Jan Metzl: Změna v myšlení při zakládání nového lesa

V době po „Sametové revoluci“ jsme všichni vzhlíželi k nastupující renesanci. Ta zasáhla i do lesnického stavu. Celá lesnická generace ve věku 45 let a mladší toho z uplatňovaných odborných zájmů neznala. Věděli, jak sledovat mechanizované přibližování, socialistickou soutěž, jak zajistit olej, naftu a rukavice, z pěstování lesa snad to, že smrk se musí zalesnit „tím zeleným nahoru“. A že „po sekyře musí jít motyka a vše je v pořádku“. Zařizovatelé nám předávali těžební mapy s červenými zákresy, které se nerealizují, jelikož za nás hospodaří nahodilé těžby v rozsahu 70-100 % etátu. Vítr, námraza, sníh a samozřejmě jako důsledek kůrovec. České lesy jsou lesnickým skanzenem, kde se stále věří na všemožný účinek trvalosti hospodaření, zařízením lesa věkových tříd se smrkem a s jeleny.

Přemýšlím, proč se tak těžko prosazují staré a známé přírodní zákony a pravdy. Domnívám se, že je to tím, že generace, která byla odkojena na všech lesnických školách, se nedokáže od toho mléka odtrhnout. Týká se to nejen smrku, ale i pohledu na sukcesní procesy a škodící zvěř. Učitelé, redakční rady, ředitelé, předsedové různých organizací pořádali 15 let po revoluci v roce 2004, celostátní seminář na téma „Smrk – dřevina budoucnosti“. Mají to hluboko zadřené pod kůží.

Ing. Košulič starší nás již v roce 1993 začal seznamovat s dávno zapomenutými pracemi nezapomenutelných lesníků – praktiků i vědců: Konšela, Koniase, Zlatušky, Kratochvíla, Pěnčíka, Krejzlíka, Zakopala a mnoha dalších. V roce 1994 napsal na 32 stránkách „Rámcové zásady k zalesňování kalamitních holin“. Nám, kteří jsme v mládí znali tyto práce a podle nich se snažili pracovat, nebylo těžké změnit myšlení a návyky z funkčně integrovaného hospodaření se smrkem. Při pochůzce v roce 1993 základního protokolu LHP, po kalamitních holinách na Lyře, se mě zeptal jeden vysoce postavený pán z GŘ LČR „Jak bych si představoval tuto několika hektarovou, exponovanou holinu na rozhraní 7 a 8 lvs zalesnit“. Odpověděl jsem „Nechat zarůst přípravným lesem, oplotit ex oborou a za 10 roků začít podsazovat“.

To jsem si dal. Generální ředitel nám, správcům, dal zcela volnost ve způsobu obhospodařování lesa. Sám si vybral špatné spolupracovníky, až na jednoho, který se zasadil o zachování státních lesů, aby nedopadly v porevoluční době jako zemědělství. Využil jsem této odborné volnosti a několik kalamitních holin jsem nechal oplotit ex oborami. Můj nástupce, na nátlak myslivců, je nechal odstranit a zpřístupnit zvěři jako „okusové plochy“. V novém Lesním zákoně č. 289/1995 spolu s Vyhl., bylo připuštěno použít přípravných dřevin do 15 %, rovnoměrně rozptýlených po ploše, 100 ks/ha obalených odrostků.

GŘ muselo bojovat s ekologem, aby dal souhlas k použití těchto absurdit. Pracovník GŘ LČR mi řekl „Pane správče, přece nechcete pěstovat tajgové lesy?“ No, a na vrcholu tohoto diletantského přístupu bylo výkonným lesním hospodářům ze všech stupňů ředitelství LČR vyhrožováno ztrátou zaměstnání, ještě v době před pěti lety, pokud nebudou všechny břízy a ostatní přípravné dřeviny vyřezány. Vyžadovalo by to nemalou osobní odbornou statečnost neposlušnosti, která se většinou nedostávala. To jsem byl ale již dlouho na odpočinku.

Sleduji-li články v Lesnické práci, verbální diskuze, které obhajují smrk a zatracují přípravné dřeviny a zvláště břízu, olši, v horách jeřáb, a obhajují jelena patřícího do nemocné přírody, nestačím se divit. Využití přípravných dřevin není ke škodě obnovního procesu, ale k jeho velkému provoznímu užitku. Umožňuje velmi pružně prodloužit dobu vnášení cílových listnáčů a jedle, mimo jiné i v souvislosti na časově velmi proměnlivé dispozici sadebního materiálu, zejména poloodrostků těchto dřevin. Bez přípravných dřevin obnovu současného velkého rozsahu holin smíšenými kulturami dokonce vůbec nelze prakticky uskutečnit! Ukažte mi prosím, některou lesní školku, která má v kalamitní oblasti k výsadbě přípravné dřeviny počínaje BŘ, OL, JŘ, TPš, OS. Místo toho lesníci nerozvážně sadí monokulturní plochy BK, JV, DB, BO, aby nový ministr a ředitel LČR mohl veřejnosti argumentovat s tím, že zakládají smíšené listnaté porosty. Znova musím použít omílaný slogan: „Ach ty boží prostoto“.

V nastalé katastrofální době, kdy stojíme před nebývalými úkoly zalesnění 50 000 ha holin, nemohu nic jiného očekávat, než že dojde k renezanci přípravných dřevin, podsadbám klimaxových a dalších choulostivých dřevin na okus a zrušení chovů škodící zvěře v lesích ve správě LČR. Jako lesník si neumím představit zalesnění rozsáhlých holin dřevinami určenými v Generelu jako závazného ukazatele obnovovaných dřevin bez použití přípravného a přechodného lesa k závěrečnému věkově, druhově a výškově rozrůzněného lesa. Tohoto odborného úkolu si byl vědom i bývalý ředitel LČR Szórád a přijímal opatření umožňující obnovu zdravých lesních ekosystémů. Ne lýkožrout smrkový, kterého mu kladou za vinu, ale „kůrovci“ sedící na ministerstvech, státních úřadech a velkých podnicích, kteří nejsou ochotni se vzdát luxusu provozování myslivosti, by měli být pohnáni před soudy za devastaci našich lesů.

Když chtěl Szórád nepronajímat honitby a nechat je v obhospodařování lesníkům zodpovědných za stav lesa, přišel ministr v myslivecké kamizole a se zástupným důvodem jej odvolal. Dnes je bývalý GŘ dokonce trestně stíhán za nezvládnutí kůrovcové kalamity. Ostatní majitelé na další 50% rozloze lesů ČR kalamitu zvládli? Dnes, ale i dříve není příčinou kůrovec, ale monokulturní smrk, přemnožená zvěř, nesmyslně podporována státními „kůrovci“, kteří nedovolí obnovit zdravý les. Nový GŘ honitby znova pronajímá a za spolupracovníky si vybírá „kůrovcové úředníky“. Historie se opakuje. Kvůli pronájmu honiteb byl před 25 roky ministrem odvolán i první vynikající GŘ LČR Oliva.

Ministerstvo připravuje novou koncepci lesního hospodářství. Vašíček, VÚLHM, profesoři univerzit a další osvícení, včetně „kůrovcových škůdců“ na ministerstvu, kteří jsou zamilovaní do lesa věkových tříd se smrkem a s jeleny, ze dne na den procitnou? Je to boj s větrnými mlýny, nedělejte z nás hlupáky!

Jen připomínám, že máme zalesnit na holinách porostní jednotky o velikosti 0,5 ha třemi dřevinami. Klimaxovou borovici a modřín - 16% můžeme sadit na holinu se dvěma přimíšenými dřevinami. Dřeviny tzv. přechodné, jako DB, JV, JL, JS, LP – 26 %. Jistě jim prospěje při současném deficitu vláhy i růst v ochraně přípravných dřevin. Klimaxové dřeviny jako JD, BK, DG – 26 % musí růst pod porostem a musí být dlouhou dobu chráněny shora v zástinu. Zůstává nám poslední klimaxová dřevina - smrk s plánovaným zastoupením 14%. Dlouhou dobu usilujeme směrovanou selekcí udělat ze smrku ekotyp pionýrské dřeviny. Výsledek vidíme v současném stavu lesa. Předčasná senilita porostů spojená s jeho neekologickým pěstováním a napadáním všemi možnými škůdci. Lesy České Republiky zcela ignorují Vyhl. MZe č. 298/2018 Sb a Generel MZe zpracovaný ÚHÚL. Vždyť není pro odborníky problém sladit obnovní cíle z obou dokumentů do procentního zastoupení podle hospodářských souborů a OPRL. Lesní správci a revírníci této organizace dále tápají co s holinami, jak ochránit dřeviny proti okusu a vytloukání. S myslivci se nedomluví, ti jsou podporování „kůrovci“ ze všech státních úřadů a nakonec i z Parlamentu.

Komu se nelíbí zalesnit nejdříve 40% - 66% přípravným lesem, zrušit chovy škodící zvěře u našeho podniku LČR, nechť laskavě napíše a dá ve známost, jak dřeviny určené v Generelu MZe a ve Vyhlášce zalesnit, aby rostly a založily tak nový odolný les schopný zadržet vodu a napojit prameny.

---

reklama

---