https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-svoboda-jak-oze-nemohou-spasit-nasi-nizkoemisni-energetiku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Svoboda: Jak OZE nemohou spasit naši nízkoemisní energetiku

9.1.2019
Chceme-li v ČR brát ochranu klimatu vážně, není v podstatě jiná cesta než přes jádro.
Chceme-li v ČR brát ochranu klimatu vážně, není v podstatě jiná cesta než přes jádro.
Nedávno poskytlo Ministerstvo životního prostředí informaci o veleúspěšném fungování programu Nová zelená úsporám (NZÚ), když uvedlo, že v roce 2018 bylo na střechách nainstalováno 6 MW fotovoltaických elektráren (FVE) a výše podpory činila 134 milionů Kč. Vezmeme-li v úvahu, že tyto nové FVE vyrobí za rok asi 6 GWh elektřiny, je to tolik, co vyrobí tisícina bloku temelínské jaderné elektrárny (JE).
 

Podle ekologických organizací jsou již dnes obnovitelné zdroje energie (OZE) mnohem levnější jež JE a tudíž nemá smysl dostavovat nové bloky v JE. Rozvíjející se klimatická změna ale žádá velmi rychle snížit emise oxidu uhličitého.

Zkusme si srovnat dva scénáře vedoucí k získání zařízení s roční produkcí 6 TWh (zhruba desetina naší spotřeby) téměř bezemisní elektřiny.

1. Vybudování požadovaného výkonu FVE v rámci programu NZÚ by při současném tempu a současné výši podpory trvalo 1000 let a celkem by stát jen na podporách vyplatil 134 miliard Kč. Tento scénář je ale iluzorní, protože běžná životnost FVE je jen 20 let, tudíž požadovaného výkonu by nebylo nikdy dosaženo. Navíc masivnější nasazení FVE v energetickém mixu, pokud by k tomu hypoteticky došlo, by vyžadovalo další investice do záložních (zjevně fosilních) zdrojů pro zajištění energetické bezpečnosti.

2. Pokud by stát těchto 134 miliard Kč investoval do výstavby nového jaderného bloku, získal by za 15 let požadovaný nízkoemisní zdroj s životností 60 let. V průběhu těchto 60 let by stát inkasoval peníze z prodeje 360 TWh elektřiny s tím, že provozní náklady na výrobu elektřiny by byly jen zlomkem její prodejní ceny.

Srovnání obou scénářů jasně dokumentuje naivitu a nereálnost vize ekologických organizací. Pokud bychom chtěli stonásobně urychlit budování FVE, aby se nějaký efekt dostavil, kolikrát bychom asi museli navýšit jejich podporu, aby to majitele střech dostatečně motivovalo? Stačilo by k tomu 500 miliard Kč? Není to ale zcela přemrštěná a neospravedlnitelná podpora v případě, že existuje pro ochranu klimatu mnohem levnější řešení? A je opravdu v zájmu podstatné části domácností a firem stát se částečnými samozásobiteli elektřiny, když můžeme mít bez starostí poměrně levnou a spolehlivou elektřinu ze sítě? Navíc je tu perspektiva zavedení tzv. chytré sítě, která by měla v době přebytku elektřiny z FVE elektřinu výrazně zlevnit, aby to kvůli stabilizaci sítě motivovalo k vyšší spotřebě. Majitelé FVE pak budu šetřit levnou elektřinu a rentabilita instalace FVE se výrazně sníží.

Chceme-li v ČR brát ochranu klimatu vážně, není v podstatě jiná cesta než přes jádro. Druhý scénář umožní řádově levněji a dostatečně rychle a spolehlivě překlenout celá desetiletí, za která se mohou ve vědě a technice uskutečnit významné objevy v oblasti bezemisních zdrojů energie. Je to také scénář, se kterým jsou rozsáhlé zkušenosti ať už negativní (Černobyl či Fukušima), ty musejí být zdrojem poučení, tak i velmi pozitivní (Francie či Litva bez potíží vyrábí kolem ¾ elektřiny v JE). Dnes se na světě vyrábí 16 % elektřiny v JE a do roku 2050 je realistické navýšit tento podíl na úkor uhelných elektráren na 50 %. Snižování celosvětové spotřeby elektřiny díky úsporám (ty je každopádně nutné maximálně využít) je iluze, protože ty budou převálcovány novými potřebami hlavně v zemích s dnes nízkou spotřebou energie. Zprůchodnění a navýšení výstavby JE jistě povede ke snížení ceny nových JE a jaderná elektřina se stane konkurenceschopná. Samozřejmě OZE budou zaujímat ve světovém energetickém mixu své místo, budou ale využívány hlavně tam, kde jsou pro ně mnohem příhodnější podmínky než u nás a kde jsou požadavky na spolehlivost dodávek elektřiny nižší. Problém OZE ale asi zůstane v jejich nízké životnosti. Většina zdrojů postavených do roku 2030 již v roce 2050 nebude existovat. Nejen nárůst jejich instalací, ale i jejich ubývání a likvidaci je třeba brát ve scénářích v úvahu. Investovat do zdrojů s životností 20 let (OZE) či 60 let (JE) hraje i z ekonomického hlediska značnou roli.

Efektivní ochrana klimatu, zajištění energetické bezpečnosti i zabránění energetické chudoby jsou významné úkoly státní politiky. Je ale s podivem, jak se k tomu náš stát staví. Proč se stále oddaluje výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně a stále více se doplácí na OZE, pro které u nás evidentně nejsou dobré podmínky. Navíc jsou obyvatelé Dukovan a Temelína naklonění rozšíření tamních JE. Věcné důvody tedy nebrání splnění závazků ČR vůči ochraně klimatu dostavbou JE. Jinou záležitostí jsou ale zájmy vlivných lobby, vůči nimž by, teoreticky, měla být státní politika imunní.

Každopádně bude zajímavé sledovat, zda analýza provedená v tomto článku bude aspoň trochu reflektována ekologickými organizacemi a vyvolá větší zájem věcně diskutovat o efektivní ochraně klimatu. Možná ani prskání klimaskeptiků pak nebude tak silné.


reklama

foto - Svoboda JiříJiří Svoboda
Autor je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (86)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

9.1.2019 09:40
Budou se ozývat a to velmi hlasitě.Ty jejich fantasmagorie jsou jejich živobytím.Nic pořádného nikdy neuměli.A tady se jim sahá do šrajtofle.Peníze vždycky až na prvním místě.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

9.1.2019 10:16
Argumentace počítá se současným tempem, soucasnou spotřebou, současnými dotacemi, současnými cenami a současnou technologií a pouze se solárními panely. U jádra autor předpokládá, že další JE může být zprovozněna za 15 let, provozní náklady JE zcela zanedbavá, atd. Nemyslím, že takto postavená argumentace má nějakou hodnotu.



Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.1.2019 10:44 Reaguje na Šimon Špidla
Argumentace je založená na existujících faktech a nebere data z křišťálové koule. Někomu se takový přístup zjevně nelíbí. Hlavní problém je, že s klimatem je třeba něco udělat dosti brzy a na vzhlížení ke světlým zítřkům není čas. Každopádně si soudný člověk může udělat srovnáním obrázek o tom, jak moc pan Vondrouš v předchozím článku se čtenáři manipuluje.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

9.1.2019 11:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Bohužel, z vašeho článku si ten obrázek nemohu při nejlepší vůli udělat, protože to máte věcně špatně. Vaše rovnice postavená na lineární extrapolaci těch několika málo údajů, které uvádíte, nedává smysl. Co se týče vašich "existujících faktů", tak například dostavba JE za 15 let je pouze váš odhad, navíc nerealistický. Slavná JE Olkiluoto měla být spuštěna v roce 2009...

Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

9.1.2019 14:50 Reaguje na Šimon Špidla
Pane Špidlo, vytáhl jste Olkiluoto 3, protože to je jeden z nejhorších příkladů. Byl to první blok daného (úplně nové generace dané technologie) typu poté, co se v Evropě dlouho nic v jaderné oblasti nestavělo. Takže připomeňme, že o stavbě EPR bloku TVO rozhodlo v prosinci 2003 a vláda stavbu povolila v roce 2005. Takže, pokud bude Olkiluoto 3 dokončeno v roce 2019, jak se předpokládá, nebo třeba i v roce 2020, tak to bude dokončení za 15 let. Tedy to, co uvádí pan Svoboda. A to jste si vybral ten nejhorší případ, který jste mohl najít. Všechny ostatní EPR bloky (v Číně a ve Francii) tak budou dokončeny dříve než po 15 letech. Stejně tak je to s bloky AP1000. Ty čínské byly dokončeny zhruba po deseti letech. Pokud se podíváme na ruské bloky VVER1200, tak jejich stavba trvala do deseti let. Ty, které se mají letos rozběhnout v Bělorusku, se stavěly od roku 2013, takže jejich stavba trvala 6 let. Hluboko pod deset let let výstavby jsou i korejské bloky APR1400 v SAE. Jak je vidět, tak si Jiří Svoboda vybral tu nejkozervativnější a nejdelší hodnotu délky výstavby. Máte ještě něco dalšího konkrétního?
Odpovědět
D

Daniel Vondrouš

9.1.2019 23:12 Reaguje na Vladimír Wagner
Ještě lepší příklad je jeden plánovaný blok v Dukovanech. Podle včerejšího vyjádření nového zmocněnce vlády, cituji, "cílem je, aby elektrárna byla v provozu někdy po roce 2040, tak jak stíháme dnešní harmonogram. Mezi 15 a nejméně 21 let je poněkud rozdíl. A tak je to i s ostatními údaji pana Svobody. I kdybychom opomenuli všechna rizika a negativa JE, nemůžeme začít s řešením klimatické krize za 21 let. Na to prostě není čas.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

10.1.2019 00:09 Reaguje na Daniel Vondrouš
Pane Vondrouši. Do značné míry je situace dána Vaší kampaní proti jádru (a kampaní, jak v rozhodování o stavbě jádra máme čekat a čekat), a také pochopitelně tím, jak postupují v energetice politici. Jak Maďarsko v Paksi tak Finsko v Hainhikivi bylo na tom hůře než my v Temelině a možná i v Dukovanech (z hlediska připravenosti). Obojí tyto země předpokládají nové jaderné zdroje mít před rokem 2030. Uvidíme srovnání, jak dopadne energetika u nás a u nich. Budoucnost už poměrně brzo ukáže a bude možné posoudit. Je opravdu možné, že si prosadíte cestu Bavorska, tedy kombinaci plynu (u nás i uhlí) a OZE. No a všichni budou moci posoudit, k čemu to povede.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.1.2019 10:59
K autorovi článku Jiřímu Svobodovi,vědeckému pracovníkovi Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
Jak vyplývá ze zveřejněné výroční zprávy jeho ústavu , cituji:

" Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2017

III. Hodnocení hlavní činnosti:
1.2. Výsledky spolupráce s podnikatelskou sférou a dalšími organizacemi získané řešením projektů
1.2.4. Kvantitativní vyhodnocení korozního napadení feritické oceli dlouhodobě exponované v prostředí bentonitových vod. Bylo provedeno kvantitativní vyhodnocení korozního napadení feritické oceli dlouhodobě exponované v prostředí bentonitových vod. Tato feritická ocel je uvažována jako materiál pro výrobu obalů pro ukládání vyhořelého jaderného paliva. Musí být vysoce odolná proti korozi v prostředí chemikálií, které se mohou vyskytovat v úložišti. Uplatnění výsledku: Získaná data budou využita k výběru oceli pro pouzdra vyhořelého jaderného paliva. Poskytovatel: Správa úložišť radioaktivního odpadu. Projekt Posouzení korozní odolnosti kandidátního materiálu pro obaly kontejnerů na vyhořelé jaderné palivo. "


Pan Svoboda se nám zapomněl zmínit, že jeho ústav se podílel a snad stále podílí na projektech vedoucích k zajištění bezpečnosti jaderných úložišť.

Z tohoto pohledu je nutné přihlédnout i k cílům, které tak horlivě prosazuje.


Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

9.1.2019 13:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když chybí jakékoliv argumenty k tématu, tak začnu napadat autora. Myslím, že svým příspěvkem jste pane Vinklere řekl hodně o svém charakteru a není to opravdu nic pěkného.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.1.2019 15:23 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane Wagnere,
jediným mým prohřeškem bylo, že jsem doslova ocitoval zprávu Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
Což vás vedlo k porovnávání charakterů. Existuje něco,čemu se říká vědecká etika. Pokud pan Svoboda neuvede, že na tom pracoval a byl za to honorován a tváří se nestranně, pak je to účelová manipulace s veřejným míněním.
Etické hodnocení nechme bokem, nelíbí se mi jeho posměšné hodnocení ekologických iniciativ.
Odborně taky trochu ujel , co lze jednoduše dokázat nikoliv na hodnocení charakterů, ale na číslech. Pokud o to bude stát, rád mu je poskytnu.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

9.1.2019 15:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jak píši o kousek dál já a Jiří Svoboda, tak on sám na výzkumu spojeném s bezpečným uložením odpadu nepracuje. A tento výzkum je navíc zanedbatelnou částí výzkumu jeho instituce. Naopak je tam daleko více výzkumných témat, která mohou být velice dobře využitelná v oblasti OZE (nejen). Nevšiml jsem si, že byste něco ukázal na číslech. Pouze jste se dopustil flagrantního prohřešku proti pravidlům diskuze (nejen odborné) a charakterového úletu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.1.2019 15:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když jste s tím začal, mohl jste si i zjistit, zda na tomto projektu pracuji či nikoliv. A proč stejným metrem nehodnotíte i pana Vondrouše. Tam byste si smlsl mnohem více!

Rád vaše čísla uvidím. Já jsem použil čísla od MŽP a vyšlo mi to, co je v článku napsáno.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.1.2019 15:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Čísla ode mě máte o pár příspěvků níže.
Pane Vondrouše neznám a nezajímá mě.
Odpovědět
ig

9.1.2019 14:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je pořád, že by tyto věci měli řešit odborníci. A když se ozve někdo, kdo je prokazatelně odborník, tak je najednou až moc odborník a jeho názor tudíž neakceptujete :-) :-) :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.1.2019 15:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Do projektu nejsem zapojen a ani ho nesleduji. Možná vás mrzí úsilí našeho ústavu přispívající k bezpečnému uložení jaderného paliva. To je ovšem smutné!
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.1.2019 15:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, pokud váš ústav pracuje pro Správu úložišť r. o. ,máte to uvést, vzniká podezření o nestrannosti článku.

Souhlasím s vámi, že bude nutno JE postavit. Než se však k tomu dostaneme,můžete okomentovat tyto údaje ?

1) V roce 2017 došlo k výraznému nárůstu vývozu elektřiny oproti roku 2016. Export vzrostl o devatenáct procent z 10,9 na 13 terawatt hodin (TWh).(zdroj ERÚ ČR)

2) Energetická náročnost české ekonomiky dosahuje víc než dvojnásobek !!! průměru EU. (zdoj MPO ČR)

Nebylo by lepší snížit vývoz elektřiny cca na 10% a dostat ekonomiku na průměr energ. náročnosti EU ?

Jsem přesvědčen, že tato úspora převyšuje plánovaný výkon JE. Co vy na to ?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.1.2019 16:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vyvážet elektřinu je podobné jako vyvážet auta z našich montoven. Má to své klady i zápory. I mně vadí, že spalujeme hnědé uhlí a elektřinu z něj vyvážíme.

Co se týče úspor, myslím že se v této oblasti hodně angažuji, viz např. www.optimalizmus.cz
Zde mi vadí, že nešikovné koncepty pasivních domů jsou dotovány a pak se ty mnohem efektivnější, na které se však dotační programy nevztahují, těžko prosazují.

Zkuste si o mé činnosti dohledat více a pak už mne snad napadat nebudete!

Ta úspora jistě přesahuje plánovaný výkon JE. To však nijak nesouvisí s diskusí, zda investovat do bezemisních zdrojů hlavně ve formě JE nebo OZE. U OZE je problém, že to chce od mnoha lidí iniciativu a malé znepříjemnění života. To se moc nenosí, což jasně dokumentují výsledky NZÚ = málo hodně drahé muziky.

Nelíbí se vám mé posměšné hodnocení ekologických iniciativ. Kde jsem se jich v článku dopustil? Posměch lze jistě vytušit z hodnocení MŽP a klimaskeptiků.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.1.2019 16:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Tady "Srovnání obou scénářů jasně dokumentuje naivitu a nereálnost vize ekologických organizací." a tady "Možná ani prskání klimaskeptiků pak nebude tak silné."

Dále se nezabýváte náklady na uchování vyhořelého paliva ani náklady na jeho likvidaci. Neuvádíte ani náklady na likvidaci JE po ukončení její životnosti a mírou pravděpodobnosti havárie JE- enviromentální bezpečnost.

Kladem FVE jsou také stále klesající náklady na 1kWp instal výkonu,blíží se již 2500 € (velkoobch. ceny křemík. panelů),porovnejte s cenou 1kW u JE.

Budoucností jsou "smart grids" , + úložiště energií vč. virtuálních baterií a místní zdroje FVE-spotřeba energie v místě výroby.

Výstavbě JE se zajisté nevyhneme, za nejlepší cestu považuji maďarský model v Paksu , vč. dodavatele technologie i paliva.

Nic osobního vůči vaší osobě nemám, proč by taky.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.1.2019 20:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zajímavé, že klimaskeptiky řadíte mezi ekologické iniciativy! Nevím, co vidíte posměšného na mé větě o ekologických organizacích. Argumenty podloženou věcnou kritiku?

Proboha přece nemůžete srovnávat 1kWp instal. výkonu u FVE s 1kW u JE! Za rok vyrobí 1kW JE 6 krát více elektřiny než 1kWp FVE, JE má životnost 3 krát vyšší a je to zdroj mnohem stabilnější. Investice do 6 kWp FVE je 400 000 Kč, do 1 kW JE max 200 000 Kč. Navíc je u JE bonus trojnásobné životnosti, stability výkonu a do problému výroby elektřiny nemusíte zatahovat polovinu populace.

Když nebude měsíc zataženo, k čemu bude úložiště energií? Jak se bude řešit zálohování? Nebude třeba náklady připočíst k ceně systému FVE? Nebo jen řeknete, stát se postará?
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.1.2019 05:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo zdravím, přejděme na jiný kanál,zkuste se mi ozvat na : komunal.region@seznam.cz
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

10.1.2019 00:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, pokud máte srovnávat všechny náklady (na vybudování, provoz i likvidaci, tak je třeba to udělat u všech zdrojů. Srovnání (i s odkazy na zdroje) jsem udělal třeba zde: http://www.osel.cz/10102-jak-je-to-se-srovnanim-cen-ruznych-energetickych-zdroju.html . A jádro z tohoto srovnání opravdu nevychází špatně.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

9.1.2019 15:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ještě dodatek. Pochopitelně by se u Ústavu fyziky materiálu našla řada výzkumů, které se dají využít pro aplikace v oblasti obnovitelných materiálů. Například Jiří Svoboda dělá ve skupině, která studuje materiály s odolností vůči vysokým teplotám, které mohou zvýšit třeba i efektivitu a a parametry zdrojů na biomasu. Pochopitelně, že lepší materiály znamenají i lepší parametry větrných či vodních turbín. Materiály odolné proti korozi jsou důležité nejen pro kontejnery pro jaderný odpad, ale také pro mořské větrné turbíny, které pracují ve velmi agresivním prostředí. On by pane Vinklere bylo rozumné, kdybyste alespoň trochu užil mozek, než něco napíšete.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.1.2019 15:36 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane Wagnere,pokud jste technik- vraťme se k číslům a charakterové hodnocení vč. výše IQ nechte politikům . Co vy na to ?
Odpovědět
sv

9.1.2019 22:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jinými slovy nechutná vám vlastní medicína, vinklere.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

10.1.2019 00:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, reagoval jsem pouze na Vaše příspěvky, které žádná čísla neobsahovaly, jen nesmyslné osočení autora i jeho mateřské instituce. A když se ukázalo, že jsou Vaše příspěvky nesmysly, tak jste neuznal ani za vhodné se za svoje účelové a nepravdivé napadání omluvit.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.1.2019 05:28 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane Wagnere, uklidněte se, diskutujeme o tématu a nikoli o charakterech a IQ přispěvatelů. Pokud ústav pana Svobody pracoval pro Správu jaderných úložišť,tak to měl p.Svoboda uvést v anotaci příspěvku.
To je skutečně jeho chyba.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

10.1.2019 07:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
To, co píšete, je nesmysl. a diskusi o tomto tématu, jste tu zavedl Vy.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.1.2019 09:25 Reaguje na Vladimír Wagner
Teď to neberte osobně, vy-profesí jaderný fyzik a kolega p.Svoboda -opět blízko k jádru - se nedokážete vymanit z profesního pohledu protože vás jádro fascinuje.
Každý jiný názor berete osobně a zavrhujete to,čím byste se sami měli řídit, uznání objektivní reality.
Se stejným zaujetím inkvizice prohlásila učení Galieleiho i Koperníka za kacířské.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.1.2019 10:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Za sebe mohu říci, že na první místo kladu ochranu klimatu a udržitelný rozvoj a hledání nejvýhodnějších (či spíše nejméně neschůdných) cest k tomuto cíli. Nechápu k čemu jsou vaše invektivy!
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

10.1.2019 10:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, zrekapitulujme si situaci. Ústav fyziky materiálů AV ČR je veřejná výzkumná instituce, která studuje vlastnosti materiálů pro všemožné aplikace, tedy i yyužitelné pro všechny typy energetických zdrojů (sice i pro jaderné, ale spíše šířeji pro obnovitelné). Dělá také servis pro všechny možné státní instituce v případě potřeby. Mezi státní instituce patří i SÚRAO, pro které vypracovával ÚFM studii o korozi obalů pro jaderný odpad. Česko už jaderný odpad má a a jeho uložení je potřeba vyřešit bez ohledu na to, jestli se budou nové jaderné bloky stavět nebo ne. Takže potřeba studie ÚFM není závislá budoucím vývoji energetiky v Česku. Navíc Jiří Svoboda nemá s touto studií nic společného a dělá na úplně jiných věcech. Přesto jste jej napadl, že je podjatý kvůli tomu, že pracuje v ÚFM AV ČR, který mimo spousty jiného výzkumu dělal i studii pro SÚRAO. A zde zase píšete, že je blízko jádru z hlediska profese, i když to není pravda. Doufám, že dokážete alespoň trochu racionálně analyzovat Vámi vyvolanou diskuzi a alespoň trochu zmírníte své invektivy.
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.1.2019 14:37
Nevidím to tak jednoduše, že jádro je jediné spasitelné. Co bezpečnostní rizika JE, potřeba úložišt přetrvávajících v krajině stovky možná i tisíce let a pochopitelně jejich bezpečnostní rizika, co získávání, budoucí cena a dostatek kvalitního štěpného materiálu a co např. začít kalkulací spotřeby elektrické energie pro potřeby českého státu!!, ne jako obchodní vývozní komodita na kšeft..... Slepý jinou cestu nehledá, ale jak to budou řešit němci po opuštění JE (a zdá se že nově opustí i provoz uhelných elektráren), nebo rakušané kteří ani cestu výstavby JE nenastoupili. Zřejmě ji nakoupí od aktivních id.otů obchodujících s bezpečností, ŽP a budoucností vlastní země???
Odpovědět
ig

9.1.2019 14:46 Reaguje na Milan Milan
Uranu je všude spousta, toho bych se nebál. A s těmi úložišti je to taky jinak. Podívejte se, kolik plochy a objemu zabírá popílek z uhelné elektrárny a kolik vyhořelé palivo z JE. Navíc to vyhořelé palivo se dá kdykoliv v budoucnosti vyzvednout (a nejspíš na to opravdu dojde, protože je v něm ještě hodně nevyužité energie).
Odpovědět
D

Daniel Vondrouš

9.1.2019 23:18 Reaguje na
O vyzvedávání odpadu, byste musel napřed přesvědčit vládu. Zadání pro hlubinné úložiště je už roky stejné (rozhodla už Zemanova vláda) - má být trvalé, bez možnosti vyzvednutí. O jiné variantě se vláda bavit odmítla.
Odpovědět
ig

9.1.2019 23:42 Reaguje na Daniel Vondrouš
Není třeba, když se ví kde to je, tak to vždycky půjde nějak vyzvednout. Třeba to za sto let bude cenná surovina a vyplatí se to.
Odpovědět
D

Daniel Vondrouš

9.1.2019 23:27 Reaguje na
Poslední v Evropě jsme těžbu uranu ukončili před dvěma roky u nás. Podstatnější než uran na trhu jsou ale palivové články (uranem v elektrárně nezatopíte). A ty bereme komplet z Putinova Ruska. Zkuste říct panu prezidentovi a premiérovi, že tedy z bezpečnostních důvodů přestaneme a předěláme vše během pár let na americké palivo (jedinou další alternativu).
Odpovědět
ig

9.1.2019 23:53 Reaguje na Daniel Vondrouš
Když je uran tak palivo se už dá vyrobit. Moje zmínka se týkala toho, že nejsme omezení zásobami uranu. Kdyby bylo nejhůř, dá se těžba obnovit nebo otevřít nové doly i u nás, v Německu a na několika dalších místech v Evropě, kde se to teď nevyplatí.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

10.1.2019 00:37 Reaguje na Daniel Vondrouš
Pane Vondrouši, je zajímavé, že ruský plyn, ke kterému chcete hlavně po vzoru Bavorska od jádra přejít, Vám tolik nevadí. Pro Ukrajinu není takový problém s jaderným palivem (přechází k Westinghousu). Daleko větší problém má se závislosti na Rusku u plynu.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.1.2019 09:40 Reaguje na Vladimír Wagner
Pan Wagner i p. Svoboda se usilovně vyhýbají odpovědi na otázku ,kolik stojí likvidace jednoho jaderného reaktoru ?

Odborné odhady jsou 0,3 - 1 mld USD v CÚ 2015
(zdroj https://temelin.cz )

Údaj z Německa (2016) již hovoří o 1mld USD/reaktor jako minimální částce.
Japonsko-Fukušima - po právní stránce ani jeden z 9 reaktorů nedostal povolení k demontáži.

Jinými slovy, dodnes nikdo neví,kolik ten špás bude stát.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

10.1.2019 10:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinkklere, zase lžete. Už jsem tu dával odkaz, kde jsem shrnul a porovnal celkové náklady na jednotlivé zdroje: http://www.osel.cz/10102-jak-je-to-se-srovnanim-cen-ruznych-energetickych-zdroju.html . Několik reaktorů už bylo zlikvidováno až na zelenou trávu (pochopitelně zatím ty hodně staré a spíše menší) a řada dalších je v různé fázi. Ve svém přehledu jsem dal i odkazy na zdroje. Velmi dobře je to rozebráno zde: http://www.world-nuclear.org/information-library/nuclear-fuel-cycle/nuclear-wastes/decommissioning-nuclear-facilities.aspx . Stejně tak existují rozbory o ceně likvidace fotovoltaických a větrných zdrojů (některé jsou uvedeny i v tom mém přehledu). Pokud přepočtete náklady na likvidaci jaderných, a obnovitelných zdrojů na celoživotně vyrobené množství elektřiny, tak se příliš neliší (viz podrobně ten rozbor).
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.1.2019 11:36 Reaguje na Vladimír Wagner
Váš problém tkví v tom, že recyklační poplatek za likvidaci solárního panelu je již součástí kupní ceny. Vím to já jako nabyvatel, ví to i stát ,jen pan Wagner ne. Cena je dána na haléře.

U JE je tomu naopak - stát nebo snad ČEZ s garancí státu chce koupit JE, ale nikdo vám nedá smluvní záruku na to,že po ukončení životnosti JE ji ,za předem určenou cenu či algoritmus výpočtu ceny , zlikviduje.
Své problémy sprostě přesuneme do budoucnosti na bedra potomků.

Váš odkaz na www.world-nuclear.org není dostupný, asi údaje zastaraly.
Tak jsem se alespoň dočetl co sdružení propaguje
" ... členové jsou zodpovědní za téměř veškerou těžbu uranu, konverzi, obohacování a výrobu paliv. všichni dodavatelé reaktorů; hlavní společnosti v oblasti jaderného inženýrství, stavebnictví a nakládání s odpady..."

Mezinárodní organizace lobující za zájmy jádra.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

10.1.2019 12:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, zkontroloval jsem přímo odkaz v diskuzi a i odsud funguje perfektně. Tam jsou čerstvé a průběžně doplňované a upřesňované informace (podle postupu prací ve světě). Pane Vinklere, otázky financování likvidace jaderných bloků poté, co doslouží, a ukládání vyhořelého paliva, byly řešeny a stanoveny dávno předtím, než se to nyní zavádí i pro některé obnovitelné zdroje. Tato věc je sledována a řešena už hodně dlouho a právě nad jadernou oblastí má stát ty největší regulace a dozor.
Stejně, jako jsem pro likvidaci jaderných bloků využil informace, těch, kteří tyto činnosti dělají a ví o nich nejvíce, tak pro údaje o cenách likvidace větrných a fotovoltaických zdrojů jsem použil informace profesních sdružení, které se touto problematikou zabývají, likvidace provádějí nebo tuto oblast studují. Toto jsou relevantní informace.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.1.2019 12:37 Reaguje na Vladimír Wagner
Omluva pane Wagnere, na uvedenou stránku jsem se teď dostal, zde mě zaujala informace, že na 8 JE v Německu vyřazených v r.2011 z politických důvodů, bylo vyčleněno 38 mld.€, na likvidaci během 15ti let, tedy 128 mld Kč na jedno zařízení.

Děkuji vám i panu Svobodovi za obsáhlé příspěvky. V něčem jsme se shodli, v něčem vůbec ne, důležité je , že taková diskuze vůbec proběhla.
Díky také Ekolistu za poskytnutou platformu.
Odpovědět

9.1.2019 15:28 Reaguje na Milan Milan
Zřejmě i velmi malé riziko jaderné havárie má svou cenu. Rakušané a Němci jsou ochotni za minimalizaci tohoto rizika zaplatit obrovské peníze a přispět tím i k navýšení klimatické změny. Jiná rizika spojená s jejich požitky jim zjevně nevadí.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

9.1.2019 15:32 Reaguje na Milan Milan
Jaderné elektrárny jsou k ŽP daleko šetrnější než tepelné na fosilní paliva. Nevidím jinou schůdnou cestu k odstavení tepelných elektráren, které jsou velkými producenty CO2, než výstavbu dalších bloků JE. Vy snad ano?
Odpovědět
D

Daniel Vondrouš

9.1.2019 23:21 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Odstavení uhelných elektráren bude primárně kompenzováno omezením vývozu elektřiny do zahraničí.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

10.1.2019 00:10 Reaguje na Daniel Vondrouš
Omezování vývozu by ovšem vedlo k dalšímu významnému zdražování elektřiny.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.1.2019 14:58
Souhlas s autorem.
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.1.2019 18:25 Reaguje na Michal Ukropec
Myslím že naše současné myšlení bohužel dlouhodobě vychází z poznání, že jádro je nejčistčí energie. Ale není kam spěchat, pro vlastní potřebu máme teď zdrojů dost a určitě se v blízké budoucnosti objeví k životnímu prostředí daleko příznivější a budoucnost nezatěžující zdroj energie. Jen hledat, nebát se změny strategie, případně začít se snižováním závislosti občanů, obcí a měst na centrálních zdrojích. Např. Norsko a jejich malé zdroje napájející malé regiony by mohlo být zdrojem inspirace.
Odpovědět
sv

9.1.2019 22:41 Reaguje na Milan Milan
A tu vodu, kterou mají v Norsku k dispozici pro elektrárny budeme importovat v sudech, jak navrhoval Saturnin?
Odpovědět
js

jiri slintak

10.1.2019 08:42 Reaguje na
zde bych doporucil pouzit princip vodniho kola a to roztacec pomoci energie vodnich kapek.Dokonale bysme vyuzili energii volne padajici vody a v pripade krupobity ochranili zemedelske plodiny(pri celorepublikovem uspechu akce, o kterem nepochybuji). Naklady na projekt by samozrejme hradili zemedelci, kteri by se nemuseli draze pojistovat proti povetrnostnim vlivum. Zde predpokladam,ze AV do 2 let poskytne funkcni stroj casu a my budeme moci v projektu vyuzit casovy paradox, tj v pripade prizemnich mraziku pouzijeme baterii na ohrev okoli, kterouzto jsme nabyly,vyrobili a ekologicky zlikvidovali v budoucnosti.
Samozrejme pan Wagner/Svoboda budou navrhovat,abychom se zdrzeli prvni faze projektu(vystavby kapkovyc(c) kol a vyckali na prichod stroje casu a vyuziti pouze budoucich baterii(feature battery pack(c)),ale to se mi zda jako silne pasivisticky pristup a mel by byt odsouzen
Odpovědět
js

jiri slintak

10.1.2019 08:25
dotaz na pana Svobodu/Wagnera - je jasne, ze JE se musi dochlazovat vodou, mate vypocitane kolik vody spotrebuje JE za vterinu potazmo zda na AV bylo reseno, zda je mozne postavit nove zdroje pri ubytku tekouci vody ve vybranych lokalitach? Zde narazim hlavne na dukovany, ktera je chlazena rekou Jihlavou a na ktere je mozne sledovat citelny ubytek prutoku( v lete z nejakych 4m3/s na 1m3/s). predem dekuji
ps:tu vterinu jsem pouzil zamerne,abych Vas popichnul a odlehcil diskuzi
Odpovědět
js

jiri slintak

10.1.2019 08:30 Reaguje na jiri slintak
jeste bych si dovolil jeden dotaz na pana Svobodu/Wagnera - bylo na AV diskutovano, jak bude probihat likvidate stavajicich bloku v dukovanech po skonceni jejich zivotnosti a jejich uskali? Zde predpokladam,ze vetsina diskutujicich zde nikdy nenavstivila osel.cz(Open Source Elearning...)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.1.2019 09:18 Reaguje na jiri slintak
Nepředpokládám, že řešení takových problémů se stane úkolem základního výzkumu v AV.

Můj osobní názor je, že stabilitu vodního zdroje lze ve výjimečných případech vyřešit přehradou nad JE a s likvidací asi poradí pan Wagner. Řekl bych že reaktorová nádoba bez paliva nebude po desítkách let významně radioaktivní.
Odpovědět
js

jiri slintak

10.1.2019 12:14 Reaguje na Jiří Svoboda
presne nechapu, co myslite tim "Nepředpokládám, že řešení takových problémů se stane úkolem základního výzkumu v AV." Bohuzel jsem polozil dve otazky( zda bude dostatek vody po celou dobu zivotnosti a zda byla resena otazka jeji nasledne likvidace). Podotykam,ze nejsem odpurce JE, jen si dlouhodobe kladu tyto dve otazky, nic vic...
Odpovědět

10.1.2019 15:31 Reaguje na jiri slintak
Tak asi jinak. AV se asi otázkou likvidace bloku zabývat sama od sebe nebude, jen když bude oslovena. Na vodu jsem vám přece odpověděl. Když se nad Dukovanami postaví přehrada, lze tím regulovat průtok jihlavy tak, aby bylo po celý rok vody pro JE dostatek, ikdyž bude celoročně vody jen třetina. Já nenám data o tom, jak moc je radioaktivní materiál reaktoru po desítkách let vystárnutí, lze to asi najít, ale to můžete stejně tak vy jako já. Předpokládám jen, že radioaktivita nebude vysoká a materiál se bude přinejmenším hodit na další reaktorovou nádobu. S likvidací nejaderných částí by snad neměl být žádný problém.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

10.1.2019 16:33 Reaguje na jiri slintak
Pokusím se také odpovědět. Akademie věd je primárně zaměřená na základní výzkum, proto neřeší zajištění dodávky vody pro jaderné bloky a také jejich likvidaci. Ovšem to neznamená, že by některé tyto i jiné problémy spojené s jadernými bloky nemohly být využity při řešení těchto či jiných problémů. Ale není tu taková přímá souvislost, to měl na mysli Jiří Svoboda. Takže dovolím si poukázat na několik takových ne úplně přímých souvislostí:
1) Jestliže se dělá klimatologický základní výzkum, který něco řekne o vývoji vodních zásob, lze to pochopitelně využít. Zde bych ovšem podotkl, že u nás žádná jaderná elektrárna nechladí přímo do vody (jako některé zahraniční bloky), ale má chladící věže a cirkulované chlazení. Zároveň při využití přehrady, které u nich jsou, tak je relativně malá citlivost na momentálním průtoku a extrémy teplot v řece. Takže není moc pravděpodobné, že by chyběla voda. Jsou oblasti v Česku, které případný nedostatek vody vlivem případných klimatických změn ohrožuje mnohem více.
2) Geofyzikální ústav studuje seismicitu a geologickou strukturu v Česku, což je také důležité pro danou problematiku.
3) I ČEZ a SÚJB sleduje pochopitelně zkušenosti s likvidací jaderných zařízení v zahraničí a i u nás. U nás už likvidace i reaktorů (výzkumných) proběhla. Moc se to neví, ale v Plzni byl například malý výzkumný reaktor, který už byl zlikvidován "na zelenou louku". Tedy jeho místo předáno k nejadernému využití. Také reaktor v Řeži byl kompletně přebudován (vyměněna reaktorová nádoba), která byla odvezena na přechodné uložení, kde chladne. Jak už psal Jiří Svoboda, zde jsou relativně krátkodobé nuklidy (roky až desetiletí), takž to chladnutí nebude tak dramaticky dlouhé. Ještě možná upřesnění. Chladnutím se myslí snížení aktivity. Na rozdíl od vyhořelého paliva je tepelný výkon u reaktorové nádoby malinký. Pro každý reaktor se musí na sklonku jeho životnosti vypracovat projekt a postup likvidace. Stejně tak tomu bude i u Dukovan. Slovenské i české firmy sledují a mají zkušenosti i s likvidací bloku po havárii. Probíhá totiž likvidace A1 v Jaslovských Bohunicích.
Doufám, že jsem Vám odpověděl alespoň trochu uspokojivě.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

10.1.2019 16:37 Reaguje na Vladimír Wagner
Možná ještě jedna oblast, na které pracují i kolegové z mé instituce. Jde o sledování radionuklidů přírodních i umělých a také v okolí jaderných elektráren. Psal jsem o tom pár článku, jeden například zde: http://www.osel.cz/6656-na-koprivy-nejen-pro-housata-a-kraliky.html .
Odpovědět
js

jiri slintak

11.1.2019 07:28 Reaguje na Vladimír Wagner
Dekuji za odpoved Vasi i pana Svobody. Predne by bylo dobre poznamenat, ze bych byl nerad,aby se tahle diskuze stocila smerem co je a co neni predmetem zajmu AV.
Pokud si znova prectete clanek, tak pan svoboda se zamysli nad tim, zda je NZU opravdu efektivni a zamysli se nad tim, jaky vliv ma zivotnost "zdroje" na dosazeni cile ponoci scenare dosazeni urciteho vykonu.
Pokud by clanek koncil srovnanim obou scenaru, nemam co bych vytknul a souhlasim s autorem(vykon je fyzikalni velicina), bohuzel od tretiho odstavce od konce mam problem.
Jestlize autor prima premisu, ze "Investovat do zdrojů s životností 20 let (OZE) či 60 let (JE) hraje i z ekonomického hlediska značnou roli", tak ja se ptam, zda ma autor jistotu,
ze JE bude mit k dispozici vodu, kterou potrebuje ke svemu provozu(zde technicky nezalezi, zda je JE chlazena primo nebo neprimo), proto jsem se zeptal autora,zda vi , kolik vody JE spotrebuje.
Zde bych Vas odkazal na wiki(https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Dukovany#cite_note-54 ) potazmo lokalni denik (https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/dukovany-vysavaji-z-dalesic-centimetry-vody-denne-ktera-se-v-dobe-sucha-nevraci-20180814.html )
Na argument Pana svobody,ze 1/3 ubytek(vuci nynejsimu stavu) neni dnes realizovatelny(prehrady tam uz stoji a maji problemy) a jen bych ho odkazal na hydrologickou situaci Dalesic, ktera se suchem vyporadava doted:
http://www.pmo.cz/cz/stav/2014/
potazmo na Povodi Moravy viz vcerejsi clanek na novinky.cz (https://www.novinky.cz/domaci/494150-pudni-sucho-pri-soucasnych-srazkach-pomine-ale-jen-v-cechach-soudi-klimatolog.html ) "Situace se sice se srážkami zlepšila, mnohde jsou ale průtoky pod 25 procenty průměru. Jde především o řeky v povodí Moravy, uvedl ředitel pro správu povodí této řeky Antoním Tůma.",
respektive na intenzitu sucha letosniho roku(http://www.intersucho.cz/cz/?from=2018-12-14&to=2019-01-11&current=2019-01-06 )
Jak vidite, to se bavime pouze o nynejsi situaci, muze autor garantovat dostatek vody pro nove bloky JE po celou dobu zivotnosti, respektive zamyslel se, zda kolem JE potece reka od ted za 60 let?
Rad bych uvedl,ze nejsem zastancem FVE a uz vubec ne NZU(ve finale tato dotace slouzi pro navyseni marze tech, co stavi FVE),ale FVE na rozdil od JE nepotrebuje vodu na chlazeni(a tento argument muze nabyvat na sile...)
Mozna by stalo za to pozadat kolegu geologa/klimatologa z AV o jednoduchou kritiku clanku, zda ma z jejich pohledu smysl stavet nove bloky ve vybranych lokalitach
CO se tyce nasledne likvidace, dekuji za priklady, o kterych jsem netusil, jak dlouho podle Vas odhadem potrva likvidace(v radu let)?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

11.1.2019 09:52 Reaguje na jiri slintak
Pane Slintáku, V místech, kde se stavěly a staví tepelné zdroje (nejen jaderné elektrárny) se dělá analýza historického i predikce budoucího možného vývoje podmínek pro vodu. A v případě Dukovan a Temelína tyto rozbory ukazují, že s vodou nebudou pro plánované kapacity problémy. Pochopitelně, že si lze představit dramatické výkyvy počasí či změn klimatu (třeba velmi nepravděpodobné a současnými modely a trendy nepředvídané), které mohou přivést k problémům. Ale jediné, které se dají předvídat (a ke kterým i ve světě došlo), je nutnost snížení výkonu či dokonce odstavení na velmi časově omezené období (pár dní). Úvahy o tom, že se za 60 let totálně změní tok řek u nás nebo dokonce zmizí, bych nechal do množiny náboženských úvah o armagedonu a SF katastrofických děl. Kdyby došlo k tomu, že by se u nás v tak geologicky krátkém časovém období změnily toky řek a charakter krajiny, byla by ztráta jedné elektrárny jedním z těch nejmenších problémů.
A teď se z tohoto hlediska podívejme na varianty, které by měly jaderné bloky nahradit:
1) Plynové a uhelné bloky - jde o tepelné elektrárny, a ty by na tom byly stejně, jako ty jaderné.
2) Vodní elektrárny - ty jsou daleko více na vodě závislé, takže by na tom byly dramaticky hůře.
3) Elektrárny na biomasu - pokud by byl dramatický nedostatek vody, tak bychom asi nestačili produkovat ani potraviny. A určitě by nebylo místo pro energetické využití biomasy.
4) Větrné a fotovoltaické zdroje - ty jsou na počasí a klimatu řádově dramatičtěji závislé. Daleko pravděpodobnější než, že nebude v létě (kdy bývá u nás nejmenší spotřeba) dost vody pro chlazení, je, že se v zimě prodlouží období inverze, kdy nefouká a nesvítí, a navíc je velký mráz a vysoká spotřeba elektřiny. Ono je to vidět i dnes. Výroba větrných i fotovoltaických zdrojů je dost hodně rozdílná každý rok (může jít o rozdíly až desítky procent) vlivem rozdílu v průběhu počasí v daném roce. Můžeme si být jistí, že se nesejde několik let za sebou, kdy budou dominovat inverze a a dlouhá a častá oblačnost? Nebo takové klima nebude u nás stabilněji?
Jak je vidět z přehledu, jsou právě jaderné elektrárny jedněmi z těch nejméně ohrožených možnými změnami počasí a klimatu.
Odpovědět
js

jiri slintak

11.1.2019 13:13 Reaguje na Vladimír Wagner
pane Wagnere,
rad bych zustal u tematu(ostatni zdroje me vesme nezajimaji. Zacal bych od konce, pokud mate JE na pobrezi, samozrejme nemam problem akceptovat Vas nazor, pokud se bavime o "strese evropy" za situace, kdy dlouhodobe klesaji srazky, stale nespatrujete riziko? V ramci kritickeho pristupu zkuste polozit dotaz na PMO, jaky byl prumerny prutok vody v dobe, kdy se projektovala JE Dukovany a jaky je prumerny prutok dnes potazmo jeho pokles od roku 2009. Jako vasnivy rybar jsem pod mohelnem ztravil obrovske mnozstvi casu a muzu vam ric, ze normalni prutok v lete byl 4-6q/s, dnes je mnohdy pod nebo lehce nad 1q/s.
Vemte si tuzku papir, a zkuste si namodelovat situaci, kdy dostavite dalsi 1GVe v Dukovanech a v urcity moment by novy blok jel soucasne se stavajicimi. Chcete opravdu stave novy blok v miste, kde tento tyden byl bilancni odtok z VD Mohelno 1.6-2q/s
, morava v lanzhote dnes tece 30q/s(cele leto 6 coz odpovida male ricce)
V me predesle reakci jsem navrhoval, abyste se odkazal na vase kolegy AV(geologie/meteorologie/klimatologie).
na zaver mi dovolte malou zemepisnou vsuvku - kousek od dukovan se naleza jedina step ve stredni evrope(Mohelenska hadcova step), celkem suche uzemi nemyslite?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

11.1.2019 13:54 Reaguje na jiri slintak
Musím se přiznat, že do značné míry přestávám chápat smysl této diskuze. Pokud se staví otázka, jaké zdroje pro elektřinu by nám ji zajistily v případě klimatických změn v dané oblasti, tak výběr toho nejméně ohroženého je možný jen srovnáním možností.
Dále připomenu, že jste začal diskuzi tím, že reagujete na to, že pan Svoboda mluvil o efektivitě různých zdrojů v kontextu dlouhodobé činnosti jaderných zdrojů.
A teď uhnete směrem k tomu, že Vám jde o konkrétní blok v Dukovanech a překryv jeho činnosti s těmi existujícími.
Takže odpověď na toto. Nový blok (bloky) v Dukovanech jsou stavěny s tím, že budou náhradou těch existujících. Navýšení výkonu do zhruba 1 GW je podle studií, které se právě kvůli této možnosti dělaly je možné. I když v nich se s nějakými dramatickými změnami klimatu nepočítalo.
Ovšem provoz současných Dukovan bude nejpravděpodobněji do 20 let a je téměř vyloučeno, že by překročil 30 let, takže nebude ovlivněn dlouhodobějšími změnami. Navíc dokončení nového bloku nejspíše nebude do roku 2030. Čili překryv nebude příliš velký a pokud v té době bude více sucho a bude opravdu potřeba přistoupit v létě na několik dní ke snížení výkonu celého systému jaderné a vodních elektráren), tak to neznamená nic dramatického vzhledem k celkové efektivitě jaderného bloku za celou dobu jeho životnosti.
Pochopitelně, že systém přehrad ovlivňuje život řeky pod nimi. A to pozitivně, protože průtoky vyrovnává. V dobách sucha (minima) tak zajišťuje minimální tok, který by tam nebyl, kdyby přehrady nebyly. Zároveň je definován minimální průtok pod elektrárnou a ten má prioritu nad produkcí elektřiny. Takže z tohoto hlediska nevidím problém.
Ještě možná jeden dodatek. Reaguje na Vaši zmínku o tom, že okolí Dukovan je velmi suché území. Voda, kterou pro chlazení odeberou Dukovany, nezmizí z oblasti. Právě naopak, vypaří se v ní a přispívá ke zvýšení její vlhkosti. Do značné míry tak přispívá ke zlepšení klimatu v ní, oproti situaci, kdyby řekou odtekla mimo region.
Odpovědět
js

jiri slintak

11.1.2019 15:47 Reaguje na Vladimír Wagner
pane Wagnere,
dovolim si znova odcitovat svuj dotaz, kde se ptam konkretne na Dukovany. "je jasne, ze JE se musi dochlazovat vodou, mate vypocitane kolik vody spotrebuje JE za vterinu potazmo zda na AV bylo reseno, zda je mozne postavit nove zdroje pri ubytku tekouci vody ve vybranych lokalitach? Zde narazim hlavne na dukovany, ktera je chlazena rekou Jihlavou a na ktere je mozne sledovat citelny ubytek prutoku( v lete z nejakych 4m3/s na 1m3/s)".
-------------------------------------
Rad bych zduraznil, ze muj dotaz byl veden pouze na dukovany. Zkusim se zeptat jinak - proc chcete stavet JE v miste, kde Vam dlouhodobe tecou 2-4q/s, kde povodi moravy uvadi, ze reka jihlava pod mohelnem(tj v mistech dukovna) je na 8proc prumeru? Tam chcete postavit stavbu, ktera ma zivostnost 60 let? jestlize pan Svoboda uvede, ze 1/3 ubytek (vuci cemu, vuci nynejsimu stavu?) vykryje Vodni nadrz(kterazto dalsi tam nejde postavit?). Pokud mate studii, ktera se zabyva dlouhodobym modelem prubehu prutoku, uvedte ji(potazmo citaci).
Pro uplnost dodavam, ze mne vubec nezajima temelin z jednoho prosteho duvodu-Vlava kolem Tynce tece 35q/s vs 2q/s. Nesnazte se hledat odpoved na otazku, co postavit misto Dukovan, jedna z moznosti je to postavit jinde(potazmo zacit jinde)

Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.1.2019 16:41 Reaguje na jiri slintak
Já chápu vaši starost, ale mám obavu, že vám v tom nepomůžeme. Kolik potřebuje JEDU vody vám jistě řeknou na JEDU a průtoky Jihlavy jistě vědí na MHÚ. Budu rád, když si o tom od vás na Ekolistu přečtu článek.

Každopádně při chlazení se spousta vody odpařuje a ta se musí někde vzít. Řekl bych, že pro případ nouze udělat vodovod nebo využívat krátkodobě podzemní vodu může být schůdné řešení. Stavět novou JE je jistě mnohem dražší než stávající dostavět a problémy s chladící vodou by se mohly řešit za mnohem méně peněz než je uvedený cenový rozdíl.
Odpovědět
js

jiri slintak

12.1.2019 06:32 Reaguje na Jiří Svoboda
pane svobodo,
jsem rad, ze se zaciname chapat. jak uz jsem psal vyse, akceptuji vase zavery v clanku, tj vykonove je JE mnohem ucinejsi nez FVE, ale v ramci clanku operujete s 60 lety provozu JE a Vas ekonomicky model implicitne vychazi, ze voda je jaksi automaticka a poslednich 8 let ukazuji, ze to mozna neni pravda. jestlize nebude mit je dostatek vody, bude muset snizit vykon potazmo odpojit od site, kolik potom bude celkova uc
ucinost JE(90,80,70proc) je otazkou jak dlouho bude ostavena, ad sbsurdum vam vysne voda v rece. stacilo napsat ano vim, ne nevim...
jestlize pan wagner uvede, ze dlouhodoby prumer v mohelne je 6.8(Mpp? prumer mezi lety 1930-80), tak z vlastni zkusenosti muzu ric, ze je to blbost(to uz netece cely rok od r 2010) a ze sanacni prutok je 0.78 a to ze nebylo nikdy, tak bych jej opravdu odkazal na pmo, at si overi prutoky-bezne nekolik let tece .75.
Sam jste dohledal, ze dukovany si maji zajistit jiny zdroj, nechapu kde, kdyz cele povodi moravy trpi nedostatkem(viz vyse situace nq morave, ktera v lete tekla 6q/s a normalni prutok by mel byt kolem 80). dochlazovat podzemni vodou se mi nezda realne- podzemni vody ubyva a novy blok vy potreboval 86000 kubiku vody za den - chtel bych videt prvotni reakci hydrologa, kdyz byste mu to rekl...
jen pro predstavu ti je mnozstvi vody pro 860000 lidi na den.....
v clanku jdte taktez argumentoval, z
+++++++++++++++++
JE je stavba s temwr nulocymi emisemi, s vysokou pocatecni investici, d velmi dlouhou dobou provozu, taktez s nejistym planem celkove likvidace v radu desitek let, ktera at chceme nebo nechceme potrebuje stabilni dodavku vody po celou dobu zivotnosti. Na pripadu Dukovan(potazmo i jinde ve svete, napr pripad elektrarny v madarsku) lze vysledovat, ze v nasich podminkach mohou byt i JE ovlivneny klimatickymi zmenami a zavery clanku by meli byt overeny u klimatologa/geologa/povodi moravy-labe, zda a s jakou pravdepodnosti lze z jejich pohledu predpokladat nepretrzity provoz JE od ted po dalsich 90let(zde pesimisticky predpokladam, ze dostavbe dojde az za 30 let)
Odpovědět
js

jiri slintak

12.1.2019 06:32 Reaguje na Jiří Svoboda
pane svobodo,
jsem rad, ze se zaciname chapat. jak uz jsem psal vyse, akceptuji vase zavery v clanku, tj vykonove je JE mnohem ucinejsi nez FVE, ale v ramci clanku operujete s 60 lety provozu JE a Vas ekonomicky model implicitne vychazi, ze voda je jaksi automaticka a poslednich 8 let ukazuji, ze to mozna neni pravda. jestlize nebude mit je dostatek vody, bude muset snizit vykon potazmo odpojit od site, kolik potom bude celkova uc
ucinost JE(90,80,70proc) je otazkou jak dlouho bude ostavena, ad sbsurdum vam vysne voda v rece. stacilo napsat ano vim, ne nevim...
jestlize pan wagner uvede, ze dlouhodoby prumer v mohelne je 6.8(Mpp? prumer mezi lety 1930-80), tak z vlastni zkusenosti muzu ric, ze je to blbost(to uz netece cely rok od r 2010) a ze sanacni prutok je 0.78 a to ze nebylo nikdy, tak bych jej opravdu odkazal na pmo, at si overi prutoky-bezne nekolik let tece .75.
Sam jste dohledal, ze dukovany si maji zajistit jiny zdroj, nechapu kde, kdyz cele povodi moravy trpi nedostatkem(viz vyse situace nq morave, ktera v lete tekla 6q/s a normalni prutok by mel byt kolem 80). dochlazovat podzemni vodou se mi nezda realne- podzemni vody ubyva a novy blok vy potreboval 86000 kubiku vody za den - chtel bych videt prvotni reakci hydrologa, kdyz byste mu to rekl...
jen pro predstavu ti je mnozstvi vody pro 860000 lidi na den.....
v clanku jdte taktez argumentoval, z
+++++++++++++++++
JE je stavba s temwr nulocymi emisemi, s vysokou pocatecni investici, d velmi dlouhou dobou provozu, taktez s nejistym planem celkove likvidace v radu desitek let, ktera at chceme nebo nechceme potrebuje stabilni dodavku vody po celou dobu zivotnosti. Na pripadu Dukovan(potazmo i jinde ve svete, napr pripad elektrarny v madarsku) lze vysledovat, ze v nasich podminkach mohou byt i JE ovlivneny klimatickymi zmenami a zavery clanku by meli byt overeny u klimatologa/geologa/povodi moravy-labe, zda a s jakou pravdepodnosti lze z jejich pohledu predpokladat nepretrzity provoz JE od ted po dalsich 90let(zde pesimisticky predpokladam, ze dostavbe dojde az za 30 let)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.1.2019 16:46 Reaguje na jiri slintak
Klikl jsem a našel tohle

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/dukovany-chteji-rust-musi-ale-sehnat-vodu.A100630_1410632_ekonomika_vem
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

11.1.2019 19:38 Reaguje na jiri slintak
Pane Slintáku, Vy jste ovšem nezdůraznil, že Vám nejde o jadernou elektrárnu, ale o hydrologické poměry na Jihlavě. Různé studie jsou a pochopitelně se dělaly i pro potřeby elektrárny. Pochopitelně vycházejí z z minulého vývoje a třeba i už třicetiletého vývoje v systému Jihlava Mohelno.
Nejsem na tyto problémy expert. Ve zdrojích o řece Jihlavě se uvádí průměrný průtok v Mohelně 6,30 kubíků za sekundu. Při takovém dlouhodobém průměru a maximálních průtocích při jarním tání až desítky či stovky kubíků se mi opravdu nezdá, že by letní minima okolo jednoho až dvou kubíků byla něčím až tak neobvyklém. Ale možná se mýlím. Je pravda, že posledních pár let je situace horší. Samotný objem nádrže Mohelno je 17 milionů kubíků. V principu by tak mohla být elektrárna řadu dnů napájená čistě z nádrže. Za celou dobu existence nádrže (od začátku 80tých let) nebylo zatím potřeba sáhnout k tomu, aby se vypouštělo pouze asanační minimum (tedy 0,78 kubíku za sekundu). I to je údaj, který dává informaci, že je zde značná rezerva.
Takže elektrárna a kvůli ní vybudovaná přehrada zlepšuje poměry (vyrovnává průtoky) na řece. A pořád vše běží s dostatečnou rezervou. Pokud se předpokládá využití pouze 1 GW bloku navíc, stačí podle studií s rezervou současný stav (přehrada). Pokud by se chtěl navýšit výkon více, musela by se provést opatření, která by navýšila zadržení vody v regionu. Pokud toto větší navýšení nebude, je možné tato opatření použít ve vzdáleném horizontu, kdyby se klima nějak dramaticky měnilo. V každém případě ovšem vodní díla již postavená nebo v budoucnu v případě potřeby postavená pomáhají zadržovat vodu v regionu a zlepšují hydrologické poměry v suchých obdobích (zadržují povodňové vlny).
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

11.1.2019 19:45 Reaguje na Vladimír Wagner
V závorce mělo být (v případě jarního tání zadržují povodňové vlny) :-)
Odpovědět
js

jiri slintak

12.1.2019 06:44 Reaguje na Vladimír Wagner
pane wagnere,
jen Vas poopravim,
sucho ns pmo je minimalne 8let a stale se zhorsuje, temito trendY se zabyvaji jine obory u vas na AV(z hlavy tes nevim, zda pracujete i na av, pokud ne, tak se omlouvam). ten peumer je hausnumero a k povodnove vlne od eoku 2012 dochazi jednou dvakrat rocne ns prani mistniho vodackeho sdruzeni, v opacnem peipade maji problem s nedoststkem pryskyrice na ceste mezi mohelnem a ivancic(drou dnem o sutry). reaguji uvolnenou formou, zkuste se poptat na povodi :). zaverem chci ric, ze si vaseho casu (i pana svobody) vazim a vaee clanky ns oslu ctu od roku 2003
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

12.1.2019 09:21 Reaguje na jiri slintak
Pane Slintáku díky moc za diskuzi, která byla k důležitému aspektu. Máte pravdu, že poslední roky (souhlas, že to je už těch osm let) jsou zvětšující se problémy se suchem. I když osobně si myslím, že problémy v některých jiných odvětvích budou diametrálně větší než u Dukovan i ostatních jaderných bloků u nás. A v případě Dukovan stavby spojené s tím i jejich provoz spíše zlepšuje situaci se zadržením vody v regionu a jejím čištěním a kontrolou. Zkusím, až budu mít trochu více času, dohledat více faktu k této problematice, protože mě také zajímá. Zdravím.
Odpovědět
js

jiri slintak

12.1.2019 09:49 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane Wagnere, na nize uvedenem odkazu mate k dispozici vytah zaveru Povodi moravy a labe(usek horni labe) mezi lety 2008-2017,velice zajimave cteni a snad Vam nize uvedene dokumenty pomohou setrvat ve vasem presvedceni
https://www.ulozto.cz/tam/_ZlQWNbtHhKRK
https://www.ulozto.cz/tam/edit/0b1cbc44-bfc3-4be1-8672-33ef4043724f
Co se tyce povodi moravy, do roku 2010 se vesme zabyvaji kvalitou vody, od roku 2011 zacinaji zminovat sucho(napred lehce podprumerny, podpurmeny, silne podprumerny,...).
zpravy horniho povodi Vltavy(Temelin), tak pesimisticke nejsou :). Taktez jsem zazadal na PMO, zda maji k dispozici historicke prumerne prutoky Jihlavy od r.1960 do soucasnosti, pokud je poskytnou, preposlu Vam je na mail.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

12.1.2019 13:13 Reaguje na jiri slintak
Moc díky
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.1.2019 12:44 Reaguje na Jiří Svoboda
A jsme zase u přehrad.... vždy kdy vyjde jako potřebné řešení přehrada je potřeba se zastavit a trochu zamyslet nad smyslem onoho řešení.

Potřeba přehrady = vybrání si neudržitelné cesty....

Nemůžeme dále spoláhat na technické úpravy krajiny, která jsou devastační a vodu odebírající....

POTŘEBUJEME VODU V KRAJINĚ A NE V PŘEHRADÁCH!!!

Odpovědět
J

Josef Mozek

11.1.2019 14:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Kašpárku, nepříteli přehrad, voda je v přehradě a přehrada je v krajině, takže logicky voda je v krajině.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.1.2019 09:21
Lokalit, kde by se dali ještě realizovat VE není tolik, navíc je to dost neprůchozí. I toto ekologistům vadí.Tady jde o to, jaké zdroje budou po roce 2030 - 2040. Nynější Belgická krize budiž ponaučením.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2019 09:44
@Miroslav Vinkler
9.1.2019 15:32
Musel byste hodnotit i dovoz. Problém je s Německem, které při častých (a zákonitých) výpadcích OZE sosá elektřinu od nás a v době chodu jejich OZE nás touto zcela bezcennou (dokonce se zápornou cenou) elektřinou zaplavuje, protože ta se nedá nijak využít.

9.1.2019 16:41
Funkční ukládání nadbytečné energie z OZE (mimo přečerpávací elektrárny) prostě neexistuje. Až bude existovat, bude situace zcela jiná. Znamenalo by to ovšem několikasetprocentní pokrok ve vývoji akumulátorů, aby to bylo zajímavé.

9.1.2019 23:27
Uran můžeme kdykoli začít těžit znovu a zvládli bychom i výstavbu zařízení na jeho obohacování, pokud by to bylo levnější nebo jinak výhodnější než dovoz.
Navíc, jak vám odpověděli jiní, je Německo nuceno odstavováním uhelných a jaderných elektráren brát stále více energie z Ruska (Nordstream 2), takže za pár let z něj bude jen ruská loutka, závislá na libovůli toho, kdo bude mít zrovna ruku na kohoutku.

10.1.2019 11:36
Opět kecáte vy. Legislativa je, alespoň u nás, postavena tak, že provozovatel solární elektrárny může vyhlásit bankrot a nechat likvidaci nebezpečného odpadu ze solárních panelů na státu / regionu / obci. Oproti tomu je JE zabezpečena před podobnou akcí a v ceně energie je poplatek na její likvidaci.
Druhá věc je, že pro stávající JE se plánuje jejich využití jako skladů, archivů apod., tedy ne likvidace "na zelenou louku".


@sv 9.1.2019 22:41
Nedávno v Norsku zarazili dotování elektromobilů, protože se konečně dopočítali toho, že tolik energie ty jejich slavné vodní elektrárny prostě vyrobit nedokážou.

@jiri slintak 10.1.2019 08:25
Ta voda se dá pochopitelně recyklovat. U těch Dukovan může dělat problém s průtokem i skutečnost, že přehrada pod Dukovany je používaná jako přečerpávací a v určitých fázích denního cyklu nejen zadržuje vodu, ale pumpuje ji zpět do horní nádrže.
Dalším problémem je, že Šumava po ekologické devastaci tamních lesů vytváří dešťový stín, který drasticky snižuje na jihu Moravy srážky.
Odpovědět
js

jiri slintak

12.1.2019 15:23 Reaguje na Jan Šimůnek
zdravim Vas, voda se da recyklovat a odposti ae zped do jihlavy, to ale nemeni nic na tom, ze dukovany potrebuji studenou vodu( pan wagner mozna vi max. teplotu). mohelno je opravdu vyrovnavacka, ale pouze peo potreby malesic. pmo zna bilancni pritok a odbery a reguluje vystup z mohelna,viz pmo portal,merici stanice mohelno, potazmo hdrologicka situace zs rok 2017, 2016... sekce povodi dyje...
snad jsem vas navedl spravnym erem
Odpovědět
js

jiri slintak

12.1.2019 15:25 Reaguje na jiri slintak
vecne nejsem odbornik na tuto problematiku a poize jsem polozil dotaz autorovi clanku, nic vic v tom nehledejte. me odpovedi mohou obsahovat fabulace a mylne predpoklady
Odpovědět
J

Jan Křížek

11.1.2019 12:36
Země se nepotřebuje zbavovat CO2, ale pisálků vyvolávajících paniku.
Země si díky termoelektrickému jevu nejprve vytváří chlad na pólech planety a tento chlad zpětně oceány roznesou po celé planetě, aby se nepřehřívala. Merkur je 0,38 UA od Slunce a na pólech má -180 °C, ale na rovníku 450°C. Kdyby byla pravda, že se postupným zahříváním povrchu planety ohřívají póly, pak by právě Merkur byl jen ohnivou koulí. Každá planeta s geomagnetickým polem vydává více energie, než přijímá. Neptun dokonce vydává 2,5 krát více energie, než přijímá od Slunce. Rázová ochlazování planety jsou významně spojena s katastrofickými erupcemi vulkánů.
Oteplování klimatu Země způsobují s největší pravděpodobností rozvodné sítě elektrického proudu, které kvůli silnému elektromagnetickému poli vodičů, deformují geomagnetické pole Země a v nich rozprostřené radiační pásy naší planety, tzv. van Allenovy pásy se oddalují do vyšší úrovně, což mění razantně efektivitu cirkulujícího náboje a v konečném důsledku je snížena excitace energetických částic, které jsou lidem známy jako blesky. Blesky mezi radiačními pásy a planetou jsou lidským okem pozorovatelné až v atmosféře. Fyzika ohřevu podpovrchové vrstvy planety je způsobena silným odporem horniny při průchodu energetického náboje od blesků. Tento náboj dále směřuje k planetárním pólům a planetu opouští formou iontů, tzv. polární záře, čímž dochází na pólech k adiabatickému ochlazování a energetický náboj se zpětně vrací do radiačních pásů planety. Tento fyzikální jev, který od blesku ohřeje horninu a poté ochladí póly planety, byl náhodně pozorován v elektrickém obvodu a popsán již v roce 1821 jako termoelektrický jev nebo také Seebeckův jev. Opakem je Peltierův jev.
Ozón planety je tvořen bleskovými výboji, které dvojvazný kyslík spojí do trojice atomů, ale tento ozón se nemůže rozprostřít až k pólům, jelikož polární záře ohraničující geomagnetické pole se pod vlivem deformace od elektromagnetického pole rozvodných elektrických sítí, posouvá k obratníkům a silné iontové výboje polárních září rozbíjejí trojný kyslík předčasně.
Teplota slunce hraje v ohřevu podpovrchových vrstev Země téměř bezvýznamnou roli. Důležité jsou energetické částice sluncem vyvrhované, jež jsou sbírány radiačními pásy Země. Tyto radiační pásy kopírují geomagnetické pole Země a jsou jakýmisi vodiči naší planety, kde mezi obratníky platí Coulombův zákon https://cs.wikipedia.org/wiki/Coulomb%C5%AFv_z%C3%A1kon
Úbytek polárních ledovců je v přímé úměře s úbytkem ozónu. Ozón je tvořen bleskovými výboji a polární ledovce jsou také tvořeny bleskovými výboji. Jasná a prokazatelná souvislost. Znalost fyziky je zásadní. Kdo nechápe, jak blesky mohou vytvářet led? Zjednodušené a názorně je potřeba si Zemi představit jako dva Peltierovy články otočené teplejší stranou k sobě, ale tyto články sestavené netradičně do kruhu. Globální oteplování je projevem sofistikovaného mechanismu přírodních zákonů a děje se tak už od nepaměti vždy v cyklech. Podle zápisů ze starých kronik byly před tisíci roky na území České republiky dvě sklizně ročně.
Oteplování zemských pólů a zrovna tak úbytek ozónu, je v přímé souvislosti s měnícím se napětím mezi Van Allenovými pásy a zemskou kůrou v místech mezi obratníky. Proces ochlazování zemských pólů je nutno chápat jako Seebeck-Peltierův jev (termoelektrický jev) https://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev, kdy jsou nesčetné energetické výboje (blesky) v rovníkových oblastech dostatečné k tvorbě ozónu, k ohřevu magmatu (nezměrný elektrický proud z blesků díky odporu Země) a zároveň k ochlazování pólů.(při opouštění náboje v podobě iontových výbojů - aurora borealis a aurora australis) Tento jev zároveň jednoznačně ukazuje, jak vzniká magnetosféra Země (nikoli rotací jádra Země). Stejně tak i polární záři je nutno chápat jako emitaci nabitých energetických částic opouštějících vysokou rychlostí povrch Země. Tvrdit, že se teplo donekonečna vzestupně akumuluje díky skleníkovým plynům (více jak 87% tvoří vodní páry), je stejně mystické, jako tvrdit, že roztavím železo dlouhodobým uložením ve skleníku. Každopádně díky skleníkovému efektu je země ušetřena teplotním výkyvům jaké jsou na Měsíci (-240°C - +120°C). Je překvapující, že v souvislosti s výškou hladiny moře a táním ledovců odborníci uvádějí pouze dvě skupenství vody, ale plynné skupenství berou za zanedbatelné. Přitom právě ledovce způsobují urychlení zkapalnění vzdušné vlhkosti. V případě zvýšeného oteplování bude docházet k exponenciálnímu nárůstu vzdušné vlhkosti, tedy ke ztrátě kapalné vody... Zvýšení objemu vodních par povede k zesílení vodivého pláště Země, čím se mnohonásobně zvýší množství výbojů mezi van Allenovými pásy a Zemí v oblasti mezi obratníky a poté díky Seebeck-Peltierovu jevu dojde k zmrazení zemských pólů. Z fyzikálního hlediska jsou tyto popsané geofyzikální děje zdůvodnitelné tímto jediným známým Termoelektrickým jevem a navíc jde o konečnou odpověď na doposud nerozluštěné záhady (např. Proč je pod zemskou kůrou žhavé magma, ale jádro je tuhé?) Uvědomíme-li si skutečnost, že jeden aktivní sopečný vulkán (např. sopka Laki v roce 1783) https://cs.wikipedia.org/wiki/Laki vyprodukuje stejné množství škodlivin, jako průmyslová výroba celé Evropy za stovky let a aerosolu kyseliny sírové takové množství, jaké by člověk vyráběl 2000 let, je každá konference o globálním oteplování pouhou fraškou k ospravedlnění utracených peněz daňových poplatníků.
Fyzika ohřevu Země je zcela odlišná než se vyučuje na vysokých školách. Bude trvat hodně dlouho, než zdravý rozum převládne nad demagogií.

Zjednodušeně rozebereme pro srovnání Peltierův článek:
1.Telur - Ionty v polární záři přenáší náboj směrem do radiačních pásů
2.Baterie - radiační pásy
3.Kondenzátor - (v Peltierových článcích fyzicky chybí) Napětí mezi radiačními pásy a Zemí tvoří blesky (vysvětluje červené trpaslíky) mezi obratníky
4. Bismut - tím je samotná Země

Co se tímto vysvětluje?
Naklonění geomagnetického pole Země.
Vznik geomagnetického pole Země.
Proč je jádro pevné.
Proč je magma žhavější než okolí planety země přes 4 miliardy let.
Proč jsou póly planety Země chladnější, přestože je každý pól Země po období 180 dní přikloněn nepřetržitě ke Slunci.
Vznik blesků nad sopečným kráterem vulkánů při erupci a Catatumbské blesky nad jezerem Maracaibo ve Venezuele.

Tento příspěvek se opírá o fyzikální zákonitosti a je mojí osobní studií.
Jan Křížek
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.1.2019 10:30 Reaguje na Jan Křížek
Země by se předně měla zbavit těch, kteří zneužívají název fyzika k nekorektním argumentacím.
Odpovědět
J

Josef Mozek

14.1.2019 10:58 Reaguje na Jiří Svoboda
V čem konkrétně je studie p. Křížka podle Vás chybná ?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.1.2019 13:31 Reaguje na Josef Mozek
Například hned ten začátek, proč jsou póly chladné. Je to zjevně proto, že hustota energie dopadajícího slunečního záření na vodorovný povrch je kvůli malému úhlu dopadu na pólech velmi malá. Při nulovém úhlu dopadu jako je při rovnodennosti na pólech je nulová.

Proč tak dehonestujete slovo studie?
Odpovědět
JB

Jiří Blažek

15.1.2019 16:38
Měl bych pár připomínek z praxe k OZE vs JE
1. Němci platí až 200 euro/MWh za odebranou elektřinu, souhlasím, že 136 hodin (rok 2018) je pro někoho pod jeho rozlišovací schopnost ale nejen já bych přivítal těchto pár hodin aspoň zdarma jako vítaný příspěvek do rodinného rozpočtu.
2. SmartGrid (newspeak) je naše dobré staré HDO - dávno používané
3. akumulace el.energie - není zas tak velký problém viz TV reklama "ale pane Sysel jak jako"
4. virtuální elektrárny - taky žádná novinka
5. Maximální spotřeba elektřiny je v červnu a červenci ( ve dne nikoli v noci)
6. Existují energeticky soběstačné obce
7. Za první republiky všechny větší fabriky a města měly vlastní elektrárny
8. Nevím o tom, že by někdo dnes neměl čtyř tarifní elektroměr

Měl jsem tu čest v "pár" malovýrobci elektřiny jednat, až na "1" slovy jednoho si nikdo nestěžoval na nízkou dotaci, zato velkou byrokracii všichni zbylí.

V čem je problém aby:
1. byla povinnost malovýrobce elektřiny připojit do rozvodné sítě, aby se předešlo excesům jako u FVE, stačí jednoduché pravidlo - odebereš víc než dodáš, zaplať, dodáš víc než odebereš, dostaneš jednou za rok děkovný dopis
2. snížit u prvků pro OZE DPH na 0 Kč, kdyby to nebylo tragedie bylo by to k smíchu, že dotace jsou mimo jiné použity na platbu DPH
3. Vytvořit fond nízkoúročených půjček pro snižování energetické účinnosti ( třeba převést peníze z NZÚ), řešit půjčky např. jako Zonky, banky s EPC nemají problém

Pro výše uvedené tři body nevidím potřebu Vámi uváděných mld.Kč a dotací už vůbec. Kolik celkové potřeby elektřina do deseti let bude od malovýrobců elektřiny ? Já vsázím na 60% na kolik Vy?
Uznávám, že výše uvedené jednoduché kroky jsou nereálné, protože čerpači dotací by přišly o své miliardy.

Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.1.2019 20:51 Reaguje na Jiří Blažek
Do deseti let 60% elektřiny ze střešních FVE? Rozumím tomu dobře? Já tipuji max. 2 %. Neudal jste, co vsázíte! S takovým fantastou se vsadím rád.
Odpovědět
JB

Jiří Blažek

18.1.2019 10:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Kde píši o střešních FVE? Píši o OZE ("samozásobitelích"), já vsadím basu kvalitního pití co vsadíte Vy?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.1.2019 20:37 Reaguje na Jiří Blažek
Basu kvatitního pití beru. Musíte ale nejdříve jasně definovat podmínky, za jakých vyhraju a v opačném případě vy.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist