Ing. Jan Zeman, CSc.: Je potřebné zavádět v ČR ekologickou daňovou reformu? - ohlas na stejnojmenný článek J. Hanzlíčka v Energetika 1/05 a v Ekolistu ze 4. 3. 2005

Citovaný příspěvek lze s jistým zjednodušením shrnout tak, že není potřeba zavádět v ČR ekologickou daňovou reformu, neboť by zbytečně zatížila ekonomiku ČR a zatížení životního prostředí by nesnížila. Pan Hanzlíček se ptá, zda např. zlepšuje kvalitu vzduchu zdražování elektřiny a plynu či zdražení pohonných hmot v důsledku ropné krize, pouští se i do příslušné směrnice č. 2003/96 EU. Poplatky za znečišťování prostředí považuje za skutečné ekologické daně. Za další daně považuje peníze, jež museli podnikatelé investovat, aby vyhověly novým zákonům na ochranu životního prostředí. Sebevětší zdražování ekologicky škodlivých činností prý není nápravou současného stavu. Má za to, že navržená ekologická daňová reforma má jen málo společného s dokumentovaným zlepšením ekologické politiky. Zdá se, že obludný smog, který v lednu 1982 těžce postihl severočeské Podkrušnohoří a způsobil i řadu předčasných úmrtí lidí, již nehrozí a katastrofa plynoucí z rostoucího rozvalu světového klimatu (v ČR by i při úplném roztání ledovců stoupající moře nezaplavilo ani 1 metr čtvereční) mu neříká nic, přestože stále více dopadá i na naši zemi, viz obří povodně 1997 a 2002, enormní sucho v r. 2003 či zničení tatranských lesů 19.11.2004 obrovskou vichřicí, o decimování zdraví lidí množstvím chemických látek lehkomyslně uvolňovaných do životního prostředí nemluvě.

Cíle ekologické daňové reformy

Ekologická daňová reforma byla vymyšlena proto, že mnohé lidské činnosti způsobují vážné škody na životní prostředí ekonomické i mimoekonomické. Tyto škody se transformují na náklady jimi vyvolané, které ale neplatí jejich původce, ale nese je poškozený. To platilo za tzv. reálného socialismu stejně jako to platí v tržní ekonomice. Možnost domoci se náhrady za škody před soudem je spíše teoretická, neboť je prakticky nemožné dokázat, že tu či onu škodu způsobil ten a ne ten druhý či třetí znečišťovatel v situaci, kdy často emitují stejné škodliviny. Říká se tomu ekologický dumping. Bruselští byrokrati nemají rádi žádný dumping, ani ekologický. Ač se někteří ekonomové v ČR po r. 1989 domnívali, že lze dosáhnout prosperity ničením životního prostředí, praxe tomu v ČR ani kdekoliv jinde ve světě nenasvědčuje. Naopak, ekologicky zplundrované regiony patří mezi problematické. Radí se jim často velice těžko. Proto vznikla myšlenka aktivity, které nejvíce poškozují životní prostředí, přiměřeně zdanit. Přiměřeně proto, že by ekologická daň měla dosahovat přibližně výše odhadovaných ekonomických škod na životním prostředí, které daná aktivita způsobuje. Přesný výpočet ekonomických škod na životním prostředí nebývá reálný. Jak je známo nejen v tržní ekonomice, co je levné, resp. cenově podhodnocené, s tím se plýtvá.

Nikoliv dílčí, ale celková ekologická daňová reforma

Pan Hanzlíček má pravdu, když tvrdí, že izolované zdražování elektřiny nebo zemního plynu vedlo část jejich uživatelů k návratu k topení uhlím, které si mohli dovolit, na rozdíl od silně zdražených tzv. ušlechtilých paliv, a tím i ke znehodnocení části dříve vynaložených investic na elektrifikaci či plynofikaci topení a také ke zvýšení znečišťování ovzduší. Problémem je i, že ceny paliv a energie jsou i po četných cenových nápravách značně a vícesměrně deformované. Přibližnou výši deformací cen paliv a energie v ČR v l. 1993-2003 jsem postupně vypočítal, viz tabulka č. 1

 

Tabulka č. 1 - Deformace cen paliv a energie v ČR v l. 1993 - 2003
Položka/rok	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003
Přímé dotace státu na
1.1. centralizované teplo pro obyvatelstvo	5,631	6,588	7,300	7,016	4,327	0,407	0,236	0,087	0,000	0,000	0,000
-z toho neodůvodněné – odhad	.	.	.	3-4,-	.	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
1.2. útlum těžby uhlí	2,793	3,348	3,287	3,600	2,700	2,905	2,682	2,728	0,982	1,936	1,989
1.3. útlum těžby uranu	0,993	1,908	1,303	1,400	1,200	1,319	1,230	1,187	0,940	1,215	1,062
1.4. úspory paliv a energie a obnovitelné zdroje 1)	0,400	0,400	0,200	0,230	0,350	0,370	0,554	1,568	1,696	1,948	2,078
1.5. Změna systému vytápění	.	.	.	.	2,379	1,473	2,015	1,682	1,753	1,419	0,799
2. Nepřímé křížové dotace cen
2.1. zemního plynu celkem z Transgaz 2)	x	0,400	1,500	2,400	6,300	0,756	-0,500	7,400	4,-	0,000	0,000
2.1.1. zemního plynu domácnostem 3)	0,557	.	2,191	4,442	4,520	2,468	-0,380	1,818	0,000	0,000	.
2.2. elektř. Domácnostem 4)	5,919	7,708	9,148	11,-	8,377	9,089	8,523	-1,682	-2,25	-3,785	0,707
2.3. chybné tarify elektřiny domácnostem 5)	-0,336	0,679	-0,959	1,491	3,264	4,139	6,334	4,598	5,404	6,171	2,165
3. Daňové úlevy
3.1. sazba DPH 5% pro paliva a energie 6)	.	.	12,718	12,110	12,139	2,070	2,227	2,131	.	.	.
3.2. 22% DPH na elektřinu z obnovitelných zdrojů	x	x	x	x	x	0,118	0,107	0,105	0,152	x	x
3.3. z nemovitosti k ekologizaci energetiky - písm. r	0,000	0,042	0,065	0,078	0,101	0,113	0,100	0,082	0,058	0,038	0,025
3.4. u spotřební na ekologické pohonné hmoty	0,449	1,358	1,355	0,322	1,498	1,858	2,322	0,33 bion.	0,945	1,496	1,817
3.5. u DPH bionafta (hrubý odhad)	0,000	0,045	0,019	0,023	0,141	0,118	0,220	0,315	0,206	0,835	0,836
4. Neinternalizované externality paliv a energie
4.1. ekologické škody - tuhé, SO2, NOx 7)	19,802	16,566	13,206	11,648	10,283	7,417	6,634	6,809	6,444	5,251	7,151
4.2. ekolog. škody - CO2 8)	10,023-20,05	11,49-22,97	13,49-26,97	14,15-28,3	15,35-30,7	16,8 - 33,5	16,432-32,865	17,386-34,737	19,608-39,217	19,934-39,868	21,966-43,933
4.3. ekonomické znevýhodnění znečišťovatelů	.	.	.	15,4 - 17	.	.	.	.	.	.	.
4.4. nízké poplatky za těžbu paliv	.	.	.	.	.	.	.	.	.	.	.
4.5. zaostávání rekultivací	.	.	.	.	.	.	.	.	.	.	.
4.6. jaderná koncovka 9)	1,314	1,263	1,263	1,285	0,942	0,632	0,859	0,605	0,661	0,759	0,853
4.7. pojištění jaderných rizik	0,025	0,025	0,025	0,025	0,013	0,019	0,020	0,020	0,022	0,022	0,028
5. Ostatní vlivy
5.1. nízké invesice na rozvoj těžby uhlí	.	.	.	.	.	.		.	.	.	.
5.2. relativně vysoké výkupní ceny elektřiny k cenám tepla	.	.	.	.	.	.		.	.	.	.
5.3. stanovení výkupních cen elektřiny dohodou výrobce a distributora	.	.	.	.	.	0,000	0,000	.	.	.	.
5.4. změna výkupních cen elektřiny od průměrných k mezním nákladům	.	.	.	6,6 - 11,4	.	.		.	.	.	.
5.5. nízké odpisové sazby – minimum				15	.	.	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
5.6. vliv ekoinvestic na cenu elektřiny ČEZ		1,8-2,4			.	.	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
5.7. saldo v dopravě (jen část na paliva a energii)	9,654	14,837	27, 659	30,114	32,198	32,961	26,213	24,953	21,198	27,122	28,079
5.8. dopad 10% devalvace Kč/ropu 10)	0,000	0,000	0,000	0,000	.	.	.	.	.	.	.
dopad 10% devalvace Kč/ceny zemního plynu 10)	0,000	0,000	0,000	0,000	4,438)	6,650	.	.	.	.	.
5.9. monopolní předražení elektřiny, zemního plynu, centralizovaného tepla	.	.	.	.	.	.	.	.	.	.	.
5.10. chybná konstrukce výkupních cen elektřiny	.	.	.	.	..	.	.	.	.	.	.
5.11. neregulované nájemné vodních elektráren	.	.	.	.	.	.	.	.	.	.	.
Celkem chybné vnitřní relace 11) – minimum	6,476	8,108	12,839	16,930	16,161	15,696	14,857	13,816	9,404	6,171	2,872
Celkem podhodnocení 12) – minimum	40,581-50,604	42,968-55,078	52,589-66,082	66,234-80,384	49,34-64,693	33,042-49,842	32,335-48,767	32,68-50,067	30,41-50,018	30,536-50,47	33,842-55,808
Celkem pozitivní podpora	0,849	1,890	1,639	0,663	2,090	2,460	2,641	3,043	2,905	4,244	4,756
Výnos zdaň.paliv a maziv pro topné účely		2,167	4,593	1,788	1,443	1,199	1,331	0,283	1,077	1,199	0,223
Výnos spotřební daně za pohonné hmoty	26,- 14)	28,671	36,797	38,913	39,359	42,928	46,972	46,324	52,629	53,946	56,891

Vysvětlivky k tabulce:

1) včetně podpory obnovitelným zdrojům paliv a energie

2) ztráta Transgazu z vnitrostátní plynárenské činnosti po jeho transformaci k 1.1.1994

3) celkové nepřímé křížové dotace cen zemního plynu obyvatelstvem placené. V r. 1999 velkoodběr a domácnosti spolufinancují podnikatelský maloodběr cca 0,585 mld. Kč.

4) Nepřímé křížové dotace cen elektřiny obyvatelstvu placené ostatními odběrateli domácnostem. Od r. 2001 podnikatelský maloodběr spolufinancuje velkoodběr, v menším rozsahu i domácnosti. V r. 2000 přispěl velkoodběru 1,682 mld. Kč a domácnostem 0,72 mld. Kč, v r. 2001 přispěl velkoodběru 2,24 mld. Kč a domácnosti mu přispěly cca 0,482 mld. Kč, v r. 2002 přispěly velkoodběru domácnosti 1,565 mld. Kč a maloodběr 2,22 mld. Kč. V r. 2003 doplácí velkoodběr 707 mil. Kč a maloodběr 857 mil. Kč.

5) chybné tarify elektřiny domácnostem říkají, kolik zaplatily úsporně topící domácnosti bez elektrického vytápění domácnostem topícím z hlediska komplexní energetické náročnosti mimořádně náročnou elektřinou.

6) u DPH 17% hodnoty přidané zpracováním. Od r. 1998 jen centralizované teplo obyvatelstvu a těžba uranu, jež se ale pro utajení individuálních dat neuvádí. 5.2. = elektřina z obnovitelných zdrojů. K 1.1.2003 ztratila smysl, neboť stát zavedl velmi vysoké výkupní ceny elektřiny z malých vodních a z větrných elektráren. 5.3. = pětileté osvobození od daně z nemovitosti domů, jež se zateplily nebo přešly na ekologicky šetrné vytápění + osvobození pozemků s parovody a horkovody v r. 1998 činilo 1 198 000 Kč. K 1.1.2004 stát převedl ze snížené do základní sazby DPH všechny výrobky, dosud zvýhodněné z důvodu ochrany životního prostředí, úspor paliv a energie a využití jejich obnovitelných zdrojů, takže položka ztrácí počínaje rokem 2004 smysl.

7) metodou Světové banky. Závisí i na kursu USD-Kč, čímž je nutné vysvětlit uváděné zvýšení škod v r. 2003.

8) metodou EU - CEMT - 1-2% HDP + podíl energetiky na emisích CO2. Vzhledem k mnoha potížím s HDP jde o odhad značně hrubý.

9) nedoplatek dle původních odhadů nákladů na hlubinné jaderné úložiště

10) 10% devalvace Kč kalkulována k 1.5.1997

11) Celá 2 + 5.2. + 5.3 + 5.9. + 5.10 a 5.11. Mimo zůstávají položky 2.1. (v zásadě duplicita při dvojím překřížení), 4.3. (alternativa k 4.1 a 4.2.), 5.7. (jen částečně se týká paliv a energie) a 5.8. (mimo paliva a energii). 3.2. Je neodůvodněnou daní na obnovitelnou energii.

12) 1.1. + 1.2. + 1.3. + 1.5. + 3.1. + 4.1. + 4.2. + 4.4. + 4.5. + 4.6. + 4.7. + 5.1. + 5.4. + 5.5.+ 5.6. Údaje za jednotlivé roky jsou významně ovlivněny nestejnou šíří odhadů. Např. proti nejvyššímu r. 1996 a 1997 jsou nevyčísleny položky ve výši 21,6 a 26,4 mld. Kč, které se příliš nesnížily a v r. 1997 nově 2,379 mld. Kč.

13) 1.4. + 3.3. + 3.4. + 3.5.

14) zahrnuje i naftu pro topné účely.

1. - 1.1., 1.2., 1.3.,1.4. dle MPO, u 1.1. 1997-9 přičteny kompenzační dotace obyvatelstvu dle Statistické ročenky 2000, 1.5. dle MF, u neodůvodněných odborný odhad

2. Transgaz dotuje podniky i domácnosti. Domácnosti dotují i podniky. U elektřiny průmysl dotuje domácnosti, dále domácnosti bez elektrického vytápění dotují domácnosti s elektrickým vytápěním.

3. údaje o nově přidané hodnotě zpracováním.

4. výši znevýhodnění vypočetl J. Seják. Nízká poplatky za těžbu jsou s otazníky, neboť ekonomická teorie nám nedává postup k jejich stanovení. U zaostávání rekultivací chybí data. Pojištění jaderných rizik vypočteno z atomového zákona a požadavků tzv. Vídeňské úmluvy.

5.4. - dle dat a.s. ČEZ při výrobě v daném roce. 5.5. Na základě poslední energetické ročenky z r. 1996 (pak už se nedělala), obsahuje jen velkou energetiku. 5.6. dle ČEZ. 5.7. Obsahuje i osvobození u spotřební daně za ekologicky šetrné pohonné hmoty a nižší sazbu DPH u bionafty, uváděnou v 3.4.-3.5. Vzhledem k těžko předvídatelným pohybům kursu Kč je odhad 5.8. nepřesný. Výnos zdanění paliv a maziv pro topné účely dle MF.

Ekologická daňová reforma ale nepředpokládá izolované zdanění jednoho či dvou druhů paliv, ale všech druhů fosilních paliv a elektřiny z nich vyrobené s cílem odejmout jejich uživatelům zjevnou ekonomickou výhodu, kterou realizují tím, že neplatí ekonomické škody na životním prostředí, které získávání a spotřeba fosilních a jaderných paliv a elektřiny z nich vyrobené způsobuje. Pan Hanzlíček tvrdí, že stávající poplatky placené energetickými podniky do Státního fondu životního prostředí ČR jsou dvojnásobkem ekologické daně požadované směrnicí EU. Podívejme se na výši poplatků za znečišťování ovzduší ve vztahu ke vznikajícím odhadovaným ekonomickým škodám na životním prostředí, viz tabulka č. 2:

 

Tabulka 2 : poplatky za znečišťování ovzduší v ČR versus odhadované ekonomické škody na životním prostředí ze znečišťování ovzduší v mil. Kč

Rok	Poplatky za znečišťování ovzduší	Ekonomické škody vlivem emisí		Rozdíl škody minus poplatky
		TZL, SO2, NOx	CO2
1993	845,5	19 802	10 023 - 20 050	28 979,5 - 39 002,5
1994	2 471,2	16 566	11 490 - 22,970	25 584,8 - 37 074,8
1995	3 057,8	13 206	13 490 - 26 970	23 638,2 - 37 128,2
1996	3 677	11 648	14 150 - 28 300	22 121 - 36 271
1997	3 503,7	10 283	15 350 - 30 700	22 129,3 - 37 479,3
1998	1 804,5	7 417	16 800 - 33 500	22 412,5 - 39 212,5
1999	1 604,8	6 634	16 432 - 32 865	21 461,2 - 37 893,2
2000	1 393,9	6 809	17 386 - 34 737	22 801,1 - 40 197,1
2001	1 226,6	6 444	19 608 - 39 217	24 825,4 - 44 433,4
2002	1 153,3	5 250	19 934 - 39 868	25 184 - 45 118
2003	596,1	7 151	21 966 - 43 933	28 520,9 - 50 487,9

Zdroj: Rozdíl vlastní dopočet, škody vlivem CO2 za r. 2003 předběžné.

Poplatky za znečišťování jsou počítány jako příjem SFŽP za znečišťování ovzduší, tj. obsahují i zpoplatnění látek poškozujících ozónovou vrstvu a část pokut za porušování zákona o ochraně o ovzduší, která je příjmem SFŽP. Tyto položky jsou ale nízké. Ekonomické škody vlivem emisí tuhých znečišťujících látek TZL, kysličníku siřičitého SO2 a kysličníků dusíku NOx jsou spočítány tzv. metodou Světové banky, která závisí i na kursu USD/Kč. Zvýšení škod v r. 2003 je dáno především zhodnocováním Kč vůči USD, nikoliv růstem znečištění ovzduší v ČR uvedenými škodlivinami.

Ekonomické škody vlivem emisí CO2 jsou počítány metodikou EU, tj. jako 1-2% vytvořeného hrubého domácího produktu HDP. Zde jsou 2 nepřesnosti: vzhledem k neustálým změnám výše HDP ze strany ČSÚ nebylo k dalším změnám HDP v ČR přihlíženo (tato skutečnost uváděnou výši škod mírně snižuje) a pro r. 1993 a 1995 nebyly emise CO2 přepočteny podle tzv. kyotské metodiky (přepočet je mírně zvýší), neboť přepočet dosud ČHMÚ neuskutečnil. Od celkových emisí CO2 jsou odečteny emise způsobené motorovými druhy dopravy, viz Ročenky dopravy ČR.

Pan Hanzlíček má pravdu, že poplatky za znečišťování ovzduší naplňují princip znečišťovatel platí. Znečišťovatel opravdu platí, ale velmi málo, alespoň ve srovnání s ekonomickou částí škod ze znečištění ovzduší, které způsobuje. Jak ale dospěl k závěru, že při své stávající výši mohou nahradit ekologickou daňovou reformu, nemám tušení. I když zde uvedený propočet se opírá o metodiky ne příliš přesné, základní trend je zřejmý - poplatky za znečišťování ovzduší jsou extrémně nízké proti výši odhadovaných ekonomických škod způsobovaných znečišťováním ovzduší.

Silniční doprava je velmi levná

Nejsem znalec dopravy v SRN. Netroufám si odhadovat, jak vyšší zdanění pohonných hmot pomohlo SRN v omezování silniční dopravy, byť německé dráhy hlásí určité zvýšení počtu cestujících. Jisté je, že vyšší zdanění pohonných hmot přišlo v SRN velmi pozdě, kdy již hypertrofie silniční dopravy i její bludný kruh byly plně rozvinuty s množstvím ekologických, urbanistických, bezpečnostních ad. negativ.

Pro ČR budou jistě zajímavější údaje o ČR, viz tabulka č. 3 :

 

Tabulka č. 3 : Nekalkulované náklady pěti druhů dopravy v ČR v r. 2003

Hrubé nekalkulované náklady pěti druhů dopravy v ČR

Druh nákladů	Silniční	Železniční	Vodní	Letecká	MHD	Celkem
Veřejné na dopravní infrastrukturu	28,336	13,054	1,197	0,009	0,485	43,081
Stát a města na obnovu vozidel	0,237	0	0	0	1,796	2,033
Veřejné na osobní dopravu	3,121	7,268	0	0	11,158	21,547
Výdaje na dopravní policii ČR	3,008	0,011	0	0	0,012	3,031
Daňové úlevy	4,897	0,002	0,171	3,470	0,675	9,215
Externí škody na zdraví lidí
Vlivem nehod	27,526	0,018	0	0	0,096	27,64
Vlivem hluku	10,272	0,641	0	0,004	1,555	12,472
vlivem emisí CO,NOx,VOC,SO2,PM včetně el.	18,251	0,445	0,014	0,171	2,062	20,943
Emisí CO2 celkem včetně el.	5,706	0,294	0,027	0,664	0,342	7,033
Vraky z aut	0,618	0	0	0	0	0,618
Hrubé nekalkulované náklady	101,972	21,733	1,409	4,318	18,181	147,613
Čisté nekalkulované náklady pěti druhů dopravy v ČR
Hrubé nekalkulované náklady	101,972	21,733	1,409	4,318	18,181	147,613
Spotřební daň za pohonné hmoty	46,585	2,049	0,011	0	1,977	50,622
Platby za silnice	7,5	0	0	0	0	7,5
Čisté nekalkulované náklady	47,887	19,684	1,398	4,318	16,204	89,491
Doplňující údaje o pěti základních druzích dopravy v ČR
Druh nákladů	Silniční	Železniční	Vodní	Letecká	MHD	Celkem
Náklady na dopravní infrastrukturu celkem	28,336	20,409	1,197	2,003	0,585	52,53
Škody na vozidlech	9,334	0,063	.	.	0,034	9,431
Zábor půdy v %	84,55	14,25	0,15	1,05	.	100
Zdroj: MDS, MF, ČD, GI ČD, Policie ČR, vlastní výpočty.
Rozdíl nekalkulované náklady a výnosy silniční a železniční dopravy v ČR v r. 2003 vychází 28,203 mld. Kč. U obnovy vozidel MHD bez 2,02 mld. Kč na úvěry. Bez pro železnici škodlivé železniční přeložky v Mladé Boleslavi Slovance.

Vývoj rozdílu čisté nekalkulované náklady a výnosy silniční a železniční dopravy v ČR byl v l. 1993-2003 při srovnatelném postupu následující: r. 1993 = 9,654 mld. Kč, v r. 1994 = 14,837 mld. Kč, v r. 1995 = 27,659 mld. Kč, v r. 1996 = 30,114 mld. Kč, v r. 1997 = 32,198 mld. Kč, v r. 1998 = 32,961 mld. Kč, v r. 1999 = 26,213 mld. Kč, v r. 2000 = 24,953 mld. Kč, v r. 2001 = 21,198 mld. Kč, v r. 2002 = 27,179 mld. Kč. a v r. 2003 = 28,203 mld. Kč, s tím, že veřejné náklady na infrastrukturu MHD zahrnují obvykle jen státní dotace na výstavbu metra. R. 1993 a 1995 bez korekce za CO2 na výrobu elektřiny.

Pohyboval se tudíž mezi 9,654 – 33 mld. Kč/rok, v letech 1995-2003 mezi 21-33 mld. Kč/rok. Reálně toto saldo bylo ale poněkud vyšší, neboť se řadu objemově menších položek, které produkuje především silniční doprava, nepodařilo vypočítat.

K výše uvedené tabulce lze namítat mnohé, v zásadě lze o každém z uvedených čísel více nebo méně diskutovat. V každém případě ale nelze zpochybnit základní závěry, že:

1. všechny druhy dopravy jsou v ČR více či méně dotované - přímo, nepřímo a tolerancí externalit (ty na zdraví lidí zahrnují jen ekonomickou část, ekonomickou ztrátu pro lidskou společnost, protože lidský život a lidské zdraví jsou v prvé řadě hodnotou ekonomicky nevyčíslitelnou), viz údaj hrubé nekalkulované náklady,
2. navzdory placení relativně vysoké spotřební daně za pohonné hmoty je zdaleka nejvíce dotovaná silniční doprava, která je ekologicky i urbanisticky zdaleka nejzávadnější, je provázena katastrofální nehodovostí a stále více se vyvíjí v tzv. bludném kruhu, kdy množstvím aut ucpané silnice (a dálnice) si vyžebrávají své další rozšiřování, které ale zpětně stimuluje další mohutný růst silniční dopravy až do jejich ucpání při stále větší degradaci ekologicky šetrné železniční a městské hromadné dopravy (MHD),
3. Zvláště podstatný je vztah "Rozdíl nekalkulovaných čistých nákladů silniční minus železniční dopravy" - činil v r. 2003 asi 28,203 mld. Kč.

Samozřejmě, při tak velkém zvýhodnění silniční doprava úspěšně válcuje dopravu železniční, MHD, ale i silně dotovanou dopravu vodní, která jako jediná neplatí za užívání své dopravní cesty vůbec a její rozhodující mezinárodní část byla plně osvobozena od placení spotřební daně za pohonné hmoty. Od 1.1.2004 je ze zvůle poslanců osvobozena od placení spotřební daně za pohonné hmoty i vnitrostátní vodní doprava.

Mám za to, že relativně vysoké zdanění pohonných hmot v 80. letech příznivě formovalo strukturu dopravy v tehdejším Československu a že prosazování politiky levné silniční dopravy v době pozdější významně přispělo k její hypertrofii, která i v ČR přerostl únosnou míru. Všeobjímající šikana množstvím aut se stala tvrdou realitou zejména ve větších městech ČR a při hlavních silnicích. Zvětšily se i beztak hrozné počty mrtvých a zraněných při nehodách na silnici, citelně vyšší nemocnost vlivem nadměrného hluku a emisí ze silniční dopravy, nekonečné zácpy na našich stále více chátrajících silnicích a dálnicích mluví jednoznačně: ekologickou daňovou reformu je nutné zavést i v dopravě a to jak ve smyslu elektronického dálničního mýta (mělo být zavedeno souběžně s Rakouskem), tak ve smyslu podstatného zvýšení spotřební daně za benzín a motorovou naftu. Nutné je i zrušit osvobození mezinárodní letecké dopravy od placení spotřební daně za pohonné hmoty, neboť představuje další velký dumping ve výši asi 3,5 mld. Kč/r. 2003 ve prospěch ekologicky značně závadné a energeticky nejnáročnější letecké dopravy.

Závěr

Návrh ekologické daňové reformy předpokládá pro rok 2015 její výnos ve výši asi 41 mld. Kč, z nichž část mají platit motorové druhy dopravy. Tabulky č. 1 a 2 ukazují, že nejde o požadavek ekonomicky neodůvodněný. Naopak se zdá, že by měly být uplatněny ještě vyšší sazby.

Jiná otázka je, zda uvažovaná tempa zvyšování byla zvolena optimálně. Navenek se zdá ano - nejvyšší zvyšování má postihnout ekologicky nejzávadnější uhlí a nejnižší ekologicky nejméně závadný zemní plyn, resp. obnovitelné zdroje energie nemají být ekologickou daňovou reformou zatíženy vůbec. Je tu ale problém výchozí základny, už dnes jsou benzín a nafta zatíženy středně vysokými sazbami spotřebních daní, na rozdíl od uhlí, zemního plynu a elektřiny, a letecká a vodní doprava neplatí spotřební daň za pohonné hmoty vůbec. Je tu i otázka vhodných kompenzací sociálně průměrným a podprůměrným vrstvám obyvatel. Mám za to, že by se nemělo ustupovat od Weisackerova konceptu. Některé navrhované typy kompenzací jako je snížení daně z příjmu právnických osob jsou scestné. Je jistě smutné, že nejvíc jsou kompenzace požadovány pro energeticky náročné výroby, což by smysl ekologické daňové reformy prakticky setřelo.

Je tu i etický rozměr: ČR má výrazně nadprůměrné emise CO2 na obyvatele, tj. na rozvratu globálního klimatu se průměrný občan ČR podílí nadprůměrně. Nemělo by nám být lhostejné, že nadprůměrně pomáháme obyvatelstvu nížinných pobřežních regionů i celých států ležících nejen na korálových ostrovech, ale i v Evropě (Holandsko) skončit pod mořskou hladinou.

---

reklama

---