Jan Zeman: Problémy čištění odpadních vod ve Varšavě

Foto | Agata Zemanová

Prý za to může svým rozhodnutím z roku 2005 tehdejší primátor Varšavy a pozdější polský prezident Lech Kaczynski. Pod jeho vedením bylo tehdy rozhodnuto, že se Varšava bude orientovat na jedinou ústřední čistírnu odpadních vod, a to Čajku. To je ale opatření logické ve městech, odvodňovaných do jedné řeky, zde Visly. Nejde tak dost dobře učinit v české metropoli, jejíž severovýchod je odvodňován do Labe, nikoliv do Vltavy.

Někteří napsali, že prý jde o sabotáž. Takovýmto výkřikům nepřikládám význam. Od roku 2006 Varšavu spravuje OP. S Varšavou spravuje i tamní vodovody, kanalizace a čistírnu Čajka. Aktuálně je v Polsku i ve Varšavě do voleb daleko.

Mnohem střízlivější jsou obvinění, že projekt čištění odpadních vod ve Varšavě má vážné systémové chyby a že jeho realizace byla poněkud odfláknuta. Stavební horlivostí poněkud kontroverzní primátorka Varšavy za OP v letech 2006-18 paní Gronkiewicz Wals to do jisté míry bere na sebe. Říká asi následující: „Problém byla časově omezená dosažitelnost vysokých dotací z fondů Evropské unie. Proto jsem tvrdě tlačila na co nejrychlejší realizaci projektu čištění odpadních vod ve Varšavě Čajka i na úkor kvality. To zřejmě způsobuje loňské i letošní problémy.“ Dodávám, problém spěchu na úkor kvality s cílem stihnout čerpání dotací z EU mají i jiné stavby v Polsku a ne jinak je tomu i v Česku.

Varšavská čistírna odpadních vod Čajka v Bielolece na severu města byla zásadně rozšířena a zmodernizována. Rozsáhlý komplex staveb současné čistírny Čajka byl zprovozněn v roce 2012.

Bohužel s vážnými problémy. V roce 2018 musel být pro vážné technické problémy prakticky na rok zastaven provoz v tamní spalovně čistírenských kalů.

V noci z 27. na 28. srpna 2019 vypověděla poslušnost kanalizační stoka pod Vislou. Vedení čistírny příslušné odpadní vody okamžitě přesměrovalo na druhou kanalizační stoku, ale ta vzápětí vypověděla poslušnost též. Nezbylo než splašky z levobřežní Varšavy začít znovu pouštět do Visly a způsobit ekologickou katastrofu v královně polských řek pod Varšavou. Shodou okolností se tak stalo za rekordně nízkého vodního stavu. Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), který to s ochranou životního prostředí rozhodně nepřeháněl (mimo jiné vyvolal před časem nevoli záměrem povolit střílení přísně chráněné zubry evropské), okamžitě ucítil příležitost a zahrál si na velkého ekologa. Malér OP pořádně omlátil o hlavu. Inu, krátce před parlamentními volbami přišla nehoda jak na zavolanou. Upřímně řečeno, pokud by byla politická konstelace obrácená (tj. vláda v Polsku OP a ve Varšavě PiS), byla by situace podle všeho podobná, jen by se skandalizovalo v obráceném gardu.

Nezbylo než postavit pontonový most a po něm vést dva provizorní kanalizační řady přes Vislu až do prosince 2019, kdy se podařilo oba kanalizační řady pod Vislou opravit a znovu zprovoznit.

Ukazuje se, že ne nadlouho. Splašky tečou opět do Visly a je slabou útěchou, že momentálně nemá Visla rekordně nízký vodní stav a že jsou vypouštěné splašky ozónovány, takže škody na říčním ekosystému jsou nižší. Prostě, i nadále platí: „Práce kvapná, málo platná!“

Ministerstvo obrany Polska reagovalo pružně: staronový pontonový most, který opět ponese dvě tlusté náhradní trubky pro splašky, se přes Vislu začal stavět neprodleně.