Jan Zeman: Snížením sazeb spotřební daně za pohonné hmoty k prosperitě?
Sazba spotřební daně za automobilový benzín činí 12,84 Kč/l od 1. 1. 2010, za motorovou naftu 10,95 Kč/l. Od placení spotřební daně za pohonné hmoty je osvobozena letecká a vodní doprava. Automobilových benzínů se v ČR v roce 2010 prodalo předběžně asi 1 884 000 t, tj. asi 2 242 857 143 000 l. Motorové nafty se prodalo předběžně asi 3 450 000 minus 4 000 (spotřeba vodní dopravy) = 3 446 000 t, tj. asi 4 540 184 453 000 l. Letecké palivo kerosin je osvobozeno od placení spotřební daně za pohonné hmoty. Alternativních pohonných látek se novela týkat nemá. Není těžké spočítat, že průměrná sazba spotřební daně za automobilové benzíny a motorovou naftu vychází za rok 2010 a ČR asi 11,57494088 Kč/l.
Snížíme-li ji o 2,50 Kč/l, bude činit 9,074940882 Kč/l. Relativně toto snížení činí 2,5 : 11,57494088 = 0,215983824. Aby veřejné rozpočty neutrpěly ztrátu v důsledku snížení sazby spotřební daně za pohonné hmoty, musel by se prodej pohonných hmot v ČR zvýšit v důsledku tohoto snížení sazby spotřební daně o 21 – 22 %. To je absolutně vyloučeno i v normální situaci. Pro rok 2012 je v ČR nutné navíc počítat, že se k nám vrátí ekonomická krize (její nástup je již zřetelný) a s ní i pokles nákladní dopravy, a že uplatňovaná úsporná opatření vlády sníží životní úroveň velké části obyvatel a povedou mimo jiné k nižšímu ježdění auty a tím i k nižší spotřebě pohonných hmot.
Otázkou je, jak vysoký deficit by nastal ve veřejných rozpočtech ČR, kdyby byl přijat návrh hospodářského výboru Sněmovny. Deficit se skládá ze čtyř položek – pokles příjmů na spotřební dani za benzíny a za naftu a na dani z přidané hodnoty (DPH) za benzíny a za naftu. Vzorec prodejní ceny pohonných hmot lze rozložit na klasickou prodejní cenu bez DPH + spotřební daň + DHP, která se platí ze součtu prodejní cena bez DPH + spotřební daň. Výsledky výpočtu ukazuje tabulka.
Tabulka - snížení příjmů veřejných rozpočtů v ČR v případě přijetí návrhů hospodářského výboru Sněmovny
| Položka | Snížení ceny (Kč/litr) | Prodej PH (Kg) | - | Koef. (Kg/litr) | Snížení výnosu (Kč) |
| SD - benzín | 2,5 | 1 884 000 000 | - | 0,84 | 5 607 142 857 |
| SD - nafta | 2,5 | 3 446 000 000 | - | 0,759 | 11 350 461 133 |
| Položka | DPH v Kč/l absolutně | Prodej PH (Kg) | Koef. Vlivu změny sazby SD | Koef. (Kg/litr) | Snížení výnosu (Kč) |
| DPH - benzín | 6,256 | 1 884 000 000 | 0,195 | 0,84 | 2 736 106 286 |
| DPH - nafta | 6,11 | 3 446 000 000 | 0,228 | 0,759 | 6 324 840 158 |
| Celkem | - | - | - | - | 26 018 550 434 |
Vychází mně, že případné přijetí návrhu hospodářského výboru, snížení sazeb spotřební daně za automobilové benzíny a motorovou naftu o 2,5 Kč/l, by ochudilo veřejné rozpočty při nezměněném prodeji asi o 26 mld. Kč. Lze jistě předpokládat, že by došlo k mírnému zvýšení prodeje pohonných hmot, jednak vlivem snížení tankování v zahraničí (jeho rozsah ale není zdaleka tak dramatický, jak se často uvádí), jednak vlivem vyššího ježdění auty, než při stávajících sazbách. V praxi by došlo zřejmě jen k poklesu snížení prodeje pohonných hmot, ke kterému dojde vlivem ekonomické krize a drastických úspor vlády P. Nečase. Výpadek v příjmech veřejných rozpočtů (80 % bere státní rozpočet, 10,9 % kraje a 9,1 % Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury) by byl významný.
Někoho možná překvapí, že částka, o kterou by přišly veřejné rozpočty, významně narostla proti pokusům o totéž před dvěma i více lety. Je třeba vidět, že i nadále eskaluje cena ropy, byť nedosahuje rekordní výše z počátku července 2008, což se promítá do výrobních nákladů na pohonné hmoty. Zhodnocování Kč vůči US dolaru tento trend v cenách pohonných hmot pouze zmírňuje. Od 1. 1. 2010 byla zvýšena sazba spotřební daně za benzíny a motorovou naftu o 1 Kč/l. Obojí se přímo promítá i do zvýšení sazby DPH. Průměrná cena automobilových benzínů a motorové nafty tak byla v ČR v roce 2010 proti roku 2009 vyšší asi o 5 Kč/l. Všechno svědčí o tom, že cena ropy a s ní i cena pohonných hmot dál poroste, což citelněji neovlivnilo ani nedávné dobití na ropu bohaté Libye vojsky NATO a Al Kaidá.
Kdybych za svých studií na Vysoké škole ekonomické v letech 1976-80 při zkoušce předvedl takovou kalkulaci, jako opakovaně předvádí hospodářský výbor Sněmovny, asi bych si musel zkoušku zopakovat. Podobně by nejspíš dopadli studenti VŠE i dnes. Hospodářský výbor Sněmovny ale v zájmu automobilové lobby léta své podivné výpočty opakuje, předstíraje péči o veřejné blaho. Pokud by uspěl, byly by negativní důsledky dalekosáhlé.
reklama
Online diskuse
mylite se, chalapci, snizeni smysl ma - 11. 11. 2011 - Ivan IndracekAch jo, tak znovu:ad 1) znovu opakuji, ze se jednalo jen a pouze o snizeni sazby u motorove nafty. Jen se poradne podivejte na http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=473&ct1=7 na pozmnovaci navrhy vzesle z Hospodarskeho vyboru. Jedna sazba, ktera se tu meni, je sazba motorove nafty. Jiny pozmenovaci navrh ke zmene sazby projednavan nebyl. Nezbyva mi tedy, nez Vas vyzvat, abyste se podival jeste jednou a lepe ad 2) smerodatny je jen a pouze - ve vsi ucte - predpis, nikoli vyber. Dovedeno ad absurdum - jestlize bych snizil spotrebni dan na nulu, potece mi jeste dva mesice po zavedeni teto zmeny do statni kasy spotrebni dan v obvykle vysi (= vyber se nezmeni). Mate pocit, ze je tpak opravnene tvrdit, ze vse je pro stat v poradku? Samozrejme, ze to tvrdit nemuzete, protoze se divate na uplne blba, nic nerikajici data. A ja musim v teto sovislosti znovu pripomenout, ze v lednu a v unoru 2010 se vybiralo EXTREMNE hodne spotrebni dane (diky zvysenym prodejum predchazejicim zdrazeni koncem roku 2010). Naopak predpis - ktery jiz od ledna presne reagoval na nastalou situaci, byl v lednu 2010 o nejakych 17% nizsi!! Musit tedy znovu - ac jako neekonom, konstatovat, ze chcete-li merit, kolik penez vam nateklo do statni pokladny, divejte se na vyber. Chcete-li merit, jak trh reaguje na vami zavedene zmeny, divejte se na predpis. Tento jednoduchy princip snad musi byt jasny kazdemu ad 3) Udelam Vam presny vycet = vyssi sazbu nez Cesko ma v Evropske unii u motorve nafty jen Nemecko, Velka Britanie, Irsko a Svedsko. Naopak nejnizsi sazby teto dane v Erope maji napriklad Spanelsko a Lucembursko. At delam co delam, korelaci mezi sazbou dane a "PIGS" proste nevidim. ad 4) jediny bod, ve kterem s Vami castecne souhlasim, je, ze vyse snizeni nebude vykryta zvysenim prodeju. A to ze dvou duvodu. Jednak ona studie, na kterou je casto odkazovano v souvislosti s potrebou snizit dane, je jiz rok stara a za tu dobu doslo ke zvyseni danove zateze jak na Slovensku, tak v Rakousku (nemuseji to byt vzdy spotrebni dane, ale naproklad CO2 dan nebo poplatky za hmotne rezervy, ktere zvysuji celkovou "danovou" zatez). Z tohoto pohledu se optimum snizeni, ktere by melo maximalizovat prijem statniho rozpoctu, pohybuje nekte kolem 1,8 Kc/litr (a znovu opakuji, bavime se o nafte, o benzinu zadna diskuse vedena neni). Druhym duvodem je to, ze prepravci potrebuji nejaky impuls, aby se vratili nebo aby se nove naucili v Cesku tankovat. Tedy potrebuji mit v Cesku cenu o tolik levnejsi, aby byli motivovani... A az se to nauci, muzeme jim dan zase (ale jen mirne) zdvihnout - na uroven, ktera nebude pro jejich konzervativni chovani motivujici k dalsi zmene. Konec koncu - pokud komentujete vysi apotrebnich dani a zabyvate se maximalizaci vynosu pro stat, pak jiste vite, ze jsou zeme (napriklad Belgie nebo Slovinsko), ktere vysi spotrebnich dani upravuji i nekolikrat do roka - na zaklade rozhodnuti vlady, nikoli zakonem. A to jim umoznuje velice pruzne reagovat na situaci na trhu a skutecne maximalizovat vynos pro statni kasu. ad 5) Irelevatni argumentace. Ty kamiony pres cesko stejne jezdi, jezdi dokonce vice (jak jsme vam na zaklade cisel z vyberu myta dolozili. Jediny rozdil je, ze netankuji. A opet - stejne jako neekonom jsem i neekolog, ale troufnu si tvrdit, ze prachove a NOx emise neprodukuje tankovani, ale jizda. V pripadne pristi odpovedi tedy ekologicky dopad upravy sazeb prosim vynechejte, tohoto problemu se skutecne netyka ad 6) uplne stejna odpoved. Nevidim naprosto zadnou logiku, proc si nevzit od tureckeho kamionu spotrebni dan v situaci, kdyz stejne pres nase uzemi jede a silnici tedy uziva... Pokud ten Turek pojede pres Cesko na sever Nemecka a zpet, muze u nas nechat na spotrebni dani 6 az 10 tisic korun (zalezi na tom, vuci ktere jim projizdejici zemi bude Cesko jeste konkurenceschopne a vuci ktere ne. Predpokladam, ze cestoutam i zpet muze dotankovat v Rumunsku, tomu se asi snazit konkurovat nebudeme... ). Mate pocit, ze 10T za jeden kamion je zanedbatelne malo? A pripominam, ze ta otazka nestoji - pustit ho na nase silnice za 10T + myto nebo ho nepustit., ale vzit si od nej 10T navic, kdyz uz tu projizdi nebo nevzit? A jeste doplnim bod 7 - mohu vas ujistit, ze by nam stud nedovolil lobovat tak hlasite za snizeni spotrebnich dani, kdybychom si nebyli jisti, ze jde v prve rade o vyssi vynos statniho rozpoctu. To, ze nase tvrzeni jsou konzistentni jiz od podzimu roku 2009 a ze nase odhady (a znovu pripominam, ze nejsme studovani ekonomove, jen - s dovolenim - pouzivame selsky rozum a dovedeme si dobre predstavit, jak v dane situaci budou spotrebitele reagovat ) se az neprijemne presne potvrzuji. Hezky vecer |
