https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslavn-sebek-asz-cr-nesouhlasi-s-unahlenym-zakazem-nenahraditelnych-pripravku-k-osetrovani-zemedelskych-plodin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslav Šebek: Zákaz nenahraditelných přípravků k ošetřování zemědělských plodin je unáhlený

4.2.2020
Postřik polí.
Postřik polí.
Přestože Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) podporuje trend postupného snižování množství chemických látek používaných k ošetřování hospodářských rostlin, rozhodně nemůže souhlasit s unáhlenými zákazy přípravků, které nelze aktuálně plnohodnotně nahradit. Takové kroky přinesou v praxi více škod než užitku, a navíc mohou pro konečného spotřebitele zdražit celou řadu potravin.
 

Aktuálně se to týká zákazu tří účinných látek (chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl a thiakloprid), které jsou součástí v ČR nejpoužívanějších přípravků určených k hubení hmyzu (insekticidů).

Za ně v podstatě není k dispozici adekvátní náhrada, takže zemědělci budou nuceni k ošetřování hospodářských plodin použít opakovanou aplikaci jiných přípravků.

Vinou úbytku portfolia účinných látek na trhu a tak i možnosti uvážlivě použít v danou chvíli na konkrétní situaci nejvhodnější přípravek, se bude muset tím více používat několik zbylých účinných látek a škůdci si na ně vytvoří rezistenci.

Povede to ke stejné absurditě jako u zákazů mořidel na osiva drobnosemenných plodin, kdy se zabrání, aby se do půdy dostalo nepatrné množství pesticidů, ty se ale následně musí plošně aplikovat na ochranu plodin vícekrát a tedy v násobně větších dávkách. Mimo jiné se tak zvýší i riziko utužování půdy opakovanými přejezdy zemědělské techniky a tím v podstatě i uhlíková stopa.

Zákaz insekticidů s výše jmenovanými látkami také velmi pravděpodobně povede ke zhoršení pestrosti naší krajiny, neboť již tak prodělečné pěstování některých zejména speciálních plodin bude pro zemědělce ještě méně výhodné.

Zákazem budou postiženi kromě pěstitelů řepky také pěstitelé vojtěšky, cukrové řepy, ale i čočky, hrachu, fazolí, všech druhů jetelů, slunečnice, máku a také pěstitelé ovoce, brambor, cibule, květáku nebo mrkve - tedy komodit, u nichž se volá po zvýšení tuzemské produkce.

Zvýšení nákladů na ošetřování těchto plodin povede nutně k růstu cen uvedených komodit, neboť ztráty na hospodářských plodinách působené jejich škůdci, pokud nebudou plodiny dostatečně ošetřeny, porostou.

Zákaz by bylo možné pochopit, pokud by byl uplatňován globálně, a jeho dodržování bylo kontrolováno na celém světě. Tak to ale není.

V Evropě tak lze očekávat dovozy komodit ze zemí mimo EU, v nichž tyto účinné látky zakázány nejsou, takže na zákazu nevydělá ani řadový spotřebitel. Evropa tak jen opětně posunuje řešení svých problémů se stavem životního prostředí mimo své hranice, kde ale nemá a nemůže mít zásahy do stavu životního prostředí efektivně pod kontrolou.

Asociace soukromého zemědělství ČR uznává, že se lze při pěstování hospodářských plodin obejít i bez zakázaných látek. Veřejnost by ale měla vědět, jakou cenu za to všichni, včetně životního prostředí, zaplatí.


reklama

foto - Šebek Jaroslav
Jaroslav Šebek
Autor je předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

4.2.2020 11:56
Konečně taky ASZ vyplodila něco rozumného. Plně souhlasím, tohle víme všichni.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.2.2020 14:19
Plně souhlasím s názory pana Šebka /ASZ /. Svého času jsem měl možnost seznámit se s administrativní zátěží soukromého zemědělce. Doslova úřední buzerace a haldy zcela zbytečných hlášení, která se však musela vypracovat .O to méně času pak zbylo na vlastní práci zemědělce.
Brusel opět dokazuje, že zásadní otázku zemědělství neumí řešit jinak než zákazy.
Zde podotýkám, že jsem zarytým odpůrcem plošné chemizace v zemědělství a chemickou válkou proti přírodě nelze vyhrát, aniž bychom prohráli sami se sebou.
Je zcela nezbytné , aby byl přijat univerzální princip, že zemědělec je na prvním místě správcem krajiny a teprve poté podnikatelem.
Proto bych zrušil jakákoli omezení , co zemědělec má nebo nemá dělat a jak si to provede. Ať si třeba chová nitěnky anebo pěstuje kiwi v Krkonoších.
Ve veřejném zájmu č.1 je přece zdravá půda. Vyplácení dotací do zemědělství bych zúžil na jediné kritérium = zdravá půda.
Kupodivu existuje jediné objektivní ,nezpochybnitelné a lehce ověřitelné kritérium jak se přesvědčit o kvalitě půdy.
Množství vodních srážek, které je s to půda absorbovat a zadržet.
Pouze a jedině zdravá půda vykazuje ideální vodozádržnost podle svého typu. (černozemě,hnědozemě,podzoly,gleje... apod.)
Systematizace půd v ČR je jednoznačně určena soubory BPEJ , které by stačilo doplnit o jedinou číslici, udávající výše požadovanou charakteristiku. A tomu by automaticky odpovídala výše dotací. Staráš se ,dostaneš sto procent. Vůbec se nestaráš, nedostaneš nic a naopak ještě ztratíš právo hospodařit v krajině.

Pokud by se tento princip zavedl plošně pro celou EU , nebál bych se ani dovozů mimo EU.
Importér by byl povinen doložit, že dovážené komodity neobsahují látky v EU nepovolené . Tím by byla zajištěna ochrana zemědělců v EU před nekalou konkurencí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.2.2020 22:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy ani nevíte, co to chemie je, natož abyste věděli které chemické sloučeniny jsou pro život nebezpečné. Jde vám jen o zisky.
Odpovědět
Anyr

Anyr

4.2.2020 16:35
"Chlorpyrifos je toxický, v půdě, vodě, dřevě atd. zůstává po týdny. Narušuje funkci hormonů v lidském těle (endokrinní disruptor[2]), způsobuje pocit sucha v krku, poruchy spánku, zhoršení paměti, dezorientace, bolesti hlavy, poruchy řeči.[3] Je toxický i pro mořské kraby a ryby.

Nízká až střední expozice chlorpyrifosu během nitroděložního vývoje může vést k dlouhodobým změnám ve struktuře mozku dítěte. Děti vystavené chlorpyrifosu dosáhly horších výsledků v testech paměti, inteligence a dalších mozkových funkcí.[4]" - wiki
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.2.2020 18:08 Reaguje na Anyr
Nemá cenu to rozebírat. Každá agrochemická látka je svým způsobem škodlivá, ale zatím to bez nich pro významější produkci potravin bohužel nejde.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.2.2020 18:18 Reaguje na Anyr
Problém je, že EU vyhání ďábla Belzebubem, ne-li něčím daleko horším (viz článek).
Přísun těchto látek s mořenými semeny do půdy je rozhodně menší (a méně škodlivý), než postřiky, které se následně musejí provádět, byť "schválenými" látkami. Uvědomte si také, že ty zákazy vznikají naprosto mimo jakoukoli logiku nebo účelnost, čistě jen na základě toho, co kterému EUroúředníkovi štrngne v bedně.
A negativním dopadem může být snížení (beztak mizerné) konzumace ovoce a zeleniny naší populací, se všemi známými i neznámými zdravotními riziky a dopady.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.2.2020 22:53
Codělali zemědělci v předminulém století (za císaře pána), než byly tyto látky k dispozici? Umírali hlady? Jak to že to naši předci přežili?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.2.2020 09:10 Reaguje na Jiří Daneš
Naši předci se často pohybovali na hranici hladomoru.Pokud byste se spokojil s denním přídělem misky ovesné kaše, krajíčku chleba a nějaké řídké polévky, půjde to i bez chemie.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.2.2020 09:17 Reaguje na Jiří Daneš
V zemědělství pracovalo víc než 50 procent populace, v období polních prací od slunka do slunka (a někdy i při měsíčku). Lidí byla v Česku přibližně třetina, a i tak většina z nich po většinu roku hladověla.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

6.2.2020 15:13 Reaguje na Jiří Daneš
Neměli se tak dobře jako dnes. Zelnina a ovoce bylo sezonní zboží. Červené maso kvůli absenci chlazení bylo sváteční, obvykle dané zvíře muselo být z větší části sněděno během nekolika dní. Měli velice jednostranou stravu, velmi velmi těžkou práci, z čehož plyne i mnohem kratší průměrná delka života. Pro průměrného nezemědělce byly výdaje za potraviny (opět především na obilném základě) hlavní položkou. Potraviny byly prostě řádově dražší. Nedělám si iluze, že byli lepší než my. V hornických oblastech v předprůmyslových dobách kvůli výrobě dřevěného uhlí byly zplundrovány lesy. S nástupem intenzivního zemědělství (mechanizace, minerální hnojiva, agrochemikálie) výrazně stouply výnosy a poklesl podíl lidské práce (dnes méně než 1% v ČR). V budoucnu se pravděpodobně díky GMO obejdeme bez chemikálií. I přesto, že bylo prokázano, že tyto úpravy probíhají i přirozeně, jsou bohužel stále démonizovány, zatímco ozařování osiva ionizujícím zářením je v pořádku.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.2.2020 22:55
Jako chemik vím, že vyjmenované látky jsou škodlivé až nebezpečné pro jakýkoliv život, i ten lidský.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.2.2020 09:19 Reaguje na Jiří Daneš
Jako chemik víte patrně houby o tom, jak se tato látky v prostředí rozkládají nebo jinak ničí. Jinak "látkou nebezpečnou pro jakýkoli život" je i prachobyčejný chlorid sodný (ve starověké Číně se dokonce používal k popravám).
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist