Jiří Beneš: Lesy ČR systematicky odsávají peníze z Agentury pro ochranu přírody a krajiny. Za posledních devět let přes půl miliardy
Státní podnik Lesy ČR v letech 2010-2018 vytvořil čistý zisk téměř 35 miliard korun. I přesto požaduje po Agentuře pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) každý rok finanční kompenzace v řádu desítek až stovek milionů za ztížení lesnického hospodaření. Nedostatek financí v rozpočtu nutí AOPK vydávat rozhodnutí, která povolují velkoplošnou těžbu v chráněných územích.
Na praxi, kdy si jeden státní podnik přikrášluje výsledky hospodaření na úkor jiné státní organizace, v poslanecké sněmovně upozornili Eva Fialová a Jan Schiller (oba ANO). Požadují změnu v lesním zákoně, která ukončí nesmyslné přesypávání státních peněz mezi dvěma resorty. Požadavek na tuto úpravu je součástí balíčku pozměňovacích návrhů “Pekarová-Fialová-Holomčík”, který vychází z Programového prohlášení vlády, Národního lesnického programu, ze Zásad státní lesnické politiky. Tyto pozměňovací návrhy tak obsahují řešení příčin současného kritického stavu českých lesů. Nenajdou-li však podporu i u nadpoloviční většiny přítomných poslanců a poslankyň, hrozí nedozírné poškození chráněných území plošnou těžbou stejně, jak dnes vidíme na příkladu oholených kopců v předhůří Jeseníků.
Vypočítavost Lesů ČR je dobře patrná také při současné krizi lesnictví způsobené kůrovcovou kalamitou. Namísto toho, aby lesníci soustředili všechny dostupné kapacity k zabránění postupu kalamity v hospodářských lesích mimo chráněná území a tam, kde to má ještě smysl, se však rozhodly požadovat masivní plošnou těžbu například v prvních a druhých zónách CHKO Jeseníky, kde je destruktivní těžba zákonem o ochraně přírody zakázaná. Správa CHKO Jeseníky vydala Lesům ČR povolení k této těžbě bez dostatečných omezení, protože by od ní v opačném případě podle nelogických, absurdních pravidel, mohly státní lesy požadovat úhradu „újmy“ za omezení těžby.
Tato újma ve skutečnosti neexistuje – ochrana lesa, lesní půdy, vody a biodiverzity má podstatně větší hodnotu než vykácené dřevo a vzniklá holina. Navíc výše této „újmy“ neodráží skutečnou tržní cenu dřeva, ale cenu stanovenou vyhláškou. Vyhláška však nezohledňuje reálný, několikanásobný propad ceny dřeva. Ministerstvo životního prostředí a jemu podřízené úřady ochrany přírody raději povolují destruktivní kácení před vyplácením „kompenzací“, které by jen přelily peníze z rezortu MŽP do státního podniku Lesy ČR - a na něž nemá Agentura ochrany přírody dost prostředků. Administrace všech požadavků na vyplacení kompenzací navíc zatěžuje AOPK i personálně: na plný úvazek se jí věnuje 15 zaměstnanců.
Peníze ze státního rozpočtu určené pro ochranu přírody a krajiny putují do kapsy státnímu podniku Lesy ČR a ten je vrací zpět do státní kasy. Finance tak kolují ve vzduchoprázdnu, aniž by sloužily ochraně přírody a krajiny. Tento administrativní nesmysl musí skončit. Děkujeme Evě Fialové a Janu Schillerovi (oba ANO), že chtějí toto přesouvání peněz ukončit. Již za pár dnů proběhne v poslanecké sněmovně hlasování o novele lesního zákona také o balíčku pozměňovacích návrhů Pekarová-Fialová-Holomčík, jejichž součástí je i úprava rušící nárok na vyplácení kompenzací za ztížené hospodaření v lesích pro státní podniky.
reklama
Dále čtěte |
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vodOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
Jiří Svoboda
5.9.2019 10:47To je hodně silné až nabubřelé vyjádření. Možná ty návrhy trochu něčemu pomohou. Každopádně autor mohl aspoň naznačit, co je podstatou toho mocného řešení.
Jan Škrdla
5.9.2019 21:20A to, že LČR jako státní podnik čerpali peníze ze státního rozpočtu, určené primárně pro soukromé vlastníky (popř. obce), a to že se peníze přesypávají z jednoho šuplíku do druhého. Taky že tento proces zaměstnává úředníky, kteří by mohli vykonávat důležitější práci.
LČR by měly v CHKO hospodařit přírodě blízkým způsobem automaticky (nemusí mít všude pralesy, ale stačí maloplošné hospodaření, preferování přirozené obnovy, doplněné výsadbou stanovištně vhodných druhů, ponechání části mrtvého dřeva, aj). Soukromí vlastnící by si mohli vybrat a případné ztráty hospodaření by se z toho fondu hradili jim.
Těch návrhů je více (požadují např. zmenšení holosečí, změnu druhové skladby, prodloužení obnovní doby kvůli přirozené obnově).
viz: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=408&O=8 (konkrétně se jedná o čáslo 3111-3124)
V současné době, kdy probíhá změna klimatu, by bylo na místě vydat zcela nový lesní zákon. Podobně jako tomu bylo v roce 1995, kde hlavním důvodem byla změna společenských poměrů.
Jiří Svoboda
6.9.2019 09:35 Reaguje na Jan ŠkrdlaJen mi není jasné, jak se zachovat k plošně rozsáhlé smrkové monokultuře, kde jsou veškeré stromy napadeny kůrovcem, aby nevznikla ta nenáviděná holoseč.
Jan Škrdla
6.9.2019 15:32 Reaguje na Jiří SvobodaJinak když se vrátím k prvnímu komentáři, tak také preferuji alespoň vysvětlení, čeho se ty návrhy týkají, popř. odkaz na zdroj (ať si to nemusím googlovat), před vyjádřením, že se jedná o zaručené řešení problémů.
Jarek Schindler
6.9.2019 21:26 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
6.9.2019 22:21 Reaguje na Jarek SchindlerTaké vidím, že si neuvědomujete jednu důležitou skutečnost. A to, že poptávka po celospolečenských funkcích (hydrická, půdoochranná, klimatická, ekologická, rekreační) v současnosti převyšuje poptávku po produkci (samozřejmě, netvrdím, že by se v lese mělo přestat těžit).
Problém je v tom, že z těchto funkcí profituje společnost a ne vlastník. Pokud se tedy rozhodne vzdát se části svého zisku ve prospěch společnosti, je potřeba mu tuto ztrátu kompenzovat z peněz nás všech.
Naopak LČR jako státní podnik něco takového nemá za potřebí. Ptáte se co je špatného na tom, že stát kompenzuje jednomu subjektu zvýšené náklady vzniklé rozhodnutí subjektu druhého? Odpovím vám krátce - zbytečná byrokracie.
Také mi připadá, že se snažíte obhajovat neobhajitelné, a dřívější hospodaření LČR. Jen tak na okraj, dozvěděl jsem se např. že část doupných stromů v lese zůstalo ne díky LČR, ale díky těžařům, kteří vymazali tečku na stromě. Co se týká "hospodářské ztráty" vzniklé tímto jednání, tak to máte 00-nic (dřevo by se stěží udalo do vlákniny, spíše do paliva, a tak-tak by to zaplatilo náklady na těžbu a přibližování).
Jinak současnosti to vypadá, že se státní lesy snaží napravit reputaci:
https://www.sazimelesynovegenerace.cz/
Jarek Schindler
7.9.2019 23:30 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
8.9.2019 20:41 Reaguje na Jarek SchindlerAbych se přiznal, nevím jakého rozsahu je kůrovcová kalamita konkrétně v prvních zónách. Zda se to týká těžby kůrovcových kol aktivních stromů, nebo jestli jde o plošnou těžbu starých souší, ze kterých už brouk stejně vyletěl.
Mě spíše vadí způsob hospodaření LČR v CHKO. Kromě prvních zón jsou to většinou hospodářské lesy. Uvítal bych, kdyby to byly lesy zvláštního určení, preferovaly se zde menší obnovní prvky, systematicky probíhala přestavba na lesy přírodě blízké (nemyslím tím ponechání bez zásahu). To mi ze strany LČR doposud chybělo.
Co se týká těch 80 stromů, asi by bylo nejlepší oba posudky sloučit to jednoho procesu. Resp. pokud je to z hlediska zákona nutné, provést povolování změny krajinného rázu v rámci povolování kácení.
Zásadní je, jestli ty všechny stromy bylo opravdu nutné skácet, a jestli místo nich vysadí nové (resp. jestli byly vyměřená náhradní výsadba).
Docela velký problém je mizení alejí kolem cest, to jen tak na okraj.
