Jan Maršák: Konspirační teorie dvojí data o odpadech skutečně nevyřeší

„Emeritní ředitel odboru statistiky zemědělství a životního prostředí ČSÚ“ Ing. Jiří Hrbek publikoval na Ekolistu další ze svých článků, který se věnuje tématu dat o odpadech. V tomto článku se zaměřuje na jeho výklad zásadního posunu, kterého se podařilo na přelomu roku 2020 a 2021 dosáhnout a přiblížit se tak řešení problému, který byl v posledních letech jedním z hlavních témat odpadového hospodářství České republiky. Jedná se o dvojí data o odpadech, které vykazuje Český statistický úřad a Ministerstvo životního prostředí.

Je to, co popsal Ing. Hrbek ve svém textu, věrným zachycením reality, nebo evidentní snahou o poškození dlouhodobé intenzivní činnosti řady expertů ČSÚ a MŽP k vyřešení problému, který diskreditoval Českou republiku na úrovni Evropské unie? Jak se tedy dospělo k situaci, že jsme se velmi přiblížili řešení onoho problému ČR? Možná to není tak divoké a konspirativní čtení jako text Ing. Hrbka, ale o to více za ním stojí práce týmu expertů ČSÚ a MŽP, ochota skutečně analyzovat problémy, ochota zabývat se i technickými podrobnostmi a úsilí nalézt konkrétní východiska.

V kontextu zmiňovaného Ujednání o vykazování produkce komunálních odpadů z roku 2016, podepsaného MŽP, ČSÚ a Úřadem vlády ČR, MŽP aktivně nabídlo data ze svého informačního systému a to proto, aby ČSÚ měl možnost vyhodnotit kvalitu datového zdroje a předávat i připomínky k jeho zlepšení. Proto, aby nedocházelo k jakémukoli zkreslení, jsou předávána přímo primární data z ISPOP, jak je odesílají povinné subjekty podle zákona o odpadech (poslední předání dat za rok 2019 proběhlo v listopadu 2020). Vzhledem k tomu, že ČSÚ dospěl k závěru, že tento datový zdroj se do značné míry obsahově překrývá se statistickým šetřením (formulář Odp 5-01) a má zájem na jeho budoucím pravidelném využívání, byla v říjnu 2019 uzavřena mezi MŽP a ČSÚ dohoda o pravidelném předávání dat (Dohoda o poskytování administrativních dat pro statistické účely). Dohoda formalizuje způsob předávání dat o odpadech mezi MŽP a ČSÚ. MŽP poskytuje ČSÚ vyžádané datové sady, datové standardy a veškeré číselníky, aby mohla být data implementována do systémů ČSÚ. Rozšířil se tak soubor respondentů, se kterými ČSÚ pracuje, a současně se o 63 %, tedy výrazně snížila administrativní zátěž podnikatelů, kteří vyplňovali formulář ČSÚ. ČSÚ tak jde cestou, kterou požadují evropské statistické předpisy, tzn. omezovat administrativní zátěž ohlašujících jednotek a využívat dostupná data z jiných zdrojů, pokud kvalitativně odpovídají nárokům statistiky.

Možnost využívání kvalitních administrativních dat vychází přímo z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů. Také Evropský statistický program pro roky 2013 až 2020, který je ukotven v nařízeních EP a Rady č. 99/2013, resp. nařízení 2017/1951, ukládá statistikům jako jeden z cílů, aby v rámci snižování administrativní zátěže více využívali vhodné administrativní údaje ve všech oblastech statistiky. Obdobně zákon o státní statistické službě a usnesení vlády ČR č. 634/2012 ukládají ČSÚ zvýšení využití administrativních zdrojů dat ve všech oblastech statistického zjišťování. Dne 14. prosince 2016 bylo schváleno usnesení vlády č. 1135 o realizaci integrovaného sběru vybraných údajů pro veřejnou správu. Toto usnesení má zajistit spolupráci resortů s ČSÚ ohledně přístupu a využívání všech administrativních zdrojů dat, které tyto úřady spravují. MŽP zpřístupnilo Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) ČSÚ. Dle nového zákona o odpadech (zákon č. 541/2020 Sb.) MŽP zpřístupňuje ČSÚ údaje ohlášené podle tohoto zákona a poskytuje mu součinnost pro vyhodnocení kvality zpřístupněných údajů. Pokud existuje dobrá komunikace mezi správcem administrativního zdroje a statistickým úřadem, může dojít k reálnému snižování administrativní zátěže. Spoluprací mezi ČSÚ a MŽP dochází k praktickému naplňování výše uvedených předpisů.

Text Ing. Hrbka na několika místech zdůrazňuje, že data, metodiky a definice MŽP neodpovídají požadavkům Evropské unie. Jaká jsou fakta? Český statistický úřad (ČSÚ) sbírá data o odpadech za účelem splnění reportingových povinností vyplývajících z nařízení o statistice odpadů. MŽP plní reportingové povinnosti v oblasti odpadů podle 10 evropských směrnic, 3 nařízení a 2 mezinárodních úmluv (Basilejská úmluva, Stockholmská úmluva). Kromě toho jsou data MŽP poskytována Evropské agentuře životního prostředí a dalším evropským institucím. Je velmi obtížné z tohoto dovozovat nesoulad dat MŽP s evropskými předpisy, standardy a metodikami. Navíc, pokud by MŽP nemělo k dispozici podrobná data o odpadech, tak by nebylo vůbec reálné reportovat veškeré údaje, které po České republice evropské předpisy požadují. MŽP poskytuje specifické údaje pro konkrétní analýzy, dotazníky a zprávy.

Metodiky Ministerstva životního prostředí jsou veřejně dostupné a každý se s nimi může seznámit. Metodiky byly poskytnuty i Evropskému statistickému úřadu (EUROSTAT) v rámci diskuse nad slaďováním dvou systémů existujících v České republice. Ministerstvo životního prostředí tak postupuje zcela transparentně.

Podstatné pro další sblížení údajů obou institucí byly změny směrnice o odpadech schválené v roce 2018. Změny byly transponovány do nového zákona o odpadech č. 541/2020, který je účinný od 1. 1. 2021.

O tom, že komunální odpad vzniká i mimo systémy obcí, patrně vůbec nikdo, snad kromě Ing. Hrbka, nepochybuje. Ministerstvo životního prostředí plně v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech do produkce komunálního odpadu započítává i „odpad podobný komunálnímu,“ vzniklý z nevýrobní činnosti podniků (tj. např. od zaměstnanců), ze škol, z hotelů atd. Žáci chodí do škol a i zde produkují odpady stejné jako v domácnosti (např. ze svačin, plasty, papíry, nápojové kartony). Zaměstnanci v podnicích taktéž. Občané mnohdy odevzdávají odpady přímo například do sběren papíru či kovů (a jedná se o poměrně významná množství). Tyto komunální odpady v ČR jsou, existují a je nutné je do komunálních odpadů počítat. Tedy nikoli nadhodnocování, ale naopak metodicky správný přístup. Tento přístup je ještě lépe zohledněn v nové legislativě odpadového hospodářství EU. Zejména definice komunálního odpadu byla v poslední novele směrnice o odpadech vyjasněna plně ve směru, který používá MŽP.

Jaká jsou tedy aktuální data obou institucí za rok 2019? Ministerstvo životního prostředí publikovalo na podzim roku 2020 informace o odpadovém hospodářství za rok 2019. Celková produkce odpadů byla v roce 2019 v ČR 37,4 mil. tun a produkce komunálních odpadů v roce 2019 dosáhla 5,9 mil. tun. Český statistický úřad publikoval v únoru 2021 informace o odpadovém hospodářství za rok 2019. Dle ČSÚ byla v roce 2019 celková produkce odpadů 37,0 mil. tun. ČSÚ za rok 2019 vykázal u komunálního odpadu hodnotu 5,3 mil. tun. Data za Českou republiku za rok 2019 oficiálně na svých webových stránkách zveřejnil 16. 2. 2021 i EUROSTAT.

MŽP a ČSÚ intenzivně komunikují a konzultují řadu témat na různých úrovních tak, aby se dařilo nacházet potenciální možnosti společných řešení v rámci právních předpisů, kterými jsou obě instituce vázány. MŽP i ČSÚ naplňují obsah Ujednání z roku 2016 a v letošním roce plánují uzavřít memorandum o spolupráci, které by mělo nastavit rámec budoucí spolupráce a maximální součinnosti mezi oběma institucemi v oblasti dat o odpadovém hospodářství. Expertní činnost není rozhodně u konce a bude pokračovat, protože je to nezbytná součást dlouhodobě stabilní spolupráce. Různé aspekty jsou konzultovány s EUROSTATem. To vše samozřejmě některým dlouholetým „expertům“, kteří podstatným způsobem blokovali jakékoli aktivity vedené snahou o řešení, může vadit. Pravděpodobně se v budoucnu ještě setkáme s dalšími texty, které budou kroky v oblasti dat o odpadech jak MŽP, tak ČSÚ zpochybňovat, což nás na druhou stranu od snahy hledat shodu nijak neodradí.

---

reklama

---