Jan Příhoda: Jaké budou škody v lesích v roce 2019? 40 miliard korun
Nárůst škod proti prvotním odhadům z přelomu roku je způsoben zejména dalším propadem cen dříví a zpřesněním tzv. oceňovací vyhlášky. Existenčních problémy vlastníků lesů se tím ještě prohlubují. Důsledkem ekonomických škod je již často nemožnost financování boje s kalamitou a zalesňování kalamitních ploch.
Škody v lesích
Pro výpočet škod na výnosech a z předčasného smýcení lesních porostů byl využit odhad vycházející z dostupných dat a prognóz s předpokládaným objemem kůrovcem napadeného dříví v roce 2019 na úrovni 30 mil. m3. Dále byla využita reálná data o cenách jehličnatých sortimentů za období leden-září 2019. Z těchto dat byla znaleckým postupem vypočítána částka 36,8 miliardy korun škod na výnosech a z předčasného smýcení porostů. Škody na výnosech jsou oproti předchozímu odhadu vyšší o 3,8 mld. Kč, což je zapříčiněno dalším poklesem cen dříví o 100-150 Kč/m3 dle jednotlivých sortimentů. Ceny jehličnatého dříví se tak v mnoha případech dostávají pod přímé výrobní náklady. Škody z předčasného smýcení jsou oproti loňského odhadu vyšší o 3,9 mld. Kč z důvodu zpřesněné metodiky v aktualizované vyhlášce MZe (č. 296/2018 Sb. účinné od 20. 12. 2018).
Škody ve školkách a při obnově lesa
S výjimkou lokálních jarních mrazů byly klimatické podmínky pro pěstování sadebního materiálu v letošním roce příznivější než v roce 2018 a v lesních školkách celkově nedošlo k výrazným ztrátám na sadebním materiálu. Ztráty způsobené usycháním vysazených sazenic v lesích jsou prozatím odhadovány na 25 %. Z důvodu vyšších vstupních cen je celková škoda na výsadbách odhadována na 250 až 350 milionů korun.Významnou ekonomickou zátěž představují pro vlastníky lesů také vícenáklady spojené s bojem s kůrovcovu kalamitou (složitější kalamitní těžba, asanace dříví, logistika, skladování) v odhadované výši 2,25 miliardy korun.
Celkové škody
Celkový odhad ekonomických škod v lesích za rok 2019 činí 39,4 miliardy korun.Plocha lesů, která byla v roce 2019 zdevastována působením sucha a kůrovce je aktuálně odhadována 66 000 ha a náklady na zalesnění těchto ploch by činily zhruba 7,3 miliardy korun. V průběhu podzimu postižená plocha zpřesňována na základě analýzy satelitních dat prezentovaných prostřednictvím www.kurovcovamapa.cz.
V přímém ohrožení je aktuálně zhruba 450 mil. m3 smrkového dříví (zásoba smrku starší 21 let, po odečtení již vytěžených nebo napadených porostů), tedy polovina porostů v ČR. Při aktuálním poklesu cen dříví to znamená riziko budoucích škod ve výši více než 600 miliard korun. Tyto škody by se existenčně projevili nejen na straně soukromých a obecních vlastníků, ale i na straně českého státu, který vlastní více než 50 % lesů a je příjemcem mnoha odvodů ze státních i soukromých lesů. Plošné odumírání lesů předznamenává také obrovské ekonomické škody na straně dřevozpracujícího průmyslu, kterému nebudou vlastníci lesů schopni v dohledné době dodat dostatečné objemy dříví.
V neposlední řadě jsou škody vznikající v lesním hospodářství kritickým ohrožením zaměstnanosti na venkově, kde představuje práce v lesích a souvisejících oborech velmi významnou součást pracovního trhu.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (25)
Lukáš Kašpárek
7.10.2019 12:48pavel peregrin
7.10.2019 13:05 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
8.10.2019 08:18 Reaguje na pavel peregrinMě se líbí, jak takový jako vy budou dělat, že situace kolem lesů není jasná.... prostě typický obyvatel ČR, ignorant...
Dobře... pro ty co ještě nepochopili....
Příčina je v mnoha věcech. Jednak v tom, že se aktivně voda z lesa odvádí. Viz například odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=2M30zSTTrIo
Tak v tom, že se 30 let neřeší stabilizace porostu. Základní mantra lesáků byla, hlavně do porostu nesmíte zasáhnout! To byla ale obrovská chyba.. jsou takový, kteří zasahovali, les prořeďovali, odtěžovali kotlíky, do nich šli náletem nebo výsadbou stanovištně vhodné dřeviny, nechávali v porostu mrtvé dřevo a celý porost se tak stabilizoval a stal se udržitelným a mnohem méně náchylným na přirozené jevy, jako je sucho, nebo množení kůrovce.
Celou dobu se zde smrk pěstoval v plantážích a to naprosto bez ohledu na to, jak moc bylo celé lesnictví varováno, že to špatně skončí... není možné přírodě vnucovat svou vůli, zaměřit se jen na zisk a čekat, že to dobře dopadne.
Samozřejmě ale byli i takový, co se k tomu postavili čelem a podívali se pravdě (přírodě) do očí a dělali výše zmíněná opatření (i jiné), aby porosty stabilizovali. Třeba neměli takové zisky jako ti nezodpovědní, ale prostě jsou udržitelní a dnes nemají zásadní problémy v porostech....
A navíc... v Evropě asi není země, která by tak masivně pěstovala smrk v plantážích a tak prostě máme masivní problémy... na to nemusíte mít vysokou, aby jste to pochopil......
A navíc...... i samotná kalamita se řeší naprosto tragicky a zase jen s ohledem na (aspoň nějaký zisk) než, aby se řešila budoucnost.... mimo jiné... víte kdo vyhrál největší tendr na těžební a obnovní práce? Hádejte :) Babišfert... ale on přece vůbec není ve střetu zájmů, žeeeee.....
Už například není nutné odtěžovat stromy, ze kterých už kůrovec vylétl a jsou tak kalamitně neškodné, ale..... samozřejmě se bere všechno a to klidně i proto, aby se to dřevo pak poslalo do číny... to je jako rozumné řešení?
To mrtvé dřevo (aspoň nějaká část z napadeného porostu) mohlo výrazně pomoct se stabilizací kalamitních ploch a umožnit lepší odrůstání nové generace už snad opravdu lesa. Mohlo zadržovat vodu, zabraňovat erozi, držet v sobě vodu, přinést živiny půdě, atd. atd.
A, že se absolutně neřeší, že se voda z kalamitních holin aktivně odvádí všudepřítomnými erozními rýhami po těžbě, a nikomu to nevadí. Případně má někdo ještě tu drzost říct, že výmladky nebo výsadby schnou....
A poslední věc je, že i tam kde dnes byla naprosto prasečím způsobem odstanena veškerá dřevní hmota a zbyla jen holá, vyprahlá, život nepodporující a erodující půda dnes někdo zase sází smrky v řádku....
Z TOHOTO VŠEHO JE MI NA BLITÍ!!!!
Jan Šimůnek
9.10.2019 06:14 Reaguje na Lukáš KašpárekJarek Schindler
11.10.2019 22:19 Reaguje na Lukáš KašpárekMilan Milan
7.10.2019 14:15Jiří Svoboda
7.10.2019 17:21 Reaguje na Milan MilanJá mám hypotézu, že v lesích za posledních 5-10 let výrazně klesla úroveň zemních vod a stromy byly odříznuty od tohoto zdroje, protože tam kořeny nestačily dorůst.
Miroslav Vinkler
7.10.2019 20:26 Reaguje na Jiří SvobodaNejen v ČR ,ale zejména v západní Evropě se prudce navyšuje podíl zastavěných ploch v krajině-tepelné ostrovy.
Jejich součet pak již má takový vliv, že oslabuje letní "monzum" 6--7.měsíc v roce natolik , aby na naše území /za horami/ pronikl.
Jsme skutečně střechou Evropy a hospodaříme pouze se srážkovou vodou.
Mantra, že každoročně v ČR spadne přibližně stejný objem srážek přestává platit. Předpokládám, že bude doloženo dostatečně dlouhým měřením v časové řadě -cca 20ti leté údobí od r. 2015- 2035.