Martin Mikeš: Měla by být zoo výkladní skříní lidmi vyšlechtěných zmetků?
Bílí tygři byli do Liberce přivezeni v roce 1994, aby zvýšili návštěvnost zoo. To se částečně povedlo, ačkoli dosavadní nejvyšší návštěvu měla zoo v Liberci v roce 1989.
Už v roce 1994 se pochopitelně vědělo, že chovem bílých tygrů nepřispíváme k ochraně ohroženého druhu. Bílý tygr je totiž biologicky bezcenný mutant, který by navíc ve volné přírodě moc dlouho nepřežil.
V roce 2004 došlo v liberecké zoo ke změně vedení i přístupu, začala její modernizace a intenzivnější orientace na ochranu ohrožených druhů zvířat v jejich původním místě výskytu, vzdělávání a zvyšování povědomí o nutnosti ochrany naší přírody. Bílí tygři ale kvůli návštěvnost v chovu zůstali.
Zoologické zahrady, které jsou existenčně závislé jak na příspěvku zřizovatele, tak i na vybraném vstupném, si nemohou dovolit ztratit hlavní atrakci, která návštěvníky přivádí. Pak by jen těžko mohla plnit svá hlavní poslání, tedy ochranu druhů ex i in situ, vzdělávání, ani vědu.
V roce, kdy mají bílí tygři mláďata, přijde do zoo o 30 tisíc návštěvníků víc. Jenže mláďata mají v průměru jednou za osm let. Neměla by tedy zoo začít přemýšlet o změně?
Jasně, bílý tygr je ikona. Ale z pohledu ochrany přírody jde o biologicky bezcenná zvířata. Navíc je čím dál složitější mláďata bílých tygrů udat, jsou to samotáři a prostě musí pryč. Chtějí je už jen cirkusáci či soukromí „chovatelé“, a je tu tedy velké riziko, že skončí v masoxu. Zároveň hrozí, že liberecká zoo kvůli chovu bílých tygrů vypadne z prestižní Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, díky které může být součástí záchranných chovných programů (což je jedním z jejich hlavních poslání zoo). Asociace totiž může po liberecké zoo požadovat, aby přestala chovat mutanty. I když je to ikonický bílý tygr.
A tak je na místě vážně se zabývat otázkou, zda bílí tygři zbytečně nezabírají drahocenný prostor, který by mohl posloužit k ochraně jiného, z pohledu ochrany přírody cennějšího, ale pro návštěvníky asi méně atraktivního druhu?
Zoo Liberec určitě není příkladem té nejlepší a nejmodernější zoo. Představuje ale velmi názorný příklad, jak se může z nejstarší a jedné z nejmenších zoo v České republice postupnými kroky a hlavně vytrvalostí stát zařízení bořící většinu stereotypů, které se o zoo stále traduji.
Určitě by se daly některé kroky managementu Zoo Liberec vytknout. Třeba, že se bílých tygrů nedokázala zoo zbavit dřív. I to se ale zdá jako celkem pochopitelné pochybení, když vidíme dnešní reakci. V celkovém důsledku ale sledujeme velmi jasnou, zřetelnou obrodu zastaralé zoo, s nevyhovujícími výběhy a pavilony a téměř nulovými investicemi od zřizovatele na jejich renovaci.
Zatímco dříve zoologické zahrady poskytovaly prostor především k zábavě a obdivování krásných exotických druhů zvířat, nehledě na jejich status či význam v přírodě, dnes se zoo soustředí především na záchranu kriticky ohrožených druhů jak v zajetí, tak i v jejich původním životním prostředí, bez ohledu na to, jak vypadají.
Zábava a obdiv se pochopitelně zcela nevytratily, nicméně neměly by být tím hlavním hnacím motorem zoologických zahrad. Zoo by měla lákat turisty na své zábavně-vzdělávací i ochranářské programy spojené s ohroženými druhy, z nichž některé v zoo najdeme. Neměla by být výkladní skříní zmetků, které si lidé vyšlechtili.
Pokud někdo považuje bílé tygry za symbol města a neumí si život v severočeské metropoli bez nich představit, navrhuji jejich chov přesunout do hokejové arény, kde je dostatek místa. Věřím, že věrní fanoušci hokejových bílých tygrů se určitě postarají i o odbyt mláďat. Nemůže být nic krásnějšího, než mít svého maskota v životní velikosti, ke všemu opravdu živého, přímo v dějišti velkolepých bitev.
Co všechno dělá Zoo Liberec
Zoo Liberec provozuje své ekologické centrum Divizna, které vypracovalo velmi kvalitní vzdělávací materiály, které upozorňují na problematiku palmového oleje, obchodování se vzácnými živočichy i ohrožení biodiverzity obecně. Ty se nyní používají téměř ve všech českých i slovenských zoologických zahradách (nezájem projevila pouze Zoo Praha, Zoo Lešná a Zoo Bratislava) k zábavné a názorné výuce studentů základních a středních škol. Obrovský osvětový dopad a nikde se o tom nedočteme.
Už více je slyšet o mezinárodní kampani „Ztichlý les“, kterou Zoo Liberec připravila. Mezinárodní tým odborníků hledá řešení, jak zachránit kriticky ohrožené pěvce Jihovýchodní Asie. Ti nejkrásnější a nejlépe zpívající ptáci jsou totiž z tropických lesů Indonéských ostrovů do posledního kusu vychytáváni místními lovci a prodáváni na černém trhu pro svou krásu i statusový význam. Takto velká ztráta biodiverzity může mít katastrofální následky na samotný les, ve kterém ptáci žijí. Je tedy velmi důležité se o těchto a podobných problémech bavit a hledat společně řešení. Toho se liberecká zoo zhostila opět skvěle a do následné kampaně Evropské asociace zoologických zahrad a akvárii se zapojila více než stopadesát evropských zahrad.
Zoo Liberec také spolupořádá mezinárodní vědecko-populární konferenci Global Biodiversity Conservation Conference, kde se na poli ochrany přírody potkávají vědci, aktivisté, podnikatelé i politici, aby společně hledali řešení, jak naší přírodu efektivně chránit. Její 3. ročník se uskuteční 25. - 26. září na České zemědělské univerzitě v Praze.
Přečtěte si komentář ředitele jihlavské zoo Jana Vašáka Pět podstatných poznámek k chovu bílých tygrů v liberecké zoo.
reklama
Další články autora |
Martin Mikeš: Rezervace pro zubry a motýly, nebo obří střelnice?
Martin Mikeš: Jak klimatičtí aktivisté zjednodušují skutečnost a matou veřejnost
Martin Mikeš: Jak a proč (ne)sázet stromy?Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jiří Svoboda
20.9.2018 13:04Tomu nerozumím. Jak ZOO může přispět k ochraně nějalého druhu? Druh odkázaný jen na ZOO je v podstatě odepsán, neboť se do přírody již nikdy nevrátí. Nebo se mýlím?
No a ti neohrožení by tam zas byli jen pro zábavu a to se šedí vzdělání přeci nejde dohromady. Ostatně kdoví na kolik přijde takový cenný mutant.
jaroslav hes
21.9.2018 17:39 Reaguje na
Dana Lysáková
21.9.2018 11:10Lukas B.
21.9.2018 14:37 Reaguje naJosef Mozek
21.9.2018 12:17Žáci hned za vchodem do ZOO vstupují do ekologického centra Divizna. Zde s velkým zájmem začtou pročítat propagační materiály o palmovém oleji, obchodu s živočichy a biologické diverzitě. Poté znechuceně odhodí do odpadkového koše všechny sušenky a pečivo, které dostaly doma na svačinu. Vytahují mobily a telefonují mamince, aby vyhodila do popelnice všechny sošky ze slonoviny a předložky z lvů a levhartů. A aby už nekupovala tatínkovi ten prášek z nosorožčího rohu a tlap tygra, ať koupí místo toho Arginmax. Jen Pepík nikam nevolá, maminka tatínkovi nic nekupuje, k nim domů chodí často instalatér, protože se pořád kazí nějaké kohoutky v baráku.
Potom jsou žáci vybídnuti k diskuzi a hledání řešení pro kampaň Ztichlý les. Přestože se nenašlo dosud řešení žádné, jsou žáci poučeni, že se toho ZOO zhostila skvěle. / Jedno řešení by bylo- zavést v ZOO Liberec obří velkochov zpěvných kanárů, exportovat je na trhy v Asii a pak by vymizel odchyt ptáků v tamních lesích /.
Poté jsou žáci poučeni, že smyslem návštěvy ZOO není spatřit hezká a zajímavá zvířata, ale pořádat konference. A když už ZOO nějaká zvířata mít bude, tak jedině ta, jejichž mláďata se dají odvézt ve spojení s hezkým výletem do nějaké exotické destinace. Na důkaz toho je žákům puštěn film o návratu koní Převalského do asijských stepí. Ve stepi zastavuje nákladní auto a otvírá valník. Nedaleko táboří kočovníci. Jurty mají potaženy světle hnědými kůžemi se zbytky hřívy. Právě opékají na rožních koňské maso. Se zájmem pozorují, jak z valníku vyskakují koně, nadšeně mávají "ochranářům" a zvedají palec nahoru.
Děti si návštěvu ZOO užívají, ale Aničce to nedá a zeptá se na bílé tygry, prý je tu viděl tatínek a jsou prý krásní. Aničce je důrazně vysvětleno, že to byli biologicky bezcenní mutanti, byli utraceni a odvezeni do kafilerie, kam beztak dávno patřili. Plačící Anička je pak odvedena k teráriu. Když si počká pár hodin, určitě povyleze ze zeleného keříku zelená kudlanka, a bude to nezapomenutelný zážitek, je totiž velmi vzácná.
Na závěr návštěvy ZOO děti dostanou balíček propagačních materiálů organizace Kedjom Keku. Tatínkové doma je prostudují, zasní se při představě, jak novodobí misionáři se ve dne v noci věnují africkým mužům a hlavně ženám ( na aktivitách se podílejí ze 70% ), sednou k počítači a zasílají nemalou částku.
