Jan Stejskal: Kryštof Harant a nejstarší svědectví o setkání s žirafou v českém jazyce

Dnes, 21. června, je Světový den žiraf. Dvorský safari park je známý jako jejich významný chovatel. Méně známá už je skutečnost, že šlechtic Kryštof Harant, jenž sídlil na hradě Pecka, tedy pouhých 15 kilometrů od Dvora Králové, je autorem zřejmě nejstaršího svědectví o setkání s žirafou v českém jazyce. V roce 1598 vyrazil na pouť do Palestiny a Egypta, kde v Káhiře žirafu spatřil. "Také jsme jedno zvíře mezi jinými, nikdy u nás nevídané, viděli, kteréž latině camelopardalin, jakoby řekl na česko velbloud leopard slove," popisuje Harant zážitek ve svém cestopise, který byl poprvé vydán roku 1608.

"To zvíře má škvrny černé po srsti jako leopard, a dlouhý krk i hlavu co velbloud, a (...) má přední nohy vysoké a zadní nízké o polovici. Velmi pěkné a spanilé zvíře jest a žádnému nic neublíží; a jest jistá věc, že z dvojího těch dvou pokolení, jichž obraz nese, pochází, a to v městech libických a afrických, kdež v pustinách řídko kde voda se nachází; pročež kde místem studénka jest, tam se všelijaká zvířata a zeměplazové k napájení scházejí, a tehdáž se často přihází, že pokolení cizí s druhým se spojuje, odkudž rozličné potvory a stvoření pocházejí, jako i toto z velblouda a z leoparda."

Dnes nám možná znějí Harantovy úvahy trochu úsměvně, ovšem camelopardalis zůstalo žirafě jako latinské druhové jméno dodnes.

Celý příběh navíc doprovází zvláštní shoda okolností. Kryštof Harant byl během cesty do Egypta katolíkem a později se stal i dvořanem katolického císaře Rudolfa II. Někdy kolem roku 1615 ovšem konvertoval k evangelictví, v roce 1618 se přidal k povstání českých stavů proti katolickým Habsburkům a po porážce na Bílé hoře byl odsouzen k smrti.

Popraven byl jako třetí z celkem 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Stalo se tak 21. června 1621 - dnes to tedy bude přesně 400 let.

---

reklama

---