https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-hrbek-dvoji-data-o-odpadech-v-ceske-republice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Hrbek: Dvojí data o odpadech v České republice?

23.2.2021
„Už jsme se dohodli," hlásí zástupci ČSÚ i MŽP. Ilustrační snímek.
„Už jsme se dohodli," hlásí zástupci ČSÚ i MŽP. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Maaark / Pixabay
Kdo ze čtenářů alespoň trochu sleduje údaje o odpadech, jistě ví, že ještě v roce 2020 byly za Českou republiku vykazovány dvoje oficiální údaje v této oblasti. Jedny byly publikovány Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a druhé vydával Český statistický úřad (ČSÚ). V loňském roce tak v České republice panovala nejistota, které údaje jsou přesnější a má se podle nich řídit národní odpadové hospodářství. Rozdíl v datech činil u celkové produkce odpadů cca 10 mil. tun a u produkce komunálních odpadů cca 2 mil. tun.
 

V roce 2021 se zdá, že problematika dvojích dat byla vyřešena. Je tomu opravdu tak? Abychom získali přesnější odpověď, je potřeba se podívat do minulosti.

Problematika dvojích dat o odpadech zde vznikla někdy v roce 2009, kdy MŽP změnilo metodiku svého výpočtu (oficiální zdůvodnění) a navýšilo jak celkovou produkci odpadů, tak zejména produkci komunálních odpadů, viz graf níže.

Zdroj: MŽP/CENIA
Zdroj: MŽP/CENIA

O důvodu navýšení produkce odpadů lze spekulovat, nicméně je jisté, že se blížil konec (v roce 2013) programového období Operačního programu životního prostředí (OPŽP) a bylo potřeba čerpat Evropské finance. V době, kdy se začal připravovat nový OPŽP 2014-2020 však Evropská Komise dala jasný vzkaz České republice a to, že nelze mít dvoje data o odpadech, neboť nelze jasně určit, zda-li jsou plněny závazné cíle, které si vytyčila EK, a to zejména v oblasti recyklace odpadů, ale i snižování množství směsných komunálních odpadů. Vyřešení dvojích dat o odpadech v ČR se tak stalo podmínkou, pro další čerpání z Evropských fondů. Jelikož vážně hrozilo pozastavení čerpání financí z celé osy odpadů, bylo podepsáno Ujednání mezi MŽP a ČSÚ za účasti Úřadu vlády. V tomto Ujednání bylo domluveno, že dojde ke sblížení dat o produkci (případně nakládání) s komunálními odpady tak, že ČSÚ zahrne do komunálních odpadů i odpady z podnikové sféry a MŽP přehodnotí metodiku výpočtu komunálních odpadů a odstraní duplicity, tím dojde k výraznějšímu sblížení datových sad obou institucí. Dále bude proveden audit administrativního systému MŽP (ISPOP), jelikož obsahuje významné nesoulady vyplývající z národní legislativy s Evropským statistickým systémem. Po opravě tohoto systému bude následovat vyhodnocení této změny a případné převzetí těchto administrativních dat ze strany ČSÚ. Tímto krokem tak dojde k dalšímu sjednocení dat obou institucí, a hlavně ke snížení administrativní zátěže ohlašovatelů, kteří data museli do té doby zasílat 2x.

K naplnění této dohody však nedošlo. Došlo k výměně jak na Úřadě vlády, tak vedení ČSÚ, jediným signatářem tak zůstal ministr ŽP Brabec. Nové vedení ČSÚ však potvrdilo, že Ujednání platí a bude naplněno, avšak převzalo iniciativu v oblasti auditu systému MŽP s tím, že data MŽP budou ze strany ČSÚ podrobně analyzována a následně budou sepsány požadavky na změnu tohoto systému, včetně těch legislativních. Data MŽP byla prozkoumána a bylo vedením ČSÚ sděleno, že na úrovni obcí vykazují významnou shodu, takže primární data za obce mohou být ze strany ČSÚ převzata, byly sepsány a předány požadavky na změnu systému MŽP (včetně legislativních). Ačkoliv tyto změny nikdy nebyly ze strany MŽP reflektovány, přesto došlo k dalšímu převzetí administrativních dat ze strany ČSÚ.

A jak to tedy je s auditem systému MŽP? Prostě nikdy neskončil.

Na straně ČSÚ od roku 2013 proběhly 3 audity (včetně auditu ze strany Eurostatu = Evropský statistický úřad, který je jeho nadřízeným orgánem), vždy s výsledkem, že ČSÚ má data a použitou metodiku v pořádku a dodržuje platné definice. MŽP používá pro výpočty odpadových indikátorů národní metodiku a definice, které však nejsou v souladu s požadavky EU, což ve finále způsobuje nesoulady v datových sadách obou institucí. Navíc Evropská Komise v roce 2017 jasně vzkázala, že se mají v České republice používat pouze statistická data (ČSÚ), která jsou v souladu s Eurostatem.

V roce 2020 byl proveden na ČSÚ další interní audit v oblasti komunálních odpadů, o jehož průběhu informoval ve Statistice a My Ředitel sekce produkční statistik Ernest (ČSÚ), který zdůraznil: „Statistika nemusí být neomylná, ale měla by jednat transparentně a dát na stůl všechny karty, aby všichni uživatelé měli k dispozici stejné informace….. Nemyslím, že by nezávislost statistiky byla aktuálně zásadním způsobem ohrožena.

Ano, statistika není neomylná, avšak zůstává zde několik otazníků, ke kterým chybí odpovědi, a to včetně otázky, proč nebyl dokončen audit systému MŽP, namísto toho a byl proveden další audit na straně ČSÚ?

Je přinejmenším velmi zarážející, že tento Ředitel sekce produkčních statistik je uveden v publikaci Produkce, využití a odstranění odpadů za období 2018 (říjen 2019), kde je uvedeno, že tato data jsou použita pro plnění reportingových povinností vyplývajících z nařízení 2150/2002/ES o statistice odpadů. Avšak o rok později je jeho podřízeným vydána publikace za období 2019, která obsahuje data o produkci odpadů o cca 10 mil vyšší než předchozí rok se stejnou informací o plnění reportingových povinností podle výše uvedeného nařízení. Jak je možné navýšení produkce odpadů během jediného roku o cca 10 mil. tun a zrovna na obdobnou hodnotu, kterou vykazuje MŽP, není to náhoda? Navíc, jak zde již bylo napsáno, MŽP nepoužívá metodiku EU. Tento „pozoruhodný úkaz“ vyvolává další pochybnosti o tom, proč se zvýšila celková produkce odpadů, když pan ředitel v roce 2020 psal o posunu a interním auditu ke komunálnímu odpadu? Publikované mezinárodní porovnání v publikaci ČSÚ (Graf 1 a 2) jen dokazuje naprostou nevěrohodnost statistiky, když je zde zdroj dat uvedený Eurostat, avšak na stránkách Eurostatu jsou za Českou republiku data, která byla v ČR publikovaná o rok dříve, tedy o cca 10 mil tun nižší. Do této chvíle byla mezinárodní data „upravována“ za ČR výhradně ze strany MŽP.

Pojďme se ale podívat, co se stalo s komunálním odpadem. Ten byl ze strany ČSÚ navýšen na 5,3 mil. tun, tedy také nápadně blížící se datům MŽP (5,9 mil. tun). Zdůvodnění ze strany ČSÚ se dočteme ve vydané publikaci, jako změnu vyplývající z: „aktualizovaného výkladu definice komunálního odpadu, který striktně aplikuje aktuální metodická doporučení Eurostatu související s implementací směrnice 98/2008 o odpadech. Dochází tak k rozšíření pojetí komunálního odpadu o odpad podobný odpadům z domácností a komplexnějšímu podchycení odpadů sbíraných mimo systém obcí.

Toto sdělení však obsahuje hned několik nepřesností a vyvolává tak další pochybnosti. Hlavním z nich je skutečnost, že definice ve výše uvedené Rámcové směrnici o odpadech byla implementována v rámci tzv. balíčku k oběhovému hospodářství a její účinnost nabyla v červnu 2018. Tato definice vyplývá z definice, kterou do té doby používaly Eurostat a OECD v rámci společného dotazníku ke komunálnímu odpadu. Není tudíž pravda, že by Eurostat aplikoval nová metodická doporučení a výklad definice související s implementací Rámcové směrnice o odpadech. Ze strany ČSÚ jde tedy o naprosto opačný výklad, který se nezakládá na pravdě. Naopak, k žádné změně v metodice ze strany Eurostatu nedošlo, což dokazují prezentované výsledky na jeho stránkách, kdy zveřejněné údaje za ostatní země naprosto plynule navazují na předchozí roky a nikde nejsou žádné výrazné výkyvy. Naopak, co zde nenajdete jsou údaje za ČR (ČSÚ), avšak ve vydané publikaci nechybí v mezinárodním porovnání (jako zdroj je zde opět uveden Eurostat). K otázce, proč ČSÚ přepočítal data o komunálním odpadu zpětně i za rok 2017, když se odvolává na Rámcovou směrnici o odpadech účinnou od poloviny roku 2018, lze odpovědět pouze že už jde jen onou pomyslnou „třešničkou na dortu“. Tento „dort“ se však zdá být mírně řečeno podezřelým.

Ministr ŽP Brabec k této změně ve své tiskové zprávě uvedl následující: „Už současný stav je zásadní pro nastavování cílů v různých strategických dokumentech, ale především, nás neomezuje při nastavování dotací z evropských fondů". Zřejmě tedy byly dány „karty na stůl“ a učinily statistiku „transparentní“.

Máme tedy být rádi, že problematika dvojích dat v ČR byla vyřešena? Která statistika se stane „transparentní“ příště? A dá se vůbec ještě statistice důvěřovat?


reklama

 
foto - Hrbek Jiří
Jiří Hrbek
Autor je emeritní ředitel odboru zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

bb

26.2.2021 14:39
přebírání dat o odpadech z databáze CENIA (MŽP) nepovažuji za šťastné řešení
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist