Jiří Řehounek: Má mozaiková seč vliv na výskyt klíšťat?

Hlavně aby se dle výskytu klíšťat nerozhodovalo o mazaikovité seči. To je typická metoda přírodovědců- sobecky vidět jen tu svoji oblast.
Pan Vinkler: diverzifikace za každou cenu i kdyby nám naše přesušená step zcela vyschla, hlavně že máme motýly.
Pan Petr (a s ním správce NP): bezzásahový přírodní postup za každou cenu i kdyby nám každých 10 let celý NP sežral kůrovec.
Pan Hanzl: ABDS = antibabiš demokratická strana (místo ODS) za každou cenu i kdyby jsme všichni umřeli hladem

oprava kdybychom

Co mi vkládáte do úst za nesmysly. Diverzifikace ano, ale de facto jen jako zachování posledních existujících zbytků pastvin a stepí. Jakou za každou cenu.

Pokud se to přežene a celá krajina by se (vlivem slonů a mamutů) přeměnila na vaši řídkou lesostep, tak bohužel ano!

Pastvin a stepí jsou v podstatě dvě třetiny našeho území. Že jsou zničené není důvodem vytvářet je náhradně jinde z něčeho jiného. Opravte některé a máte dostatek místa pro návrat ztracené původní biodiverzity, a navíc v naprosto původních lokalitách. To je ta správná pomoc přírodě, ne vaše neustále vymýšlení jak vypást a zničit lesy.

To je naprosto správně- zachovat původní pastviny, jenomže když tam pustíte mamuty a mastodonty, ta se to přesně stane- zničíte lesy!
Kromě toho, pane, kdo bude tyto pastviny udržovat. Jedině že bychom tam pustili vaše zubry zdarma, to by šlo, to by se mi taky líbilo, ale tak jednoduché to taky není, musely by být v nějakých oborách, jen někde atd.
Právě proto bych navrhoval 3/4 území bezplatně sukcesí (ev. lepší řízenou, s lepší skladbou dřevin) zalesnit, dřevo zpeněžit a za utržené peníze financovat vaše zubry aj. věci - zavodnění.

Klíště můžete chytit už v únoru, kdy ještě žádná tráva neroste, stačí jen chvíli odpočívat (vsedě, vleže) na suchém místě. V lese můžete klíště chytit i tak, že batoh opakovaně odkládáte na zem, klíště cítí teplo, z batohu potom přeleze na člověka.
Je to prakticky nezničitelný tvor, přežije i pračku na 60°C. Díky pevnému exoskeletu mu sekačka příliš neublíží, nicméně pravděpodobnější přenos je vyšší trávě. Pokud to jde, choďte raději po cestách, příp. po jehličí.

a po procházce se prohlédněte, ev. nechte se prohlédnout a naučte se klíště vyndávat: encefalitida již po 2 hodinách po přisátí, borelioza po 20 h po přisátí. Borelie a viry se musí nejdříve ve střevech klíštěte zaktivovat, pak teprve jsou infekční.

Povyndával jsem jich ze sebe tisíce, už za pochodu desítky tisíc (odcvrnkávání při přestávkách), ale vždycky nějaká ludra ujde pozornosti. Některé jsou tak malé, že je najdu až druhý den ráno, jak si cucnou...

Množství klíšťat je přímo závislé na množství mezihostitelů z říše myší
a hrabošů. Jejich eliminaci zajistí jejich predátoři ale pouze tehdy, když
je mohou snadněji ulovit. Taková poštolka, či káně uloví hraboše lépe na
posečeném trávníku, než v metr vysoké a polehlé stařině. Stejné to je v
zimě, když se hraboši schovávají pod sněhem a oni je nevidí. Takže dejme
predátorům možnost hubit hraboše a různé myši a ubude klíšťat. V tom tkví
i ta otázka o délce trávy, mulčování a ponechání stařiny celou zimu na
travnatých plochách. No a nebo potom musíme predátory nahradit my a ty
hlodavce účinně hubit tam, kde nechceme mít klíšťata. Dnes je paradoxně
ve městech klíšťat více, než v přírodě a víte proč? Protože ze tam mají
ti mezihostitelé kde před predátory ukrývat a nebo tam ti predátoři ani
nejsou. Kdysi je lovily alespoň kočky a lasičky, ale kočky dnes žerou
Whiskas a lasičky sežraly kuny. Hraboši sice stále okupují trávníky,
ale ukrývají svá hnízda v suchu pod chodníky a cestami a nepohrdnou
ani potravou původně určenou pro ptáky a své predátory. Viděl jsem
v parku krmení létajících potkanů(holubů), které po setmění nahradili
skuteční potkani a myši. Trend ponechat vysemenit trávu je hezký, ale
pouze tehdy, když hned vyklíčí, ale nenechat ji celou zimu nastojato
jako zimní zásobu potravy pro hlodavce. Nekosené meze, nekosené louky
a jiné plochy tak přispívají k bezpečnosti mezihostitelů klíšťat, bez
kterých se vývojový cyklus klíštěte nedokončí a nenapadnou lidi.

Pamatuji doby, kdy se nejenom meze se starou trávou vypalovaly a klíšťat bylo minimum.

Podle mne jsou významní predátoři klíšťat ptáci, zejména ti větší zpěvní, kos, ťuhýk, možná i vrabci a sýkorky .... A potom lovní. Bažant a dříve koroptve, křepelky atd.
A narůstání počtu klíšťat je přímo úměrné poklesu počtu těchto ptáků.
na zahradě bych viděl jako regulátory počtu klíšťat obyčejné slepice, v nízkém počtu, aby hrabáním neničily.