https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-benes-lesy-cr-systematicky-odsavaji-penize-z-agentury-pro-ochranu-prirody-a-krajiny.za-poslednich-devet-let-pres-pul
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Beneš: Lesy ČR systematicky odsávají peníze z Agentury pro ochranu přírody a krajiny. Za posledních devět let přes půl miliardy

5.9.2019
Státní podnik Lesy ČR v letech 2010-2018 vytvořil čistý zisk téměř 35 miliard korun. Ilustrační snímek.
Státní podnik Lesy ČR v letech 2010-2018 vytvořil čistý zisk téměř 35 miliard korun. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Státní podnik Lesy ČR v letech 2010-2018 vytvořil čistý zisk téměř 35 miliard korun. I přesto požaduje po Agentuře pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) každý rok finanční kompenzace v řádu desítek až stovek milionů za ztížení lesnického hospodaření. Nedostatek financí v rozpočtu nutí AOPK vydávat rozhodnutí, která povolují velkoplošnou těžbu v chráněných územích.
 

Státní podnik Lesy ČR v letech 2010-2018 vytvořil čistý zisk téměř 35 miliard korun. I přesto požaduje po Agentuře pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) každý rok finanční kompenzace v řádu desítek až stovek milionů za ztížení lesnického hospodaření. Nedostatek financí v rozpočtu nutí AOPK vydávat rozhodnutí, která povolují velkoplošnou těžbu v chráněných územích.

Na praxi, kdy si jeden státní podnik přikrášluje výsledky hospodaření na úkor jiné státní organizace, v poslanecké sněmovně upozornili Eva Fialová a Jan Schiller (oba ANO). Požadují změnu v lesním zákoně, která ukončí nesmyslné přesypávání státních peněz mezi dvěma resorty. Požadavek na tuto úpravu je součástí balíčku pozměňovacích návrhů “Pekarová-Fialová-Holomčík”, který vychází z Programového prohlášení vlády, Národního lesnického programu, ze Zásad státní lesnické politiky. Tyto pozměňovací návrhy tak obsahují řešení příčin současného kritického stavu českých lesů. Nenajdou-li však podporu i u nadpoloviční většiny přítomných poslanců a poslankyň, hrozí nedozírné poškození chráněných území plošnou těžbou stejně, jak dnes vidíme na příkladu oholených kopců v předhůří Jeseníků.

Vypočítavost Lesů ČR je dobře patrná také při současné krizi lesnictví způsobené kůrovcovou kalamitou. Namísto toho, aby lesníci soustředili všechny dostupné kapacity k zabránění postupu kalamity v hospodářských lesích mimo chráněná území a tam, kde to má ještě smysl, se však rozhodly požadovat masivní plošnou těžbu například v prvních a druhých zónách CHKO Jeseníky, kde je destruktivní těžba zákonem o ochraně přírody zakázaná. Správa CHKO Jeseníky vydala Lesům ČR povolení k této těžbě bez dostatečných omezení, protože by od ní v opačném případě podle nelogických, absurdních pravidel, mohly státní lesy požadovat úhradu „újmy“ za omezení těžby.

Tato újma ve skutečnosti neexistuje – ochrana lesa, lesní půdy, vody a biodiverzity má podstatně větší hodnotu než vykácené dřevo a vzniklá holina. Navíc výše této „újmy“ neodráží skutečnou tržní cenu dřeva, ale cenu stanovenou vyhláškou. Vyhláška však nezohledňuje reálný, několikanásobný propad ceny dřeva. Ministerstvo životního prostředí a jemu podřízené úřady ochrany přírody raději povolují destruktivní kácení před vyplácením „kompenzací“, které by jen přelily peníze z rezortu MŽP do státního podniku Lesy ČR - a na něž nemá Agentura ochrany přírody dost prostředků. Administrace všech požadavků na vyplacení kompenzací navíc zatěžuje AOPK i personálně: na plný úvazek se jí věnuje 15 zaměstnanců.

 

Peníze ze státního rozpočtu určené pro ochranu přírody a krajiny putují do kapsy státnímu podniku Lesy ČR a ten je vrací zpět do státní kasy. Finance tak kolují ve vzduchoprázdnu, aniž by sloužily ochraně přírody a krajiny. Tento administrativní nesmysl musí skončit. Děkujeme Evě Fialové a Janu Schillerovi (oba ANO), že chtějí toto přesouvání peněz ukončit. Již za pár dnů proběhne v poslanecké sněmovně hlasování o novele lesního zákona také o balíčku pozměňovacích návrhů Pekarová-Fialová-Holomčík, jejichž součástí je i úprava rušící nárok na vyplácení kompenzací za ztížené hospodaření v lesích pro státní podniky.


reklama

Jiří Beneš
Autor je pracovník programu Krajina Hnutí DUHA.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

5.9.2019 10:47
"Tyto pozměňovací návrhy tak obsahují řešení příčin současného kritického stavu českých lesů."

To je hodně silné až nabubřelé vyjádření. Možná ty návrhy trochu něčemu pomohou. Každopádně autor mohl aspoň naznačit, co je podstatou toho mocného řešení.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.9.2019 21:20
Spíš než na slovíčkaření (podobně jestli Amazonské lesy jsou, nebo nejsou zelenými plícemi planety) bych se raději soustředil na hlavní myšlenku.
A to, že LČR jako státní podnik čerpali peníze ze státního rozpočtu, určené primárně pro soukromé vlastníky (popř. obce), a to že se peníze přesypávají z jednoho šuplíku do druhého. Taky že tento proces zaměstnává úředníky, kteří by mohli vykonávat důležitější práci.

LČR by měly v CHKO hospodařit přírodě blízkým způsobem automaticky (nemusí mít všude pralesy, ale stačí maloplošné hospodaření, preferování přirozené obnovy, doplněné výsadbou stanovištně vhodných druhů, ponechání části mrtvého dřeva, aj). Soukromí vlastnící by si mohli vybrat a případné ztráty hospodaření by se z toho fondu hradili jim.

Těch návrhů je více (požadují např. zmenšení holosečí, změnu druhové skladby, prodloužení obnovní doby kvůli přirozené obnově).
viz: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=408&O=8 (konkrétně se jedná o čáslo 3111-3124)

V současné době, kdy probíhá změna klimatu, by bylo na místě vydat zcela nový lesní zákon. Podobně jako tomu bylo v roce 1995, kde hlavním důvodem byla změna společenských poměrů.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.9.2019 09:35 Reaguje na Jan Škrdla
Souhlasím.

Jen mi není jasné, jak se zachovat k plošně rozsáhlé smrkové monokultuře, kde jsou veškeré stromy napadeny kůrovcem, aby nevznikla ta nenáviděná holoseč.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.9.2019 15:32 Reaguje na Jiří Svoboda
V porostech stanovištně a klimaticky nevhodných dřevin by podle těch návrhů holina zůstala 1 ha (jak je tomu doposud). A na kalamitní těžbu se maximální velikost holoseče nevztahuje (ta platí jen pro úmyslnou mýtní těžbu, v kalamitě může být i více než 100 hektarů).

Jinak když se vrátím k prvnímu komentáři, tak také preferuji alespoň vysvětlení, čeho se ty návrhy týkají, popř. odkaz na zdroj (ať si to nemusím googlovat), před vyjádřením, že se jedná o zaručené řešení problémů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.9.2019 21:26 Reaguje na Jan Škrdla
Vidím pane Škrdla, že nechápete, že LČR jako státní podnik nečerpal peníze ze státního rozpočtu, určené primárně pro soukromé vlastníky (popř. obce) ale pouze dostávají peníze od AOPK za rozhodnutí, která vydává AOPK a která ztěžují či prodražují hospodaření. Co je na tom špatného, že stát kompenzuje jednomu subjektu zvýšené náklady vzniklé rozhodnutí subjektu druhého? Navíc AOPK ty peníze na tyto kompenzace od státu dostává.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.9.2019 22:21 Reaguje na Jarek Schindler
Pane Schindler, zkuste si najít § 25 zákona 114/92, týkající se CHKO.

Také vidím, že si neuvědomujete jednu důležitou skutečnost. A to, že poptávka po celospolečenských funkcích (hydrická, půdoochranná, klimatická, ekologická, rekreační) v současnosti převyšuje poptávku po produkci (samozřejmě, netvrdím, že by se v lese mělo přestat těžit).
Problém je v tom, že z těchto funkcí profituje společnost a ne vlastník. Pokud se tedy rozhodne vzdát se části svého zisku ve prospěch společnosti, je potřeba mu tuto ztrátu kompenzovat z peněz nás všech.

Naopak LČR jako státní podnik něco takového nemá za potřebí. Ptáte se co je špatného na tom, že stát kompenzuje jednomu subjektu zvýšené náklady vzniklé rozhodnutí subjektu druhého? Odpovím vám krátce - zbytečná byrokracie.

Také mi připadá, že se snažíte obhajovat neobhajitelné, a dřívější hospodaření LČR. Jen tak na okraj, dozvěděl jsem se např. že část doupných stromů v lese zůstalo ne díky LČR, ale díky těžařům, kteří vymazali tečku na stromě. Co se týká "hospodářské ztráty" vzniklé tímto jednání, tak to máte 00-nic (dřevo by se stěží udalo do vlákniny, spíše do paliva, a tak-tak by to zaplatilo náklady na těžbu a přibližování).

Jinak současnosti to vypadá, že se státní lesy snaží napravit reputaci:
https://www.sazimelesynovegenerace.cz/
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2019 23:30 Reaguje na Jan Škrdla
Na hranici CHKO pane Škrdla jsem prožil větší část svého života a zákon celkem znám. Bohužel jsem v něm nikde nedočetl, že by zakazoval ochranu lesa proti kůrovci. Vy snad ano pane Škrdla? Tady snad v zásadě nejde o nějakou produkci dřevní hmoty. Celospolečenské funkce lesa? Les,nebo spíš stojící torza stromů „sežraných“ kůrovcem ty celospolečenské funkce jaksi v plném rozsahu, plnit nebudou. Pan Beneš píše o ……masivní plošné těžbě například v prvních a druhých zónách CHKO Jeseníky, kde je destruktivní těžba zákonem o ochraně přírody zakázaná……Žádný zákon nazakazuje ochranu lesa proti kalamitním škůdcům, mezi které bezpochyby kůrovci patří. Ono nejde o nějaké úmyslné těžby ale o těžbu kůrovcových stromů a nevím, proč by v tom CHKO mělo klást překážky (dodatečná omezení). Jeseníky , přes to co jsem i zde četl, že mají být sežrány kůrovcem, jsou zatím stále zelené a doufám, že i přes snahu hnutí Duha, zelené zůstanou. A pokud se vám pane Škrdla zdá, že se jedná o zbytečnou byrokracii , tak já za zbytečnou ochranářskou byrokracii považuji povolování změny krajinného rázu v případě 80 stromů, když již mám povolení k jejich kácení .Viz zde nedávno uvedený článek. To je nesmyslná ochranářská byrokracie pane Škrdla.
Odpovědět

Jan Škrdla

8.9.2019 20:41 Reaguje na Jarek Schindler
Pane Schindler, vaše rétorika je podobná té, kterou používají ti, proti kterým vystupujete. Akorát je z opačné strany. Z takovou se těžko dosáhne nějaké domluvy. Omluvám se, ale je to čistě můj dojem.

Abych se přiznal, nevím jakého rozsahu je kůrovcová kalamita konkrétně v prvních zónách. Zda se to týká těžby kůrovcových kol aktivních stromů, nebo jestli jde o plošnou těžbu starých souší, ze kterých už brouk stejně vyletěl.

Mě spíše vadí způsob hospodaření LČR v CHKO. Kromě prvních zón jsou to většinou hospodářské lesy. Uvítal bych, kdyby to byly lesy zvláštního určení, preferovaly se zde menší obnovní prvky, systematicky probíhala přestavba na lesy přírodě blízké (nemyslím tím ponechání bez zásahu). To mi ze strany LČR doposud chybělo.

Co se týká těch 80 stromů, asi by bylo nejlepší oba posudky sloučit to jednoho procesu. Resp. pokud je to z hlediska zákona nutné, provést povolování změny krajinného rázu v rámci povolování kácení.
Zásadní je, jestli ty všechny stromy bylo opravdu nutné skácet, a jestli místo nich vysadí nové (resp. jestli byly vyměřená náhradní výsadba).
Docela velký problém je mizení alejí kolem cest, to jen tak na okraj.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.9.2019 13:56 Reaguje na Jan Škrdla
To máte tak pane Škrdla " jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá. Ono to snad ani jinak nejde. Jinak pane Škrdla ty horské lesy o kterých je řeč jsou terénně dost náročné. Mnoho těžko přístupných lokalit, převážně lanovkové terény.Mnoho hmoty se pouze asanuje a je ponecháno i z důvodu nepřiblížitelnosti na místě. Mnohde třetí vzrůstový stupeň,silně zavětvené stromy (sukovité dříví) a enormní náklady na přibližování. Nevím jaké maloplošné hospodaření si tady,v lanovkových terénech, představujete? A přírodě bližší ty lesy snad ani nemohou již být. A těch 80 stromů? To byl můj příklad zbytečné byrokracie. V dost silně zalesněné krajině s množstvím roztroušené zeleně je to jehla v kupce sena.Žádný krajinný ráz i bez náhradní výsadby tím určitě neutrpěl. Jen v budoucnosti ubude pár křížků.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.9.2019 21:19
Hnutí duha. Agentura pro ochranu přírody a krajiny . Nějak divně se tyto subjekty prolínají. První mluví za druhého. Kdo se v tom má vyznat? Ano AOPK vyplácí kompenzace za svá rozhodnutí, kterými stěžují a prodražují lesní hospodaření. Co je na tom divného? Pardon, já zapomněl, že „ochranáři“ žijí v domnění, že peníze stačí natisknout a oni je budou pouze dostávat. Tohle je naopak příklad toho, že za svá rozhodnutí musí i platit. A ouha. Už je to problém, už je to špatně…….. Nedostatek financí v rozpočtu nutí AOPK vydávat rozhodnutí, která povolují velkoplošnou těžbu v chráněných územích…….???????Já bych spíše řekl, že nutnost platit za vlastní rozhodnutí je spíše ve prospěch věci a nedovoluje to AOPK vydávat nesmyslná rozhodnutí a klást nesmyslné podmínky a překážky. Jak jde o peníze, tak se nakonec , jak je vidět, ukáže, že to jde.. ………. jeden státní podnik přikrášluje výsledky hospodaření na úkor jiné státní organizace………. To snad nemyslí pan Beneš vážně. Kompenzace za nesmyslné náklady a ztížení hospodaření určitě není „přikrašlování“ hospodářských výsledků……. pozměňovací návrhy tak obsahují řešení příčin současného kritického stavu českých lesů…...Jaká řešení????? Pan Beneš prostě a jasně lže. Nedozírné poškození chráněných území plošnou těžbou ????? V Jeseníkách jde v první řadě o včasné zpracování kůrovcem napadených stromů. A ano. Pokud bude AOPK a hnutí Duha neustále blokovat snahu o zastavení kůrovce, dopadnou Jeseníky stejně jako Šumava. Jen to bude vzhledem ke konfiguraci terénu, terénním podmínkám podstatně bolestivější.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist