Jiří Hrbek: Dvojí data o odpadech aneb Konspirační teorie o tom, jak EU změnila definici komunálního odpadu
Hned v úvodu je zmiňováno Ujednání mezi Českým statistickým úřadem (ČSÚ), Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Úřadem Vlády ČR (ÚV ČR). Dle slov pana ředitele aktivní nabídnutí dat MŽP ze svého informačního systému směrem ČSÚ bylo podle výše uvedeného Ujednání. Tento argument není zcela přesný, neboť podle tohoto Ujednání mělo dojít k následujícím krokům, a to v přesně uvedeném pořadí:
-
1) Audit informačního systému MŽP za účasti jak externích subjektů, ale zejména za účasti zástupců Eurostatu (Evropský statistický úřad).
-
2) Závěry auditu měly definovat nesrovnalosti informačního systému MŽP s Evropským statistickým systémem.
-
3) Tyto nesrovnalosti měly být opraveny, a to zejména legislativně.
-
4) Předání dat z informačního systému MŽP směrem k ČSÚ, poté mělo dojít k analýze dat.
-
5) Rozhodnutí ČSÚ, zda převezme data (nebo část) z informačního systému MŽP, nebo zůstane u svého statistického zjišťování.
Stalo se však následující:
-
1) Audit informačního systému začal a již v jeho průběhu se ukázala řada nesrovnalostí (některé budou uvedeny níže).
-
2) Audit nebyl nikdy dokončen a nebyly tak nesrovnalosti sepsány.
-
3) ČSÚ podal legislativní podněty pro změnu informačního systému, tj. zásadní připomínky k zákonu o odpadech tak, aby systém vyhovoval Evropskému statistickému systému.
-
4) Tyto připomínky byly následně ze strany ČSÚ změněny na doporučující s tím, že na jejich aplikaci bude MŽP pracovat, což se nikdy nestalo.
-
5) Data, která nejsou v souladu s Evropským statistickým systémem pocházející z informačního systému MŽP byla předána ČSÚ.
-
6) Výsledky prezentované ČSÚ jsou téměř shodné s výsledky MŽP. ČSÚ tak musel převzít nejen tato data, ale i metodiku MŽP, která je také v nesouladu s požadavky EU.
Neexistuje jediný bod, který byl podle Ujednání splněn, a to není žádná „konspirační teorie“.
Následuje odstavec týkající se snížení administrativní zátěže, kde se dočteme, že se snížila administrativní zátěž podnikatelů o 63 %, jde zřejmě o snížení na straně ČSÚ. Ten požadoval vyplnění statistického výkazu o odpadech a druhotných surovinách od cca 9,5 tis. respondentů za rok 2018. V roce 2019 tato zátěž byla snížena cca o 2/3 respondentů. Naproti tomu zde existuje každoroční celoplošný sběr informací (cenzus) ze strany MŽP, který se týká cca 90 tis. ohlašovatelů a zde je potřeba hledat prostředky vedoucí ke snižování administrativní zátěže. Nutno podotknout, že celoplošná zjišťování se provádí pouze výjimečně a např. 1x za 10 let, v ČR však každoročně v oblasti sběru dat o odpadech.
Dále je uvedeno, že evropské právní předpisy požadují snižování administrativní zátěže. Ano, ale zároveň požadují také kvalitu dat.
V článku je také uvedeno: „Možnost využívání kvalitních administrativních dat vychází přímo z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů.“ Toto nařízení žádnou takovou informaci neobsahuje, o čemž se můžete přesvědčit zde.
Zřejmě bylo na mysli nařízení o evropské statistice, kde je však také uvedeno ve článku 17a) odstavce 2 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/759 ze dne 29. dubna 2015 o evropské statistice následující: „Národní statistické úřady a Komise (Eurostat) jsou konzultovány a zapojeny ve fázi prvotního návrhu podoby, dalšího vývoje a zrušení administrativních záznamů sestavených a udržovaných jinými subjekty, což usnadní další použití těchto záznamů pro účely vypracovávání evropské statistiky. Zapojují se do standardizačních činností týkajících se administrativních záznamů, které jsou důležité pro vypracovávání evropské statistiky.“
V ČR došlo ke snížení počtu respondentů na straně ČSÚ, aniž by došlo k nápravě administrativního systému MŽP. Měl být tedy uplatněn výše uvedený článek nařízení o evropské statistice a tento enormně zatěžující administrativní systém být zrušen.
V článku jsou dále odkazy na povinné reportingy MŽP, které však nikdo nezpochybňuje. Avšak skutečnost, že data sbíraná podle zákona o odpadech (ani podle nového zákona o odpadech) nejsou vhodná a neumožňují jejich využití pro plnění ohlašovacích povinností pro Evropský statistický systém, není žádnou „konspirační teorií“. Jedná se o zásadní součást Ujednání, které je podepsáno ministrem životního prostředí Brabcem.
Dalším bodem článku, který je stále řešen je komunální odpad. Změna rámcové směrnice o odpadech spočívá pouze v legislativním ukotvení definice komunálního odpadu z dotazníku Eurostatu/OECD. U žádné z členských zemí, kromě ČR, nedošlo k navýšení komunálního odpadu. Na nové pojetí a složení komunálního odpadu se ostatně můžeme podívat a posoudit sami, zdali se jedná o odpady ze svačin zaměstnanců a žáků škol (jde o tabulku z publikace Produkce, využití a odstranění odpadů za rok 2019, ČSÚ):
V neposlední řadě bych rád zmínil skutečnost, nikoliv „konspirační teorii“, že zástupci Eurostatu byli v ČR, provedli audit ČSÚ a potvrdili správnost údajů ČSÚ (včetně posouzení dodržování definic, použitých metodik atd.). Dále se účastnili nedokončeného auditu systému MŽP a níže přikládám ukázku jedné, nikoliv jediné nesrovnalosti informačního systému, na kterou bylo během auditu upozorněno ze strany experta Eurostatu (tabulka na konci článku). Jedná se o nesoulad národní legislativy s EU v oblasti nakládání s odpady. Na národní úrovni byly zavedeny tzv. ostatní způsoby nakládání s odpady (N kódy, levý sloupec tabulky), které nelze ani s pomocí expertů jednoznačně přiřadit ke způsobům nakládání požadovaných EU (pravý sloupec tabulky). Nejedná se o zanedbatelný problém, protože tyto způsoby nakládání reprezentují v ČR cca 50 % veškerého nakládání s odpady. Fakt, že v novém zákoně jsou tyto způsoby nakládání nadále používány a pouze přejmenovány na R kódy (využívání odpadu) tuto nesrovnalost nezakryje, ani neřeší.
Přečtěte si také |
Jan Maršák: Konspirační teorie dvojí data o odpadech skutečně nevyřešíS čím nelze polemizovat v daném článku je fakt, že i v budoucnu se s dalšími texty setkávat budete, pane řediteli.
reklama