Jaroslav Veškrna: Zakořeněné omyly v obnově lesa

Psal jsem to už pod více článků. Zákon o lesích by stál za novelu. Konkrétně v případě obnovy by měl více vzít na milost přírodní procesy a přimlouval bych se i za rozvolnění rámcových směrnic hospodaření. Ve svém lese (700m n. m., Jizerské hory, částečně podmáčeno, žulové podloží) postupně snižuji zastoupení smrku (doplňuji buk, jedli, klen, modřín, jilm horský, toleruji břízu na skalách a olši okolo potůčků) ale určitě se smrkem i nadále počítám. Pokud by došlo k výraznějšímu oteplení, tak si myslím, že na té konkrétní lokalitě se smrk ve směsi udrží min. na zamokřených místech. I pokud bych se mýlil, budou tam stromy jiných druhů, které by měly zajistit přežití lesa. Při výběrné seči se asi nedá mluvit o nějaké pravidelnosti... Paseka nevzniká. Pokud něco vezme vítr nebo mokrý sníh, vylepšuji vzniklé kotlíky uvedenými dřevinami a prostřihávám smrkový nálet.

Tento článek mi mluví z duše.... více takových jako je pan Veškrna!

rád bych pozdravil všechny zapálené lesníky. nemají to v dnešní době rozhodně jednoduché. Ale k tématu... hlavně, autor článku zcela opomněl vznik a příčiny oné lesnické pohromy, která nás potkala a je snad porovnatelná, byť jen z části, s mniškovou kalamitou 30 let minulého století.
Je třeba se především podívat na to, kdo a odkud vlastně fakticky řídí LCR, a přes ekonomiku vlastně celé lesnické odvětví. Co se obchodu se dřevem týče, s údivem sleduji, jak "poláci" to umí, dříví mizí o sto šest a mi čučíme jak péra z divanu bez většího profitu na celém "bussinesu". Tristkní stav našich lesů jen podtrhuje i zcela nepokrytě chtěná nefunkčnost státní správy... a to celkově, nejen u lesů a myslivosti a vše, včetně nastalých pohybů v přesunech majetku mezi LČR a VLS spěje mílovými kroky k privatizaci doposud státního majetku. Autorem popisované je pouze marginální problém.... nejspíše i záměrně vedený daným směrem (každý GŘ LČR obdržel vždy své jasné zadání).. ale to nechť každý posoudí zvlášť... čas ukáže, výkonný lesník je opět jen dějinnou loutkou v rukách mocných

Bravo, konečně někdo, kdo se nebojí to říct na plnou ústa

Se vším suhlas. Jen bych se ohradil ke změně klimatu. Již v bibli je psáno 7 let chudých a 7 let bahatých. Prostě ty výkyvi jsou byly a budou.
Po rozdělení na LČR a LAS jsem chtěl jít k LČR byl jsem min režimu problémový a LČR brali jen ty lepší. Ale u LAS jsem se dostal i na výpomoc na Opavsko, to bylo někdy 2006 rok, zde jsem poprvé viděl jak se ničí les a množí kůrovec. Předtím zde padla kalamita, u LČR pro zjednodušení těžeb se přešlo do max. ploch tj. 1 ha. takto docházelo ke každoročním menším kalamitám a občas přišla větší, ta znamenala problém pro ty menší lesní celky, prodej dřeva, sehnat těžaře, ti šli přednostně k LČR, tedy LAS. A právě na Opavsku tato kalamita bxla, hned se dala výpověď firmě co tu dělala a udělalo se nové výb. řízení. Odvolávání se firem co prohráli a tím namnožení kůrovce. Následující rok po této kalamitě vyzvala firma naší org. LAS na výpomoc, hajní se zde střídali. Já tam byl na jaře asi 14 dní, dřevaři mi říkali, že je tam průšvih musí se neustále vracet, nechce revírník zdělat vše. Při předávce porostu jsem se zhrozil, nevím kam člověk který dal instrukce revírníkovi chodil do školy. Revírník nám předal pouze stromy již oloupané a větve museli být opadané. Dál byly stromy oloupané a zelené větve, ty jsme museli nechat stát, trochu jsem se s ním pohádal a přeložili mne k odvozu. Dostal jsem se sem srpen září a málem mě klepla pepka. Tam kde na jaře bylo do 100 m3, nyní již tisíce. Když se v r.2017 kůrovec rozmohl až na Moravu, tedy Třebíčsko, moravská Vysočina, myslel jsem, že se stát probudí, vyhodí ty likvidátory lesa z podniku LČR a zastaví to, omyl jen vyhrožovali a vyhodily i některé revírníky co chtěli dělat co se má. U nás měly přednost při prodeji firmy z Opavska a Moravy, my nemohli dřevo prodat a po našich lesích stály kamiony kde brou z aut lítal do našich porostů a prostě děs. V r.2018 byl již konec, ceny klesali nedalo se dřevo prodat přesto se v západních čechách a ve vnitrozemí dál těžilo nenapadené dřevo. Já našel začátkem roku v mích lesích feromony, byly zahrabané v zemy a odparníkem nahoru, okolo les zničený, policie nevěděla co s tím má dělat, dnes LČR dělá něco podobného a věší to přímo na stromy. Podle přírodních zákonů si myslím, že feromon přithuje smičku, jelikož již vyvinutý brouk vylétá jak sameček tak samičky. Samička přilítne na strom, ale sameček tu není, nemá snubní komůrku, sameček chce samičku, přeci nepoletí ke konkurenci a najdou si svoje stromy a sem je samičky přivábí a když se podíváte do lesů ozdobených feromony, tak nová kola jsou dost daleko od smradlavých postříkaných stromech. Já to opravdu zažil a jedna obec přišla o celý les cca 20 ha lesa, dnes nevíme co s tím, jsme na Vysočině samí kopec a v jednom místě cca 4 ha to zarostlo ostružinou, je zde klest, sem se drtič nedostane a jsme v koncíh, u jiných nemáme lidi na zelesnění a další ochranu, hlavně ožnutí.
Nevím jestli si LČR na svoji metodiku nechali udělat studii, a nebo prostě mají vyjímečné lidi, ale kůrovce umí množit. Horší, že když se to dostalo do těch nejmenších lesů, kde lidi si nechávali les na horší dobu a nyní o vše přišli a nešlo ani prodat, různí překupníci, kteří mají i svoje těžaře se zde přímo vyrojili a dokonce jsem zažil, že si nechali doplatit po prodeji, bylo to prý prodělečné.
Tak takto jsem si nepředstavoval, že to po revoluci dopadne, já jako vnuk kulaka vím co říkám. Víc radši nepovím.
Zakladatelem LČR je stát, kdo je tedy zodpovědný, to není záležitos žádných klimatických změn.
Ještě v době kdy bylo to největší sucho, u nás v jedné lokalitě již několik let baly ucpané trubky z meliorací, já se šel podívat do jedné skruže kde je vidět kladina vodx, zda tu není spadlá zvěř, oni v devadesátých letech zrušily všechny potoky a dali je do trubek. Tak zde trubka 60 cm, od vrchu pouze necelých 20 cm odtýkala voda, tedy hladina 40 cm, asi 100 m odtud byla již zamokřená louka, dál mizela do říčka Sázavky, byl to opravdu rychlý proud jak voda odtýkal. V r. 2019 - 2020, zde byla provedena nová meliorace, mokřad již neexistuje, zmenšil se i jeden remízek mezi nimi byl onen mokřad. Ptal jsem se na kraji, když je málo vody co to znamená abylo mi řečno, že je taková metodika, která říká, že meliorace je investice a musí se obnovit. A to děláme mokředy na dotace, KOCOURKOV.
Asi jsem si zadělal na další průšvih, ale mám toho dost, je mi 60 a nikdy bych neřekl, že to dokáže udělat vzdělaný člověk.

Faktická škodlivost vyhlášky k lesnímu zákonu o obnově lesa. Pořád dokola nic neříkající stejné fráze. Samozřejmě, někteří to rádi čtou. Já bych chtěl vědět v čem je ta vyhláška tak škodlivá.

To co se děje v lesích pod správou LČR je veliký průšvih.A to prosím od převratu.

Většina ploch lesa zničených kůrovcem byla zničena v podstatě uměle a nijak neodráží klimatické změny. V rozhodující fázi začínající kůrovcové kalamity se totiž lesákům pod záminkou jakéhosi nesmyslného konfliktu zájmů odňaly přidružené dřevařské provozy, které do té doby účinně zpomalovaly šíření kůrovce kácením napadených stromů. Lesáci tak byli odkázání při jakékoliv kácení včetně toho kůrovcového pořádat výběrová řízení. Která, protože i s vyřizováním námitek nezvolených účastníků řízení trvala minimálně půl roku. Kůrovcová kácení tak byla totálně sabotována a stala se neúčinná. Kůrovec se tak mohl volně šířit.
Neboli na spoustě nyní kůrovcem zlikvidovanýczh lesů nebude problém znova nasázet smrky.

Možná nebude. Ale nevyrostou.

Ale ono nejde jen o smrky - co borovice v nižších polohách? Máme za ně náhradu a Bulhaři to pochopili již před dvaceti lety. A tak se v žargonu nás klimadendrologů, arboretistů, ornamentálních dendrologů jednomu klonu Cedrus libani klon Stenocoma říká Sofia cedr nebo Vitoša cedr. Zde máte fota, jak mi z titěrných 3letých semenáčků od r. 1980 narostly v mém arboretu Cedrus libani, Cedrus atlantica ba i Cedrus deodara - ten i po poškození orkánem Kyrill: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ ,,, Tady o tom píšu na SILVARIUM i zde na EKOLISTu pár let: https://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/opet-nevhodny-druh-dreviny-pro-cr-halo-noviny ,,, https://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/jiri-manek-koronavirus-vystrida-sucho-a-kurovcovy-armagedon-parlamentnilisty-cz#comments ,,, https://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/podle-brabce-je-situace-katastroficka-ct-24#comments ,,, https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/magdalena-davis-prakticky-navod-jak-se-nejen-v-dobe-koronavirove-pripravit-na-sucho ,,, Tedy Vás prosím, zkusme tedy vtrušovat do nových výsadeb lesa v polohách do cca 500m n.m. cedr libanonský klon Vitoša i cedr atlantický a i další úžasný jehličnan-xerofyt: jedli španělskou Abies pinsapo. U této jedle ale doporučuji vysazovat již poněkud vzrostlejší kontejnerové sazenice. Zde 23letá Abies pinsapo v mém soukromém arboretu kolem našeho domu na adrese 250 88 Čelákovice, ul. 28. října 933/11: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/1285950913 ,,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/1285951171 ,,, Abies pinsapo i cedry plodí klíčivá semena a snadno se mi samovolně vysemeňují. Mé arboretum je přístupné široké odborné i laické veřejnosti a je možno se u mne na mém mobilu: 603 84 54 17 ohlásit k jeho exkurzi. Su duchovním otcem výsadby cedrů v Čelákovicích do veřejné městské zeleně - tady je výsledek: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/ ,,, Rozhodně by tahle moje zkušenost pomohla i v tom, jakými jehličnany zrealizovat projekty Zelený Pás kolem našich velkých měst mimo horské polohy.

Aneb návod jak udelat z české krajiny jakousi směsku exotických a jinych dřevin, takže nebudeme znát planetu s různými typickými ekosystémy, ale planetu smichanou dohromady jako nějaký eintopf.

No v době ledové zde nebyly (skoro) žádné lesy. Pak nastoupilo několik období, nebudu je vyjmenovávat, asi je znáte lépe. Posunem klimatu by se sem i bez lidí dostaly středomořské stromy. Proč se tomu nepřizpůsobit? Co je na tom špatně? Rozhodně sem netahat blahovičníky a tak.

No eukalypty už v našich okrasných zahradách a kompozicích veřejné městské zeleně rostou neb Belgičanům a Francouzům se podařilo nalézt jeden klon tasmánského Eucalyptus gunni, který byl pojmenován kultivarově Azura - zde: https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=4209 ,,, Ale z jehličnanů nejde jen o cedry, který se nám tady vlivem oteplení a sucha daří. Doporučuji do našich podmínek jedli španělskou Abies pinsapo a jedli alžírskou Abies numidica a i jedle marocké Abies marocana a Abies tazaotana.Bohužel jsou k nám nevhodné ze středomořskýcj jedlí Abies cephalonica a Abies cilicica neb ony brzy raší - zoufale brzy raší a když pak na ně po teplé zimě 2019-20 přijde poslední dekáda března 2020 nejen že jim zmrznou letorosty, ale i kambium - prostě vodivá pletiva celkově

Když necháte vytěženou mítinu zarůst, po roce prosekáte a dále udržujete, nedostanete na zalesnění žádné dotace. Pokud chcete dotace, musíte tu mítinu zalesnit. Koupit sazenice a sázet. Pak máte nárok na dotace. Je to takto prosté.