Jaroslav Šebek: Zákaz nenahraditelných přípravků k ošetřování zemědělských plodin je unáhlený
Aktuálně se to týká zákazu tří účinných látek (chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl a thiakloprid), které jsou součástí v ČR nejpoužívanějších přípravků určených k hubení hmyzu (insekticidů).
Za ně v podstatě není k dispozici adekvátní náhrada, takže zemědělci budou nuceni k ošetřování hospodářských plodin použít opakovanou aplikaci jiných přípravků.
Vinou úbytku portfolia účinných látek na trhu a tak i možnosti uvážlivě použít v danou chvíli na konkrétní situaci nejvhodnější přípravek, se bude muset tím více používat několik zbylých účinných látek a škůdci si na ně vytvoří rezistenci.
Povede to ke stejné absurditě jako u zákazů mořidel na osiva drobnosemenných plodin, kdy se zabrání, aby se do půdy dostalo nepatrné množství pesticidů, ty se ale následně musí plošně aplikovat na ochranu plodin vícekrát a tedy v násobně větších dávkách. Mimo jiné se tak zvýší i riziko utužování půdy opakovanými přejezdy zemědělské techniky a tím v podstatě i uhlíková stopa.
Zákaz insekticidů s výše jmenovanými látkami také velmi pravděpodobně povede ke zhoršení pestrosti naší krajiny, neboť již tak prodělečné pěstování některých zejména speciálních plodin bude pro zemědělce ještě méně výhodné.
Zákazem budou postiženi kromě pěstitelů řepky také pěstitelé vojtěšky, cukrové řepy, ale i čočky, hrachu, fazolí, všech druhů jetelů, slunečnice, máku a také pěstitelé ovoce, brambor, cibule, květáku nebo mrkve - tedy komodit, u nichž se volá po zvýšení tuzemské produkce.
Zvýšení nákladů na ošetřování těchto plodin povede nutně k růstu cen uvedených komodit, neboť ztráty na hospodářských plodinách působené jejich škůdci, pokud nebudou plodiny dostatečně ošetřeny, porostou.
Zákaz by bylo možné pochopit, pokud by byl uplatňován globálně, a jeho dodržování bylo kontrolováno na celém světě. Tak to ale není.
V Evropě tak lze očekávat dovozy komodit ze zemí mimo EU, v nichž tyto účinné látky zakázány nejsou, takže na zákazu nevydělá ani řadový spotřebitel. Evropa tak jen opětně posunuje řešení svých problémů se stavem životního prostředí mimo své hranice, kde ale nemá a nemůže mít zásahy do stavu životního prostředí efektivně pod kontrolou.
Asociace soukromého zemědělství ČR uznává, že se lze při pěstování hospodářských plodin obejít i bez zakázaných látek. Veřejnost by ale měla vědět, jakou cenu za to všichni, včetně životního prostředí, zaplatí.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
pavel peregrin
4.2.2020 11:56Miroslav Vinkler
4.2.2020 14:19Brusel opět dokazuje, že zásadní otázku zemědělství neumí řešit jinak než zákazy.
Zde podotýkám, že jsem zarytým odpůrcem plošné chemizace v zemědělství a chemickou válkou proti přírodě nelze vyhrát, aniž bychom prohráli sami se sebou.
Je zcela nezbytné , aby byl přijat univerzální princip, že zemědělec je na prvním místě správcem krajiny a teprve poté podnikatelem.
Proto bych zrušil jakákoli omezení , co zemědělec má nebo nemá dělat a jak si to provede. Ať si třeba chová nitěnky anebo pěstuje kiwi v Krkonoších.
Ve veřejném zájmu č.1 je přece zdravá půda. Vyplácení dotací do zemědělství bych zúžil na jediné kritérium = zdravá půda.
Kupodivu existuje jediné objektivní ,nezpochybnitelné a lehce ověřitelné kritérium jak se přesvědčit o kvalitě půdy.
Množství vodních srážek, které je s to půda absorbovat a zadržet.
Pouze a jedině zdravá půda vykazuje ideální vodozádržnost podle svého typu. (černozemě,hnědozemě,podzoly,gleje... apod.)
Systematizace půd v ČR je jednoznačně určena soubory BPEJ , které by stačilo doplnit o jedinou číslici, udávající výše požadovanou charakteristiku. A tomu by automaticky odpovídala výše dotací. Staráš se ,dostaneš sto procent. Vůbec se nestaráš, nedostaneš nic a naopak ještě ztratíš právo hospodařit v krajině.
Pokud by se tento princip zavedl plošně pro celou EU , nebál bych se ani dovozů mimo EU.
Importér by byl povinen doložit, že dovážené komodity neobsahují látky v EU nepovolené . Tím by byla zajištěna ochrana zemědělců v EU před nekalou konkurencí.
Jiří Daneš
4.2.2020 22:58 Reaguje na Miroslav VinklerAnyr
4.2.2020 16:35Nízká až střední expozice chlorpyrifosu během nitroděložního vývoje může vést k dlouhodobým změnám ve struktuře mozku dítěte. Děti vystavené chlorpyrifosu dosáhly horších výsledků v testech paměti, inteligence a dalších mozkových funkcí.[4]" - wiki
pavel peregrin
4.2.2020 18:08 Reaguje na AnyrJan Šimůnek
4.2.2020 18:18 Reaguje na AnyrPřísun těchto látek s mořenými semeny do půdy je rozhodně menší (a méně škodlivý), než postřiky, které se následně musejí provádět, byť "schválenými" látkami. Uvědomte si také, že ty zákazy vznikají naprosto mimo jakoukoli logiku nebo účelnost, čistě jen na základě toho, co kterému EUroúředníkovi štrngne v bedně.
A negativním dopadem může být snížení (beztak mizerné) konzumace ovoce a zeleniny naší populací, se všemi známými i neznámými zdravotními riziky a dopady.