https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-zeman-problemy-cisteni-odpadnich-vod-ve-varsave
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Zeman: Problémy čištění odpadních vod ve Varšavě

5.9.2020
Foto | Agata Zemanová
Problémy čištění odpadních vod ve Varšavě nepřestávají plnit stránky polských médií. Prakticky za jeden rok a dva týdny tečou opět varšavské odpadní vody z levobřežní Varšavy do Visly a způsobují tam ekologickou katastrofu. Na vině není ani tak samotná relativně nová čistírna odpadních vod Čajka, jak se také lze dočíst, jako přivaděče splaškových vod z levobřežní Varšavy v úseku pod Vislou. Proevropské vedení varšavského magistrátu včele s vůdcem proevropských sil primátorem a nakonec neúspěšným kandidátem na prezidenta Polska Rafalem Trzaskowskim z Občanské platformy (OP) s tím má problém. Opět. Problém ekologický, ekonomický, politický. Současně se vyrojila řada teorií, nejednou i podivných.
 

Prý za to může svým rozhodnutím z roku 2005 tehdejší primátor Varšavy a pozdější polský prezident Lech Kaczynski. Pod jeho vedením bylo tehdy rozhodnuto, že se Varšava bude orientovat na jedinou ústřední čistírnu odpadních vod, a to Čajku. To je ale opatření logické ve městech, odvodňovaných do jedné řeky, zde Visly. Nejde tak dost dobře učinit v české metropoli, jejíž severovýchod je odvodňován do Labe, nikoliv do Vltavy.

Někteří napsali, že prý jde o sabotáž. Takovýmto výkřikům nepřikládám význam. Od roku 2006 Varšavu spravuje OP. S Varšavou spravuje i tamní vodovody, kanalizace a čistírnu Čajka. Aktuálně je v Polsku i ve Varšavě do voleb daleko.

Mnohem střízlivější jsou obvinění, že projekt čištění odpadních vod ve Varšavě má vážné systémové chyby a že jeho realizace byla poněkud odfláknuta. Stavební horlivostí poněkud kontroverzní primátorka Varšavy za OP v letech 2006-18 paní Gronkiewicz Wals to do jisté míry bere na sebe. Říká asi následující: „Problém byla časově omezená dosažitelnost vysokých dotací z fondů Evropské unie. Proto jsem tvrdě tlačila na co nejrychlejší realizaci projektu čištění odpadních vod ve Varšavě Čajka i na úkor kvality. To zřejmě způsobuje loňské i letošní problémy.“ Dodávám, problém spěchu na úkor kvality s cílem stihnout čerpání dotací z EU mají i jiné stavby v Polsku a ne jinak je tomu i v Česku.

Varšavská čistírna odpadních vod Čajka v Bielolece na severu města byla zásadně rozšířena a zmodernizována. Rozsáhlý komplex staveb současné čistírny Čajka byl zprovozněn v roce 2012.

Bohužel s vážnými problémy. V roce 2018 musel být pro vážné technické problémy prakticky na rok zastaven provoz v tamní spalovně čistírenských kalů.

V noci z 27. na 28. srpna 2019 vypověděla poslušnost kanalizační stoka pod Vislou. Vedení čistírny příslušné odpadní vody okamžitě přesměrovalo na druhou kanalizační stoku, ale ta vzápětí vypověděla poslušnost též. Nezbylo než splašky z levobřežní Varšavy začít znovu pouštět do Visly a způsobit ekologickou katastrofu v královně polských řek pod Varšavou. Shodou okolností se tak stalo za rekordně nízkého vodního stavu. Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), který to s ochranou životního prostředí rozhodně nepřeháněl (mimo jiné vyvolal před časem nevoli záměrem povolit střílení přísně chráněné zubry evropské), okamžitě ucítil příležitost a zahrál si na velkého ekologa. Malér OP pořádně omlátil o hlavu. Inu, krátce před parlamentními volbami přišla nehoda jak na zavolanou. Upřímně řečeno, pokud by byla politická konstelace obrácená (tj. vláda v Polsku OP a ve Varšavě PiS), byla by situace podle všeho podobná, jen by se skandalizovalo v obráceném gardu.

Nezbylo než postavit pontonový most a po něm vést dva provizorní kanalizační řady přes Vislu až do prosince 2019, kdy se podařilo oba kanalizační řady pod Vislou opravit a znovu zprovoznit.

Ukazuje se, že ne nadlouho. Splašky tečou opět do Visly a je slabou útěchou, že momentálně nemá Visla rekordně nízký vodní stav a že jsou vypouštěné splašky ozónovány, takže škody na říčním ekosystému jsou nižší. Prostě, i nadále platí: „Práce kvapná, málo platná!“

Ministerstvo obrany Polska reagovalo pružně: staronový pontonový most, který opět ponese dvě tlusté náhradní trubky pro splašky, se přes Vislu začal stavět neprodleně.


reklama

 
foto - Zeman Jan
Jan Zeman
Autor je ekolog a čtenář Ekolistu.cz

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

5.9.2020 12:03
Ukazuje to jasně problematičnost EZUrodotací, kdy lze získat peníze i na nekvalitní a nedopracované (nedomyšlené) projekty snadněji než na projekty kvalitní a propracované.
To je ovšem bolest socialismu jako takového, nejen toho s předponou EU.
Odpovědět

Viktor Šedivý

7.9.2020 20:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Jakou problematičnost? Daná čistička je nepochybně dávno započítána mezi úspěchy budování z bruselských dotaci.
-
Byl plán splněn? Byl. Je na čističce štítek "financováno z brusele"? No určitě je.
Odpovědět
va

vaber

6.9.2020 08:52
co kdyby ty velice účinné čističky pouštěly vodu do jezera, aby bylo vidět jak je voda dobře vyčistěná a kolik v ní přežije života,
jen se spoléhá na ředění čistou vodou
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.9.2020 20:22 Reaguje na vaber
Ono stačí, když i ta naředěná voda končí někde v přehradě a pak je
tu problém se sinicemi a zarůstáním rostlinstvem. To se ale raději
viní zemědělce za splachy hnojiv. Nejhorší jsou zastaralé kanalizace
se společným odtokem jak splašků,tak i dešťové vody. Při dešti pak čistička nestíhá a voda jde do řeky často i obtokem. To se septiku
či žumpě nemohlo stát. V době bez dešťů, když navíc lidé šetří vodou
při splachování WC, je nádherná večerní procházka odkanalizovanou
částí města. Smrad z kanálů je ukázkový a čeká se na déšť, aby
ty usazené nečistoty uvolnil a spláchl tím ochozem rovnou do řeky. Je to zcela běžná praxe u mnoha čistíren odpadních vod.
Řešením by musely být důsledně oddělené splaškové a dešťové vody
a tam, kde to nelze, tak zůstat u septiků či žump, ze kterých
lze návozem čističkám dodávat"potravu", když ji někdy chybí. Málo
splašků je pro čistírny špatné, tak jako když je jich hodně.
Výsledek tak bývá velice sporný a čistá voda na pohled nemusí
být vždy vodou čistou, protože vše se odstranit nedá.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist