https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-sir-par-poznamek-k-novele-zakona-o-myslivosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Šír: Pár poznámek k novele zákona o myslivosti

4.3.2023
Dovoluji si zde uvést pár poznámek ohledně připravované novely zákona o myslivosti, jehož změna je dlouhodobým tématem. Nicméně mne k tomuto přivedlo přečtení článku Novela zákona o myslivosti má zavést plány lovu podle míry poškození lesů na stránkách Silvarium.cz, kde jsou z mého pohledu vysokými úředníky Ministerstva zemědělství uváděny úmyslné nepravdy, nebo to svědčí o jejich nekompetentnosti.
 
Je jistě pravdou, že v některých částech republiky jsou vysoké stavy zvěře, ale rozhodně bych nepoužíval názor přemnožené. Pokud by byla zvěř skutečně přemnožena, tak by zcela jistě nastal samoregulační proces tohoto druhu. Vysoké stavy zvěře samozřejmě mají vliv i na výši škod způsobených zvěří. To ale není jediná příčina těchto škod, které jsou ovlivněny i jinými faktory. Může to být například lidská činnost v přírodě samotné, nebo i špatně prováděná péče o zvěř včetně špatně prováděného lovu. Tedy pokud se někdo domnívá, že umožnění nočního lovu bude mít za následek snížení stavů zvěře a tím škod, tak nemá tušení, o čem hovoří. Vždyť dnes se to v mnoha honitbách děje, ale účinek to nemá žádný. Pouze se tím legalizují zakázané způsoby lovu. Vždyť i mimořádná veterinární opatření ohledně afrického moru prasat nepřinesla očekávané výsledky, přičemž to daňové poplatníky stálo dost peněz.

Nedomnívám se tedy, že by zavedení digitalizace přispělo ke snižování početních stavů, a tím že bude vyhodnocován průběžně odstřel, jak tvrdí pan ministr. To by museli dělat úředníci státní správy myslivosti, o jejichž tristní úrovni v mnoha případech ani nebudu hovořit. Chci říci, že již v tomto znění zákona o myslivosti tyto možnosti jsou. Uživatel honitby má povinnost měsíčně podávat hlášení o prováděném lovu a orgán státní správy má možnost toto kontrolovat (§ 36 odst. 4 zákona o myslivosti). Stejně tak má orgán státní správy myslivosti možnost změnit plán lovu podle ustanovení § 37 zákona o myslivosti. Tedy se pan Patrik Mlynář plete ve svém vyjádření, nebo se nedostatečně seznámil se zákonem o myslivosti. Zavedení digitalizace je spíše zájem o to, aby si někdo na této digitalizaci takříkajíc nahrabal. Přičemž mi je osobně známo jméno člověka, který chodí s již propagovaným softwarem a říká, že to bude jisté, jelikož má na ministerstvu známé.

Stejně tak je vyjádření pana Žižky velice zavádějící. Ano, v případě nesplnění plánu lovu a překročení normovaných stavů zvěře hrozí sankce. Ano, hrozí. V původním znění zákona ale bylo uvedeno, že se uloží sankce. To však bylo po iniciativě Krajského úřadu Ústeckého kraje v letech 2013–2014 velice rychle a v tichosti změněno na ono „orgán státní správy má možnost uložit“. Tedy orgány státní správy nechtějí v tomto směru konat. A to ani v ukládání snížení stavů zvěře podle § 39 zákona o myslivosti, což nedávno na stránkách Ekolistu popsal pan Pavel Surma. Mimochodem je i nepravdivé tvrzení pana Žižky spočívající vtom, že překročení normovaných (maximální) stavů zvěře je v praxi velmi těžko prokazatelné. Toto tvrzení odporuje dostupným judikaturám, a to včetně několika judikatur Nejvyššího správního soudu. Vždyť i za toto překročení normovaných stavů zvěře byli někteří uživatelé sankcionováni. Proč tedy pan Žižka v současné době uvádí takováto tvrzení? Je to jenom neschopnost státní správy myslivosti, nebo dokonce úmyslná neochota toto řešit? Na to ať si každý odpoví sám.

Podle mého se ve skutečnosti nejedná o nějaké řešení, ale jde zase jen o peníze a snahu z myslivosti udělat vyloženě business, kterým se již v posledních letech právě díky Ministerstvu zemědělství stává, společně se snahou o snížení výměry honiteb. Mnohdy se tak ohánějí lidé, kteří se označují za lesníky, ekology a zemědělce, přičemž nikdy nic nevyprodukovali a žijí pouze z dotací.

No a posuzování škod zvěří Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL)? Zde to zase potvrzuje nahrávání peněz organizaci zřízené Ministerstvem zemědělství. A bude snad ÚHÚL posuzovat i škody na zemědělských pozemcích a plodinách? Kolik bude muset přijmout nových pracovníků a kde bude brát odborníky? To nám Ministerstvo zemědělství jaksi nesděluje, stejně tak kolik by stála digitalizace. Já se ale dále nedozvídám, jaké škody budou na lesích zjišťovány. Budou to ekologické, nebo hospodářské? Všichni přeci víme, že pokud bude zvěří ukousnutý terminál, a sazenice si vyžene jiný, tak z ekologického pohledu to nebude tak závažné, jako z pohledu hospodářského pro majitele lesa, jehož prioritou není ekologie, ale zisk.

Závěrem si dovolím říci, že v dnešní době mají plány lovu a tím i výši odstřelu plně v rukou vlastníci pozemků, jelikož zákon o myslivosti je plně postaven na vlastnictví. To se však za dobu 20 let jeho účinnosti ukázalo jako nefungující, jelikož vlastníci svých práv dostatečně nevyužívají. Stejně tak mají orgány státní správy myslivosti omezené možnosti, ale stále nějaké mají, přesto je nevyužívají, a navíc jim ústřední správní orgán poskytuje naprosto scestné metodické pokyny. Tedy je otázkou, jaká změna zákona by byla zapotřebí. V předešlé právní úpravě bylo schvalování plánů lovu plně v kompetenci tehdejších okresních úřadů, kde jistě byly i nějací prominenti, ale nejednalo se o takové prominentní jednání na obcích s rozšířenou působností, jak popisoval pan Surma ve svém článku. A je nutno říci, že právě vlastníci pozemků byli ti, kteří si prosadili, že plány lovu si bude schvalovat mezi sebou uživatel honitby s držitelem (vlastníkem) honitby. Tedy z těchto důvodů by se pánové Nekula, Mlynář a Žižka měli zamyslet nad tím, co říkají, a hlavně jak by se měl zákon o myslivosti změnit.

Osobně zastávám názor, že by bylo potřeba státní správu myslivosti vrátit z obcí s rozšířenou působností na dvoustupňovou úroveň (okresy, ministerstvo), kde by bylo zapotřebí méně úředníků, ale byla by třeba jejich odbornost, a nikoliv dosazování podle politické příslušnosti či kamarádíčkování. Dále bych byl pro profesionalizaci myslivecké stráže, která by mohla být zároveň rybářskou stráží, lesní stráží i ochranou přírody, což by mohlo ušetřit i finanční prostředky. A v neposlední řadě by měl být profesionálem myslivecký hospodář, který by musel mít pravidelná školení a přezkoušení, ale zároveň by mu musely být zákonem stanovena práva a povinnosti jak vůči státní správě, tak vůči uživateli honitby.


reklama

 
foto - Šír Jiří
Jiří Šír
Autor je absolvent Lesnické fakulty ČZÚ Praha se specializací na myslivost. Je členem Českomoravské myslivecké jednoty a Českého svazu včelařů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

4.3.2023 06:37
Co dostane přednost ?
Zdravý rozum podpořený historií, nebo zelená ideologie !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.3.2023 07:36 Reaguje na smějící se bestie
Vždy peníze, jsou až v první řadě.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.3.2023 08:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
To ano, už delší dobu, bohužel.
Předkové to měli trochu jinak - předat potomkům v lepším stavu, než to dostali.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.3.2023 12:24 Reaguje na smějící se bestie
Hmm, předávání potomkům v lepším stavu skončilo dne 25.2.1948...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.3.2023 07:43 Reaguje na smějící se bestie
Podle toho se zdá, že spíš hysterie vede tvůrce. Zdá se, že vládní činitelé se hysterii snaží zdokumentovat. Čím více se to digitálně vyumělkuje, tím víc to působí nevěrohodně.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.3.2023 07:49 Reaguje na smějící se bestie
Je to o lidech a o selháních. Ministerstvo chce být z obliga tím, že bude mít čím nakrmit excelovskou tabulku, čímž učinili byrokracii za dost a výsledek bude stejný.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.3.2023 07:43
Jiří Šír zcela zjevně není ekologista. Má to hlavu i patu.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

4.3.2023 09:26
Co uvádí autor to lze z fleku tesat do kamene..., při každé novele to odnese nejdříve zvěř. Když se povede úředník na ORP tak je to fičák. Sám si navrhne výjimky ze zakázaných způsobů lovu sám si je schválí a tak bych mohl pokračovat dále...
Odpovědět
VN

Vladimír Nechutný

4.3.2023 17:34
Je třeba aby řádně pracovala regionální státní správa na úseku myslivosti.
Ta je od toho aby řekla čeho je už moc a co do přírody ještě patří.
UHul je organizace která dosud není přímo součástí řízení myslivosti Její zapojení do systému se jeví spíše jako účelové za účelem zajištění práce pro ní.
Pokud tato organizace dávala data i o kůrovci tak je v něco v nepořádku. Budto data nebyla v pořádku nebo někdo s daty řádně nepracoval.
Ukousnutá větvička zvěří je škoda , která se vyčísluje a dává se k náhradě.
Kůrovec si ukousl pořádně a dál nic.´Ještě že existuje sucho jako globální prvek a tak máme problém zodpovězen .
Lesní půda tvoří cca 40% honební plochy. Na černou zvěř se nahlíží v lese jinak než na poli. Více jak 70%lovu jelení zvěře 50% jelena siky probíhá v honitbách LČR, VLS, národních parcích. V lesnictví je celkem uzavřená skupina lidí kteří povětšině znají, takže věřit že působení UHULu ve systému nebude v režimu my a pak ti druzí je velmi optimistické .
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.3.2023 18:17
Profesionální myslivecká stráž mně připdá jako dobrý nápad. Zvláště pokud působnost těch lidí půjde přes více honiteb a tudíž nebude spjata s vělkými majiteli půdy ani s konkrétními úředníky na obcích s rozšířenou působností.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

5.3.2023 23:41
Zaujalo mne to další myslivecké zoufalství. Placená stráž myslivosti, rybářství a atd. Státní rozpočet bobtná a je odrazem společenské krize, kdy všechno polovičatě funguje a tak se musí vytvářet další složka která to bude tzv. zachraňovat, ale nezachrání. A nebo to školení hospodářů ?! To je jenom další vychcanost bílých mysliveckých límečku , jak kasírovat své kolegy, prostý myslivecký lid ve svůj vlastní prospěch. Pokud se to zavede, tak se ztratí chuť dělat hospodáře a logickou odpovědí je, že se ta funkce bude finančně podporovat. Jen tak dál, jen blbněte vy všichni tzv. fundovaní.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.3.2023 08:46 Reaguje na Jan Chloupek
Jo, jakákoliv profesionalizace je jen jinak pojmenované vysávání peněz ze státního rozpočtu. To co dělali myslivci do dnešní doby zadarmo se stane biznisem. Školení hospodářů a podobné aktivity směrem k lepšímu vzdělání. Proč ne? Na to by ale měly být ty peníze od Čmmj a z MZ. Úplně stačilo, že kdo myslivost nestudoval si sám tyto hospodářské zkoušky zaplatil.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.3.2023 12:07 Reaguje na Jarek Schindler
Myslivci to dělají zadarmo tak, že největší majitel v honitbě to buď dělal sám, nebo mu to dělali známí myslivci. O to víc si tak dělají v honitbě co chtějí velcí vlastníci pozemků s více hlasy v Honebním společenstvu velcí vlastníci v honitbě a o to méně měli ty práva malí vlastníci nebo byly plněny příkazy úřadu. Navíc profesionální mysliveckíá stráž, která se bude starat o více honiteb současně znepříjemní myslivost všelijakým místním zemědělským Napoleonkům bouchalům, co si s nějakou stovkou hektarů brousili zuby na svou malou honitbu, kde by si mohli dělat, co je napadne.
A propojení s rybářskou stráží, s lesnickou stráží a s ochranou přírody je už potom taky logické.
A kromě jiného by takové propojení zase zkrouhlo zelené aktivisty v převlečení za ochranáře přírody, kteří si kryti ochranou přírody dělají ze svých regionů zelené aktivistické rejdiště. Které poškozuje myslivce, rybáře i obyččejné místní lidi, co potřebují tu přírodu nějak ke svému živobytí využívat. Kdyby byli tito lidi konfrontováni bezprostředně s potřebami myslivců, rybářů, lesníků i obyčejných místních lidí, museli by své úsilí směřovat i k naplnění potřeb těch lidí, ne jenom k jakési pochybné ochraně přírody, která ve skutečnosti všem lidem kolem toho jen škodí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.3.2023 22:47 Reaguje na Radim Polášek
Ne že bych se vším co napíšete nesouhlasil. Ve spoustě věcí vám dám za pravdu. Bohužel v tématech o myslivosti se neshodneme. MH musel studovat předmět myslivost nebo složit vyšší zkoušky. Tu si platil sám nebo ji platilo sdružení. Stejní je to s mysliveckou stráží. Stát toto nestojí nic. Jen ta profesionalizace by obnášela při požadavku jedna stráž na každých 500 ha honitby při výměře honebních pozemků 6586462 ha minimálně 13172 nových státních zaměstnanců. Ve skutečnosti by to bylo , protože se jedná o i započaté hektary tak o třetinu víc. K tomu si připočítejte v současnosti 5745 MH. Takže profesionalizace by znamenala zaměstnat a platit jen v myslivosti minimálně 25 tisíc lidí. Jakékoliv slučování lesní, myslivecké a rybářské stráže je taky problematické. Každou tuto stráž totiž vykonává někdo jiný s úplně jiným zaměřením. Současně každou i někdo jiný navrhuje. Nedovedu si to představit. Změna čtyř zákonů a strážce hybrid?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist