https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslavn-sebek-prirozeny-zpusob-chovu-hospodarskych-zvirat-krajinu-emisemi-nezatezuje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslav Šebek: Přirozený způsob chovu hospodářských zvířat krajinu emisemi nezatěžuje

25.10.2020
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | cdw9 / Flickr
Snaha určité části veřejnosti cíleně omezovat chovy hospodářských zvířat jako jednu z cest k omezení emisí skleníkových plynů (jde především o metan) jsou v současné době bohužel již obecně přijímány jako argumentačně podložené. Jenže to není tak úplně pravda.
 

Podíl hospodářských zvířat na celkových emisích metanu byl přitom již v minulosti několikrát zpochybněn a v současnosti se na úrovni Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) pracuje s podílem 14,5 procenta. Z výzkumů Auckland University of Technology ale vyplývá, že například na novozélandských farmách chovajících ovce a skot dokáže dřevnatá vegetace kompenzovat 63 až 118 procent emisí z těchto farem. Což je mimo jiné statisticky podložená skutečnost, že je třeba posuzovat vliv chovů hospodářských zvířat na krajinu a klima komplexně, nejen pouze na základě jednoho, emotivně pojatého klimatického parametru. To je však věc, která se dnes neděje.

Příklad Nového Zélandu je přitom také potvrzením přínosů agrolesnických systémů, jejichž příkladem je chov zvířat v částečně zalesněné krajině a obecně v krajině s podílem nějaké vegetace. Tím, že stromy a keře pohlcují a ukládají uhlík, ostatně argumentuje i ekologická veřejnost, a i kvůli tomu i u nás vznikají projekty typu „sázíme budoucnost“, „stromy místo letáků“ nebo „zelené oázy“. Kombinaci stromů v zemědělské krajině a chovu zvířat využívají tradičně i naši sedláci, přičemž obojí přispívá jak ke zlepšení rozmanitosti životního prostředí, tak například k lepšímu zadržování vody nebo prevenci rizik eroze. Ověřená data navíc nyní ukazují, že emise produkované hospodářskými zvířaty vegetace prakticky úplně „vygumuje“.

I když jde přitom o zprávu z prostředí na druhém konci zeměkoule, jsou zjištění Auckland University of Technology logicky obecně platná a argumentačně využitelná i pro naši zemi. Nebylo by proto od věci tato data cíleně a opakovaně prezentovat a příklad Nového Zélandu využít pro obhajobu další existence chovů hospodářských zvířat v ČR (viz odkaz zde.

V této souvislosti je ovšem také zapotřebí především jasně pojmenovat, že to, co škodí, je model koncentrované živočišné velkoprodukce provozované v posledních dekádách buď zcela bez vazby na půdu, nebo s velice úzkou krmivovou základnou. To je také jedna z forem průmyslového zemědělství, která je nejen rizikem již zmíněnými emisemi, ale z podstaty věci především celkovým přetěžováním svého bezprostředního prostředí. Takový způsob držení mnoha tisíc či desítek tisíc kusů zvířat na jednom místě ale prakticky nemá nic společného s pestrým chovem různých druhů zvířat na plošně rozmístěných menších farmách, kde se počty zvířat odvíjí především od úživných možností dané lokality (a již nezáleží, zda je to pastevní, nebo ustájenou formou). Na nich se zpravidla živí po celé generace rodiny, pro něž je kvalita životního prostředí, ve kterém žijí, stejně důležitá jako faremní zisk. Pozornost ekologů je proto třeba upřít tímto směrem, aby docházelo k rozlišování těchto prospěšných a tradičních forem zemědělského hospodaření, která se bez zvířat a jimi produkované části organické hmoty potřebné pro kvalitní půdu pravděpodobně neobejdou.


reklama

 
foto - Šebek Jaroslav
Jaroslav Šebek
Autor je předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PB

Petr Blažek

25.10.2020 09:45
Autor tady operuje zprávou z Nového Zélandu která dost účelově obhajuje vysoké stavy dobytka na těchto ostrovech. Mimochodem tam nejde tak o obhajobu ovcí, která je na obrázku, ale právě velkých ,jak autor nazývá, průmyslových stájí skotu jejichž produkce se vyváží přes půlku světa do Číny. S takovými vzorci se operuje i v Evropě. Když vysázíte 100 stromů tak můžete letět na Havaji. Já myslím že takové počítání je zcela scestné a alibistické. Podle toho by si mohla Brazílie kácet pralesy až do Aleluja a na Sahaře by si nemohli udělat ani ohýnek.
Autor tady ,jako vícekrát, se snaží rozdělit zemědělce na ty menší dobré a na ty velké špatné.
Ale ono to vůbec není tak černobílé. Z hlediska ekologie mnoho z toho co je ekonomické je zároveň ekologické. Jestliže chcete zachraňovat planetu tak musíte uvažovat celoplanetárně a ne si ohřívač dotační polívčičku v koutku Evropy. Navíc to má i velký sociální rozměr protože to průmyslové zemědělství produkuje levné potraviny pro všechny sociální skupiny, kdežto to vaše “Top” zemědělství produkuje potraviny pouze pro ty bohatší a to přes to, že na ně přispívají ze svých daní všichni i ti chudí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.10.2020 10:28
Celé dogma tzv. uhlíkové stopy je novodobým šílenstvím chorých mozků, které je poplatné extremistickému křídlu zelených hnutí a osob.
Se skutečnou reálnou zelenou politikou to v podstatě nemá nic společného.

Připomíná mi to silně středověký filosofický názor Augustina Aurelia ,pro křesťany svatý Augustin, že vina jedince spočívá i v tom, že se vůbec narodil - jako důsledek prvotního hříchu.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

25.10.2020 12:07
S nadsázkou: pokud by měl mít dobytek zásadní vliv na produkci CO2 a oteplování krajiny, pak druhohory způsobily dinosasuři, díky tomu jak moc prd..li. Taky se vám to zdá přitažené za vlasy?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.10.2020 12:28
V podstatě to zde již nastínil p. Blažek, lze snad dodat jediné, a to že model koncentrované žv je v současné době jediný konkurenceschopný a nelze mít za zlé, že se používá v podstatě kukuřičná siláž jako glycidový zdroj a vojtěšková senáž jako zdroj bílkovin. Úplně stejně je tomu i u malých zemědělců, kteří se chovem mléčného skotu zabývají, pokud chtějí být přiměřeně rentabilní. Současný skot, hlavně černostrakatý, je tak vyšlechtěn, lepší situace je u červenostrakatého. Ale nějaký minimální nádoj musí být u obou, aby to mělo cenu provozovat.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

25.10.2020 21:57
Bylo by fajn chovat mléčný skot na trávě. Proč ne, jenže to by to musely bý České straky, nebo Alpský skot, možná Jersey, ale rozhodně ne Černostrakatý nížinný. Ta mašina na mléko potřebuje pořádně nakrmit a k tomu jen tráva nestačí. Pokud chcete 16 tis. kg mléka, tak to musí být siláž + sója + minerály a jádro.
Bylo by krásný, že by se honily krávy z pastvy domů podojit, sama jsem to zažila, v Českém středohoří, naposledy ale před 36 lety.
Článek na druhou stranu operuje s tisícihlavými stády skotu. To u nás není, ani v Evropě. Zkoušeli to v Anglii, ale obyvatelům se to nelíbilo, tak to zatrhli.
Jo, z těch všech šumavských pastvin, pokud by to byly mléčné krávy, to by bylo mléka, v Q a ještě z ekologie.
Pouhý sen, bohužel. Dnes mimo realitu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2020 08:33 Reaguje na Katka Pazderů
Na tohle jsou přece určeny Eu i státní dotace. A někde to funguje, v Rakousku nebo Švýcarsku chodí krávy po loukách zcela normálně.
Jenže u nás si to odčerpá průmysllové zemědělství, takže my si platíme za ničení krajiny velkochovy a ještě řepkou.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

26.10.2020 11:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Evidentně vůbec nevíte o čem mluvíte. U nás berou tzv ekozemědělci okolo 11 000 Kč na 1ha a za to musí chovat určité množství dobytka. V praxi to znamená, že když jste byl šikovný a sehnal si alespoň 400-500ha tak vám ročně přistane na účtu 4-5 milionu a nemusíte vykazovat vůbec žádné výsledky kromě toho, že nepoužíváte chemii. Když je vlhčí rok tak posekáte a prodáte jako bonus ekoseno, když je sucho tak pláčou, že nemají pícniny- samozřejmě protože pouze berou a do půdy nic nevrací.
Na 1 kg masa je potřeba ve velkochovu cca 5 kg jadrného krmiva v ekorežimu i více jak dvakrát tolik , při produkci vajec a mléka je to podobné.Na světě žije 7 miliard lidí až si bude každý chtít dát řízek tak co je pro tuto planetu ekologičtější.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist