Jiří Svoboda: Je lidstvo schopno odvrátit nebo aspoň výrazně zmírnit globální klimatický rozvrat?
31.1.2024
Vděčíme mu za hodně. Ale už ho potřebujeme nechat v zemi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Co kdyby nám fosilní paliva začala docházet
V našem mládí (v sedmdesátých letech) nás strašili předpovědí, že fosilní paliva brzy dojdou a lidstvo zůstane bez těchto úžasných koncentrovaných zdrojů energie, které se na Zemi díky fotosyntéze utvářely stovky milionů let. Kdyby takový nedostatek v současnosti nastal, asi by problém klimatického rozvratu nebyl vážný a lidstvo by se naopak potýkalo s problémy, jak energii šetřit a čím fosilní energetické zdroje nahradit.
Jiří Svoboda performuje v Dubaji na COP28
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tereza Sikorová
Ekonomové jsou přesvědčeni, že tržní mechanismy by docházení fosilních paliv spontánně vyřešily, aniž by bylo nutné jakkoliv zasahovat do přirozeného chování lidí a firem. Rostoucí rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po fosilních palivech by totiž vedl k jejich zdražování, což by motivovalo k úsporám a hledání alternativních zdrojů energie. V praxi by se prosazovala hlavně ta opatření, která by v daném čase na daném místě byla nejvýhodnější. Všeobecně známá informace o docházení fosilních paliv a opodstatněné očekávání jejich rostoucí ceny by vedlo k zodpovědným střednědobým i dlouhodobým investicím vedoucím k úsporám energie či hledání náhrad fosilních paliv. A právě takto by měla fungovat i účinná ochrana globálního klimatu.
Chraňme klima způsobem, jako by fosilní paliva docházela
Základem dobrého řešení odvrácení klimatického rozvratu by mohlo být postupné umělé navyšování cen fosilních paliv. To by ve společnosti vyvolalo stejné reakce, jako by fosilní paliva opravdu docházela. Dodejme, že zpoplatnění uhlíku považují ekonomové za nejefektivnější nástroj pro odvrácení klimatického rozvratu.Pokud by fosilní paliva skutečně docházela, nešlo by to žádným trikem obejít. V případě současných přístupů k ocenění uhlíku ale stále zůstává jeho velká část nezpoplatněna či zpoplatněna v různých výších. Systém je tudíž „gumový“ a děravý. Navíc je trh s uhlíkem výrazně deformován dotačními programy. Snaživé státy, které dnes aspoň část uhlíku oceňují, se ale na globálním trhu samy znevýhodňují a proto usilují o zavádění složitého a opět děravého vyrovnávání v podobě uhlíkového cla. Dnešní přístup ke zmírňování klimatického rozvratu spíše motivuje k hledání způsobů, jak systém obejít či na něm nepřiměřeně vydělat, než k vlastnímu snižování emisí uhlíku. Navíc lze stále spoustu emisí snížit pouze papírově. Zlomyslný člověk by si mohl myslet, že je současný systém takto nastaven úmyslně, aby na něm mohly parazitovat vlivné subjekty. Chceme-li brát ochranu klimatu opravdu vážně, je předně nutno se naučit rozlišovat mezi účinnou ochranou klimatu a zneužíváním problému k něčímu prospěchu.
Jiří Svoboda a jeho dcera Marta Kovářová vysvětlují koncept uhlíkové daně na COP 28 zástupcům Spojených arabských emirátů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tereza Sikorová
Pokud si vezmeme účinnou ochranu globálního klimatu za skutečný cíl, asi nezbývá, než nacenit fosilní uhlík způsobem, který by co nejlépe napodoboval stav docházejících fosilních paliv, byl „neprůstřelný“ a administrativně nenáročný. Myslím si, že nejlepším způsobem je jednotně zpoplatnit veškerý uhlík obsažený ve vytěžených fosilních palivech. Množství uhlíku v jednotlivých druzích uhlí, ropě a zemním plynu totiž známe.
Pokud všechny těžební společnosti odvedou za každou tunu vytěženého uhlíku předem stanovený poplatek do k tomu zřízenému světového fondu a tento odvod připočítají k prodejní ceně fosilních paliv, promítne se to do ceny všeho, co koncový uživatel zakoupí. Poplatek za uhlík pak nemůže nezaplatit. Cena veškerého zboží a služeb bude přesně obsahovat důsledně zpoplatněnou uhlíkovou stopu, aniž bychom ji museli počítat. Jediná administrativa s tímto spojená bude striktně hlídat, aby všechny těžební společnosti odváděly jednotný poplatek za veškerý vytěžený uhlík ve správné výši. Takových společností je ale na světě jen několik desítek či stovek a pečlivě dozorovat platby za vytěžený uhlík by nemuselo být příliš náročné. Aby byl koncept účinný a postupně došlo k úplné dekarbonizaci globální společnosti, musí být poplatek postupně navyšován. To by mělo být oznámeno a na dlouhou dobu zaručeno. Počáteční poplatek by měl být nastaven na nízké úrovni, aby se globální ekonomika stačila bez problémů přizpůsobit.
Jak se zpoplatnění uhlíku projeví v životě lidí
Postupně se jim bude měnit spotřební koš. Zpoplatnění uhlíku zvýhodní např. hromadné cestování, regionální produkty, vegetariánství, omezí plasty, zvýší výhodnost recyklace a tepelné ochrany budov. Stavebníci budou používat více dřeva na úkor oceli, betonu a cihel. Jelikož se zpoplatněním uhlíku vše zdraží, byť ne vše stejně, je to třeba lidem kompenzovat a vybrané uhlíkové poplatky jim zpět rozdělit. Koncept globálního jednotného zpoplatnění uhlíku je teoreticky jednoduchý, jeho praktická implementace je ale zjevně těžko prosaditelná. Je též třeba vyřešit několik dalších otázek, například jak stanovit výši poplatku, jak ho důsledně vybírat a jak vybrané peníze spravedlivě rozdělit.
100% dividenda vybraného uhlíkového poplatku
Problémy prosazení konceptu a rozdělení vybraných peněz jsou provázány. Když vymyslíme způsob rozdělení vybraných peněz, který bude atraktivní nebo aspoň přijatelný pro všechny země, stane se koncept mnohem prosaditelnějším. Původně jsem zamýšlel, že by se veškeré vybrané peníze rozdělily všem lidem na světě formou rovné 100% dividendy. To by odpovídalo modelu, že každý člověk na světě je „akcionářem“ rovného dílu atmosféry a kdokoliv, kdo ji poškozuje emisemi, „škodí“ všem lidem stejně. Jenže v praxi tomu tak není.Některé země budou klimatickým rozvratem poškozeny mnohem více než jiné, a některé, byť jich není mnoho, na tom mohou i profitovat. Pak dává smysl rozdělit vybrané peníze na více částí a jen jednu část rozdělit formou rovné 100% dividendy, zatímco druhá by byla lidem rozdělována podle dopadů klimatického rozvratu na jednotlivé země.
Afrika by získala z globálního klimatického fondu potřebné prostředky a mohla by přeskočit fosilní éru, vysvětluje Jiří Svoboda africkým delegátům na COP28.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tereza Sikorová
Další části by pak mohly být rozdělovány podle provedeného stupně dekarbonizace v jednotlivých zemích jako částečná kompenzace nákladů či podle velikosti útlumu těžby fosilních paliv jako částečná kompenzace ušlých zisků. Lze stanovit i další kritéria pro rozdělování, včetně toho, jak dividendou regulovat vysoký populační růst v určitých rozvojových zemích. Ten totiž představuje další velkou zátěž pro udržitelnost rozvoje lidstva na omezené planetě. Proto je třeba zvážit i možnost dávat v těchto zemích nově narozeným dětem mnohem menší nebo žádnou dividendu při zachování průměrné dividendy určené kritérii pro danou zemi.
Setkal jsem se s názorem, že když od lidí vybereme peníze za uhlík, a pak jim je zase vrátíme, nebude to nijak ke snižování uhlíkové stopy motivovat. Opak je ale pravdou. Svým chováním nijak svou dividendu neovlivním, protože tu utvářím jen z jedné osmimiliardtiny. Naopak, mé platby za uhlík jsou přímo úměrné mé uhlíkové stopě, což mě ekonomicky motivuje k soustavným úsporám emisí uhlíku, aniž bych musel být uvědomělým ekologem.
Problém prosazení konceptu
Mohlo by se zdát, že vše je v konceptu dobře vymyšleno a zdůvodněno, většina populace si myslí, že je nezbytné klimatický rozvrat účinně omezit, a tak vlastně nic nebrání prosazení konceptu a jeho implementaci. Politici by se navíc mohli radovat, že jim odpadá spousta nepříjemné a nevděčné práce, kterou převezme trh podobně jako převzal úlohu, aby každý den byly v supermarketech čerstvé rohlíky a v autosalonech nablýskaná auta. Ale je to jinak.Politici se nechtějí (a dnes ani nemohou) vzdát peněz vybraných v zemi za emise uhlíku a poslat je do globálního fondu. Rádi si přidají práci s jejich utrácením, protože se kolem nich začnou rojit lobbisté ze „zelených“ firem, kteří jim naslibují zázračná řešení klimatického rozvratu. Co z toho vyplývá, si každý může domyslet. Nejspíše to bude znamenat, že peníze budou rozdělovány netransparentně a neefektivně. To pak povede k tomu, že těžba fosilních paliv nebude moci být dostatečně rychle omezována, a tím se i sníží šance na úspěch v ochraně klimatu.
Je tu ještě další problém. Pokud lidé budou vidět, že se peníze na ochranu klimatu utrácejí neefektivně, mohou začít volit politiky, kteří budou klimatickou změnu ignorovat. Sama demokracie se tak postaví proti současným „snahám“ zmírnit klimatický rozvrat. To vše dokáže velmi vlivný fosilní průmysl na pravých místech adekvátně ocenit.
Kolika pouštím ještě dopustíme vzniknout, než začneme něco dělat?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tereza Sikorová
Otázkou je, jak vážné následky klimatického rozvratu budou muset nastat, aby světoví politici přestali hrát divadlo na ochranu klimatu a zavedli globální koncept zpoplatnění uhlíku při jeho těžbě a 100% dividendu. Aby k ochraně klimatu využili ty nejmocnější ekonomické nástroje jako jsou peníze a tržní prostředí, které spolu s využitím fosilních paliv přivedly naši civilizaci k současnému rozkvětu. A nechť se ty stejné nástroje postarají i o ochranu naší civilizace před klimatickým rozvratem.
Jaký první krůček k prosazení konceptu by mohl být vykonán
Představme si, že pro koncept globální uhlíkové daně s dividendou získáme třeba našeho pana premiéra. Premiér by o konceptu promluvil na půdě Evropského parlamentu a požádal o jeho projednání. Pokud by se EU za koncept postavila, mohl by být navržen reprezentanty EU k projednání na nejbližším světovém klimatickém summitu. Totéž ale může udělat i sám premiér. Víc bych si asi v současnosti nemohl přát. Každopádně je třeba ostražitě hlídat, aby základní myšlenka konceptu nebyla postupným ohýbáním a ústupky v důsledku mnohostranných tlaků zdeformována do neúčinné či dokonce kontraproduktivní podoby.Moje snaha zavést popsaný koncept klade na politiky velmi neobvyklý požadavek. Na základě dohody na globální úrovni se mohou vzdát náročné environmentální agendy. Jenže ona je zjevně lukrativní a vzdát se jí nechtějí. Můj požadavek je vlastně protipólem požadavků účastníků klimatických demonstrací, kteří po politicích žádají: „Dělejte pro klima mnohem víc!“ Chtějí, aby politici svou environmentální agendu zintenzivnili. V mnoha rozvinutých zemích politici ochotně reagují na jejich výzvy a získávají tím i úspěch ve volbách.
Proč se s politiky nedaří navázat o konceptu věcný dialog
Politik bývá pověřen konkrétní agendou a tu pokud možno bezkonfliktně prosazuje, přičemž klade důraz na to, aby si zajistil úspěch ve volbách. Takový přístup vede k ustáleným způsobům práce, které jsou mírně ovlivňovány tlaky různých zájmových skupin. S postupem času se tyto vyjeté koleje stávají stále hlubšími, což ztěžuje možnost radikálních změn. Pokud občan za politikem přijde s požadavkem, aby vyjeté koleje opustil, nelze se divit, že je elegantně odmítnut.Asi lze pochopit, že v polarizovaném politickém prostředí bude politik hledat téměř výlučně kompromisní řešení. Složitost a bezprecedentnost problému ochrany globálního klimatu způsobuje politikovu značnou nejistotu ohledně hledání optimální cesty, způsobuje bezradnost. Pak se nelze divit, že lehce podlehne nátlaku zelených lobbistů. Proč jim ale nemohou podat pomocnou ruku mladí ideologicky nezávislí kriticky myslící ekonomové, právníci a analytici? Ti si jsou jistě vědomi značných nedostatků v současném přístupu řešení klimatického rozvratu.
Kdy začala krystalizovat myšlenka globálního zpoplatnění těženého uhlíku a 100% dividendy
V roce 2005 byl přijat zákon o obnovitelných zdrojích. Ten fungoval v principu tak, že obnovitelné zdroje energie byly dotovány z veřejných peněz tím více, čím dráže elektřinu vyráběly. Tento přístup mi připadal absurdní a nespravedlivý vůči občanům. Trh by takové řešení striktně odmítl.V té době jsem si uvědomil, že očekávat od politiků dobrá řešení není možné, a že je třeba politiky vytlačit z rozhodování o opatřeních na ochranu klimatu. Ochrana klimatu by se měla stát organickou součástí našich životů a měla by probíhat nezávisle na momentální politické vůli.
V roce 2007 jsme s manželkou zveřejnili hlavní myšlenky konceptu v časopise Vesmír a očekávali jsme pozitivní odezvu. Bohužel se tak nestalo.
Co je na konceptu tak převratného
Navrhovaný koncept důsledně převádí jakékoli emise fosilního uhlíku na peníze, které se bezprostředně projeví v peněžence každého z nás. Klima pak chráníme všichni tím, že se dál chováme přirozeně tržně, tedy nakupujeme to, co je pro nás nejvýhodnější. Takto je kolektivní zájem o ochranu planety, který stále málokdo staví na první místo, převeden na individuální zájem, který mívá mnohem vyšší prioritu. To je ona úžasná vlastnost konceptu, která by s ochranou globálního klimatu mohla opravdu pohnout.Je si třeba uvědomit, že dosavadní politika ochrany klimatu také využívá finanční motivaci. Ta je základem dotací, zdanění i systému emisních povolenek. Jenže tato stávající politická strategie je extrémně nákladná při nízké efektivitě a byrokraticky náročná. Je prokázaně děravá, nesystematická, náchylná ke klientelismu. Navíc deformuje trh a je vnímána jako nespravedlivá.
Přečtěte si také |
Český dokumentární film Jiříkovo vidění získal Zvláštní uznání mezinárodní poroty na festivalu Jeden svet v Bratislavě
Bohužel z řady důvodů tato politika vlivným proudům vyhovuje, existuje snaha ji stále intenzivněji prosazovat a zakotvovat ji i právně. Nemá však reálnou šanci překonat nastavenou laťku ochrany klimatu. Je pouze otázkou času než obrovské finanční prostředky, které byly neefektivně utraceny, vyvolají rozhořčení mezi voliči. Ti to minimálně jasně vyjádří ve volbách a tím otevřou cestu pro změnu. Otázkou však zůstává, jaká změna to bude.
reklama
Jiří Svoboda
Autor je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Je autorem konceptu uhlíkové daně.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Další články autora |
Jak chápat klima jako příležitost
Jiří Svoboda: Quo vadis, teplárenství?
Jiří Svoboda: Zelené střechy – dobré řešení pro města?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (551)
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 07:43Tak především si myslím, že používání emotivních termínů jako "rozvrat" není na místě.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.1.2024 08:02 Reaguje na Ladislav Metelkataky si myslím, ale co bychom kvůli emocím neudělali, že?
Život na Zemi nezanikne, vše je otázka evoluce druhů, jen nemusí být s egoistickým Homo sapiens a o to se bojí. Ti, co generují strach, nikdy pořádně nežili.
Odpovědět
Život na Zemi nezanikne, vše je otázka evoluce druhů, jen nemusí být s egoistickým Homo sapiens a o to se bojí. Ti, co generují strach, nikdy pořádně nežili.
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 09:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAno, život na Zemi kvůli globálnímu oteplení, byť třeba o 12 °C nezanikne. Takže podle vás vše v pohodě. Smyslu zbytku příspěvku jsem neporozuměl.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.1.2024 09:51 Reaguje na Jiří Svobodakdyž chce někdo strašit, tak by se u toho neměl podělat. Ono to je pak nevěrohodné.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 09:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMohl byste být, prosím, konkrétnější, kdo kdy strašil a kdo kdy se podělal. Věcnou kritiku rád přijmu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.1.2024 10:00 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda: Je lidstvo schopno odvrátit nebo aspoň výrazně zmírnit globální klimatický rozvrat?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 11:32 Reaguje na Jaroslav ŘezáčV čem je to strašení a podělání se? V položení otázky?
Odpovědět
va
vaber
31.1.2024 10:17 Reaguje na Jiří Svobodalidstvo není schopno nic odvrátit i kdyby na to mělo prostředky ,to by se muselo nejdříve změnit myšlení, ale člověk svoje myšení nemění, to je vidět i zde v diskusích, každý tvrdošíjně setrvává na svých názorech a žádný předložený argument nechce přijmout,
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 11:36 Reaguje na vaberMám obavu, že i kdyby prostý lid své myšlení majoritně změnil, mocipáni to respektovat nebudou. Ale zkoušet se to musí.
Odpovědět
MP
Miloslav Pecka
31.1.2024 18:54 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, kde jste přišel na oteplení o 12 stupňů ? To je podle vás taky fyzika nebo křišťálová koule? A ještě dotaz; mohl byste mi přiblížit ten skutečný a nevyvratitelný důkaz o tom, že právě ta 3% CO2, kterými přispívá lidstvo k jeho koncentraci v atmosféře, je právě ta katastrofa a současně těch zbývajících 97% je v pohodě? A, prosím, nekrmte mě řečmi jako zvyšování výskytu sucha, hurikánů, tání ledovců a podobnými hloupostmi. To nejsou žádné důkazy. Dekuji
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 22:39 Reaguje na Miloslav PeckaAsi to musím napsat znovu trochu jinak: Ani HYPOTETICKÉ globální oteplení o 12 °C život na Zemi nevyhubí. S tím již souhlasíte?
Představte si třeba topení, kde cirkuluje voda a vy měříte průtok za čerpadlem. Když začnete před vodoměrem vodu dopuštět, naměříte o 3 % vyšší průtok. O množství vody v otopném systému nerohoduje velikost průtoku, ale množství dopouštěné vody. O klimatu nerozhoduje, jak rychle uhlík v biosféře cirkuluje (ukládá se do živé biomasy a opět se uvolňuje z tlející biomasy), ale kolik ho tam je, tedy kolik ho tam člověk přidává spalováním fosilních paliv.
Ano, je třeba porozumět tomu úplně nejzákladnějšímu - uhlíkové bilanci. K tomu hurikány opravdu nejsou potřeba.
Odpovědět
Představte si třeba topení, kde cirkuluje voda a vy měříte průtok za čerpadlem. Když začnete před vodoměrem vodu dopuštět, naměříte o 3 % vyšší průtok. O množství vody v otopném systému nerohoduje velikost průtoku, ale množství dopouštěné vody. O klimatu nerozhoduje, jak rychle uhlík v biosféře cirkuluje (ukládá se do živé biomasy a opět se uvolňuje z tlející biomasy), ale kolik ho tam je, tedy kolik ho tam člověk přidává spalováním fosilních paliv.
Ano, je třeba porozumět tomu úplně nejzákladnějšímu - uhlíkové bilanci. K tomu hurikány opravdu nejsou potřeba.
PE
ml
4.2.2024 22:47 Reaguje na Miloslav Pecka
Podporuji, co jste napsal v 18:54. Souhlasím s Vámi.
Odpovědět
JS
MU
Michal Ukropec
31.1.2024 21:54 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svoboda už aby to bylo. Byl by to konečně konec nesmyslných energeticky náročných baterek do autíček a jiných ekologických ( přírodě a klimatu škodících) nesmyslů.
Odpovědět
JS
MU
JS
va
vaber
31.1.2024 10:46 Reaguje na Jaroslav Řezáčže život na Zemi nezanikne je stejně jisté, jako že vy nezemřete
jen nikdo neví kdy
Odpovědět
jen nikdo neví kdy
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 09:38 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je samozřejmě věc názoru. Ta rychlost globálního oteplování je značná a jeho zastavení je při současném přístupu v nedohlednu. Já chápu rozvrat jako intenzivní nežádoucí proces, který se dnes v globálním klimatu bezesporu děje.
Odpovědět
va
vaber
31.1.2024 09:53 Reaguje na Ladislav Metelkarozvrat není na místě a tak se nemáme čeho bát,
proč takové divalo s klimatickou krizí?
Odpovědět
proč takové divalo s klimatickou krizí?
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 10:04 Reaguje na vaberPštros s hlavou v písku dělá přesně totéž. To má být vzor pro lidské chování?
Tady jde o fakta a nikoliv o slovíčkaření typu rozvrat/nerozvrat. Docela by mne mrzelo, kdyby diskuse na tomto "zamrzla".
Odpovědět
Tady jde o fakta a nikoliv o slovíčkaření typu rozvrat/nerozvrat. Docela by mne mrzelo, kdyby diskuse na tomto "zamrzla".
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 10:11 Reaguje na Jiří SvobodaJde i o slova, o názvy. Podle toho si totiž dělá názor veřejnost, která se v tom po odborné stránce tak moc nevyzná. A spousta lidí si "rozvrat" představuje podle toho, co viděli v béčkových nebo céčkových amerických filmech. Úplně mimo...
Odpovědět
va
vaber
31.1.2024 10:38 Reaguje na Ladislav Metelkatak o co vlastně jde? co se tou klimatickou krizí míní,nějaké lokální povodně,lokální sucho ,lokální vedro,,
to je něco co tady vždy bylo, to není a nemůže být pro nás žádný problém a je zcela nesmyslné tomu říkat klimatická krize
problém bude když se tyto jevy nestanou lokální a budou ve značné části planety ,
jak to ovlivní život lidí a život na celé planetě ? o tom můžeme diskutovat stále dokola a ke shodě nedojdeme,
to si myslíte že veřejnost nechápe , podmínky ve kterých se nedá žít,
co na tom odborníci chápou víc než obyčejní lidé,
ale chápu ,veřejnost se nesmí strašit , zváště když nikdo neví co se děje a stane
Odpovědět
to je něco co tady vždy bylo, to není a nemůže být pro nás žádný problém a je zcela nesmyslné tomu říkat klimatická krize
problém bude když se tyto jevy nestanou lokální a budou ve značné části planety ,
jak to ovlivní život lidí a život na celé planetě ? o tom můžeme diskutovat stále dokola a ke shodě nedojdeme,
to si myslíte že veřejnost nechápe , podmínky ve kterých se nedá žít,
co na tom odborníci chápou víc než obyčejní lidé,
ale chápu ,veřejnost se nesmí strašit , zváště když nikdo neví co se děje a stane
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 11:41 Reaguje na Ladislav MetelkaMožná svůj názor podsouváte příliš velké skupině ostatních. Ne všichni si dělají měřítko podle amerických filmů. Ale jistě, tady v diskusi jsou mnozí takoví.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.1.2024 12:23 Reaguje na Ladislav MetelkaJe na místě velmi. Někde to už probíhá, někde musíme počkat nějakou desítku let, ovšem výsledek je znám předem.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 12:28 Reaguje na Pavel HanzlJsou to změny, většinou nepříznivé, ale žádný rozvrat.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.1.2024 13:27 Reaguje na Ladislav MetelkaOtázkou je, co si představujete pod pojmem rozvrat. U nás ještě neprobíhá, jinde na světě už ano, rozšiřují se oblasti, kde člověk už nemůže žít vůbec. Vývoj zcela logicky a neodvratně spěje k rozvratu zcela globálnímu. Ovšem šance, že to lidé zvládnou, tu stále je. Další šance je, že se lidé vybijí v jaderné válce a bude vyřešeno.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 13:39 Reaguje na Pavel HanzlAle to není rozvrat klimatu, může to být někde rozvrat společnosti, ale ne klimatu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 14:35 Reaguje na Ladislav MetelkaŘekl bych, že tato diskuse nikam moc nevede a v problému klimatické změny jsou mnohem důležitější věci.
Odpovědět
LM
JO
Jarka O.
31.1.2024 14:41 Reaguje na Ladislav MetelkaTřeba já se vámi, Hanzlem aj. vyděsit nedám.
Odpovědět
LM
JO
Jarka O.
31.1.2024 14:48 Reaguje na Ladislav MetelkaCím vysvětlíte, že v J. Asii v tropech prší a je chladněji než obvykle, když má být období sucha a modrá obloha až do června?
Odpovědět
LM
JO
LM
JO
Jarka O.
31.1.2024 15:06 Reaguje na Ladislav MetelkaTak, a i ostatní výkyvy jsou pouhé počasí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 15:12 Reaguje na Jarka O.Konkrétní výkyv je počasí. Klima je o statistických vlastnostech atmosféry. Aby to bylo klima, muselo by se to stávat výrazně častěji než dříve.
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.1.2024 15:25 Reaguje na Ladislav MetelkaKlimatické zóny zůstávají stejné a existují ve více variantách, sušší, vlhčí, chladnější , teplejší, pořád jsou to stejné zóny, a klima se vždy měnilo. Kdyby ne, byl byste bez práce.
Odpovědět
PE
Petr Elias
31.1.2024 15:41 Reaguje na Jarka O.A není náhodou leden v Barmě chladnější a sušší měsíc? Tedy 17-32 stupňů v průměru a sem tam nějaká přeháňka? A teď tam mají dle předpovědi okolo 30. A nehlásí déšť. ;)
https://www.travelauthenticasia.com/best-time-to-visit-myanmar.aspx
Odpovědět
https://www.travelauthenticasia.com/best-time-to-visit-myanmar.aspx
JO
Jarka O.
31.1.2024 16:02 Reaguje na Petr EliasNo, ale 15 let, možná více, tam v lednu ani nekáplo, ted tam káplo tak, že se oproti minulým letům ochlazuje a leden je vlhčí.
Odpovědět
ig
31.1.2024 14:51 Reaguje na Jarka O.
Tak to já už jsem vyděšený. Z toho že lidi s jásotem hromadně páchají ekonomickou sebevraždu (tedy to je mi zatím fuk) a že mě vezmou sebou (to už vadí).
Odpovědět
JO
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 15:42 Reaguje naMyslím, že to je velmi smyslupná diskuse, vykřikovat, kdo je vyděšen a kdo ne.
Proto se také přidám, že i já jsem vyděšen, jak zoufale špatně je tak závažný globální problém řešen a naším demokraticky zvoleným zástupcm to zjevně nevadí.
Odpovědět
Proto se také přidám, že i já jsem vyděšen, jak zoufale špatně je tak závažný globální problém řešen a naším demokraticky zvoleným zástupcm to zjevně nevadí.
pk
pepa knotek
31.1.2024 08:43Žádný "klimatický rozvrat" se nekoná, je to jen další z vyfabulovaných termínů ke strašení lidstva, to že led v severním ledovém oceánu po roce 2000 roztaje se vykládalo už před 50 lety - tehdy frčel termín "globální oteplování" teď to inovovali na "klimatickou změnu". V době klimatického optima před několika tisíci lety bylo tepleji než dnes a civilizace na zeměkouli zažívaly nebývalý rozkvět až do doby, kdy se ochladilo. CO2 je užitečný plyn bez kterého bychom chcípli hladem, je ho v atmosféře pouze 0,04 %, díky němu funguje fotosyntéza, čím je ho více tím lépe, rostou výnosy plodin, roste výroba potravin pro populaci. Nadměrná porodnost a růst populace v některých oblastech - to je pro lidstvo problém v návaznosti na spotřební charakter ekonomik (zhýralá spotřeba, neřešené odpady, rabování surovin, ničení zelené přírody, tvorba tepelných ostrovů apod.) Celá agenda dekarbonizace je další podvod sloužící k deindustrializaci, okrádání a snížení životního standartu většiny obyvatel, které si to zatím neuvědomuje.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 09:53 Reaguje na pepa knotekAno, uvedl jste řadu důležitých faktů ve prospěch globálního oteplení. V rámci objektivity byste ale měl uvést i ty v neprospěch.
Jistě, lidstvo má spoustu dalších velmi vážných problémů, které správně uvádíte a které dnes pociťujeme jako vážnější než globální klimatickou změnu. Zkuste se, prosím, zamyslet, zda představený koncept nemůže napomoci i v jejich efektivním řešení.
Odpovědět
Jistě, lidstvo má spoustu dalších velmi vážných problémů, které správně uvádíte a které dnes pociťujeme jako vážnější než globální klimatickou změnu. Zkuste se, prosím, zamyslet, zda představený koncept nemůže napomoci i v jejich efektivním řešení.
LM
JŘ
va
vaber
31.1.2024 10:01 Reaguje na pepa knotekviděl jsem dokument BBC o suchu a vedru v Amazonii,letecké záběry na uschlou vegetaci pralesa,voda v řece 40°C ,po ní plavali mrtví delfíni, ti mají taky tělesnou teplotu 37°C jak člověk, vzduch plný kouře od hořícího pralesa,
to se moc neukazuje, aby se nestrašili lidi,
dokud se to neděje nám ,nezajímá nás to
Odpovědět
to se moc neukazuje, aby se nestrašili lidi,
dokud se to neděje nám ,nezajímá nás to
VM
Vladimir Mertan
31.1.2024 10:54 Reaguje na vaberhttps://www.ta3.com/clanok/908733/ludske-tvare-a-postavy-vyryte-do-kamena-sucho-v-povodi-amazonky-odhalilo-cennu-historiu
Brazílske ministerstvo vedy pripisuje súčasné sucho skorému nástupu klimatického fenoménu El Niño. V riečnom prístave v Manause hladina klesla na najnižšiu úroveň od roku 1902. Mnoho lodí uviazlo na dne a osídlenia na brehoch riek sa ocitli bez dodávok jedla a pitnej vody.
Odpovědět
Brazílske ministerstvo vedy pripisuje súčasné sucho skorému nástupu klimatického fenoménu El Niño. V riečnom prístave v Manause hladina klesla na najnižšiu úroveň od roku 1902. Mnoho lodí uviazlo na dne a osídlenia na brehoch riek sa ocitli bez dodávok jedla a pitnej vody.
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 11:44 Reaguje na Vladimir MertanA ten brzký nástup El Niña nastal proč? Někde zamával motýl příliš křídly?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 11:45 Reaguje na Jiří SvobodaŽádnou jednotlivou událost nelze přisuzovat změně klimatu, protože klima je statistický pojem.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 12:25 Reaguje na Ladislav MetelkaLze jí přisuzovat změnu četnosti nebo pravděpodobnosti. Takže lze i nelze.
Myslím si, že změna řídících proudění, ať už v atmosféře či v oceánech, tam už je ta příčinnost dosti veliká.
Odpovědět
Myslím si, že změna řídících proudění, ať už v atmosféře či v oceánech, tam už je ta příčinnost dosti veliká.
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 12:27 Reaguje na Jiří SvobodaZměnu četnosti ano, jednu událost ne.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 14:41 Reaguje na Ladislav MetelkaPokud zvýším četnost třeba suchého léta z 20 na 80 %, tak to určité suché léto lze chápat jako z velké části zapříčiněné globálním oteplením.
Ale zase je to o slovech a ne o podstatě problému. Myslím, že to oba chápeme stejně a nemá význam se tu dohadovat.
Odpovědět
Ale zase je to o slovech a ne o podstatě problému. Myslím, že to oba chápeme stejně a nemá význam se tu dohadovat.
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 14:46 Reaguje na Jiří SvobodaOvlivněné ano. Způsobené ne. Jak by jinak mohlo existovat při oteplování těch 20% "nesuchých" let?
Odpovědět
JS
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.1.2024 13:38 Reaguje na Jiří Svobodazměny se na Zeměkouli děly odjakživa. Akorát dnes je z toho víc lidí vyhoukaných. Země vrací péči, jakou se lidi o ní starají, rozodně to není o CO2 ten vliv není zásadní ani jediný. Ale politici a ekologisti dělají, že nic jiného neznají.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 13:40 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNení jediný, je ale zásadní (většinový).
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 14:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčV posledních 40 letech se globálně oteplilo o 0.8 °C. Jak to jinak kvantitativně vysvětlíte, když ne nárůstem CO2 coby primární příčinou. Tím, že lidé pohazují petky v lese nebo staví silnice?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
31.1.2024 20:49 Reaguje na Jiří SvobodaNa takovouhle otazku musi byt nejprve protiotazka: Kolikat za poslednich 1000, 10000, 1000000
se zmenila teplota za 40 let o 0.8 stupnu? Tipuju, ze mockrat... Tipuju ze takovyhle jev klidne mohl nastat s cetnosti jednou za 200 let - a jak to vyvratite? Samozrejme, ze alibisticka odpoved zni "mereni do toku 1900 nemame tak presna, aby na podobnou otazku bylo mozno rozumne odpovedet"
Odpovědět
se zmenila teplota za 40 let o 0.8 stupnu? Tipuju, ze mockrat... Tipuju ze takovyhle jev klidne mohl nastat s cetnosti jednou za 200 let - a jak to vyvratite? Samozrejme, ze alibisticka odpoved zni "mereni do toku 1900 nemame tak presna, aby na podobnou otazku bylo mozno rozumne odpovedet"
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 21:32 Reaguje na Miloš ZahradníkProč kladete otázky, o nichž víte, že jsou nezodpověditelné? Čemu to pomůže?
Odpovědět
ml
MZ
Miloš Zahradník
31.1.2024 21:08 Reaguje na Jiří SvobodaKlidne uznam, ze tvrzeni "mezi narusem svetoe populace o 5 miliard jedincu Homo Sapiens a zvysenim globalni teploty bude nejspis nejaky pricinny vztah, nejde jen o pouhou matematickou korelaci o niz dnes jeste nevime, cim muze byt oduvodnena. Proc ta pricinnost nemuze byt dana hlavne take nejakym dalsim, uplne jinym faktorem nez je obsah CO_2 - treba zmenou albeda povrchu Zeme (ten povrch vypada dnes na podstatne casti zemske souse hodne jinak nez v dobach pred par desetiletimi) Ci nejakym uplne jinym faktorem, jehoz vliv nejsme dnes jeste schopni pochopit. Hlavni je ale ta otazka za to zvyseni o 0.8 stupnu je neco neobvykleho nebo naopak pro dynamicky system zemskeho klimatu poslednich bud
3 miliar let (od zformovani oceanu) nebo tedy rekneme pul/miliardy let (od zrodu biosfery - jako podstatneho klimatickeho faktoru - nejprve v morich a pak i na sousi uplne normalnim
Odpovědět
3 miliar let (od zformovani oceanu) nebo tedy rekneme pul/miliardy let (od zrodu biosfery - jako podstatneho klimatickeho faktoru - nejprve v morich a pak i na sousi uplne normalnim
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 21:42 Reaguje na Miloš ZahradníkSoučasný růst globální teploty je způsoben znerovnovážněním obrovských toků tepla/energie a lze pochybovat, že toto není schopna věda postihnout. Nárůst skleníkového jevu emisemi CO2 několikrát zesílený nárustem množství vodní páry v atmosféře toto velmi dobře kvantitativně vysvětluje.
Máte jistě právo takto spekulovat. Ale abyste mohl být brán vážně, je třeba vyvrátit dominantní vliv CO2 v součinnosti s vodní párou a kvantitativně doložit jiné/alternativní vysvětlení.
Tak do toho!
Pokud to nesvedete, nezbývá rozumnému člověku, než přijmout tu CO2 teorii.
Odpovědět
Máte jistě právo takto spekulovat. Ale abyste mohl být brán vážně, je třeba vyvrátit dominantní vliv CO2 v součinnosti s vodní párou a kvantitativně doložit jiné/alternativní vysvětlení.
Tak do toho!
Pokud to nesvedete, nezbývá rozumnému člověku, než přijmout tu CO2 teorii.
MZ
Miloš Zahradník
31.1.2024 23:24 Reaguje na Jiří SvobodaMuzete mi dat nejaky odkaz na to, jak se zmenilo mnozstvi vodni pary v zemske atmosfere - a hlavne, jak se zmenily proporce mezi plynnym H_2O v oblacich a kapalnym H_2O cili jaka ja soucasna statistika ruznych druhu mraku. Znaji meteorologove vubec hodnoty velicin jako je aktualni totalni obsah vody v atmosfere a jak se meni v prubehu desetileti. (V prubehu nekolika dni to asi globalni meteo modely kalkuluji)
Nárůst skleníkového jevu emisemi CO2 několikrát zesílený nárustem množství vodní páry v atmosféře toto velmi dobře kvantitativně vysvětluje.
Uplne proste otazky do zamepisu zakladni skoly. Kolik km^3 vody spadne na zemsky povrch a do okeanu za jeden den? Jak silne tahle velicina fluktuuje v zavislosti na rocni dobe. Jak se meni osvit
skrz mraky na cele zemekouli resp. pokud takova cisla mame z meteo modelu do jake miry jsou presna? Jak se meri treba srazky nad oceany. (Odpoved je myslim zrejme: vcelku nijak jsou to vsechno jen "odborne" odhady
Odpovědět
Nárůst skleníkového jevu emisemi CO2 několikrát zesílený nárustem množství vodní páry v atmosféře toto velmi dobře kvantitativně vysvětluje.
Uplne proste otazky do zamepisu zakladni skoly. Kolik km^3 vody spadne na zemsky povrch a do okeanu za jeden den? Jak silne tahle velicina fluktuuje v zavislosti na rocni dobe. Jak se meni osvit
skrz mraky na cele zemekouli resp. pokud takova cisla mame z meteo modelu do jake miry jsou presna? Jak se meri treba srazky nad oceany. (Odpoved je myslim zrejme: vcelku nijak jsou to vsechno jen "odborne" odhady
MZ
Miloš Zahradník
31.1.2024 23:25 Reaguje na Miloš Zahradníkpardon ten prostredni odstavec textu je Vas :)
ja mu pouze oponuji
Odpovědět
ja mu pouze oponuji
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 08:20 Reaguje na Miloš ZahradníkSložité otázky, ale data, která by Vám úpomohla, jsou. Kvanta dat např. na https://cds.climate.copernicus.eu/cdsapp#!/search?type=dataset , jen si vybrat, stáhnout a analyzovat.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:08 Reaguje na Ladislav MetelkaDíky za pomoc. Pan Zahradník se do toho jistě rád pustí.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.2.2024 10:17 Reaguje na Jiří SvobodaFilosofove se snazili svet vykladat, ale je treba ho zmenit. Tenhle citat Marxe (nebo Engelse) se nam snazil bolsevik kdysi vnutit jako navod k cinnosti - a stejne se chovaji dnesni politicti klimatologove. Vedci nemaji rozkazovat, co se ma delat Ve3dci se maji snazit spolecnosti - nebo aspon te jeji vzdelanejsi casti, ktera o to ma zajem - vysvetlit, pro by dle jejich nazoru bylo vhodne neco udelat. To se bolsevikovi nepodarilo - nejpis ani nemohlo podarit a uplne stejne je to s dnesni politickou klimatologii. Pokud nikdo z klimatologu neumi napsat kvalitni pojednani
pro vzdelanou verejnost (treba spoluzaky tech klimatologu kteri nebyli horsi v matematice a fyzice, spis naopak) jakym zpusobem se domnivaji, ze zmena koncentrace urcitych sklenikovych plynu pusobi zmeny napr. v te vodni bilanci a statistice mraku - kde pak berou tu drzost prosazovat jejich ocividne velmi neuplne pochopeni sloziteho jevu zvaneho vyvoj zemskeho klimatu bolsevickym zpusobem jako jako "vedecke oduvodneni" potreby totalne prekopat soucasnou spolecnost
Odpovědět
pro vzdelanou verejnost (treba spoluzaky tech klimatologu kteri nebyli horsi v matematice a fyzice, spis naopak) jakym zpusobem se domnivaji, ze zmena koncentrace urcitych sklenikovych plynu pusobi zmeny napr. v te vodni bilanci a statistice mraku - kde pak berou tu drzost prosazovat jejich ocividne velmi neuplne pochopeni sloziteho jevu zvaneho vyvoj zemskeho klimatu bolsevickym zpusobem jako jako "vedecke oduvodneni" potreby totalne prekopat soucasnou spolecnost
PE
Petr Elias
1.2.2024 10:23 Reaguje na Miloš ZahradníkDle toho dlouhého blábolivého komentáře soudím, že jste zoufalý a v koncích. Takový matematický geroj jako vy by měl přeci tu analýzu dat zmáknout jedna dvě, ne? :)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 10:24 Reaguje na Miloš ZahradníkJá souhlasím. Proto třeba IPCC má ve svých zásadách být "policy relevant", "policy neutral" ale ne "policy prescriptive".
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 13:58 Reaguje na Miloš ZahradníkVy zjevně zastáváte následující filosofii.
V komplikovaněm systému mohu lehce zabřednout do podrobností, které nedokážu dostatečně přesně nasimulovat/namodelovat. To znamená, že nejsem schopen celý systém popsat přesně/správně. Proto o tomto systému nemohu nic kloudného říci a tudíž nemohou být správné ani závěry vyplývající z jednodušších modelů, které umožní základní mechanismy pochopit.
To je jako byste říkal, že spalovací motor nemůže fungovat, protože nejsme schopni popsat prohořívání směsi vzduch a benzinu na úrovni molekulární dynamiky.
Ale hlavně že tam zatáhnete Velkou říjnovou.
Odpovědět
V komplikovaněm systému mohu lehce zabřednout do podrobností, které nedokážu dostatečně přesně nasimulovat/namodelovat. To znamená, že nejsem schopen celý systém popsat přesně/správně. Proto o tomto systému nemohu nic kloudného říci a tudíž nemohou být správné ani závěry vyplývající z jednodušších modelů, které umožní základní mechanismy pochopit.
To je jako byste říkal, že spalovací motor nemůže fungovat, protože nejsme schopni popsat prohořívání směsi vzduch a benzinu na úrovni molekulární dynamiky.
Ale hlavně že tam zatáhnete Velkou říjnovou.
MZ
Miloš Zahradník
1.2.2024 18:18 Reaguje na Jiří SvobodaTo srovnani se spalovacim motorem neni zrovna nejvhodnejsi. 1) Mame jen jednu Zemekouli zatimco spalovacich motoru bylo za poslednich 120 let vyrobeno hodne a schopni technici je testovali pro ruzne druhy paliva a hledali optimalni konstrukci takoveho motoru pro ruzne druhy pouziti. 2) Ony existuji i pocitacove modely spalovacich motoru? Kam by se strikalo virtualni palivo v prislusnem pocitacovem programu?
Kdyby lidstvo vlastnilo jen jeden spalovaci motor a zkoumalo jeho
ucinnost pomoci desetiletych (nebo teda i kratsich :) prumeru jeho spotreby - tak by spalovaci motory nikdy nedosahly patricne dokonalosti. 3) No a pri vsi ucte k technikum vyvijejicim a vylepsujicim spalovaci motory je klimaticky system Zeme nekonecnekrat slozitejsi zalezitost nez spalovaci motor. Slozitym jevum jak fazove prechody v systemu, ktwery Vy tak rad oznacujete jako "rovnovazny" (kondenzace vodni pary do kapek v mracich) apod. se konstrukteri spalovacich motoru vyhybaji. Jista periodicnost vyvoje klimatickeho systemu je uplne jineho charakteru nez periodicnost prace teplenych stroju atd.
Proste- naprosto zavadejici prirovnani
A to moje zatahovani citatu Marxe do soucasne diskuse politickych spicek o politicke klimatologii v soucasne EU je bohuzel zcela pripadne
Odpovědět
Kdyby lidstvo vlastnilo jen jeden spalovaci motor a zkoumalo jeho
ucinnost pomoci desetiletych (nebo teda i kratsich :) prumeru jeho spotreby - tak by spalovaci motory nikdy nedosahly patricne dokonalosti. 3) No a pri vsi ucte k technikum vyvijejicim a vylepsujicim spalovaci motory je klimaticky system Zeme nekonecnekrat slozitejsi zalezitost nez spalovaci motor. Slozitym jevum jak fazove prechody v systemu, ktwery Vy tak rad oznacujete jako "rovnovazny" (kondenzace vodni pary do kapek v mracich) apod. se konstrukteri spalovacich motoru vyhybaji. Jista periodicnost vyvoje klimatickeho systemu je uplne jineho charakteru nez periodicnost prace teplenych stroju atd.
Proste- naprosto zavadejici prirovnani
A to moje zatahovani citatu Marxe do soucasne diskuse politickych spicek o politicke klimatologii v soucasne EU je bohuzel zcela pripadne
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 08:21 Reaguje na Miloš ZahradníkVy tu trdošíjně melete pořád to samé. Snažím se vám opakovaně vysvětlit, že i velmi komplikované jevy lze docela dobře popsat jednoduchými modely a to pro velmi dobrý odhad dominujících jevů/příčin úplně postačuje. Problém některých je zjevně ten, že ani ty jednoduché popisy nejsou schopni pochopit, natož prověřit. A tak si pořád melou to své, že o příčinách globální klimatické změny nic nemůžeme vědět, tudíž ani CO2 za nic nemůže, vše se děje mimo nás a je dáno čistě přírodou.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.2.2024 09:52 Reaguje na Jiří SvobodaJa se Vam ale opakovane snazim vysvetlit neco jineho. Ze i velmi jednoduche, hrackove modely - napr. Lorenzuv atraktor -dokazi dobre vystihnout slozitost chovani daneho systemu. Coz je opak nazoru, ktery se snazite prosazovat Vy. Zda klimaticky system ma chovani "chaotickeho" typu jako mnohe "jednoduche" modely dynamickych systemu nikdo
asi dnes seriozne nemuze rici a zrovna tak nejspis nelze rozhodnout, zda aktualni oteplovani a rust koncentrace CO_2 nebo obecneji rust hustoty osidleni povrchu Zeme druhem Homo Sapiens
splu nejak "koreluji" Mimochodem "korelace" je pojem z teorie pravdepodobnosti a statistiky a tady mate jeden exemplar - nasi Zemekouli - na kterou se pouziva metodologie vyvinuta pro uplne jine situace. Je totiz rozdil vymyslet leky pro mnozinu
10 miliard jedincu nebo vymyslet "leky" a studovat pomoci "statistiky" jedinecny konkretni objekt
Abych pravdu rekl, mne klimaticke modely nezajimaji, neverim ze v soucasnosti jsou schopny tak slozitou vex jako je vyvoj klimatu posoudit
Zacal bych treba otazkami ohledne uhli a vapancu. Dokazi klimatologove vysvetlit proc/kdy se v geologicke historii tvorilo vice uhli a vapancu nez jindy? Konkretne uhli - tvorilo se v historii rovnomerne v case nebo ne? Takoveto a spousta dalsich otazek prece souvisi s tim, jak se menila koncentrace CO_2 jak se to projevovalo na klimatu a zda je jasnejsi jaky byl mechanismus tech zmen.
No a kontrolni otazka. Bude li lidstvo dale palit "fosilni" palive stejnym nebo i vyssim tempem (treba nafty se zda byt v zemi radove vice, nez se v rimskem klubu pred casem domnivali co bude za 100 nebo 200 let. Vyhori zemekoule nebo co nas ceka? :)
Odpovědět
asi dnes seriozne nemuze rici a zrovna tak nejspis nelze rozhodnout, zda aktualni oteplovani a rust koncentrace CO_2 nebo obecneji rust hustoty osidleni povrchu Zeme druhem Homo Sapiens
splu nejak "koreluji" Mimochodem "korelace" je pojem z teorie pravdepodobnosti a statistiky a tady mate jeden exemplar - nasi Zemekouli - na kterou se pouziva metodologie vyvinuta pro uplne jine situace. Je totiz rozdil vymyslet leky pro mnozinu
10 miliard jedincu nebo vymyslet "leky" a studovat pomoci "statistiky" jedinecny konkretni objekt
Abych pravdu rekl, mne klimaticke modely nezajimaji, neverim ze v soucasnosti jsou schopny tak slozitou vex jako je vyvoj klimatu posoudit
Zacal bych treba otazkami ohledne uhli a vapancu. Dokazi klimatologove vysvetlit proc/kdy se v geologicke historii tvorilo vice uhli a vapancu nez jindy? Konkretne uhli - tvorilo se v historii rovnomerne v case nebo ne? Takoveto a spousta dalsich otazek prece souvisi s tim, jak se menila koncentrace CO_2 jak se to projevovalo na klimatu a zda je jasnejsi jaky byl mechanismus tech zmen.
No a kontrolni otazka. Bude li lidstvo dale palit "fosilni" palive stejnym nebo i vyssim tempem (treba nafty se zda byt v zemi radove vice, nez se v rimskem klubu pred casem domnivali co bude za 100 nebo 200 let. Vyhori zemekoule nebo co nas ceka? :)
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 09:56 Reaguje na Miloš ZahradníkNevěříte... Takže je to o víře, což u vědce není zrovna dobrá vizitka. Chcete algoritmický popis takového modelu, abyste se mohl podívat, jak dobrý je, případně tam najít chyby, nedosatky,...
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.2.2024 10:26 Reaguje na Ladislav MetelkaJazyk neni vzdy prisne formalne logicky. Neverit
- barnumske reklame na neco neni opakem viry (v Boha atd.) Mam urcite matematicke zkusenosti se slozitym chovani zdanlive velmi jednoduchych "hrackovych" fyzikalnich systemu takze kdyz slyslm slovo "model klimatu" jsem obezretny :) Kdyz to tedy opet zjednodusim tak pokud takovy model - rekneme pro rok 2050 jak nas strasi v IPCC,EU a jinde neni jen prikladani pravitka ci krivitka tedy modelem kde se steluji nejake parametry
aby se tim "vysvetlil" nejaky klimaticky zapis minulosti nebo soucasnosti
tak takovy model musi mit i nejazkou predikci pro
roky 2100 - 2200. ne? Za predpokladu (ktery sice neplati ale presto muzeme takovou otazku klast) ze
lidstvo zacne od tedka zit udrzitelnym stylem roku 2020.Proc se takove prognozy nepublikuji? Ja si myslim ze proto, ze by bylo okamzite jasne jak jsou ty modely neverohodne :) Myslim, ze klimatologove by meli hlavne studovat/merit minulost a nepoustet se do tak zaludnych veci jako je predikce budoucnosti. Navic za pouziti tak chatrnych informaci, jake mame dnes vzdyt treba o chovani okeanu ale i tech mraku toho je zatim znamo prilis malo
Odpovědět
- barnumske reklame na neco neni opakem viry (v Boha atd.) Mam urcite matematicke zkusenosti se slozitym chovani zdanlive velmi jednoduchych "hrackovych" fyzikalnich systemu takze kdyz slyslm slovo "model klimatu" jsem obezretny :) Kdyz to tedy opet zjednodusim tak pokud takovy model - rekneme pro rok 2050 jak nas strasi v IPCC,EU a jinde neni jen prikladani pravitka ci krivitka tedy modelem kde se steluji nejake parametry
aby se tim "vysvetlil" nejaky klimaticky zapis minulosti nebo soucasnosti
tak takovy model musi mit i nejazkou predikci pro
roky 2100 - 2200. ne? Za predpokladu (ktery sice neplati ale presto muzeme takovou otazku klast) ze
lidstvo zacne od tedka zit udrzitelnym stylem roku 2020.Proc se takove prognozy nepublikuji? Ja si myslim ze proto, ze by bylo okamzite jasne jak jsou ty modely neverohodne :) Myslim, ze klimatologove by meli hlavne studovat/merit minulost a nepoustet se do tak zaludnych veci jako je predikce budoucnosti. Navic za pouziti tak chatrnych informaci, jake mame dnes vzdyt treba o chovani okeanu ale i tech mraku toho je zatim znamo prilis malo
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 10:31 Reaguje na Miloš ZahradníkAle publikují, podívejte se do zpráv IPCC. Jenže tady záleží na tom, jak se budou vyvíjet forcingy. Tedy pro jednoduchost - hlaně jestli (nebo jak) se změní sluneční aktivita, jak porostou nebo neporostou koncentrace skleníkových plynů. Vy to víte? Já ne a neví to nikdo. Proto se to počítá pro více eventualit (scénářů), ale počítá se to.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 10:44 Reaguje na Miloš Zahradníkhttps://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/downloads/report/IPCC_AR6_WGI_FullReport_small.pdf , kapitola 4.7.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 14:42 Reaguje na Miloš ZahradníkSoučasné oteplování Země je díky obrovskému novému (dříve neexistunícímu) přísunu tepla nebo drastickému snížení odsunu tepla. Pro pochopení stačí rozebrat tuto energetickou bilanci a vyhodnotit, co to v posledních 100 letech mohlo způsobit.
Pokud toho nejste schopen, pak nejste schopen správně uchopit problém klimatické změny.
Odpovědět
Pokud toho nejste schopen, pak nejste schopen správně uchopit problém klimatické změny.
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 08:32 Reaguje na Miloš ZahradníkPojem "politická klimatologie" je blbost. Buď je to klimatologie, nebo politika.
Odpovědět
va
vaber
1.2.2024 09:44 Reaguje na Ladislav Metelkamoje laická představa je že klima představuje počasí které v určité oblasti převládá,
nebo chcete li obráceně,když se změní klima budeme mít jiné počasí a když to bude klimatická krize bude to krizové počasí
Odpovědět
nebo chcete li obráceně,když se změní klima budeme mít jiné počasí a když to bude klimatická krize bude to krizové počasí
PH
Pavel Hanzl
31.1.2024 13:31 Reaguje na pepa knotekV době klimatického optima před tisíci lety tepleji skutečně nebylo, už dnes jsme o něco málo výš, loňský rok byl nejteplejší za snad milión let. Ta dekarbonizace řeší i tu "zhýralou" spotřebu především čadících uhláků a dýzlů.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
31.1.2024 19:42 Reaguje na Pavel HanzlTrošku si doplňte vzdělání. Za předchozí doby meziledové bylo globálně tepleji než dnes (hladina moří + 6m), v Británii žili hroši a bylo to před nějakými 150 tis. lety.
Jo a neví se, jestli tehdy naši předchůdci s globální změnou klimatu něco dělali a co pokládali za její příčinu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l
Odpovědět
Jo a neví se, jestli tehdy naši předchůdci s globální změnou klimatu něco dělali a co pokládali za její příčinu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l
BM
Břetislav Machaček
31.1.2024 10:15Lidé v chudých zemích se bojí hladu. Lidé v zemích zmítaných válkou smrti.
No a čím, postrašit lidi v zemích, kde nehrozí hladomor a kde se neválčí?
Dobrým strašákem je změna podnebí s hladomory a válkami o zdroje vody.
Ze strachu jsou ochotní zbytečně měnit auta, kotly a jiné spotřebiče za
novější, jsou ochotni platit více za paliva, za zateplení budov, za nové zdroje energie atd. K tomu se připočte taky ten strach z války a jsou
ochotní platit více za zbraně a munici. Výsledkem je rozjezd stagnující ekonomiky směrem k inovacím všeho druhu a dalšímu bohatnutí producentů.
Představte si stagnující odbyt a jeho následky. Tomu se boj proti změnám klimatu snaží zabránit všemi těmi inovacemi, zákazy starých zařízení a jejich náhradou za údajně ekologické. To, že tu nejde o príma kšeft není jasné pouze nedoukům, kteří tomu uvěřili stejně ,jako dodnes věří lidé v bohy. Nikdo nikdy bohy neviděl, ale za víru v bohy jsou schopní klidně zabíjet. Totéž je víra v konec planety, pokud budeme nadále používat
uhlíková paliva, která tu vznikla právě z CO2 a zase se k němu vracejí.
Tak bující život jako v době jejich vzniku lidstvo nikdy nezažilo a proč
se ho bojí? Bojí se ho pouze díky strašení neznámem, které si nedovede
představit? Život je krátký a bohatí se neomezují, létají tryskáči po
světě, vytápějí stopokojové vily s bazény a víte proč? Protože nejsou
hloupí a vědí, že ta změna je nevyhnutelná a odmítají se omezovat tak,
jak k tomu nutí ostatní a aby vydělali na těch všech inovacích a válkách.
Neříkám zbytečně plýtvat, ale s rozumem si dopřát toho, co už po smrti
nebude. Náboženský klér a bohatí si dopřávali všeho dosyta za života,
protože věděli, že Nebe, které slibují chudým není. Dnes bohatí chudým
vnucují strach z klimatických změn a sami si užívají přepychu, protože
ví, že to nelze zvrátit. Musíme se změnám přizpůsobit stejně, jako už
generace před námi. Z Afriky přišli do tehdy teplé Evropy, po ochlazení
si oblékli kožichy ze zvířat a zatopili si, aby nezmrzli. Kdyby byli
jako my nyní, tak se budou bát topit, aby se neoteplovalo? Naopak to
vědět, tak topí jako zběsilí, aby jim bylo tepleji. Později mrzlo
méně a méně a občas mrzlo zase více. Vždy na to doplatili pouze
ti nepřipravení čekající tehdy na boží zázrak a nyní na "gryndýl"
který změny zastaví. Je to nové náboženství pro labilní lidi, kteří
se bez bohů a "bohů" jako "gryndýl" v životě neobejdou. Potřebují
víru k životu, aby mohli po asketickém životě v klidu umřít a těšit
se na Nebe, které si nedopřáli za života.
Odpovědět
No a čím, postrašit lidi v zemích, kde nehrozí hladomor a kde se neválčí?
Dobrým strašákem je změna podnebí s hladomory a válkami o zdroje vody.
Ze strachu jsou ochotní zbytečně měnit auta, kotly a jiné spotřebiče za
novější, jsou ochotni platit více za paliva, za zateplení budov, za nové zdroje energie atd. K tomu se připočte taky ten strach z války a jsou
ochotní platit více za zbraně a munici. Výsledkem je rozjezd stagnující ekonomiky směrem k inovacím všeho druhu a dalšímu bohatnutí producentů.
Představte si stagnující odbyt a jeho následky. Tomu se boj proti změnám klimatu snaží zabránit všemi těmi inovacemi, zákazy starých zařízení a jejich náhradou za údajně ekologické. To, že tu nejde o príma kšeft není jasné pouze nedoukům, kteří tomu uvěřili stejně ,jako dodnes věří lidé v bohy. Nikdo nikdy bohy neviděl, ale za víru v bohy jsou schopní klidně zabíjet. Totéž je víra v konec planety, pokud budeme nadále používat
uhlíková paliva, která tu vznikla právě z CO2 a zase se k němu vracejí.
Tak bující život jako v době jejich vzniku lidstvo nikdy nezažilo a proč
se ho bojí? Bojí se ho pouze díky strašení neznámem, které si nedovede
představit? Život je krátký a bohatí se neomezují, létají tryskáči po
světě, vytápějí stopokojové vily s bazény a víte proč? Protože nejsou
hloupí a vědí, že ta změna je nevyhnutelná a odmítají se omezovat tak,
jak k tomu nutí ostatní a aby vydělali na těch všech inovacích a válkách.
Neříkám zbytečně plýtvat, ale s rozumem si dopřát toho, co už po smrti
nebude. Náboženský klér a bohatí si dopřávali všeho dosyta za života,
protože věděli, že Nebe, které slibují chudým není. Dnes bohatí chudým
vnucují strach z klimatických změn a sami si užívají přepychu, protože
ví, že to nelze zvrátit. Musíme se změnám přizpůsobit stejně, jako už
generace před námi. Z Afriky přišli do tehdy teplé Evropy, po ochlazení
si oblékli kožichy ze zvířat a zatopili si, aby nezmrzli. Kdyby byli
jako my nyní, tak se budou bát topit, aby se neoteplovalo? Naopak to
vědět, tak topí jako zběsilí, aby jim bylo tepleji. Později mrzlo
méně a méně a občas mrzlo zase více. Vždy na to doplatili pouze
ti nepřipravení čekající tehdy na boží zázrak a nyní na "gryndýl"
který změny zastaví. Je to nové náboženství pro labilní lidi, kteří
se bez bohů a "bohů" jako "gryndýl" v životě neobejdou. Potřebují
víru k životu, aby mohli po asketickém životě v klidu umřít a těšit
se na Nebe, které si nedopřáli za života.
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 11:52 Reaguje na Břetislav MachačekVy vždycky napíšete spoustu slov, ale to, co podstatného chcete vyjádřit, bohužel, zanikne. Na takovou směsici nelze smysluplně reagovat.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.1.2024 13:23 Reaguje na Jiří SvobodaJá to řeším velmi jednoduše. Nečtu to vůbec, bo vím, že pan Macháček mele to samé pořád dokola. Je normální grafoman, což je ještě v pohodě, pokud ho nic jiného netrápí.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
31.1.2024 19:35 Reaguje na Jiří SvobodaMne naopak poznamky pana machacka pripadaji vecne, na rozdil od ideologickych vykriku ci snah hodnotit slozite vyvijejici se realitu jednim "vedecky" se tvaricim cislem jako je obsah uhliku v nejake konkretni substanci (at jiz jde o kbelik uhli nebo treba telo jedince druhu Homo Sapiens atd.)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 21:45 Reaguje na Miloš ZahradníkAsi máte s Macháčkem stejnou krevní skupinu.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
31.1.2024 23:07 Reaguje na Jiří SvobodaVaše zhodnocení Machačkových komentů mi připadá velmi výstižné.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
31.1.2024 10:49https://www.epochtimes.cz/2024/01/30/norsky-statisticky-urad-popira-klimaticky-narativ-co%e2%82%82-je-prilis-slaby-na-to-aby-ovlivnil-teplotu/?utm_source=newsletter&utm_medium=e-mail&utm_campaign=nowall
Do jaké míry se mění teplota v důsledku emisí skleníkových plynů? Touto otázkou se nedávno zabývali oficiální norští statistici. Jejich závěr zní: emise CO₂, zejména antropogenní, nehrají téměř žádnou roli. Dřívější studie z Harvardu a Cambridge tyto výsledky potvrzuje.
„Počasí a teploty kolísají způsobem, který je obtížné přesně vysvětlit a předpovědět. Tento článek zkoumá údaje o výkyvech teplot v minulosti a možné příčiny těchto výkyvů.“ Těmito slovy začínají John K. Dagsvik a Sigmund H. Moen z norského statistického úřadu svou diskusi o teplotách a emisích CO₂ za posledních 200 let.
Odpovědět
Do jaké míry se mění teplota v důsledku emisí skleníkových plynů? Touto otázkou se nedávno zabývali oficiální norští statistici. Jejich závěr zní: emise CO₂, zejména antropogenní, nehrají téměř žádnou roli. Dřívější studie z Harvardu a Cambridge tyto výsledky potvrzuje.
„Počasí a teploty kolísají způsobem, který je obtížné přesně vysvětlit a předpovědět. Tento článek zkoumá údaje o výkyvech teplot v minulosti a možné příčiny těchto výkyvů.“ Těmito slovy začínají John K. Dagsvik a Sigmund H. Moen z norského statistického úřadu svou diskusi o teplotách a emisích CO₂ za posledních 200 let.
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 11:29 Reaguje na Vladimir MertanOno to ale není jen o statistice, je to i o fyzice.
Odpovědět
ig
31.1.2024 11:35 Reaguje na Ladislav Metelka
A to konkrétně o fyzikálním oboru "teorie nelineárních dynamických systémů" :-)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 11:40 Reaguje naNikoli. Především o oboru "fyzika atmosféry", který využívá poznatků i z teorie nelineárních dynamických systémů.
Odpovědět
ig
31.1.2024 11:51 Reaguje na Ladislav Metelka
To měl být žert na téma nepředpověditelnost. Jak se lidi snaží pomocí primitivních opatření regulovat klima i ekonomiku současně a myslí si, že vědí co se s oběma stane.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
31.1.2024 11:52 Reaguje naŘekl bych, že v tom je klimatologie dál než ekonomie...
Odpovědět
PE
Petr Elias
31.1.2024 11:45 Reaguje na Ladislav MetelkaOn si hlavně vybral článek (není to studie, jen nerecenzovaný článek a SSB ho i vede jako nerecenzovaný) ekonoma v důchodu a informatika/sportovce. Kde jsou docela stará data (tuším že končí někdy 2010), data pouze z HADCRUT3 a používá jako zdroj klimaskeptické weby a knihy od Vahrenholta a Luninga.
https://www.realclimate.org/index.php/archives/2023/11/science-denial-is-still-an-issue-ahead-of-cop28/
Je to stále dokola a dokola, Mertan bude bude tyhle ,,zaručené pravdy,, točit až do smrti. :)
Odpovědět
https://www.realclimate.org/index.php/archives/2023/11/science-denial-is-still-an-issue-ahead-of-cop28/
Je to stále dokola a dokola, Mertan bude bude tyhle ,,zaručené pravdy,, točit až do smrti. :)
PH
Pavel Hanzl
31.1.2024 13:36 Reaguje na Vladimir MertanS tímhle tu šermujete pořád a stále vám to pan Eliáš vyvrací. Pokud by to mělo nějaký vert, objevilo by se to v šesté zprávě IPCC.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
31.1.2024 15:17 Reaguje na Pavel HanzlVšak dle vás je IPCC demagogická.
Odpovědět
PH
JS
Jaroslav Studnička
1.2.2024 11:06 Reaguje na Pavel HanzlPoužívá vámi prohlášené demagogické postupy.
Odpovědět
LM
JS
Jaroslav Studnička
1.2.2024 12:00 Reaguje na Ladislav MetelkaUhlíková intenzita jednotlivých zdrojů.
Dle Hanzla to je demagogie.
Odpovědět
Dle Hanzla to je demagogie.
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 12:05 Reaguje na Jaroslav StudničkaKde IPCC pracuje s uhlíkovou intenzitou jednotlivých zdrojů?
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
1.2.2024 14:08 Reaguje na Ladislav MetelkaTřeba zde: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ipcc_wg3_ar5_annex-iii.pdf#page=7
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 14:12 Reaguje na Jaroslav StudničkaNo, to jsme si nerozuměli. Tohle je z hlediska jednotlivých typů zdrojů podle způsobu získávání energie.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
1.2.2024 14:32 Reaguje na Ladislav MetelkaJedná se o uhlíkovou intenzitu jednotlivých zdrojů vyrábějících el. energii.
To jsem já měl na mysli.
Odpovědět
To jsem já měl na mysli.
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 14:43 Reaguje na Jaroslav StudničkaNejsou to jednotlivé zdroje, ale jednotlivé typy zdrojů.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 12:29 Reaguje na Jaroslav StudničkaZase jste to nepochopil. ZNEUŽÍVÁNÍ uhlíkové stopy je demagogie, protože ropáci nikdy neuvádí uhlíkovou stopu fosilního paliva.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
1.2.2024 12:51 Reaguje na Pavel HanzlTvrdil jste, že výpočet uhlíkové intenzity je demagogie, tak že tu nelžete!
Uhlíková stopa fosilního paliva se samozřejmě do výpočtu uhlíkové intenzity započítává.
Odpovědět
Uhlíková stopa fosilního paliva se samozřejmě do výpočtu uhlíkové intenzity započítává.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:41 Reaguje na Jaroslav StudničkaJak kde. U seriózních výzkumů určitě, ale já v médiích vidím většinou ty zfalšované. Třeba tu tabulku kde cha cha fve potřebuje víc betonu, než jaderka nebo uhlák. Tam se o palivu neráčili zmínit vůbec.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
1.2.2024 16:15 Reaguje na Pavel HanzlŘeč byla o IPCC, jsou to zfalšovaná (demagogická) nebo seriózní data?
Tak to jste opět dokázal nepochopení významu. Do hodnocení materiálové náročnosti se palivo na výrobu samotné el. energie neuvažuje.
Již jsem vám to psal.
Odpovědět
Tak to jste opět dokázal nepochopení významu. Do hodnocení materiálové náročnosti se palivo na výrobu samotné el. energie neuvažuje.
Již jsem vám to psal.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 21:50 Reaguje na Jaroslav StudničkaIPCC je prakticky nejseriózní médium a pokud někdo při výrobě energie nepočítá palivo, tak si to celé může strčit, víte kam.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
1.2.2024 21:59 Reaguje na Pavel HanzlGratuluji, opět jste se sám střelil do vlastních kolen. IPCC je prakticky neseriózní médium, ale používá demagogická data.
Tak že stále nic nechápete.
Opět doporučuji si někde zaplatit kurz základů energetiky.
Dozvíte se, že pro hodnocení materiálové náročnosti jednotlivých zdrojů je palivo na výrobu samotné el. energie irelevantní.
Odpovědět
Tak že stále nic nechápete.
Opět doporučuji si někde zaplatit kurz základů energetiky.
Dozvíte se, že pro hodnocení materiálové náročnosti jednotlivých zdrojů je palivo na výrobu samotné el. energie irelevantní.
va
vaber
1.2.2024 09:58 Reaguje na Vladimir Mertan,,počasí a teploty kolísají způsobem, který je obtížné přesně vysvětlit a předpovědět,,
jinými slovy, nevíme o počasí nic ,
ale vy stále motáte dohromady výkyvy počasí a současný zcela prokazatelný extrémní růst teplot na celé planetě,
ať už růst způsobilo cokoliv, je tady a nikdo neví jak to bude pokračovat
Odpovědět
jinými slovy, nevíme o počasí nic ,
ale vy stále motáte dohromady výkyvy počasí a současný zcela prokazatelný extrémní růst teplot na celé planetě,
ať už růst způsobilo cokoliv, je tady a nikdo neví jak to bude pokračovat
JS
Jiří Svoboda
4.2.2024 18:43 Reaguje na vaberPokud se v globálním klimatu omezíme jen na globální teplotu, pak je její změna dána v podstatě jen energetickou bilancí a to už je docela dobře analyzovatelné.
Odpovědět
ig
31.1.2024 11:32
Nezmění a nic se nezměnilo. Vznikly uhlíkové odpustky, ty zvýšily cenovou hladinu o konstantu, ale ekonomika jede dál jakoby nic, stejně jako montéři na drátech vysokého napětí pracují pod napětím jakoby nic.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 12:00 Reaguje naV tom se shodneme, dělá se to špatně. Motivace k dekarbonizaci nefunguje. Má-li se globální klima efektivně řešit, je nezbytné změnit přístup. O tom ten článek je.
Ty současné uhlíkové odpustky jsou aplikovány hlavně na hříšníky, kteří se těch hříchů nemohou zbavit, a proto to nefunguje.
Odpovědět
Ty současné uhlíkové odpustky jsou aplikovány hlavně na hříšníky, kteří se těch hříchů nemohou zbavit, a proto to nefunguje.
BM
Břetislav Machaček
31.1.2024 17:01 Reaguje naPřinutit k nižší spotřebě energie zvýšením ceny funguje jen na ty,
co už nemohou spořit. Ti co mají dost peněz na plýtvání plýtvají
dál a ti ostatní ty zvýšené náklady započítají do výsledné ceny.
Zdraží povolenky? Tak dosluhujících uhelky zdraží cenu elektřiny
a nezlepší způsoby spalování! Inovace se už nevyplatí a poptávka
po zálohách tu díky OZE je a bude. Než riskovat nedostatek proudu
v síti bez záloh, tak zálohám udělí raději výjimku a jsme tam, kde
jsme být nechtěli. Mít peníze z povolenek na inovaci i ty uhelky,
tak inovují, ale když budou muset tak jako tak končit, tak už na
to kvákají. Pak když schází Němcům zálohy při výpadku OZE, tak
zprovozní zrušené uhelky a nevadí jim ani nějaké CO2 a zplodiny.
U nás bude to samé a do doby, než se postaví ty 4 bloky JE, tak
tu budou čadit na výjimku dožívající uhelky bez dalších inovací.
Bez výjimek ale skončí a nás pak čeká liščí ohon a ebonitová tyč.
Odpovědět
co už nemohou spořit. Ti co mají dost peněz na plýtvání plýtvají
dál a ti ostatní ty zvýšené náklady započítají do výsledné ceny.
Zdraží povolenky? Tak dosluhujících uhelky zdraží cenu elektřiny
a nezlepší způsoby spalování! Inovace se už nevyplatí a poptávka
po zálohách tu díky OZE je a bude. Než riskovat nedostatek proudu
v síti bez záloh, tak zálohám udělí raději výjimku a jsme tam, kde
jsme být nechtěli. Mít peníze z povolenek na inovaci i ty uhelky,
tak inovují, ale když budou muset tak jako tak končit, tak už na
to kvákají. Pak když schází Němcům zálohy při výpadku OZE, tak
zprovozní zrušené uhelky a nevadí jim ani nějaké CO2 a zplodiny.
U nás bude to samé a do doby, než se postaví ty 4 bloky JE, tak
tu budou čadit na výjimku dožívající uhelky bez dalších inovací.
Bez výjimek ale skončí a nás pak čeká liščí ohon a ebonitová tyč.
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 21:49 Reaguje na Břetislav MachačekAno, dělá se to blbě. Článek se pokouší najít způsob, jak to dělat lépe. Proč nediskutujete o tom?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.1.2024 12:22Pan autor zřejmě objevil Ameriku, tuhle koncepci tu řešíme v diskusi už několik let. Je to geniální systém, má jen drobnou vadu. Nejde realizovat.
Dokud někdo nevymyslí, jak tuhe daň vyrazit i z ruských ropných společností (a nejen z ruských), které mají dost výrazný podíl na trhu, můžeme se pořád jen plácat po vaťákách s výsledkem nula. Autor tam předpokládá, že politici celého světa přemýšlí evropskou hlavou, což je ale velmi hluboký omyl.
Odpovědět
Dokud někdo nevymyslí, jak tuhe daň vyrazit i z ruských ropných společností (a nejen z ruských), které mají dost výrazný podíl na trhu, můžeme se pořád jen plácat po vaťákách s výsledkem nula. Autor tam předpokládá, že politici celého světa přemýšlí evropskou hlavou, což je ale velmi hluboký omyl.
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 14:59 Reaguje na Pavel HanzlPokud značná část zemí koncept přijme, lze na "nepřízpůsobivé" země zavést cla či obchodní embargo.
Mám obavu, že s evropskými hlavami budou ještě větší problémy než s jinými, neboť ty už nějaký systém rozjely a těžko uznají, že to nedělají až tak moc dobře.
Odpovědět
Mám obavu, že s evropskými hlavami budou ještě větší problémy než s jinými, neboť ty už nějaký systém rozjely a těžko uznají, že to nedělají až tak moc dobře.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 08:21 Reaguje na Jiří SvobodaPodívejme se na způsob myšlení jednoho z největších světových procentů (pokud ne přímo největšího) fosilních paliv - Rusko.
Jejich doktrína je světovláda za každou cenu, klimatická změna je ABSOLUTNĚ nezajímá, spíš jako severská země z toho může těžit. Už je na ni nasazeno ropné a uhelné embargo a jaký je výsledek? Velmi mizerný, kšeftaře klima taky nezajímá. K tomu mohamedáni s podobným světonázorem a celé to šéfuje zcela impotentní OSN, ve kterém to nemá šanci projít, natož nějak to vymáhat.
Prostě tuhle cestou to nepůjde, evropské hlavy to nějak dělají a já nenarazil na jiný systém, který by byl výrazně lepší.
Odpovědět
Jejich doktrína je světovláda za každou cenu, klimatická změna je ABSOLUTNĚ nezajímá, spíš jako severská země z toho může těžit. Už je na ni nasazeno ropné a uhelné embargo a jaký je výsledek? Velmi mizerný, kšeftaře klima taky nezajímá. K tomu mohamedáni s podobným světonázorem a celé to šéfuje zcela impotentní OSN, ve kterém to nemá šanci projít, natož nějak to vymáhat.
Prostě tuhle cestou to nepůjde, evropské hlavy to nějak dělají a já nenarazil na jiný systém, který by byl výrazně lepší.
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:12 Reaguje na Pavel HanzlPředem bez boje složit zbraně, to není můj styl.
Už jenom dostat ten koncept do vědomí lidí by pro mne byla výhra.
Odpovědět
Už jenom dostat ten koncept do vědomí lidí by pro mne byla výhra.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 09:35 Reaguje na Jiří SvobodaMyslím si, že to chápe úplně každý, kdo nemá mezi ušma koblihu, ale taky chápe, že se to prosadit nedá. Prosazovat ji určitě ničemu neškodí a je to z principu správné, ale je zbytečné kritizovat tu cestu, která schůdná je.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 14:08 Reaguje na Pavel HanzlMyslím, že jste velmi dobře vystihl problém!
Ta cesta schůdná je, ale vede úplně někam jinam, než na cedulích deklaruje. ČSSR se v roce 1948 také vydalo zjevně schůdnou cestou. Princip té dnešní klimatické cesty je velmi podobný.
Odpovědět
Ta cesta schůdná je, ale vede úplně někam jinam, než na cedulích deklaruje. ČSSR se v roce 1948 také vydalo zjevně schůdnou cestou. Princip té dnešní klimatické cesty je velmi podobný.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:37 Reaguje na Jiří SvobodaJste taky postižený ropáctvím. ČSSR se vydalo zcela jasně nesmyslným směrem, což většina společnosti jasně viděla, ale nezvládla zkrotit mocenské ambice šíleného Klémy. Což vidíme dnes také s Babišem.
Kam teda cesta grýndýlu a vůbec Západu teda jde?
Odpovědět
Kam teda cesta grýndýlu a vůbec Západu teda jde?
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 08:35 Reaguje na Pavel HanzlGrýndýl a země k němu přidružené se mi jeví jako obdoba socialistického bloku s metodami RVHP. Prostě diktovat, jak se má klima v rámci socialistického bloku řešit a utápět v tom obrovské veřejné prostředky s vírou, že tento mustrzpůsob přijme celý svět (revoluce bude vyvezena). Jenže pro mnohem chudší zbytek světa je takový přístup nepoužitelný a jiný pro řešení globálního klimatu není v nabídce. Proto se asi odmítají klimatem zabývat jako s něčím druhořadým.
Zatímco soc. blok si mohl vybudovat železnou oponu, u klimatu to nejde. Tam se prostě musí celý svět adekvátně zapojit.
Odpovědět
Zatímco soc. blok si mohl vybudovat železnou oponu, u klimatu to nejde. Tam se prostě musí celý svět adekvátně zapojit.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 08:24 Reaguje na Jiří SvobodaTahle koncepce by byla asi skutečně nejlepší, nejjednodušší s naprosto univerzálním dosahem. Jak by ale lidstvu pomohlo, kdyby nemuselo pořád tak děsivě zbrojit??!!
Zrušíme všechny armády světa, jak prosté milý Watsone.
Odpovědět
Zrušíme všechny armády světa, jak prosté milý Watsone.
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 14:09 Reaguje na Pavel HanzlProč by takovou otázku nemohli řešit třeba přemnožení politologové?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:33 Reaguje na Jiří SvobodaMohli by to řešit klidně i prodavači deště, ovšem s výsledkem nula. Celé to mají přece v rukách šílení diktáoři, ambiciózní psychopati a další šáhlí jedinci, kteří mají moc. A ty dokáže eliminovat jen demokracie.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 08:42 Reaguje na Pavel HanzlA v reálu eliminuje je nebo jim spíše umožňuje dostat se k moci? A ti zvolení "nediktátoři" u moci, nepřejímají postupně diktátorské/psychopatické sklony?
Opět otázka. Neměli by se těmito aspekty společenské vědy zabývat a ne jen říkat nic lepšího než zastupitelskou demokracii nemáme. Sory, my s tím nic nenaděláme.
Odpovědět
Opět otázka. Neměli by se těmito aspekty společenské vědy zabývat a ne jen říkat nic lepšího než zastupitelskou demokracii nemáme. Sory, my s tím nic nenaděláme.
VŠ
Viktor Šedivý
31.1.2024 13:16Nechápu to fantazírování o globálních řešeních.
"Boj s CO2" se přeci týká jen těch zemí, kde je státním náboženstvím environmentalismus a vládnou oteplistické sekty.
Celému světu mimo oteplistů jsou tyhle hrátky ukradené - stejně jako třeba šábes dodržují jen židé.
Odpovědět
"Boj s CO2" se přeci týká jen těch zemí, kde je státním náboženstvím environmentalismus a vládnou oteplistické sekty.
Celému světu mimo oteplistů jsou tyhle hrátky ukradené - stejně jako třeba šábes dodržují jen židé.
PH
Pavel Hanzl
31.1.2024 13:20 Reaguje na Viktor ŠedivýPán žije zcela evidentně na Paroubkově Marsu. Kdyby se ráčil podívat na Zeměkouli, asi by se zhrozil, co se na ní s klimatem děje.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
31.1.2024 18:12 Reaguje na Pavel HanzlA co se s klimatem strašidelného děje? U nás je jednou 30 st. C a podruhé -5 st.C. A představte si, že tato neskutečná změna teploty se odehraje během půl roku. Zaregistrujete kvůli tomu nějakou katastrofu?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 22:00 Reaguje na Richard VacekNa čtvero ročních období je flora i fauna za statisíce let naučená. Ale když poměrně rychle uděláte na Vysočině podnebí jak v Pádské nížině brambory tam neporostou. Jasně, člověk tam bude sázet teplomilnější plodiny. Ale třeba stromy to zvládnout nemusí a fauna nebude vědět, kterým směrem se hnout.
Něco změnit/předělat/přesunout, to mohou být značné náklady. A ty budou nutné kvůli klimatické změně. Jistě, katastrofa to nebude, pokud bude klimatická změna v rozumných mezích.
Odpovědět
Něco změnit/předělat/přesunout, to mohou být značné náklady. A ty budou nutné kvůli klimatické změně. Jistě, katastrofa to nebude, pokud bude klimatická změna v rozumných mezích.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 08:35 Reaguje na Richard VacekFakt se nic neděje? Podívejme se jen u nás, kde je pořád pohodička. Když jsem byl kluk (60. léta) Bylo v zimě běžně -10°C normálně i -15, v létě +23, velké vedro bylo +28°C. A dnes? V zimě je velmý mráz -5°C ale běžně kolem nuly, v létě +33, velké vedro je +35°C.
Jak je to možné, když se globální teplota zvýšila jen o nějakých +0,8°C??
No právě, změna o +1°C globálně dělá +8, - +10°C v extrému.
Odpovědět
Jak je to možné, když se globální teplota zvýšila jen o nějakých +0,8°C??
No právě, změna o +1°C globálně dělá +8, - +10°C v extrému.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 08:43 Reaguje na Pavel HanzlDobrý, ale co bude dál? Oteoplování se stále zrychluje, takže další stupeň se dá čekat za 30 - 40 let. To znamená zimy u nás bez mrazů (což se přežít dá), ale v létě +44 - +48°C a to je už mimo možnosti nejen člověka, ale hlavně celého ekosystému. Tj. krajina se změní ve step - lesostep, další stupeň už bude totálně likvidační a bude tu Sahara. Už je vám lépe?
Šestá zpráva IPCC píše o asi +5°C do konce století, pokud lidstvo něco zcela razantního neudělá. čus.
Odpovědět
Šestá zpráva IPCC píše o asi +5°C do konce století, pokud lidstvo něco zcela razantního neudělá. čus.
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 14:51 Reaguje na Viktor ŠedivýAno, "celému světu" je to ukradené. A jelikož jde o velmi vážný bezprecedentní globální problém, tak by zodpovědná a část světa, která za to nese i hlavní díl viny, s tím měla něco udělat.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 08:45 Reaguje na Jiří SvobodaTaky se snaží a proto je od ropáků mohutně kritizovaná až hyenizovaná.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:16 Reaguje na Pavel HanzlA nebo hraje divadlo na to snažení? Ve skutečnosti cpe peníze do kapes "zeleným" lobbistům s mizerným efektem pro klima.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 09:45 Reaguje na Jiří SvobodaHluboký omyl. Podívejte se někdy na grafy emisí CO2 ve vyspělých zemích a porovnejte je se stále spoupajícím výkonem ekonomiky.
Tady zjistéíte výrazné snižování emisí, což je účel celého.
Odpovědět
Tady zjistéíte výrazné snižování emisí, což je účel celého.
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 14:17 Reaguje na Pavel HanzlSnižování emisí za cenu zcela nepřijatelnou pro okolní svět, kam se ty emise naopak vyvážejí formou dovozu uhlíkově náročných výrobků/komodit.
Podstatné je snižovat GLOBÁLNÍ emise, což tento systém nedělá.
Stoupající výkon ekonomiky je hlavně díky rozvoji vědy a techniky, který startující grýndýl zatím jen přibrzdil.
Odpovědět
Podstatné je snižovat GLOBÁLNÍ emise, což tento systém nedělá.
Stoupající výkon ekonomiky je hlavně díky rozvoji vědy a techniky, který startující grýndýl zatím jen přibrzdil.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:22 Reaguje na Jiří SvobodaS mohutným rozvojem ekonomiky hlavně v málo rozvinutých zemích jde mohutný nárůst emisí. I čína, jako výrobce nejšpinavějších výrobků pro celý Západ, má daleko nižší emise, než kdyby jela jen na uhlí. Pokud by se podařilo přesvědčit rozvojové země, které mají dost slunce i větru, aby vůbec cestou fosilu nešly, byl by to velmi výrazný posun. A já si myslím, že to už dávno probíhá.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 15:41 Reaguje na Pavel HanzlČína není vhodným reprezentantem rozvojového světa. Ten by se zjevně nevydal uhlíkovou cestou, pokud by bylo zavedeno ono globální zpoplatnění uhlíku a 100 % dividenda.
Vy máte takovou špatnou vlastnost. Když vidíte nějaký posun správným směrem, začnete jásat a snít, že už je to hotové a správně vyřešeno.
Odpovědět
Vy máte takovou špatnou vlastnost. Když vidíte nějaký posun správným směrem, začnete jásat a snít, že už je to hotové a správně vyřešeno.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:25 Reaguje na Jiří SvobodaGrýndýl nic nebrzdí, spíš naopak. Vždycky nové hi-technologie pomáhaly v rozvoji ekonomiky.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 15:47 Reaguje na Pavel HanzlMoc lidí si to ale tak nemyslí.
Montovat FVE není žádné hi-tech. Hi-tech je u výrobců FVE komponent v Číně, kam náš grýndýl, naštěstí, nezasahuje.
Odpovědět
Montovat FVE není žádné hi-tech. Hi-tech je u výrobců FVE komponent v Číně, kam náš grýndýl, naštěstí, nezasahuje.
PH
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 08:48 Reaguje na Pavel HanzlNevím, ale mně se zdá, že tam je dekarbonizace prováděna více na ekonomickém než zeleno-ideologickém základě. To se o grýndýlu rozhodně říci nedá. Ten je hlavně o posílání peněž do "zelených" kapes.
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.1.2024 14:45Koncem zásob uhlí do 20 let byla ve 20.letech min. st. děsena i má babička, i tehdy to byla manipulace, a nejvíc uhlí drancovali poté ti, kteří tím vyčerpáním zásob své okolí děsili. Není tu podobnost?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 14:55 Reaguje na Jarka O.Tu podobnost nevidím. To si jako myslíte, že když se bude CO2 dále vesele emitovat, oteplování se samo od sebe zastaví? Nepokoušíte se tu o nějakou manipulaci spíše vy?
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.1.2024 15:27 Reaguje na Jiří SvobodaProč bych měla? Nejsem proti JE. Uhlí je potřeba v průmyslu, např pro výrobu filtrů na čištění vody atp.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 15:50 Reaguje na Jarka O.Pokud se tedy globální emise ze spalování fosilních paliv zredukují na 1/10, budeme zjevně oba spokojení. Ale to nenastane samo bez zavedení velmi účinných opatření na úrovni globální společnosti.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:28 Reaguje na Jarka O.Uhlí na filtry nám cha cha žádné oteplování nepáchá, nebojte.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:27 Reaguje na Jarka O.Žádná manipulace to samozřejmě nebyla, bo se tehdy skutečné zásoby fosilních paliv neznaly.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
31.1.2024 16:06Momentálně zažíváme uhlíkovou daň u energií a bohužel to vede spíše k negativům než pozitivům. V momentě když si někdo myslí, že má patent na rozum a může všechno řídit- právě pomocí uhlíkové daně, tak místo aby docházelo k pokroku tak , stejně jako za socialismu, dojde k totálnímu úpadku.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 18:32 Reaguje na Petr BlažekTo s vámi souhlasím. Tak jak je dnes zpoplatňování uhlíku nastaveno, opravdu vede k úpadku.
Odpovědět
Ra
Radek
31.1.2024 17:22Momentálně zažíváme blahobyt takových rozměrů , prostě takhle dobře jako se máme my v dnešní době se neměl nikdo před námi a pořád je to málo . My jsme se na tom podíleli nejvíc a na nás je abychom začali hledat možnosti jak to aspoň zastavit , někdo začít musí .
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 18:36 Reaguje na RadekJe ale třeba zavést opravdu efektivní nástroj. Před tím se to musí pořádně prodiskutovat. Zjevně ale ne způsobem, jak to probíhá v této "diskusi".
Odpovědět
RV
Richard Vacek
31.1.2024 17:28Mnohem vhodnější je přehodnotit stav a vývoj klimatu. Přestat dotovat alarmisty a nahradit jejich strašení reálným posouzením toho, kam klima směřuje a jaké to má objektivní důsledky.
Pak se zjistí, že klima se mění směrem, který je i pro člověka přínosem a který mu zajišťuje lepší podmínky než ty, které byly v předprůmyslové době.
Odpovědět
Pak se zjistí, že klima se mění směrem, který je i pro člověka přínosem a který mu zajišťuje lepší podmínky než ty, které byly v předprůmyslové době.
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 18:39 Reaguje na Richard Vacek"reálným posouzením toho, kam klima směřuje a jaké to má objektivní důsledky." Pod to se také podepíšu. Samozřejmě je třeba, aby to zahrnulo celý svět.
Odpovědět
RP
VM
Vladimir Mertan
31.1.2024 18:06https://www.epochtimes.cz/2024/01/13/klimatologove-tvrdi-ze-bychom-meli-prijmout-vyssi-uroven-co2/
„Přeměna Země v poušť solárních panelů a větrných generátorů stejně nezajistí dostatek energie. Možná by to ale učinilo planetu natolik neobyvatelnou, že by žádná energie nebyla potřeba.“
Odpovědět
„Přeměna Země v poušť solárních panelů a větrných generátorů stejně nezajistí dostatek energie. Možná by to ale učinilo planetu natolik neobyvatelnou, že by žádná energie nebyla potřeba.“
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 18:42 Reaguje na Vladimir MertanAsi mne již dobře znáte a víte, že za panely a větrníky nehoruji. Kolik a kde se mají postavit, o tom by měl rozhodovat trh a nikoliv politici. Pak by ty pouště zjevně nenastaly.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
31.1.2024 23:07 Reaguje na Vladimir MertanPane Mertan, přečetl jsem si ten odkaz, kdyby to říkal pan Moore před 30 lety, tak by s ním určitě většina souhlasila (myslím s tím závěrem, co citujete). A vidíte, uplynula jedna generace a to co se zdálo být utopií je nadějnou realitou, podívejte se na obrovský pokrok třeba v Číně, co se týče fotovoltaiky a větrných elektráren.
Jinak pan Moore není fyzik, ale původním povoláním je lesník a ekolog. Technice nerozumí, i když již dlouho vystupuje jako kanadský jaderný lobbysta (v Kanadě, v zimě-byl jsem tam- má jaderná svůj význam, podobně na Sibiři)
Odpovědět
Jinak pan Moore není fyzik, ale původním povoláním je lesník a ekolog. Technice nerozumí, i když již dlouho vystupuje jako kanadský jaderný lobbysta (v Kanadě, v zimě-byl jsem tam- má jaderná svůj význam, podobně na Sibiři)
VM
Vladimir Mertan
1.2.2024 07:18 Reaguje na Milan VaněčekMne stačí ísť do Rakúska, je to vrtula na vrtuli že ani vietor nemá kade prejsť :-) Taktiež ma desia veľké plochy čiernych fotopanelov v podstate kdekoľvek. Ak si niekto myslí že na púšti nič nežije tak to nie je pravda.
Samozrejme ten úryvok je nadsadený, dôležitá je v článku história Zeme - súvislosť teploty a koncentrácie CO2 ako aj upozornenie Patricka Moora že z hľadiska rastlín je dnešná koncetrácia CO2 veľmi nízka a vo vrcholoch dôb ľadových sa blíži ku kritickej hladine 150 PPM kde začína kolabovať fotosyntéza.
Odpovědět
Samozrejme ten úryvok je nadsadený, dôležitá je v článku história Zeme - súvislosť teploty a koncentrácie CO2 ako aj upozornenie Patricka Moora že z hľadiska rastlín je dnešná koncetrácia CO2 veľmi nízka a vo vrcholoch dôb ľadových sa blíži ku kritickej hladine 150 PPM kde začína kolabovať fotosyntéza.
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 08:59 Reaguje na Vladimir MertanŽe Vás pane Mertane neděsí ty obrovské vyasfaltované tmavé plochy silnic a dálnic všude. Když jsem pracoval kdysi dávno v USA v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii tak tam mimo jiné spočítali, že pro veškerou energetickou spotřebu USA (nejen elektřina) by stačila plocha solárních panelů rovná 1/4 plochy existujících silnic a dálnic v USA.
Musíte uvažovat kvantitativně, ne jen ze svých bezprostředních dojmů o tom co se zrovna Vám líbí či nelíbí. Jestli má někdo na střeše černé FV panely nebo červené či černé tašky, to mne nerozčiluje...
Odpovědět
Musíte uvažovat kvantitativně, ne jen ze svých bezprostředních dojmů o tom co se zrovna Vám líbí či nelíbí. Jestli má někdo na střeše černé FV panely nebo červené či černé tašky, to mne nerozčiluje...
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:22 Reaguje na Milan VaněčekA kdyby se ta plocha pokryla FV, bylo by vystaráno? Myslím, že zdaleka nikoliv.
Dekarbonizace není jen o FV a e-autech, jak se nám snaží mnozí namluvit.
Odpovědět
Dekarbonizace není jen o FV a e-autech, jak se nám snaží mnozí namluvit.
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 09:32 Reaguje na Jiří SvobodaSamozřejmě to není jen o FV a elektromobilech, je to hlavně o úsporách, o souladu s přírodou, o úplné recyklovatelnosti, bez nebezpečného odpadu, ..
To VŠE je důležité a další mohou přidal ještě další důležité věci
Odpovědět
To VŠE je důležité a další mohou přidal ještě další důležité věci
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 15:26 Reaguje na Milan VaněčekA hlavně o dlouhodobé akumulaci energie a zálohování. To je hodně nevyřešený ořech, na kterém se může plně obnovitelná energetika zaseknout.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
2.2.2024 07:00 Reaguje na Milan VaněčekAsfaltové plochy ma desia tiež a určite môžu mať väčší vplyv na teplotu ako CO2. Na druhej strane bez kvalitných ciest a chdníkov by sme sa brodili v blate. Tá plocha ciest určite nie je malá, a keď si predstavím, že ďaľšia podobná plocha by sa zabrala niekde v prírode tak nie som príliš nadšený. Zvlášť keď plávovači zaberú plochy kde nič nie je a pritom sú z hľadiska prírodných hodnôt veľmi cenné.
Odpovědět
LM
PE
Petr Elias
1.2.2024 07:41 Reaguje na Vladimir MertanEpoch Times. :D Béčkový plátek a k tomu roky a roky provařený zaplacený Moore. A samozřejmě tam nesmí chybět sprostá lež o tom, že Moore je spoluzakladatelem GP. Že tě to chlape stále baví...:D
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
31.1.2024 19:51 Autor pise
Je vědecky dobře podloženo, že nejvýznamnější příčinou / spouštěčem současného globálního oteplování je nárůst koncentrace CO2 v atmosféře, který působí jako skleníkový plyn. Toto vysvětlení sice může mít odpůrce, na druhou stranu neschopnost pochopit určité fyzikální jevy není argumentem proti vědeckým výsledkům.
Skeptici, k nimz se pocitam zpochybnuji, ze to je dobre "vedecky dolozeno"
a k druhe vete bych dodal, ze nejde jen o "urcite fyzikalni jevy" (jako treba v laboratori mereny "sklenikovy" uconek urcitych plynu) jde zde hlavne o velmi slozite dynamicke systemy kde urcit, ktery efekt je positivni a ktery negativni zpetnou vazbou neni vubec jednoduche. Vezmene dva z nejdulezitejsich cinitelu (kdyz opomineme ten treti, promenlive slunecni zareni, geologicke jevy jako sopky plus pusobeni biosfery, ktera
vubec neni v jakemsi rovnovaznem stavu a jejiz pusobeni na vyvoj klimatu
sotva lze popsat nejakym relativne jednoduchymi rovnicemi)
Oceany a oblaka. Jak presne jsou deje probihajici v oceanech a jejich interakce s obzdusim? Jaka je radiacni bilance ruznych typu oblaku?
Promena plynneho H_2 O v kolekci vodnich kapicek je zatracene dulezitym a tezko exaktne popisovanym jevem - ktery ma pritom zatracene velky vliv na celkovou radiacni bilanci. Je mozno vyzyvat k snizeni produkce CO_2
je mozno vyzyvat k tomu, aby domy mely bile strechy (sam se snazim prispet k zachrane Zemekoule tim, ze moje nove auto ma bilou barvu) atd. ale spocita tyhle afekty = a pokud je vetohodne nespocitace a nedosadite do nehrackovym rovnic popisujicich vyvoj klimatu, nejen pocasi - tak
stejne zadne vedecky oduvodnene zavery nemate a co opravdu zbyva, je jenom to prikladani pravitka ke grafu rostoucich teplot. Ano, ty asi opravdu rostou ale proc tolik hysterie kvuli tomu? (Na tuhle otazku se ale neda odpovedet zvysenou hysterii a pokrikem politiku, ideologu a pravniku povazujicich se za "vedce" ochranujici klima - tohle proste na nektere osoby - pochybovace, pocitam se k nim tez :) nepusobi...
Odpovědět
Je vědecky dobře podloženo, že nejvýznamnější příčinou / spouštěčem současného globálního oteplování je nárůst koncentrace CO2 v atmosféře, který působí jako skleníkový plyn. Toto vysvětlení sice může mít odpůrce, na druhou stranu neschopnost pochopit určité fyzikální jevy není argumentem proti vědeckým výsledkům.
Skeptici, k nimz se pocitam zpochybnuji, ze to je dobre "vedecky dolozeno"
a k druhe vete bych dodal, ze nejde jen o "urcite fyzikalni jevy" (jako treba v laboratori mereny "sklenikovy" uconek urcitych plynu) jde zde hlavne o velmi slozite dynamicke systemy kde urcit, ktery efekt je positivni a ktery negativni zpetnou vazbou neni vubec jednoduche. Vezmene dva z nejdulezitejsich cinitelu (kdyz opomineme ten treti, promenlive slunecni zareni, geologicke jevy jako sopky plus pusobeni biosfery, ktera
vubec neni v jakemsi rovnovaznem stavu a jejiz pusobeni na vyvoj klimatu
sotva lze popsat nejakym relativne jednoduchymi rovnicemi)
Oceany a oblaka. Jak presne jsou deje probihajici v oceanech a jejich interakce s obzdusim? Jaka je radiacni bilance ruznych typu oblaku?
Promena plynneho H_2 O v kolekci vodnich kapicek je zatracene dulezitym a tezko exaktne popisovanym jevem - ktery ma pritom zatracene velky vliv na celkovou radiacni bilanci. Je mozno vyzyvat k snizeni produkce CO_2
je mozno vyzyvat k tomu, aby domy mely bile strechy (sam se snazim prispet k zachrane Zemekoule tim, ze moje nove auto ma bilou barvu) atd. ale spocita tyhle afekty = a pokud je vetohodne nespocitace a nedosadite do nehrackovym rovnic popisujicich vyvoj klimatu, nejen pocasi - tak
stejne zadne vedecky oduvodnene zavery nemate a co opravdu zbyva, je jenom to prikladani pravitka ke grafu rostoucich teplot. Ano, ty asi opravdu rostou ale proc tolik hysterie kvuli tomu? (Na tuhle otazku se ale neda odpovedet zvysenou hysterii a pokrikem politiku, ideologu a pravniku povazujicich se za "vedce" ochranujici klima - tohle proste na nektere osoby - pochybovace, pocitam se k nim tez :) nepusobi...
JS
Jiří Svoboda
31.1.2024 22:15 Reaguje na Miloš ZahradníkKdyž něco zpochybňujete, měl byste v tom najít nějakou chybu. Když něco alternativního předkládáte, měl byste prokázat, že to vysvětluje to, co je pozorováno.
Takové řeči, že to může být tím a tím, ale to je moc složité tak to nejde spočítat, jsou opravdu jen plané tlachání. Musíte si ten model dostatečně zjednodušit, abyste mohl něco spočítat. A pak to publikovat a nechat to kritizovat vědeckou komunitu. A nezlobit se, když vás rozcupují. Jen se proboha nevydejte cestou Kalendy/Vinklera.
Odpovědět
Takové řeči, že to může být tím a tím, ale to je moc složité tak to nejde spočítat, jsou opravdu jen plané tlachání. Musíte si ten model dostatečně zjednodušit, abyste mohl něco spočítat. A pak to publikovat a nechat to kritizovat vědeckou komunitu. A nezlobit se, když vás rozcupují. Jen se proboha nevydejte cestou Kalendy/Vinklera.
MZ
Miloš Zahradník
31.1.2024 23:09 Reaguje na Jiří SvobodaKdyz si neco dostatecne zjednodusim abych to "mohl spocitat"
rika se tomu mezi fyziky a matematiky "hrackovy model". Ten muze byt i velmi zajimavy pres svoji zdanlivou jednoduchost az primitivnost (vezmeme si treba takovy Isinguv model ferronagnetismu) ne primo tim, ze se na nem "da neco spocitat" ale ze umozni rekneme urcite kvalitativni pochopeni podstaty urciteho jevu. Malokdy ale rika neco presnejsiho o puvodnim slozitem systemu. (On existuje nejaky takovy model klimatu? O tom bych si dovolil vazne pochybovat. A prikladani pravitka nebo krivitka ke grafu - to opravdu jeste neni veda.) Nekdy ovsem ano, pak se za to davaji treba i Nobelovy ceny. Mimochodem G. Parisi je vyznamny fyzik a Nobelovu cenu asi zaslouzi - ale jeho zkoumani (nejen o chovani "spinglass" trochu o tom snad neco vim) nema NAPROSTO nic spolecneho s otazkou, jak zemsky klimat zavisi na koncentraci nejakeho plynu. Pokud je mi znamo, tak nikdo z opravdovych odborniku napr. soucasne teorie dynamickych systemu se nesnizil k tomu, aby se jakoukoliv formou pripojil k vykrikum ideologu a politiku, co nemaji sebemensi tuseni o slozitosti tohoto jevu o apokalypse, ktera nas ceka pokud neomezime emise toho "zloreceneho" sklenikoveho plynu pod uroven - kolik ze to momentalne podle "vedcu" cini, aby nenastal konec sveta? :)
Odpovědět
rika se tomu mezi fyziky a matematiky "hrackovy model". Ten muze byt i velmi zajimavy pres svoji zdanlivou jednoduchost az primitivnost (vezmeme si treba takovy Isinguv model ferronagnetismu) ne primo tim, ze se na nem "da neco spocitat" ale ze umozni rekneme urcite kvalitativni pochopeni podstaty urciteho jevu. Malokdy ale rika neco presnejsiho o puvodnim slozitem systemu. (On existuje nejaky takovy model klimatu? O tom bych si dovolil vazne pochybovat. A prikladani pravitka nebo krivitka ke grafu - to opravdu jeste neni veda.) Nekdy ovsem ano, pak se za to davaji treba i Nobelovy ceny. Mimochodem G. Parisi je vyznamny fyzik a Nobelovu cenu asi zaslouzi - ale jeho zkoumani (nejen o chovani "spinglass" trochu o tom snad neco vim) nema NAPROSTO nic spolecneho s otazkou, jak zemsky klimat zavisi na koncentraci nejakeho plynu. Pokud je mi znamo, tak nikdo z opravdovych odborniku napr. soucasne teorie dynamickych systemu se nesnizil k tomu, aby se jakoukoliv formou pripojil k vykrikum ideologu a politiku, co nemaji sebemensi tuseni o slozitosti tohoto jevu o apokalypse, ktera nas ceka pokud neomezime emise toho "zloreceneho" sklenikoveho plynu pod uroven - kolik ze to momentalne podle "vedcu" cini, aby nenastal konec sveta? :)
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:28 Reaguje na Miloš ZahradníkTady je základní otázka, kde se bere to obrovslé kvantum tepla/energie, které Zemi v současnosti ohřívá. Jinými slovy, co se s příchodem moderní civilizace změnilo, že drasticky vychýlilo globální energetickou bilanci. K tomu, myslím, i jednoduchý model postačí. Jen je potřeba ho znát a pochopit.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 09:40 Reaguje na Jiří SvobodaTo obrovské kvantum energie je ze Slunce, to je dominující zdroj. Slabý, doplňkový zdroj jsou pak pochody unvitř Zeměkoule.
"Drastické vychýlení" je básnická licence, vyvolávání hysterie. A tady se musí člověk ptát: komu to slouží, kteří lidé na tom bohatnou (na úkor té drtivé většiny ostatních).
Technický pokrok nám umožnil, že na zemi může žít i 8 miliard obyvatel, číslo nepředstavitelné před 200 lety. A mohou mít dostatek energie, levné energie.
Odpovědět
"Drastické vychýlení" je básnická licence, vyvolávání hysterie. A tady se musí člověk ptát: komu to slouží, kteří lidé na tom bohatnou (na úkor té drtivé většiny ostatních).
Technický pokrok nám umožnil, že na zemi může žít i 8 miliard obyvatel, číslo nepředstavitelné před 200 lety. A mohou mít dostatek energie, levné energie.
PE
Petr Elias
1.2.2024 10:20 Reaguje na Milan VaněčekA vy máte nějak změřeno, že se zvýšila aktivita Slunce? :)
Odpovědět
va
vaber
1.2.2024 10:24 Reaguje na Milan Vaněčekvšechna energie co míří ze Slunce k Zemi zase musí ze Země odejít,vyzářit se ,pokud se tak nestane a nastane nerovnováha na Zemi bude energie přibývat projeví se to zvyšováním teplot,
takže je zcela zásadní pro teplotu na planetě, jak Země přijímá, odráží a vyzařuje energii, pokud předpokládáme ,že tok energie ze Slunce je konstantní
to ovlivňuje atmosféra, bez atmosféry je stav jako třeba na Měsíci docela jasný, jak se tam asi měnily teploty, myslím ty maximální ve dne a ty minimální v noci, v minulosti
Odpovědět
takže je zcela zásadní pro teplotu na planetě, jak Země přijímá, odráží a vyzařuje energii, pokud předpokládáme ,že tok energie ze Slunce je konstantní
to ovlivňuje atmosféra, bez atmosféry je stav jako třeba na Měsíci docela jasný, jak se tam asi měnily teploty, myslím ty maximální ve dne a ty minimální v noci, v minulosti
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 08:51 Reaguje na Milan VaněčekMísto věcné reakce zase jen blábolení.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 09:42 Reaguje na Jiří SvobodaTo je přece princip skleníkového efektu. Energie přicházející ze Slunce má určitou strukturu a prochází atmosférou, odrazem od země se struktura mění a tu skleníkové plyny nepustí ven. Tím se atmosféra zahřívá.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 15:53 Reaguje na Pavel HanzlNikoliv odrazem, ale absorbcí a tepelným vyzařováním. Jinak správně.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
31.1.2024 22:31 Reaguje na Miloš ZahradníkKonečně nějaký rozumný fyzikální a lidský názor od pana Zahradníka. Ten článek pana Svobody je pro mě jako fyzika nepochopitelný.
Můj pohled na klima je zcela jiný - je to neuvěřitelně dokonalý systém zpětných vazeb který způsobuje že klima v období lidských civilizací je tak neuvěřitelně stabilní.
1)Věda by měla především zkoumat, proč to tak dokonale funguje, dříve jen pro tisíce či miliony obyvatel Země a nyní již pro 8 miliard obyvatel.
Místo toho se sociální inženýři zaměřují na jeden aspekt složení zemské atmosféry - koncentraci CO2. To je sice velmi důležitý aspekt pro fotosynthesu a tedy existenci života na zemi, ale jak můžeme vůbec tvrdit že je to velmi důležité (rozhodující) pro klima na zemi? Z fyzikálního hlediska optiky atmosféry totiž vyplývá (viz W. Happer, emeritní prof. Princeton Univ.) že i kdyby se současná koncentrace CO2 zdvojnásobila, tak to znamená (z hlediska "skleníkového efektu") nárust teploty jen o 1 stupeň.
2)Technika založená na nejnovějších vědeckých poznatcích a nové technologie již nyní umožňují vyrábět elektřinu levněji (fotovoltaika v určitých oblastech země) než spalováním uhlí či plynu. Auta nemusí spalovat benzin či naftu, elektromotor je technicky výhodnější.
Skladování elektřiny na GW škále a brzy již na TW škále je zcela reálné. Postupnou evolucí nastává na naší zeměkouli energetický přechod na obnovitelné zdroje elektřiny, ať si ho někteří přejí a jiní zase nepřejí. Domy na většině zeměkoule lze stavět jako energeticky soběstačné.
3) Bohužel vliv politiky a zvláště pak IPCC je negativní a vede k rozdmychávání hysterie, drahotě, válkám o zdroje,...
Odpovědět
Můj pohled na klima je zcela jiný - je to neuvěřitelně dokonalý systém zpětných vazeb který způsobuje že klima v období lidských civilizací je tak neuvěřitelně stabilní.
1)Věda by měla především zkoumat, proč to tak dokonale funguje, dříve jen pro tisíce či miliony obyvatel Země a nyní již pro 8 miliard obyvatel.
Místo toho se sociální inženýři zaměřují na jeden aspekt složení zemské atmosféry - koncentraci CO2. To je sice velmi důležitý aspekt pro fotosynthesu a tedy existenci života na zemi, ale jak můžeme vůbec tvrdit že je to velmi důležité (rozhodující) pro klima na zemi? Z fyzikálního hlediska optiky atmosféry totiž vyplývá (viz W. Happer, emeritní prof. Princeton Univ.) že i kdyby se současná koncentrace CO2 zdvojnásobila, tak to znamená (z hlediska "skleníkového efektu") nárust teploty jen o 1 stupeň.
2)Technika založená na nejnovějších vědeckých poznatcích a nové technologie již nyní umožňují vyrábět elektřinu levněji (fotovoltaika v určitých oblastech země) než spalováním uhlí či plynu. Auta nemusí spalovat benzin či naftu, elektromotor je technicky výhodnější.
Skladování elektřiny na GW škále a brzy již na TW škále je zcela reálné. Postupnou evolucí nastává na naší zeměkouli energetický přechod na obnovitelné zdroje elektřiny, ať si ho někteří přejí a jiní zase nepřejí. Domy na většině zeměkoule lze stavět jako energeticky soběstačné.
3) Bohužel vliv politiky a zvláště pak IPCC je negativní a vede k rozdmychávání hysterie, drahotě, válkám o zdroje,...
PE
Petr Elias
1.2.2024 07:35 Reaguje na Milan VaněčekDoporučuji číst i něco jiného, než jen desetiletí známého popírače Happera. :)
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 08:46 Reaguje na Petr EliasTo je profesor (nyní již důchodce) na špičkové universitě, rozumí spektroskopii atmosféry jako málo kdo na světě,
a protože jsem se zabýval spektroskopií VIS-IČ celý svůj profesní život tak vidím, že jeho klíčový argument o CO2 je správný a nemůže ho popřít ani IPCC.
On není popírač vlivu CO2, jen kvantitativně ukazuje jeho velikost na vyzařování tepla ze země do vesmíruresp zpět na zem.
Odpovědět
a protože jsem se zabýval spektroskopií VIS-IČ celý svůj profesní život tak vidím, že jeho klíčový argument o CO2 je správný a nemůže ho popřít ani IPCC.
On není popírač vlivu CO2, jen kvantitativně ukazuje jeho velikost na vyzařování tepla ze země do vesmíruresp zpět na zem.
PE
Petr Elias
1.2.2024 09:20 Reaguje na Milan VaněčekVšak v pohodě, ale pokud si myslíte, že když zdvojnásobíte CO2, tak se teplota na Zemi zvýší jen o necelý stupeň (a proto prý můžeme a dokonce musíme, jak říká Happer, emitovat víc CO2), tak se pletete. ;)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:39 Reaguje na Milan VaněčekProboha, toto již jsme diskutovali a já odsouhlasil, že zdvojnásobení koncentrace CO2 vyvolá skleníkový efekt odpovídající 1 °C. ALE! Tento 1 °C iniciuje vyšší odpar vody a nárůst množství vodní páry v atmosféře a tím dojde k rovnovážné teplotě zvýšené o 3-4 °C.
Pokuste se, prosím, překročit svůj stín.
Odpovědět
Pokuste se, prosím, překročit svůj stín.
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 09:54 Reaguje na Jiří SvobodaTen 1 stupeň celsia to je čistá fyzika, čistá spektroskopie. Ty různé "zesilovací" efekty, to už jsou spekulace z různých nedokonalých modelů s obrovským rozptylem.
A řešení IPCC= škrtnout ty extrémy a vzít průměr, to již není vůbec fyzika, to je čistá politika a podvod.
Odpovědět
A řešení IPCC= škrtnout ty extrémy a vzít průměr, to již není vůbec fyzika, to je čistá politika a podvod.
PE
Petr Elias
1.2.2024 10:18 Reaguje na Milan VaněčekZajímavé. Napřed tvrdíte, jak se to složitý systém plný zpětných vazeb a najednou se držíte čistě CO2 a najednou jsou zpětné vazby spekulace. :)
Doporučuji třeba zde:
The Role of Water Vapor Feedback in Unperturbed Climate Variability and Global Warming (je to z 1999, tak to nebude nejaktuálnější ;) )
https://journals.ametsoc.org/view/journals/clim/12/8/1520-0442_1999_012_2327_trowvf_2.0.co_2.xml
Odpovědět
Doporučuji třeba zde:
The Role of Water Vapor Feedback in Unperturbed Climate Variability and Global Warming (je to z 1999, tak to nebude nejaktuálnější ;) )
https://journals.ametsoc.org/view/journals/clim/12/8/1520-0442_1999_012_2327_trowvf_2.0.co_2.xml
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 12:42 Reaguje na Petr EliasKdo Vám říká, že zpětné vazby jsou spekulace. Zpětné vazby ten systém udržují ve vysoké stabilitě. Tedy ty negativní zpětné vazby. Ty pozitivní zase vedou ke katastrofě.
Ale ty vazby jsou komlikované a navzájem provázané. Potřebujete kvantitativní modely ale s přesnými experimentálními vstupy (a někdy ani to nestačí).
Odpovědět
Ale ty vazby jsou komlikované a navzájem provázané. Potřebujete kvantitativní modely ale s přesnými experimentálními vstupy (a někdy ani to nestačí).
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 15:02 Reaguje na Milan VaněčekA když ty přesné experimentální vstupy nemáte, tak si lehnete na gauč a čekáte?
Přece věda je i o tom, že vezme to nejlepší, co aktuálně má, a to pořád zpřesňuje.
Takže když má vodní pára pozitivní zpětnou vazbu, klima se zhroutí? To rozhodně nikoliv. Je tu spousta jevů s negativní zpětnou vazbou, které to mohou zachránit - třeba teplotní závislost vyzařování T^4.
Ta komplikovanost zpětných vazeb ce zjevně projeví tehdy, když by se Země dostávala do nového mnohem teplejšího stavu klimatické rovnováhy, ze kterého by se velmi těžko vynaňovala. To by mohlo nastat po překonání tzv. bodu zvratu. Ano, na pořádné stanovení tohoto bodu jsme dnes asi opravdu krátcí.
Odpovědět
Přece věda je i o tom, že vezme to nejlepší, co aktuálně má, a to pořád zpřesňuje.
Takže když má vodní pára pozitivní zpětnou vazbu, klima se zhroutí? To rozhodně nikoliv. Je tu spousta jevů s negativní zpětnou vazbou, které to mohou zachránit - třeba teplotní závislost vyzařování T^4.
Ta komplikovanost zpětných vazeb ce zjevně projeví tehdy, když by se Země dostávala do nového mnohem teplejšího stavu klimatické rovnováhy, ze kterého by se velmi těžko vynaňovala. To by mohlo nastat po překonání tzv. bodu zvratu. Ano, na pořádné stanovení tohoto bodu jsme dnes asi opravdu krátcí.
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 10:18 Reaguje na Milan VaněčekNejsou. Zvýšení absolutní vlhkosti vzduchu při zvýšení teploty a následné další zesílení skleníkového efektu je taky docela jednoduchá fyzika.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 12:45 Reaguje na Ladislav Metelkaale ne úplná, mraky mohou zvyšovat teplotu (skleníkový efekt) ale jiné ji zase snižují (odraz). Dynamika mraků je důležitá, turbulentní proudění asi velmi těžko modelovatelné.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 12:47 Reaguje na Milan VaněčekTo už jsou ty věci, které na tu jednoduchou fyziku navazují. A to jednoduché být nemusí.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.2.2024 10:35 Reaguje na Milan VaněčekCista fyzika by to byla kdyby v zemske atmosfere neexistovala vodni para jako ten hlavni cinitel. Resp. kdyby neexistoval onen dosti podstatny efekt ktery tu "cistou, jednolduchou fyziku" tak trochu kazi/ komplikuje. Totiz mraky.
Jak se meni oblacnost napr. nad rovnikovymi oblastmi v poslednich desetiletich? Bez znalosti takovychto dat
se preced nedaji delat zadne rozumne zavery o tom tom slozitem systemu kde spolupusobi spousty kladnych a zapornych zpetnych vazeb
Odpovědět
Jak se meni oblacnost napr. nad rovnikovymi oblastmi v poslednich desetiletich? Bez znalosti takovychto dat
se preced nedaji delat zadne rozumne zavery o tom tom slozitem systemu kde spolupusobi spousty kladnych a zapornych zpetnych vazeb
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 10:41 Reaguje na Miloš ZahradníkPrincip je jednoduchý. Konkrétní projevy v klimatickém systému nejsou jednoduché prakticky v ničem.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 11:37 Reaguje na Miloš ZahradníkOno to není tak složité pochopit. CO2 rozhodí tepelnou/energetickou bilanci Země a ty zpětnovazební efekty, například vliv vody (libovolně komplikované), to vše uvedou do nové dynamické rovnováhy. Tu změříme jako nárůst globální teploty. Pokud by CO2 nárůst nebyl, vypadala by změna globální teploty zjevně jinak. Ten rozdíl dělá právě přidávání CO2 do atmosféry a to je ta nejdůležitější spolehlivá informace, kterou potřebuji.
Když jablko padá ze stromu, stačí mi pro přijetí tohoto faktu znát Galileův zákon. Nepotřebuji k tomu obecnou teorii relativity ani gravitony.
Odpovědět
Když jablko padá ze stromu, stačí mi pro přijetí tohoto faktu znát Galileův zákon. Nepotřebuji k tomu obecnou teorii relativity ani gravitony.
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 12:49 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, když jablko padá ze stromu, tak funguje NEJEN Newtonův zákon přitažlivosti ale i další fyzikální zákony (třeba popisující vliv odporu vzduchu), teprve všechny dohromady mi přesně popíší ten pád
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 12:54 Reaguje na Milan VaněčekOno je to podobné jako počítat trajektorii vystřeleného náboje z děla. První přiblížení - parabola. Druhé - Země je kulatá - změny směru a velikosti gravitační síly. Třetí - odpor vzduchu. Ten je ale závislý na rychlosti náboje (ta se mění), ale i na hustotě vzduchu a ta zase na výšce, což je čtvrté přiblížení. Páté - je to na rotující Zemi, takže vliv Coriolisovy síly. A našly by se další vlivy. Z jednoduché věci je tak věc dost složitá, když se chcete od jednoduché představy dostat blíž k reálu.
Odpovědět
MV
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 16:06 Reaguje na Milan VaněčekAle abyste posoudil dominanci vlivu CO2 nepotřebujete detailní výpočty. Problém asi je, že vy ani ty jednoduché výpočty nejste schopen provést a zjistit kde je pravda. A tak se uchylujete pouze k tlachání.
Když jablko padá ze 4 m ze stromu pak pro velmi dobrý odhad doby pádu opravdu stačí 2h=gt2.
Odpovědět
Když jablko padá ze 4 m ze stromu pak pro velmi dobrý odhad doby pádu opravdu stačí 2h=gt2.
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 15:57 Reaguje na Milan VaněčekTakže růst tlaku vodní páry s teplotou je spekulace vycházející z nedokonalých modelů s obrovským rozptylem. Dobrý!
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:34 Reaguje na Milan VaněčekPokud jste si nevšiml, ten článek není o fyzice klimatu. Je o vhodném způsobu řešení globální klimatické krize, který vychází ze všeobecně příjímaného předpokladu, že dominantní příčinou oteplování planety jsou emisi CO2 ze spalování fosilních paliv.
Prosím, zaměřte diskusi tímto směrem.
Odpovědět
Prosím, zaměřte diskusi tímto směrem.
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 09:58 Reaguje na Jiří SvobodaAno, tento článek není o fyzice klimatu. Souhlasím. Je o sociálním celosvětovém inženýrství. Jeho základní premisa není ale "všeobecně přijímaná", to snad vidíte.
A díky tomu se celý navrhovaný systém hroutí, je nerealizovatelný v reálném světě.
Odpovědět
A díky tomu se celý navrhovaný systém hroutí, je nerealizovatelný v reálném světě.
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 11:25 Reaguje na Milan VaněčekZkuste si srovnat argumenty ve prospěch CO2 jako hlavní příčiny a protiargumenty. Ty protiargumenty, které by byly pádné a rozumné jsem nenašel. Zjevně proto lze brát tu CO2 teorii jako všeobecně přijímanou.
Dupání levou nožkou jako malé trucovité dítě opavdu není argument.
Odpovědět
Dupání levou nožkou jako malé trucovité dítě opavdu není argument.
ml
PE
Petr Elias
1.2.2024 07:18 Reaguje na Miloš ZahradníkŠkoda že jste se za ty roky nic nedoučil a stále se držíte jen toho blekotání o přikládání pravítka. :)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.2.2024 10:41 Reaguje na Petr EliasOni ale nic jineho nedelaji. Maji model a v nem "steluji" parametry tak, aby to odpovidalo zmenam aktualne merenych casovych rad.Jak jinak nez s prilozenym pravitkem najdete mi nejake grafy kde se pravitko (udaj o prumnerne hodnote za
poslednich 30 let ci pravitkem narovnany prubeh teplot za "vhodne vybrany" usek let) nepouziva. Je jich naproste minimum, pravitko jeste zakladnim pracovmnim nastrojem politickych klimatologu v poslednich desetiletich :)
Odpovědět
poslednich 30 let ci pravitkem narovnany prubeh teplot za "vhodne vybrany" usek let) nepouziva. Je jich naproste minimum, pravitko jeste zakladnim pracovmnim nastrojem politickych klimatologu v poslednich desetiletich :)
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 10:43 Reaguje na Miloš ZahradníkNevím, jak u politických klimatologů, ale ti se asi modelováním nezabývají, že? Jinak u skutečných klimatologů se žádné parametry neštelují. Nejsou to stochastické modely, ale dynamické.
Odpovědět
PE
PH
HH
Honza Honza
1.2.2024 07:04nesmyslný článek, nesmyslná diskuze! Dám synovi pokutu, aby dostudoval VŠ! To je řešení ekologů ale i fašistů, všech nedemokratických společenství.
Nejdřív asi musím připravit podmínky, aby syn dostudoval, aby se něco podařilo. Třeba hledat úložiště energie, dokud není, posilovat JE! Ne dávat pokuty, ty to mají vyřešit! To jsou bláboly!
Ne dumat nad tím, jestli oteplení způsobuje CO2.
Hledat efektivní řešení! Posilovat přírodu, aby oteplení vydržela. Ne chtít vše, diverzifikaci, stepní oblasti, které přírodu přehřívají. Zachytávat vodu, měnit zemědělství, lesnictví. Jenom výstavba JE bude stát bilion. Další bilion do podpory OZE, když není úložiště? Kdo to zaplatí? Museli bychom mít vyrovnaný stát. rozpočet, reformy- důchodovou, zdravotní, školskou, stát. správy. Přejít na euro. Hospodářství musí fungovat, ne být stále v recesi. To jsou podmínky! Ne pokuty, proboha, co píšete za blbosti!
Odpovědět
Nejdřív asi musím připravit podmínky, aby syn dostudoval, aby se něco podařilo. Třeba hledat úložiště energie, dokud není, posilovat JE! Ne dávat pokuty, ty to mají vyřešit! To jsou bláboly!
Ne dumat nad tím, jestli oteplení způsobuje CO2.
Hledat efektivní řešení! Posilovat přírodu, aby oteplení vydržela. Ne chtít vše, diverzifikaci, stepní oblasti, které přírodu přehřívají. Zachytávat vodu, měnit zemědělství, lesnictví. Jenom výstavba JE bude stát bilion. Další bilion do podpory OZE, když není úložiště? Kdo to zaplatí? Museli bychom mít vyrovnaný stát. rozpočet, reformy- důchodovou, zdravotní, školskou, stát. správy. Přejít na euro. Hospodářství musí fungovat, ne být stále v recesi. To jsou podmínky! Ne pokuty, proboha, co píšete za blbosti!
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 08:56 Reaguje na Honza HonzaNe dumat nad tím, jestli oteplení způsobuje CO2.
Dobrej nápad. Čadit uhláky a dýzly a sledovat, jak teplota v létě poleze přes +40°C, na což si už adaptaci tak rychle neuděláme. Za pár let už to bude k padesáti a to je pro naši přírodu konečná.
Odpovědět
Dobrej nápad. Čadit uhláky a dýzly a sledovat, jak teplota v létě poleze přes +40°C, na což si už adaptaci tak rychle neuděláme. Za pár let už to bude k padesáti a to je pro naši přírodu konečná.
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 09:10 Reaguje na Pavel HanzlEnergetický přechod k čistým obnovitelným zdrojům chce svůj čas, obvykle to bývá cca 50 let. Spěch a hysterie=drahota, chudnutí 90% obyvatel...
A když jsme zde na zemi měli od začátku průmyslové revoluce nejprve přechod na uhlí a výrobu elektřiny z uhlí, neznamená to, že dřívější výroba třeba ve vodních elektrárnách zanikla.
Totéž po nástupu ropy a později plynu, uhlí nezaniklo, jen se omezuje a nárust jde převážně do novějších zdrojů.
Pak přišla jaderná energetika, bohužel předčasně, nebyly vyřešeny základní bezpečnostní otázky a velké havarie ji zastavily a utlumily.
No a v tomto století začíná renesance starých OZE (voda, biomasa, vítr) plus nástup hi tech výroby elektřiny přímo z energie ze Slunce=fotovoltaika.
To neznamená, že zcela vytěsní staré zdroje, bude je jen pozvolna vytlačovat a hlavně bude uspokojovat nárust potřeby elektřiny v Asii a Africe plus všude tam, kde budou chtít mít elektřinu čistou, bezodpadovou, vše plně recyklovatelné.
Odpovědět
A když jsme zde na zemi měli od začátku průmyslové revoluce nejprve přechod na uhlí a výrobu elektřiny z uhlí, neznamená to, že dřívější výroba třeba ve vodních elektrárnách zanikla.
Totéž po nástupu ropy a později plynu, uhlí nezaniklo, jen se omezuje a nárust jde převážně do novějších zdrojů.
Pak přišla jaderná energetika, bohužel předčasně, nebyly vyřešeny základní bezpečnostní otázky a velké havarie ji zastavily a utlumily.
No a v tomto století začíná renesance starých OZE (voda, biomasa, vítr) plus nástup hi tech výroby elektřiny přímo z energie ze Slunce=fotovoltaika.
To neznamená, že zcela vytěsní staré zdroje, bude je jen pozvolna vytlačovat a hlavně bude uspokojovat nárust potřeby elektřiny v Asii a Africe plus všude tam, kde budou chtít mít elektřinu čistou, bezodpadovou, vše plně recyklovatelné.
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:50 Reaguje na Milan VaněčekAno, to již popisoval Nosov v Neználkovi ve Slunečním městě. Tam si takovou transformaci přál sovětský lid a KSSS to splnila. Dnešní svět je ale postaven na jiných základech/zájmech.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 09:56 Reaguje na Milan VaněčekJistě, ten přechod ale musíme urychlit, i tak bude trvat těch 50 let minimlně. Já mám silný pocit, že to nezvládneme, i když největší špinavci se dost snaží (Čína a hlavně USA)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:45 Reaguje na Honza HonzaMyslím, když synovi budete odpírat kapesné za chození do hospody místo do školy, může to v mnoha případech pomoci. Netvrdím, že to pomůže vždy. Ale ochrana klimatu je hlavně o změně chování většinové společnosti. A ti, co to nepřijmou, budou za to aspoň platit.
Odpovědět
ml
JS
Jiří Svoboda
6.2.2024 11:35 Reaguje naTo máte pravdu. Ale co z toho vyplývá? Nějaké vaše dojmy?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 11:45 Reaguje na Jiří SvobodaJe jeden plyn, kterého je v atmosféře 0,00004% a přesto dokáže poměrně výrazně měnit vlastnosti atmosféry.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
7.2.2024 12:05 Reaguje na Ladislav MetelkaA prozradíte jaký plyn s koncentrací 0.4 ppm to je a jak mění ty vlastnosti?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 12:06 Reaguje na Jiří SvobodaOzon. Změny teploty stratosféry, změny radiační bilance v UV oblasti.
Odpovědět
JS
Miroslav Vinkler
1.2.2024 09:10Úvodem bych chtěl autorovi článku vyseknout poklonu. Bez ohledu na to, zda koncept globální uhlíkové daně je správný (jsem o tom přesvědčen) , nebo není.
Z mého pohledu nevykazuje žádnou zjevnou chybu. Je jednoduchý,logický a jeho realizací bychom získali prostředky pro dekarbonizaci a na straně spotřeby mohli koncepčně a předvídatelně ovlivňovat objem uhlíkových komodit i s přihlédnutím k regionálních specifikům - bohatá , průměrná nebo chudá společnost.
Dovedu si také představit , kolik pana Svobodu jeho iniciativa stála . Je dobře, že stále mezi námi žijí jedinci, kteří neváhají společnosti nabídnout smysluplné věci, ať už se jedná o materiální produkty , anebo jako v tomto případě věci nemateriální povahy, ale neméně důležité.
A jak to celé dopadne ? Bohužel , zde jsem spíše skeptik neboť zatím není tzv. společenská objednávka , ale jak se říká "všeho do času".
Odpovědět
Z mého pohledu nevykazuje žádnou zjevnou chybu. Je jednoduchý,logický a jeho realizací bychom získali prostředky pro dekarbonizaci a na straně spotřeby mohli koncepčně a předvídatelně ovlivňovat objem uhlíkových komodit i s přihlédnutím k regionálních specifikům - bohatá , průměrná nebo chudá společnost.
Dovedu si také představit , kolik pana Svobodu jeho iniciativa stála . Je dobře, že stále mezi námi žijí jedinci, kteří neváhají společnosti nabídnout smysluplné věci, ať už se jedná o materiální produkty , anebo jako v tomto případě věci nemateriální povahy, ale neméně důležité.
A jak to celé dopadne ? Bohužel , zde jsem spíše skeptik neboť zatím není tzv. společenská objednávka , ale jak se říká "všeho do času".
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 09:24 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinklere, tohle přece řešíme v téhle diskusi s panem Svobodou už asi 4 roky!! To jste se právě probudil?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:54 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinklere, v tomto se plně shodneme. Díky. Řekl bych, že v otázce prosazení jsem mnohem větší skeptik než vy. Přesto to nechci vzdávat.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 09:20"I proto není překvapením, co nám zpráva IPCC, která je souhrnem více než 14 tisíc vědeckých prací a dílem 234 autorů z 65 zemí, vlastně ukazuje:..."
Tohle má přece zcela neprůstřelnou argumentační váhu, taky proto, že odpůrci tohoto tvrzení zcela běžně publikují a nikdo není cenzurován.
A stálé paraargumenty, že se "sociální inženýři zaměřují jen na CO2" jsou taky nesmylné. Jednat to nepublikují žádní "soc. inženýři", ale vědci, za druhé se zabývají úplně vším, co si dovedeme vůbec představit.
Odpovědět
Tohle má přece zcela neprůstřelnou argumentační váhu, taky proto, že odpůrci tohoto tvrzení zcela běžně publikují a nikdo není cenzurován.
A stálé paraargumenty, že se "sociální inženýři zaměřují jen na CO2" jsou taky nesmylné. Jednat to nepublikují žádní "soc. inženýři", ale vědci, za druhé se zabývají úplně vším, co si dovedeme vůbec představit.
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 10:01 Reaguje na Pavel HanzlIPCC není vědecký panel, je to politika. Není to věda, ta se dělá jinak.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 10:21 Reaguje na Milan VaněčekIPCC nedělá vědu, ale metaanalýzy z již publikovaných výstupů
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 10:50 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, správně ale jste měl napsat: "...z již publikovaných, selektivně vybraných vědeckých výstupů. A ignoruje výstupy které se do jejího narativu nehodí.
To je politika, ne věda.
Odpovědět
To je politika, ne věda.
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 10:53 Reaguje na Milan VaněčekProjděte si ve zprávách IPCC seznamy literatury. Najdete tam i publikace klimaskeptiků. Jinak ale tam je problém, že čistě klimatologický článek, publikovaný v ekonomickém časopise a recenzovaný ekonomem (i to se stává) nemůže být považován za relevantní recenzovaný výstup.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 11:02 Reaguje na Ladislav MetelkaCo říkáte té "metaanalýze", že nejnižší a nejvyšší forcing faktory v modelech (připouštíme, že potřebují ještě vylepšit) škrtneme a vezmeme nějaký "průměr"?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 11:19 Reaguje na Milan VaněčekVětšina věcí se tam dělá pro nízký, vysoký a střední scénář. To není o tom, že by se počítalo jen s jednou variantou...
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 11:52 Reaguje na Ladislav MetelkaJeště poslední otázky pro zasvěceného člověka, jako jste Vy: 1)zkoumá nějaké forum vědců proč je naše klima tak stabilní? To znamená definovat a detailně modelovat negativní zpětné vazby které to způsobují?
2) umíme modelovat skutečné rozložení všech mraků na zeměkouli a to, kdy mrak zvyšuje nebo naopak snižuje globální teplotu (tj dynamiku a různou funkci různé oblačnosti pro zápornou či kladnou zpětnou vazbu?)
3) proč se fyzika klimatu nechala ovlivnit a přešla k diskusím typu alarmista versus popírač?
Předem děkuji.
Odpovědět
2) umíme modelovat skutečné rozložení všech mraků na zeměkouli a to, kdy mrak zvyšuje nebo naopak snižuje globální teplotu (tj dynamiku a různou funkci různé oblačnosti pro zápornou či kladnou zpětnou vazbu?)
3) proč se fyzika klimatu nechala ovlivnit a přešla k diskusím typu alarmista versus popírač?
Předem děkuji.
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 12:03 Reaguje na Milan Vaněčekad 1) Je možné definovat a popsat jednotlivé fyzikální procesy v klimatickém systému. Ty nejsou nijak složité. Daleko složitější je popsat je všechny najednou jako jeden celek, navíc na celé Zemi. To už se bez modelů neobejde. Klima na Zemi je stabilní (pokud jsou stabilní forcingy), ale podle všeho je to jen jeden ze (cca) 3 možných stabilních stavů klimatického systému. Další je (prakticky) kompletně zaledněná Země (už v historii bylo) a třetí je Země bez trvalého ledu v polárních oblastech, ale to by zřejmě vyžadovalo, aby v severních polárních oblastech nebyl oceán, ale pevnina. Neexistuje jediná příčina té stability, vždycky je to celý komplex těch vazeb.
ad 2) neumíme a nikdy umět nebudeme, v tom hraje velkou roli turbulence a tu nelze analyticky popsat. Vliv mraků na teplotu ale do značné míry modelovat lze. Záleží na výšce a složení mraku (led, voda), jeho průhlednosti a také na denní nebo noční době.
ad 3) nerozumím, fyzika atmosféry je jen jedna a nemá nic společního s těmi diskusemi.
Odpovědět
ad 2) neumíme a nikdy umět nebudeme, v tom hraje velkou roli turbulence a tu nelze analyticky popsat. Vliv mraků na teplotu ale do značné míry modelovat lze. Záleží na výšce a složení mraku (led, voda), jeho průhlednosti a také na denní nebo noční době.
ad 3) nerozumím, fyzika atmosféry je jen jedna a nemá nic společního s těmi diskusemi.
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 12:33 Reaguje na Ladislav MetelkaDěkuji za odpovědi. Myslím, že co se týče atmosféry okolo Země, klíčový je bod 2)
Ale 4) pro stabilu klimatu bude podle mne důležitější to, co má větší setrvačnost a hmotnost=oceány a proudění v oceánech. I pevnina.
5) pořád si nedovedu vysvětlit jednu věc: argumentaci prof. Happera určitě znáte, "vliv CO2 je blízko saturace".
Co to znamená: že před průmyslovou revolucí byla koncentrace CO2 nízká, když se o něco zvýšila (třeba 50ppm) tak efekt se lineárně zvyšoval. Ale když se blížíte saturaci, tak už dalších 50ppm moc neznamená a dalších 50ppm znamená jestě méně.
Čili vliv na oteplování by měl být největší v době starší, třeba před 2. svět, válkou a teď by měl stále klesat. Růst o 50ppm v současnosti už znamená z hlediska čistě skleníkového efektu méně než znamenal kdysi. To je spektroskopie.
Odpovědět
Ale 4) pro stabilu klimatu bude podle mne důležitější to, co má větší setrvačnost a hmotnost=oceány a proudění v oceánech. I pevnina.
5) pořád si nedovedu vysvětlit jednu věc: argumentaci prof. Happera určitě znáte, "vliv CO2 je blízko saturace".
Co to znamená: že před průmyslovou revolucí byla koncentrace CO2 nízká, když se o něco zvýšila (třeba 50ppm) tak efekt se lineárně zvyšoval. Ale když se blížíte saturaci, tak už dalších 50ppm moc neznamená a dalších 50ppm znamená jestě méně.
Čili vliv na oteplování by měl být největší v době starší, třeba před 2. svět, válkou a teď by měl stále klesat. Růst o 50ppm v současnosti už znamená z hlediska čistě skleníkového efektu méně než znamenal kdysi. To je spektroskopie.
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 12:41 Reaguje na Milan VaněčekAno, oceán je v tom důležitý, ale není to jediný faktor. Pokud jde o tu saturaci, na některých vlnových délkách je vliv CO2 saturován (ale to byl už před průmyslovou revolucí), ale je spousta oblastí spektra, kde ta absorpce není tak silná a tam ještě zvyšování koncentrace může vést k zesilování skleníkového efektu. Celkově je ten vliv na teplotu zhruba logaritmický, dalších třeba 50 ppm při vysokých koncentracích má menší vliv, než 50 ppm při nízkých koncentracích. Odhaduje se, že prvních 280 ppm (od 0 do 280 ppm) udělalo na teplotě v globálním průměru asi 33 stupňů.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 12:51 Reaguje na Ladislav Metelkačili souhlasíte, že nyní a v budoucnu by tento vliv měl slábnout
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 12:53 Reaguje na Milan VaněčekDnešní koncentraci CO2 by odpovídala daleko vyšší teplota, takže ten efekt nastane určitě, ale později.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 12:57 Reaguje na Milan VaněčekPokud porostou koncentrace CO2, nebude ten vliv slábnout, ale nebude narůstat tak rychle. Je tady ale ještě problém vodní páry, jejíž skonentrace i skleníkový efekt budou také narůstat, ale ta funguje na jiných vlnových délkách, než CO2
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 12:52 Reaguje na Ladislav MetelkaA není tam třeba důležitý taky faktor času? Při velmi rychlém růstu koncentrace CO2 se otepluje pomaleji, protože je tu velká tepelná setrvačnost oceánů i pevniny?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 12:59 Reaguje na Pavel HanzlOceán je další důležitý faktor, ten navíc na oteplení atmosféry reaguje jinak než na ochlazení.
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.2.2024 13:04 Reaguje na Milan VaněčekTak zrovna tento ,,argument,, o saturaci Happer točí už desítky let. Ale to že ho točí dokola a dokola, neznamená že má pravdu. ;)
https://www.youtube.com/watch?v=TVBDMeuHq_U
https://www.realclimate.org/index.php/archives/2007/06/a-saturated-gassy-argument/
https://skepticalscience.com/saturated-co2-effect-advanced.htm
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=TVBDMeuHq_U
https://www.realclimate.org/index.php/archives/2007/06/a-saturated-gassy-argument/
https://skepticalscience.com/saturated-co2-effect-advanced.htm
LM
Ladislav Metelka
1.2.2024 13:15 Reaguje na Petr EliasOno stačí podívat se na Lambert-Beerův zákon, jaký je ten princip.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 17:23 Reaguje na Petr EliasPane Eliáši, to video na youtube je úžasné, typický americký kazatel sekty soudného dne, začátek-osobní útok, potom trochu historie, na závěr další argumentační fauly.
Typický hlasatel jediné pravdy bez vědeckých argumentů.
To je ostuda takhle s tím argumentovat.
Jinak v těch dalších odkazech Vy točíte hodně staré věci, mě by zajímala Vaše (nebo někoho jiného) reakce na nový článek:
Atmosphere and Greenhouse Gas Primer
W. A. van Wijngaarden1 and W. Happer2
1Department of Physics and Astronomy, York University, Canada
2Department of Physics, Princeton University, USA
March 3, 2023
publikovaná arXiv:2303.00808v1
Nějaké vědecké argumenty, které by jste napsal jako referee této publikace.
Předem děkuji (bez ironie).
Odpovědět
Typický hlasatel jediné pravdy bez vědeckých argumentů.
To je ostuda takhle s tím argumentovat.
Jinak v těch dalších odkazech Vy točíte hodně staré věci, mě by zajímala Vaše (nebo někoho jiného) reakce na nový článek:
Atmosphere and Greenhouse Gas Primer
W. A. van Wijngaarden1 and W. Happer2
1Department of Physics and Astronomy, York University, Canada
2Department of Physics, Princeton University, USA
March 3, 2023
publikovaná arXiv:2303.00808v1
Nějaké vědecké argumenty, které by jste napsal jako referee této publikace.
Předem děkuji (bez ironie).
PE
Petr Elias
2.2.2024 09:46 Reaguje na Milan VaněčekJojo, sekta soudného den...Nechte toho blábolení.
To video je ukázka mýtu o saturaci, který Happer šíří už xx let. Pokud to vidět nechcete a chcete jen věřit Happerovi (asi proto že je mimo ,,mainstream,,), tak to už je váš boj.
A co bych měl na ten primer říkat? Kromě toho, že tam píše o nikým nepotvrzené hypotéze Lindzena o iris jako o negativní zpětné vazbě, bagatelizuje pozitivní zpětné vazby (navíc nic podrobného tam o vazbách nepíše), blábolení o tom jak alarmisté potřebují silné zpětné vazby a o nefungujících modelech, tak tam není nic nového.
Odpovědět
To video je ukázka mýtu o saturaci, který Happer šíří už xx let. Pokud to vidět nechcete a chcete jen věřit Happerovi (asi proto že je mimo ,,mainstream,,), tak to už je váš boj.
A co bych měl na ten primer říkat? Kromě toho, že tam píše o nikým nepotvrzené hypotéze Lindzena o iris jako o negativní zpětné vazbě, bagatelizuje pozitivní zpětné vazby (navíc nic podrobného tam o vazbách nepíše), blábolení o tom jak alarmisté potřebují silné zpětné vazby a o nefungujících modelech, tak tam není nic nového.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 12:45 Reaguje na Ladislav MetelkaOmyl, je to čistá věda publikovaná v nějakých soudrnných závěrech.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
1.2.2024 09:23Kvůli jakési chiméře prý globálního oteplování způsobeného lidmi vznikla masívní společenská vrstva škodíků a sabotérů lidské společnosti, podle kterých bychom neměli čekat, až nás to údajné oteplování zničí a ožebračí, ale sami bychom se něčím jako bruselským Green Dealem preventivně měli ekonomicky zničit a ožebračit. Protože zřejmě až většina společnosti budou nemajetní žebráci závislí základními životními potřebami, potravinami, vodou, teplem v zimě na vrstvě bohatých zelených mnohonásobných miliardářů vytvořených zeleným šílením ze zelených (loupeživých) baronů, tak zřejmě potom budeme podle zelených ideologů na údajně oteplené zeměkouli šťastní a spokojení.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 09:31 Reaguje na Radim PolášekVy jste zbídačelý, vy jste typický "mámehlad"?
Pořád nechápu, proč bychom měli pomocí nejnovějších hi-technologií zchudnout? V historii to bylo vždy přesně naopak a dnes se stačí podívat na státy, které jsou dál, než Evropa a postupují rychleji, tak i lépe prosperují.
Myslím tím Čínu (500 mld. dolarů investic do OZE), nebo USA s 600 mld., proti EU se 150.
Odpovědět
Pořád nechápu, proč bychom měli pomocí nejnovějších hi-technologií zchudnout? V historii to bylo vždy přesně naopak a dnes se stačí podívat na státy, které jsou dál, než Evropa a postupují rychleji, tak i lépe prosperují.
Myslím tím Čínu (500 mld. dolarů investic do OZE), nebo USA s 600 mld., proti EU se 150.
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 11:06 Reaguje na Radim PolášekMožná byste se mohl začít pokoušet rozlišovat mezi 1) globálním oteplováním, jeho příčinami a následky a 2) nástroji pro jeho řešení, které mohou být velmi různě vhodné/účinné/spravedlivé.
Článek je o tématu 2) a kdyžtak zkuste o tomto přispět do diskuse.
Odpovědět
Článek je o tématu 2) a kdyžtak zkuste o tomto přispět do diskuse.
ml
JS
Jiří Svoboda
6.2.2024 11:32 Reaguje naKdyž něco nazvu chimérou, dokazuje to nějak, že to něco neexistuje? Pokud se klimaskeptici nezmohou na nic více, je to jejich špatná vizitka.
Odpovědět
HH
Honza Honza
1.2.2024 09:59Pánové, aby se vše podařilo, musí všechna opatření být efektivní a musí na ně být peníze.
Se sbídačeným hospodářstvím se neudělá nic! Nemůžu pokutami podlomit hospodářství a potom chtít nápravu za miliardy- biliony.
Podívejte se, jak to dělá Čína. Podporuje OZE, přitom hospodářství nebankrotuje.
Všechna opatření musí mít smysl, OZE bez úložiště je jen drobná pomoc!
Budou scházet peníze na smyslpné řešení - např. JE.
Hospodářství musí být v pořádku, ne zadlužené, ne podpora důchodců, sociální výdaje apod, přitom všichni máme drahou elektřinu, po pokutách bude předražené topení - takhle klimatický problém nevyřešíme!
Odpovědět
Se sbídačeným hospodářstvím se neudělá nic! Nemůžu pokutami podlomit hospodářství a potom chtít nápravu za miliardy- biliony.
Podívejte se, jak to dělá Čína. Podporuje OZE, přitom hospodářství nebankrotuje.
Všechna opatření musí mít smysl, OZE bez úložiště je jen drobná pomoc!
Budou scházet peníze na smyslpné řešení - např. JE.
Hospodářství musí být v pořádku, ne zadlužené, ne podpora důchodců, sociální výdaje apod, přitom všichni máme drahou elektřinu, po pokutách bude předražené topení - takhle klimatický problém nevyřešíme!
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 10:07 Reaguje na Honza HonzaVálka, ničení lidí i přírody, boj o zdroje, to je velký problém. Reálný, to snad každý vidí.
Na rozdíl od Vámi uváděného klimatického problému. Variabilní klima tu bylo vždy (ale měli bychom striktně vědecky studovat proč je dlouhodobě tak stabilní). Porozumět tomu.
Odpovědět
Na rozdíl od Vámi uváděného klimatického problému. Variabilní klima tu bylo vždy (ale měli bychom striktně vědecky studovat proč je dlouhodobě tak stabilní). Porozumět tomu.
JS
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 12:43 Reaguje na Milan VaněčekTo už dávno proběhlo, stačí si to přečíst.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 11:12 Reaguje na Honza HonzaAle přesně o toto mi v článku jde. Aby bylo řešení efektivní a zaplatili ho hlavně ti, co problém způsobili. Nebo máte z článku jiný pocit? Pomohlo by mi, kdybyste mne upozornil na závady konceptu, případně navrhl něco k vylepšení.
Odpovědět
HH
Honza Honza
1.2.2024 12:21 Reaguje na Jiří SvobodaTo jsem přeci navrhl: neříkat, že CO2 není problém, vše svědčí že ano. P. Hanzl v tom má pravdu! Ale hledat efektivní řešení:
posilovat přírodu, zavodnění zastínění, co nejvíce lesa. Upravit zemědělství, lesnictví, zastiňovat stavby, města vegetací, zachytávat vodu.
Podporovat smyslplnou elektrifikaci: JE, podporovat výzkum OZE (hlavně k hledání energ. úložiště, ekolog. recykl. baterií.) Jinak ale do OZE nedávat biliony, když ještě není úložiště, co s energií budete v létě dělat? - hledat její smyslplné využití- např. drtiče odpadů, přečerp. elektrárny, efekt. výrobu vodíku apod. Zatím to ale masivně nefunguje! Nejdřív je třeba vše připravit, pak teprve program rozjet! Zahrádkář musí nejdřív mít vodu, půdu, pak teprve jde kupovat osivo! Ne si dávat pokuty, když nic nemám!
Hlavně ale držet hospodářství, aby fungovalo, aby byly na všechno peníze, i když se hned všechno nedaří. Čína do OZE masivně investuje, protože má peníze. Hospodářství jí ale funguje, stále má vysoký růst.
Zadlužování za Babiše je špatně. Bez reforem to nejde. Nízký hosp. růst za koalice taky špatně. Nezastrop. cen energií- špatně, vysoké ceny potravin- špatný výkon antimonop. úřadu.
Odpovědět
posilovat přírodu, zavodnění zastínění, co nejvíce lesa. Upravit zemědělství, lesnictví, zastiňovat stavby, města vegetací, zachytávat vodu.
Podporovat smyslplnou elektrifikaci: JE, podporovat výzkum OZE (hlavně k hledání energ. úložiště, ekolog. recykl. baterií.) Jinak ale do OZE nedávat biliony, když ještě není úložiště, co s energií budete v létě dělat? - hledat její smyslplné využití- např. drtiče odpadů, přečerp. elektrárny, efekt. výrobu vodíku apod. Zatím to ale masivně nefunguje! Nejdřív je třeba vše připravit, pak teprve program rozjet! Zahrádkář musí nejdřív mít vodu, půdu, pak teprve jde kupovat osivo! Ne si dávat pokuty, když nic nemám!
Hlavně ale držet hospodářství, aby fungovalo, aby byly na všechno peníze, i když se hned všechno nedaří. Čína do OZE masivně investuje, protože má peníze. Hospodářství jí ale funguje, stále má vysoký růst.
Zadlužování za Babiše je špatně. Bez reforem to nejde. Nízký hosp. růst za koalice taky špatně. Nezastrop. cen energií- špatně, vysoké ceny potravin- špatný výkon antimonop. úřadu.
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:10 Reaguje na Honza HonzaTo sice skeptický názor, ale dost pravdivý. Co s tím? Evropa dostala nářez koronáčem, plynovým útokem i válkou na Ukrajině a je rozeštvávána a ničena hybridní válku. Přes to se oklepává a jde mírně nahoru, mohutně buduje OZE i to ostatní co píšete.
A my? Minulá vláda provedla praktický rozvrat státních financí a zablokovala růst, dnes obsruuje a blokuje jakékoliv řešení, vlastní nenabízí žádné. Fiala vláda se snaží to spravit, jak dobře nedokážu posoudit, ovšem s touhle koulí na noze se to dařit snad ani nemůže.
A to řešení? Jednoznačně ve volbách vypráskat destrukční strany putinovy páté kolony je předpokdlad nutný a doufejme, že i dostačující.
Odpovědět
A my? Minulá vláda provedla praktický rozvrat státních financí a zablokovala růst, dnes obsruuje a blokuje jakékoliv řešení, vlastní nenabízí žádné. Fiala vláda se snaží to spravit, jak dobře nedokážu posoudit, ovšem s touhle koulí na noze se to dařit snad ani nemůže.
A to řešení? Jednoznačně ve volbách vypráskat destrukční strany putinovy páté kolony je předpokdlad nutný a doufejme, že i dostačující.
HH
Honza Honza
2.2.2024 07:34 Reaguje na Pavel HanzlPane koalici podporuje 3/4 národa, ANO má jen 30% a bude to tak stále. Vůbec není třeba psát a požadovat, aby jsme opozici vypráskali. To nikdo nepotřebuje. Naopak, za ANO hospodářství fungovalo, mělo by to být poučení pro ODS, když ODS vládne, tak je vždy krize! Takhle to taky stále nejde! Je třeba spolupracovat s opozicí, ne ji vypráskat!!!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.2.2024 09:53 Reaguje na Honza HonzaZa ANO fungovalo hospodářství? Fakt? Tak proč napráskali za 3 roky BILIÓN dluhů? A kdo to má teda spravit a splácet?
Vláda se snaží s opozicí spolupracovat, ovšem většinou to nejde. Ta je zásadně proti, obstruuje, podráží, polizuje i Ústavní soud a vlastní řešení nemá a trvale lže.
Odpovědět
Vláda se snaží s opozicí spolupracovat, ovšem většinou to nejde. Ta je zásadně proti, obstruuje, podráží, polizuje i Ústavní soud a vlastní řešení nemá a trvale lže.
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 16:25 Reaguje na Honza HonzaPokud naprší dost vody, můžete jí hodně zachycovat, mít spoustu zeleně a lesů. Pokud ale začne pršet méně a bude tepleji (vyšší odpar), váš sen se zhroutí. Takže jsme zpět u CO2 a jeho vlivu na globální klima.
Energetika by měla být řízena trhem modifikovaným důsledně oceněným uhlíkem. Pak se bude rozvíjet způsobem, jak popisujete.
Odpovědět
Energetika by měla být řízena trhem modifikovaným důsledně oceněným uhlíkem. Pak se bude rozvíjet způsobem, jak popisujete.
HH
Honza Honza
2.2.2024 07:16 Reaguje na Jiří SvobodaPane, jsou to vše posunuté názory, chybné argumenty. EU se musí řídit rozumem, ne přáním. Uvalit daň na to, co funguje a podporovat to, co nefunguje je cesta k bankrotu, kdy nebudou peníze na nic, natož na vaše ekologické cíle- TČ, FV a elektroauta. Abyste přešel na OZE musí OZE fungovat (jedině s úložištěm- to je ta základní podmínka o kt. stále píšu!!) a musíte na to mít peníze, ne rozhrabané hospodářství! Musí se věnovat peníze na přípravu OZE- distribuci el, úložiště, na to třeba nějakou daň ale nezatěžovat nesmyslně topení plynem nebo spalovací motory, bez nich to ještě b o h u ž e l nejde. Nutit násilně lidi topit elektřinou, tam kde je to předražené, kde to nefunguje je totální nesmysl. Na plyn uvalíte daň a potom plynové elektrárny budou dorovnávací doplněk jaderných, když nesvítí slunce - co je to za nesmysl! Dávat si pokuty za to, že musím jet autem do práce! Prostě musím tam jet, jinak to nejde, i kdyby se všichni ekologové zbláznili a zítra bylo 50 st C!!
Odpovědět
HH
Honza Honza
2.2.2024 07:23 Reaguje na Jiří SvobodaA váš výklad přírody je taky nesprávný. Jednak prší stále stejně, jen srážky jsou nerovnoměrné, jednak musím v první řadě zasáhnout tam, kde je to nezbytné- tj. vaše peníze na FV v první řadě věnovat do přírody, aby se mohla adaptovat.
Když hoří, tak požárník vytahuje hadici, nezkoumá, proč začalo hořet. Když zahrádkáři dochází voda ve studni, nekupuje si elektroauto.
Až teprve udělám nezbytné první kroky, tak přemýšlím co dál. Ale v p r v n í řadě musím tyto kroky udělat- tj. adaptovat přírodu, zachycovat vodu, musím na to mít peníze, předpoklady, nařízení, vyyhlášky...
Odpovědět
Když hoří, tak požárník vytahuje hadici, nezkoumá, proč začalo hořet. Když zahrádkáři dochází voda ve studni, nekupuje si elektroauto.
Až teprve udělám nezbytné první kroky, tak přemýšlím co dál. Ale v p r v n í řadě musím tyto kroky udělat- tj. adaptovat přírodu, zachycovat vodu, musím na to mít peníze, předpoklady, nařízení, vyyhlášky...
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 09:22 Reaguje na Honza HonzaVy jste zastáncem adaptace, já se snažím efektivně řešit mitigaci. Z hlediska peněz to jsou spojité nádoby. Když se budou neefektivně vydávat obrovské peníze na mitigaci, zbude jich málo na adaptaci a nároky na adaptaci budou kvůli větší klimatické změně také větší.
Já mám dojem, že jsme na stejné lodi, akorát na ní zastáváme různé funkce.
Zajímavé by mohlo být představit si, jak by svět dlouhodobě fungoval, kdyby se nám podařilo veškerou vodu zadržovat a nepouštět žádnou vodu do vodotečí. Pak by voda v oceánech neustále klesala a tudíž by se musela hromadit na pevnině. Naštěstí lze takové věci dělat len do určité míry.
Odpovědět
Já mám dojem, že jsme na stejné lodi, akorát na ní zastáváme různé funkce.
Zajímavé by mohlo být představit si, jak by svět dlouhodobě fungoval, kdyby se nám podařilo veškerou vodu zadržovat a nepouštět žádnou vodu do vodotečí. Pak by voda v oceánech neustále klesala a tudíž by se musela hromadit na pevnině. Naštěstí lze takové věci dělat len do určité míry.
va
vaber
2.2.2024 10:11 Reaguje na Jiří Svobodaona ta vody kdysi v oceánech mizela a byl pokles hladin o sto metrů a výše což je 200m na pevninách a muselo se to stát v dobách ledových rostly ledovce, v dobách teplých ,jako je dnes voda v oceánech přibývá ,ledovce tají
jaké byly ty ledová doby když se oceán tak dobře vypařoval a jaké bylo na planetě klima
Odpovědět
jaké byly ty ledová doby když se oceán tak dobře vypařoval a jaké bylo na planetě klima
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 10:14 Reaguje na vaberZáleží jednak na tom, kolik vody je vázáno v pevninských ledovcích (mořský plovoucí led na to vliv nemá - Archimedův zákon), ale také na teplotě vody (tepelná roztažnost vody).
Odpovědět
va
vaber
2.2.2024 09:38 Reaguje na Jiří Svobodaco přinesla uhlíková daň?
měla přinést pokles emisí ,poklesly?
omezení pálení uhlíku znamená pokles výroby energie, ale pokles se nekoná,protože to by museli lidé šetřit a to některé lidi rozpálí do běla,
jaké máme možnosti nahradit pápení uhlíku při výrobě energie?
OZ ,voda ,vítr soláry mají velké nevýhody ,biomasu nepočítám,to je také jen pálení uhlíku ,
pálení vodíku? kde jej vezmeme bez velké spotřeby energie při jeho výrobě
jaderná energie, je k ní silný odpor,
a co dalšího máme k výrobě energie ,nic ,jen pálení uhlíku,
kolik špinavých zdrojů energie se zrušilo kvůli uhlíkové dani? moc ne ,zrušily je administrativní zásahy
Odpovědět
měla přinést pokles emisí ,poklesly?
omezení pálení uhlíku znamená pokles výroby energie, ale pokles se nekoná,protože to by museli lidé šetřit a to některé lidi rozpálí do běla,
jaké máme možnosti nahradit pápení uhlíku při výrobě energie?
OZ ,voda ,vítr soláry mají velké nevýhody ,biomasu nepočítám,to je také jen pálení uhlíku ,
pálení vodíku? kde jej vezmeme bez velké spotřeby energie při jeho výrobě
jaderná energie, je k ní silný odpor,
a co dalšího máme k výrobě energie ,nic ,jen pálení uhlíku,
kolik špinavých zdrojů energie se zrušilo kvůli uhlíkové dani? moc ne ,zrušily je administrativní zásahy
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 12:35 Reaguje na vaberTěch možností, jak šetřit fosilní energii je spousta: počínaje pořádným zateplením domů a jejich adekvátní provoz, JE, OZE, úsporná (e-)auta, MHD, méně nakupovat a vyhazovat, netrávit daleko svůj volný čas... Jenže toto není důsledně a spravedlivě oceňováno s jasným výhledem do budoucnosti, aby se na to mohli lidé a firmy adaptovat a s rozmyslem investovat. Současné chaotické prostředí nemotivuje a víceméně pouze trestá.
Jsou obrovské rozdíly v tom, jak je (může být) uhlíková daň realizována. Pro ochranu klimatu není lepší motivační nástroj než jsou peníze. Musí to být ale děláno správným způsobem. Ten současný je zoufalý s důsledky, které popisujete.
Odpovědět
Jsou obrovské rozdíly v tom, jak je (může být) uhlíková daň realizována. Pro ochranu klimatu není lepší motivační nástroj než jsou peníze. Musí to být ale děláno správným způsobem. Ten současný je zoufalý s důsledky, které popisujete.
HH
Honza Honza
2.2.2024 13:11 Reaguje na Jiří Svobodastále si nedáte říct, stále opakujete to samé. Zamyslete se, prosím. Uhlíková daň ano, pokuty ano, policie ano, ale musí být vytvořeny nejdřív pro to podmínky. Nemůžete nutit lidi topit elektřinou za 200 tis/rok, tam kde je nefunkční TČ. Nemůžete je nutit jezdit elektroautem, když nejsou nabíječky- jak budete dobíjet aoto v paneláku - kabelem z 5. patra? Musíte nejdřív pro to vytvořit podmínky! Když jsou lidi ožebračení, vypalují pralesy, topí pet lahvemi s pilinama, příroda trpí absolutně. Viz Rusko, viz ekolog. škody za komunistů. Nepomůžou pokuty, hospodářství bude na mizině! Měla by klidně být daň (místo podpory OZE v platbě za elektřinu) na zateplení, výstavbu JE, zálohovat petky, Podporovat MHD, veřejnou dopravu- tam zavádět (násilně) elektrifikci- ujedou miliony km. Ne podpora FV za bilion, zdražit plyn - bude potřebný i pro výkyvy při OZE, zdražit naftu, někde elektroauta nebude možné zavádět. Prostě vše, co říkáte ano, ale rozumně, jen kde to má smysl, nikoli paušálně.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 15:19 Reaguje na Honza HonzaAle ta postupně narůstající uhlíková daň vytvoří ve společnosti prostředí velmi vhodné pro splnění vámi uváděných podmínek. A bude se to dělat na tržních principech mnohem efektivnění. Postupný předem oznámený nárůst zpoplatnění uhlíku je něco zcela jiného než současná politická rozhodnutí připomínající spíše rány kladivem.
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.2.2024 13:51 Reaguje na Jiří SvobodaAsi se mýlíte. Motivací by byl konec válek a spolupráce jako dříve v oblasti mírového použití jádra, stavba spaloven odpadu pro chudé země ..., mnohem lepší než fantazijní daně, na které ten bohatý svět nikdy nepřistoupí. Honza to pěkně píše.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 15:26 Reaguje na Jarka O.Promiňte, ale tak daleko moje fantazie nesahá, abych si dokázat představit, jak by ty vaše návrhy v současném světě mohly prakticky fungovat.
Ono je jednoduché říci nastolíme mír a budeme stavět jaderky a spalovny. Možná máte kouzelný proutek...
Odpovědět
Ono je jednoduché říci nastolíme mír a budeme stavět jaderky a spalovny. Možná máte kouzelný proutek...
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 12:35Myslím si, že je dobré se zamyslet na tím, proč zrovna u nás tak kvete ropáctví a zpochybňování kilmatologie jako vědy a tím samozřejmě i závěrů IPCC. Na to jsme v nejen evropském prostoru kadeti.
Klíčovou ropáckou zemí je Rusko, které je zcela fatálně a přímo životně závislé na kšeftu s fosilními palivy a grýndýl je pro ně smrtelné nebezpečí. A my jsme pod tvrdým tlakem hybridní války a ropácké demagogie jsou logicky její součástí.
Odpovědět
Klíčovou ropáckou zemí je Rusko, které je zcela fatálně a přímo životně závislé na kšeftu s fosilními palivy a grýndýl je pro ně smrtelné nebezpečí. A my jsme pod tvrdým tlakem hybridní války a ropácké demagogie jsou logicky její součástí.
JS
Jiří Svoboda
1.2.2024 16:28 Reaguje na Pavel HanzlMohl byste, prosím, s těmi ropáky asopň v této diskusi přestat?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.2.2024 21:41 Reaguje na Jiří SvobodaProč? To je jeden s klíčových problémů nejen téhle debaty. Ale nechám toho, jak si přejete, je to váš článek.
Odpovědět
ZK
Zan K.
1.2.2024 17:56Inu tohle dnešní zpitomělé lidstvo už ne. Ta zbývající hrstka přírodnš a lidsky smýšlejících lidí už nemá žádné šance.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 15:29 Reaguje na Zan K.Hm, asi vám dá historie ze pravdu. Ale říká se, že naděje umírá poslední.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 18:26Tady uvádím znovu odkaz na poslední vědeckou práci prof. Happera
arXiv:2303.00808v1
a níže je text Abstraktu tohoto článku z roku 2023
Porovnejte to prosím s pamfletem na YouTube,ktrý mi doporučil pan Petr Elias
https://www.youtube.com/watch?v=TVBDMeuHq_U
a utvořte si svoje mínění
Abstract
We discuss the basic ways greenhouse gases a ect radiation transfer in Earth's atmo-
sphere. We explain how greenhouse gases like water vapor, H2O, or carbon dioxide,
CO2, di er from non-greenhouse gases like nitrogen, N2, or oxygen, O2. Using simple
thermodynamics and
uid mechanics, we show that the atmosphere of a planet with
suciently high concentrations of greenhouse gases must develop a convecting tropo-
sphere between the surface and the tropopause altitude. The planet must also develop
a non-convecting stratosphere for altitudes above the tropopause. In the simplest
approximation of an atmosphere that is transparent to sunlight and has frequency-
independent opacity for thermal radiation (an infrared gray atmosphere), one can nd
simple formulas for the tropopause altitude, and for the altitude pro les of pressure
and temperature. The troposphere is nearly isentropic and the stratosphere is nearly
isothermal. The real atmosphere of the Earth is much more complicated than the sim-
ple model, but it does have a troposphere and a stratosphere. Between the surface and
the tropopause the entropy per kilogram of real tropospheric air increases slowly with
altitude. The entropy increases much more rapidly with altitude in the stratosphere.
The stratosphere has a nearly isothermal lower part and a hotter upper part due to
absorption of solar ultraviolet radiation by ozone. The thermal opacity of the real
atmosphere has a complicated frequency dependence due to the hundreds of thousands
of vibration-rotation transitions of its greenhouse molecules. Unlike the simple model
where nearly all radiation to space originates at the tropopause altitude, radiation to
space from Earth's real atmosphere originates from both the surface and all altitudes
in the troposphere. A small additional amount of radiation originates in the strato-
sphere. When these complications are taken into account, model calculations of the
thermal radiation spectrum at the top of the atmosphere can hardly be distinguished
from those observed from satellites.
Odpovědět
arXiv:2303.00808v1
a níže je text Abstraktu tohoto článku z roku 2023
Porovnejte to prosím s pamfletem na YouTube,ktrý mi doporučil pan Petr Elias
https://www.youtube.com/watch?v=TVBDMeuHq_U
a utvořte si svoje mínění
Abstract
We discuss the basic ways greenhouse gases a ect radiation transfer in Earth's atmo-
sphere. We explain how greenhouse gases like water vapor, H2O, or carbon dioxide,
CO2, di er from non-greenhouse gases like nitrogen, N2, or oxygen, O2. Using simple
thermodynamics and
uid mechanics, we show that the atmosphere of a planet with
suciently high concentrations of greenhouse gases must develop a convecting tropo-
sphere between the surface and the tropopause altitude. The planet must also develop
a non-convecting stratosphere for altitudes above the tropopause. In the simplest
approximation of an atmosphere that is transparent to sunlight and has frequency-
independent opacity for thermal radiation (an infrared gray atmosphere), one can nd
simple formulas for the tropopause altitude, and for the altitude pro les of pressure
and temperature. The troposphere is nearly isentropic and the stratosphere is nearly
isothermal. The real atmosphere of the Earth is much more complicated than the sim-
ple model, but it does have a troposphere and a stratosphere. Between the surface and
the tropopause the entropy per kilogram of real tropospheric air increases slowly with
altitude. The entropy increases much more rapidly with altitude in the stratosphere.
The stratosphere has a nearly isothermal lower part and a hotter upper part due to
absorption of solar ultraviolet radiation by ozone. The thermal opacity of the real
atmosphere has a complicated frequency dependence due to the hundreds of thousands
of vibration-rotation transitions of its greenhouse molecules. Unlike the simple model
where nearly all radiation to space originates at the tropopause altitude, radiation to
space from Earth's real atmosphere originates from both the surface and all altitudes
in the troposphere. A small additional amount of radiation originates in the strato-
sphere. When these complications are taken into account, model calculations of the
thermal radiation spectrum at the top of the atmosphere can hardly be distinguished
from those observed from satellites.
MV
Milan Vaněček
1.2.2024 20:21 Reaguje na Milan VaněčekDiskuse pod tím aktivistickým videem obsahuje dost zajímavých příspěvků, názorů i vědeckých argumentů. To stojí za přečtení.
A co se týče argumentu, že tento článek pana Svobody není o fyzice efektu globálního oteplování a tedy tato diskuse je zbytečná,
tak já si myslím, že zajímavé úvahy a návrhy pana Svobody musí stát na pevných fyzikálních základech - jinak nemají smysl.
Odpovědět
A co se týče argumentu, že tento článek pana Svobody není o fyzice efektu globálního oteplování a tedy tato diskuse je zbytečná,
tak já si myslím, že zajímavé úvahy a návrhy pana Svobody musí stát na pevných fyzikálních základech - jinak nemají smysl.
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 09:46 Reaguje na Milan VaněčekTy pevné fyzikální základy tam jsou bez ohledu na váš názor. A z toho abstraktu vyplává co?
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 09:56 Reaguje na Jiří SvobodaZ něj vyplývá, že jeho data a model souhlasí se satelitním pozorováním a že by IPCC měl jako realistické uvádět modely s nižším (realistickým) vlivem CO2 a nestrašit veřejnost.
Ale to by asi nebylo zajímavé a výdělečné.
Odpovědět
Ale to by asi nebylo zajímavé a výdělečné.
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 10:10 Reaguje na Milan VaněčekVliv CO2 se do modelů nezadává, ten z modelů vychází jako jeden z výsledků.
Odpovědět
va
vaber
2.2.2024 10:21 Reaguje na Ladislav Metelkadivné,z modelu bych očekával výstup nějaký vývoj počasí nebo klimatu a ono je tomu naopak, vy nadefinujete klima a vyleze z toho CO2 ppm v atmosféře?
všude slyším ,že za vzrůst teplot může CO2 ,tedy CO2 rozhoduje o tom jaká bude budoucnost a tu se modely snaží předpovědět ,nebo to tak není?
proč omezujeme CO2
Odpovědět
všude slyším ,že za vzrůst teplot může CO2 ,tedy CO2 rozhoduje o tom jaká bude budoucnost a tu se modely snaží předpovědět ,nebo to tak není?
proč omezujeme CO2
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 10:25 Reaguje na vaberNe. Zadají se forcingy (příkon slunečního záření, jeho spektrum, rozložení pevniny a oceánu, atd., - spousta věcí) a vývoj koncentrace CO2. Z toho se pak počítá, jak se bude klima vyvíjet, včetně teploty. Takže CO2 se zadává (v několika různých scénářích), ale vliv toho CO2 na teplotu se počítá.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 10:30 Reaguje na Ladislav MetelkaA jaké oteplování dává ten z modelů, který potvrzuje to, co říká prof. Happer (že vlivem efektu saturace efekt CO2 stále bude slábnout, že je možná vyšší koncentrace CO2 při zachování (či snížení) současného "tempa růstu globální teploty".
Jaký je vliv mraků ve srovnání s vlivem CO2 na globální oteplování? Kolikanásobně je vyšší?
Promiňte, že pořád vrtám do té fyziky, ale IČ spektroskopii dělám, jako jen část mé práce, skoro celý život.
Já podporuji ekologii, velmi aktivně pracuji v oboru vylepšování fotovoltaických článků a na nových přístupech k fotovoltaice,
ale ta současná uměle vyvolávaná uhlíková hysterie, silně podporovaná jadernou lobby (pro ni je to existenční boj) mi silně vadí.
Odpovědět
Jaký je vliv mraků ve srovnání s vlivem CO2 na globální oteplování? Kolikanásobně je vyšší?
Promiňte, že pořád vrtám do té fyziky, ale IČ spektroskopii dělám, jako jen část mé práce, skoro celý život.
Já podporuji ekologii, velmi aktivně pracuji v oboru vylepšování fotovoltaických článků a na nových přístupech k fotovoltaice,
ale ta současná uměle vyvolávaná uhlíková hysterie, silně podporovaná jadernou lobby (pro ni je to existenční boj) mi silně vadí.
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 10:37 Reaguje na Milan VaněčekŽe bude efekt CO2 s vyššími koncentracemi menší, to není Harperův objev, to se ví už dlouho a vyplývá to z celkem jednoduché fyzily (Lambert-Beerův zákon). Vliv mraků je dost těžká věc, oni si všichni myslí, že více mraků = menší příkon záření = nižší teplota. Jenže ono to taky znamená více zpětného vyzařování z atmosféry k povrchu = vyšší teploty. Ten první efekt se Vám uplatní jen ve dne, druhý ve dne i v noci. A závisí to i na výšce a vlastnostech oblačnosti, může mít ve výsledku efekt ochlazující i oteplující.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 10:48 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je mi jasné, že vliv vody ve všech formách je rozhodující a velmi mnohostranný. Proto nerozumím tomu důrazu na CO2. Té hysterii okolo tomu rozumím, to je politika.
A taky je mi jasné, že modelovat proudění (plynů i kapalin) je strašně obtížné, a že v tom budou slabiny (nedostatečnost) současných modelů.
Odpovědět
A taky je mi jasné, že modelovat proudění (plynů i kapalin) je strašně obtížné, a že v tom budou slabiny (nedostatečnost) současných modelů.
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 11:04 Reaguje na Milan VaněčekCO2 je tzv. long living plyn, v atmosféře je velice stabilní, vydrží dlouho, nevyprší se,... Na rozdíl od vodní páry, její množství v atmosféře je závislé na termodynamickém stavu atmosféry. To množství ani nezvýšíme ani nesnížíme a kdyby ano (lokálně), velice rychle se to zase vyrovná zvýšením srážek nebo výparu. Množství vodní páry v atmosféře je pak vlastně důsledkem množsví CO2.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 11:35 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, vše je provázané. A rozumím tomu Vašemu uvažování, od průmyslové revoluce se zvyšuje koncentrace CO2 v atmosféře, to je vliv člověka -
Ale ta vlna oteplení, ochlazení, oteplení s periodou stovek let tu v naší nedávné křesťanské historii již byla, a to bez průmyslové revoluce a emisí CO2.
Myslím, že vliv vody (vodní páry a oceánů) je ten důležitý termostat, co pořád drží klima vhodné pro lidi na Zemi.
Odpovědět
Ale ta vlna oteplení, ochlazení, oteplení s periodou stovek let tu v naší nedávné křesťanské historii již byla, a to bez průmyslové revoluce a emisí CO2.
Myslím, že vliv vody (vodní páry a oceánů) je ten důležitý termostat, co pořád drží klima vhodné pro lidi na Zemi.
LM
JO
Jarka O.
2.2.2024 13:42 Reaguje na Ladislav MetelkaP. Metelko, mohl byste mi vysvětlit vliv L-B. zákona na teplotu? Znám ho pouze pro vztah absorpce a koncentrace, tak se mi zdá, že s ním šermujete nějak divně. Míníte, že 3 molekuly CO2 na 10000 jiných molekul odpovídají lineární oblasti abs. spektra a 4 molekuly CO2 na 10000 jiných molekul již ne nebo jak to myslíte? Jinak vliv fázových přechodů vody je nejdůležitější pro teplotu okolí, CO2 ne. CO2 je stabilním výsledkem oxidací v oxidační atmosfére, to je snad logické. Vodou je vymýván, vy píšete, že ne, a zpřístupňován pro reakce.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 13:56 Reaguje na Jarka O.Absorpce vede ke zvyšování radiačního forcingu a ten zase ke zvýšení teploty. Pokud v klimatickém systému začne přebývat energie, může se přeměnit na různé typy (zjevné teplo, latentní teplo, potenciální, kinetická). Ale v konečném důsledku hlavně ke zvýšení teploty. Ten vliv podle Lambert-Beerova zákona je přesně lineární prakticky jen u nulových koncentrací. Pak lze v nějaké oblasti nelinearitu zanedbat, i když nelineární to už fyzikálně je. CO2 je vodou vymýván zcela minimálně.
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.2.2024 14:36 Reaguje na Ladislav MetelkaL-B. zákon na forcingy??? Stále tápu, jaký vliv na co podle Lambert-Beerova zákona je lineární prakticky jen u nulových koncentrací? Tam je vždy vliv nula. Ve zredených látkách je vztah abs. - konc. lineární, u velmi koncentrovaných roztoků ne.
Energie může pomoct oxidacím.
Rozp. CO2 ve vodě je výborná ve srovnání s metanem, dusíkem, kyslíkem, argonem: asi 3,3 g·l−1 při 0 °C, 1,7 g·l−1 při 20 °C, při 1013 hPa.
Rozp. O2 14,16 mg/l při 0 °C.
Odpovědět
Energie může pomoct oxidacím.
Rozp. CO2 ve vodě je výborná ve srovnání s metanem, dusíkem, kyslíkem, argonem: asi 3,3 g·l−1 při 0 °C, 1,7 g·l−1 při 20 °C, při 1013 hPa.
Rozp. O2 14,16 mg/l při 0 °C.
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 14:44 Reaguje na Jarka O.Pokud se budeme bavit o koncentracích CO2, které v atmosféře nejsou (jednotky ppm), tam si to můžete počítat lineárně, ale tam, kde jsme teď (stovky ppm) je ta závislost jasně nelineární. Jinak si spočítejte, kolik CO2 se může z atmosféry vymýt srážkami a zjistíte, že je to celkem zanedbatelné množství. Odhady jsou 2-6% emisí.
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.2.2024 08:24 Reaguje na Ladislav MetelkaVaší zajímavou aplikaci LB.zákona jsem pochopila. Jak to vypadá pro metan, vodu a jiné plyny? Jaktože kolem pólu, kde je tenká, řídká, suchá atmosféra a nejméně CO2, se otepluje nejvíc, a u rovníku, kde je to přesně naopak, nejméně. To vašemu pojetí L.B.z.neodpovídá. Odpovídá mu teplota na Marsu a vrchní atmosféře Venuše? Výsledek výpočtu jste napsal sám, ale kdybyste napsal množství vody spadlé na planetu za rok, tak jde spočítat výpočtem ze ZŠ. Výbornou rozpustnost CO2 ve vodě to ovšem nezmění, tak jste se přiučil něco důležitého.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
4.2.2024 21:43 Reaguje na Jarka O.Ale odpovídá. V polárních oblastech je málo vodní páry ve vzduchu, skleníkový efekt je tedy méně saturován a zvýšení koncentrace skleníkových plynů se projeví víc než kolem rovníku, kde je saturace vyšší.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 11:40 Reaguje na Ladislav MetelkaJeště k tomu Happerovi: samozřejmě to není objev, ale nikdo Vám jen tak z hlavy neřekne, kdy ta saturace začíná, to musíte mít data a pak to dobrý spektroskopista vidí, podobně jako Happer.
Ale proč ho ta komunita "oteplovačů" tak nesnáší?
Odpovědět
Ale proč ho ta komunita "oteplovačů" tak nesnáší?
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 11:43 Reaguje na Milan VaněčekTo se projevuje při každé nenulové koncentraci. Není to o tom, že by v nějakém okamžiku nastala saturace a dál se už nic neměnilo. Ten průběh je přibližně logaritmický.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 11:49 Reaguje na Ladislav MetelkaJá vím jak to vypadá, ta lineární oblast je dost dlouhá a když měříte optické vlastnosti nečeho neznámého, tak chcete být v té lineární oblasti. Když ale měříte "jeden vzorek"=realitu, tak nevíte, kde jste. Musíte o tom amteriálu něco vědět. A Happer toho ví o CO2 a plynech v atmosféře dost, dělal v tom.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 11:55 Reaguje na Milan VaněčekVíte, tohle je častý problém lidí z "příbuzných" oborů, kteří si myslí, že něco z toho jejich oboru vysvětluje cosi o klimatu. Stejné je to u některých geologů, některých paleoekologů, některých astronomů a dalších. Ale nedocení při tom řadu věcí, které klimatolog vidí, ale oni ne, protože v tom oboru prostě nepracují.
A striktně vzato - ta lineární oblast není přesně lineární.
Odpovědět
A striktně vzato - ta lineární oblast není přesně lineární.
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 12:03 Reaguje na Ladislav MetelkaVy jste diplomat, nic ve zlém. A ta POČÁTEČNÍ oblast je lineární s větší přesností než přesnost všech klimatických modelů....
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 12:17 Reaguje na Milan VaněčekMožná, ale když půjdeme do detailu, fyzikálně přesně lineární není. Ale od linearity to zpočátku daleko není. Ale tohle v klimatologii ani není podstatné, protože se pohybujeme jasně v nelineární části.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.2.2024 12:01 Reaguje na Milan VaněčekKomunita oteplovačů? Co to je? To se maže na chleba? Nebo je to komunita, které slepě nevěří Happerovi, který prokazatelně dostává zaplaceno za bagatelizování vlivu CO2? :)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 12:39 Reaguje na Milan VaněčekAle sám říkáte, že z toho modelu vyplývá 1°C otepelní kvůli zdvojnásobení CO2 v atmosféře při fixaci zbývajících podmínek. Tak je to bráno (vychází to) i v IPCC.
Kde máte pořád problém?
Odpovědět
Kde máte pořád problém?
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 12:42 Reaguje na Jiří SvobodaOteplení je nad 1 st.C., koncentrace CO2 se ale ještě nezdvojnásobily.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 12:58 Reaguje na Ladislav MetelkaAle však ty ostatní podmínky nejsou zafixovány a pozitivní zpětná vazba od vodní páry působí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 13:01 Reaguje na Jiří SvobodaOstatní podmínky se moc nezměnily, pokud jde o vodní páru, máte samozřejmě pravdu.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 13:13 Reaguje na Ladislav MetelkaAle vodní pára dává i negativní, stabilizující zpětnou vazbu. Rozptyl a odraz slunečního záření od Země do Vesmíru
Tipnul bych si že tento vliv je silnější.
A pan Metelka by mohl prozradit, jak nastavují kvantitativně ten vliv negativní zpětné vazby a ten od positivní zpětné vazby,
každý je převážně v jiném spektrálním oboru.
Odpovědět
Tipnul bych si že tento vliv je silnější.
A pan Metelka by mohl prozradit, jak nastavují kvantitativně ten vliv negativní zpětné vazby a ten od positivní zpětné vazby,
každý je převážně v jiném spektrálním oboru.
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 13:25 Reaguje na Milan VaněčekVe viditelné části spektra je ten vliv minimální, daleko větší je v IR oblasti. A v modelech se počítají radiační toky v řadě oblastí (vlnových délek), podle koeficientů absorpce nebo rozptylu. A ty hodnoty jsou proměřeny v laboratořích.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 13:33 Reaguje na Ladislav MetelkaNevěřím, že ve viditelné části spektra je ten vliv minimální, to je v rozporu s každodenní zkušeností.
I ten Váš vliv positivní zpětné vazby si každý může ověřit třeba teď v zimě srovnáním nočních teplot při jasné resp zamračené obloze.
Obojí jsou věci lokálně lehce ověřitelné, ale jak to vypadá celosvětově, v dlouhodobém průměru....
Odpovědět
I ten Váš vliv positivní zpětné vazby si každý může ověřit třeba teď v zimě srovnáním nočních teplot při jasné resp zamračené obloze.
Obojí jsou věci lokálně lehce ověřitelné, ale jak to vypadá celosvětově, v dlouhodobém průměru....
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 13:42 Reaguje na Milan VaněčekTo není vliv vodní páry, ale oblačnosti.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 14:23 Reaguje na Ladislav MetelkaCo je to chemicky? Já vždy se snažím psát o vlivu "vody ve všech skupenstvích" a ještě jsou důležitá i skupenská tepla přechodu, a proces nukleace mikrokapiček je taky důležitý...
Zůstaňme raději u toho H2O.
Odpovědět
Zůstaňme raději u toho H2O.
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 14:35 Reaguje na Milan VaněčekTo v klimatologii nejde. Vodní pára má úplně jiné optické vlastnosti než kapalná voda.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 16:49 Reaguje na Ladislav MetelkaSamozřejmě, proto jsem zmínil třeba proces nukleace mikrokapiček.
To ví snad každý fyzik, že nanočástice, mikročástice,...mají různé některé vlastnosti (třeba rozptyl světla, ...) než pevná tělesa či kapaliny.
Odpovědět
To ví snad každý fyzik, že nanočástice, mikročástice,...mají různé některé vlastnosti (třeba rozptyl světla, ...) než pevná tělesa či kapaliny.
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 15:36 Reaguje na Milan VaněčekAle proboha! Vždyť jste nahoře psal explicitně o vodní páře!!! Co to děláte za chaos????
Začněte si, prosím, vážit času ostatních diskutujících.
Odpovědět
Začněte si, prosím, vážit času ostatních diskutujících.
va
vaber
2.2.2024 10:02 Reaguje na Milan Vaněčekvšechny výše uvedené názory úvahy stojí na fyzikálních základech, tak hloupí lidé nejsou ,jen není jasné ,které fyzikální základy jsou rozhodující pro současný vývoj klimatu planety,
že bylo klima dlouhodobě stabilní? těžko říct, pokud někdy planeta byla ledová koule, nebo roztály všechny ledovce ,nepovažoval bych to za stabilní a pro vyšší živočichy doslova eliminující klima,
ale to nic neříká o tom co se stane v budoucnosti, Země je jako vesmírné těleso naprosto unikátní ,má podmínky pro život a kdyby kdyby tyto podmínky zmizely, stala by se jen typickou ,správnou planetou, kterých je ve vesmíru drtivá většina, takže je opravdu zázrak ,že se zde takové podmínky zatím udržují, ale určitě někdy zmizí,
Odpovědět
že bylo klima dlouhodobě stabilní? těžko říct, pokud někdy planeta byla ledová koule, nebo roztály všechny ledovce ,nepovažoval bych to za stabilní a pro vyšší živočichy doslova eliminující klima,
ale to nic neříká o tom co se stane v budoucnosti, Země je jako vesmírné těleso naprosto unikátní ,má podmínky pro život a kdyby kdyby tyto podmínky zmizely, stala by se jen typickou ,správnou planetou, kterých je ve vesmíru drtivá většina, takže je opravdu zázrak ,že se zde takové podmínky zatím udržují, ale určitě někdy zmizí,
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 15:48 Reaguje na vaberZ pohledu rychlosti dnešní klimatické změny bylo dřívější klima velmi stabilní. Samozřejmě až na nějaké katastrofické události typu impakt velkého tělesa nebo drastická vulkanická činnost.
Proto se na současnou klimatickou změnu můžeme, prozatím, dívat jako na odchylování se od stabilního klimatu vyvolaným hodně vážnými jistě detekovatelnými příčinami. Které to jsou, to je dobře známo. Někteří jim ale nevěří, přestože jiná vysvětlení nejsou schopni podat. A tak aspoň diskutují na Ekolistu.
Odpovědět
Proto se na současnou klimatickou změnu můžeme, prozatím, dívat jako na odchylování se od stabilního klimatu vyvolaným hodně vážnými jistě detekovatelnými příčinami. Které to jsou, to je dobře známo. Někteří jim ale nevěří, přestože jiná vysvětlení nejsou schopni podat. A tak aspoň diskutují na Ekolistu.
va
vaber
3.2.2024 09:18 Reaguje na Jiří Svobodajá osobně mám docela pochybnosti,že příčiny dnešního stavu jsou dobře známy a to je jádro sporu všech diskusí,
určil se hlavní viník, CO2 ,možná velice zjednodušený pohled, ale pokud v minulosti bylo množství CO2 v atmosféře mnohem a mnohem větší, měla by být teplota také mnohem vyšší a co tomu řekl život na planetě, život potřebuje tu správnou teplotu,
již dnes při velice nízké koncentraci CO2, v porovnání s minulostí ,stoupají teploty k 50°C a to je hranice života a smrti pro vyšší organizmy,
na kolik stupňů tehdy vystoupaly teploty při obsahu CO2 v řádu procent
Odpovědět
určil se hlavní viník, CO2 ,možná velice zjednodušený pohled, ale pokud v minulosti bylo množství CO2 v atmosféře mnohem a mnohem větší, měla by být teplota také mnohem vyšší a co tomu řekl život na planetě, život potřebuje tu správnou teplotu,
již dnes při velice nízké koncentraci CO2, v porovnání s minulostí ,stoupají teploty k 50°C a to je hranice života a smrti pro vyšší organizmy,
na kolik stupňů tehdy vystoupaly teploty při obsahu CO2 v řádu procent
JS
Jiří Svoboda
4.2.2024 19:18 Reaguje na vaberMyslím, že toho hlavního viníka lze určit vylučocací metodou.
Něco musí teplotu Země narušovat jako primární příčina. Přírodní jevy, ty se za posledních 100 let moc nezměnily, takže nám zbývá činnost člověka. Primární antropogenní příčinou může být změna CO2 a jiných skleníkových plynů kromě vodní páry, produkce tepla, změna albeda... To se dá vyhodnotit a tam vítězí CO2.
Pak tu máme sekundární jevy spojené s nárůstem teploty z primárních příčin jako je navýšení obsahu vodní páry a tudíž i skleníkového jevu, tmavnutí povrchu táním bílého příkrovu, emise dalších skleníkových plynů táním a rozkladem permafrostu, nárůst požárů, změna oblačnosti... To lze zahrnout jako zpětné vazby zesilující/ zeslabující primární příčiny oteplování.
Ještě tápete?
V řádu miliard let zpět Slunce hřálo mnohem méně. Ono se pořád "rozjíždí"
Odpovědět
Něco musí teplotu Země narušovat jako primární příčina. Přírodní jevy, ty se za posledních 100 let moc nezměnily, takže nám zbývá činnost člověka. Primární antropogenní příčinou může být změna CO2 a jiných skleníkových plynů kromě vodní páry, produkce tepla, změna albeda... To se dá vyhodnotit a tam vítězí CO2.
Pak tu máme sekundární jevy spojené s nárůstem teploty z primárních příčin jako je navýšení obsahu vodní páry a tudíž i skleníkového jevu, tmavnutí povrchu táním bílého příkrovu, emise dalších skleníkových plynů táním a rozkladem permafrostu, nárůst požárů, změna oblačnosti... To lze zahrnout jako zpětné vazby zesilující/ zeslabující primární příčiny oteplování.
Ještě tápete?
V řádu miliard let zpět Slunce hřálo mnohem méně. Ono se pořád "rozjíždí"
va
vaber
5.2.2024 09:29 Reaguje na Jiří Svobodaneřekl jste mi nic nového,
přírodní vazby zesilující i zeslabující tu byly dříve také a obsah CO2 zřejmě ještě větší,
pak se ptám ,jaká byla teplota, při vysokém obsahu CO2, v minulosti?
kolik tu máme skleníkových plynů dnes se dá měřit a teplota taky ,kolik bylo v minulosti říkají odborníci také že znají,
prý znají i teploty v minulosti ,
z toho by se dalo odvodit jak je dnešní stav kritický i jak se zvýší teplota když stoupne obsah skleníkových plynů,
teorii o rozjíždění Slunce jsem ještě neslyšel, tedy že v minulosti svítilo méně, jen se prý někdy zvětší ,
logické by bylo ,že dříve svítilo víc , vyhořívá,
já vím že odborníci říkají, že bude fůze dalších prvků ,po vyhoření vodíku ve Slunci, až do železa
Odpovědět
přírodní vazby zesilující i zeslabující tu byly dříve také a obsah CO2 zřejmě ještě větší,
pak se ptám ,jaká byla teplota, při vysokém obsahu CO2, v minulosti?
kolik tu máme skleníkových plynů dnes se dá měřit a teplota taky ,kolik bylo v minulosti říkají odborníci také že znají,
prý znají i teploty v minulosti ,
z toho by se dalo odvodit jak je dnešní stav kritický i jak se zvýší teplota když stoupne obsah skleníkových plynů,
teorii o rozjíždění Slunce jsem ještě neslyšel, tedy že v minulosti svítilo méně, jen se prý někdy zvětší ,
logické by bylo ,že dříve svítilo víc , vyhořívá,
já vím že odborníci říkají, že bude fůze dalších prvků ,po vyhoření vodíku ve Slunci, až do železa
JS
Jiří Svoboda
5.2.2024 12:23 Reaguje na vaberProč se ptáte mě a nenajde si sám, co vás zajímá, a potřebjete to pro učinění si představy.
Já si myslím, že vytahovat historické příklady je zavádějící/matoucí, protože informace z minulosti jsou velmi kusé, současná klimatická změna je bezprecedentně rychlá (až na klimatické katastrofy) a nebyl antropogenní faktor.
Co kloudného nám tedy může historie říci k pochopení současného oteplování? Podle mého jen to, že tehdy to probíhalo výrazně jinak a z jiných příčin, než dnes. Vytahovat historii je tedy povětšinou nerelevantní
Odpovědět
Já si myslím, že vytahovat historické příklady je zavádějící/matoucí, protože informace z minulosti jsou velmi kusé, současná klimatická změna je bezprecedentně rychlá (až na klimatické katastrofy) a nebyl antropogenní faktor.
Co kloudného nám tedy může historie říci k pochopení současného oteplování? Podle mého jen to, že tehdy to probíhalo výrazně jinak a z jiných příčin, než dnes. Vytahovat historii je tedy povětšinou nerelevantní
va
vaber
6.2.2024 08:53 Reaguje na Jiří Svobodaneptám se vás ,ale tyto otázky by si měli položit ti co vše svádí na CO2
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.2.2024 11:26 Reaguje na vaberSpíš ti, co vysvětlují současné globální oteplování analogiemi z minulosti.
Neznám nikoho, kdo by to VŠECHNO sváděl na CO2. Všeobecně se tvrdí že CO2 má dominantní podíl na současném globálním oteplování a nikdo zatím nenašel a nezargumentoval významnější příčinu.
Odpovědět
Neznám nikoho, kdo by to VŠECHNO sváděl na CO2. Všeobecně se tvrdí že CO2 má dominantní podíl na současném globálním oteplování a nikdo zatím nenašel a nezargumentoval významnější příčinu.
ml
PE
Petr Elias
2.2.2024 09:47 Reaguje na Milan VaněčekNení to pamflet. Je to ukázka toho, jak zaplacený Happer balamutí veřejnost. :)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 12:55 Reaguje na Petr EliasAle podle p. Vaněčka Happerovi vychází stejný forcing CO2 jako ostatním. Akorát tam nemá tu pozitivní zpětnou vazbu od vodní páry a tak je u klimaskeptiků velmi oblíben. Sám Happer, myslím, nebalamutí veřejnost. Pouze jeho výsledky nejsou dotaženy do konce a to mu zjevně nevadí.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 13:26 Reaguje na Jiří SvobodaUž jsem to psal výše: musíte zahrnout i velmi silnou negativní zpětnou vazbu mraků, rozptylujících a odrážejících přicházející přímé záření od Slunce během dne. ne jen tu Vaši positivní zpětnou vazbu v IČ oblasti spektra ("skleníkový efekt")
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 13:27 Reaguje na Milan VaněčekA co v noci? Jaký je vliv oblačnosti? Kdykoli je polovina Země ve stínu...
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 13:35 Reaguje na Ladislav MetelkaTo snad víte, to je triviální. To je stejný druh dotazů jako: co vyrábí solární panely v noci...
Tak se snad ptají jen novináři....
Odpovědět
Tak se snad ptají jen novináři....
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 13:43 Reaguje na Milan VaněčekJá to vím, ale když berete vli oblačnosti ve dne, musíte i v noci. A tam je zcela opačný.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 14:20 Reaguje na Ladislav MetelkaTeď jste mě ale dostal /ironie/.
Uvažujte prosím, že ve dne je to o záření Slunce na zhruba 5500 K a v noci je to o vyzařování Země na zhruba 300 K či méně.
Odpovědět
Uvažujte prosím, že ve dne je to o záření Slunce na zhruba 5500 K a v noci je to o vyzařování Země na zhruba 300 K či méně.
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 14:33 Reaguje na Milan VaněčekOK, mrkněte na https://en.wikipedia.org/wiki/Earth%27s_energy_budget#/media/File:The-NASA-Earth's-Energy-Budget-Poster-Radiant-Energy-System-satellite-infrared-radiation-fluxes.jpg. Nejde o teplotu, jde o toky energie a z toho obrázku vidíte, že příkon energie k povrchu z IR vyzařování atmosféry je větší než příkon přímého slunečního záření. A atmosféra má tu vlastnost, že na vlnových délkách, odpovídajících záření tělesa s teplotou kolem 6000 K, málo absorbuje a málo rozptyluje, ale na vlnových délkách zářiče s teplotou nějakých 300 K absorbuje daleko víc. A na https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S2405844018324605-gr1_lrg.jpg máte ty důvody na jednoduchém obrázku.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 15:42 Reaguje na Ladislav MetelkaVy jste nepochopil ten můj argument. Země, jako zdroj IČ záření je zdroj slabý, ale dobře přikryt všude 24 hodin denně tím svým obalem.
Na druhou stranu, Slunce i přes tu obrovskou vzdálenost je mnohem silnější zdroj ale to je kompensováno střídáním dne a noci na cca 1/2 a pak, obdobně jako uzávěrkou clony foťáku, je omezeno oblačností. Ale změny oblačnosti mohou být velké a zdroj je velmi silný.
Oproti tomu zdroj Země je slabý a například zvyšování jeho "ohřívání skleníkovým efektem následkem CO2 růstu"je už blízko saturace.
Já nezpochybňuji nutnou rovnováhu, viz ta Vaše Wikipedie, to je fyzikální zákonitost, ani tu mírnou nevyváženost (odhadovanou na ...)
Musíte však jít do mnohem větší hloubky, než je to co mi ukazujete v triviálních odkazech
Odpovědět
Na druhou stranu, Slunce i přes tu obrovskou vzdálenost je mnohem silnější zdroj ale to je kompensováno střídáním dne a noci na cca 1/2 a pak, obdobně jako uzávěrkou clony foťáku, je omezeno oblačností. Ale změny oblačnosti mohou být velké a zdroj je velmi silný.
Oproti tomu zdroj Země je slabý a například zvyšování jeho "ohřívání skleníkovým efektem následkem CO2 růstu"je už blízko saturace.
Já nezpochybňuji nutnou rovnováhu, viz ta Vaše Wikipedie, to je fyzikální zákonitost, ani tu mírnou nevyváženost (odhadovanou na ...)
Musíte však jít do mnohem větší hloubky, než je to co mi ukazujete v triviálních odkazech
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 15:56 Reaguje na Milan VaněčekOblačnost tu byla, je a bude. Důležité je, jak se změnila oblačnost za posledních 40 let a jak se tím změnila energetická bilance Země. A myslím, že data se satelitů říkají že na oblačnosti se nic moc nezměnilo.
Chápete, že konstantní příspěvek nemůže přispívat ke změně?
Odpovědět
Chápete, že konstantní příspěvek nemůže přispívat ke změně?
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 16:00 Reaguje na Jiří Svoboda"oblačnost se nic moc nezměnilo", říkáte, ale já říkám, ten zdroj je moc silný a nemusí se vůbec měnit jeho intensita, stačí když nepatrně zvýšíte odrazivost ve vrchních vrstvách atmosféry
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 20:03 Reaguje na Milan VaněčekA vy si fakt myslíte, že toto se již nezkoumalo a čekalo se, až na to upozorníte?
Pokud vím, tak ten závěr je neutrální a vyhodnocen jako nepodstatný. Ale mohu se mýlit a vy mi představíte jiné výsledky.
Odpovědět
Pokud vím, tak ten závěr je neutrální a vyhodnocen jako nepodstatný. Ale mohu se mýlit a vy mi představíte jiné výsledky.
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 19:18 Reaguje na Milan VaněčekNebojte se, klimatologie jde daleko víc do hloubky. Tohle ale není odborné fórum...
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 20:49 Reaguje na Ladislav MetelkaTo vidím.
Jenom něco z vlastní zkušenosti: když se mi v mém oboru podařilo intuitivně najít novou spektroskopickou metodu a interpretaci, tak mě ještě víc než 5 let trápila nejistota, zda to je všechno správně. A dost lidí to vyvracelo, hodně jich to potvrzovalo, pak to upřesňovalo, nakonec to američani potvrdili serií experimentálních metod mě nedostupných, no a za 10-15 let už to bylo v knihách, ...
A už tomu i věřím že je to tak správně.
U současné klimatologie mi chybí ta oponentura, jako by byli všichni placeni z grantů, že to potvrdí.
Takhle nevzniká vědecké paradigma.
Ale jako vědecký problém, klimatická věda je skvělé, otevřené interdisciplinární téma.
Doufám, že ten politický boj okolo toho skončí vítězstvím rozumu...
Odpovědět
Jenom něco z vlastní zkušenosti: když se mi v mém oboru podařilo intuitivně najít novou spektroskopickou metodu a interpretaci, tak mě ještě víc než 5 let trápila nejistota, zda to je všechno správně. A dost lidí to vyvracelo, hodně jich to potvrzovalo, pak to upřesňovalo, nakonec to američani potvrdili serií experimentálních metod mě nedostupných, no a za 10-15 let už to bylo v knihách, ...
A už tomu i věřím že je to tak správně.
U současné klimatologie mi chybí ta oponentura, jako by byli všichni placeni z grantů, že to potvrdí.
Takhle nevzniká vědecké paradigma.
Ale jako vědecký problém, klimatická věda je skvělé, otevřené interdisciplinární téma.
Doufám, že ten politický boj okolo toho skončí vítězstvím rozumu...
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 20:55 Reaguje na Milan VaněčekNaopak. Spousta lidí hledá na výstupech klimatologie nějaaké zásadní chyby. Zatím marně.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 21:16 Reaguje na Ladislav MetelkaMimo to co jsem napsal výše, moji studenti taky modelovali tenkovrstvé fotovoltaické multispektrální články. Bylo oceňováno, že umíme předpovídat budoucí vlastnosti (což pak si ti, co jsme to pro ně dělali, experimentálně ověřili). Ale vím že kvalita výsledků modelování je dána především kvalitou vstupních dat; to byla naše síla, jejich přesné měření).
Klimatologie ještě není v takovém stavu, aby se její předpovědi experimentálně naplńovaly, na to jestli je něco klima nebo jen počasí musíte čekat kolik? 20, 30, 50 let? A proxy data nejsou skutečná data o teplotě, a detailní mapování teplot po celé zeměkouli taky není jednoduchá záležitost.
Já bych měl pořád nejistotu, tady by mě trvalo asi víc než 5 let (spíš 40) než bych získal tu Vaši jistotu.
Odpovědět
Klimatologie ještě není v takovém stavu, aby se její předpovědi experimentálně naplńovaly, na to jestli je něco klima nebo jen počasí musíte čekat kolik? 20, 30, 50 let? A proxy data nejsou skutečná data o teplotě, a detailní mapování teplot po celé zeměkouli taky není jednoduchá záležitost.
Já bych měl pořád nejistotu, tady by mě trvalo asi víc než 5 let (spíš 40) než bych získal tu Vaši jistotu.
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 21:19 Reaguje na Milan VaněčekVelmi spolehlivé reanalýzy stavu atmosféry máme od roku 1940, na úrovni hodin. Na tom se dá ověřit (a ověřuje) spousta věcí.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 21:30 Reaguje na Ladislav Metelkato už lítaly družice?
nebo je to pár lokálních dat?
Odpovědět
nebo je to pár lokálních dat?
LM
MV
LM
PE
Petr Elias
2.2.2024 13:36 Reaguje na Jiří SvobodaNe tak úplně. Ne že by to Happer nedotáhl, on pozitivní zpětné vazby záměrně bagatelizuje. A zveličuje ty negativní - drží se nikým nepotvrzené hypotézy žvanila Lindzena o iris. ;) A pan Vaněček se evidentně zuby nehty drží názorů Happera.
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.2.2024 13:44 Reaguje na Petr EliasHapper nemá názory, nýbrž model. Ptala jsem se, kde v něm má chybu, vy, p.Svoboda a p. Metelka jste neodpověděli.
Odpovědět
LM
JO
Jarka O.
2.2.2024 13:55 Reaguje na Ladislav MetelkaP. Vaněček ten článek s modelem dal do jedné diskuze, kdy asi jste byl na dovolené. @P. Vaněčku, dejte ho sem prosím, p. Metelka by mohl být z mála těch, co by znali, o co jde.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 14:31 Reaguje na Jarka O.Já jsem na internet dával jen 2 odborné články prof. Happera, ten nejnovější, co jsem uvedl výše spolu s abstraktem a jeden o 2 roky starší.
A pak celý text jeho loňské svědecké výpovědi před kongresem US státu Kansas
"Testimony of Professor William Happer
on Kansas State Senate Bill No. 224, “An Act concerning environmental, social and governance standards”
by the Committee on Federal and State Affairs"
https://kslegislature.org/li/b2023_24/committees/ctte_s_fed_st_1/documents/testimony/20230307_01.pdf
Odpovědět
A pak celý text jeho loňské svědecké výpovědi před kongresem US státu Kansas
"Testimony of Professor William Happer
on Kansas State Senate Bill No. 224, “An Act concerning environmental, social and governance standards”
by the Committee on Federal and State Affairs"
https://kslegislature.org/li/b2023_24/committees/ctte_s_fed_st_1/documents/testimony/20230307_01.pdf
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 14:37 Reaguje na Milan VaněčekTakže žádný model? Žádný ucelený fyzikální popis?
Odpovědět
JO
JO
Jarka O.
2.2.2024 14:43 Reaguje na Milan VaněčekPřed vánoci jste dal do diskuze článek s modelem a senátní povídání, asi to byl ten starší článek.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 14:52 Reaguje na Jarka O.Stačí když si pan Metelka přečte tu senátní výpověď. Nenazývejte to model, jsou to "jen" silné, kvantitativní, fyzikální a chemické argumenty.
A je v ní i odkaz na ten starší článek prof. Happera.
Odpovědět
A je v ní i odkaz na ten starší článek prof. Happera.
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 21:23 Reaguje na Jarka O.Ano, tohle je ten model pro vědeckou diskusi,
ten starší článek
Relative Potency of Greenhouse Molecules
W. A. van Wijngaarden1 and W. Happer2
1Department of Physics and Astronomy, York University, Canada, wavw@yorku.ca
2Department of Physics, Princeton University, USA, happer@Princeton.edu
March 31, 2021
Odpovědět
ten starší článek
Relative Potency of Greenhouse Molecules
W. A. van Wijngaarden1 and W. Happer2
1Department of Physics and Astronomy, York University, Canada, wavw@yorku.ca
2Department of Physics, Princeton University, USA, happer@Princeton.edu
March 31, 2021
JO
Jarka O.
4.2.2024 08:26 Reaguje na Milan VaněčekPočkáme na odpověď p. Metelky. Eliáš aj. se zmohli jen na obvyklé nesmysly.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.2.2024 14:55 Reaguje na Milan VaněčekDalší testimony? To už je kolikátá? A kolik za ni dostal? Za testimony v 2015 v Minnesotě jak sám přiznal dostal 10 000 - 15 000 dolarů (přesnou částku si prý nepamatuje) od Peabody Energy. :)
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 15:09 Reaguje na Petr EliasZa znalecký posudek pod přísahou samozřejmě dostanete odpovídající (USA) honorář.
Tak je to všude, co je na tom divného.
Odpovědět
Tak je to všude, co je na tom divného.
PE
Petr Elias
2.2.2024 15:26 Reaguje na Milan VaněčekTakže nevidíte nic špatného na tom, když si jeden z největších producentů uhlí zaplatí člověka za bagatelizování vlivu CO2? :)
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 15:46 Reaguje na Petr EliasAmerický kongres je založen na slyšeních pod přísahou vždy různých konfliktních názorů. Samozřejmě jsou slyšeny i mnohonásobně více financované názory OZE komunity (kterou já podporuji) i jaderné komunity (kterou já nepodporuji), i fosilní komunity (kterou já beru jako fakt, který umožnil průmyslovou revoluci ale nyní již nastala doba pro její pozvolný útlum)
Odpovědět
PE
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 16:13 Reaguje na Jarka O.Myslím, že vám na to pan Eliáš odpověděl. Happerův model vliv CO2 popisuje správně. Špatně ale zahrnuje vliv nárůstu vodní páry v atmosféře vlivem nárůstu teploty (nárůst teploty obecně nemusí souviset s nárůstem CO2). To zjevně není jeho obor a neumí to nebo nechce umět. Pak asi mohl i s klidným srdcem přísahat na Bibli.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 16:44 Reaguje na Jiří SvobodaTak to jsem rád, že už pro Vás jako pro mne zřejmě není (pro Vás "nemusí být") CO2 ten hlavní viník.
A teď to chce opravdu realizovat (obrovsky obtížný) vědecký výzkum především vody na zemi, ve všech jejích formách, na klima. V tom porozumění je, podle mého názoru, klíč k pochopení změn klimatu (a k možným malým korekcím?)
Odpovědět
A teď to chce opravdu realizovat (obrovsky obtížný) vědecký výzkum především vody na zemi, ve všech jejích formách, na klima. V tom porozumění je, podle mého názoru, klíč k pochopení změn klimatu (a k možným malým korekcím?)
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 20:10 Reaguje na Milan VaněčekCo mi to zase podsouváte?
CO2 je samozřejmě hlavní viník, protože je prvotní příčinou oteplení, které je několikrát zesílená vodní párou.
Když zpívá zpěvák na zesilovací aparaturu, také je primární příčinou toho, že slyšíme na celém stadionu jeho zpěv. Když mlčí, na stadionu je ticho.
Nemohl byste, prosím, nějak korigovat svou nechápavost?
Odpovědět
CO2 je samozřejmě hlavní viník, protože je prvotní příčinou oteplení, které je několikrát zesílená vodní párou.
Když zpívá zpěvák na zesilovací aparaturu, také je primární příčinou toho, že slyšíme na celém stadionu jeho zpěv. Když mlčí, na stadionu je ticho.
Nemohl byste, prosím, nějak korigovat svou nechápavost?
Karel Zvářal
2.2.2024 20:33 Reaguje na Jiří SvobodaDiskusi jsem doslova proletěl, ale jsem spíše při p. Vaněčkovi.
Ten příměr se zpěvákem není vůbec vhodný, Slunce svítí stále, a i kdyby nebylo zvýšení CO2, díky tepelným ostrovům/souostrovím by účinnost vodní páry byla "násobně" vyšší.
Prostě IPCC se upnul k jedné příčině, a vliv silně pozměněného povrchu Země ignoruje. K tomu nevysvětlená/nevysvětlitelná? stacionární poloha tryskového proudění a možný vliv letecké dopravy na chod oblačnosti a změnu síly větrů. Pracuje věda s těmito proměnnými? Silně pochybuji, neb zde chybí jakákoliv proxydata.
Odpovědět
Ten příměr se zpěvákem není vůbec vhodný, Slunce svítí stále, a i kdyby nebylo zvýšení CO2, díky tepelným ostrovům/souostrovím by účinnost vodní páry byla "násobně" vyšší.
Prostě IPCC se upnul k jedné příčině, a vliv silně pozměněného povrchu Země ignoruje. K tomu nevysvětlená/nevysvětlitelná? stacionární poloha tryskového proudění a možný vliv letecké dopravy na chod oblačnosti a změnu síly větrů. Pracuje věda s těmito proměnnými? Silně pochybuji, neb zde chybí jakákoliv proxydata.
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 20:57 Reaguje na Karel Zvářal"díky tepelným ostrovům/souostrovím by účinnost vodní páry byla "násobně" vyšší." Fyzikální blbost.
S tím IPCC a dál - další blbost.
Odpovědět
S tím IPCC a dál - další blbost.
Karel Zvářal
2.2.2024 21:07 Reaguje na Ladislav MetelkaTak určitě!-) Proč tedy je ve městech tepleji (až o 10°), než v okolních lesích? Díky vyšší koncentraci CO2 to asi nebude, že. A to ještě chladnější okolí to město ochlazuje a obráceně, takže bez lesů by to bylo úplné peklo.
Kolem rovníků je teplota díky vyššímu odparu vyšší, ale ono se to špatně zobrazuje v strukturované krajině, kde se to slévá v hrubém zobrazení do jednoho.
A k dalším bodům se nevyjadřujeme, neb nevíme jistě, že?
Odpovědět
Kolem rovníků je teplota díky vyššímu odparu vyšší, ale ono se to špatně zobrazuje v strukturované krajině, kde se to slévá v hrubém zobrazení do jednoho.
A k dalším bodům se nevyjadřujeme, neb nevíme jistě, že?
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 21:12 Reaguje na Karel Zvářal1. O 10 stupňů? Kde? Nepřeháníte?
2. Sušší vzduch, povrchy akumulující teplo, velký podíl vertikálních povrchů, "městské kaňony".
3. vyšší výpar teplotu snižuje.
Odpovědět
2. Sušší vzduch, povrchy akumulující teplo, velký podíl vertikálních povrchů, "městské kaňony".
3. vyšší výpar teplotu snižuje.
Karel Zvářal
2.2.2024 21:19 Reaguje na Ladislav MetelkaPsal jsem o tom v létě, po návštěvě kamaráda, který měl na pasekách ve stínu 24°, po příjezdu domů (za 20 min.) na okně ve stínu 32°C. Ono je jedno, jak to popíšete, ale je to tepeplný ostrov ("megaakumulačky"), jehož termiku využívají i ptáci (havrani, kavky) na tahu. A to nejsou "drobnosti", jak se běžně dozvídám.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 21:24 Reaguje na Karel ZvářalNa okně... Tam mám automaticky o 2 stupně víc, než je v okolí. Odpoledne i víc, je to na západ (ve stínu, ale blízko baráku). A jaké to byly teploměry? A byly kalibrované?
Nezlobte se, ale pokoutní měření mohou mít chybu, o jaké se Vám ani nezdá...
Odpovědět
Nezlobte se, ale pokoutní měření mohou mít chybu, o jaké se Vám ani nezdá...
Karel Zvářal
2.2.2024 21:34 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je na delší diskusi, tady se to v pár větách nedá. Prostě rozdíl město-les/louka je markantní, ale i poorané/podmítnuté pole, která též kritizuji, způsobí okamžité splavení potem. Člověk tu planetu tak odlesnil, odvodnil, zoral a zabetonoval, že to nemůže být bez následků na změnu tepelných poměrů. To je pro mě něco jako návětrná a závětrní strana hor, kde ty rozdíly jsou známé, neoddiskutovatelné.
Děkuji za diskusi!
Odpovědět
Děkuji za diskusi!
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 21:27 Reaguje na Ladislav MetelkaExistenci velkoměstských tepelných ostrovů přece IPCC potvrdil.
Odpovědět
LM
Karel Zvářal
2.2.2024 21:47 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je letní teplota ve dne, celoroční zprůměrovaná bude úplně jiná. V zimě je také rozdíl, ale zdaleka ne tak dramatický. Ovšem ty letní teploty (města, orné půdy) vysušují, a i to významně přispívá ke změně klimatu. Zelené střechy jsou jen úlitba...
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.2.2024 21:46 Reaguje na Milan VaněčekTo jo, není to žádná novinka. Bohužel zde na ekolistu frčí trochu upravená teorii tepelných ostrovů. ;) Totiž, teplo dle místních odborníků se nějakým záhadným způsobem přesouvá z tepelných ostrovů do oblastí s takřka minimální zástavou a způsobuje tam ještě výraznější oteplení, než v těch tepelných ostrovech. :) A vysvětlení je prý jednoduché - to že to někomu nesedí do vzorečků je smůla no, ale prý to tak určitě je. :)
Odpovědět
PE
MV
Milan Vaněček
3.2.2024 08:56 Reaguje na Karel ZvářalAno, je to tak, jak říkáte:"Prostě IPCC se upnul k jedné příčině, a vliv silně pozměněného povrchu Země ignoruje."
Ono turbulentní proudění H2O ve všech různých formách je mnohem, mnohem složitější problém k modelování než statický relativně homogenní obal CO2.
Že je to tak, pane Metelko.
Odpovědět
Ono turbulentní proudění H2O ve všech různých formách je mnohem, mnohem složitější problém k modelování než statický relativně homogenní obal CO2.
Že je to tak, pane Metelko.
va
vaber
3.2.2024 09:45 Reaguje na Milan Vaněčekto jste řekl správně,
ale kdysi ,zde na Ekolistu, p.Metelka řekl,že vodní pára a já to chápu že i mraky, jsou v atmosféře stále a reativně konstantní množství a nehrají v modelech důležitou roli,
Odpovědět
ale kdysi ,zde na Ekolistu, p.Metelka řekl,že vodní pára a já to chápu že i mraky, jsou v atmosféře stále a reativně konstantní množství a nehrají v modelech důležitou roli,
LM
va
vaber
5.2.2024 09:40 Reaguje na Ladislav Metelkaje to možné nedělám si iluze ,že vše pochopím bez chyb,
ale již docela dávno jsem vám dal otázku jaký je vliv mraků na teplotu planety ,zdali více energie odráží ,nebo více zadržují
a tehdy jste to prohlásil ,
ale řeč není jedoznačná a význam slov lze chápat různě
Odpovědět
ale již docela dávno jsem vám dal otázku jaký je vliv mraků na teplotu planety ,zdali více energie odráží ,nebo více zadržují
a tehdy jste to prohlásil ,
ale řeč není jedoznačná a význam slov lze chápat různě
LM
Ladislav Metelka
5.2.2024 10:17 Reaguje na vaberOno to hlavně vůbec jednoznačné není a nedá se to říci obecně. Ve dne může oblačnost ochlazovat, v noci ohřívat. Vysoká tenká oblačnost (cirrostratus) může oteplovat i ve dne, nízká oblačnost ochalzuje. Jednoduchá a jednoznačná odpověď není.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
5.2.2024 12:01 Reaguje na Ladislav MetelkaTo tu řákám pořád, dlouhodobě. Jsou tam nejen propagované kladné zpětné vazby ale i stabilizační negativní zpětné vazby.
Jde o velmi přesnou kvantifikaci, vyžaduje to dlouhodobá precizní měření.
Myslel jsem že od pana Metelky, který atmosféře jako meteorolog opravdu rozumí, něco přesnějšího dovím.
Ale to se mi nepodařilo, přimět ho k detailní odpovědi nebo k uvedení nějakého zdroje precizních experimentálních údajů
Odpovědět
Jde o velmi přesnou kvantifikaci, vyžaduje to dlouhodobá precizní měření.
Myslel jsem že od pana Metelky, který atmosféře jako meteorolog opravdu rozumí, něco přesnějšího dovím.
Ale to se mi nepodařilo, přimět ho k detailní odpovědi nebo k uvedení nějakého zdroje precizních experimentálních údajů
LM
Ladislav Metelka
5.2.2024 12:15 Reaguje na Milan VaněčekExperimenty se dělají, ale výsledek je takový, jaký jsem Vám popsal. Oblačnost může mít oba efekty a záleží na mnoha dalších faktorech.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
5.2.2024 12:34 Reaguje na Ladislav MetelkaJá si myslím totéž, chce to kvalitní experimentální data, obrovské výpočetní možnosti a skončit s vyvoláváním hysterie a manipulace s lidmi.
Technický pokrok a věda se nakonec prosadí.
Odpovědět
Technický pokrok a věda se nakonec prosadí.
LM
Ladislav Metelka
5.2.2024 12:45 Reaguje na Milan VaněčekProsadí, ale kdy? Zelení často operují technologiemi, které ještě nejsou. Jenže kdo to chce řešit racionálně, musí vycházet z toho, co máme a umíme.
Experimentálních dat máme spoustu, netvrdím ale, že pokrývají úplně všechno. A modelování atmosféry je dnes obecně jedním z největších žroutů kapacity superpočítačů.
Odpovědět
Experimentálních dat máme spoustu, netvrdím ale, že pokrývají úplně všechno. A modelování atmosféry je dnes obecně jedním z největších žroutů kapacity superpočítačů.
MV
Milan Vaněček
5.2.2024 13:10 Reaguje na Ladislav MetelkaFotovoltaika již dosáhla technologickou zralost, čína má jž přes 600 GW výkonu fotovoltaických elektráren, celý svět pak přes 1 TW a do konce dekády to bude asi čtyřnásobně více.
Ale ostatní čisté technologie mají ještě zpoždění, je nesmysl rušit předčasně staré zdroje.
Odpovědět
Ale ostatní čisté technologie mají ještě zpoždění, je nesmysl rušit předčasně staré zdroje.
LM
Ladislav Metelka
5.2.2024 13:18 Reaguje na Milan VaněčekS OZE je to dost složité. technologicky existují a fungují, ale bez uskladnění energie nemohou být základem energetické koncepce.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
5.2.2024 15:01 Reaguje na Ladislav MetelkaCo je to energetická koncepce? Jde přece o co nejlevnější a nejčistší a nejbezpečnější a bezodpadovou elektřinu.
Kolik té staré, současné nahradí, to se uvidí. OZE se mohou dostat nad polovinu výroby elektřiny ve většině zemí světa.
Jestli bude za 20 let třeba půl miliardy elektromobilů, to se taky uvidí. Určitě nebudou jenom elektromobily.
Technický pokrok nezastaví nikdo, vyřešit vše hned chtějí jen aktivisté.
Odpovědět
Kolik té staré, současné nahradí, to se uvidí. OZE se mohou dostat nad polovinu výroby elektřiny ve většině zemí světa.
Jestli bude za 20 let třeba půl miliardy elektromobilů, to se taky uvidí. Určitě nebudou jenom elektromobily.
Technický pokrok nezastaví nikdo, vyřešit vše hned chtějí jen aktivisté.
LM
Ladislav Metelka
5.2.2024 15:08 Reaguje na Milan VaněčekOno nejde jen o průměrnou produkci a průměrnou spotřebu, ale taky o to, aby se pokryla spotřeba v těch nejnepříznivějších situacích. Třeba když fotovoltaika ani větráky nevyprodukují skoro nic (a to se může snadno stát), jak budeme vyrábět. To už není žádná trojčlenka...
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
5.2.2024 16:16 Reaguje na Ladislav MetelkaNa to mají v Americe plyn a v Číně vodu a uhlí. Do 2060.
Němci si mysleli že na to budou mít levný plyn, mají místo toho levné uhlí s drahýma CO2 odpustkama.
Jen Francouzi na to mají staré jádro, v EU dlouhodobě výroba elektřiny z jádra klesá.
Odpovědět
Němci si mysleli že na to budou mít levný plyn, mají místo toho levné uhlí s drahýma CO2 odpustkama.
Jen Francouzi na to mají staré jádro, v EU dlouhodobě výroba elektřiny z jádra klesá.
MV
Milan Vaněček
5.2.2024 15:01 Reaguje na Ladislav MetelkaCo je to energetická koncepce? Jde přece o co nejlevnější a nejčistší a nejbezpečnější a bezodpadovou elektřinu.
Kolik té staré, současné nahradí, to se uvidí. OZE se mohou dostat nad polovinu výroby elektřiny ve většině zemí světa.
Jestli bude za 20 let třeba půl miliardy elektromobilů, to se taky uvidí. Určitě nebudou jenom elektromobily.
Technický pokrok nezastaví nikdo, vyřešit vše hned chtějí jen aktivisté.
Odpovědět
Kolik té staré, současné nahradí, to se uvidí. OZE se mohou dostat nad polovinu výroby elektřiny ve většině zemí světa.
Jestli bude za 20 let třeba půl miliardy elektromobilů, to se taky uvidí. Určitě nebudou jenom elektromobily.
Technický pokrok nezastaví nikdo, vyřešit vše hned chtějí jen aktivisté.
va
vaber
6.2.2024 08:50 Reaguje na Ladislav Metelkacelkem jsem očekával něco podobného co říkáte,ale jak s tím pracují modely a jak ta neurčitost ovlivní data co lezou z modelů
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 08:56 Reaguje na vaberCo myslíte? Nějak nemohu najít, na co reagujete.
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.2.2024 12:06 Reaguje na Milan VaněčekNo není. To tvrdíte jen vy, zvářal a podobní. ;) Asi proto, že o tom IPCC víte kulové a jen žvaníte. Zkuste si od toho IPCC něco přečíst.
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.2.2024 12:29 Reaguje na Milan VaněčekDal jsem si tu práci a dohledal jsem to co IPCC prý ignoruje:
,,There is robust evidence that anthropogenic land use change has increased the land surface albedo, which leads to an RF of
–0.15 ± 0.10 W m–2. There is still a large spread of estimates owing to
different assumptions for the albedo of natural and managed surfaces and the fraction of land use changes before 1750. Land use change causes additional modifications that are not radiative, but impact the surface temperature, in particular through the hydrologic cycle. These
are more uncertain and they are difficult to quantify, but tend to offset the impact of albedo changes. As a consequence, there is low agreement on the sign of the net change in global mean temperature as a
result of land use change. {8.3.5},,
https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WG1AR5_Chapter08_FINAL.pdf
Doporučuji si to celé přečíst...
Odpovědět
,,There is robust evidence that anthropogenic land use change has increased the land surface albedo, which leads to an RF of
–0.15 ± 0.10 W m–2. There is still a large spread of estimates owing to
different assumptions for the albedo of natural and managed surfaces and the fraction of land use changes before 1750. Land use change causes additional modifications that are not radiative, but impact the surface temperature, in particular through the hydrologic cycle. These
are more uncertain and they are difficult to quantify, but tend to offset the impact of albedo changes. As a consequence, there is low agreement on the sign of the net change in global mean temperature as a
result of land use change. {8.3.5},,
https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WG1AR5_Chapter08_FINAL.pdf
Doporučuji si to celé přečíst...
MV
Milan Vaněček
3.2.2024 12:56 Reaguje na Petr EliasTakže to okecali a prohlásili rovno přibližně nule. To je známý trik. Vypadá to že to podrobně zkoumali ale ve skutečnosti jen bagatelizovali vliv.
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.2.2024 06:22 Reaguje na Milan VaněčekTakže jste to nečetl a opět jen blábolíte. :) Chápu, na ekolistu běžný jev. :)
Odpovědět
Karel Zvářal
5.2.2024 16:10 Reaguje na Milan VaněčekDoufám, že se zde potkáme ještě někdy při podobných diskusích. Mně nejde do kebule, proč při "gobálním oteplování" jsou tak velké rozdíly, někde se dokonce ochlazuje. Proto jsem přesvědčen, že silně pozměněný povrch Země (odlesněný, vysušený, zoraný, zabetonovaný...) vytváří natolik významné množství tepla, že to nelze marginalizovat. Kysličník nerozporuji, z permafrostu leze metan, a hlavně si myslím, že nad tepelnými ostrovy je větší účinnost vodní páry, jakožto nejsilněšího skleníkáče.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.2.2024 21:37 Reaguje na Karel ZvářalNejvětší účinnost vodní páry je nad bažinami, z kterých se může voda intenzivně odpařovat a proto je tam i kvůli latentním teplu odparu chladněji.
Odpar ze suchého rozpáleného povrchu jsme již spolu probírali, zjevně marně. Opravdu si pořád myslíte, že se z horké plotny může odpařovat nějaká voda?
Odpovědět
Odpar ze suchého rozpáleného povrchu jsme již spolu probírali, zjevně marně. Opravdu si pořád myslíte, že se z horké plotny může odpařovat nějaká voda?
Karel Zvářal
5.2.2024 22:03 Reaguje na Jiří Svoboda3x JTM:-) Popisoval jsem ten příměr, asi jste už zapomněl. Když kovář ponoří do vody rozpálenou podkovu, zasyčí to a objeví se pára. Něco mnohem méně efektního, ale v daleko větším rozsahu dělá horký vzduch (vítr) z tepelných ostrovů, když se dostane nad moře či do chladného lesa - urychlí odpar. Více vodní páry zesílí skleníkový efekt.
Jak jinak vysvětlíte tu strakatost z nedávného "modelu" či schematu, kdy teploty lítají tu o 4° více, onde o 3° méně. Právě ta nejednoznačnost "oteplování" je to, co mě vede k pochybám...
Odpovědět
Jak jinak vysvětlíte tu strakatost z nedávného "modelu" či schematu, kdy teploty lítají tu o 4° více, onde o 3° méně. Právě ta nejednoznačnost "oteplování" je to, co mě vede k pochybám...
JS
Jiří Svoboda
6.2.2024 11:19 Reaguje na Karel ZvářalTak proč píšete, "že nad tepelnými ostrovy je větší účinnost vodní páry, jakožto nejsilněšího skleníkáče.", když je to úplně jinde než nad tepelnými ostrovy.
To je vidět, jak ostatní nepozorně čtou vaše zmatečná vyjádření, když se neozvou.
Globální oteplování přesměruje převládající proudění. Tím nastane ta strakatost v oteplování.
Odpovědět
To je vidět, jak ostatní nepozorně čtou vaše zmatečná vyjádření, když se neozvou.
Globální oteplování přesměruje převládající proudění. Tím nastane ta strakatost v oteplování.
Karel Zvářal
6.2.2024 20:55 Reaguje na Jiří Svoboda..."V případě vysoké vlhkosti nám připadá teplota i o mnoho vyšší než reálně..."
Všichni pochopili, jen pan Svoboda má opět problém.
https://www.pocasimeteoaktuality.cz/kdy-a-kde-je-horko-snesitelnejsi/
Odpovědět
Všichni pochopili, jen pan Svoboda má opět problém.
https://www.pocasimeteoaktuality.cz/kdy-a-kde-je-horko-snesitelnejsi/
JS
Jiří Svoboda
7.2.2024 16:34 Reaguje na Karel ZvářalA to zase provádíte úskok kam?
Jak souvisí pocitová teplota zvýšená vyšší vlhkostí (protože se více vlhce potíme) se skleníhovým jevem způsobeným vodní párou?
Jak víte, že ostatní pochopili? Možná jen nad tím gulášem, co plodíte, mávli rukou.
Odpovědět
Jak souvisí pocitová teplota zvýšená vyšší vlhkostí (protože se více vlhce potíme) se skleníhovým jevem způsobeným vodní párou?
Jak víte, že ostatní pochopili? Možná jen nad tím gulášem, co plodíte, mávli rukou.
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 07:59 Reaguje na Karel ZvářalNejde jen o teplotu, mění se i cirkulace (převládající směry proudění) a to může někde lokálně vést i k ochlazení. Jedna taková oblast je jižně od Islandu.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.2.2024 17:28 Reaguje na Ladislav MetelkaSamozřejmě, že v těch pár větách není podchycené všechno. Všechny fyzikální jevy se tak projevují různými způsoby/chaoticky, jež je nesnadné v krátkosti vystihnout. Ale ani to proudění se nemění samo od sebe, resp. jenom vlivem CO2, ale i prouděním nad přehřátými kontinenty.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.2.2024 10:14 Reaguje na Karel ZvářalAsi jste nepochopil, že ten zpěvák není Slunce nýbrž navýšení skleníkového jevu od navýšení koncentrace CO2.
Prosím o přehodnocení vašeho postoje.
Odpovědět
Prosím o přehodnocení vašeho postoje.
Karel Zvářal
5.2.2024 16:33 Reaguje na Jiří SvobodaKromě bílých střech, které prosazujete, je za posledních 50-70 let natolik pozměněný/ztmavlý povrch planety, že to bílé či zelené střechy nedokáží eliminovat. K tomu letecká doprava v tryskovém proudění - úspora paliva..., ale neznáme odpověď, proč je stacionární poloha tohoto proudění - vliv člověka je zde prý vyloučen...
To může mít nějaký vztah k množství či pohybu oblačnosti, potažmo silnějším výsušným větrům nad zemským povrchem. Vše souvisí se vším, a tyto jevy nelze přirovnávat k mávnutí motýlích křídel...
Odpovědět
To může mít nějaký vztah k množství či pohybu oblačnosti, potažmo silnějším výsušným větrům nad zemským povrchem. Vše souvisí se vším, a tyto jevy nelze přirovnávat k mávnutí motýlích křídel...
JS
Jiří Svoboda
5.2.2024 21:31 Reaguje na Karel ZvářalAno, všechno může se vším souviset, ale takové vyjádření k pochopení podstaty věci moc nepomůže.
S takovým přístupem by věda moc daleko nepokročila. Úkolem vědy je najít ty podstatné souvislosti a oprostit se od těch nepodstatných. A co je a co není podstatné nemůže být určeno dojmy diskutujících na Ekolistu.
Odpovědět
S takovým přístupem by věda moc daleko nepokročila. Úkolem vědy je najít ty podstatné souvislosti a oprostit se od těch nepodstatných. A co je a co není podstatné nemůže být určeno dojmy diskutujících na Ekolistu.
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 20:51 Reaguje na Jiří SvobodaTak se omlouvám, já mám o tom pochybnosti, nic víc.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.2.2024 20:51 Reaguje na Jiří SvobodaTak se omlouvám, já mám o tom pochybnosti, nic víc.
Odpovědět
MV
JS
Jiří Svoboda
4.2.2024 09:20 Reaguje na Milan VaněčekPromiňte, ale ty pochybnosti mají souvislost s nepochopením podstaty věci. Zkusím tedy naposledy.
Velikost příspěvku skleníkového jevu způsobeného vodní párou je v podstatě určena (globální) teplotou, protože s teplotou roste množsví vodní páry obsažené v atmosféře a v podstatě nic jiného to nemůže výrazně ovlivnit.
Jestliže Zemi zahřívám zvyšováním CO2 v atmosféře (na tom se snad shodujeme) tímto způsobuji zvyšování teploty a zvýší se i obsah vodní páry v atmosvéře. To vede k navýšení skleníkového jevu od vodní páry. Každě navýšení obsahu CO2 v atmosféře tedy vede k navýšení obsahu vodní páry, tedy navýšení CO2 je příčinnou navýšení vodní páry a vodní pára tedy (automaticky) několikanásobně zvyšuje (pozitivní zpětná vazba) skleníkový efekt CO2.
Skleníkový efekt vodní páry je teplotně závislý a je jedno, z jakých důvodů se teplota mění. Pro současnou Zemi je zjevně nejdůležitějším primárním faktorem pro změnu její teploty navyšování CO2 v atmosféře. Tady je místo, které můžete zpochybňovat a předložit jiný ještě dominantnější primární důvod současného navyšování teploty Země.
Jestli to takto nestačilo, tak už opravdu nevím...
Odpovědět
Velikost příspěvku skleníkového jevu způsobeného vodní párou je v podstatě určena (globální) teplotou, protože s teplotou roste množsví vodní páry obsažené v atmosféře a v podstatě nic jiného to nemůže výrazně ovlivnit.
Jestliže Zemi zahřívám zvyšováním CO2 v atmosféře (na tom se snad shodujeme) tímto způsobuji zvyšování teploty a zvýší se i obsah vodní páry v atmosvéře. To vede k navýšení skleníkového jevu od vodní páry. Každě navýšení obsahu CO2 v atmosféře tedy vede k navýšení obsahu vodní páry, tedy navýšení CO2 je příčinnou navýšení vodní páry a vodní pára tedy (automaticky) několikanásobně zvyšuje (pozitivní zpětná vazba) skleníkový efekt CO2.
Skleníkový efekt vodní páry je teplotně závislý a je jedno, z jakých důvodů se teplota mění. Pro současnou Zemi je zjevně nejdůležitějším primárním faktorem pro změnu její teploty navyšování CO2 v atmosféře. Tady je místo, které můžete zpochybňovat a předložit jiný ještě dominantnější primární důvod současného navyšování teploty Země.
Jestli to takto nestačilo, tak už opravdu nevím...
MV
Milan Vaněček
4.2.2024 11:30 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, co je na tom složitého uvědomit si že z vodní páry se tvoří mraky. Když bude víc vhodných mraků (i nepatrně více) tak to můžedát tu žádanou negativní zpětnou vazbu.
Vy se vždycky zaseknete na jedné nebo druhé věci a nesledujete celý komplikovaný řetězec.
Anebo se řekne: sledujeme to bedlivě. ale vliv je zanedbatelný (pro náš model....)
A priori není.
Odpovědět
Vy se vždycky zaseknete na jedné nebo druhé věci a nesledujete celý komplikovaný řetězec.
Anebo se řekne: sledujeme to bedlivě. ale vliv je zanedbatelný (pro náš model....)
A priori není.
JS
Jiří Svoboda
4.2.2024 19:30 Reaguje na Milan VaněčekTakže nestačilo.
Tak si zjistěte, jak se za posledních 40 let změnila odrazivost od mraků a můžeme pokračovat v diskusi dále. Nic se počítat nemusí. Vyjděte z toho, co bylo naměřeno.
Z ničeho nevyplává, že zvýšením absolutní vlhkosti atmosféry kvůli navýšení teploty bude vznikat i více mraků. Více mraků souvisí se zvýšením relativní vlhkosti a ta může zůstat stejná.
Vy prostě předkládáte nějaké další a další příčiny aniž byste měl nějaké kvantitativní odhady, jak moc jsou významné. To je z vaší strany velmi nesolidní.
Odpovědět
Tak si zjistěte, jak se za posledních 40 let změnila odrazivost od mraků a můžeme pokračovat v diskusi dále. Nic se počítat nemusí. Vyjděte z toho, co bylo naměřeno.
Z ničeho nevyplává, že zvýšením absolutní vlhkosti atmosféry kvůli navýšení teploty bude vznikat i více mraků. Více mraků souvisí se zvýšením relativní vlhkosti a ta může zůstat stejná.
Vy prostě předkládáte nějaké další a další příčiny aniž byste měl nějaké kvantitativní odhady, jak moc jsou významné. To je z vaší strany velmi nesolidní.
MV
Milan Vaněček
4.2.2024 21:13 Reaguje na Jiří SvobodaAno, kvantitativní vstupní data by pro každého fyzika měly být rozhodující. Z hlediska podnebí a jeho změn bych za ně považovat 40-50 let měření přímé sluneční radiace (to myslím že máme, i za delší dobu) a také přímé měření pomocí družic přes celou zeměkouli kolik energie ze země je vyzařováno do vesmíru ( s přesností zhruba 1 promile).
Má NASA někde taková data k disposici? Tak přesná měření aby byly přímo měřené tepelné toky v časovém měřítku podnebí, ne počasí?
Má NASA přesné informace o optických vlastnostech všech cca 10 druhů "mraků" tvořících oblačnost? Ty musí být různé z fyzikálních příčin.
Dovedeme rozklíčovat informace o změnách oblačnosti a popsat dynamiku mraků s plošných rozlišením cca 1x1 km2? Nebo 10x10km2?
Bylo to možné i přes 40-50 lety?
A to je jen část otázek, další by se mohly týkat oceánů s jejich mnohem větší setrvačností, změn albeda, ...
Z hlediska elementárních fyzikálních úvah už bylo asi vše řečeno a prodiskutováno, ale tak komplikovaná věc jako je podnebí na Zemi bude záležet na drobných detailech.
Souhlasíte že vliv oblačnosti může dát kladnou i zápornou zpětnou vazbu pro rovnovážnou teplotu?
Co jsem napsal výše je o fyzice (neživých předmětech).
Ale tady jde i o lidi, lidé potřebují levnou čistou energii, aby jich miliardy nežili v chudobě. Na tom já pracuji (ještě levnější a účinnější fotovoltaika). Daně z uhlíku a celý ten narativ klimatického rozvratu je obrací do bídy (tedy ne těch několik procent co si mohou dovolit platit třeba desetinásobnou nebo stonásobnou uhlíkovou daň)...
Odpovědět
Má NASA někde taková data k disposici? Tak přesná měření aby byly přímo měřené tepelné toky v časovém měřítku podnebí, ne počasí?
Má NASA přesné informace o optických vlastnostech všech cca 10 druhů "mraků" tvořících oblačnost? Ty musí být různé z fyzikálních příčin.
Dovedeme rozklíčovat informace o změnách oblačnosti a popsat dynamiku mraků s plošných rozlišením cca 1x1 km2? Nebo 10x10km2?
Bylo to možné i přes 40-50 lety?
A to je jen část otázek, další by se mohly týkat oceánů s jejich mnohem větší setrvačností, změn albeda, ...
Z hlediska elementárních fyzikálních úvah už bylo asi vše řečeno a prodiskutováno, ale tak komplikovaná věc jako je podnebí na Zemi bude záležet na drobných detailech.
Souhlasíte že vliv oblačnosti může dát kladnou i zápornou zpětnou vazbu pro rovnovážnou teplotu?
Co jsem napsal výše je o fyzice (neživých předmětech).
Ale tady jde i o lidi, lidé potřebují levnou čistou energii, aby jich miliardy nežili v chudobě. Na tom já pracuji (ještě levnější a účinnější fotovoltaika). Daně z uhlíku a celý ten narativ klimatického rozvratu je obrací do bídy (tedy ne těch několik procent co si mohou dovolit platit třeba desetinásobnou nebo stonásobnou uhlíkovou daň)...
JS
Jiří Svoboda
5.2.2024 09:50 Reaguje na Milan VaněčekTakže jaký vliv mají vámi uvažovaní jevy na současné oteplování? Zkuste se, prosím, držet tématu diskuse.
Neklaďte, prosím, jen otázky a předkládejte na ně i odpovědi. Máte-li o něčem pochybnost, chybu odhalte. Jinak je to jen prndání.
Odpovědět
Neklaďte, prosím, jen otázky a předkládejte na ně i odpovědi. Máte-li o něčem pochybnost, chybu odhalte. Jinak je to jen prndání.
MV
Milan Vaněček
5.2.2024 10:50 Reaguje na Jiří SvobodaVliv oblačnosti vyvinuté z vodní páry (tyto jevy bezesporu existují, jsou fyzikálně měřitelné) může způsobovat nejen positivní zpětnou vazbu="zesilovač relativně slabého přímého vlivu CO2) ale i vazby negativní.
Nelze a priory souhlasit s alarmisty, že jen positivní zpětné vazby budou zesilovat vliv CO2 ale je nutno zkoumat i ty vazby prospěšné pro život= zpětné vazby negativní (to "negativní" v terminologii teorie regulace neznamená nic negativního pro člověka a Zemi, je to přesně naopak).
Já jako fyzik ty zpětné vazby vidím, ale nejsem schopen je kvantifikovat.
Na to musíte mít orgán jako třeba NASA a dělat neustále dokonalejší a hlavně přesnější-jde o změny v řádu promile- družicová pozorování všeho.
Dlouhodobá pozorování,
To nevyřešíte, že se velká většina vědců, kteří dostanou příslušné grantové peníze na něčem usnese.
Takové omyly a slepé uličky už věda mnohokrát poznala.
A na základě většinových doměnek a hypotéz dělat závěry pro celosvětovou populaci, jako děláte Vy - to bych si já nedovolil-
Odpovědět
Nelze a priory souhlasit s alarmisty, že jen positivní zpětné vazby budou zesilovat vliv CO2 ale je nutno zkoumat i ty vazby prospěšné pro život= zpětné vazby negativní (to "negativní" v terminologii teorie regulace neznamená nic negativního pro člověka a Zemi, je to přesně naopak).
Já jako fyzik ty zpětné vazby vidím, ale nejsem schopen je kvantifikovat.
Na to musíte mít orgán jako třeba NASA a dělat neustále dokonalejší a hlavně přesnější-jde o změny v řádu promile- družicová pozorování všeho.
Dlouhodobá pozorování,
To nevyřešíte, že se velká většina vědců, kteří dostanou příslušné grantové peníze na něčem usnese.
Takové omyly a slepé uličky už věda mnohokrát poznala.
A na základě většinových doměnek a hypotéz dělat závěry pro celosvětovou populaci, jako děláte Vy - to bych si já nedovolil-
JS
Jiří Svoboda
5.2.2024 12:12 Reaguje na Milan VaněčekTakže nemáte nic v ruce a nechcete si k tomu nic najít. Nezbývá než vám poděkovat za velmi plodnou diskusi.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
5.2.2024 13:12 Reaguje na Jiří SvobodaJá si pomocí diskuse upřesňuji a rozšiřuji svůj obraz o klimatu Země.
Odpovědět
JS
kk
JS
VM
Vladimir Mertan
2.2.2024 19:50https://is.muni.cz/th/u4eze/Totalitarismus._Pohled_Hannah_Arendtove_a_Raymona_Arona.pdf
G. Sartori také sestavil znaky totalitarismu, jsou to [7] : totální rozšíření a pronikání moci státu, ideologizace politiky, politické ovládnutí všeho, včetně mimopolitické oblasti života člověka. Na rozdíl od H. Arendtové neklade důraz na uplatňování teroru. Podmínky, které musí systém splňovat, aby mohl být označen za totalitní, sestavil i J. J. Linz. [7] Jsou to: monistické centrum moci; exkluzivní, autonomní, více
či méně intelektuálně podložená ideologie; občanská participace politických
a sociálních úkolů je povzbuzována, vyžadována a odměňována prostřednictvím jedné strany. Teror nechápe Linz jako nezbytný znak totalitních režimů.
Odpovědět
G. Sartori také sestavil znaky totalitarismu, jsou to [7] : totální rozšíření a pronikání moci státu, ideologizace politiky, politické ovládnutí všeho, včetně mimopolitické oblasti života člověka. Na rozdíl od H. Arendtové neklade důraz na uplatňování teroru. Podmínky, které musí systém splňovat, aby mohl být označen za totalitní, sestavil i J. J. Linz. [7] Jsou to: monistické centrum moci; exkluzivní, autonomní, více
či méně intelektuálně podložená ideologie; občanská participace politických
a sociálních úkolů je povzbuzována, vyžadována a odměňována prostřednictvím jedné strany. Teror nechápe Linz jako nezbytný znak totalitních režimů.
VM
Vladimir Mertan
2.2.2024 19:53https://is.muni.cz/th/u4eze/Totalitarismus._Pohled_Hannah_Arendtove_a_Raymona_Arona.pdf
Specifické je používání nepřímé, zastřené manipulace, místo přímých hrozeb. Silný důraz je u propagandy dáván na vědeckost jejích tvrzení, podobné rysy mají i obchodní reklamy, u obojího je věda jakousi náhražkou moci. „Totalitní propaganda pozvedla ideologickou vědeckost a její techniku
činit prohlášení formou předpovědí na vysokou úroveň co do účinnosti metody
a absurdity obsahu…sotva existuje lepší způsob jak se vyhnout diskusi, než vymanit argument z možnosti přítomné kontroly a prohlásit, že teprve budoucnost může ukázat jeho opodstatněnost.
Hannah: Původ totalitarismu. s. 473
Odpovědět
Specifické je používání nepřímé, zastřené manipulace, místo přímých hrozeb. Silný důraz je u propagandy dáván na vědeckost jejích tvrzení, podobné rysy mají i obchodní reklamy, u obojího je věda jakousi náhražkou moci. „Totalitní propaganda pozvedla ideologickou vědeckost a její techniku
činit prohlášení formou předpovědí na vysokou úroveň co do účinnosti metody
a absurdity obsahu…sotva existuje lepší způsob jak se vyhnout diskusi, než vymanit argument z možnosti přítomné kontroly a prohlásit, že teprve budoucnost může ukázat jeho opodstatněnost.
Hannah: Původ totalitarismu. s. 473
JS
Jiří Svoboda
2.2.2024 20:15 Reaguje na Vladimir MertanDěkuji za dvě vložky a teď prosím stručně, co z nich vyplývá.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
2.2.2024 21:35 Reaguje na Jiří SvobodaNázor si môže spraviť každý sám. Ja tu nachádzam podobnosť metódy, ktorú používajú nátlakové skupiny pri presadzovaní cesty greendealu a odklonu používania fosílnych palív. Celá agenda okolo globálneho oteplenia nesie silné znaky ideológie. Najmä druhý príspevok triafa priamo do čierneho.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.2.2024 21:39 Reaguje na Vladimir MertanChápu, že nechápete. Na to je třeba o problému něco vědět.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
2.2.2024 22:01 Reaguje na Ladislav MetelkaTeraz sa bavíme o totalitných režimoch a ich metódach. Túto problematiku mám celkom dobre naštudovanú.
Čo sa týka absurdity obsahu, tak celé dejiny ľudstva a dokonca aj klímy Zeme hovoria o priaznivých teplých obdobiach a nepriaznivých chladných dobách.
P. Svoboda píše o globálnom klimatickom rozvrate, sám ste ho opravil hneď v prvom príspevku.
V skutočnosti žiadny klimatický rozvrat neexistuje. Žijeme v blahobyte a úrody plodín sú celosvetovo na absolútnom maxime. Ak aj niekde sú vo svete nepriaznivé prejavy počasia ktoré tu boli vždy, vďaka modernej technike ich vieme odvrátiť.
Myslím si, že tie znaky ideológie nachádzate aj Vy a časom to bude ešte horšie a zjavnejšie.
Odpovědět
Čo sa týka absurdity obsahu, tak celé dejiny ľudstva a dokonca aj klímy Zeme hovoria o priaznivých teplých obdobiach a nepriaznivých chladných dobách.
P. Svoboda píše o globálnom klimatickom rozvrate, sám ste ho opravil hneď v prvom príspevku.
V skutočnosti žiadny klimatický rozvrat neexistuje. Žijeme v blahobyte a úrody plodín sú celosvetovo na absolútnom maxime. Ak aj niekde sú vo svete nepriaznivé prejavy počasia ktoré tu boli vždy, vďaka modernej technike ich vieme odvrátiť.
Myslím si, že tie znaky ideológie nachádzate aj Vy a časom to bude ešte horšie a zjavnejšie.
PE
Petr Elias
3.2.2024 12:15 Reaguje na Vladimir MertanA jak by jsi nazval to tvé neustále papouškování starých nesmyslů a blábolů? To je také znak ideologie nebo klesající inteligence? :)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.2.2024 16:21 Reaguje na Vladimir MertanDáte si panáka spišskej prútahovej (borievkovica), a je vám dobre. Dáte dva aj tri, a je vám eště lepšie. Dáte pol litru a bude to horší, po po litru vám bude ako psovi a po dvou idete na Súd Bóži.
Odpovědět
JO
JS
Jiří Svoboda
4.2.2024 09:28 Reaguje na Vladimir MertanVy evidentně pořád nerozlišujete dvě věci.
1) Klimatickou změnu (rozvrat se vám nelíbí), její příčiny a důsledky.
2) Způsob řešení klimatické změny.
Pokud obě tyto věci domatláte dohromady, rozumný diskusní příspěvek nenapíšete.
Odpovědět
1) Klimatickou změnu (rozvrat se vám nelíbí), její příčiny a důsledky.
2) Způsob řešení klimatické změny.
Pokud obě tyto věci domatláte dohromady, rozumný diskusní příspěvek nenapíšete.
VM
Vladimir Mertan
4.2.2024 09:50 Reaguje na Jiří SvobodaMne sa práve zdá, že tieto veci nerozlišujete Vy. Ja, ale aj napr. p. Vacek upozorňujeme na to, že súčasné (aj minulé) teplé obdobia boli veľmi priaznivé pre život. Ako som spomenul, celosvetové úrody plodín sú rekordné, dochádza k vyššiemu pokrytiu Zeme zeleňou.
Ak chcete zavádzať veľmi závažné zmeny a obmendzenia ľudského rozvoja a prežitia, mal by ste mať oveľa lepšie zdôvodnenú či už fyzikálnu časť - prečo sa otepľuje ale najmä biologickú - prírodnú časť klimatickej zmeny. To znamená kde sú tie nepriaznivé následky klimatickej zmeny.
Proti Vašemu riešeniu klimatickej zmeny nemám námietky za predpokladu splnenia prvých dvoch bodov.
Odpovědět
Ak chcete zavádzať veľmi závažné zmeny a obmendzenia ľudského rozvoja a prežitia, mal by ste mať oveľa lepšie zdôvodnenú či už fyzikálnu časť - prečo sa otepľuje ale najmä biologickú - prírodnú časť klimatickej zmeny. To znamená kde sú tie nepriaznivé následky klimatickej zmeny.
Proti Vašemu riešeniu klimatickej zmeny nemám námietky za predpokladu splnenia prvých dvoch bodov.
JS
Jiří Svoboda
4.2.2024 19:45 Reaguje na Vladimir MertanTakže se zaměřme na ten můj bod 1) Klimatickou změnu, její příčiny a důsledky.
Příčiny jsem popsal v odpovědi panu Vaberovi:
Myslím, že toho hlavního viníka lze určit vylučocací metodou.
Něco musí teplotu Země narušovat jako primární příčina. Přírodní jevy, ty se za posledních 100 let moc nezměnily, takže nám zbývá činnost člověka. Primární antropogenní příčinou může být změna CO2 a jiných skleníkových plynů kromě vodní páry, produkce tepla, změna albeda... To se dá vyhodnotit a tam vítězí CO2.
Pak tu máme sekundární jevy spojené s nárůstem teploty z primárních příčin jako je navýšení obsahu vodní páry a tudíž i skleníkového jevu, tmavnutí povrchu táním bílého příkrovu, emise dalších skleníkových plynů táním a rozkladem permafrostu, nárůst požárů, změna oblačnosti... To lze zahrnout jako zpětné vazby zesilující/ zeslabující primární příčiny oteplování.
Ta přírodní část: tam jsou pro i proti. CO2 je hnojivo a rostliny lépe odolávají suchu. Oteplování ale způsobuje více suchých období a více povodní, požárů... Musíte vidět vše, ne jen co chcete.
A pak jste zcela zaignoroval vliv klimatické změny na naši současnou civilizaci s velmi rozvinutou infrastrukturou. To byste mohl shrnout zase vy.
Odpovědět
Příčiny jsem popsal v odpovědi panu Vaberovi:
Myslím, že toho hlavního viníka lze určit vylučocací metodou.
Něco musí teplotu Země narušovat jako primární příčina. Přírodní jevy, ty se za posledních 100 let moc nezměnily, takže nám zbývá činnost člověka. Primární antropogenní příčinou může být změna CO2 a jiných skleníkových plynů kromě vodní páry, produkce tepla, změna albeda... To se dá vyhodnotit a tam vítězí CO2.
Pak tu máme sekundární jevy spojené s nárůstem teploty z primárních příčin jako je navýšení obsahu vodní páry a tudíž i skleníkového jevu, tmavnutí povrchu táním bílého příkrovu, emise dalších skleníkových plynů táním a rozkladem permafrostu, nárůst požárů, změna oblačnosti... To lze zahrnout jako zpětné vazby zesilující/ zeslabující primární příčiny oteplování.
Ta přírodní část: tam jsou pro i proti. CO2 je hnojivo a rostliny lépe odolávají suchu. Oteplování ale způsobuje více suchých období a více povodní, požárů... Musíte vidět vše, ne jen co chcete.
A pak jste zcela zaignoroval vliv klimatické změny na naši současnou civilizaci s velmi rozvinutou infrastrukturou. To byste mohl shrnout zase vy.
VM
Vladimir Mertan
4.2.2024 20:57 Reaguje na Jiří SvobodaPredovšetkým sa mi to Vaše zhrnutie zdá byť málo presvedčivé na to, aby sa vykonali pomerne drastické opatrenia ovplyvňujúce život ľudstva na celej planéte. Píšete, že niečo musí teplotu na Zemi narušovať a vylučovacou metódou určíte CO2.
Pritom predchádzajúce veľmi chladné obdobie Malej doby ľadovej sa dá nazvať taktiež podobným narušením teploty opačným smerom. Uznávanými vinníkmi bola slabá slnečná aktivita a veľmi silné sopečné výbuchy. Napríklad sopka Tambora vyvrhla približne 100 km3 materiálu do atmosféry čo naozaj nie je málo. Potom ešte nasledovala Krakatoa
Akonáhle pominulo pôsobenie predchádzajúcich prírodných činiteľov, slnečná aktivita stúpla na rekordné hodnoty a výbuchy sopiek ustali a nastalo prirodzené oteplenie.
Je v podstate jedno či je oteplenie umelé, alebo prirodzené dôležité je tvrdenie o zvýšených požiaroch, suchách či povodniach. Fakticky je to iba tvrdenie bez dôkazov systémom 100 x opakovaná lož sa stane pravdou. Z histórie poznáme megasucho čo zničilo civilizáciu Mayov, gigantické sucho v USA v 30 rokoch minulého storočia alebo hoci veľmi silné sucho na Slovensku v roku 1947.
Keď čítame denníky zakladateľa slovenskej bibliografie Ľudovíta V. Riznera z rokov 1889 – 1897, pripadáme si, akoby tam vtedy mali naše terajšie problémy s počasím. "Horúčosť vždy ešte náramne panuje, dažďa, o ktorý denne Boha prosíme, nič,“ zaznamenal si Rizner, ktorý žil v Zemianskom Podhradí (okres Nové Mesto nad Váhom), 17. júla 1889.
"Pasienky sú už načisto vypálené, kopaviny a strukoviny vädnú, obilie (jačmene a ovse) schne… Už mnoho rokov takej dlhotrvajúcej suchoty a takých neznesiteľných horúčostí nebolo.“
"Sucho velké, všecko je vipalené, reži na semeno nebude dost, jačmeňa malo a ten je chudi jako oves. Stromi na koreňi vischli, turecké žita (kukurica) zvadli, s krumplí, nenamokne-li ešče, ništ anebo velmi málo drobních bude.“
Rozmary počasia boli práve známe z Malej doby ľadovej, kedy bol veľký teplotný kontrast medzi pólmi a rovníkom. Samotné teplo extrémy nespôsobuje a ak sa v súčasnosti otepluje viac na póloch ako na rovníku tak bude počasie miernejšie.
Snáď by bolo vhodné nájsť nejaký otlačok prsta CO2, niečo čo by špeciálne ukazovalo, že takýmto spôsobom otepľuje CO2.
Ďalej by bolo vhodné nájsť nejaké obdobie chladu v dejinách Zeme, kedy ľudská civilizácia prosperovala a naopak obdobie tepla kedy civilizácie kolabovali.
Nestačí všeobecné vyhlásenie o povodniach požiaroch či suchách, ktoré sa bežne vyskytovali aj minulosti ešte v hojnejšom počte ako dnes.
Čo sa týka vplyvu klimatickej zmeny na našu súčasnú civilizáciu: v roku 1850 žila na svete miliarda ľudí, v roku 2000 to bolo 6 mld a teraz je to nejakých 8 miliárd. To sú ukazovatele ako sa nám darí. VĎaka otepleniu a tiež technickému pokroku dokážeme stále aj pre tento počet ľudí zabezpečiť obživu. Ako som písal, úrody v rokoch 2021 a 2023 boli historicky najvyššie a vôbec posledných 5 úrod bolo taktiež historicky najvyšších čo sa kryje s globálne najteplejšími rokmi. Tieto úrody nezničili požiare, ani povodne ani suchá.
Odpovědět
Pritom predchádzajúce veľmi chladné obdobie Malej doby ľadovej sa dá nazvať taktiež podobným narušením teploty opačným smerom. Uznávanými vinníkmi bola slabá slnečná aktivita a veľmi silné sopečné výbuchy. Napríklad sopka Tambora vyvrhla približne 100 km3 materiálu do atmosféry čo naozaj nie je málo. Potom ešte nasledovala Krakatoa
Akonáhle pominulo pôsobenie predchádzajúcich prírodných činiteľov, slnečná aktivita stúpla na rekordné hodnoty a výbuchy sopiek ustali a nastalo prirodzené oteplenie.
Je v podstate jedno či je oteplenie umelé, alebo prirodzené dôležité je tvrdenie o zvýšených požiaroch, suchách či povodniach. Fakticky je to iba tvrdenie bez dôkazov systémom 100 x opakovaná lož sa stane pravdou. Z histórie poznáme megasucho čo zničilo civilizáciu Mayov, gigantické sucho v USA v 30 rokoch minulého storočia alebo hoci veľmi silné sucho na Slovensku v roku 1947.
Keď čítame denníky zakladateľa slovenskej bibliografie Ľudovíta V. Riznera z rokov 1889 – 1897, pripadáme si, akoby tam vtedy mali naše terajšie problémy s počasím. "Horúčosť vždy ešte náramne panuje, dažďa, o ktorý denne Boha prosíme, nič,“ zaznamenal si Rizner, ktorý žil v Zemianskom Podhradí (okres Nové Mesto nad Váhom), 17. júla 1889.
"Pasienky sú už načisto vypálené, kopaviny a strukoviny vädnú, obilie (jačmene a ovse) schne… Už mnoho rokov takej dlhotrvajúcej suchoty a takých neznesiteľných horúčostí nebolo.“
"Sucho velké, všecko je vipalené, reži na semeno nebude dost, jačmeňa malo a ten je chudi jako oves. Stromi na koreňi vischli, turecké žita (kukurica) zvadli, s krumplí, nenamokne-li ešče, ništ anebo velmi málo drobních bude.“
Rozmary počasia boli práve známe z Malej doby ľadovej, kedy bol veľký teplotný kontrast medzi pólmi a rovníkom. Samotné teplo extrémy nespôsobuje a ak sa v súčasnosti otepluje viac na póloch ako na rovníku tak bude počasie miernejšie.
Snáď by bolo vhodné nájsť nejaký otlačok prsta CO2, niečo čo by špeciálne ukazovalo, že takýmto spôsobom otepľuje CO2.
Ďalej by bolo vhodné nájsť nejaké obdobie chladu v dejinách Zeme, kedy ľudská civilizácia prosperovala a naopak obdobie tepla kedy civilizácie kolabovali.
Nestačí všeobecné vyhlásenie o povodniach požiaroch či suchách, ktoré sa bežne vyskytovali aj minulosti ešte v hojnejšom počte ako dnes.
Čo sa týka vplyvu klimatickej zmeny na našu súčasnú civilizáciu: v roku 1850 žila na svete miliarda ľudí, v roku 2000 to bolo 6 mld a teraz je to nejakých 8 miliárd. To sú ukazovatele ako sa nám darí. VĎaka otepleniu a tiež technickému pokroku dokážeme stále aj pre tento počet ľudí zabezpečiť obživu. Ako som písal, úrody v rokoch 2021 a 2023 boli historicky najvyššie a vôbec posledných 5 úrod bolo taktiež historicky najvyšších čo sa kryje s globálne najteplejšími rokmi. Tieto úrody nezničili požiare, ani povodne ani suchá.
JS
Jiří Svoboda
5.2.2024 09:39 Reaguje na Vladimir MertanAle všechny ty příčiny v minulosti, co uvádíte, v současnosti nenastaly. Takže tím současné oteplování vysvětlit nelze. Jediné plausibilní vysvětlení jsou emise CO2 coby dominantní příčina.
Copak nejste schopem aspoň trochu logicky a racionálně uvažovat nad elementárními věcmi? A argumentujete tím, že se vám něco zdá.
Odpovědět
Copak nejste schopem aspoň trochu logicky a racionálně uvažovat nad elementárními věcmi? A argumentujete tím, že se vám něco zdá.
PH
Pavel Hanzl
5.2.2024 07:55 Reaguje na Vladimir MertanPane Martane, vy fakt nejste schopen pochopit, že dnešní stav není konečný? Ano, dnešní klima odpovídá zhruba středověkému (nebo i jinému) optimu, kde se fakt přírodě dařilo. Jenže to trvalo několik tisíc let a pak se zase ochladilo. Dnes to bude trvat pouze maximálně několik desetiletí a pak se neochladí, ale výrazně oteplí.
Ta změna probíhá 100x rychleji, než je přirozené a právě to je pro zemský ekosystém přímo vražedné.
Odpovědět
Ta změna probíhá 100x rychleji, než je přirozené a právě to je pro zemský ekosystém přímo vražedné.
VM
Vladimir Mertan
5.2.2024 08:22 Reaguje na Pavel HanzlHlavne že viete stále rozprávať o tej plochej Zemi. Stredoveká teplá perióda trvala 300 rokov nie tisíce rokov.
Tisíce rokov trvalo predchádzajúce teplé obdobie Eemsky interglaciál (15 000 rokov) a podobne bude pravdepodobne trvať aj súčasný Holocén. Doby ľadové trvali priemerne 100 000 rokov, takže ak sa z tohoto cyklu vplyvom ľudskej činnosti vymaníme bude to len dobre. To ale nie je veľmi pravdepodobné a hlavne sa to nedozvieme, pretože budúcnosť veštiť nevieme.
Středověké klimatické optimum, resp. Středověká teplá perioda (zkratka MWP z anglického Medieval Warm Period) je označení pro středověké období (zhruba 950–1250 n. l.),[2] které se vyznačovalo výrazným oteplením podnebí, především v oblasti Severního Atlantiku, ale souviselo také s dalšími klimatickými změnami té doby v Číně,[3] a jiných zemích.[4][5][6][7][8][9] Pravděpodobně ale nešlo o globální jev.[10] [11] Hladiny světového oceánu byly kolem roku 1200 n. l. asi o 20 cm výše než jsou dnes.[12] Po tomto období následovala tzv. "Malá doba ledová".
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A9_klimatick%C3%A9_optimum
Odpovědět
Tisíce rokov trvalo predchádzajúce teplé obdobie Eemsky interglaciál (15 000 rokov) a podobne bude pravdepodobne trvať aj súčasný Holocén. Doby ľadové trvali priemerne 100 000 rokov, takže ak sa z tohoto cyklu vplyvom ľudskej činnosti vymaníme bude to len dobre. To ale nie je veľmi pravdepodobné a hlavne sa to nedozvieme, pretože budúcnosť veštiť nevieme.
Středověké klimatické optimum, resp. Středověká teplá perioda (zkratka MWP z anglického Medieval Warm Period) je označení pro středověké období (zhruba 950–1250 n. l.),[2] které se vyznačovalo výrazným oteplením podnebí, především v oblasti Severního Atlantiku, ale souviselo také s dalšími klimatickými změnami té doby v Číně,[3] a jiných zemích.[4][5][6][7][8][9] Pravděpodobně ale nešlo o globální jev.[10] [11] Hladiny světového oceánu byly kolem roku 1200 n. l. asi o 20 cm výše než jsou dnes.[12] Po tomto období následovala tzv. "Malá doba ledová".
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A9_klimatick%C3%A9_optimum
va
vaber
6.2.2024 09:12 Reaguje na Vladimir Mertankam chodíte na ty informace,
teplá perioda v době kdy zamrzl Nil,hladina o 20cm výše než dnes, nedávno se objevily 6m pod hladinou římské vily ,znamenalo by to, že kolem roku 0 byla hladina o 6m nižší a za tisíc let stoupla minmálně o 6m,
některé informace které se nehodí do takové historie kterou si odborníci vytvořili se zcela ignorují, aby náhodou odborníci nepřišli o svoji neomylnost
Odpovědět
teplá perioda v době kdy zamrzl Nil,hladina o 20cm výše než dnes, nedávno se objevily 6m pod hladinou římské vily ,znamenalo by to, že kolem roku 0 byla hladina o 6m nižší a za tisíc let stoupla minmálně o 6m,
některé informace které se nehodí do takové historie kterou si odborníci vytvořili se zcela ignorují, aby náhodou odborníci nepřišli o svoji neomylnost
ml
5.2.2024 00:03 Reaguje na Vladimir Mertan
100% souhlas, pane Martane.
Ale: autor "konceptu uhlíkové dane" asi nebude psát jinak?
(Jenom oponenty sjede.)
P.S. Ztratil jsem textem a procházením diskuse bezmála 2 hodiny. S výjimkou pár názoru, jako od Vás, to nemá smysl. Je zde prosazována jediná "správná" varianta; s ní se nelze ztotoznit. Sbohem.
Odpovědět
Ale: autor "konceptu uhlíkové dane" asi nebude psát jinak?
(Jenom oponenty sjede.)
P.S. Ztratil jsem textem a procházením diskuse bezmála 2 hodiny. S výjimkou pár názoru, jako od Vás, to nemá smysl. Je zde prosazována jediná "správná" varianta; s ní se nelze ztotoznit. Sbohem.
PH
Pavel Hanzl
5.2.2024 07:49 Reaguje naBohužel, existuje jen jedna správná varianta a ta je celkem dost dobře dokázaná (asi stejně, jako klimatická změna), že Země je kulatá a obíhá kolem Slunce.
A je úplně jedno, jestli se s ní ztotožníte, nebo nikoliv.
Odpovědět
A je úplně jedno, jestli se s ní ztotožníte, nebo nikoliv.
JS
Jiří Svoboda
5.2.2024 09:32 Reaguje naPak byste ale měl předložit jiné varianty k té mé "správné", pokusit se je nějak obhájit a dokázat, že své argumentaci rozumíte (pouze nepapouškujete). Také byste měl jasně sdělit, co je na "správné" varientě špatně. Jinak budete působit jako kverulant.
Odpovědět
PB
Petr Brok
3.2.2024 12:59Člověče, vy na jedné staně mluvíte o spravedlnosti a na druhé chcete uplatňovat kolektivní vinu! Nebo snad máte konkrétní jména, kdo za co může, kdo s tím mohl něco dělat a neudělal?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.2.2024 09:32 Reaguje na Petr BrokJak jste na toto přišel?
Jakoupak kolektivní vinu? Když jiným způsobím škodu, tak je, myslím, spravedlivé ji kompenzovat. Nejlépe anonymním zautomatizovaným způsobem, kdy nikdo nebude pranýřován. Co máte proti tomu?
Odpovědět
Jakoupak kolektivní vinu? Když jiným způsobím škodu, tak je, myslím, spravedlivé ji kompenzovat. Nejlépe anonymním zautomatizovaným způsobem, kdy nikdo nebude pranýřován. Co máte proti tomu?
PB
Petr Brok
6.2.2024 09:33 Reaguje na Jiří SvobodaZ textu jsem pochopil, že chcete trestat ty, kteří současný stav v minulosti zavinili. Chcete trestat občany vyspělých zemí? Jak zjistíte, kdo způsobil škodu a pokud ano, zda měl na výběr? Pokud jste to myslel až od zavedení C daně, tak jak to bude s těmi, co se chovali C odpovědně, aby si na důchod užili? Budou potrestáni daní a ti, co se chovali až do zavedení daně neodpovědně, jsou nabaženi, tak na tom budou lépe, ač jejich celková stopa byla vyšší. Chci tím říct, že ten přechod bude horší,než válka. Né všichni, kteří se chovají odpovědně, jsou motivováni ochranou přírody, či záchranou planety.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.2.2024 10:57 Reaguje na Petr BrokNechci nikoho trestat zpětně. Chci udělat takové podmínky, aby všichni věděli, ža za své emise CO2 budou muset stále více platit, nepůjde se z toho vyvléci a každý ať se podle toho zařídí. Naopak, každý dostane dividendu, kterou může investovat do své nízkouhlíkové budoucnosti.
Na každého to vyvine ekonomický nikoli ekologický tlak, v takovám prostředí ale všichni již žijeme.
Tady úplné spravedlnosti (jako vlastně ve všem) dosáhnout nelze. Jde o to, aby aspoň budoucnost byla v tomto jakš takš spravedlná.
Odpovědět
Na každého to vyvine ekonomický nikoli ekologický tlak, v takovám prostředí ale všichni již žijeme.
Tady úplné spravedlnosti (jako vlastně ve všem) dosáhnout nelze. Jde o to, aby aspoň budoucnost byla v tomto jakš takš spravedlná.
PB
Petr Brok
7.2.2024 10:16 Reaguje na Jiří SvobodaPořád mám z toho nepříjemný pocit, že C daň prohloubí současnou nerovnost v ostatních daních a předpisech. Aby to mohlo fungovat musely by být všechny daně a zákony na celém světě stejné. Třeba jen problémy s hospodařením s nemovitostmi, to bude šílené.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
7.2.2024 16:23 Reaguje na Petr BrokPromiňte, ale ten uhlíkový poplatek z těžby vlastně není daň, která ze své definice musí být příjmem státního rozpočtu země, kde byla vybrána. Uhlíkový poplatek by se vybíral do celosvětového fondu a z něj se rozděloval podle přijatých kritérií všem lidem na světě. Nevím, jak by to mohlo negativně interagovat se zákony a daněmi jednotlivých zemí. Ale nejsem expert na mezinárodní právo.
Odpovědět
PB
Petr Brok
10.2.2024 11:36 Reaguje na Jiří SvobodaLidi tomu budou říkat daň, ať to zaobalíte jakkoliv. Už před třiceti lety se mně stalo, že mně stát nedovolil snížit C stopu a pár km za kopečkama to měli jinak. Takže podle Vás za to dostanu kompenzaci?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
10.2.2024 21:04 Reaguje na Petr BrokPokud byste ušetřil fosilní paliva po zavedení mého konceptu, byl byste automaticky ohodnocen. Za něco jiného nikoliv. Každopádně můžete vymyslet koncept, který by i vaše aktivity automaticky ohodnocoval. Nevím ale o co šlo.
Odpovědět
PB
Petr Brok
3.2.2024 16:59A ještě - pokud půjdeme s uhlíkovou daní příkladem i ve zbrojním průmyslu, tak budeme s bezpečností v nevýhodě. ( I teď je zbrojení bez emisních povolenek.)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.2.2024 18:00 Reaguje na Petr BrokTo se nasadí v prvním kole na Rusko, ve druhém na mohamedány.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.2.2024 09:38 Reaguje na Petr BrokTa globální uhlíková daň se samozřejmě promítne i do globálního zbrojního průmyslu (ten se z ní nemůže vyvázat). Možná by stálo za to pořádně progresivně zpoplatnit i vlastní výrobu zbraní a tak znelukrativnit zbrojní průmysl - pravděpodobnou primární příčinu válek.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
5.2.2024 08:07 Reaguje na Jiří SvobodaPrimární příčina válek není žádný zbrojní průmysl, ale totalitní režim, když se do vedení dostane šáhlý jedinec trpící různými psychickými problémy (např. napoleonským komplexem). Pokud se to spojí se zdegenerovanou iluzí, že Rusko je supervelmoc a je povoláno k záchraně lidstva, tak je neštěstí hotové.
Odpovědět
JS
PB
Petr Brok
6.2.2024 09:47 Reaguje na Jiří SvobodaS tím bude možná souhlasit část demokratických zemí a některé to možná budou i plnit. Ostatní to možná slíbí jen na oko a plnit to budou jen někdy. V demokratických zemích se může přístup změnit díky vůli voličů a to na všechny strany a v ostatních je to nevyzpytatelné. Demokracií je jen třetina až polovina? Váš idealistický přístup je víc, než globalizace a to také nevyšlo.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.2.2024 10:47 Reaguje na Petr BrokJá vím, že to bude moc složité. Ale já to vidím jako buď - anebo. Na tak složitý úkol je třeba jít s adekvátním kanonem. S dnes užívanou vzduchovkou bez mířidel lze těžko uspět.
Odpovědět
ig
3.2.2024 23:41
No toto, ona ta debata pořád pokračuje :-) Nevíte někdo o nějakém malém domácím open source klimatickém modelu, který bych si mohl stáhnout a hrát si tam s parametry?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.2.2024 09:41 Reaguje naZkuste oslovit Fakta o klimatu. Ti takové věci dělají a mohla by to pro ně být dobrá reklalama, vypustit takový model do světa.
Odpovědět
ig
MZ
Miloš Zahradník
5.2.2024 14:58 Reaguje naDomaci open source klimaticky model to nevim, ale existuje
na netu domaci - volne sireny - open source model prognozy Vaseho zdravia delky zivota. Vyplnite par osobnicvh udaju + udaje
o zdravitnim stavu atd. a dotycny program nam napise priblizny program zdravim po zbytek Vaseho zivota. Tedy urci s pravdopodobnosti 61% i pribliznou (plus minus 10 %) delku Vaseho zbyvajiciho zivota - predlozi Vam ruzne scenare jak se ta trajektorie zmeni v pripade ze radikalneji omezite prijem CO_2 ehm co to taram prijem alkoholu a nikotinu atd. Samozrejme, existuji i kvalitnejsi verse tehoz ale to si musite trochu priplatit.
Odpovědět
na netu domaci - volne sireny - open source model prognozy Vaseho zdravia delky zivota. Vyplnite par osobnicvh udaju + udaje
o zdravitnim stavu atd. a dotycny program nam napise priblizny program zdravim po zbytek Vaseho zivota. Tedy urci s pravdopodobnosti 61% i pribliznou (plus minus 10 %) delku Vaseho zbyvajiciho zivota - predlozi Vam ruzne scenare jak se ta trajektorie zmeni v pripade ze radikalneji omezite prijem CO_2 ehm co to taram prijem alkoholu a nikotinu atd. Samozrejme, existuji i kvalitnejsi verse tehoz ale to si musite trochu priplatit.
LM
Ladislav Metelka
5.2.2024 15:04 Reaguje naO ničem takovém nevím a pochybuji, že existuje skutečně dynamický model pro PC. To by se neupočítalo. Existují snad jen "modely", které na základě zadaných parametrů vygenerují cosi pro budoucnost, ale to jsou interpolace z již spočítaných dynamických modelů. Jinak ovšem algoritmický popis modelu veřejně existuje, ale to byste si musel naprogramovat sám.
Odpovědět
ig
5.2.2024 18:08 Reaguje na Ladislav Metelka
Superpočítač nemám, plnohodnotný model bych asi nerozběhnul :-) To mě jen tak napadlo, že by mohl existovat nějaký zjednodušený, použitelný třeba pro testování hypotéz o vlivu různých parametrů. Já bych si takhle třeba chtěl vyzkoušet vliv dopravního zpoždění hlubokomořského proudění.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
5.2.2024 08:01Popírači tragičnosti klimatické změny (p.Mertan) jsou prakticky ti samí nešťastníci, co věří na placatost Země. Obě teorie jsou asi stejně dokázané a ověřené.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
5.2.2024 19:41Tohle je nejspis nejkomentovanejsi clanek ekolistu za celou dobu jeho historie :) A jaky smysl maji takoveto clanky, kde rozumne a uzitecne informativne prispevky tvori jen mensinu v balastu ideologie a straseni.
Je sice uzitecne i tak se takovouto diskusi nakonec probirat, ale je to neefektivni. Uzitecne udaje promichane s ideologickymi blaboly, vzajemnymi invektivami a trivialitami...
Rozumnejsi by bylo zvolit nejake vice konkretni,jasne vymezene tema kde bychom se od specialistu - at jiz autoru clanku nebo problematiky znalych ctenaru, kteri se do diskuse zapoji - popr. i neco opravdu relevantniho dozvedeli (bez hledani zrnek zlata v mnozstvi diskusniho smeti :)
Napada mne treba tema korelace "sklenikoveho efektu" zpusobeneho tim daleko nejdulezitejsim sklenikovym plynem - vodni parou - a efektu zpusobenych dalsimi plyny pocinaje CO_2. Efekt pusobeni CO_2 by byl relativne jednoduse spocitatelny na planete bez vodni pary resp. na planete kde by ta vodni para v tamni "atmosfere" nekondenzovala... Jak se vlastne lisi ucinky plynne H_2 O a jeji kondenzovane formy? Laicky se zda, ze u te kondenzovane formy bude ten ucinek vetsi a promenlivejsi :) ale tohle je prave jedno z dulezitych temat, bez kterych prece nelze udelat seriozni model klimatu a bez znalosti tohoto konkretniho tematu nema smysl zadna "klimaticka" diskuse - ktera nema byt pouhyn ideologickym zvanenim.
Cili dotaz - muze nekdo strucne vysvetlit, co soucasne klimaticka veda vi napr. o ucinku promenlive koncentrace CO_2 na stav vodni pary (v plynne nebo naopak v kondenzovane forme mraku deste ci snehu) v zemske atmosfere? Kolik cini vlastne prumerne celkove mnozstvi plynne a kondenzovane vody v zemske atmosfere, jak je to vyskove rozdeleno v ruznych podnebnych pasech a jak to fluktuuje kratkodobe (v radu tydnu)a dlouhodobe (v radu let a desetileti)? Opravdovy odbornik miva obvykle touhu a schopnost na konkretni otazku odpovedet samostatne formulovanym odstavcem, kde se pokusi upozornit na hlavni body (pripadne velmi slozite odpovedi) - nez jen odkazem na buhvijake "vedecke pojednani" nejasneho rozsahu a nejasne kvality
Odpovědět
Je sice uzitecne i tak se takovouto diskusi nakonec probirat, ale je to neefektivni. Uzitecne udaje promichane s ideologickymi blaboly, vzajemnymi invektivami a trivialitami...
Rozumnejsi by bylo zvolit nejake vice konkretni,jasne vymezene tema kde bychom se od specialistu - at jiz autoru clanku nebo problematiky znalych ctenaru, kteri se do diskuse zapoji - popr. i neco opravdu relevantniho dozvedeli (bez hledani zrnek zlata v mnozstvi diskusniho smeti :)
Napada mne treba tema korelace "sklenikoveho efektu" zpusobeneho tim daleko nejdulezitejsim sklenikovym plynem - vodni parou - a efektu zpusobenych dalsimi plyny pocinaje CO_2. Efekt pusobeni CO_2 by byl relativne jednoduse spocitatelny na planete bez vodni pary resp. na planete kde by ta vodni para v tamni "atmosfere" nekondenzovala... Jak se vlastne lisi ucinky plynne H_2 O a jeji kondenzovane formy? Laicky se zda, ze u te kondenzovane formy bude ten ucinek vetsi a promenlivejsi :) ale tohle je prave jedno z dulezitych temat, bez kterych prece nelze udelat seriozni model klimatu a bez znalosti tohoto konkretniho tematu nema smysl zadna "klimaticka" diskuse - ktera nema byt pouhyn ideologickym zvanenim.
Cili dotaz - muze nekdo strucne vysvetlit, co soucasne klimaticka veda vi napr. o ucinku promenlive koncentrace CO_2 na stav vodni pary (v plynne nebo naopak v kondenzovane forme mraku deste ci snehu) v zemske atmosfere? Kolik cini vlastne prumerne celkove mnozstvi plynne a kondenzovane vody v zemske atmosfere, jak je to vyskove rozdeleno v ruznych podnebnych pasech a jak to fluktuuje kratkodobe (v radu tydnu)a dlouhodobe (v radu let a desetileti)? Opravdovy odbornik miva obvykle touhu a schopnost na konkretni otazku odpovedet samostatne formulovanym odstavcem, kde se pokusi upozornit na hlavni body (pripadne velmi slozite odpovedi) - nez jen odkazem na buhvijake "vedecke pojednani" nejasneho rozsahu a nejasne kvality
JS
Jiří Svoboda
5.2.2024 21:17 Reaguje na Miloš ZahradníkDěkuji za vaši jistě dobře míněnou kritiku.
Možná, kdybyste si přečetl článek pozorněji, zjistil byste, že se vůbec nezabývá tím, jakým mechanismem emise CO2 ovlivňují globální globální klima, nýbrž tím, jak ve společnosti vytvořit prostředí, které povede k mnohem efektivnějšímu snižování emisí než jak je to dnes nastaveno. To je jasně vymezené téma, ke kterému ale skoro žádná diskuse nevznikla.
A tak si jen mohu položit otázku, kdo takovou diskusi mimo téma článku vlastně vyvolal? Cítíte se v tom nevinně?
Pokud máte v oblačnosti a vodní páře nejasnosti, myslím, že je smysluplné toto řešit studiem odborných článků, spíše než než "diskutovat" pod publicistickým článkem na zcela jiné téma.
Odpovědět
Možná, kdybyste si přečetl článek pozorněji, zjistil byste, že se vůbec nezabývá tím, jakým mechanismem emise CO2 ovlivňují globální globální klima, nýbrž tím, jak ve společnosti vytvořit prostředí, které povede k mnohem efektivnějšímu snižování emisí než jak je to dnes nastaveno. To je jasně vymezené téma, ke kterému ale skoro žádná diskuse nevznikla.
A tak si jen mohu položit otázku, kdo takovou diskusi mimo téma článku vlastně vyvolal? Cítíte se v tom nevinně?
Pokud máte v oblačnosti a vodní páře nejasnosti, myslím, že je smysluplné toto řešit studiem odborných článků, spíše než než "diskutovat" pod publicistickým článkem na zcela jiné téma.
MZ
Miloš Zahradník
6.2.2024 10:31 Reaguje na Jiří SvobodaAno, Vas clanek dava navrhy jak efektivneji snizovat emise CO_2 zatimco Moje poznamka vyjadruje neviru, moji neochotu i po 30 letech trvajici nepretrzite ideologicke kanonady uznat, ze snizovani emisi CO_2 je tak zavaznym ukolem, ze kvuli nemu stoji za to spoustet silenstvi typu Green Dealu apod.
Vy navrhujete, jak nejaky ukol resit efektivneji (OK pokud ten Vas navrh je rozumny tak by ho politici casem snad mohli uznat, uznali prece pred par stoletimi nakonec i kulatost Zeme coz je abstraktnejsi tema nez ucinek nejakeho plynu kolem nas :) ja tu vyjadruji nazor zatvrzelych skeptiku, ze soustredovat se na tenhle ukol s tak silenou upornosti, jakou vidime je znakem silenosti stavajicich politickych "elit" v EU i jinde
Neutocil bych na Vas, kdybyste navrhoval zamyslet se nad zpusoby, jak smerovat k budoucimu snizeni velikosti lidske populace - nebot koneckoncu i na umere "vic lidi => casem vic i exhalaci CO_2" se asi skoro vsichni shodneme. Jak tohle ale delat zpusobem, ktery by neevokoval v necem ty nejhorsi udalosti z odkazu minuleho stoleti asi neni moc jasne. Neverim, ze svet je mozno ridit jednim diktatorem byt by to byl ten udejne nejosvicenejsi. Myslim ze to je citat z Einsteina "Po genialnim diktatorovi nasleduje padouch" a ja si navic jako skeptik myslim, ze na te myslence o nutnosti "boje hlavne proti CO_2" neni nic genialniho ;) Budou jine starosti i bez vypuknuti pripadne dalsi svetove valky
Odpovědět
Vy navrhujete, jak nejaky ukol resit efektivneji (OK pokud ten Vas navrh je rozumny tak by ho politici casem snad mohli uznat, uznali prece pred par stoletimi nakonec i kulatost Zeme coz je abstraktnejsi tema nez ucinek nejakeho plynu kolem nas :) ja tu vyjadruji nazor zatvrzelych skeptiku, ze soustredovat se na tenhle ukol s tak silenou upornosti, jakou vidime je znakem silenosti stavajicich politickych "elit" v EU i jinde
Neutocil bych na Vas, kdybyste navrhoval zamyslet se nad zpusoby, jak smerovat k budoucimu snizeni velikosti lidske populace - nebot koneckoncu i na umere "vic lidi => casem vic i exhalaci CO_2" se asi skoro vsichni shodneme. Jak tohle ale delat zpusobem, ktery by neevokoval v necem ty nejhorsi udalosti z odkazu minuleho stoleti asi neni moc jasne. Neverim, ze svet je mozno ridit jednim diktatorem byt by to byl ten udejne nejosvicenejsi. Myslim ze to je citat z Einsteina "Po genialnim diktatorovi nasleduje padouch" a ja si navic jako skeptik myslim, ze na te myslence o nutnosti "boje hlavne proti CO_2" neni nic genialniho ;) Budou jine starosti i bez vypuknuti pripadne dalsi svetove valky
JS
Jiří Svoboda
6.2.2024 11:11 Reaguje na Miloš ZahradníkUznávám, že aktuálně má lidstvo mnohem závažnější problémy a dopady klimatického problému budou zatěžovat hlavně až další generaci. O to složitější je v této oblasti něčeho významného dosáhnout.
Ohledně vašeho klimaskepticismu, to si zjevně už musíte (ne)vyřešit sám. Myslím, že jsme s panem Metelkou předložili dost jasných argumentů, které vám mohou pomoci si záležitost ujasnit. Z vaší strany zaznívaly jen chabě podložené pochyby a žádné smysluplné alternativní vysvětlení.
Ano růst globální populace je jistě problém. V čláku ale naznačuji, jak by koncept mohl pomoci (nepřidělovat nově narozeným dětem dividendu nebo mnohem menší).
Odpovědět
Ohledně vašeho klimaskepticismu, to si zjevně už musíte (ne)vyřešit sám. Myslím, že jsme s panem Metelkou předložili dost jasných argumentů, které vám mohou pomoci si záležitost ujasnit. Z vaší strany zaznívaly jen chabě podložené pochyby a žádné smysluplné alternativní vysvětlení.
Ano růst globální populace je jistě problém. V čláku ale naznačuji, jak by koncept mohl pomoci (nepřidělovat nově narozeným dětem dividendu nebo mnohem menší).
MZ
Miloš Zahradník
6.2.2024 14:58 Reaguje na Jiří SvobodaMe samozrejme bavi spekulovat nad pricinami ledaceho, co pozorujeme - ale odlisuji - snazim se o to aspon, snad v tomto mi mnoha desetileti matfyzacke zkusenosti trochu napomahaji - rozlisit spekulace od smysluplneho vysvetleni. Neni dle meho nazoru zadnou ostudou rici, ze klimaticky system je natolik slozity system, ze pro jeho dlouhodobe (delsi nez je treba doba pusobeni jevu jako je El Nino atd.) zmeny nemame zatim smysluplne, netrivialni vysvetleni. Minim hlavne klimatickou historii poslednich tisicu, desetitisicu a milionu let nez vysvetleni, proc pro nejblizsi desetileti mozna ma pfragmaticky smysl prikladat pravitko ke grafu globalnich teplot. (I kdyz zrovna nad timhle neni temer urcite - stanovisko skeptika - zadna poradna veda :)
Ja ale mam naprosto konkretni dotazy jejichz zodpovezeni by mne treba presvedcilo smerem k vetsimu respektu k soudobe klimatologii... :) (Nepletu si ji pritom s meteorologii a vnimam meteorologicke modely jako velky uspech fyziky, numerickeho modelovani a systematickeho sberu mnozstvi dat. Jenze od meteorologickych modelu k poradnym klimatickym modelum je dle meho laickeho nazoru stejne daleko - mozna jeste dal - nez od predikce pacientova zdravi pro nastavajici den k predikci prubehu jeho zivota dalsich let.)
Treba ten dotaz jak ovlivnuje menici se obsah CO_2
bilanci ruznych fazi H_2O v ruznych vyskach atmosfer. Nemuzu prece verit nejakym "predikcim"
modelu, ktere tuhle - z meho hlediska pouceneho laika - naprosto zasadni otazku nejak zamlzuji nebo vicemene opomijeji
Odpovědět
Ja ale mam naprosto konkretni dotazy jejichz zodpovezeni by mne treba presvedcilo smerem k vetsimu respektu k soudobe klimatologii... :) (Nepletu si ji pritom s meteorologii a vnimam meteorologicke modely jako velky uspech fyziky, numerickeho modelovani a systematickeho sberu mnozstvi dat. Jenze od meteorologickych modelu k poradnym klimatickym modelum je dle meho laickeho nazoru stejne daleko - mozna jeste dal - nez od predikce pacientova zdravi pro nastavajici den k predikci prubehu jeho zivota dalsich let.)
Treba ten dotaz jak ovlivnuje menici se obsah CO_2
bilanci ruznych fazi H_2O v ruznych vyskach atmosfer. Nemuzu prece verit nejakym "predikcim"
modelu, ktere tuhle - z meho hlediska pouceneho laika - naprosto zasadni otazku nejak zamlzuji nebo vicemene opomijeji
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 15:07 Reaguje na Miloš ZahradníkRozdíly mezi meteorologickým a klimatologickým modelem je minimální. Oba popisují fyziku atmosféry a ta je jen jedna. Záleží na tom, co od modelu chcete. Počasí - průběh té jedné jediné reálné realizace stochastického procesu. Klima - statistické charakteristiky množiny všech možných realizací toho procesu.
Pokud jde o ovlivnění vody v různých fázích teplotou, na to je spousta dat. V reanalýzách. Z https://cds.climate.copernicus.eu/cdsapp#!/dataset/reanalysis-era5-pressure-levels?tab=form si po registraci můžete stáhnout data a analyzovat jak libo.
Odpovědět
Pokud jde o ovlivnění vody v různých fázích teplotou, na to je spousta dat. V reanalýzách. Z https://cds.climate.copernicus.eu/cdsapp#!/dataset/reanalysis-era5-pressure-levels?tab=form si po registraci můžete stáhnout data a analyzovat jak libo.
MZ
Miloš Zahradník
6.2.2024 15:29 Reaguje na Ladislav Metelka"Muzete si stahnout data a analyzovat" je odpoved, ktera jde zcela mimo toho na co jsem se ptal. To je to same jako kdybych
se nejakeho renomovaneho haderneho fyzika zeptal " Jsem v tomto jen laik ale s urcitou matematickou prupravou, muzete mi objasnit jake druhy matematiky v te jaderne fyzice pouzivate a jake jsou tam proporce vztahu experimentalniho vyzkumu a vyvoje teoretickych predstav?"
A dotycny renomovany fyzik by mi odpovedel "Muzete si stahnout data z CERNU a sam to analyzovat". Co bych si o dotycnem expertu asi pomyslel.
A dle meho nazoru pouceneho laika musi byt rozdil mezi meterologickymi a klimatickymi modely zasadni. Treba v tom, ze v meteorologickych modelech se bere
hladina koncentrace CO_2 pri vypoctu pocasi na pristi tyden jako konstanta,
zatimco pri vypoctu klimatu za 100 let to
uz konstanta nebude. (Nekteri ultraskeptici vidi ale ulohu CO_2 natolik minoritni ze by mozna tu konstantu dostadili o do klimatickeho modelu :)))
No a takovych - promenlivych c dlouhem case - velicin je v klimatickem systemu prece spousta, ne? Okean, ale i vyvoj vegetace a klidne i vyvoj podsystemu zvaneho "Homo Sapiens" jehoz vliv na klimat se jiste neomezuje jen na tu produkci zloreceneho CO_2
Odpovědět
se nejakeho renomovaneho haderneho fyzika zeptal " Jsem v tomto jen laik ale s urcitou matematickou prupravou, muzete mi objasnit jake druhy matematiky v te jaderne fyzice pouzivate a jake jsou tam proporce vztahu experimentalniho vyzkumu a vyvoje teoretickych predstav?"
A dotycny renomovany fyzik by mi odpovedel "Muzete si stahnout data z CERNU a sam to analyzovat". Co bych si o dotycnem expertu asi pomyslel.
A dle meho nazoru pouceneho laika musi byt rozdil mezi meterologickymi a klimatickymi modely zasadni. Treba v tom, ze v meteorologickych modelech se bere
hladina koncentrace CO_2 pri vypoctu pocasi na pristi tyden jako konstanta,
zatimco pri vypoctu klimatu za 100 let to
uz konstanta nebude. (Nekteri ultraskeptici vidi ale ulohu CO_2 natolik minoritni ze by mozna tu konstantu dostadili o do klimatickeho modelu :)))
No a takovych - promenlivych c dlouhem case - velicin je v klimatickem systemu prece spousta, ne? Okean, ale i vyvoj vegetace a klidne i vyvoj podsystemu zvaneho "Homo Sapiens" jehoz vliv na klimat se jiste neomezuje jen na tu produkci zloreceneho CO_2
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 19:52 Reaguje na Miloš ZahradníkMyslíte si, že klimatologové budou pracovat jen na řešení Vašich naivních otázek?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
6.2.2024 20:13 Reaguje na Ladislav MetelkaOtazky, ktere neumim odpovedet oznacme za naivni. OK
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 20:17 Reaguje na Miloš ZahradníkNaivní, protože soustavně vytrháváte jednotlivé (a často ne zrovna podstatné, i když pro Vás možná zajímavé) věci. Historické hodnoty máte v těch reanalýzách, scénářové hodnoty ve výstupech modelů. Jestli se někdo věnoval zrovna těm Vašim otázkám, to nevím, musel byste hledat v literatuře.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
6.2.2024 20:35 Reaguje na Ladislav MetelkaMe by zajimaly lecktere naprosto konkretni veliciny jako je napriklad aktualni sumarni obsah vody v zemske atmosfere. Jak tahle velicina fluktuuje behem roku. Ze tohle je nejaka druhorada otazka? Bez jejiho zodpovezeni prece nemuzeme ani rozumne merit, jak se ten celkovy obsah vody v atmosfere meni v case vlivem menicich se parametru napriklad koncentrace CO_2
No a po zodpovezeni takoveto otazky muzeme pristoipit k otazkam slozitejsim napriklad jak se meni statistika vody v atmosfere (plyn/kapalina/snih) v zavislosti ne tech faktorech. To pak ma nejake dusledky pro uhrnne albedo. Samozrejme porad jde o hrackovy model protoze pracujeme s modelem kde je tohle "vystredovano" pres celou zemekouli zatimco v realite mame ponekud slozitejsi pohled na soustavu mraku zahalujicich tu nasi "vystredovanou" Zemekouli... Atd.
Odpovědět
No a po zodpovezeni takoveto otazky muzeme pristoipit k otazkam slozitejsim napriklad jak se meni statistika vody v atmosfere (plyn/kapalina/snih) v zavislosti ne tech faktorech. To pak ma nejake dusledky pro uhrnne albedo. Samozrejme porad jde o hrackovy model protoze pracujeme s modelem kde je tohle "vystredovano" pres celou zemekouli zatimco v realite mame ponekud slozitejsi pohled na soustavu mraku zahalujicich tu nasi "vystredovanou" Zemekouli... Atd.
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 21:05 Reaguje na Miloš ZahradníkTak zrovna tohle se měří, modeluje, máte to spočítané i v těch reanalýzách. Jen mi není moc jasné, k čemu to chcete použít, co Vám to řekne?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 19:53 Reaguje na Miloš ZahradníkMimochodem - tohle je obsaženo v modelech.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.2.2024 16:22 Reaguje na Miloš ZahradníkK čemu potřebujete vědět "jak ovlivnuje menici se obsah CO_2 bilanci ruznych fazi H_2O v ruznych vyskach atmosfer." Jste z toho schopen vypočítat, jak se tím změní globální energetická bilance, která je pro oteplování zásadní? Není jednodušší sledovat ze satelitů změny albeda od mraků a přímo z toho usoudit na změnu globální energetické bilance, a pokud to vyjde jako nepodsatný faktor, věnovat se něčemu jinému.
U vodní páry je to myslím dobře zvládnuté.
Ale teď si uvědomuji, že vy kladete zjevně nesmyslnou otázku. Máte se ptát, jak to ovlivňuje změna globální teploty a ne obsahu CO2. Ten zjevně nic podstaného nezpůsobuje. Působí až jím způsobená změna globální teploty
Myslím, že jste takový prototyp člověka, co se (asi z plezíru) vyžívá v nepodstatných detailech, aniž by chápal oč jde.
Odpovědět
U vodní páry je to myslím dobře zvládnuté.
Ale teď si uvědomuji, že vy kladete zjevně nesmyslnou otázku. Máte se ptát, jak to ovlivňuje změna globální teploty a ne obsahu CO2. Ten zjevně nic podstaného nezpůsobuje. Působí až jím způsobená změna globální teploty
Myslím, že jste takový prototyp člověka, co se (asi z plezíru) vyžívá v nepodstatných detailech, aniž by chápal oč jde.
MZ
Miloš Zahradník
6.2.2024 20:10 Reaguje na Jiří SvobodaVy naznacujete, ze globalni tepota ma byt funkci koncentrace CO_2 a distribuce rozlozeni H_2O v ruznych mistech zemske atmosfery ma byt funci globalni teploty. Proc by tohle mela ale byt pravda, to je velmi naivni pristup predpokladat ze mezi
spoustou faktoru ovlivnujicich vyvoj klimatu ma byt mezi dvema nahodne zvolenymi faktory nejaka pricinna zavislost. Ja bych setril se silackymi vyroky na tema, kdo chape nebo nechape o co jde. Myslim, ze klimatologove by se spis meli snazit presvedcivym a zajimavym zpusobem vysvetlit zmeny klimatu v minulosti. Ty maji vyhodu ze v minulosti jeste nehrala roli politika a ideologie a je mozno lepe se soustredit na prirodopisne aspekty zkoumaneho jevu.
Mimochodem, co presne minite vetou ...
... ne obsahu CO2. Ten zjevně nic podstaného nezpůsobuje. Působí až jím způsobená změna globální teploty
jak se treba meni aktualni albedo povrchu zeme se zmenou koncentrace CO_2
mate na to nejakou rovnici? Musi to byt poradne slozita rovnice a predpokladat nejakou monotonni zavislost "uhrnneho albeda" na koncentraci CO_2 (rekneme
pri konstatni hodnote vsech ostatnich dulezitych faktoru v prislusnem numerickem modelu klimatu) mi prijde naivni, dynamicke systemy se malokdy chovaji takto jednoduse
Odpovědět
spoustou faktoru ovlivnujicich vyvoj klimatu ma byt mezi dvema nahodne zvolenymi faktory nejaka pricinna zavislost. Ja bych setril se silackymi vyroky na tema, kdo chape nebo nechape o co jde. Myslim, ze klimatologove by se spis meli snazit presvedcivym a zajimavym zpusobem vysvetlit zmeny klimatu v minulosti. Ty maji vyhodu ze v minulosti jeste nehrala roli politika a ideologie a je mozno lepe se soustredit na prirodopisne aspekty zkoumaneho jevu.
Mimochodem, co presne minite vetou ...
... ne obsahu CO2. Ten zjevně nic podstaného nezpůsobuje. Působí až jím způsobená změna globální teploty
jak se treba meni aktualni albedo povrchu zeme se zmenou koncentrace CO_2
mate na to nejakou rovnici? Musi to byt poradne slozita rovnice a predpokladat nejakou monotonni zavislost "uhrnneho albeda" na koncentraci CO_2 (rekneme
pri konstatni hodnote vsech ostatnich dulezitych faktoru v prislusnem numerickem modelu klimatu) mi prijde naivni, dynamicke systemy se malokdy chovaji takto jednoduse
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 20:14 Reaguje na Miloš ZahradníkNoo, v těch modelech taky nejsou konstantní.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.2.2024 20:27 Reaguje na Miloš ZahradníkVíte co, zkuste tedy něco vysvětlovat i vy.
Jakými mechanismy může ovlivňovat menici se obsah CO_2 bilanci ruznych fazi H_2O v ruznych vyskach atmosfer?
Když se na něco ptáte, jistě máte představu, jak to asi funguje. V opačném případě jste jen umíněný fracek.
Co jste si zase vymyslel v tom posledním odstavci?
Odpovědět
Jakými mechanismy může ovlivňovat menici se obsah CO_2 bilanci ruznych fazi H_2O v ruznych vyskach atmosfer?
Když se na něco ptáte, jistě máte představu, jak to asi funguje. V opačném případě jste jen umíněný fracek.
Co jste si zase vymyslel v tom posledním odstavci?
MZ
Miloš Zahradník
6.2.2024 20:40 Reaguje na Jiří SvobodaKdyz neumim odpoverdet, uchylim se k invektivam na adresu oponenta? Co je "umineneho" napriklad na te otazce kolik vody obsahuje zemska atmosfera?
A jak se ta velicina meni v caser. Jasne, s vodou je problem kvuli fazovym prechodum. Tenhle problem by s CO_2 nastal az na planetach s podstatne nizsi teplotou kde CO_2 v podstatne mire v tamni atmosfere zamrza :)
Odpovědět
A jak se ta velicina meni v caser. Jasne, s vodou je problem kvuli fazovym prechodum. Tenhle problem by s CO_2 nastal az na planetach s podstatne nizsi teplotou kde CO_2 v podstatne mire v tamni atmosfere zamrza :)
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 21:07 Reaguje na Miloš ZahradníkA co z toho spočítáte nebo odvodíte?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
6.2.2024 21:38 Reaguje na Ladislav MetelkaNespocitam z toho samozrejme nic :) Odvodim si z toho ale samozrejme jaky stupen duvery pro mne prislusna veda a jeji radikalni politicke dusledky vyvolavaji...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 21:46 Reaguje na Miloš ZahradníkTak to jste mě pobavil. V matematice se důvěra posuzuje taky tak?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
6.2.2024 23:26 Reaguje na Ladislav MetelkaTohle je jiste spravna otazka, jak se buduje duvera ve vysledky ucite vedy. Jednak uvnitr prislusne vedecke komunity, jednak mimo ni. Odpoved by vyzadovala vetsi prostor na porovnani, jak se v tomto lisi treba ta matematika nebo fyzika od klimatologie.
Rekl bych ale, ze bonmot "neexistuji hloupe otazky, existuji spis jen hloupe odpovedi" v matematice i fyzice do znacne miry plati :)
Odpovědět
Rekl bych ale, ze bonmot "neexistuji hloupe otazky, existuji spis jen hloupe odpovedi" v matematice i fyzice do znacne miry plati :)
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 21:50 Reaguje na Miloš ZahradníkA mimochodem - kdybych Vám sem napsal spoustu čísel, jak byste poznal, jestli jsem si je nevycucal z palce?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
6.2.2024 23:33 Reaguje na Ladislav MetelkaMatematika neni jen o cislech, je hlavne o strukturach a vztazich mezi nimi. (Mezi takove struktury patri jiste i ruzne diferencialni ci integralni rovnice atd.)
Jasne, ze bych asi tezko poznal, ktera cisla - treba o tom mnozstvi vody v atmosfere Zeme - jsou vycucana z prstu nebo ne. Proto ze ptam spis na ty struktury a mezi ne patri napriklad seznam dulezitych velicin, ktere klimatologove do svych rovnic zarazuji. Zatim jsem nemel to stesti abych na tuhle otazku dostal nejakou rozumnou ocpoved, vetsinou se jen strhne pokrik co to kladu za hloupe otazky :)
Odpovědět
Jasne, ze bych asi tezko poznal, ktera cisla - treba o tom mnozstvi vody v atmosfere Zeme - jsou vycucana z prstu nebo ne. Proto ze ptam spis na ty struktury a mezi ne patri napriklad seznam dulezitych velicin, ktere klimatologove do svych rovnic zarazuji. Zatim jsem nemel to stesti abych na tuhle otazku dostal nejakou rozumnou ocpoved, vetsinou se jen strhne pokrik co to kladu za hloupe otazky :)
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 23:47 Reaguje na Miloš ZahradníkTak tady máte jeden starší model, abyste viděl, co všechno tam je. Kdyby, podle Vás, něco chybělo, dejte vědět.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
6.2.2024 23:49 Reaguje na Miloš ZahradníkPardon, tady to je: https://www.cnrm.meteo.fr/gmapdoc/IMG/pdf_arp51ca.pdf
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
7.2.2024 09:25 Reaguje na Ladislav MetelkaDekuji za odkaz. Tohle jsou v zasade modely meteorologicke, ne? Jejich slozitost a uzitecnost nezpochybnuji, ptam se na zpusob, jak do tech modelu vstupuji klimatologicke parametry. Ty se meri z aktualni reality? Kdyz si takovy model potom spusti v intervalu delky desitek let tak jak vystupy modelu porovnavaji s menici se realitou? Koukam napriklad na stranu 99 Kde je v tom rozsahlem a slozitem modelu hlavni misto, kde je rec o menicim se parametru "koncentrace CO_2 " ?
In the current version of Arpege-climat, the boundary conditions are read
on the same le as the initial conditions. This work is carried out by subroutines SUSPECA ( elds in spherical harmonics like orography) and SUGRIDADM ( elds on the collocation grid) at the beginning of any integration.
These variables come from monthly climatological les.
Those climatological les need to be calculated for any geometry (truncation, rotation and stretching, vertical discretization). The les of boundary
conditions are obtained rst by an external version of con guration 923, followed by binaries in charge of sea surface temperature, aerosols and ozone.
In the model script, the binaries UPDCLI and UPDOZO update the model
restart with monthly (and possibly yearly varying) elds taken from the
climatological les.
In the case of the coupling with the ocean, the elds of sea surface temperature, sea-ice extent and sea-ice albedo are read in the course of integration
(in principle once per day) from the data prepared by the coupler Oasis in
subroutine UPDCPL.
Odpovědět
In the current version of Arpege-climat, the boundary conditions are read
on the same le as the initial conditions. This work is carried out by subroutines SUSPECA ( elds in spherical harmonics like orography) and SUGRIDADM ( elds on the collocation grid) at the beginning of any integration.
These variables come from monthly climatological les.
Those climatological les need to be calculated for any geometry (truncation, rotation and stretching, vertical discretization). The les of boundary
conditions are obtained rst by an external version of con guration 923, followed by binaries in charge of sea surface temperature, aerosols and ozone.
In the model script, the binaries UPDCLI and UPDOZO update the model
restart with monthly (and possibly yearly varying) elds taken from the
climatological les.
In the case of the coupling with the ocean, the elds of sea surface temperature, sea-ice extent and sea-ice albedo are read in the course of integration
(in principle once per day) from the data prepared by the coupler Oasis in
subroutine UPDCPL.
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 09:44 Reaguje na Miloš ZahradníkNe, tohle konkrétně je model, používaný v meteorologii i klimatologii, protože fyzika atmosféry je jen jedna. Klimatologické parametry do těch modelů nevstupují, ty se tam počítají. Co se tam zadává, jsou jen forcingy (CO2, rozložení pevnin a oceánu, příkon slunečního záření + spektrum, orografie,...) - prostě ty parametry, které ovlivňují chování klimatického systému, ale samy klimatickým systémem ovlivňovány nejsou. Model je zpravidla startován z konkrétních naměřených dat v určitý okamžik (z důvodu konzistence počátečních hodnot), ale v klimatologii se testuje, jestli klimatologické výstupy (statistiky) nejsou na počátečních podmínkách závislé. Neměly by být.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
7.2.2024 08:57 Reaguje na Miloš ZahradníkJistě znáte pořekadlo na hrubý pytel...
Ale já jsem vám na vaši otázku odpovídal a jasně řekl, že ta otázka nedává smysl. No a teď sám říkáte, že CO2 v koncentracích na Zemi nemůže chemicky na fázových přechodech vody cokoliv změnit. Takže lze vyvodit, že CO2 přímý vliv na oblačnost nemá, čímž jen potvrzujete nesmyslnost své otázky.
Dal jsem vám jasnou odpověď, jak může ovlivňovat CO2 oblačnost přes jeho skleníkový efekt a tím přes teplotu. To jste "pocitem" zpochybnil...
Jste tedy vůbec schopen věcné diskuse? Zjevně nikoliv.
Odpovědět
Ale já jsem vám na vaši otázku odpovídal a jasně řekl, že ta otázka nedává smysl. No a teď sám říkáte, že CO2 v koncentracích na Zemi nemůže chemicky na fázových přechodech vody cokoliv změnit. Takže lze vyvodit, že CO2 přímý vliv na oblačnost nemá, čímž jen potvrzujete nesmyslnost své otázky.
Dal jsem vám jasnou odpověď, jak může ovlivňovat CO2 oblačnost přes jeho skleníkový efekt a tím přes teplotu. To jste "pocitem" zpochybnil...
Jste tedy vůbec schopen věcné diskuse? Zjevně nikoliv.
MZ
Miloš Zahradník
7.2.2024 09:50 Reaguje na Jiří SvobodaNevim, co minite "primym volivem" v systemu, kde interaguje vzajemne spousta velicin vcetne koncentraci CO_2 a rozloseni jednotlivych fazi H_2O
Zeptam se radeji takhle. Kolik procent/promile clenu panelu IPCC opravdu chape detaily prace modelu typu ARPEGE?
Dokaze nekdo vubec odhadnout jak dulezitou roli v chovani toho modelu hraje kazda z desitek ci stovek typu cztahu a vzosrcu ktere tam vystupuji. Nebo bych chtel aspon videt poctivy referat jak to vypada. kdyz se ten meteorologicky model spusti na intervalu delky 100 let at jiz v minulosti nebo pritomnosti.
Mam li respekt tomu, co dne4s dokazi nmericke meteorologicke modely neznamena
to, ze se necham ukricet
udajne zcela jistymi zavery, ktere z dotycnych modelu plynou pro klimat nastavajicich desetileti
Ptam se proto jen na zcela jednoduse formulovane otazky - treba tu o mnozstvi vody v atmosfere Zeme abych aspon trochu nahledl slozitost jevu, ktere se pak nekdy maji numerickymi klimatickymi modely zkoumat
Ukoncim za sebe tuhle diskusi smirlivou a banalni meteorologickou poznamkou. bavi mne sledovat vystupy tech
meteorologickych modelu, kokam nejradeji na situaci v 850 hPa ale
i na prizemni teploty treba v te Arktide
Zabavna je oblast Aralskeho more. Tam totiz
za letnich veder a zimnich mrazu jsou ukazovany podstatne jine teploty nez v blizke polo/pousti. (Pritom to jezero uz je prakticky vyschle, na jeho dne je slana polo/poust.) Ja pro to mam jedine vysvetleni. Tyhle globalni modely maji ve svych datech zapsano Aralske more - a stale s jeho vlivem na pocasi v tom regionu takto pocitaji - v jeho rozsahu pred vice, nez 60 lety a v tom superpocitaci nekde hluboko v tom kodu Aralske more/jezero stale
je. Jasne. je to globalne naprosta malickost ale aspon to ukazuje, jak obrovske tezko ovladtelne monstrum ten numericky system modelujici pocasi ve skutecnosti je :)
U takovehoto vypocetniho monstra je mozno rici "OK predpoved na tyden uz to dela velmi dobre" ale cinit z toho nejake dlouhodobejsi klimaticke zavery je krajne nejiste
O tomhle se ma vest svobodna neafektovana diskuse a ne se prit nad neomylnosti dlouhodobe predpovedi modelu, do jejichz vnitrnosti poradne vidi nekollik malo jedincu a to nejspi jen v souvisosti s nejakym malym stripkem celeho toho vypocetniho monstra :)
Odpovědět
Zeptam se radeji takhle. Kolik procent/promile clenu panelu IPCC opravdu chape detaily prace modelu typu ARPEGE?
Dokaze nekdo vubec odhadnout jak dulezitou roli v chovani toho modelu hraje kazda z desitek ci stovek typu cztahu a vzosrcu ktere tam vystupuji. Nebo bych chtel aspon videt poctivy referat jak to vypada. kdyz se ten meteorologicky model spusti na intervalu delky 100 let at jiz v minulosti nebo pritomnosti.
Mam li respekt tomu, co dne4s dokazi nmericke meteorologicke modely neznamena
to, ze se necham ukricet
udajne zcela jistymi zavery, ktere z dotycnych modelu plynou pro klimat nastavajicich desetileti
Ptam se proto jen na zcela jednoduse formulovane otazky - treba tu o mnozstvi vody v atmosfere Zeme abych aspon trochu nahledl slozitost jevu, ktere se pak nekdy maji numerickymi klimatickymi modely zkoumat
Ukoncim za sebe tuhle diskusi smirlivou a banalni meteorologickou poznamkou. bavi mne sledovat vystupy tech
meteorologickych modelu, kokam nejradeji na situaci v 850 hPa ale
i na prizemni teploty treba v te Arktide
Zabavna je oblast Aralskeho more. Tam totiz
za letnich veder a zimnich mrazu jsou ukazovany podstatne jine teploty nez v blizke polo/pousti. (Pritom to jezero uz je prakticky vyschle, na jeho dne je slana polo/poust.) Ja pro to mam jedine vysvetleni. Tyhle globalni modely maji ve svych datech zapsano Aralske more - a stale s jeho vlivem na pocasi v tom regionu takto pocitaji - v jeho rozsahu pred vice, nez 60 lety a v tom superpocitaci nekde hluboko v tom kodu Aralske more/jezero stale
je. Jasne. je to globalne naprosta malickost ale aspon to ukazuje, jak obrovske tezko ovladtelne monstrum ten numericky system modelujici pocasi ve skutecnosti je :)
U takovehoto vypocetniho monstra je mozno rici "OK predpoved na tyden uz to dela velmi dobre" ale cinit z toho nejake dlouhodobejsi klimaticke zavery je krajne nejiste
O tomhle se ma vest svobodna neafektovana diskuse a ne se prit nad neomylnosti dlouhodobe predpovedi modelu, do jejichz vnitrnosti poradne vidi nekollik malo jedincu a to nejspi jen v souvisosti s nejakym malym stripkem celeho toho vypocetniho monstra :)
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 09:59 Reaguje na Miloš ZahradníkPokud jde o autory zpráv IPCC, tak mnoho z nich jsou lidé, kteří s těmi modely pracují a v řadě případů je i vyvíjejí.
Modely se běžně pouštějí na cca 100 let.
Co se vyhodnocuje z hlediska meteorologie a z hlediska klimatologie, to už jsem nohokrát uváděl.
Odpovědět
Modely se běžně pouštějí na cca 100 let.
Co se vyhodnocuje z hlediska meteorologie a z hlediska klimatologie, to už jsem nohokrát uváděl.
MZ
Miloš Zahradník
7.2.2024 10:29 Reaguje na Ladislav MetelkaJe nekde k videni nejaky zajimavy ansambl trajektorii tech modelu na "100" let s ruznymi "scenari" treba toho CO_2? A co udelaji vystupy za 1000 nebo 10 000 let? nevybouchne treba ten klimaticky system? :) To je porad otazka na tu roli mraku pri vyvoji klimatu, laik by rekl ze pri prilis silne oblacnosti se zacne opet ochlazovat :)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 10:35 Reaguje na Miloš ZahradníkVe zprávách IPCC je toho spousta. https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/downloads/report/IPCC_AR6_WGI_FullReport_small.pdf, kapitola 4.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 10:45 Reaguje na Miloš ZahradníkVenuše má hodně oblačnosti, ale nějak se tam neochlazuje... On ten vliv oblačnosti na teploty není tak primitivní, ale o tom už jsem tady taky asi psal.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
7.2.2024 11:00 Reaguje na Miloš ZahradníkVy se snad jste schopen zaplést se do čehokoliv.
"Nevim, co minite "primym vlivem" v systemu, kde interaguje vzajemne spousta velicin vcetne koncentraci CO_2 a rozloseni jednotlivych fazi H_2O"
Ten přímý vliv lze chápat tak, že v systému zafixuji všechny parametry, jen změním koncentraci CO2 v atmosféře.
Ten nepřímý vliv lze chápat tak, že v systému zafixuji všechny parametry, jen změním koncentraci CO2 v atmosféře a adekvátně změním i teplotu odpovídající ustálení dynamické rovnováhy systému s navýšením skleníkového jevu od CO2.
Odpovědět
"Nevim, co minite "primym vlivem" v systemu, kde interaguje vzajemne spousta velicin vcetne koncentraci CO_2 a rozloseni jednotlivych fazi H_2O"
Ten přímý vliv lze chápat tak, že v systému zafixuji všechny parametry, jen změním koncentraci CO2 v atmosféře.
Ten nepřímý vliv lze chápat tak, že v systému zafixuji všechny parametry, jen změním koncentraci CO2 v atmosféře a adekvátně změním i teplotu odpovídající ustálení dynamické rovnováhy systému s navýšením skleníkového jevu od CO2.
MZ
Miloš Zahradník
7.2.2024 13:03 Reaguje na Jiří SvobodaJa nemam jic proti diskretizaci systemu parcialnich diferencialnich rovnic mnoha promennych
klidne i ve stylu ze v case dt fikuji vsechny ostatni parametry krome jednoho a stridam to ale silne se mi prici popisovat chovani takovych systemu tim ze skokove zmenim jednu velicinu (koncentraci CO_2) vypoctu zmenu teploty a teprce s touto novou teplotou zapusobim na stavajici rozlozeni vodni pary. Komplikovane systemy rizene nelinearnimi parcialnimi rovnicemi se prece neresi "slovne" argumenty typu "podivejte se jak velicina x pusobi na y a potom se podivejme jak y pusobi na z" Kasm Vam zmizela mozna zaporna zpetna vazba albeda oblacnosti na vzrust koncentrace CO_2 v urcitych situacich resp. proc takovou situaci vylucujete. Vzdyt i pan Metelka soyuhlasi ze uhhrnna radiacni bilance promenlivych mraku je problem ne jeste dostatecne pochopeny
Odpovědět
klidne i ve stylu ze v case dt fikuji vsechny ostatni parametry krome jednoho a stridam to ale silne se mi prici popisovat chovani takovych systemu tim ze skokove zmenim jednu velicinu (koncentraci CO_2) vypoctu zmenu teploty a teprce s touto novou teplotou zapusobim na stavajici rozlozeni vodni pary. Komplikovane systemy rizene nelinearnimi parcialnimi rovnicemi se prece neresi "slovne" argumenty typu "podivejte se jak velicina x pusobi na y a potom se podivejme jak y pusobi na z" Kasm Vam zmizela mozna zaporna zpetna vazba albeda oblacnosti na vzrust koncentrace CO_2 v urcitych situacich resp. proc takovou situaci vylucujete. Vzdyt i pan Metelka soyuhlasi ze uhhrnna radiacni bilance promenlivych mraku je problem ne jeste dostatecne pochopeny
MZ
Miloš Zahradník
7.2.2024 13:10 Reaguje na Miloš ZahradníkA vracim se k me jednoduse formulovane otazce jak presne je znamo napr. to uhrnne mnozstvi vody v atmosfere, zda se jeho obsah nejak meri nebo
je to vystup modelu (integrovat ty modely jioste umi) Voda je slozitejsi plyn nez CO_2
ktery staci merit nekde na vysokem kopci na Havaji a uz z toho jedineho udaje lze asi dost presne spocitat tu koncentraci kdekoliv jinde. Vodni paru nestaci merit jen na nekolik malo mistech Zemekoule
Odpovědět
je to vystup modelu (integrovat ty modely jioste umi) Voda je slozitejsi plyn nez CO_2
ktery staci merit nekde na vysokem kopci na Havaji a uz z toho jedineho udaje lze asi dost presne spocitat tu koncentraci kdekoliv jinde. Vodni paru nestaci merit jen na nekolik malo mistech Zemekoule
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 13:19 Reaguje na Miloš ZahradníkMěří se vodní pára, měří ji každá sonda, měří se to z družic, měří se to i ze Země. Kapalnou vodu lze měřit z letadel, družic, měří to i radary.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
7.2.2024 13:32 Reaguje na Ladislav MetelkaOK a ja se ptam na soucet - integral vsech techto velicin :) Proc se tam sirocep ublikuje treba
prumerna teplota na Zemi a nepublikuji se treba taky uhrnne srazky za ten den. Vzdyt ten druhy udaj je mnohem dulezitejsi pro bezny zivot
Odpovědět
prumerna teplota na Zemi a nepublikuji se treba taky uhrnne srazky za ten den. Vzdyt ten druhy udaj je mnohem dulezitejsi pro bezny zivot
MZ
Miloš Zahradník
7.2.2024 13:37 Reaguje na Miloš ZahradníkPardon za preklepy. Jak presne se da zmerit prumerena teplota na Zemi tento dan a jak presne se daji zmerit srazky nebo dokonce uhrnne mnozstvi vody v cele atmosfere. Jak se tahle cisla meni v case a jak se zmenily za poslednich rekneme 15 let. A k paralelni poznamce pana Zvarala. Jak se zmenila prumerna teplota vtropech za poslednich 15 let? Lindzen tvrdi, ze tahle teplota se meni jen velmi malo. Ma pravdu (i co se tyce toho kratkleho intervalu par desetileti, nejenom co se rozdilu v dobach ledovych versus mesiledovych tyce) ?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 13:43 Reaguje na Miloš ZahradníkMožná to někdo sleduje, ale detaily nevím.
Teploty v tropech se moc nemění.
Odpovědět
Teploty v tropech se moc nemění.
Karel Zvářal
7.2.2024 13:20 Reaguje na Miloš ZahradníkOno je toho více, co ještě není úplně pochopeno. Vysmívají se teorii tepelných ostrovů, pochybují o vysoké, tj osmi až deseti stupňovém rozdílu město vs. les (letní den). A jakoby ten tepelný ostrov byl sám o sobě, neovlivňoval okolí a chladnějším okolím nebyl chlazen...
Při tom vzpomínaném "změněném proudění" se zapomíná na tryskové proudění, a kam se při jeho stacinární poloze (vliv let. dopravy?) poděje jeho energie. Nemůže se to projevit např. silnějšími větry na Zemi?
Takže on ten silně pozměněný zemský povrch a pohyb silných strojů v relativně úzkém tryskovém proudění může mít nezanedbatelný vliv. Potom se můžeme divit, proč se Arktida ohřívá rychleji, než zbytek rozpáleného světa. Ano, změna proudění, resp. nárůst jeho teplot.
Odpovědět
Při tom vzpomínaném "změněném proudění" se zapomíná na tryskové proudění, a kam se při jeho stacinární poloze (vliv let. dopravy?) poděje jeho energie. Nemůže se to projevit např. silnějšími větry na Zemi?
Takže on ten silně pozměněný zemský povrch a pohyb silných strojů v relativně úzkém tryskovém proudění může mít nezanedbatelný vliv. Potom se můžeme divit, proč se Arktida ohřívá rychleji, než zbytek rozpáleného světa. Ano, změna proudění, resp. nárůst jeho teplot.
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 13:45 Reaguje na Karel ZvářalJet stream - turbulentní disipace, transformace na teplo. Ryclé oteplování polárních oblastí je způsobeno něčím jiným.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 13:49 Reaguje na Karel ZvářalV rovníkových oblastech je v atmosféře hodně vodní páry ve srovnání s polárními oblastmi, takže skleníkový efekt je tam víc saturován.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.2.2024 13:52 Reaguje na Ladislav MetelkaNo ale v rovníkových oblastech bylo vždycky více vodní páry. Jde o to, že při umělém zavlažování se dostává do ovzduší nadnormální množství H2O (antropocén), a jak jste to kdysi počítal, stačí k CO2 pár ppm vody navíc a je to znát.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 13:55 Reaguje na Karel ZvářalAno, právě proto se tam moc neotepluje. Zavlažování rozhodně nijak výrazně obsah vody v atmosféře nezvyšuje. Zase se to rychle vyprší.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.2.2024 13:59 Reaguje na Ladislav MetelkaŠpanělé (Katalánci) zavlažují o106, a už tři roky tam skoro ani nekáplo. Města se chladí vodou, golfáče, valná část produkce je pod závlahou. Toto prostě nelze marginalizovat!
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 14:02 Reaguje na Karel ZvářalTa voda se vyprší, jen trochu jinde, často nad mořem.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.2.2024 14:08 Reaguje na Ladislav MetelkaNo a právě ten největší průšvih dneška spočívá v tom, že ač je tepleji, moře odpařuje, ale na pevninu z toho nedojde nic, viz. dlouhá období sucha. Tady je zakopán pes, bo ať se klidně otepluje, ale k tomu ať adekvátně zaprší. Pravidelně, nikoliv stále nebezpečějšími přívaláky. A v té nepravidelnosti cítím nepochopení zmiňovaného výše (i dříve).
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 14:11 Reaguje na Karel ZvářalÚbytek srážek je typický pro jižní Evropu, v severní by mělo srážek spíše přibývat.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.2.2024 14:14 Reaguje na Karel ZvářalNe, to je spojené s posunem islandské níže a azorské výše k východu. Chcete-li - cirkulační změny
Odpovědět
Karel Zvářal
7.2.2024 14:16 Reaguje na Ladislav MetelkaTak to je dobrá zpráva, budeme doufat, že časem se to vrátí do starých kolejí.
Odpovědět
LM
Karel Zvářal
7.2.2024 14:22 Reaguje na Ladislav MetelkaNedělám si ulize, zvláště pak, je-li na pranýři jen kysličník.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.2.2024 13:50 Reaguje na Karel ZvářalPtám se proto, protože hodně pátků zpátky o tom byla řeč, a ptal jste se Vy mě - čím se to dá vysvětlit. Na odpověď si určitě vzpomínáte. (OK)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
7.2.2024 20:22 Reaguje na Miloš ZahradníkKdyž chcete zjistit vliv CO2, tak jak jinak chcete postupovat?
Dohodli jsme se, že chemicky CO2 nic neovlivní. Jistě CO2 ovlivní tepelné vyzařování. Pak je tedy první na ráně teplota a ta může ovlivnit spoustu dalších jevů. 1) Jistě víte, že obsah vodní páry ve vzduchu silně závisí na teplotě, vodní pára je významný skleníkový plyn a tudíž zase ovlivňuje teplotu. Takto zjednodušená úloha, k jakému ustálenému stavu to povede, by měl být základ pro pochopení.
Pak si lze hrát s tím, jak 2) změněná teplota a vlhkost změní jiné stavové paramentry jako třeba oblačnost a jaký je její vliv na teplotu a vodní páry.
Vy začínáte tím druhým krokem 2), aniž byste provedl ten první 1). Navíc jej intenzivně zpochybňujete, aniž byste si to prověřil.
Je potřeba začít tím nejsilnějším efektem postupně to zpřesňovat zahrnutím dalších méně významných efeků, pokud je to opravdu potřeba.
Odpovědět
Dohodli jsme se, že chemicky CO2 nic neovlivní. Jistě CO2 ovlivní tepelné vyzařování. Pak je tedy první na ráně teplota a ta může ovlivnit spoustu dalších jevů. 1) Jistě víte, že obsah vodní páry ve vzduchu silně závisí na teplotě, vodní pára je významný skleníkový plyn a tudíž zase ovlivňuje teplotu. Takto zjednodušená úloha, k jakému ustálenému stavu to povede, by měl být základ pro pochopení.
Pak si lze hrát s tím, jak 2) změněná teplota a vlhkost změní jiné stavové paramentry jako třeba oblačnost a jaký je její vliv na teplotu a vodní páry.
Vy začínáte tím druhým krokem 2), aniž byste provedl ten první 1). Navíc jej intenzivně zpochybňujete, aniž byste si to prověřil.
Je potřeba začít tím nejsilnějším efektem postupně to zpřesňovat zahrnutím dalších méně významných efeků, pokud je to opravdu potřeba.
MZ
Miloš Zahradník
7.2.2024 22:34 Reaguje na Jiří SvobodaJa si myslim, ze pri jakekoliv zmince o CO_2
by zaroven, treba tredy jen v povzdali, mela byt videt zminka i o vsudypritomne roli H_2O. Pak muzeme diskutovat, vysvetlovat a porovnavat, jak probiha sklenikovy efekt na rovniku, na Sahare, na Sibiri a na polech. Na rovniku, rozumim li tomu spravne na nejakem CO_2 moc nezalezi, role vodni pary (ktera se dynamicky promenuje ve - vetsinou - vodni kapky) je tam naprosto dominujici. Na Sahare uz ten vliv vodni pary ve srovnani s CO_2 je jiz mene dominujici dominujici a kolem polu, vzhledem k velmi malemu obsahu vody v tamnim obzdusi, uz ten plyn CO_2 muze hrat docela zasadni roli. Pokud je v te Aktide tedy jasno - v pripade oblacnosti rijdou v potaz ony slozite jevy v mracich.
Ja si jako laik myslim, ze muze byt i rada positivnich i negativnich vazeb jejichz dlouhodoby vliv na klimat se treba podcenuje. Reklo by se treba, ze roztani letniho ledu v Arktide vede ke ztmavnuti te oblasti cili k zesileni ucinku slunceniho zareni a urychleni tamniho oteplovani.. Jenze nezamrzle more v Arktide na podzim muze znamenat vice snehu na Sibiri nez normalne (na velke casti tamniho uzemi byva normalne jen pomerne tenka vrstva snehu v zime) cili bude tam studenejsi a"belejsi" jaro, nez by bylo pri vcas zamrzlem severnim okeanu. Nevim, jen si tak spekuluji ale obecne si myslim, ze tyhle veci by se mely podavat spis jako zajimave tema se spoustou pozoruhodnych slozitosti a nekdy i prekvapivych korelaci nez jako evangelium stylu "Neprestanes li produkovat sklenikove plyny, tak bidne zahynes" :)
Odpovědět
by zaroven, treba tredy jen v povzdali, mela byt videt zminka i o vsudypritomne roli H_2O. Pak muzeme diskutovat, vysvetlovat a porovnavat, jak probiha sklenikovy efekt na rovniku, na Sahare, na Sibiri a na polech. Na rovniku, rozumim li tomu spravne na nejakem CO_2 moc nezalezi, role vodni pary (ktera se dynamicky promenuje ve - vetsinou - vodni kapky) je tam naprosto dominujici. Na Sahare uz ten vliv vodni pary ve srovnani s CO_2 je jiz mene dominujici dominujici a kolem polu, vzhledem k velmi malemu obsahu vody v tamnim obzdusi, uz ten plyn CO_2 muze hrat docela zasadni roli. Pokud je v te Aktide tedy jasno - v pripade oblacnosti rijdou v potaz ony slozite jevy v mracich.
Ja si jako laik myslim, ze muze byt i rada positivnich i negativnich vazeb jejichz dlouhodoby vliv na klimat se treba podcenuje. Reklo by se treba, ze roztani letniho ledu v Arktide vede ke ztmavnuti te oblasti cili k zesileni ucinku slunceniho zareni a urychleni tamniho oteplovani.. Jenze nezamrzle more v Arktide na podzim muze znamenat vice snehu na Sibiri nez normalne (na velke casti tamniho uzemi byva normalne jen pomerne tenka vrstva snehu v zime) cili bude tam studenejsi a"belejsi" jaro, nez by bylo pri vcas zamrzlem severnim okeanu. Nevim, jen si tak spekuluji ale obecne si myslim, ze tyhle veci by se mely podavat spis jako zajimave tema se spoustou pozoruhodnych slozitosti a nekdy i prekvapivych korelaci nez jako evangelium stylu "Neprestanes li produkovat sklenikove plyny, tak bidne zahynes" :)
JS
Jiří Svoboda
8.2.2024 11:30 Reaguje na Miloš ZahradníkVám je zbytečné cokoliv vysvětlovat, vy s tím kolovrátkem na složitosti nepřestanete.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
8.2.2024 18:07 Reaguje na Jiří SvobodaHmm.Zkusme se tedy posunout o 500 otazek zpet. Zeptam se takto. Klimaticke modely, ktere mate na mysli (nebudu je ted nijak hodnotit) jsou pokracovanim, rozsirenim (nebo jak to nazvat) numerickych meteorologickych modelu - coz tvrdi tedy treba pan Metelka - nebo ne?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
9.2.2024 11:36 Reaguje na Miloš ZahradníkŘekl bych, že je předně třeba stavovit, co chceme zkoumat. Já se zaměžuji na globální klima a příčiny jeho změny. Tyto modely vycházejí ze změny energetické bilance Země a mají odhalit hlavní příčiny změny. To je od numarických meteorologických modelů na pár týdnů dobředu, kde můžete zanedbat vývoj klimatických parametrů, na hony vzdálené.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
9.2.2024 15:44 Reaguje na Jiří SvobodaTak je ale treba u kazdeho takovehoto clanku se dohodnout o cem se vlastne bavime. Zda klimatickym modelem rozumime extenzi (bud jiz existujici nebo nejakou sofistikovanou budouci) stavajicich numerickych modelu pocasi nebo tim rozumime modely o kterych pisete, co nejspi ignoruji konkretni "detaily" zemepisu (rozlisuji ty modely aspon rovnik a poly atd.? znaji pojem poust,
tropicky prales atd. byt
na nejake idealizovane "zemekouli" bez konkretne pojmenovanych kontinentu?
Na a pak jsou tu "modely"
typu prikladani pravitka kde se nekdo snazi aproximovat namerene klimaticke krivky nejakymi polynomy atd.
Verim ze tenhle treti typ modelu je objektem spolecneho naprosteho opovrzeni mezi nami trema (ja, Vy a pan Metelka atd.:)
Odpovědět
tropicky prales atd. byt
na nejake idealizovane "zemekouli" bez konkretne pojmenovanych kontinentu?
Na a pak jsou tu "modely"
typu prikladani pravitka kde se nekdo snazi aproximovat namerene klimaticke krivky nejakymi polynomy atd.
Verim ze tenhle treti typ modelu je objektem spolecneho naprosteho opovrzeni mezi nami trema (ja, Vy a pan Metelka atd.:)
JS
Jiří Svoboda
9.2.2024 19:30 Reaguje na Miloš ZahradníkPředně ten článek je o něčem zcela jiném, než o čem jste začal diskutovat. Pokud jste tedy začal diskutovat o něčem jiném, měl jste si ten problém ujasnit a definovat a ne hned současný stav poznání sprostě napadat, že je všechno špatně.
Pojmenování kontinentů jistě hraje v klimatologii významnou roli.
S tím přikládáním pravítka už jděte do háje.
Odpovědět
Pojmenování kontinentů jistě hraje v klimatologii významnou roli.
S tím přikládáním pravítka už jděte do háje.
MZ
Miloš Zahradník
11.2.2024 11:18 Reaguje na Jiří SvobodaJa jsem se rezolutne vymezil proti nazoru - ktery podsouvate uz nazvem sveho clanku - ze by soucasnym stavem poznani mela byt prvorada nutnost branit jakemusi globalnimu klimatickemu rozvratu.
K tomu patri samorejme predevsim otazka "jak na to ti vedci prisli, ze nam hrozi globalni klimaticky rozvrat"
a z toho vyplyva ten zakladni a nejdulezitejsi dotaz - pro obcana, ktery nechce byt jen poslusnou ovci zahanenou do stada "uvedomelych zastancu gryndylu"
"Jake to jsou vlastne ty modely ktere udajne predikuji konec sveta
v oteplujici se Zemekouli?"
Jsou to modely typu "prikladani pravitka" (pardon za to zjednodusene oznaceni"
jsou to modely jakesi abstraktni zemekoule kde na tvarech a rozmerech (netrvam jisteze na tom, ze Afrika se v klimatickem modelu musi oznacovat jako Afrika) konkretnich kontinentu nezalezi?
Nebo jde o jakesi sofistikovane modely vytvorene jako rozsireni soucasnych numerickych meteorologickych modelu?
Pomineme li 1) a uzname li, ze k aofistikovanejsim modelum typu 3) je jeste asi velmi dlouha cesta
zbyvaji modely typu 2) ktere propagujete. A ja Vas vyzyvam at ty modely trochu popisete a pokusite se vysvetlit, proc jsou natolik spolehlive verohodne ze se "lidstvo" musi riti imperativem ktery s nich plyne
Odpovědět
K tomu patri samorejme predevsim otazka "jak na to ti vedci prisli, ze nam hrozi globalni klimaticky rozvrat"
a z toho vyplyva ten zakladni a nejdulezitejsi dotaz - pro obcana, ktery nechce byt jen poslusnou ovci zahanenou do stada "uvedomelych zastancu gryndylu"
"Jake to jsou vlastne ty modely ktere udajne predikuji konec sveta
v oteplujici se Zemekouli?"
Jsou to modely typu "prikladani pravitka" (pardon za to zjednodusene oznaceni"
jsou to modely jakesi abstraktni zemekoule kde na tvarech a rozmerech (netrvam jisteze na tom, ze Afrika se v klimatickem modelu musi oznacovat jako Afrika) konkretnich kontinentu nezalezi?
Nebo jde o jakesi sofistikovane modely vytvorene jako rozsireni soucasnych numerickych meteorologickych modelu?
Pomineme li 1) a uzname li, ze k aofistikovanejsim modelum typu 3) je jeste asi velmi dlouha cesta
zbyvaji modely typu 2) ktere propagujete. A ja Vas vyzyvam at ty modely trochu popisete a pokusite se vysvetlit, proc jsou natolik spolehlive verohodne ze se "lidstvo" musi riti imperativem ktery s nich plyne
JS
Jiří Svoboda
11.2.2024 14:14 Reaguje na Miloš ZahradníkAle s modelem typu 2 již přišel před více jak 120 lety Arhenius a od té doby je stále zpřesňován a nikým nebyl vyvrácen. To, že někdo není schopen tyto vědecké závěry pochopit a pouze je bezdůvodně odmítá, přece nemůže být vyvracející argument (nebo si myslíte že ano?). Vy neděláte nic jiného a skrýváte se za nedokonalosti složitých modelů, aniž byste nastudoval a pochopil základ.
Ten model jsem tu v diskusi mnohokrát vysvětloval a vám to zjevně nestačilo. Namáhejte se tedy sám a grýdýl do toho netahejte. To je jen zneužití klimatického problému a opět to nelze použít jako argument proti roli emisí CO2.
Odpovědět
Ten model jsem tu v diskusi mnohokrát vysvětloval a vám to zjevně nestačilo. Namáhejte se tedy sám a grýdýl do toho netahejte. To je jen zneužití klimatického problému a opět to nelze použít jako argument proti roli emisí CO2.
MZ
Miloš Zahradník
11.2.2024 15:06 Reaguje na Jiří SvobodaCo to znamena, ze ten model nebyl vyvracen? Zasluhy Arhenia nikdo nezpochybnuje otazkou pouze je, do jake miry ten model rika neco uzitecneho o skutecnem klimatu. Jina vec je, ze takovy model muze vykazovat zajimave chovani sam o sobe, aniz bychom nutne predpokladali ze stejne chovani musi nutne nastat i v realite, kterou ten model treba jen "hrackove" popisuje
Pred cca 60 lety zacala vznikat moderni teorie dynamickych systemu (s pojmy jako je "atraktor"
apod.) inspirovana m.j pozoruhodnych chovanim Lorenzova modelu konvekce.
Ta teorie umoznila pochopit, chaoticke chovani takovych systemu
muze nastat z matematicke povahy prislusnych rovnic. Je tak docela mozne ze klimat se samovolne meni "sam od sebe" a puvod jeho zmen vubec nemusi byt v menici se koncentraci urciteho plynu. A jeste tedy otazka k tem modelum typu 2) jak presne popisuji tu vzajmnou interakci teplot, mnozstvi H_2O a CO_2 zemepisne polohy a rocni doby atd. CVo odpovite na informaci pana Metelku ktery modely klimatu popisuje jako typu 3) tedy jakasi prodlouzeni nadstavbu nad povetrnostnimi modely?
Odpovědět
Pred cca 60 lety zacala vznikat moderni teorie dynamickych systemu (s pojmy jako je "atraktor"
apod.) inspirovana m.j pozoruhodnych chovanim Lorenzova modelu konvekce.
Ta teorie umoznila pochopit, chaoticke chovani takovych systemu
muze nastat z matematicke povahy prislusnych rovnic. Je tak docela mozne ze klimat se samovolne meni "sam od sebe" a puvod jeho zmen vubec nemusi byt v menici se koncentraci urciteho plynu. A jeste tedy otazka k tem modelum typu 2) jak presne popisuji tu vzajmnou interakci teplot, mnozstvi H_2O a CO_2 zemepisne polohy a rocni doby atd. CVo odpovite na informaci pana Metelku ktery modely klimatu popisuje jako typu 3) tedy jakasi prodlouzeni nadstavbu nad povetrnostnimi modely?
JS
Jiří Svoboda
11.2.2024 18:42 Reaguje na Miloš ZahradníkZase píšete úplné pitomosti.
Země a její atmosféra je vysoce disipativní systém, o jehož dlouhodobém vývoji rozhoduje hlavně energetická bilance. Vliv počátečních podmínek s časem velmi rychle klesá. Popis klimatu coby chaotického systému s nepatrnou/nulovou disipací je nesmyslný.
Vy se dokážete unést nějakou matematickou teorií a je vám úplně jedno, že se pro popis nějakého jevu vůbec nehodí.
Prosím, začněte aspoň s náznaky přemýšlení.
Odpovědět
Země a její atmosféra je vysoce disipativní systém, o jehož dlouhodobém vývoji rozhoduje hlavně energetická bilance. Vliv počátečních podmínek s časem velmi rychle klesá. Popis klimatu coby chaotického systému s nepatrnou/nulovou disipací je nesmyslný.
Vy se dokážete unést nějakou matematickou teorií a je vám úplně jedno, že se pro popis nějakého jevu vůbec nehodí.
Prosím, začněte aspoň s náznaky přemýšlení.
MZ
Miloš Zahradník
12.2.2024 07:31 Reaguje na Jiří SvobodaK cemu takovato "silna" vyjadreni. Slovo "disipativni" jsem ja nepouzil, vkladate mi do ust neco co jsem vubec nerekl. Vliv pocatecnich podminek "velmi rychle" (akorat se musime dohodnout, jakou casovou sklau minime :) klesa prave treba v tech chaotickych systemech, nevim co jste touhle trivialni poznamkou myslel
Tak tedy kratce popiste treba vyvoj klimatu posledniho milionu let (se vsemi jeho ledovymi a meziledovymi dobami) z hlediska energeticke bilance. Klidne k tomu ukazte i nejake presvedcive grafy namalovane temi globalnimi modely, co zminujete
Ja netvrdim, ze ty modely co mate treba na mysli jsou nesmyslne z obecne poznavaciho hlediska. Snazim se od Vas zjistit
kde berete tu jistotu, ze ty modely jsou tak dulezite "pro osud lidstva" receno stgrizlivejsim jazykem ze mohou poskytnout jakztakz spolehlive predikce ohledne vyvoje globalniho klimatu
Maji ty modely vubec nejaky rovnik a nejake poly? Je pro ne dulezite ze kontinenty vypadaji jako nyni nebo maji jednu Gondwanu ze starsich prvohor a je jim to jedno, chovani modelu bude stejne? Popiste trochu ty modely
ktere dle Vas spolehlive urcuji osud "lidstva" resp. tedy klimatu, ve kterem bude fungovat
Odpovědět
Tak tedy kratce popiste treba vyvoj klimatu posledniho milionu let (se vsemi jeho ledovymi a meziledovymi dobami) z hlediska energeticke bilance. Klidne k tomu ukazte i nejake presvedcive grafy namalovane temi globalnimi modely, co zminujete
Ja netvrdim, ze ty modely co mate treba na mysli jsou nesmyslne z obecne poznavaciho hlediska. Snazim se od Vas zjistit
kde berete tu jistotu, ze ty modely jsou tak dulezite "pro osud lidstva" receno stgrizlivejsim jazykem ze mohou poskytnout jakztakz spolehlive predikce ohledne vyvoje globalniho klimatu
Maji ty modely vubec nejaky rovnik a nejake poly? Je pro ne dulezite ze kontinenty vypadaji jako nyni nebo maji jednu Gondwanu ze starsich prvohor a je jim to jedno, chovani modelu bude stejne? Popiste trochu ty modely
ktere dle Vas spolehlive urcuji osud "lidstva" resp. tedy klimatu, ve kterem bude fungovat
JS
Jiří Svoboda
12.2.2024 13:38 Reaguje na Miloš ZahradníkŽe tvoří systém Slunce-Země-vesmír disipativní systém, to tvrdím já a vy asi nevíte oč jde.
O tepelné bilanci Země rozhoduje tok energie ze Slunce na zemský povrch a vyzařování Země do vesmíru. Pokud snížíte vyzařování do vesmíru navýšením koncentrace CO2 v atmosfáře, rozvážíte tepelnou bilanci a Země se začne oteplovat. K tomu se přidají další zpětné vazby od vodní páry, změny albeda, tání permafrostu a s tím spojené další emise skleníkových plynů.
Buď tedy budeme diskutovat a dále rozebírat POUZE tento model, nebo diskusi skončíme.
Odpovědět
O tepelné bilanci Země rozhoduje tok energie ze Slunce na zemský povrch a vyzařování Země do vesmíru. Pokud snížíte vyzařování do vesmíru navýšením koncentrace CO2 v atmosfáře, rozvážíte tepelnou bilanci a Země se začne oteplovat. K tomu se přidají další zpětné vazby od vodní páry, změny albeda, tání permafrostu a s tím spojené další emise skleníkových plynů.
Buď tedy budeme diskutovat a dále rozebírat POUZE tento model, nebo diskusi skončíme.
MV
Milan Vaněček
12.2.2024 23:10 Reaguje na Jiří SvobodaDnes jsem diskutovat na podobné téma u pana Vinklera. A dal jsem tam nové odkazy, které jdou u optických vlastností mraků mnohem více do hloubky, než jednoduché úvahy zde diskutované.
Tak Vám to sem přidávám, jsem zvědav, zda pan Metelka konečně přizná to co autor toho druhého odkazu z Nature, že jsou nejistoty v parametrech (forcingu).
Totiž fyzik, na rozdíl od politika, neříká že je o něčem jistě přesvědčen, když to nemá přesně změřeno a hlavně když do toho úplně nevidí.
Cituji:
Asi před týdnem zde na Ekolistu byla velká diskuse nad článkem pana Svobody, kde navrhoval uhlíkovou daň a se kterým jsem nesouhlasil a měl jsem zásadní výhrady k jeho modelu "globálního oteplování"= podle něj následek lidskou činností vyvolaného růstu koncentrace CO2, zesíleného následným růstem vodních par v atmosféře.
Myslím, že tento model bude v budoucnu revidován v souvislosti s nejnovějšími daty o "cloud radiation effects".
Ty 3 články (2 z Nature) zde ocituji, rád bych věděl co na ně řekne třeba pan Metelka. Já, který jsem se zabýval optickou spektroskopií po celý svůj profesní život, jsem je shledal že jsou odborně velmi kvalitní.
1)Earth’s long-term climate stabilized by clouds
Colin Goldblatt, Victoria L. McDonald & Kelly E. McCusker
Nature Geoscience volume 14, pages143–150 (2021)
2)Diverse cloud radiative efects
and global surface temperature
simulations induced by diferent
ice cloud optical property
parameterizations
https://doi.org/10.1038/s41598-022-14608-w
3)A Method for Retrieving Cloud Microphysical Properties Using Combined Measurement of Millimeter-Wave Radar and Lidar
Remote Sens. 2024, 16(3), 586; https://doi.org/10.3390/rs16030586
Ty poslední dva jsou Open Access
Takže si myslím, že to co propaguje IPCC bude muset být revidováno,
vliv CO2 je nadhodnocen v modelech IPCC a detailní vliv mraků na negativní či positivní zpětné vazby stále není přesně neurčen.
Doufám, že fyzika (dobře popsaná třeba v tom článku "Diverse cloud radiative efects
and global surface temperature....") nakonec se ukáže jako významná pro teplotní stabilizaci pomocí této negativní zpětné vazby.
Odpovědět
Tak Vám to sem přidávám, jsem zvědav, zda pan Metelka konečně přizná to co autor toho druhého odkazu z Nature, že jsou nejistoty v parametrech (forcingu).
Totiž fyzik, na rozdíl od politika, neříká že je o něčem jistě přesvědčen, když to nemá přesně změřeno a hlavně když do toho úplně nevidí.
Cituji:
Asi před týdnem zde na Ekolistu byla velká diskuse nad článkem pana Svobody, kde navrhoval uhlíkovou daň a se kterým jsem nesouhlasil a měl jsem zásadní výhrady k jeho modelu "globálního oteplování"= podle něj následek lidskou činností vyvolaného růstu koncentrace CO2, zesíleného následným růstem vodních par v atmosféře.
Myslím, že tento model bude v budoucnu revidován v souvislosti s nejnovějšími daty o "cloud radiation effects".
Ty 3 články (2 z Nature) zde ocituji, rád bych věděl co na ně řekne třeba pan Metelka. Já, který jsem se zabýval optickou spektroskopií po celý svůj profesní život, jsem je shledal že jsou odborně velmi kvalitní.
1)Earth’s long-term climate stabilized by clouds
Colin Goldblatt, Victoria L. McDonald & Kelly E. McCusker
Nature Geoscience volume 14, pages143–150 (2021)
2)Diverse cloud radiative efects
and global surface temperature
simulations induced by diferent
ice cloud optical property
parameterizations
https://doi.org/10.1038/s41598-022-14608-w
3)A Method for Retrieving Cloud Microphysical Properties Using Combined Measurement of Millimeter-Wave Radar and Lidar
Remote Sens. 2024, 16(3), 586; https://doi.org/10.3390/rs16030586
Ty poslední dva jsou Open Access
Takže si myslím, že to co propaguje IPCC bude muset být revidováno,
vliv CO2 je nadhodnocen v modelech IPCC a detailní vliv mraků na negativní či positivní zpětné vazby stále není přesně neurčen.
Doufám, že fyzika (dobře popsaná třeba v tom článku "Diverse cloud radiative efects
and global surface temperature....") nakonec se ukáže jako významná pro teplotní stabilizaci pomocí této negativní zpětné vazby.
MV
Milan Vaněček
13.2.2024 09:16 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo,
problém, na který poukazuji je to že ani v roce 2024 pořádně neznáme a teprve se snažíme přesně změřit jak fungují mraky!!!
Interakce záření ze Slunce s mraky okolo naší Země.
Vy si pořád opakujete, CO2, vodní pára, ale mrak to je opticky velmi složitý opticky heterogenní systém, rozptyl světla v prostředí mraku, to OPRAVDU NENÍ TRIVIÁLNÍ PROBLÉM.
Obávám se že ani pan Metelka nezná detailně tu fyziku za tím a proto může být tak suverénní.
Prosím,
1)Přečtěte si a snažte se pochopit ty kvalitní, recenzované články co jsem Vám zde včera uvedl a co ukazují část těch problémů okolo vlivu oblačnosti
2)uvědomte si, jak se Vám snaží naznačit i jiní matfizáci, že modelovat složitý systém s tolika NEDOSTATEČNĚ přesnými parametry může vést k velmi různorodým předpovědím,
díky kterým politici mohou dělat globální pokusy na miliardách lidí;
nemáte z toho hrůzu, nebo se cítíte být "vyvoleným"?
Odpovědět
problém, na který poukazuji je to že ani v roce 2024 pořádně neznáme a teprve se snažíme přesně změřit jak fungují mraky!!!
Interakce záření ze Slunce s mraky okolo naší Země.
Vy si pořád opakujete, CO2, vodní pára, ale mrak to je opticky velmi složitý opticky heterogenní systém, rozptyl světla v prostředí mraku, to OPRAVDU NENÍ TRIVIÁLNÍ PROBLÉM.
Obávám se že ani pan Metelka nezná detailně tu fyziku za tím a proto může být tak suverénní.
Prosím,
1)Přečtěte si a snažte se pochopit ty kvalitní, recenzované články co jsem Vám zde včera uvedl a co ukazují část těch problémů okolo vlivu oblačnosti
2)uvědomte si, jak se Vám snaží naznačit i jiní matfizáci, že modelovat složitý systém s tolika NEDOSTATEČNĚ přesnými parametry může vést k velmi různorodým předpovědím,
díky kterým politici mohou dělat globální pokusy na miliardách lidí;
nemáte z toho hrůzu, nebo se cítíte být "vyvoleným"?
JS
Jiří Svoboda
13.2.2024 10:05 Reaguje na Milan VaněčekNač potřebujete používat velmi složité modelování a simulace, které beztak neumíte, když to můžete naměřit a tak získat potřebná data.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
13.2.2024 10:36 Reaguje na Jiří SvobodaModelování bez kvalitních dat je jen hra, ne realita.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.2.2024 13:04 Reaguje na Milan VaněčekVždyť vám píši, že modelovat nemusíte. Copak nedovedete ani číst?
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
13.2.2024 13:27 Reaguje na Jiří SvobodaJak můžete naměřit data budoucí? Zase až v budoucnu.
Ale do modelu potřebujete přesná data současná, výchozí.
Odpovědět
Ale do modelu potřebujete přesná data současná, výchozí.
MV
Milan Vaněček
13.2.2024 13:27 Reaguje na Jiří SvobodaJak můžete naměřit data budoucí? Zase až v budoucnu.
Ale do modelu potřebujete přesná data současná, výchozí.
Odpovědět
Ale do modelu potřebujete přesná data současná, výchozí.
JS
Jiří Svoboda
13.2.2024 14:55 Reaguje na Milan VaněčekJistě lze zjistit, jak se změnila oblačnost za posledních 10 let a z toho usoudit, jak její změna mohla přispět ke změně globálního klimatu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.2.2024 14:51 Reaguje na Milan VaněčekModelování není NIKDY realita, pouze její smysluplné zjednodušení.
Také není dobré plést si model se simulací.
Odpovědět
Také není dobré plést si model se simulací.
MZ
Miloš Zahradník
15.2.2024 01:01 Reaguje na Jiří SvobodaOno je tech zpetnych vazeb vic (treba takova malickost - okean) a jejich interakce - jak ukazuje uz ten Lorenzuv model - asi ponekud slozitejsi, nez si predstavujete. Ano, skonceme tuto diskusi, je to ztrata casu
Odpovědět
JS
