lid daného státu a jeho zákonní zástupci, v souladu s jejich místním právním řádem."
Lid chce kapitalismus. Dokonce si za své vůdce volí ty největší kapitalisty.
Odpovědět
Nikoliv. Stejně jako jiné živočišné druhy, i lidé jsou součástí živé přírody. Proto si též potřebují zajistit především klidný životní prostor, zdroje pro život svůj, zplození, výživy a výchovy svého potomstva, a tím i pokračování svého rodu. Jestli jim tyto potřeby zajistí kapitalismus, nebo jiný -ismus, je jim v podstatě jedno. Vše ostatní, je již jen nadstavba, bez které se můžou obejít...
Odpovědět
To sice v základu ano, ale ve skutečnosti se lidé od ostatních živočichů jednou věcí liší - chtějí stále víc a nikdy nemají dost.
Odpovědět
Máte pravdu, a nejvíce tato vlastnost postihuje zejména ty, kdo jsou právě u moci, mohou lidi ovládat a rozhodovat o penězích...
Odpovědět
Kdežto ostatní živočichové se množí co to okolí unese, až je sklátí nějaký predátor(viry počínaje).
Odpovědět
Čistě technická ... pokud v článku napíšu "Naprostá většina unijních vlád neodmítla ... ", tak by snad nebyl kua drát takový problém být konkrétní a uvést, vlády kterých států neodmítly.
I když beru, že chtít po GP nějaká konkrétní data ...
Odpovědět
.. většina odmítla ... jsem to blbě přepsal.
Odpovědět
|
|