https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-rehounek-ma-mozaikova-sec-vliv-na-vyskyt-klistat
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Řehounek: Má mozaiková seč vliv na výskyt klíšťat?

9.10.2024
Smýkání. Kolik klíšťat?
Smýkání. Kolik klíšťat?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Řehounek
V poslední době se opět hodně diskutuje o tom, zda mozaikově sečené trávníky nepodporují výskyt klíšťat. K tomu můžu nabídnout svou letošní zkušenost z monitoringu kvetoucích trávníků v Českých Budějovicích.
 
Ve čtyřech termínech jsme letos dělali monitoring hmyzu. Ke každé ploše, která se seče extenzivně, aby vždy její část kvetla, máme také kontrolní plochu sečenou intenzivně „na golf“. Na plochách děláme vždy padesát smyků síťkou, abychom srovnali výskyt býložravých brouků na obou typech ploch. Celkem to dělalo 1200 mávnutí smýkací síťkou po trávě.

A letos jsem si udělal i soukromou statistiku klíšťat. Celkem jsem ve smýkačce našel čtyři jedince, z toho dva při smýkání na kvetoucích trávnících a dva při smýkání na intenzivně sečených plochách. Za celý rok se na mě ve městě přisálo jedno klíště. Shodou okolností to bylo v den, kdy jsem smýkal pouze intenzivně sečené plochy.

Není to žádná sofistikovaná statistika, ale celkem přesvědčivě dokazuje, že výskyt klíšťat ovlivňují jiné faktory, než je snížení počtu sečí za rok. Třeba početnost procházejících zvířat, která klíšťata přenášejí.

Samozřejmě tedy platí, že klíště můžete chytit kdekoli, klidně na intenzivně sečeném trávníku nebo na vlastní zahradě. Proto je třeba dávat pozor, ať už se v trávě pohybujete kdekoli.

Zajímá vás téma více? Sledujte FB Rozkvetlé trávníky v ČB .


reklama

 
foto - Řehounek Jiří
Jiří Řehounek
Autor je přírodovědec, pracuje pro spolek Calla.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

9.10.2024 08:05
Hlavně aby se dle výskytu klíšťat nerozhodovalo o mazaikovité seči. To je typická metoda přírodovědců- sobecky vidět jen tu svoji oblast.
Pan Vinkler: diverzifikace za každou cenu i kdyby nám naše přesušená step zcela vyschla, hlavně že máme motýly.
Pan Petr (a s ním správce NP): bezzásahový přírodní postup za každou cenu i kdyby nám každých 10 let celý NP sežral kůrovec.
Pan Hanzl: ABDS = antibabiš demokratická strana (místo ODS) za každou cenu i kdyby jsme všichni umřeli hladem
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.10.2024 08:06 Reaguje na Honza Honza
oprava kdybychom
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.10.2024 08:41 Reaguje na Honza Honza
Co mi vkládáte do úst za nesmysly. Diverzifikace ano, ale de facto jen jako zachování posledních existujících zbytků pastvin a stepí. Jakou za každou cenu.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.10.2024 08:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud se to přežene a celá krajina by se (vlivem slonů a mamutů) přeměnila na vaši řídkou lesostep, tak bohužel ano!
Odpovědět
Pe

Petr

9.10.2024 10:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pastvin a stepí jsou v podstatě dvě třetiny našeho území. Že jsou zničené není důvodem vytvářet je náhradně jinde z něčeho jiného. Opravte některé a máte dostatek místa pro návrat ztracené původní biodiverzity, a navíc v naprosto původních lokalitách. To je ta správná pomoc přírodě, ne vaše neustále vymýšlení jak vypást a zničit lesy.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.10.2024 12:22 Reaguje na Petr
To je naprosto správně- zachovat původní pastviny, jenomže když tam pustíte mamuty a mastodonty, ta se to přesně stane- zničíte lesy!
Kromě toho, pane, kdo bude tyto pastviny udržovat. Jedině že bychom tam pustili vaše zubry zdarma, to by šlo, to by se mi taky líbilo, ale tak jednoduché to taky není, musely by být v nějakých oborách, jen někde atd.
Právě proto bych navrhoval 3/4 území bezplatně sukcesí (ev. lepší řízenou, s lepší skladbou dřevin) zalesnit, dřevo zpeněžit a za utržené peníze financovat vaše zubry aj. věci - zavodnění.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2024 08:16
Klíště můžete chytit už v únoru, kdy ještě žádná tráva neroste, stačí jen chvíli odpočívat (vsedě, vleže) na suchém místě. V lese můžete klíště chytit i tak, že batoh opakovaně odkládáte na zem, klíště cítí teplo, z batohu potom přeleze na člověka.
Je to prakticky nezničitelný tvor, přežije i pračku na 60°C. Díky pevnému exoskeletu mu sekačka příliš neublíží, nicméně pravděpodobnější přenos je vyšší trávě. Pokud to jde, choďte raději po cestách, příp. po jehličí.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.10.2024 08:42 Reaguje na Karel Zvářal
a po procházce se prohlédněte, ev. nechte se prohlédnout a naučte se klíště vyndávat: encefalitida již po 2 hodinách po přisátí, borelioza po 20 h po přisátí. Borelie a viry se musí nejdříve ve střevech klíštěte zaktivovat, pak teprve jsou infekční.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2024 08:47 Reaguje na Honza Honza
Povyndával jsem jich ze sebe tisíce, už za pochodu desítky tisíc (odcvrnkávání při přestávkách), ale vždycky nějaká ludra ujde pozornosti. Některé jsou tak malé, že je najdu až druhý den ráno, jak si cucnou...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2024 10:17
Množství klíšťat je přímo závislé na množství mezihostitelů z říše myší
a hrabošů. Jejich eliminaci zajistí jejich predátoři ale pouze tehdy, když
je mohou snadněji ulovit. Taková poštolka, či káně uloví hraboše lépe na
posečeném trávníku, než v metr vysoké a polehlé stařině. Stejné to je v
zimě, když se hraboši schovávají pod sněhem a oni je nevidí. Takže dejme
predátorům možnost hubit hraboše a různé myši a ubude klíšťat. V tom tkví
i ta otázka o délce trávy, mulčování a ponechání stařiny celou zimu na
travnatých plochách. No a nebo potom musíme predátory nahradit my a ty
hlodavce účinně hubit tam, kde nechceme mít klíšťata. Dnes je paradoxně
ve městech klíšťat více, než v přírodě a víte proč? Protože ze tam mají
ti mezihostitelé kde před predátory ukrývat a nebo tam ti predátoři ani
nejsou. Kdysi je lovily alespoň kočky a lasičky, ale kočky dnes žerou
Whiskas a lasičky sežraly kuny. Hraboši sice stále okupují trávníky,
ale ukrývají svá hnízda v suchu pod chodníky a cestami a nepohrdnou
ani potravou původně určenou pro ptáky a své predátory. Viděl jsem
v parku krmení létajících potkanů(holubů), které po setmění nahradili
skuteční potkani a myši. Trend ponechat vysemenit trávu je hezký, ale
pouze tehdy, když hned vyklíčí, ale nenechat ji celou zimu nastojato
jako zimní zásobu potravy pro hlodavce. Nekosené meze, nekosené louky
a jiné plochy tak přispívají k bezpečnosti mezihostitelů klíšťat, bez
kterých se vývojový cyklus klíštěte nedokončí a nenapadnou lidi.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.10.2024 11:37
Pamatuji doby, kdy se nejenom meze se starou trávou vypalovaly a klíšťat bylo minimum.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.10.2024 12:33
Podle mne jsou významní predátoři klíšťat ptáci, zejména ti větší zpěvní, kos, ťuhýk, možná i vrabci a sýkorky .... A potom lovní. Bažant a dříve koroptve, křepelky atd.
A narůstání počtu klíšťat je přímo úměrné poklesu počtu těchto ptáků.
na zahradě bych viděl jako regulátory počtu klíšťat obyčejné slepice, v nízkém počtu, aby hrabáním neničily.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist