https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vasak-pet-podstatnych-poznamek-k-chovu-bilych-tygru-v-liberecke-zoo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Vašák: Pět podstatných poznámek k chovu bílých tygrů v liberecké zoo

27.9.2018
Bílý tygr v Zoo Liberec.
Bílý tygr v Zoo Liberec.
Ukončení chovu bílých tygrů v liberecké zoo je dost složitá a specifická otázka a pokaždé záleží na úhlu pohledu a způsobu podání. Problém je, že k vysvětlení je potřeba alespoň elementární znalost situace. Tím myslím jednak povědomí o původu bílých tygrů, ale také situace s vývojem a posláním zoologických zahrad. V neposlední řadě je také potřeba si uvědomit konkrétní případ liberecké zoo.
 

Za prvé - bílí tygři se objevili na konci 50. let 20. století. Tehdy bylo nalezené bílé kotě, které matka pravděpodobně opustila. Jednalo se o kocoura, který byl dochován ve zvěřinci máharadži z Rewy. Tam byl posléze spojen s normálně zbarvenou kočkou a s ní měl několik koťat. Protože máharadža evidentně znal princip Mendelových zákonů, tak následně spojil kocoura s jednou z jeho dcer a po tomto spojení už se narodila první bílá koťata. Jedna z dcer/vnuček z tohoto spojení pak byla opět pářená stejným samcem a pak už se rodila pouze bílá koťata. Dalším faktem v genotypu tygrů bílých je problém s křížením očních nervů, který je evidentně genetický a pleiotropně vázaný na bílou barvu. To byl patrně důvod toho, že zakládající bílý kocour byl odvržen matkou a také to, že by bílí tygři v přírodě neobstáli. Byl by to problém jednak de facto neexistujícího ochranného zbarvení a jednak také problém s viděním, kdy by pravděpodobně vůbec nebyli schopni lovit kvůli zrakovému handicapu.

Z uvedeného je evidentní, že sám původ byl provázen úzkým inbreedingem. Zvířata dovezená do Evropy a Severní Ameriky ale nedala žádná životaschopná mláďata (není také divu, že?), nicméně tito tygři byli spojováni s tygry normálně zbarvenými, a tak se v chovech udrželi. Bílí tygři prakticky v chovech zoologických zahrad fungovali jako rarita. Asi bych je nenazval vyšlechtěným zmetkem, byla to prostě mutační hříčka přírody, která by byla odsouzená k zániku a která se dostala do rukou lidí. Vím, že třeba v chovech ptáků se vyskytují ve velké míře barevné mutace. Já je rád nemám, ale chov jako takový to činí zajímavější, zejména u lidí, kteří mají neobvyklé zbarvení rádi.

Za druhé - bílí tygři v zoologických zahradách. Ze začátku se prostě jednalo o raritu, která se často prezentovala vedle normálních tygrů, navíc i třeba determinovaného poddruhu. V zoologických zahradách ale zvířat ubývá. Dělají se jim větší chovná zařízení a obrovské výběhy. Tam, kde původně bylo deset druhů, je dnes na stejné ploše jeden. Zvířatům se tak vede lépe (někdy opravdu a někdy je to hlavně iluze pro návštěvníka a úlitba tlaku takzvaných ochránců zvířat), ale ztrácíme prostor pro další druhy, které jsme měli a které nám mizí z chovů. Čím dál tím víc tak vyvstává otázka, který druh upřednostnit, protože se občas skutečně jedná o alternativu přežití. Zde rozuměno tak, že pokud budeme mít v Liberci sumaterské tygry, tak bude jejich aktivní populace větší, bude menší efekt tzv. "bottleneck" pro celou řízenou populaci. Pokud tam bude bílý tygr, tak ten bude opravdu dobrý leda tak pro cirkus, protože toho určitě do přírody vracet nebudeme. Tohle je posun oproti situaci před cca 20 lety, ačkoli progresivní chovatelé v zoo tímto směrem přemýšleli už předtím.

Za třetí - úloha zoologických zahrad. Ta se také vyvíjela a současný stav si nedovoluji považovat za konečný. Nicméně já mám priority nastavené tak, že tou primární je pořád chov a odchov zvířat, a to především těch, kterým v přírodě hrozí vyhubení. Tím pomáháme získat případný čas pro populace, které jsou v přírodě ohrožené, případně po nezbytnou dobu poskytujeme alternativu pro přežití. Dále o tom musíme informovat a vzdělávat širokou laickou veřejnost. A to uděláme i tak, že se u nás prostě budou cítit dobře.

Za čtvrté - liberecká zoo a její perspektivy. Upřímně bych se nikdy neucházel o post ředitele této zoo, ačkoli si myslím, že je celkově dobrá. Je to stará zoo ve městě s nemožností se dále rozvíjet do plochy. Předcházející ředitel dovezl do zoo bílé tygry a udělal z nich marketingovou značku. Z pohledu záchranného chovu je to zvíře bezcenné. Ale zkuste (a vidíte to na reakcích) prosadit, že vyhodíte ze zahrady bílé tygry, ač je třeba nahradíte jinými tygry. Seberete zoo její značku. Sloni - starý pavilon k držení (nikoli chovu) dvou sloních samic. Už když jsem byl dítě, tak argumentace zoologických zahrad, že jsou drženy pouze samice kvůli agresivitě sloních samců, pro mě byla zcela nepřijatelná. Za těchto okolností podle mého názoru nemá smysl druh držet. Naštěstí se dnes slony daří množit, což přináší jiné problémy, ale to na jinou diskuzi.

Nicméně při prostorách, které v Liberci jsou, máte jako ředitel málo možností. Zrušit slony a jejich prostor předat jiným zvířatům (uměl bych si představit v největší možné míře třeba i chov nosorožců indických na stávajícím území plus další plocha), tím ale dáváte ze zoo jedno z nejatraktivnějších zvířat. Pokud budete chtít slony dále chovat, pak musíte udělat skutečně rozsáhlý pavilon s velkým výběhem (spíše velkými výběhy), ale nemáte peníze na investice, nemáte ani elementární prostor, kam se rozvíjet. Pokud tímto směrem půjdete, pak pohřbíte mnoho zajímavých a chovatelsky cenných druhů zvířat, protože je prostě nebudete mít kam dát. Nosorožec indický - jeden starý samec, který byl držen ve zcela neadekvátních podmínkách, naštěstí už tam není. Na druhou stranu máte v Liberci množství velmi zajímavých a cenných zvířat, které jsou pro mě v této zoo typické - modré ovce, dagestánští kozorožci, draví ptáci, řada druhů antilop...

Za páté - můj postoj jako postoj koordinátora pro chov velkých koček v rámci bývalého Československa. Ten je jasný, bílé tygry nechovat, pokud možno je nahradit chovem čistých tygrů sumaterských, případně malajských. Samozřejmě, pokud to je možné z pohledu tváře zoo (o čemž ze všech zmíněných důvodů v Liberci poněkud pochybuji, ačkoli si myslím, že je to špatně).

Zmínil jsem na začátku, že odpověď na vaší otázku není jednoduchá, protože ani svět jednoduchý není. Na mnoha věcech se neshodneme ani v rámci komunity zoologických zahrad, když pak jde diskuze i napříč laickou veřejností, je to ještě složitější.


reklama

Jan Vašák
Autor je ředitel Zoologické zahrady Jihlava.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (9)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SU

Silvie Ucová

27.9.2018 10:25
Zdravím Honzo :-) , ráda bych krátce reagovala na spojení - bílý tygři jako "značka" zoo. Ano - dlouhá léta to tak bylo. Ale zkusme se teď optikou dneška podívat na to, jak "kvalitní" je to značka pro seriózní chovatelské zařízení s velkým dosahem na vzdělání a výchovu veřejnosti ke vztahu k přírodě. Má mít moderní zoologická zahrada jako svůj symbol zvíře naprosto bezcenné z pohledu ochrany přírody? Za mě jasně ne, a pokud bude zoo otevřeně veřejnosti vysvětlovat důvody, proč s chovem skončí a jak se to s bílými tygry má, pak věřím, že může jedině získat. Také s ohledem na to, jak se dnes obecně řeší chov velkých koček a veřejnost je do toho více vtažena, je, myslím, právě vhodná doba pro tento krok ve smyslu komunikace s veřejností - bude to jistě jednodušší než třeba před rokem. Držím vedení ZOO Liberec palce a moc si cenním tohoto rozhodnutí.
Odpovědět
ig

