Jan Vašák: Pět podstatných poznámek k chovu bílých tygrů v liberecké zoo

Bílý tygr v Zoo Liberec.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Fiver, der Hellseher / Wikimedia Commons

Za prvé - bílí tygři se objevili na konci 50. let 20. století. Tehdy bylo nalezené bílé kotě, které matka pravděpodobně opustila. Jednalo se o kocoura, který byl dochován ve zvěřinci máharadži z Rewy. Tam byl posléze spojen s normálně zbarvenou kočkou a s ní měl několik koťat. Protože máharadža evidentně znal princip Mendelových zákonů, tak následně spojil kocoura s jednou z jeho dcer a po tomto spojení už se narodila první bílá koťata. Jedna z dcer/vnuček z tohoto spojení pak byla opět pářená stejným samcem a pak už se rodila pouze bílá koťata. Dalším faktem v genotypu tygrů bílých je problém s křížením očních nervů, který je evidentně genetický a pleiotropně vázaný na bílou barvu. To byl patrně důvod toho, že zakládající bílý kocour byl odvržen matkou a také to, že by bílí tygři v přírodě neobstáli. Byl by to problém jednak de facto neexistujícího ochranného zbarvení a jednak také problém s viděním, kdy by pravděpodobně vůbec nebyli schopni lovit kvůli zrakovému handicapu.

Z uvedeného je evidentní, že sám původ byl provázen úzkým inbreedingem. Zvířata dovezená do Evropy a Severní Ameriky ale nedala žádná životaschopná mláďata (není také divu, že?), nicméně tito tygři byli spojováni s tygry normálně zbarvenými, a tak se v chovech udrželi. Bílí tygři prakticky v chovech zoologických zahrad fungovali jako rarita. Asi bych je nenazval vyšlechtěným zmetkem, byla to prostě mutační hříčka přírody, která by byla odsouzená k zániku a která se dostala do rukou lidí. Vím, že třeba v chovech ptáků se vyskytují ve velké míře barevné mutace. Já je rád nemám, ale chov jako takový to činí zajímavější, zejména u lidí, kteří mají neobvyklé zbarvení rádi.

Za druhé - bílí tygři v zoologických zahradách. Ze začátku se prostě jednalo o raritu, která se často prezentovala vedle normálních tygrů, navíc i třeba determinovaného poddruhu. V zoologických zahradách ale zvířat ubývá. Dělají se jim větší chovná zařízení a obrovské výběhy. Tam, kde původně bylo deset druhů, je dnes na stejné ploše jeden. Zvířatům se tak vede lépe (někdy opravdu a někdy je to hlavně iluze pro návštěvníka a úlitba tlaku takzvaných ochránců zvířat), ale ztrácíme prostor pro další druhy, které jsme měli a které nám mizí z chovů. Čím dál tím víc tak vyvstává otázka, který druh upřednostnit, protože se občas skutečně jedná o alternativu přežití. Zde rozuměno tak, že pokud budeme mít v Liberci sumaterské tygry, tak bude jejich aktivní populace větší, bude menší efekt tzv. "bottleneck" pro celou řízenou populaci. Pokud tam bude bílý tygr, tak ten bude opravdu dobrý leda tak pro cirkus, protože toho určitě do přírody vracet nebudeme. Tohle je posun oproti situaci před cca 20 lety, ačkoli progresivní chovatelé v zoo tímto směrem přemýšleli už předtím.

Za třetí - úloha zoologických zahrad. Ta se také vyvíjela a současný stav si nedovoluji považovat za konečný. Nicméně já mám priority nastavené tak, že tou primární je pořád chov a odchov zvířat, a to především těch, kterým v přírodě hrozí vyhubení. Tím pomáháme získat případný čas pro populace, které jsou v přírodě ohrožené, případně po nezbytnou dobu poskytujeme alternativu pro přežití. Dále o tom musíme informovat a vzdělávat širokou laickou veřejnost. A to uděláme i tak, že se u nás prostě budou cítit dobře.

Za čtvrté - liberecká zoo a její perspektivy. Upřímně bych se nikdy neucházel o post ředitele této zoo, ačkoli si myslím, že je celkově dobrá. Je to stará zoo ve městě s nemožností se dále rozvíjet do plochy. Předcházející ředitel dovezl do zoo bílé tygry a udělal z nich marketingovou značku. Z pohledu záchranného chovu je to zvíře bezcenné. Ale zkuste (a vidíte to na reakcích) prosadit, že vyhodíte ze zahrady bílé tygry, ač je třeba nahradíte jinými tygry. Seberete zoo její značku. Sloni - starý pavilon k držení (nikoli chovu) dvou sloních samic. Už když jsem byl dítě, tak argumentace zoologických zahrad, že jsou drženy pouze samice kvůli agresivitě sloních samců, pro mě byla zcela nepřijatelná. Za těchto okolností podle mého názoru nemá smysl druh držet. Naštěstí se dnes slony daří množit, což přináší jiné problémy, ale to na jinou diskuzi.

Nicméně při prostorách, které v Liberci jsou, máte jako ředitel málo možností. Zrušit slony a jejich prostor předat jiným zvířatům (uměl bych si představit v největší možné míře třeba i chov nosorožců indických na stávajícím území plus další plocha), tím ale dáváte ze zoo jedno z nejatraktivnějších zvířat. Pokud budete chtít slony dále chovat, pak musíte udělat skutečně rozsáhlý pavilon s velkým výběhem (spíše velkými výběhy), ale nemáte peníze na investice, nemáte ani elementární prostor, kam se rozvíjet. Pokud tímto směrem půjdete, pak pohřbíte mnoho zajímavých a chovatelsky cenných druhů zvířat, protože je prostě nebudete mít kam dát. Nosorožec indický - jeden starý samec, který byl držen ve zcela neadekvátních podmínkách, naštěstí už tam není. Na druhou stranu máte v Liberci množství velmi zajímavých a cenných zvířat, které jsou pro mě v této zoo typické - modré ovce, dagestánští kozorožci, draví ptáci, řada druhů antilop...

Za páté - můj postoj jako postoj koordinátora pro chov velkých koček v rámci bývalého Československa. Ten je jasný, bílé tygry nechovat, pokud možno je nahradit chovem čistých tygrů sumaterských, případně malajských. Samozřejmě, pokud to je možné z pohledu tváře zoo (o čemž ze všech zmíněných důvodů v Liberci poněkud pochybuji, ačkoli si myslím, že je to špatně).

Zmínil jsem na začátku, že odpověď na vaší otázku není jednoduchá, protože ani svět jednoduchý není. Na mnoha věcech se neshodneme ani v rámci komunity zoologických zahrad, když pak jde diskuze i napříč laickou veřejností, je to ještě složitější.