Jiří Janota: Úředníci mají od stolu rozhodovat o množství zvěře v lesích, myslivci se bouří
Pozměňovací návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Vlastimila Válka (oba TOP09), Dany Balcarové a Radka Holomčíka (oba Piráti) k lesnímu zákonu je významným zásahem nejen do způsobu hospodaření se zvěří v České republice, ale rovněž do soukromého vlastnictví. Povinnost plánovat hospodaření se zvěří totiž přenáší z uživatelů honiteb na stát.
Pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, vlastníci pozemků (držitelé honiteb) ztratí právo rozhodovat o nakládání se zvěří na svých pozemcích a uživatelé honiteb (myslivci) přijdou o možnost se zvěří s ohledem na místní podmínky hospodařit, za níž obvykle vlastníkům pozemků platí. Plány hospodaření se zvěří budou nově od stolu určovat státní úředníci.
Jedná se o nejvýznamnější změnu pojetí myslivosti v Česku za posledních téměř dvacet let. Změnu uspěchanou, nepromyšlenou, neprodiskutovanou, protlačenou formou přílepku pouhý týden před posledním – třetím čtením jiného zákona.
Čeští myslivci si jsou vědomi lokálně zvýšených stavů zvěře, které neprospívají obnově kůrovcem postižených lesů, i slabin stávajícího systému sčítání zvěře. Tyto problémy však nelze řešit přílepkem bez jakékoli veřejné či odborné diskuze.
Státní úředníci by podle návrhu měli připravovat tzv. plány mysliveckého hospodaření, které určují mj. kolik a jaké zvěře se smí v každé honitbě vyskytovat, a tudíž také kolik se jí smí a musí ulovit. Dnes tyto plány připravují uživatelé honiteb (myslivci) v součinnosti s držiteli honiteb (vlastníky pozemků). Zohledňují při tom zájmy vlastníků, zemědělců, společnosti i zvěře samotné, a to při znalosti krajiny, zvěře, jejího chování a v souladu s vlastními chovatelskými záměry.
Myslivci za možnost péče o zvěř a následně možnost využití zvěřiny vlastníkům pozemků obvykle platí nezanedbatelné nájemné ve výši stovek tisíc korun za honitbu ročně i kompenzaci případných zvěří způsobených škod. Myslivost je však pro myslivce koníčkem, který stojí značné prostředky i čas a za nějž ve společnosti neexistuje náhrada.
Stát chce rozhodovat a myslivci mají platit
Pokud pozměňovací návrh vstoupí v platnost, budou si uživatelé kupovat příslovečného zajíce v pytli. Budou vlastníkům pozemků platit za výkon práva myslivosti. Co ale bude jeho obsahem, jak přesně bude vypadat, kolik bude zvěře a kolik se jí bude lovit, to sami neovlivní, to bude rozhodovat stát. Stát by tak vlastně chtěl, aby myslivci platili za jeho rozhodnutí. Vlastníky pozemků od rozhodování odstaví zcela. Pokud stát má nést rozhodovací pravomoc při stanovování plánů hospodaření se zvěří, musí také nést odpovědnost za případné neúspěchy. Pokud myslivci plán dodrží, neměli by nadále vlastníkům lesů a zemědělcům nahrazovat škody způsobené zvěří. S mocí rozhodovat je spojena i odpovědnost za tato rozhodnutí. Podobně nedomyšlená je i nemožnost odvolání proti stanovenému plánu péče o zvěř. Ten bude státní správa připravovat na základě vlastního posudku, který však půjde revidovat nejdříve po třech letech platnosti, a to na náklady uživatele honitby. Pokud tedy orgán státní správy nastaví plán péče o zvěř nevhodně, uživatel honitby bude muset nejméně tři roky platit nájem honitby a v honitbě na své náklady hospodařit přesto, že to třeba musí dělat způsobem či s cíli, s nimiž sám nesouhlasí. S tím souvisí i dopad na už teď křehkou ekonomiku uživatelů honiteb – mysliveckých spolků, kdy se může snadno stát, že po ztrátě vlivu na plánování vlastního hospodaření náklady převýší výnosy, spolky se dostanou do ztráty a svou společensky přínosnou roli péče o zvěř, přírodu a krajinu přestanou vykonávat zcela.
Omezení práv vlastníků pozemků i nová administrativa
Návrh nejen uživatele honiteb zavalí množstvím nové administrativy, ale také jim přidá povinnost odevzdávat státní správě důkaz o ulovení zvěře. Údajně má jít o slecho. Jen nerad si představuji fronty myslivců každé ráno před úřadem a radost úředníka z kanceláře plné zahnívajících uší zvěře včetně parazitů.
Předkladatelé návrhu údajně vychází ze saského modelu mysliveckého hospodaření. Ten nejen překrucují, ale rovněž se snaží do českého prostředí zkopírovat něco, co zkopírovat nelze. V Sasku totiž vlastníci honitby nepronajímají, ale sami rozhodují o tom, jak se na nich bude hospodařit se zvěří. V České republice do hry vstupují nájemci (uživatelé) honiteb a rozhodování o hospodaření se zvěří se předkladatelé návrhu snaží vlastníkům i nájemcům vyvlastnit ve prospěch státu. O to paradoxnější situace pak nastane tam, kde vlastník pozemku je zároveň uživatelem honitby, v níž hospodaří se zvěří dle své vlastní vůle. I jemu totiž bude stát nařizovat, jak má na soukromých pozemcích se zvěří hospodařit bez ohledu na to, jaký sám má postoj k lesu či zvěři.
Argumenty předkladatelů vzbuzují jen málo důvěry
Důležitým argumentem předkladatelů je údajná výše škod páchaných volně žijící zvěří na lesních porostech, která má dosahovat sedmi miliard korun ročně. Pokud vím, je toto číslo odhadem pobočného spolku České lesnické společnosti Pro Silva Bohemica, který jej prezentuje jako součást nátlakové kampaně za zvýšení lovu zvěře. Nevím však, z čeho tento odhad vychází. Rozhodně by na něm předkladatelé zákona neměli stavět svou iniciativu v takto závažné věci. Státní podnik Lesy ČR, který pečuje o téměř polovinu tuzemských lesů, vyčíslil škody v mysliveckém roce 2017/2018 na pouhých 19 milionů korun.
S tím kontrastují předpokládané náklady. Odhad předkladatelů (1,4–2,6 mil. korun) považujeme za velice podhodnocený. Zpracovatel posudku bude muset vyhodnotit úživnost honitby a chování zvěře. Průměrná rozloha honitby je přibližně tisíc hektarů (přibližně 1500 fotbalových hřišť). Jen projít a vyhodnotit takovou plochu zabere několik dní. Dle odhadů expertů budou náklady na každý posudek honitby činit přibližně 50 000 korun. Tyto náklady přitom ponese stát. Při 5800 honitbách v zemi se jedná o více než čtvrt miliardy korun, které se každých pět let z kapes daňových poplatníků přesunou k hrstce zpracovatelů posudků.
Pozměňovací návrh je tak zvaným přílepkem, protože je podáván jako součást novely jen okrajově souvisejícího zákona, přičemž dosáhnout stejného účelu lze i jinými prostředky, a to bez omezení práv vlastníků pozemků a myslivců a bez nárůstu byrokracie. Přílepky označil za neústavní Ústavní soud již v roce 2007.
Bohužel si motivaci tohoto přílepku nedovedu vysvětlit jinak než potřebou vyloučit k němu veřejnou diskuzi. Návrh, který formou nenápadného přílepku do třetího čtení významně mění dosavadní pojetí myslivosti a omezuje vlastnická práva stylem o nás bez nás však Českomoravská myslivecká jednota musí jednoznačně odmítnout.
Českomoravská myslivecká jednota si je vědoma, že stavy zvěře jsou lokálně zvýšené a způsob sčítání zvěře není ideální. Existují však i jiné možnosti řešení nápravy následků kůrovcové kalamity bez nutnosti omezování práv a navyšování byrokracie ze strany státu.
Rádi budeme o možnostech příspěvku myslivosti k obnově lesů diskutovat. Na mnoha místech myslivci přikládají ruku k dílu a na obnově lesa se sami podílejí. Jakákoli změna zákona však musí projít standardní veřejnou a odbornou diskuzí v připomínkových řízeních. S omezováním práv nejen myslivců touto ukvapenou a nestandardní cestou nemůžeme souhlasit.
Českomoravská myslivecká jednota vyzývá poslance Parlamentu ČR, aby nedopustili omezení části vlastnických práv majitelů pozemků, svobody stanovování soukromoprávních vztahů mezi držiteli a uživateli honiteb ani zaplevelování právního řádu dalšími přílepky a odmítli tento pozměňovací návrh označený jako G.7. Vyvlastnění a přenesení rozhodování na stát nemůže bez širší společenské diskuze být řešením problémů českých lesů.
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (36)
Čech M.
9.9.2019 18:26To, že LČR vykázali škody jen na 19mil nepřekvapí, protože to jsou v prvé řadě pronajímatelé honiteb až potom pěstitelé lesa. Reálné škody v celé ČR jdou do miliard, ale většinu z nich nikdo nepočítá, buď o nich neví, nebo je nezajímají.
Takže návrh jedině správný.
Na druhou stranu, lze souhlasit s větou: "Pokud myslivci plán dodrží, neměli by nadále vlastníkům lesů a zemědělcům nahrazovat škody způsobené zvěří".
Protože pak musí škody hradit stát.
Václav Kain
9.9.2019 18:28Tomáš Pu
10.9.2019 14:02Zajímavá je myšlenka z čeho mají platit nájmy, jako by nějaké platily, když si odmyslíme těch pár VIP honideb pronajatých od LČR. Já od myslivců neviděl ani korunu za posledních 25 let, tedy správně od honebního společenstva.
A další věc, škody na majetku, to nejsou vůbec malé částky já je musím trpět, a tyhle masorádi se mi smějí do tváře.
Myslivost vrátit před rok 1962 a bylo by po problémech.
Hunter
10.9.2019 15:45 Reaguje na Tomáš Pu1) pokud jste jako člen HS nesouhlasil s výsledky sčítání, plány lovu atd., proč jste se neobrátil na HS nebo SSM? (553/2004 Sb., 449/2001 Sb.)
2) pokud jste nedostal nájem za honební pozemky, proč jste se neobrátil na HS?
3) pokud máte škody na honebních pozemcích, proč jste neuplatnil u uživatele honitby nárok na náhradu v souladu s par.52 Zom?
Hunter
11.9.2019 12:11 Reaguje naJinak ty škody uváděné v miliardách je hausnumero účelově vycucané z prstu, LČR udávají skutečnou výši škod cca 19 mil. a vzhledem k tomu, že obhospodařují cca 50% výměry lesů, tak je nesmysl, aby to na zbývajících 50% bylo v miliardách.
Hunter
13.9.2019 08:14 Reaguje naHunter
13.9.2019 11:45 Reaguje na HunterVyjádření k návrhu novely zákona o lesích, který díky „přílepkům“ a doplňujícím návrhům poslanců, velmi výrazně zasahuje i do zákona o myslivosti.
Celý tento návrh, který jde do třetího čtení a bude o něm hlasovat poslanecká sněmovna ve středu 11.9.2019 s jeho „přílepky“ zákonů, můžeme klidně nazvat: Genocida zvěře, kolektivizace a odnětí práv vlastníků pozemků, pod taktovkou duhových ekologistických aktivistů!
Samotné projednávání Lesního zákona bylo delší dobu projednáváno na odborné úrovni a byl jako každý důležitý zákon připomínkován, prošel legislativním procesem a mohli se k němu vyjádřit všechny zainteresované strany.
To však platilo do doby než se hrstka ekologických aktivistů z Hnutí Duha, rozhodla ve spolupráci s poslanci Markétou Pekarovou Adamovou (TOP09), Vlastimilem Válkem (TOP09), Danou Balcarovou (Piráti) a Radkem Holomčíkem (Piráti), formou tzv. „přílepku“ zákona, doplnit nedemokratickou kličkou doplňkové návrhy, které budou mít fatální dopady na volně žijící zvěř na celém území ČR a vlastnická práva, která opět od revoluce budou přecházet z majitelů pozemků do rukou státních úředníků.
Jak se taková vážná a výrazná změna zákona mohla dostat na jednání sněmovny, když se k ní v podstatě nikdo mimo aktivistů z Hnutí Duha nemohl vyjádřit?
Jak se vlastně podařilo hrstce aktivistů, kteří by dohromady nedali ani volejbalový tým, dosáhnout změnu zákona, který bude mít dopad na 95.000 myslivců a dále na více jak 420.000 majitelů lesních pozemků na celém území ČR?
Především lživou a populistickou kampaní o záchraně lesů, která byla opravdovým IQ testem široké laické veřejnosti. Pod vzletnými hesly a konstatováním stavu, současné kůrovcové kalamity a potřeby obnovy postižených porostů se rozhodli, že na základě marketingové kampaně, podobné a známé i ze zahraničí, se postaví do role jediných a skutečných samozvaných „expertů“ na les, ekosystém a krajinu a budou prosazovat takovou změnu zákonů, aby nadále všechno probíhalo pod jejich přímou kontrolou a schvalováním. Šlo jim jen o to, aby tato hrstka „expertů“ nadále určovala chod v lesích, mohli určovat a schvalovat lesní hospodářské plány a plány lovu, co a jakým způsobem se bude v lesích pěstovat, jak mají vypadat zásahy v lesních porostech, jaká má být druhová a věková skladba porostu a konečná podoba lesa, jaký druh dřevin bude dřevozpracující průmysl zpracovávat a jaký počet zvěře a druhu povolí naši experti v dané lokalitě. I to, kdo a jakým způsobem bude provádět odlov, kým a jak bude prováděna těžba dřeva i obchod s kulatinou.
Je více jak jasné, že tato hrstka expertů, nemá sílu, ani možnost, jakkoliv ovlivnit seriózní přípravu zákona v legislativním procesu. Proto se museli, jak už ostatně napovídá jejich lidský charakter uchýlit k tomuto řešení a podpásovce v podobě „přílepku“ k již připravenému zákonu. Dokonce celou kampaň provázeli vyfabulované informace, jako například že škody na lesních porostech jsou ročně způsobeny spárkatou zvěří v rozsahu 5-7 miliardami korun.
Už jen ten závěr, s přesností několika miliard, budí u mnoha lidí, a především u odborníků zdvižené obočí. Je s podivem, že samotná zpráva se nejprve objevovala u argumentů Hnutí Duha bez zdroje. Toto číslo následně přejímali jako senzaci média, která ji dále šířila. Následně se ukázalo, že za celou touto fabulací stojí sdružení několika jedinců z řad lesníků Pro Silva Bohemika, což je v podstatě jen pobočný a silně provázaný spolek s Hnutím Duha. Tvůrce této analýzy škod, je dlouholetým aktivistou a podporovatelem Duhy. Tento dokument, který se s přesností škod na miliardy, z ekonomického pohledu projevil jako soubor všemožných nákladů a položek, které však s relevancí nákladů škod nemá vůbec nic společného a nemá vůbec žádnou vypovídající ekonomickou hodnotu. Jednoduše neodpovídá ekonomickým zásadám. Šlo zde jen o to, namíchat všechny možné položky dohromady, aby se konečný výsledek vydávaný za škody zvěří, vyšplhal co nejvýše a stejně je nakonec výsledek v obrovském rozptylu.
Sdružení Pro Silva Bohemika tady dlouhodobě vystupuje a prosazuje snížení počtu škod spárkaté zvěře v lesích a bylo by rádo, pokud by v lese nebyla zvěř vůbec žádná. Pak by nemuseli lesníci vytvářet nákladné opatření proti okusu a škodám. Chápu, že si někdo takto jednoduše naplánuje svoje hospodaření. Tohle ale pro nás není cesta. Tento další spolek odborníků, je naštěstí ve svých názorech a přístupech mezi lesnickou odbornou veřejností v naprosté zanedbatelné menšině.
Český statistický úřad jasně udává, že škody na lesních porostech jsou za rok 2018 jen 25,5milionu korun. Mluvčí LČR dokonce udává číslo jen 19,5milionu korun. Víme, že škody způsobené spárkatou zvěří dle závěrečné zprávy Inventarizace lesů v ČR v roce 2017, zpracovaná ÚHÚL, jasně ukazuje, že dlouhodobě škody zvěří na lesních porostech klesají v průměru o -4,6 % za posledních 10let.
V zájmu svých ekolesnických aktivit, se tato skupinka lesníků snaží vynalézt „kolo“ v oblasti pěstování přírodě blízkého lesa pod heslem je jedno jak bude hranaté, hlavně, že bude jiné, jako tu bylo doposud. Vzhledem k jejich experimentům prostě potřebují mít na svou činnost klid a čas, tak považují jakoukoliv zvěř volně žijící v přírodě za největší nepřátele jejich lesnických experimentů.
Daleko zajímavější je však postoj a deklarace samotných aktivistů z Duhy, jejichž nevraživost a nenávist k myslivecké veřejnosti je tak velká a neskrývavá, že dovedla jejich postoje k absolutnímu obratu a postoji.
Zatímco tihle aktivisti dlouhodobě myslivce kritizují, že jsou vrazi a bouchalové, že se snaží všechnu zvěř jen vystřílet a podobné výpady. V tomto případě, aby se mohli dále mstít dopadem zákona na myslivecké veřejnosti, jsou schopni obětovat nejenom svoje dlouhodobé postoje a názory, které nemají evidentně žádnou váhu, ale především se rozhodli obětovat veškerou volně žijící spárkatou zvěř! Najednou jim nevadí, že se zvěř díky jejich návrhu bude muset odlovit na absolutní minimum. Lidé, kteří se ohánějí ochranou přírody, se rozhodli vystřílet veškerou zvěř, pod heslem potřebujeme vyřešit katastrofu na lesních porostech, tak způsobíme jinou, ještě větší na žijící spárkaté zvěři. Ti samí lidí, kteří se přivazovali ke stromům, aby bránili stromy napadené kůrovcem proti jejich kácení. Krokem, který povede na mnoha místech k absolutnímu vyhubení zvěře a na mnoha místech bude mít jejich návrh dopad i na genetickou základnu jednotlivých druhů zvěře. Pod toto se prosím podepisuje Hnutí Duha!
Tady je na místě se důrazně ohradit a říci, že ani myslivci a už vůbec ne žijící spárkatá zvěř, současnou krizi v lesích a na porostech nezpůsobili.
Zvěř se bohužel nemůže nijak bránit a považujeme za absurdní, aby doplácela takovým způsobem na současný stav lesa a přírody. Zvěř jako národní bohatství sem do přírody patří a je na nás, abychom nalezli kompromis, jak opět zalesnit a obnovit naše lesy, ale zároveň zde zachovali zdravou početnou populaci volně žijící zvěře.
Dalším dramatickým zásahem, který tato novela zákona přinese, je zásah do vlastnických a rozhodovacích pravomocí majitelů pozemků.
Současná legislativa je nastavena tak, že uživatel vykonávající právo myslivosti vypracuje plán lovu na základě normovaných a minimálních stavů vypočítaných dle vyhlášky zákona o myslivosti. Tato čísla vychází z bonity honitby a její úživnosti. Konečná plán lovu vypracovává myslivecký hospodář na základě sčítaných a skutečných stavů spárkaté zvěře v honitbě a následně se podle skutečných stavů a normovaných stavů vypracuje výše odlovu jednotlivých druhů zvěře.
Zpracovaný plán lovu jako i výše normovaných stavů, jsou následně konzultovány s majitelem pozemku – držitelem honitby. Majitel tedy rozhoduje, kolik zvěře chce mít v konečném stavu na svých pozemcích a na druhé straně mu zákon určuje, kolik jich tam ještě musí mít. Je tedy dle současné legislativy, na jakém počtu se shodne majitel pozemků – honitby a uživatel – myslivci. Dále současný zákon umožňuje, aby se sčítání skutečného stavu zúčastnil zástupce státní správy, majitel pozemku, a dokonce i zástupce sousedních honiteb. Tohle všechno chtějí aktivisté zrušit, sebrat práva majitelům, nerespektovat odbornost myslivců a místo toho vytvořit systém, kde bude vydáváno rozhodnutí o výši odlovených počtů zvěře v kanceláři od stolu, a to tak dlouho, dokud bude v daném prostoru jakákoliv známka poškození porostu. Tedy se dá přeneseně říci, dokud budou patrné známky života zvěře. Navíc škody nebudou hlásit odborní hospodáři, jako lesníci a myslivci či majitelé, ale i samotní aktivisté potulující se s mobilem po lese a hlásící každý vytlučený stromek. Následně budou upozornění s fotkou zasílat na úřad státní správy, aby nařídil další střílení.
Představa aktivistů je, že pokud se v lese vystřílí veškerá spárkatá zvěř, tak myslivost u nás zanikne. O to jim ve skutečnosti jde, ale jejich představa je bohužel lichá. Myslivci jsou skuteční odborní hospodáři, kteří mají pro výkon potřebné několikastupňové vzdělání a podléhají zkouškám. Každý hospodář musí mít navíc složeny speciální odborné zkoušky. To nejsou lidé, kteří by nevěděli, co se má v přírodě dělat a jak o zvěř a prostředí pečovat. Své oblasti rozumí, naše česká myslivost je součástí našeho kulturního dědictví. Na rozdíl od erudice aktivisty, kterým se může stát kdokoliv a sám sebe obratem nazývat expertem. Zde v tuto chvíli nás aktivistické organizace utvrdili, že je jim nějaká ochrana přírody zcela ukradená a že o zvěř, a přírodu jim vůbec nejde. Na rozdíl od myslivců, kteří jsou skutečnými ochranáři a ochránci přírody. Se zvěří hospodaří podle předem jasné a přísné legislativy, plní si své povinnosti. Splňují náročné zákonné povinnosti a veškerou svoji činnost provádí nezištně a na svoje vlastní náklady. Na rozdíl od aktivistů iniciující změnu tohoto zákona.
Myslivci si uvědomují svoji nezastupitelnou úlohu ve vztahu k volně žijící zvěři, kterou lze obhospodařovat lovem. A nebrání se spolupráci při řešení na současném stavu lesů a jejich nutnou obnovou. Naše současné zákony dostatečně upravují vazbu na množství zvěře, vymahatelnost škod působených zvěří a jejich konečný počet.
Víme, že situace v lesích a zejména kůrovcové kalamity jsou aktuálně na mnoha místech katastrofické. Ano čelíme jedné z největších lesnických pohrom za poslední staletí. Je znám fakt, že bude obnova lesa velmi složitá, nákladná a bude vyžadovat spolupráci všech odborných hospodářů v krajině a všech zainteresovaných stran. To ale přeci neznamená, že jenom proto, že potřebujeme aktuálně obnovit obrovské množství porostu a lesa, tak kvůli tomu vystřílíme na absolutní minimum veškerou spárkatou zvěř!!
Rozhodně se silně ohrazujeme, že by byla veškerá spárkatá zvěř na celém území ČR přemnožena. Pokud se vyskytují zvýšené stavy, tak jsou to VŽDY lokální záležitosti a vždy se jedná o konkrétní druhy zvěře, které mohou působit problémy, nebo jsou ve zvýšeném počtu. Tyto věci se dají velmi dobře ve spolupráci se státní správou řešit individuálně a konkrétně. Takový návrh zákona, který je předkládán, se totiž dotkne celé populace spárkaté zvěře, a to na celém území i v místech, kde je zastoupení lesa minimální, nebo tam žádné problémy nejsou. Nerozumím, proč chce někdo, řešit tyto věci takto plošně, bez konkrétních cílů. Myslivci jsou podle zákona povinni hradit škody, které zvěř svým pobytem působí, byť zvěř jako taková právně patří státu, jako národní bohatství.
Právě v této době, je maximálně nutné a potřebné, aby všichni odborní hospodáři v krajině, tedy lesníci, myslivci a zemědělci skutečně spolupracovali, nalézali kompromisy a řešení. Začali společně na rekonstrukci naší krajiny s využitím odborných znalostí svých oborů. Na to nepotřebujeme aktivisty z Duhy, kteří by komukoliv z nich říkali, jak se to má dělat, aniž by s touto činností měli jakékoliv i bazální zkušenosti a znalosti.
Dnešní doba je taková, že jsou slyšet především akademici a profesoři, nebo samozvaní experti. Nějak se však zapomíná, že tu jsou skutečně vzdělaní odborní hospodáři, ale především praktici. Ti, co tuhle naši krajinu skutečně svou prací a činností utváří. Nechme tedy tuto činnost rekonstrukce přírody na lidech, kteří tomu skutečně rozumí, mají praktické a odborné zkušenosti.
Karel Zahradník, LDVI
Hunter
13.9.2019 11:53 Reaguje na Hunter12 otázek a odpovědí k vyvlastňovacímu přílepku
V Praze, 12. září 2019 – Českomoravská myslivecká jednota odpovídá na dvanáct nejčastějších otázek k pozměňovacímu návrhu G.7.
Tento návrh považuje za nešťastný přílepek a vyzývá ke koncepční přípravě novely zákona o myslivosti.
Proč pozměňovací návrh G.7 nazýváte přílepkem?
Protože jde o novelu zákona o myslivosti ukvapeně přilepenou bez jakékoli diskuze k návrhu zákona o lesích.
Je pravda, že škody způsobené zvěří na lesích jsou sedm miliard korun?
Není. Sedm miliard je odhad postavený na velmi pochybných datech a metodách.
Jaké jsou skutečné škody způsobené lesní zvěří?
Lesy ČR vyčíslily přímé škody v mysliveckém roce 2016/2017 na 24 milionů, o rok později na 19 milionů korun. Není důvod předpokládat, že lesy ve správě Lesů ČR jsou nějak výjimečné. Škody za celou ČR tedy pravděpodobně nepřesahují 50 milionů korun ročně. Navíc v čase klesají. Přímé škody bez nákladů na ochranná opatření uvádíme proto, že Hnutí Duha takto uvádí škody působené zvláště chráněnými živočichy.
Je zvěř přemnožená?
To není tak jednoduché. Přemnožení je stav, kdy počty jedinců přerostou schopnost prostředí daný druh uživit. To se zjevně neděje. Počty spárkaté zvěře jsou lokálně zvýšené. Zvěře u nás ale není víc než v okolních státech: V ČR lovíme 68 ks / 1000 ha, Německo 117 (!), Rakousko 88, Maďarsko 91. Chystá se snad v Německu zestátnění myslivosti a vybíjení zvěře? Nechystá. Současné problémy českých lesů mají více příčin. Přesto rádi o možných úpravách stavů povedeme korektní diskuzi. Zákeřný přílepek ale odmítáme.
Proč hovoříte o vyvlastnění?
Součástí návrhu je zásah do Ústavou chráněného práva na majetek. Ve prospěch státu zbavuje stovky tisíc vlastníků pozemků práva rozhodovat o zvěři. Stát má nově rozhodovat, kolik a jaké zvěře budou vlastníci smět mít na svém pozemku. Je to asi jako kdyby vám na pozemku bez ptaní postavili silnici.
Můžeme se spolehnout na předkladateli oznámené náklady na realizaci pozměňovacího návrhu G.7?
Rozhodně ne. Předkladatelé uvádí jednotky milionů korun. Počítejte ale s námi:
• náklady na posudky honiteb odhadujeme na 250 milionů korun každých pět let,
• náklady na nové státní úředníky odhadujeme střízlivě na 120 milionů ročně,
• ztrátu z pronájmu honiteb LČR, o které nebude bez zvěře zájem, odhadujeme na 350 milionů ročně,
• ztráta plynoucí ze ztráty společenské role myslivosti bude nevyčíslitelná,
• … a řadu nákladů (např. pořizování a likvidaci markantů) necháváme stranou.
Jaký bude mít přijetí pozměňovacího návrhu G.7 dopad na myslivost?
Myslivost se stala v r. 2011 národní nehmotnou kulturní památkou, jejíž samotný název přímo definuje vztah zvěře a myslivosti: „Myslivost – plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově.“
Myslivost je pro většinu myslivců koníčkem, který myslivci financují převážně ze tří zdrojů – ze svého, z prodeje zvěřiny a z poplatkových lovů. Když bude málo zvěře, nebude zvěřina ani poplatkové lovy, a tím peníze. Když nebudou peníze, nebude myslivost z čeho zaplatit. Přijetí pozměňovacího návrhu G.7 může způsobit rozpad současného pojetí myslivosti.
Jak došlo k tomu, že se najednou tak rozšířil kůrovec?
Před lety si Hnutí Duha v čele s jistým Jaromírem Bláhou a ministrem Martinem Bursíkem vynutilo ochranu kůrovce v bezzásahových zónách na Šumavě a postupně vznik dalších bezzásahových území (Např. NPR Břehyně-Pecopala). Z nich a z neasanovaného dřeva odváženého na pily se kůrovec za podpory například změny klimatu rozšířil na většině dnešních kalamitních míst. Ano. Totéž Hnutí Duha a tentýž Jaromír Bláha, kteří stojí za pozměňovacími návrhy poslanců Pekarové Adamové, Válka, Balcarové a Holomčíka. Jednu katastrofu už způsobili. A chystají další.
Je pozměňovací návrh G.7 nutný?
Není. Existuje řada lepších způsobů pro zmenšení vlivu zvěře na les. Způsobů, které nezahrnují vybití většiny zvěře, likvidaci myslivosti ani vyvlastnění části majetkových práv vlastníků pozemků. Rádi se budeme podílet na hledání toho nejvhodnějšího.
Lze novelu zákona o lesích schválit bez pozměňovacího návrhu G.7?
Samozřejmě ano. Ostatní opatření lesům pomohou sama o sobě. O hospodaření se zvěří můžeme vést standardní demokratickou diskuzi.
Bude neschválení novely zákona o lesích znamenat konec českých lesů?
Jistě že ne. Lesy tu byly, jsou a budou. Schválení tohoto zákona není podmínkou existence českých lesů. Ekologický alarmismus ještě nikdy žádný problém nevyřešil.
Ale Hnutí Duha a předkladatelé se tváří, jako by den po neschválení jejich špatného návrhu měly české lesy zmizet. Je opravdu pět minut po dvanácté?
To je manipulace. Nemusíme přijímat špatný plán jen proto, že alarmisté tvrdí, že není čas na přípravu dobrého. Pár měsíců standardního demokratického procesu opravdu zbylé české lesy nezahubí.
Vyzýváme proto Ministerstvo zemědělství, aby připravilo a do standardního připomínkového řízení zaslalo koncepční novelu zákona o myslivosti, na níž se rádi budeme podílet.
Myslivci pečují o zvěř, pomáhají s ochranou lesa, chrání silnice před přebíháním zvěře, dobrovolně odklízejí sraženou zvěř, mnohde se starají o kulturu, vedou dětské kroužky – a tento svůj koníček si převážně sami platí. Hodnotu společenského přínosu myslivosti teprve vyčíslujeme, s určitostí se ale jedná o desítky miliard korun ročně.
Vlastimil Waic, Českomoravská myslivecká jednota, z.s.
Hunter
13.9.2019 18:00 Reaguje naHunter
13.9.2019 18:10 Reaguje na HunterJarek Schindler
17.9.2019 00:15 Reaguje naJan Šimůnek
12.9.2019 17:00Hunter
13.9.2019 08:15 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
13.9.2019 20:59 Reaguje na HunterOstatní spárkatá zase likviduje semenáčky listnáčů, což opět ještě před nějakými dvaceti lety nebylo k vidění, nebo ne v celém lese (třeba tu a tam nějaký okousaný).
A je to IMHO čistě přehuštěním zvěře do naprosto nepřirozené koncentrace (v kusech na hektar).
Josef Jakubů
13.9.2019 21:19 Reaguje na Jan ŠimůnekJarek Schindler
15.9.2019 10:00 Reaguje na Josef JakubůJosef Jakubů
15.9.2019 19:06 Reaguje na Jarek SchindlerJosef Jakubů
16.9.2019 16:05 Reaguje na HunterČech M.
16.9.2019 13:51 Reaguje na Josef JakubůV našem BO lese je skoro kompletně zničen DB podrost. Na 1 ha jde o stovky stromků, škoda do desítek tis a oni vyčíslí škodu na 1ha státních lesů 18Kč ?!
Jarek Schindler
15.9.2019 09:51 Reaguje na Jan ŠimůnekHunter
16.9.2019 10:04 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
16.9.2019 16:20 Reaguje na Hunterdavid matoušek
13.9.2019 08:33 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
13.9.2019 21:02 Reaguje na david matoušekJarek Schindler
15.9.2019 10:06 Reaguje na david matoušekJan Šimůnek
16.9.2019 09:46 Reaguje na Jarek SchindlerJistěže jiná situace by byla např. tehdy, když by myslivec byl zaměstnancem majitele pozemku a jeho příjmy (včetně možnosti si něco picnout) závisely na tom, jak je majitel pozemku s jeho prací spokojen.
Jarek Schindler
17.9.2019 00:35 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
17.9.2019 21:09 Reaguje na Jarek SchindlerČili:
1. Ideální stav - myslivec je zaměstnancem majitele půdy a dělá to, co se mu poručí (v mezích zákona).
2. Méně dobrý stav, leč lepší než současná situace - myslivce na tvrdo řídí úředník a nutí ho k tomu do měl podle platných zákonů v současném systému dělat a léta nedělal.