Jana Hořická: Nulové domy roku 2020: Projektovat je umíme, technologie jsou. Ale to samo nestačí

Než se pustíte do čtení tohoto komentáře, ujistěte se prosím, že víte, co pojem „téměř energeticky nulové budovy“ znamená v interpretaci české legislativy. Napsali o tom už řadu textů povolanější autoři než já. (Pokud Vás to opravdu zajímá, tak například zde.)

Nejedná se o žádnou dramatickou změnu – umíme takové domy projektovat, existují potřebné technologie, dokonce už se takové (i „lepší“) domy staví. Takže jsme na to připraveni? Ano, i ne.

To, co nám totiž chybí, je široká poptávka. Otázkou pro mne tedy zůstává, zda výsledkem uvedení zmíněné směrnice EU do českého prostředí bude rozšíření poptávky po energeticky úspornějším stavění, nebo naopak obvyklý odpor k něčemu, co bylo „shora“ nařízeno.

Ano, energeticky úspornější stavění, to je opravdu ideál budoucnosti. Ten ideál ale nestojí na směrnicích, vyhláškách a nařízeních. Věřím, že ten ideál - podle směrnice EU „velmi nízká energetická náročnost, …ve značném rozsahu pokrytá z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí“ – je věcí zdravého rozumu.

Takový dům ale nejspíš nepůjde vybrat z katalogu, na jeho návrhu bude spolupracovat architekt s dalšími odborníky, a především se na něm bude intenzivně podílet budoucí uživatel, aby nízká energetická náročnost šla ruku v ruce s jeho pohodlím.

Takový by podle mne měl být dům po roce 2020. Jste na to připraveni?

---

reklama

---