27.9.2018 12:43 Reaguje na Silvie Ucová
Za mně to smysl má, bez ohledu na přímý význam pro ochranu přírody, dokonce i kdyby to byl třeba laminátový tyrannosaurus. Pokud to zoo přinese peníze, je to v pořádku. Protože zde se neexistující přímý význam pro ochranu přírody změní v nepřímý (zoo která má víc peněz může pro skutečnou ochranu přírody udělat víc než chudší zoo...) a my na tom nejsme vůbec tak dobře, abychom si mohli dovolit odmítat projekty přinášející peníze jen proto, že nám připadají pod naši akademickou úroveň :-)
Odpovědět
JV

Jan Vašák

30.9.2018 16:19 Reaguje na Silvie Ucová
Ahoj, o kvalitě značky asi nemá smysl diskutovat. Ale já nedělám rozhodnutí za Liberec. Popravdě bych ani nechtěl, je to citlivé a poněkud výbušné. I já samozřejmě držím palec, nicméně ani z mé pozice nechci nikoho a k ničemu tlačit. Vidím, že je to běh na dlouhou trať a popravdě jsem si podobnou diskuzi před pár lety vůbec nedovedl představit. A to je za mě určitě posun.
Odpovědět
LM

Luboš Melichar

27.9.2018 13:27
Díky za rozumný a s nadhledem napsaný článek Honzo:) Vysvětlovat veřejnosti, že jí bereš cosi, co jsi jí čtvrtstoletí podsouval, není vůbec jednoduchá věc. Jsem smířený s tím, že lidé mají jiný názor a respektuji to, větší potíž je v tom, na čem ty názory stojí. Velká většina si totiž vystačí se senzačním titulkem v kdejakém více či méně významném plátku, důležité souvislosti takové lidi vcelku nezajímají, zbytek se vyfabuluje nebo jej zajistí dav. Diskuze kolem značky dává z mého pohledu oboustranně smysl. My se jich jako značky budeme zbavovat skutečně těžko a lopotně a nikdo se tomu nemůže divit. Ale ve zmíněných souvislostech, kdy odchod většiny dosud chovajících zahrad ze scény a tím i výrazně se zmenšující genetický potenciál zbývající populace (už slovo potenciál v této větě zní jako vtip) generuje větší a větší množství vývojových vad, takže i pokud pominu ochranářské hledisko, tak prostě nemůžeme stavět na značce, která svoji marketingovou kapacitu vytěžila a v dalším vývoji už nás bude táhnout jen ke dnu.
Odpovědět
JV

Jan Vašák

27.9.2018 17:05 Reaguje na Luboš Melichar
Luboši, já vlastně ani neměl v úmyslu se k tomu zásadně vyjadřovat. Zpětně jsem si i uvědomil, že jsem to měl dřív konzultovat s vámi. Je to nicméně můj názor, který u vás znáte a se kterým nemáte problém. A taky proto se nevyjdřuju nijak kategoricky. Jde to jednak s věkem (zkrátka se z radikála stává liberál), ale je to taky vzhledem k faktu, že já nejsem na vašem místě. A to je podstatné. Můžu ti říkat, co je správně a co je špatně. V mnoha ohledech (a troufám si říct skoro ve všech) se na tom shodneme, ale já nejsem v situaci, kdy musím kousnout do kyselého jablka. Tudíž je za mě jednoznačně dobře, že jdete touhle cestou, jen sám nevím, jestli bych k takovému kroku při konstelaci veřenosti s nejspíš i zřizovatele našel sám odvahu. Proto se podívej na moje doporučení za UCSZOO, i když není závazné. Dále nešířit, pokud možno nechovat, je-li to možné s ohledem na historický vývoj zahrady. A celkem spontánně mi tam do toho vpadli ještě sloni. To je taky věc, která jednou dozraje a která nebude populární... Dík a držím palec v tomhle boji. Honza
Odpovědět
J

Josef Mozek

28.9.2018 19:04

K poznámce druhé - představa, že pár koťat sumaterských tygrů přispěje k záchraně tohoto poddruhu, je k smíchu. Jednak je není kam navracet - divočiny ubývá, i ti narození v přírodě jsou zabiti při hledání nového teritoria. Pokud tak budou uvažovat i jiné ZOO, brzy se nebudou dát udat ani tam, a zase zbyde k řešení injekční stříkačka.
K poznámce třetí - ZOO vznikly jako místo zábavy, osvěty, vedení dětí k lásce ke zvířatům. Tato úloha je pořád stejná, lidé ji tak stále berou. Proto do ZOO chodí. Pokusit se zachránit živočišný druh je jistě chvályhodné, ale místo drahých nesmyslných programů by stačilo jen přírodě neškodit, nezmenšovat zvířatům životní prostor. Ředitel každé ZOO by ji měl co nejekonomičtěji řídit, zajistit pestrou druhovou skladbu a ne létat po celém světě po konferencích, kde se bude chvástat odchovem malajských tygrů, mládětem zoborožce a nějaké želvy.
K poznámce čtvrté, chov slonů - v Africe jsou někde sloni přemnoženi, stavy se redukovaly odstřelem, jestli se to dělá dál, těžko říci, možná se to jen tají. Jinde slonů ubývá. Co na této situaci řeší odchov pár mláďat v Evropě? Myslím , že nic, akorát se v tom utopí stovky milionů. Co budou dělat se sloními samci, až budou postupně dospívat? Pokud se dobře pamatuji, v Praze zachránili při povodni samice, samce prý nebylo možno. Podobný osud by nejspíš čekal i na většinu samců, narozených v evropských ZOO, nějaké zdravotní důvody by se vždy našly.
Pokud bude ZOO soukromým subjektem, financovaným svými majiteli, jejich sponzory a vstupným, ať si dělá a chová co chce, můžou se tam shromáždit všichni ti pokrokoví zoologové a "zachraňovat" , ZOO podporovaná ze státního rozpočtu by měla plnit výše popsaný účel ke spokojenosti veřejnosti, jediným řídícím orgánem by měl být zřizovatel a současně zákaz vstupu do EAZA a podobných, co by chtěli rozhodovat o tom, co jim nepatří.
Odpovědět
JV

Jan Vašák

30.9.2018 16:13 Reaguje na Josef Mozek
Asi nemá smysl vás přesvědčovat a každý se rozejdeme se svým názorem. Nicméně se jedná o reakci k mému příspěvku, tak cítím povinnost vnést trochu svého náhledu.
Tedy k poznámce druhé - pokud budu takto uvažovat, nebude mít smysl nic. A je jisté, že nejzásadnější problém je úbytek prostředí spolu s využitím zmíněných zvířat na produkty tradiční asijské medicíny. Nicméně pokud bychom takto uvažovali vždycky, tak bylo asi stejně směšné se pokoušet takto bláhově chovat koně Převalského, bernešky havajské, holuby Meyerovy, kaloně rodriguezské. Těch příkladů by se našlo dost. Pokud budeme brát velkou kočku, tak se vyvíjí poměrně úspěšně reintrodukce levharta perského na ruské části Kavkazu. Ačkoli máte pravdu, že tak či tak bude náš prostor limitován.
K poznámce třetí - jistě máte pravdu. Bylo to ale v době, kdy na Zemi žila asi miliarda lidí, možná méně. Proto se i úloha zoologických zahrad vyvíjí. A moje preference k této práci nijak neubírá na tom, že se u nás lidé mají cítit dobře a mají mít kladný vztah ke zvířatů a přírodě. To co máme rádi, nemáme potřebu ničit. Tím ale na nás padá i úloha informovat lidi o tom, jak se to dá ovlivnit z naší strany. Zcela souhlasím, že by stačilo přírodě neškodit, ale jak jsem zmínil výše, tak ta miliarda lidí kdysi chodila pěšky, těch sedm miliard dnes jezdí auty a létá v letadlech. Tedy spotřeba zdrojů akceleruje. Máme-li navíc zajistit pestrou druhovou kolekci (a ano, i tohle je naše práce), pak ta zvířata musíme někde brát a asi nebude přijatelné je chytat neustále v přírodě, v níž se jim zmenšuje prostor... Budeme-li saturováni odchovy vlastními nebo odchovy dalších zoologických zahrad, nelze to dělat bez spolupráce (tedy zvířata musí být zdravá, geneticky co nejrozmanitější, což neuděláme sami v rámci jedné instituce). To je asi hlavní důvod, proč se sdružujeme do organizací, jako je EAZA.
K poznámce čtvrté - se nemohu za sebe vyjádřit. Slony jsme u nás nikdy nechovali, prostor nám to neumožňuje. Chtěl jsem jenom poukázat, co čeká ředitele v příštích letech. Slon je zvíře velké, sociálně žijící a stará stavba umožňující přežívání dvou slonic je špatně. A nechci tady ze své pozice komentovat, jakou by to mělo jít cestou, protože tou cestou jde někdo jiný než já. K pražskému případu jen poznámku. Sloní samec, navíc v situaci paniky a strachu, je nesmírně nebezpečné zvíře. V situaci, která nastala, bych se nezachoval jinak. Nejhorší variantou by bylo, že slon, by se dostal zcela mimo kontrolu a mohl by zabít pár lidí. Popravdě bych pak nechtěl číst ty komentáře a už vůbec vysvětlovat pozůstalým důvody mého rozhodnutí. Pokud byste to zvládnul lépe (a nejenom v komentáři, ale také na místě, kdy počítáte sekundy a musíte se rozhodovat velmi rychle a pod silným tlakem), aniž byste tím ztratil drahocenný čas a energii, pak vám vyseknu poklonu, já bych to určitě lépe nezvládl.
Na vašem posledním odstavci vidím, jak těžká je cesta, kterou se vedení liberecké zoo vydalo. Liberecká zoo má limitovaný prostor a řadu starých staveb, které už nesplňují nároky na chov některých druhů zvířat. Proto otázka bílých tygrů je jen jednou z mnoha. Nezlobte se, ale váš názor se mi jeví poněkud demagogický. Do zoologické zahrady zcela pod kontrolou zřizovatele (navíc se zákazem vstupu do zmíněných struktur), bych asi brzo neměl důvod chodit. Zejména i proto, že bych v ní (nadneseně řečeno) za krátkou dobu snad krom kamerunských koz a andulek neviděl zvíře. A to se nepovažuju za dogmatického stoupence těchto struktur (EAZA apod.), protože mám k řadě detailů nemalé výhrady.
Odpovědět
J

Josef Mozek

3.10.2018 09:07 Reaguje na Jan Vašák
Děkuji za reakci. Jen chci doplnit, že nejsem zásadně proti odchovu vzácnějším druhů ve snaze pomoci k jejich udržení. Jen myslím, že by to měl takový bonus k hlavní činnosti ZOO, kterou jsem popsal, a neměla by se kvůli tomu zásadně měnit skladba zvířat v ZOO na úkor těch oblíbených.
Dále myslím, že organizaci chovu není třeba žádná nadřízená organizace, která ještě dokonce chce určovat, co kdo má chovat nebo vlastnit. Jednak existují koordinátoři, kteří, předpokládám, dostávají informace z jednotlivých ZOO a pak DOPORUČUJÍ vhodná spojení a výměny. V dnešní době i toto prakticky by nebylo nutné, stačí udělat web s poptávkou a nabídkou každé ZOO s podrobnými informacemi zejména o genetickém profilu zvířat. Dosud takto ZOO spolupracovaly a žádné nadřízené organizace s postranními zájmy neživily.
I když jsem pro to, aby ZOO byla atraktivní hlavně pro návštěvníky, tak je jedna výjimka - a to odchov mláďat za každou cenu, myšleno u druhů, kterých je v ZOO obecně dost a mláďata se těžko udávají. Nedávno byly případy utracených žiraf, lvů a nejspíš pro klid nezveřejněných případů bude více. Ideální situace by byla možnost dočasného rozdělení pohlaví dle potřeby, což samozřejmě je u velkých zvířat problematické.
Odpovědět
JV

Jan Vašák

3.10.2018 11:17 Reaguje na Josef Mozek
Já taktéž děkuji. Z vašeho příspěvku jsem vycítil, že nejste laik, ale neznáte některé souvislosti ve strukturách. Svět není černý nebo bílý, což bohužel platí i o nich. Mimochodem s koordinátory máte pravdu, ti nicméně tvoří součást tzv. TAG (Taxon Advisory Group), pod který spadá historicky EEP (evropský chovný program s koordinátorem a volenou komisí pro daný druh), ESB (evropská plemenná kniha s vedoucím plemenné knihy) a Mon-P (monitoring program s pověřenou osobou), ale tohle všechno je pod hlavičkou EAZA, případně AZA.
Ale to je na delší debatu, řekl bych včetně těch "odchovů za každou cenu". Váš návrh se také uplatňuje, ale ne všude funguje. Skutečnost je opravdu složitější, než se na první pohled zdá. Klidně mi napiště na e-mail, najdete ho na webu Zoo Jihlava https://zoojihlava.cz/kontakty/.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist