https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jana-tywoniakova-jak-se-pripravovala-vystavba-1-velkeho-ceskeho-biokoridoru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jana Tywoniaková: Jak se připravovala výstavba 1. velkého českého biokoridoru

16.12.2011
Dovolím si popsat, jak to bylo s přípravou kritizované stavby Biokoridor Skoky, resp. Velký Újezd = Tunel pro regionální biokoridor (RBK) na rychlostní komunikaci R35 Lipník nad Bečvou – Olomouc, neboť jsem se na ní podílela osobně. Tedy do jara 1995. Potom byli u přípravy moji kolegové z firmy.
 
Zde jsem ale byla od prvopočátku – když se dělala úplně počáteční vyhledávací studie pro ŘSD ČR, závod Brno), někdy v letech 1993/1994 (!) – a ta se potom s úpravami realizovala. Je to u vesnice Skoky – Velký Újezd na Moravě. (Viz mapky a situace níže.)

Rychlostní komunikace R35 (kategorie D 26,5/120) prochází v lokalitě Skoky - Dolní Újezd (km 169,1 až 169,5) vlastně jedním z jižních výběžků Oderských vrchů. Tento výrazný terénní hřbet přetíná tak, aby se mohla trasa komunikace vhodně zapojit do velkého dopravního uzlu u Lipníku nad Bečvou.

Od počátku se řešila úloha, zda nová komunikace povede severně od obcí a silnice č.437 nebo jižně – pod nimi. Ale protože rozvoj a dopravní napojení obcí směřovaly dolů – do nížiny, bylo zřejmé, že nová trasa musí vést nad starou silnicí severně. Tím se navržená komunikace dostala do kontaktu s masivem Oderských vrchů a přetnula v tomto úseku regionální biokoridor (RBK). Ale primární požadavky na propojení biokoridoru neměly téma velkých zvířat, ale VODU. Voda stéká z Oderských vrchů na jih. Základní požadavky byly hlavně na zajištění vody spodní pro obce Skoky a Dolní Újezd – aby nedošlo k narušení systému v podloží, ze kterého berou spodní vodu občané, ale stejně byly akcentovány požadavky na převod vody svrchní, kdy v dubohabrovém lese byla rostlinná společenstva, dle biologů závislá na období jarních vod, které měly tudy de facto stékat na jih z Oderských vrchů a celá půdní vrstva měla být hojně nasycena vodou po min. stanovenou dobu pro vegetaci. Navrhované řešení ve studii tedy obsahovalo i podmínku technického utěsnění násypu nad tunelem speciální jílovou vrstvou, aby vody přešly přes a nevsákly se jinam, prostě aby ten odříznutý výběžek neuschl. O variantě zajištění vody na konci výběžku se uvažovalo i pro doby etapy vlastní stavby, tedy hloubení zářezu, kdy byla snaha nalézt takovou technologii provádění a tak načasovat harmonogram, aby k odeschnutí nedošlo. Proto také nebylo možné umístit biokoridor mezi obec Skoky a Dolní Újezd, kde by byl sice vhodnější, ale je tam rokle s vodotečí, která je především na jaře zvodnělá. Dále je třeba uvést, že daná lokalita je v geologických podmínkách ČR velmi náročná na zajištění kvality stavby: prochází tudy geologický zlom (Oderské vrchy - Moravská brána) a místo má (v českých podmínkách) i extrémní nároky na technický návrh z důvodů vysokého stupně seismicity, se kterým se zde musí počítat, a pro který jsou prostě některé, jinak jinde obvyklé, stavební postupy nemožné. Dále jsou zde velmi nepříznivé i horniny, ve kterých se měla stavba provádět (břidlice) a ona voda, která horninami prostupovala i do značných hloubek a znamenalo s ní počítat při stavbě a odvádět ji (čerpat). To vše jsou argumenty, proč tento ekodukt nelze brát jako „typový“ či „standardní“ a porovnávat s ním jiné, které nebudou v takto extrémních podmínkách pro provádění.

Ad migrační trasy zvířat. Na jednáních v Lipníku nad Bečvou, na referátu životního prostředí, byli přítomni i zástupci ČSOP, se kterými se domlouvaly postupy přípravy stavby. Lokální průzkumy migračních stezek a tahů zvěře měli dělat místní znalci a odborníci a projektanti na ně měli navazovat. Jednání ke studii ( u kterých jsem byla osobně) probíhala bez konfliktů a ve shodě nad postupem přípravy stavby. Prostě to nebylo tak, že by přišli inženýři-chytráci z Prahy a vše by měli nalinkované. Hledal se rozumný kompromis. A psal se r. 1994. A v ČR takový typ ekoduktu dosud nikde neexistoval, ani se o něm neuvažovalo. Byla to premiéra. Rozhodně jsme z toho měli (jako projektanti) dobrý pocit, že nás investor netlačí do jednoho nejlevnějšího řešení, že nemusíme být od počátku v opozici vůči „ochranářům“, že jsme s „ochranáři“ schopni mluvit o všech aspektech stavby a že jsme schopni se racionálně domlouvat.

Na počátku vyhledávací studie se kromě položení trasy silnice řešily i varianty průchodu výběžkem Oderských vrchů. Byly původně čtyři navrhované a posuzované varianty. Úsek průchodu masivem byl dlouhý 400 m:
- ražený tunel
- hloubený zářez
- hloubený tunel
- kombinace hloubeného zářezu a tunelu
Jako výsledná kompromisní varianta byla zvolena posledně uvedená.

Ale tunel zasypaný v zářezu se později zkrátil z původně uvažovaných cca 200 m (ve studii) na cca poloviční délku, která se realizovala do stávající podoby. (U realizační dokumentace jsem již nebyla, pozn. autorky.) Komunikace tedy prochází 300 m dlouhým zářezem a 100 m dlouhým hloubeným tunelem. Nad tunelem je po zasypání rekonstruována původní zeleň - celá plocha je zalesněna původními dřevinami (dub, habr, buk, lípa); svahy nad portály jsou osety travní směsí a osázeny keřovými porosty doplněnými solitérními stromy tak, že zůstává zachována kontinuita jižních svahů s charakteristickou vegetací. Tunel byl opatřen pevným neprůhledným oplocením které má umožnit zvěři navedení na přechodovou pasáž a zabránit jejímu kontaktu s komunikací.
http://www.sudop.cz/cs/reference/rstavby.php
reklama

 
Jana Tywoniaková
Autorka na popisovaném projektu spolupracovala do r. 1995 v projektové firmě SUDOP PRAHA
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist