Jiří Svoboda: Je lidstvo schopno odvrátit nebo aspoň výrazně zmírnit globální klimatický rozvrat?
Co kdyby nám fosilní paliva začala docházet
V našem mládí (v sedmdesátých letech) nás strašili předpovědí, že fosilní paliva brzy dojdou a lidstvo zůstane bez těchto úžasných koncentrovaných zdrojů energie, které se na Zemi díky fotosyntéze utvářely stovky milionů let. Kdyby takový nedostatek v současnosti nastal, asi by problém klimatického rozvratu nebyl vážný a lidstvo by se naopak potýkalo s problémy, jak energii šetřit a čím fosilní energetické zdroje nahradit.
Ekonomové jsou přesvědčeni, že tržní mechanismy by docházení fosilních paliv spontánně vyřešily, aniž by bylo nutné jakkoliv zasahovat do přirozeného chování lidí a firem. Rostoucí rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po fosilních palivech by totiž vedl k jejich zdražování, což by motivovalo k úsporám a hledání alternativních zdrojů energie. V praxi by se prosazovala hlavně ta opatření, která by v daném čase na daném místě byla nejvýhodnější. Všeobecně známá informace o docházení fosilních paliv a opodstatněné očekávání jejich rostoucí ceny by vedlo k zodpovědným střednědobým i dlouhodobým investicím vedoucím k úsporám energie či hledání náhrad fosilních paliv. A právě takto by měla fungovat i účinná ochrana globálního klimatu.
Chraňme klima způsobem, jako by fosilní paliva docházela
Základem dobrého řešení odvrácení klimatického rozvratu by mohlo být postupné umělé navyšování cen fosilních paliv. To by ve společnosti vyvolalo stejné reakce, jako by fosilní paliva opravdu docházela. Dodejme, že zpoplatnění uhlíku považují ekonomové za nejefektivnější nástroj pro odvrácení klimatického rozvratu.Pokud by fosilní paliva skutečně docházela, nešlo by to žádným trikem obejít. V případě současných přístupů k ocenění uhlíku ale stále zůstává jeho velká část nezpoplatněna či zpoplatněna v různých výších. Systém je tudíž „gumový“ a děravý. Navíc je trh s uhlíkem výrazně deformován dotačními programy. Snaživé státy, které dnes aspoň část uhlíku oceňují, se ale na globálním trhu samy znevýhodňují a proto usilují o zavádění složitého a opět děravého vyrovnávání v podobě uhlíkového cla. Dnešní přístup ke zmírňování klimatického rozvratu spíše motivuje k hledání způsobů, jak systém obejít či na něm nepřiměřeně vydělat, než k vlastnímu snižování emisí uhlíku. Navíc lze stále spoustu emisí snížit pouze papírově. Zlomyslný člověk by si mohl myslet, že je současný systém takto nastaven úmyslně, aby na něm mohly parazitovat vlivné subjekty. Chceme-li brát ochranu klimatu opravdu vážně, je předně nutno se naučit rozlišovat mezi účinnou ochranou klimatu a zneužíváním problému k něčímu prospěchu.
Pokud si vezmeme účinnou ochranu globálního klimatu za skutečný cíl, asi nezbývá, než nacenit fosilní uhlík způsobem, který by co nejlépe napodoboval stav docházejících fosilních paliv, byl „neprůstřelný“ a administrativně nenáročný. Myslím si, že nejlepším způsobem je jednotně zpoplatnit veškerý uhlík obsažený ve vytěžených fosilních palivech. Množství uhlíku v jednotlivých druzích uhlí, ropě a zemním plynu totiž známe.
Pokud všechny těžební společnosti odvedou za každou tunu vytěženého uhlíku předem stanovený poplatek do k tomu zřízenému světového fondu a tento odvod připočítají k prodejní ceně fosilních paliv, promítne se to do ceny všeho, co koncový uživatel zakoupí. Poplatek za uhlík pak nemůže nezaplatit. Cena veškerého zboží a služeb bude přesně obsahovat důsledně zpoplatněnou uhlíkovou stopu, aniž bychom ji museli počítat. Jediná administrativa s tímto spojená bude striktně hlídat, aby všechny těžební společnosti odváděly jednotný poplatek za veškerý vytěžený uhlík ve správné výši. Takových společností je ale na světě jen několik desítek či stovek a pečlivě dozorovat platby za vytěžený uhlík by nemuselo být příliš náročné. Aby byl koncept účinný a postupně došlo k úplné dekarbonizaci globální společnosti, musí být poplatek postupně navyšován. To by mělo být oznámeno a na dlouhou dobu zaručeno. Počáteční poplatek by měl být nastaven na nízké úrovni, aby se globální ekonomika stačila bez problémů přizpůsobit.
Jak se zpoplatnění uhlíku projeví v životě lidí
Postupně se jim bude měnit spotřební koš. Zpoplatnění uhlíku zvýhodní např. hromadné cestování, regionální produkty, vegetariánství, omezí plasty, zvýší výhodnost recyklace a tepelné ochrany budov. Stavebníci budou používat více dřeva na úkor oceli, betonu a cihel. Jelikož se zpoplatněním uhlíku vše zdraží, byť ne vše stejně, je to třeba lidem kompenzovat a vybrané uhlíkové poplatky jim zpět rozdělit. Koncept globálního jednotného zpoplatnění uhlíku je teoreticky jednoduchý, jeho praktická implementace je ale zjevně těžko prosaditelná. Je též třeba vyřešit několik dalších otázek, například jak stanovit výši poplatku, jak ho důsledně vybírat a jak vybrané peníze spravedlivě rozdělit.
100% dividenda vybraného uhlíkového poplatku
Problémy prosazení konceptu a rozdělení vybraných peněz jsou provázány. Když vymyslíme způsob rozdělení vybraných peněz, který bude atraktivní nebo aspoň přijatelný pro všechny země, stane se koncept mnohem prosaditelnějším. Původně jsem zamýšlel, že by se veškeré vybrané peníze rozdělily všem lidem na světě formou rovné 100% dividendy. To by odpovídalo modelu, že každý člověk na světě je „akcionářem“ rovného dílu atmosféry a kdokoliv, kdo ji poškozuje emisemi, „škodí“ všem lidem stejně. Jenže v praxi tomu tak není.Některé země budou klimatickým rozvratem poškozeny mnohem více než jiné, a některé, byť jich není mnoho, na tom mohou i profitovat. Pak dává smysl rozdělit vybrané peníze na více částí a jen jednu část rozdělit formou rovné 100% dividendy, zatímco druhá by byla lidem rozdělována podle dopadů klimatického rozvratu na jednotlivé země.
Další části by pak mohly být rozdělovány podle provedeného stupně dekarbonizace v jednotlivých zemích jako částečná kompenzace nákladů či podle velikosti útlumu těžby fosilních paliv jako částečná kompenzace ušlých zisků. Lze stanovit i další kritéria pro rozdělování, včetně toho, jak dividendou regulovat vysoký populační růst v určitých rozvojových zemích. Ten totiž představuje další velkou zátěž pro udržitelnost rozvoje lidstva na omezené planetě. Proto je třeba zvážit i možnost dávat v těchto zemích nově narozeným dětem mnohem menší nebo žádnou dividendu při zachování průměrné dividendy určené kritérii pro danou zemi.
Setkal jsem se s názorem, že když od lidí vybereme peníze za uhlík, a pak jim je zase vrátíme, nebude to nijak ke snižování uhlíkové stopy motivovat. Opak je ale pravdou. Svým chováním nijak svou dividendu neovlivním, protože tu utvářím jen z jedné osmimiliardtiny. Naopak, mé platby za uhlík jsou přímo úměrné mé uhlíkové stopě, což mě ekonomicky motivuje k soustavným úsporám emisí uhlíku, aniž bych musel být uvědomělým ekologem.
Problém prosazení konceptu
Mohlo by se zdát, že vše je v konceptu dobře vymyšleno a zdůvodněno, většina populace si myslí, že je nezbytné klimatický rozvrat účinně omezit, a tak vlastně nic nebrání prosazení konceptu a jeho implementaci. Politici by se navíc mohli radovat, že jim odpadá spousta nepříjemné a nevděčné práce, kterou převezme trh podobně jako převzal úlohu, aby každý den byly v supermarketech čerstvé rohlíky a v autosalonech nablýskaná auta. Ale je to jinak.Politici se nechtějí (a dnes ani nemohou) vzdát peněz vybraných v zemi za emise uhlíku a poslat je do globálního fondu. Rádi si přidají práci s jejich utrácením, protože se kolem nich začnou rojit lobbisté ze „zelených“ firem, kteří jim naslibují zázračná řešení klimatického rozvratu. Co z toho vyplývá, si každý může domyslet. Nejspíše to bude znamenat, že peníze budou rozdělovány netransparentně a neefektivně. To pak povede k tomu, že těžba fosilních paliv nebude moci být dostatečně rychle omezována, a tím se i sníží šance na úspěch v ochraně klimatu.
Je tu ještě další problém. Pokud lidé budou vidět, že se peníze na ochranu klimatu utrácejí neefektivně, mohou začít volit politiky, kteří budou klimatickou změnu ignorovat. Sama demokracie se tak postaví proti současným „snahám“ zmírnit klimatický rozvrat. To vše dokáže velmi vlivný fosilní průmysl na pravých místech adekvátně ocenit.
Otázkou je, jak vážné následky klimatického rozvratu budou muset nastat, aby světoví politici přestali hrát divadlo na ochranu klimatu a zavedli globální koncept zpoplatnění uhlíku při jeho těžbě a 100% dividendu. Aby k ochraně klimatu využili ty nejmocnější ekonomické nástroje jako jsou peníze a tržní prostředí, které spolu s využitím fosilních paliv přivedly naši civilizaci k současnému rozkvětu. A nechť se ty stejné nástroje postarají i o ochranu naší civilizace před klimatickým rozvratem.
Jaký první krůček k prosazení konceptu by mohl být vykonán
Představme si, že pro koncept globální uhlíkové daně s dividendou získáme třeba našeho pana premiéra. Premiér by o konceptu promluvil na půdě Evropského parlamentu a požádal o jeho projednání. Pokud by se EU za koncept postavila, mohl by být navržen reprezentanty EU k projednání na nejbližším světovém klimatickém summitu. Totéž ale může udělat i sám premiér. Víc bych si asi v současnosti nemohl přát. Každopádně je třeba ostražitě hlídat, aby základní myšlenka konceptu nebyla postupným ohýbáním a ústupky v důsledku mnohostranných tlaků zdeformována do neúčinné či dokonce kontraproduktivní podoby.Moje snaha zavést popsaný koncept klade na politiky velmi neobvyklý požadavek. Na základě dohody na globální úrovni se mohou vzdát náročné environmentální agendy. Jenže ona je zjevně lukrativní a vzdát se jí nechtějí. Můj požadavek je vlastně protipólem požadavků účastníků klimatických demonstrací, kteří po politicích žádají: „Dělejte pro klima mnohem víc!“ Chtějí, aby politici svou environmentální agendu zintenzivnili. V mnoha rozvinutých zemích politici ochotně reagují na jejich výzvy a získávají tím i úspěch ve volbách.
Proč se s politiky nedaří navázat o konceptu věcný dialog
Politik bývá pověřen konkrétní agendou a tu pokud možno bezkonfliktně prosazuje, přičemž klade důraz na to, aby si zajistil úspěch ve volbách. Takový přístup vede k ustáleným způsobům práce, které jsou mírně ovlivňovány tlaky různých zájmových skupin. S postupem času se tyto vyjeté koleje stávají stále hlubšími, což ztěžuje možnost radikálních změn. Pokud občan za politikem přijde s požadavkem, aby vyjeté koleje opustil, nelze se divit, že je elegantně odmítnut.Asi lze pochopit, že v polarizovaném politickém prostředí bude politik hledat téměř výlučně kompromisní řešení. Složitost a bezprecedentnost problému ochrany globálního klimatu způsobuje politikovu značnou nejistotu ohledně hledání optimální cesty, způsobuje bezradnost. Pak se nelze divit, že lehce podlehne nátlaku zelených lobbistů. Proč jim ale nemohou podat pomocnou ruku mladí ideologicky nezávislí kriticky myslící ekonomové, právníci a analytici? Ti si jsou jistě vědomi značných nedostatků v současném přístupu řešení klimatického rozvratu.
Kdy začala krystalizovat myšlenka globálního zpoplatnění těženého uhlíku a 100% dividendy
V roce 2005 byl přijat zákon o obnovitelných zdrojích. Ten fungoval v principu tak, že obnovitelné zdroje energie byly dotovány z veřejných peněz tím více, čím dráže elektřinu vyráběly. Tento přístup mi připadal absurdní a nespravedlivý vůči občanům. Trh by takové řešení striktně odmítl.V té době jsem si uvědomil, že očekávat od politiků dobrá řešení není možné, a že je třeba politiky vytlačit z rozhodování o opatřeních na ochranu klimatu. Ochrana klimatu by se měla stát organickou součástí našich životů a měla by probíhat nezávisle na momentální politické vůli.
V roce 2007 jsme s manželkou zveřejnili hlavní myšlenky konceptu v časopise Vesmír a očekávali jsme pozitivní odezvu. Bohužel se tak nestalo.
Co je na konceptu tak převratného
Navrhovaný koncept důsledně převádí jakékoli emise fosilního uhlíku na peníze, které se bezprostředně projeví v peněžence každého z nás. Klima pak chráníme všichni tím, že se dál chováme přirozeně tržně, tedy nakupujeme to, co je pro nás nejvýhodnější. Takto je kolektivní zájem o ochranu planety, který stále málokdo staví na první místo, převeden na individuální zájem, který mívá mnohem vyšší prioritu. To je ona úžasná vlastnost konceptu, která by s ochranou globálního klimatu mohla opravdu pohnout.Je si třeba uvědomit, že dosavadní politika ochrany klimatu také využívá finanční motivaci. Ta je základem dotací, zdanění i systému emisních povolenek. Jenže tato stávající politická strategie je extrémně nákladná při nízké efektivitě a byrokraticky náročná. Je prokázaně děravá, nesystematická, náchylná ke klientelismu. Navíc deformuje trh a je vnímána jako nespravedlivá.
Přečtěte si také |
Český dokumentární film Jiříkovo vidění získal Zvláštní uznání mezinárodní poroty na festivalu Jeden svet v BratislavěBohužel z řady důvodů tato politika vlivným proudům vyhovuje, existuje snaha ji stále intenzivněji prosazovat a zakotvovat ji i právně. Nemá však reálnou šanci překonat nastavenou laťku ochrany klimatu. Je pouze otázkou času než obrovské finanční prostředky, které byly neefektivně utraceny, vyvolají rozhořčení mezi voliči. Ti to minimálně jasně vyjádří ve volbách a tím otevřou cestu pro změnu. Otázkou však zůstává, jaká změna to bude.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (551)
Ladislav Metelka
31.1.2024 07:43Jaroslav Řezáč
31.1.2024 08:02 Reaguje na Ladislav MetelkaŽivot na Zemi nezanikne, vše je otázka evoluce druhů, jen nemusí být s egoistickým Homo sapiens a o to se bojí. Ti, co generují strach, nikdy pořádně nežili.
Jiří Svoboda
31.1.2024 09:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
31.1.2024 09:51 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
31.1.2024 09:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
31.1.2024 10:00 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
31.1.2024 11:32 Reaguje na Jaroslav Řezáčvaber
31.1.2024 10:17 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
31.1.2024 11:36 Reaguje na vaberMiloslav Pecka
31.1.2024 18:54 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
31.1.2024 22:39 Reaguje na Miloslav PeckaPředstavte si třeba topení, kde cirkuluje voda a vy měříte průtok za čerpadlem. Když začnete před vodoměrem vodu dopuštět, naměříte o 3 % vyšší průtok. O množství vody v otopném systému nerohoduje velikost průtoku, ale množství dopouštěné vody. O klimatu nerozhoduje, jak rychle uhlík v biosféře cirkuluje (ukládá se do živé biomasy a opět se uvolňuje z tlející biomasy), ale kolik ho tam je, tedy kolik ho tam člověk přidává spalováním fosilních paliv.
Ano, je třeba porozumět tomu úplně nejzákladnějšímu - uhlíkové bilanci. K tomu hurikány opravdu nejsou potřeba.
Michal Ukropec
31.1.2024 21:54 Reaguje na Jiří Svobodavaber
31.1.2024 10:46 Reaguje na Jaroslav Řezáčjen nikdo neví kdy
Jiří Svoboda
31.1.2024 09:38 Reaguje na Ladislav Metelkavaber
31.1.2024 09:53 Reaguje na Ladislav Metelkaproč takové divalo s klimatickou krizí?
Jiří Svoboda
31.1.2024 10:04 Reaguje na vaberTady jde o fakta a nikoliv o slovíčkaření typu rozvrat/nerozvrat. Docela by mne mrzelo, kdyby diskuse na tomto "zamrzla".
Ladislav Metelka
31.1.2024 10:11 Reaguje na Jiří Svobodavaber
31.1.2024 10:38 Reaguje na Ladislav Metelkato je něco co tady vždy bylo, to není a nemůže být pro nás žádný problém a je zcela nesmyslné tomu říkat klimatická krize
problém bude když se tyto jevy nestanou lokální a budou ve značné části planety ,
jak to ovlivní život lidí a život na celé planetě ? o tom můžeme diskutovat stále dokola a ke shodě nedojdeme,
to si myslíte že veřejnost nechápe , podmínky ve kterých se nedá žít,
co na tom odborníci chápou víc než obyčejní lidé,
ale chápu ,veřejnost se nesmí strašit , zváště když nikdo neví co se děje a stane
Jiří Svoboda
31.1.2024 11:41 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Hanzl
31.1.2024 12:23 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.1.2024 12:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
31.1.2024 13:27 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.1.2024 13:39 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
31.1.2024 14:35 Reaguje na Ladislav MetelkaJarka O.
31.1.2024 14:41 Reaguje na Ladislav MetelkaJarka O.
31.1.2024 14:48 Reaguje na Ladislav MetelkaJarka O.
31.1.2024 15:06 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.1.2024 15:12 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
31.1.2024 15:25 Reaguje na Ladislav MetelkaPetr Elias
31.1.2024 15:41 Reaguje na Jarka O.https://www.travelauthenticasia.com/best-time-to-visit-myanmar.aspx
Jarka O.
31.1.2024 16:02 Reaguje na Petr EliasJiří Svoboda
31.1.2024 15:42 Reaguje naProto se také přidám, že i já jsem vyděšen, jak zoufale špatně je tak závažný globální problém řešen a naším demokraticky zvoleným zástupcm to zjevně nevadí.
pepa knotek
31.1.2024 08:43Jiří Svoboda
31.1.2024 09:53 Reaguje na pepa knotekJistě, lidstvo má spoustu dalších velmi vážných problémů, které správně uvádíte a které dnes pociťujeme jako vážnější než globální klimatickou změnu. Zkuste se, prosím, zamyslet, zda představený koncept nemůže napomoci i v jejich efektivním řešení.
vaber
31.1.2024 10:01 Reaguje na pepa knotekto se moc neukazuje, aby se nestrašili lidi,
dokud se to neděje nám ,nezajímá nás to
Vladimir Mertan
31.1.2024 10:54 Reaguje na vaberBrazílske ministerstvo vedy pripisuje súčasné sucho skorému nástupu klimatického fenoménu El Niño. V riečnom prístave v Manause hladina klesla na najnižšiu úroveň od roku 1902. Mnoho lodí uviazlo na dne a osídlenia na brehoch riek sa ocitli bez dodávok jedla a pitnej vody.
Jiří Svoboda
31.1.2024 11:44 Reaguje na Vladimir MertanLadislav Metelka
31.1.2024 11:45 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
31.1.2024 12:25 Reaguje na Ladislav MetelkaMyslím si, že změna řídících proudění, ať už v atmosféře či v oceánech, tam už je ta příčinnost dosti veliká.
Ladislav Metelka
31.1.2024 12:27 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
31.1.2024 14:41 Reaguje na Ladislav MetelkaAle zase je to o slovech a ne o podstatě problému. Myslím, že to oba chápeme stejně a nemá význam se tu dohadovat.
Ladislav Metelka
31.1.2024 14:46 Reaguje na Jiří SvobodaJaroslav Řezáč
31.1.2024 13:38 Reaguje na Jiří SvobodaLadislav Metelka
31.1.2024 13:40 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJiří Svoboda
31.1.2024 14:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMiloš Zahradník
31.1.2024 20:49 Reaguje na Jiří Svobodase zmenila teplota za 40 let o 0.8 stupnu? Tipuju, ze mockrat... Tipuju ze takovyhle jev klidne mohl nastat s cetnosti jednou za 200 let - a jak to vyvratite? Samozrejme, ze alibisticka odpoved zni "mereni do toku 1900 nemame tak presna, aby na podobnou otazku bylo mozno rozumne odpovedet"
Jiří Svoboda
31.1.2024 21:32 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
31.1.2024 21:08 Reaguje na Jiří Svoboda3 miliar let (od zformovani oceanu) nebo tedy rekneme pul/miliardy let (od zrodu biosfery - jako podstatneho klimatickeho faktoru - nejprve v morich a pak i na sousi uplne normalnim
Jiří Svoboda
31.1.2024 21:42 Reaguje na Miloš ZahradníkMáte jistě právo takto spekulovat. Ale abyste mohl být brán vážně, je třeba vyvrátit dominantní vliv CO2 v součinnosti s vodní párou a kvantitativně doložit jiné/alternativní vysvětlení.
Tak do toho!
Pokud to nesvedete, nezbývá rozumnému člověku, než přijmout tu CO2 teorii.
Miloš Zahradník
31.1.2024 23:24 Reaguje na Jiří SvobodaNárůst skleníkového jevu emisemi CO2 několikrát zesílený nárustem množství vodní páry v atmosféře toto velmi dobře kvantitativně vysvětluje.
Uplne proste otazky do zamepisu zakladni skoly. Kolik km^3 vody spadne na zemsky povrch a do okeanu za jeden den? Jak silne tahle velicina fluktuuje v zavislosti na rocni dobe. Jak se meni osvit
skrz mraky na cele zemekouli resp. pokud takova cisla mame z meteo modelu do jake miry jsou presna? Jak se meri treba srazky nad oceany. (Odpoved je myslim zrejme: vcelku nijak jsou to vsechno jen "odborne" odhady
Miloš Zahradník
31.1.2024 23:25 Reaguje na Miloš Zahradníkja mu pouze oponuji
Ladislav Metelka
1.2.2024 08:20 Reaguje na Miloš ZahradníkJiří Svoboda
1.2.2024 09:08 Reaguje na Ladislav MetelkaMiloš Zahradník
1.2.2024 10:17 Reaguje na Jiří Svobodapro vzdelanou verejnost (treba spoluzaky tech klimatologu kteri nebyli horsi v matematice a fyzice, spis naopak) jakym zpusobem se domnivaji, ze zmena koncentrace urcitych sklenikovych plynu pusobi zmeny napr. v te vodni bilanci a statistice mraku - kde pak berou tu drzost prosazovat jejich ocividne velmi neuplne pochopeni sloziteho jevu zvaneho vyvoj zemskeho klimatu bolsevickym zpusobem jako jako "vedecke oduvodneni" potreby totalne prekopat soucasnou spolecnost
Petr Elias
1.2.2024 10:23 Reaguje na Miloš ZahradníkLadislav Metelka
1.2.2024 10:24 Reaguje na Miloš ZahradníkJiří Svoboda
1.2.2024 13:58 Reaguje na Miloš ZahradníkV komplikovaněm systému mohu lehce zabřednout do podrobností, které nedokážu dostatečně přesně nasimulovat/namodelovat. To znamená, že nejsem schopen celý systém popsat přesně/správně. Proto o tomto systému nemohu nic kloudného říci a tudíž nemohou být správné ani závěry vyplývající z jednodušších modelů, které umožní základní mechanismy pochopit.
To je jako byste říkal, že spalovací motor nemůže fungovat, protože nejsme schopni popsat prohořívání směsi vzduch a benzinu na úrovni molekulární dynamiky.
Ale hlavně že tam zatáhnete Velkou říjnovou.
Miloš Zahradník
1.2.2024 18:18 Reaguje na Jiří SvobodaKdyby lidstvo vlastnilo jen jeden spalovaci motor a zkoumalo jeho
ucinnost pomoci desetiletych (nebo teda i kratsich :) prumeru jeho spotreby - tak by spalovaci motory nikdy nedosahly patricne dokonalosti. 3) No a pri vsi ucte k technikum vyvijejicim a vylepsujicim spalovaci motory je klimaticky system Zeme nekonecnekrat slozitejsi zalezitost nez spalovaci motor. Slozitym jevum jak fazove prechody v systemu, ktwery Vy tak rad oznacujete jako "rovnovazny" (kondenzace vodni pary do kapek v mracich) apod. se konstrukteri spalovacich motoru vyhybaji. Jista periodicnost vyvoje klimatickeho systemu je uplne jineho charakteru nez periodicnost prace teplenych stroju atd.
Proste- naprosto zavadejici prirovnani
A to moje zatahovani citatu Marxe do soucasne diskuse politickych spicek o politicke klimatologii v soucasne EU je bohuzel zcela pripadne
Jiří Svoboda
2.2.2024 08:21 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
2.2.2024 09:52 Reaguje na Jiří Svobodaasi dnes seriozne nemuze rici a zrovna tak nejspis nelze rozhodnout, zda aktualni oteplovani a rust koncentrace CO_2 nebo obecneji rust hustoty osidleni povrchu Zeme druhem Homo Sapiens
splu nejak "koreluji" Mimochodem "korelace" je pojem z teorie pravdepodobnosti a statistiky a tady mate jeden exemplar - nasi Zemekouli - na kterou se pouziva metodologie vyvinuta pro uplne jine situace. Je totiz rozdil vymyslet leky pro mnozinu
10 miliard jedincu nebo vymyslet "leky" a studovat pomoci "statistiky" jedinecny konkretni objekt
Abych pravdu rekl, mne klimaticke modely nezajimaji, neverim ze v soucasnosti jsou schopny tak slozitou vex jako je vyvoj klimatu posoudit
Zacal bych treba otazkami ohledne uhli a vapancu. Dokazi klimatologove vysvetlit proc/kdy se v geologicke historii tvorilo vice uhli a vapancu nez jindy? Konkretne uhli - tvorilo se v historii rovnomerne v case nebo ne? Takoveto a spousta dalsich otazek prece souvisi s tim, jak se menila koncentrace CO_2 jak se to projevovalo na klimatu a zda je jasnejsi jaky byl mechanismus tech zmen.
No a kontrolni otazka. Bude li lidstvo dale palit "fosilni" palive stejnym nebo i vyssim tempem (treba nafty se zda byt v zemi radove vice, nez se v rimskem klubu pred casem domnivali co bude za 100 nebo 200 let. Vyhori zemekoule nebo co nas ceka? :)
Ladislav Metelka
2.2.2024 09:56 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
2.2.2024 10:26 Reaguje na Ladislav Metelka- barnumske reklame na neco neni opakem viry (v Boha atd.) Mam urcite matematicke zkusenosti se slozitym chovani zdanlive velmi jednoduchych "hrackovych" fyzikalnich systemu takze kdyz slyslm slovo "model klimatu" jsem obezretny :) Kdyz to tedy opet zjednodusim tak pokud takovy model - rekneme pro rok 2050 jak nas strasi v IPCC,EU a jinde neni jen prikladani pravitka ci krivitka tedy modelem kde se steluji nejake parametry
aby se tim "vysvetlil" nejaky klimaticky zapis minulosti nebo soucasnosti
tak takovy model musi mit i nejazkou predikci pro
roky 2100 - 2200. ne? Za predpokladu (ktery sice neplati ale presto muzeme takovou otazku klast) ze
lidstvo zacne od tedka zit udrzitelnym stylem roku 2020.Proc se takove prognozy nepublikuji? Ja si myslim ze proto, ze by bylo okamzite jasne jak jsou ty modely neverohodne :) Myslim, ze klimatologove by meli hlavne studovat/merit minulost a nepoustet se do tak zaludnych veci jako je predikce budoucnosti. Navic za pouziti tak chatrnych informaci, jake mame dnes vzdyt treba o chovani okeanu ale i tech mraku toho je zatim znamo prilis malo
Ladislav Metelka
2.2.2024 10:31 Reaguje na Miloš ZahradníkLadislav Metelka
2.2.2024 10:44 Reaguje na Miloš ZahradníkJiří Svoboda
2.2.2024 14:42 Reaguje na Miloš ZahradníkPokud toho nejste schopen, pak nejste schopen správně uchopit problém klimatické změny.
Ladislav Metelka
2.2.2024 08:32 Reaguje na Miloš Zahradníkvaber
1.2.2024 09:44 Reaguje na Ladislav Metelkanebo chcete li obráceně,když se změní klima budeme mít jiné počasí a když to bude klimatická krize bude to krizové počasí
Pavel Hanzl
31.1.2024 13:31 Reaguje na pepa knotekRichard Vacek
31.1.2024 19:42 Reaguje na Pavel HanzlJo a neví se, jestli tehdy naši předchůdci s globální změnou klimatu něco dělali a co pokládali za její příčinu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l
Břetislav Machaček
31.1.2024 10:15No a čím, postrašit lidi v zemích, kde nehrozí hladomor a kde se neválčí?
Dobrým strašákem je změna podnebí s hladomory a válkami o zdroje vody.
Ze strachu jsou ochotní zbytečně měnit auta, kotly a jiné spotřebiče za
novější, jsou ochotni platit více za paliva, za zateplení budov, za nové zdroje energie atd. K tomu se připočte taky ten strach z války a jsou
ochotní platit více za zbraně a munici. Výsledkem je rozjezd stagnující ekonomiky směrem k inovacím všeho druhu a dalšímu bohatnutí producentů.
Představte si stagnující odbyt a jeho následky. Tomu se boj proti změnám klimatu snaží zabránit všemi těmi inovacemi, zákazy starých zařízení a jejich náhradou za údajně ekologické. To, že tu nejde o príma kšeft není jasné pouze nedoukům, kteří tomu uvěřili stejně ,jako dodnes věří lidé v bohy. Nikdo nikdy bohy neviděl, ale za víru v bohy jsou schopní klidně zabíjet. Totéž je víra v konec planety, pokud budeme nadále používat
uhlíková paliva, která tu vznikla právě z CO2 a zase se k němu vracejí.
Tak bující život jako v době jejich vzniku lidstvo nikdy nezažilo a proč
se ho bojí? Bojí se ho pouze díky strašení neznámem, které si nedovede
představit? Život je krátký a bohatí se neomezují, létají tryskáči po
světě, vytápějí stopokojové vily s bazény a víte proč? Protože nejsou
hloupí a vědí, že ta změna je nevyhnutelná a odmítají se omezovat tak,
jak k tomu nutí ostatní a aby vydělali na těch všech inovacích a válkách.
Neříkám zbytečně plýtvat, ale s rozumem si dopřát toho, co už po smrti
nebude. Náboženský klér a bohatí si dopřávali všeho dosyta za života,
protože věděli, že Nebe, které slibují chudým není. Dnes bohatí chudým
vnucují strach z klimatických změn a sami si užívají přepychu, protože
ví, že to nelze zvrátit. Musíme se změnám přizpůsobit stejně, jako už
generace před námi. Z Afriky přišli do tehdy teplé Evropy, po ochlazení
si oblékli kožichy ze zvířat a zatopili si, aby nezmrzli. Kdyby byli
jako my nyní, tak se budou bát topit, aby se neoteplovalo? Naopak to
vědět, tak topí jako zběsilí, aby jim bylo tepleji. Později mrzlo
méně a méně a občas mrzlo zase více. Vždy na to doplatili pouze
ti nepřipravení čekající tehdy na boží zázrak a nyní na "gryndýl"
který změny zastaví. Je to nové náboženství pro labilní lidi, kteří
se bez bohů a "bohů" jako "gryndýl" v životě neobejdou. Potřebují
víru k životu, aby mohli po asketickém životě v klidu umřít a těšit
se na Nebe, které si nedopřáli za života.
Jiří Svoboda
31.1.2024 11:52 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
31.1.2024 13:23 Reaguje na Jiří SvobodaMiloš Zahradník
31.1.2024 19:35 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
31.1.2024 21:45 Reaguje na Miloš ZahradníkMajka Kletečková
31.1.2024 23:07 Reaguje na Jiří SvobodaVladimir Mertan
31.1.2024 10:49Do jaké míry se mění teplota v důsledku emisí skleníkových plynů? Touto otázkou se nedávno zabývali oficiální norští statistici. Jejich závěr zní: emise CO₂, zejména antropogenní, nehrají téměř žádnou roli. Dřívější studie z Harvardu a Cambridge tyto výsledky potvrzuje.
„Počasí a teploty kolísají způsobem, který je obtížné přesně vysvětlit a předpovědět. Tento článek zkoumá údaje o výkyvech teplot v minulosti a možné příčiny těchto výkyvů.“ Těmito slovy začínají John K. Dagsvik a Sigmund H. Moen z norského statistického úřadu svou diskusi o teplotách a emisích CO₂ za posledních 200 let.
Ladislav Metelka
31.1.2024 11:29 Reaguje na Vladimir MertanLadislav Metelka
31.1.2024 11:40 Reaguje naLadislav Metelka
31.1.2024 11:52 Reaguje naPetr Elias
31.1.2024 11:45 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://www.realclimate.org/index.php/archives/2023/11/science-denial-is-still-an-issue-ahead-of-cop28/
Je to stále dokola a dokola, Mertan bude bude tyhle ,,zaručené pravdy,, točit až do smrti. :)
Pavel Hanzl
31.1.2024 13:36 Reaguje na Vladimir MertanJaroslav Studnička
31.1.2024 15:17 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
1.2.2024 11:06 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
1.2.2024 12:00 Reaguje na Ladislav MetelkaDle Hanzla to je demagogie.
Ladislav Metelka
1.2.2024 12:05 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
1.2.2024 14:08 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.2.2024 14:12 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
1.2.2024 14:32 Reaguje na Ladislav MetelkaTo jsem já měl na mysli.
Ladislav Metelka
1.2.2024 14:43 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
1.2.2024 12:29 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
1.2.2024 12:51 Reaguje na Pavel HanzlUhlíková stopa fosilního paliva se samozřejmě do výpočtu uhlíkové intenzity započítává.
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:41 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
1.2.2024 16:15 Reaguje na Pavel HanzlTak to jste opět dokázal nepochopení významu. Do hodnocení materiálové náročnosti se palivo na výrobu samotné el. energie neuvažuje.
Již jsem vám to psal.
Pavel Hanzl
1.2.2024 21:50 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
1.2.2024 21:59 Reaguje na Pavel HanzlTak že stále nic nechápete.
Opět doporučuji si někde zaplatit kurz základů energetiky.
Dozvíte se, že pro hodnocení materiálové náročnosti jednotlivých zdrojů je palivo na výrobu samotné el. energie irelevantní.
vaber
1.2.2024 09:58 Reaguje na Vladimir Mertanjinými slovy, nevíme o počasí nic ,
ale vy stále motáte dohromady výkyvy počasí a současný zcela prokazatelný extrémní růst teplot na celé planetě,
ať už růst způsobilo cokoliv, je tady a nikdo neví jak to bude pokračovat
Jiří Svoboda
4.2.2024 18:43 Reaguje na vaberJiří Svoboda
31.1.2024 12:00 Reaguje naTy současné uhlíkové odpustky jsou aplikovány hlavně na hříšníky, kteří se těch hříchů nemohou zbavit, a proto to nefunguje.
Břetislav Machaček
31.1.2024 17:01 Reaguje naco už nemohou spořit. Ti co mají dost peněz na plýtvání plýtvají
dál a ti ostatní ty zvýšené náklady započítají do výsledné ceny.
Zdraží povolenky? Tak dosluhujících uhelky zdraží cenu elektřiny
a nezlepší způsoby spalování! Inovace se už nevyplatí a poptávka
po zálohách tu díky OZE je a bude. Než riskovat nedostatek proudu
v síti bez záloh, tak zálohám udělí raději výjimku a jsme tam, kde
jsme být nechtěli. Mít peníze z povolenek na inovaci i ty uhelky,
tak inovují, ale když budou muset tak jako tak končit, tak už na
to kvákají. Pak když schází Němcům zálohy při výpadku OZE, tak
zprovozní zrušené uhelky a nevadí jim ani nějaké CO2 a zplodiny.
U nás bude to samé a do doby, než se postaví ty 4 bloky JE, tak
tu budou čadit na výjimku dožívající uhelky bez dalších inovací.
Bez výjimek ale skončí a nás pak čeká liščí ohon a ebonitová tyč.
Jiří Svoboda
31.1.2024 21:49 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
31.1.2024 12:22Dokud někdo nevymyslí, jak tuhe daň vyrazit i z ruských ropných společností (a nejen z ruských), které mají dost výrazný podíl na trhu, můžeme se pořád jen plácat po vaťákách s výsledkem nula. Autor tam předpokládá, že politici celého světa přemýšlí evropskou hlavou, což je ale velmi hluboký omyl.
Jiří Svoboda
31.1.2024 14:59 Reaguje na Pavel HanzlMám obavu, že s evropskými hlavami budou ještě větší problémy než s jinými, neboť ty už nějaký systém rozjely a těžko uznají, že to nedělají až tak moc dobře.
Pavel Hanzl
1.2.2024 08:21 Reaguje na Jiří SvobodaJejich doktrína je světovláda za každou cenu, klimatická změna je ABSOLUTNĚ nezajímá, spíš jako severská země z toho může těžit. Už je na ni nasazeno ropné a uhelné embargo a jaký je výsledek? Velmi mizerný, kšeftaře klima taky nezajímá. K tomu mohamedáni s podobným světonázorem a celé to šéfuje zcela impotentní OSN, ve kterém to nemá šanci projít, natož nějak to vymáhat.
Prostě tuhle cestou to nepůjde, evropské hlavy to nějak dělají a já nenarazil na jiný systém, který by byl výrazně lepší.
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:12 Reaguje na Pavel HanzlUž jenom dostat ten koncept do vědomí lidí by pro mne byla výhra.
Pavel Hanzl
1.2.2024 09:35 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
1.2.2024 14:08 Reaguje na Pavel HanzlTa cesta schůdná je, ale vede úplně někam jinam, než na cedulích deklaruje. ČSSR se v roce 1948 také vydalo zjevně schůdnou cestou. Princip té dnešní klimatické cesty je velmi podobný.
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:37 Reaguje na Jiří SvobodaKam teda cesta grýndýlu a vůbec Západu teda jde?
Jiří Svoboda
2.2.2024 08:35 Reaguje na Pavel HanzlZatímco soc. blok si mohl vybudovat železnou oponu, u klimatu to nejde. Tam se prostě musí celý svět adekvátně zapojit.
Pavel Hanzl
1.2.2024 08:24 Reaguje na Jiří SvobodaZrušíme všechny armády světa, jak prosté milý Watsone.
Jiří Svoboda
1.2.2024 14:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.2.2024 15:33 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
2.2.2024 08:42 Reaguje na Pavel HanzlOpět otázka. Neměli by se těmito aspekty společenské vědy zabývat a ne jen říkat nic lepšího než zastupitelskou demokracii nemáme. Sory, my s tím nic nenaděláme.
Viktor Šedivý
31.1.2024 13:16"Boj s CO2" se přeci týká jen těch zemí, kde je státním náboženstvím environmentalismus a vládnou oteplistické sekty.
Celému světu mimo oteplistů jsou tyhle hrátky ukradené - stejně jako třeba šábes dodržují jen židé.
Pavel Hanzl
31.1.2024 13:20 Reaguje na Viktor ŠedivýRichard Vacek
31.1.2024 18:12 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
31.1.2024 22:00 Reaguje na Richard VacekNěco změnit/předělat/přesunout, to mohou být značné náklady. A ty budou nutné kvůli klimatické změně. Jistě, katastrofa to nebude, pokud bude klimatická změna v rozumných mezích.
Pavel Hanzl
1.2.2024 08:35 Reaguje na Richard VacekJak je to možné, když se globální teplota zvýšila jen o nějakých +0,8°C??
No právě, změna o +1°C globálně dělá +8, - +10°C v extrému.
Pavel Hanzl
1.2.2024 08:43 Reaguje na Pavel HanzlŠestá zpráva IPCC píše o asi +5°C do konce století, pokud lidstvo něco zcela razantního neudělá. čus.
Jiří Svoboda
31.1.2024 14:51 Reaguje na Viktor ŠedivýPavel Hanzl
1.2.2024 08:45 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
1.2.2024 09:16 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.2.2024 09:45 Reaguje na Jiří SvobodaTady zjistéíte výrazné snižování emisí, což je účel celého.
Jiří Svoboda
1.2.2024 14:17 Reaguje na Pavel HanzlPodstatné je snižovat GLOBÁLNÍ emise, což tento systém nedělá.
Stoupající výkon ekonomiky je hlavně díky rozvoji vědy a techniky, který startující grýndýl zatím jen přibrzdil.
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:22 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
1.2.2024 15:41 Reaguje na Pavel HanzlVy máte takovou špatnou vlastnost. Když vidíte nějaký posun správným směrem, začnete jásat a snít, že už je to hotové a správně vyřešeno.
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:25 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
1.2.2024 15:47 Reaguje na Pavel HanzlMontovat FVE není žádné hi-tech. Hi-tech je u výrobců FVE komponent v Číně, kam náš grýndýl, naštěstí, nezasahuje.
Jiří Svoboda
2.2.2024 08:48 Reaguje na Pavel HanzlJarka O.
31.1.2024 14:45Jiří Svoboda
31.1.2024 14:55 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
31.1.2024 15:27 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
31.1.2024 15:50 Reaguje na Jarka O.Pavel Hanzl
1.2.2024 15:28 Reaguje na Jarka O.Pavel Hanzl
1.2.2024 15:27 Reaguje na Jarka O.Petr Blažek
31.1.2024 16:06Jiří Svoboda
31.1.2024 18:32 Reaguje na Petr BlažekRadek
31.1.2024 17:22Jiří Svoboda
31.1.2024 18:36 Reaguje na RadekRichard Vacek
31.1.2024 17:28Pak se zjistí, že klima se mění směrem, který je i pro člověka přínosem a který mu zajišťuje lepší podmínky než ty, které byly v předprůmyslové době.
Jiří Svoboda
31.1.2024 18:39 Reaguje na Richard VacekVladimir Mertan
31.1.2024 18:06„Přeměna Země v poušť solárních panelů a větrných generátorů stejně nezajistí dostatek energie. Možná by to ale učinilo planetu natolik neobyvatelnou, že by žádná energie nebyla potřeba.“
Jiří Svoboda
31.1.2024 18:42 Reaguje na Vladimir MertanMilan Vaněček
31.1.2024 23:07 Reaguje na Vladimir MertanJinak pan Moore není fyzik, ale původním povoláním je lesník a ekolog. Technice nerozumí, i když již dlouho vystupuje jako kanadský jaderný lobbysta (v Kanadě, v zimě-byl jsem tam- má jaderná svůj význam, podobně na Sibiři)
Vladimir Mertan
1.2.2024 07:18 Reaguje na Milan VaněčekSamozrejme ten úryvok je nadsadený, dôležitá je v článku história Zeme - súvislosť teploty a koncentrácie CO2 ako aj upozornenie Patricka Moora že z hľadiska rastlín je dnešná koncetrácia CO2 veľmi nízka a vo vrcholoch dôb ľadových sa blíži ku kritickej hladine 150 PPM kde začína kolabovať fotosyntéza.
Milan Vaněček
1.2.2024 08:59 Reaguje na Vladimir MertanMusíte uvažovat kvantitativně, ne jen ze svých bezprostředních dojmů o tom co se zrovna Vám líbí či nelíbí. Jestli má někdo na střeše černé FV panely nebo červené či černé tašky, to mne nerozčiluje...
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:22 Reaguje na Milan VaněčekDekarbonizace není jen o FV a e-autech, jak se nám snaží mnozí namluvit.
Milan Vaněček
1.2.2024 09:32 Reaguje na Jiří SvobodaTo VŠE je důležité a další mohou přidal ještě další důležité věci
Jiří Svoboda
1.2.2024 15:26 Reaguje na Milan VaněčekVladimir Mertan
2.2.2024 07:00 Reaguje na Milan VaněčekPetr Elias
1.2.2024 07:41 Reaguje na Vladimir MertanMiloš Zahradník
31.1.2024 19:51Je vědecky dobře podloženo, že nejvýznamnější příčinou / spouštěčem současného globálního oteplování je nárůst koncentrace CO2 v atmosféře, který působí jako skleníkový plyn. Toto vysvětlení sice může mít odpůrce, na druhou stranu neschopnost pochopit určité fyzikální jevy není argumentem proti vědeckým výsledkům.
Skeptici, k nimz se pocitam zpochybnuji, ze to je dobre "vedecky dolozeno"
a k druhe vete bych dodal, ze nejde jen o "urcite fyzikalni jevy" (jako treba v laboratori mereny "sklenikovy" uconek urcitych plynu) jde zde hlavne o velmi slozite dynamicke systemy kde urcit, ktery efekt je positivni a ktery negativni zpetnou vazbou neni vubec jednoduche. Vezmene dva z nejdulezitejsich cinitelu (kdyz opomineme ten treti, promenlive slunecni zareni, geologicke jevy jako sopky plus pusobeni biosfery, ktera
vubec neni v jakemsi rovnovaznem stavu a jejiz pusobeni na vyvoj klimatu
sotva lze popsat nejakym relativne jednoduchymi rovnicemi)
Oceany a oblaka. Jak presne jsou deje probihajici v oceanech a jejich interakce s obzdusim? Jaka je radiacni bilance ruznych typu oblaku?
Promena plynneho H_2 O v kolekci vodnich kapicek je zatracene dulezitym a tezko exaktne popisovanym jevem - ktery ma pritom zatracene velky vliv na celkovou radiacni bilanci. Je mozno vyzyvat k snizeni produkce CO_2
je mozno vyzyvat k tomu, aby domy mely bile strechy (sam se snazim prispet k zachrane Zemekoule tim, ze moje nove auto ma bilou barvu) atd. ale spocita tyhle afekty = a pokud je vetohodne nespocitace a nedosadite do nehrackovym rovnic popisujicich vyvoj klimatu, nejen pocasi - tak
stejne zadne vedecky oduvodnene zavery nemate a co opravdu zbyva, je jenom to prikladani pravitka ke grafu rostoucich teplot. Ano, ty asi opravdu rostou ale proc tolik hysterie kvuli tomu? (Na tuhle otazku se ale neda odpovedet zvysenou hysterii a pokrikem politiku, ideologu a pravniku povazujicich se za "vedce" ochranujici klima - tohle proste na nektere osoby - pochybovace, pocitam se k nim tez :) nepusobi...
Jiří Svoboda
31.1.2024 22:15 Reaguje na Miloš ZahradníkTakové řeči, že to může být tím a tím, ale to je moc složité tak to nejde spočítat, jsou opravdu jen plané tlachání. Musíte si ten model dostatečně zjednodušit, abyste mohl něco spočítat. A pak to publikovat a nechat to kritizovat vědeckou komunitu. A nezlobit se, když vás rozcupují. Jen se proboha nevydejte cestou Kalendy/Vinklera.
Miloš Zahradník
31.1.2024 23:09 Reaguje na Jiří Svobodarika se tomu mezi fyziky a matematiky "hrackovy model". Ten muze byt i velmi zajimavy pres svoji zdanlivou jednoduchost az primitivnost (vezmeme si treba takovy Isinguv model ferronagnetismu) ne primo tim, ze se na nem "da neco spocitat" ale ze umozni rekneme urcite kvalitativni pochopeni podstaty urciteho jevu. Malokdy ale rika neco presnejsiho o puvodnim slozitem systemu. (On existuje nejaky takovy model klimatu? O tom bych si dovolil vazne pochybovat. A prikladani pravitka nebo krivitka ke grafu - to opravdu jeste neni veda.) Nekdy ovsem ano, pak se za to davaji treba i Nobelovy ceny. Mimochodem G. Parisi je vyznamny fyzik a Nobelovu cenu asi zaslouzi - ale jeho zkoumani (nejen o chovani "spinglass" trochu o tom snad neco vim) nema NAPROSTO nic spolecneho s otazkou, jak zemsky klimat zavisi na koncentraci nejakeho plynu. Pokud je mi znamo, tak nikdo z opravdovych odborniku napr. soucasne teorie dynamickych systemu se nesnizil k tomu, aby se jakoukoliv formou pripojil k vykrikum ideologu a politiku, co nemaji sebemensi tuseni o slozitosti tohoto jevu o apokalypse, ktera nas ceka pokud neomezime emise toho "zloreceneho" sklenikoveho plynu pod uroven - kolik ze to momentalne podle "vedcu" cini, aby nenastal konec sveta? :)
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:28 Reaguje na Miloš ZahradníkMilan Vaněček
1.2.2024 09:40 Reaguje na Jiří Svoboda"Drastické vychýlení" je básnická licence, vyvolávání hysterie. A tady se musí člověk ptát: komu to slouží, kteří lidé na tom bohatnou (na úkor té drtivé většiny ostatních).
Technický pokrok nám umožnil, že na zemi může žít i 8 miliard obyvatel, číslo nepředstavitelné před 200 lety. A mohou mít dostatek energie, levné energie.
Petr Elias
1.2.2024 10:20 Reaguje na Milan Vaněčekvaber
1.2.2024 10:24 Reaguje na Milan Vaněčektakže je zcela zásadní pro teplotu na planetě, jak Země přijímá, odráží a vyzařuje energii, pokud předpokládáme ,že tok energie ze Slunce je konstantní
to ovlivňuje atmosféra, bez atmosféry je stav jako třeba na Měsíci docela jasný, jak se tam asi měnily teploty, myslím ty maximální ve dne a ty minimální v noci, v minulosti
Jiří Svoboda
2.2.2024 08:51 Reaguje na Milan VaněčekPavel Hanzl
1.2.2024 09:42 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
1.2.2024 15:53 Reaguje na Pavel HanzlMilan Vaněček
31.1.2024 22:31 Reaguje na Miloš ZahradníkMůj pohled na klima je zcela jiný - je to neuvěřitelně dokonalý systém zpětných vazeb který způsobuje že klima v období lidských civilizací je tak neuvěřitelně stabilní.
1)Věda by měla především zkoumat, proč to tak dokonale funguje, dříve jen pro tisíce či miliony obyvatel Země a nyní již pro 8 miliard obyvatel.
Místo toho se sociální inženýři zaměřují na jeden aspekt složení zemské atmosféry - koncentraci CO2. To je sice velmi důležitý aspekt pro fotosynthesu a tedy existenci života na zemi, ale jak můžeme vůbec tvrdit že je to velmi důležité (rozhodující) pro klima na zemi? Z fyzikálního hlediska optiky atmosféry totiž vyplývá (viz W. Happer, emeritní prof. Princeton Univ.) že i kdyby se současná koncentrace CO2 zdvojnásobila, tak to znamená (z hlediska "skleníkového efektu") nárust teploty jen o 1 stupeň.
2)Technika založená na nejnovějších vědeckých poznatcích a nové technologie již nyní umožňují vyrábět elektřinu levněji (fotovoltaika v určitých oblastech země) než spalováním uhlí či plynu. Auta nemusí spalovat benzin či naftu, elektromotor je technicky výhodnější.
Skladování elektřiny na GW škále a brzy již na TW škále je zcela reálné. Postupnou evolucí nastává na naší zeměkouli energetický přechod na obnovitelné zdroje elektřiny, ať si ho někteří přejí a jiní zase nepřejí. Domy na většině zeměkoule lze stavět jako energeticky soběstačné.
3) Bohužel vliv politiky a zvláště pak IPCC je negativní a vede k rozdmychávání hysterie, drahotě, válkám o zdroje,...
Petr Elias
1.2.2024 07:35 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
1.2.2024 08:46 Reaguje na Petr Eliasa protože jsem se zabýval spektroskopií VIS-IČ celý svůj profesní život tak vidím, že jeho klíčový argument o CO2 je správný a nemůže ho popřít ani IPCC.
On není popírač vlivu CO2, jen kvantitativně ukazuje jeho velikost na vyzařování tepla ze země do vesmíruresp zpět na zem.
Petr Elias
1.2.2024 09:20 Reaguje na Milan VaněčekJiří Svoboda
1.2.2024 09:39 Reaguje na Milan VaněčekPokuste se, prosím, překročit svůj stín.
Milan Vaněček
1.2.2024 09:54 Reaguje na Jiří SvobodaA řešení IPCC= škrtnout ty extrémy a vzít průměr, to již není vůbec fyzika, to je čistá politika a podvod.
Petr Elias
1.2.2024 10:18 Reaguje na Milan VaněčekDoporučuji třeba zde:
The Role of Water Vapor Feedback in Unperturbed Climate Variability and Global Warming (je to z 1999, tak to nebude nejaktuálnější ;) )
https://journals.ametsoc.org/view/journals/clim/12/8/1520-0442_1999_012_2327_trowvf_2.0.co_2.xml
Milan Vaněček
1.2.2024 12:42 Reaguje na Petr EliasAle ty vazby jsou komlikované a navzájem provázané. Potřebujete kvantitativní modely ale s přesnými experimentálními vstupy (a někdy ani to nestačí).
Jiří Svoboda
2.2.2024 15:02 Reaguje na Milan VaněčekPřece věda je i o tom, že vezme to nejlepší, co aktuálně má, a to pořád zpřesňuje.
Takže když má vodní pára pozitivní zpětnou vazbu, klima se zhroutí? To rozhodně nikoliv. Je tu spousta jevů s negativní zpětnou vazbou, které to mohou zachránit - třeba teplotní závislost vyzařování T^4.
Ta komplikovanost zpětných vazeb ce zjevně projeví tehdy, když by se Země dostávala do nového mnohem teplejšího stavu klimatické rovnováhy, ze kterého by se velmi těžko vynaňovala. To by mohlo nastat po překonání tzv. bodu zvratu. Ano, na pořádné stanovení tohoto bodu jsme dnes asi opravdu krátcí.
Ladislav Metelka
1.2.2024 10:18 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
1.2.2024 12:45 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.2.2024 12:47 Reaguje na Milan VaněčekMiloš Zahradník
1.2.2024 10:35 Reaguje na Milan VaněčekJak se meni oblacnost napr. nad rovnikovymi oblastmi v poslednich desetiletich? Bez znalosti takovychto dat
se preced nedaji delat zadne rozumne zavery o tom tom slozitem systemu kde spolupusobi spousty kladnych a zapornych zpetnych vazeb
Ladislav Metelka
1.2.2024 10:41 Reaguje na Miloš ZahradníkJiří Svoboda
1.2.2024 11:37 Reaguje na Miloš ZahradníkKdyž jablko padá ze stromu, stačí mi pro přijetí tohoto faktu znát Galileův zákon. Nepotřebuji k tomu obecnou teorii relativity ani gravitony.
Milan Vaněček
1.2.2024 12:49 Reaguje na Jiří SvobodaLadislav Metelka
1.2.2024 12:54 Reaguje na Milan VaněčekJiří Svoboda
1.2.2024 16:06 Reaguje na Milan VaněčekKdyž jablko padá ze 4 m ze stromu pak pro velmi dobrý odhad doby pádu opravdu stačí 2h=gt2.
Jiří Svoboda
1.2.2024 15:57 Reaguje na Milan VaněčekJiří Svoboda
1.2.2024 09:34 Reaguje na Milan VaněčekProsím, zaměřte diskusi tímto směrem.
Milan Vaněček
1.2.2024 09:58 Reaguje na Jiří SvobodaA díky tomu se celý navrhovaný systém hroutí, je nerealizovatelný v reálném světě.
Jiří Svoboda
1.2.2024 11:25 Reaguje na Milan VaněčekDupání levou nožkou jako malé trucovité dítě opavdu není argument.
Petr Elias
1.2.2024 07:18 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
1.2.2024 10:41 Reaguje na Petr Eliasposlednich 30 let ci pravitkem narovnany prubeh teplot za "vhodne vybrany" usek let) nepouziva. Je jich naproste minimum, pravitko jeste zakladnim pracovmnim nastrojem politickych klimatologu v poslednich desetiletich :)
Ladislav Metelka
1.2.2024 10:43 Reaguje na Miloš ZahradníkHonza Honza
1.2.2024 07:04Nejdřív asi musím připravit podmínky, aby syn dostudoval, aby se něco podařilo. Třeba hledat úložiště energie, dokud není, posilovat JE! Ne dávat pokuty, ty to mají vyřešit! To jsou bláboly!
Ne dumat nad tím, jestli oteplení způsobuje CO2.
Hledat efektivní řešení! Posilovat přírodu, aby oteplení vydržela. Ne chtít vše, diverzifikaci, stepní oblasti, které přírodu přehřívají. Zachytávat vodu, měnit zemědělství, lesnictví. Jenom výstavba JE bude stát bilion. Další bilion do podpory OZE, když není úložiště? Kdo to zaplatí? Museli bychom mít vyrovnaný stát. rozpočet, reformy- důchodovou, zdravotní, školskou, stát. správy. Přejít na euro. Hospodářství musí fungovat, ne být stále v recesi. To jsou podmínky! Ne pokuty, proboha, co píšete za blbosti!
Pavel Hanzl
1.2.2024 08:56 Reaguje na Honza HonzaDobrej nápad. Čadit uhláky a dýzly a sledovat, jak teplota v létě poleze přes +40°C, na což si už adaptaci tak rychle neuděláme. Za pár let už to bude k padesáti a to je pro naši přírodu konečná.
Milan Vaněček
1.2.2024 09:10 Reaguje na Pavel HanzlA když jsme zde na zemi měli od začátku průmyslové revoluce nejprve přechod na uhlí a výrobu elektřiny z uhlí, neznamená to, že dřívější výroba třeba ve vodních elektrárnách zanikla.
Totéž po nástupu ropy a později plynu, uhlí nezaniklo, jen se omezuje a nárust jde převážně do novějších zdrojů.
Pak přišla jaderná energetika, bohužel předčasně, nebyly vyřešeny základní bezpečnostní otázky a velké havarie ji zastavily a utlumily.
No a v tomto století začíná renesance starých OZE (voda, biomasa, vítr) plus nástup hi tech výroby elektřiny přímo z energie ze Slunce=fotovoltaika.
To neznamená, že zcela vytěsní staré zdroje, bude je jen pozvolna vytlačovat a hlavně bude uspokojovat nárust potřeby elektřiny v Asii a Africe plus všude tam, kde budou chtít mít elektřinu čistou, bezodpadovou, vše plně recyklovatelné.
Jiří Svoboda
1.2.2024 09:50 Reaguje na Milan VaněčekPavel Hanzl
1.2.2024 09:56 Reaguje na Milan VaněčekJiří Svoboda
1.2.2024 09:45 Reaguje na Honza HonzaJiří Svoboda
6.2.2024 11:35 Reaguje naLadislav Metelka
6.2.2024 11:45 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
7.2.2024 12:05 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
7.2.2024 12:06 Reaguje na Jiří SvobodaMiroslav Vinkler
1.2.2024 09:10Z mého pohledu nevykazuje žádnou zjevnou chybu. Je jednoduchý,logický a jeho realizací bychom získali prostředky pro dekarbonizaci a na straně spotřeby mohli koncepčně a předvídatelně ovlivňovat objem uhlíkových komodit i s přihlédnutím k regionálních specifikům - bohatá , průměrná nebo chudá společnost.
Dovedu si také představit , kolik pana Svobodu jeho iniciativa stála . Je dobře, že stále mezi námi žijí jedinci, kteří neváhají společnosti nabídnout smysluplné věci, ať už se jedná o materiální produkty , anebo jako v tomto případě věci nemateriální povahy, ale neméně důležité.
A jak to celé dopadne ? Bohužel , zde jsem spíše skeptik neboť zatím není tzv. společenská objednávka , ale jak se říká "všeho do času".
Pavel Hanzl
1.2.2024 09:24 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
1.2.2024 09:54 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
1.2.2024 09:20Tohle má přece zcela neprůstřelnou argumentační váhu, taky proto, že odpůrci tohoto tvrzení zcela běžně publikují a nikdo není cenzurován.
A stálé paraargumenty, že se "sociální inženýři zaměřují jen na CO2" jsou taky nesmylné. Jednat to nepublikují žádní "soc. inženýři", ale vědci, za druhé se zabývají úplně vším, co si dovedeme vůbec představit.
Milan Vaněček
1.2.2024 10:01 Reaguje na Pavel HanzlLadislav Metelka
1.2.2024 10:21 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
1.2.2024 10:50 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je politika, ne věda.
Ladislav Metelka
1.2.2024 10:53 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
1.2.2024 11:02 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.2.2024 11:19 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
1.2.2024 11:52 Reaguje na Ladislav Metelka2) umíme modelovat skutečné rozložení všech mraků na zeměkouli a to, kdy mrak zvyšuje nebo naopak snižuje globální teplotu (tj dynamiku a různou funkci různé oblačnosti pro zápornou či kladnou zpětnou vazbu?)
3) proč se fyzika klimatu nechala ovlivnit a přešla k diskusím typu alarmista versus popírač?
Předem děkuji.
Ladislav Metelka
1.2.2024 12:03 Reaguje na Milan Vaněčekad 2) neumíme a nikdy umět nebudeme, v tom hraje velkou roli turbulence a tu nelze analyticky popsat. Vliv mraků na teplotu ale do značné míry modelovat lze. Záleží na výšce a složení mraku (led, voda), jeho průhlednosti a také na denní nebo noční době.
ad 3) nerozumím, fyzika atmosféry je jen jedna a nemá nic společního s těmi diskusemi.
Milan Vaněček
1.2.2024 12:33 Reaguje na Ladislav MetelkaAle 4) pro stabilu klimatu bude podle mne důležitější to, co má větší setrvačnost a hmotnost=oceány a proudění v oceánech. I pevnina.
5) pořád si nedovedu vysvětlit jednu věc: argumentaci prof. Happera určitě znáte, "vliv CO2 je blízko saturace".
Co to znamená: že před průmyslovou revolucí byla koncentrace CO2 nízká, když se o něco zvýšila (třeba 50ppm) tak efekt se lineárně zvyšoval. Ale když se blížíte saturaci, tak už dalších 50ppm moc neznamená a dalších 50ppm znamená jestě méně.
Čili vliv na oteplování by měl být největší v době starší, třeba před 2. svět, válkou a teď by měl stále klesat. Růst o 50ppm v současnosti už znamená z hlediska čistě skleníkového efektu méně než znamenal kdysi. To je spektroskopie.
Ladislav Metelka
1.2.2024 12:41 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
1.2.2024 12:51 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Hanzl
1.2.2024 12:53 Reaguje na Milan VaněčekLadislav Metelka
1.2.2024 12:57 Reaguje na Milan VaněčekPavel Hanzl
1.2.2024 12:52 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.2.2024 12:59 Reaguje na Pavel HanzlPetr Elias
1.2.2024 13:04 Reaguje na Milan Vaněčekhttps://www.youtube.com/watch?v=TVBDMeuHq_U
https://www.realclimate.org/index.php/archives/2007/06/a-saturated-gassy-argument/
https://skepticalscience.com/saturated-co2-effect-advanced.htm
Ladislav Metelka
1.2.2024 13:15 Reaguje na Petr EliasMilan Vaněček
1.2.2024 17:23 Reaguje na Petr EliasTypický hlasatel jediné pravdy bez vědeckých argumentů.
To je ostuda takhle s tím argumentovat.
Jinak v těch dalších odkazech Vy točíte hodně staré věci, mě by zajímala Vaše (nebo někoho jiného) reakce na nový článek:
Atmosphere and Greenhouse Gas Primer
W. A. van Wijngaarden1 and W. Happer2
1Department of Physics and Astronomy, York University, Canada
2Department of Physics, Princeton University, USA
March 3, 2023
publikovaná arXiv:2303.00808v1
Nějaké vědecké argumenty, které by jste napsal jako referee této publikace.
Předem děkuji (bez ironie).
Petr Elias
2.2.2024 09:46 Reaguje na Milan VaněčekTo video je ukázka mýtu o saturaci, který Happer šíří už xx let. Pokud to vidět nechcete a chcete jen věřit Happerovi (asi proto že je mimo ,,mainstream,,), tak to už je váš boj.
A co bych měl na ten primer říkat? Kromě toho, že tam píše o nikým nepotvrzené hypotéze Lindzena o iris jako o negativní zpětné vazbě, bagatelizuje pozitivní zpětné vazby (navíc nic podrobného tam o vazbách nepíše), blábolení o tom jak alarmisté potřebují silné zpětné vazby a o nefungujících modelech, tak tam není nic nového.
Pavel Hanzl
1.2.2024 12:45 Reaguje na Ladislav MetelkaRadim Polášek
1.2.2024 09:23Pavel Hanzl
1.2.2024 09:31 Reaguje na Radim PolášekPořád nechápu, proč bychom měli pomocí nejnovějších hi-technologií zchudnout? V historii to bylo vždy přesně naopak a dnes se stačí podívat na státy, které jsou dál, než Evropa a postupují rychleji, tak i lépe prosperují.
Myslím tím Čínu (500 mld. dolarů investic do OZE), nebo USA s 600 mld., proti EU se 150.
Jiří Svoboda
1.2.2024 11:06 Reaguje na Radim PolášekČlánek je o tématu 2) a kdyžtak zkuste o tomto přispět do diskuse.
Jiří Svoboda
6.2.2024 11:32 Reaguje naHonza Honza
1.2.2024 09:59Se sbídačeným hospodářstvím se neudělá nic! Nemůžu pokutami podlomit hospodářství a potom chtít nápravu za miliardy- biliony.
Podívejte se, jak to dělá Čína. Podporuje OZE, přitom hospodářství nebankrotuje.
Všechna opatření musí mít smysl, OZE bez úložiště je jen drobná pomoc!
Budou scházet peníze na smyslpné řešení - např. JE.
Hospodářství musí být v pořádku, ne zadlužené, ne podpora důchodců, sociální výdaje apod, přitom všichni máme drahou elektřinu, po pokutách bude předražené topení - takhle klimatický problém nevyřešíme!
Milan Vaněček
1.2.2024 10:07 Reaguje na Honza HonzaNa rozdíl od Vámi uváděného klimatického problému. Variabilní klima tu bylo vždy (ale měli bychom striktně vědecky studovat proč je dlouhodobě tak stabilní). Porozumět tomu.
Pavel Hanzl
1.2.2024 12:43 Reaguje na Milan VaněčekJiří Svoboda
1.2.2024 11:12 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
1.2.2024 12:21 Reaguje na Jiří Svobodaposilovat přírodu, zavodnění zastínění, co nejvíce lesa. Upravit zemědělství, lesnictví, zastiňovat stavby, města vegetací, zachytávat vodu.
Podporovat smyslplnou elektrifikaci: JE, podporovat výzkum OZE (hlavně k hledání energ. úložiště, ekolog. recykl. baterií.) Jinak ale do OZE nedávat biliony, když ještě není úložiště, co s energií budete v létě dělat? - hledat její smyslplné využití- např. drtiče odpadů, přečerp. elektrárny, efekt. výrobu vodíku apod. Zatím to ale masivně nefunguje! Nejdřív je třeba vše připravit, pak teprve program rozjet! Zahrádkář musí nejdřív mít vodu, půdu, pak teprve jde kupovat osivo! Ne si dávat pokuty, když nic nemám!
Hlavně ale držet hospodářství, aby fungovalo, aby byly na všechno peníze, i když se hned všechno nedaří. Čína do OZE masivně investuje, protože má peníze. Hospodářství jí ale funguje, stále má vysoký růst.
Zadlužování za Babiše je špatně. Bez reforem to nejde. Nízký hosp. růst za koalice taky špatně. Nezastrop. cen energií- špatně, vysoké ceny potravin- špatný výkon antimonop. úřadu.
Pavel Hanzl
1.2.2024 15:10 Reaguje na Honza HonzaA my? Minulá vláda provedla praktický rozvrat státních financí a zablokovala růst, dnes obsruuje a blokuje jakékoliv řešení, vlastní nenabízí žádné. Fiala vláda se snaží to spravit, jak dobře nedokážu posoudit, ovšem s touhle koulí na noze se to dařit snad ani nemůže.
A to řešení? Jednoznačně ve volbách vypráskat destrukční strany putinovy páté kolony je předpokdlad nutný a doufejme, že i dostačující.
Honza Honza
2.2.2024 07:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.2.2024 09:53 Reaguje na Honza HonzaVláda se snaží s opozicí spolupracovat, ovšem většinou to nejde. Ta je zásadně proti, obstruuje, podráží, polizuje i Ústavní soud a vlastní řešení nemá a trvale lže.
Jiří Svoboda
1.2.2024 16:25 Reaguje na Honza HonzaEnergetika by měla být řízena trhem modifikovaným důsledně oceněným uhlíkem. Pak se bude rozvíjet způsobem, jak popisujete.
Honza Honza
2.2.2024 07:16 Reaguje na Jiří SvobodaHonza Honza
2.2.2024 07:23 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž hoří, tak požárník vytahuje hadici, nezkoumá, proč začalo hořet. Když zahrádkáři dochází voda ve studni, nekupuje si elektroauto.
Až teprve udělám nezbytné první kroky, tak přemýšlím co dál. Ale v p r v n í řadě musím tyto kroky udělat- tj. adaptovat přírodu, zachycovat vodu, musím na to mít peníze, předpoklady, nařízení, vyyhlášky...
Jiří Svoboda
2.2.2024 09:22 Reaguje na Honza HonzaJá mám dojem, že jsme na stejné lodi, akorát na ní zastáváme různé funkce.
Zajímavé by mohlo být představit si, jak by svět dlouhodobě fungoval, kdyby se nám podařilo veškerou vodu zadržovat a nepouštět žádnou vodu do vodotečí. Pak by voda v oceánech neustále klesala a tudíž by se musela hromadit na pevnině. Naštěstí lze takové věci dělat len do určité míry.
vaber
2.2.2024 10:11 Reaguje na Jiří Svobodajaké byly ty ledová doby když se oceán tak dobře vypařoval a jaké bylo na planetě klima
Ladislav Metelka
2.2.2024 10:14 Reaguje na vabervaber
2.2.2024 09:38 Reaguje na Jiří Svobodaměla přinést pokles emisí ,poklesly?
omezení pálení uhlíku znamená pokles výroby energie, ale pokles se nekoná,protože to by museli lidé šetřit a to některé lidi rozpálí do běla,
jaké máme možnosti nahradit pápení uhlíku při výrobě energie?
OZ ,voda ,vítr soláry mají velké nevýhody ,biomasu nepočítám,to je také jen pálení uhlíku ,
pálení vodíku? kde jej vezmeme bez velké spotřeby energie při jeho výrobě
jaderná energie, je k ní silný odpor,
a co dalšího máme k výrobě energie ,nic ,jen pálení uhlíku,
kolik špinavých zdrojů energie se zrušilo kvůli uhlíkové dani? moc ne ,zrušily je administrativní zásahy
Jiří Svoboda
2.2.2024 12:35 Reaguje na vaberJsou obrovské rozdíly v tom, jak je (může být) uhlíková daň realizována. Pro ochranu klimatu není lepší motivační nástroj než jsou peníze. Musí to být ale děláno správným způsobem. Ten současný je zoufalý s důsledky, které popisujete.
Honza Honza
2.2.2024 13:11 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
2.2.2024 15:19 Reaguje na Honza HonzaJarka O.
2.2.2024 13:51 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
2.2.2024 15:26 Reaguje na Jarka O.Ono je jednoduché říci nastolíme mír a budeme stavět jaderky a spalovny. Možná máte kouzelný proutek...
Pavel Hanzl
1.2.2024 12:35Klíčovou ropáckou zemí je Rusko, které je zcela fatálně a přímo životně závislé na kšeftu s fosilními palivy a grýndýl je pro ně smrtelné nebezpečí. A my jsme pod tvrdým tlakem hybridní války a ropácké demagogie jsou logicky její součástí.
Jiří Svoboda
1.2.2024 16:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.2.2024 21:41 Reaguje na Jiří SvobodaZan K.
1.2.2024 17:56Jiří Svoboda
2.2.2024 15:29 Reaguje na Zan K.Milan Vaněček
1.2.2024 18:26arXiv:2303.00808v1
a níže je text Abstraktu tohoto článku z roku 2023
Porovnejte to prosím s pamfletem na YouTube,ktrý mi doporučil pan Petr Elias
https://www.youtube.com/watch?v=TVBDMeuHq_U
a utvořte si svoje mínění
Abstract
We discuss the basic ways greenhouse gases aect radiation transfer in Earth's atmo-
sphere. We explain how greenhouse gases like water vapor, H2O, or carbon dioxide,
CO2, dier from non-greenhouse gases like nitrogen, N2, or oxygen, O2. Using simple
thermodynamics and
uid mechanics, we show that the atmosphere of a planet with
suciently high concentrations of greenhouse gases must develop a convecting tropo-
sphere between the surface and the tropopause altitude. The planet must also develop
a non-convecting stratosphere for altitudes above the tropopause. In the simplest
approximation of an atmosphere that is transparent to sunlight and has frequency-
independent opacity for thermal radiation (an infrared gray atmosphere), one can nd
simple formulas for the tropopause altitude, and for the altitude proles of pressure
and temperature. The troposphere is nearly isentropic and the stratosphere is nearly
isothermal. The real atmosphere of the Earth is much more complicated than the sim-
ple model, but it does have a troposphere and a stratosphere. Between the surface and
the tropopause the entropy per kilogram of real tropospheric air increases slowly with
altitude. The entropy increases much more rapidly with altitude in the stratosphere.
The stratosphere has a nearly isothermal lower part and a hotter upper part due to
absorption of solar ultraviolet radiation by ozone. The thermal opacity of the real
atmosphere has a complicated frequency dependence due to the hundreds of thousands
of vibration-rotation transitions of its greenhouse molecules. Unlike the simple model
where nearly all radiation to space originates at the tropopause altitude, radiation to
space from Earth's real atmosphere originates from both the surface and all altitudes
in the troposphere. A small additional amount of radiation originates in the strato-
sphere. When these complications are taken into account, model calculations of the
thermal radiation spectrum at the top of the atmosphere can hardly be distinguished
from those observed from satellites.
Milan Vaněček
1.2.2024 20:21 Reaguje na Milan VaněčekA co se týče argumentu, že tento článek pana Svobody není o fyzice efektu globálního oteplování a tedy tato diskuse je zbytečná,
tak já si myslím, že zajímavé úvahy a návrhy pana Svobody musí stát na pevných fyzikálních základech - jinak nemají smysl.
Jiří Svoboda
2.2.2024 09:46 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 09:56 Reaguje na Jiří SvobodaAle to by asi nebylo zajímavé a výdělečné.
Ladislav Metelka
2.2.2024 10:10 Reaguje na Milan Vaněčekvaber
2.2.2024 10:21 Reaguje na Ladislav Metelkavšude slyším ,že za vzrůst teplot může CO2 ,tedy CO2 rozhoduje o tom jaká bude budoucnost a tu se modely snaží předpovědět ,nebo to tak není?
proč omezujeme CO2
Ladislav Metelka
2.2.2024 10:25 Reaguje na vaberMilan Vaněček
2.2.2024 10:30 Reaguje na Ladislav MetelkaJaký je vliv mraků ve srovnání s vlivem CO2 na globální oteplování? Kolikanásobně je vyšší?
Promiňte, že pořád vrtám do té fyziky, ale IČ spektroskopii dělám, jako jen část mé práce, skoro celý život.
Já podporuji ekologii, velmi aktivně pracuji v oboru vylepšování fotovoltaických článků a na nových přístupech k fotovoltaice,
ale ta současná uměle vyvolávaná uhlíková hysterie, silně podporovaná jadernou lobby (pro ni je to existenční boj) mi silně vadí.
Ladislav Metelka
2.2.2024 10:37 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 10:48 Reaguje na Ladislav MetelkaA taky je mi jasné, že modelovat proudění (plynů i kapalin) je strašně obtížné, a že v tom budou slabiny (nedostatečnost) současných modelů.
Ladislav Metelka
2.2.2024 11:04 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 11:35 Reaguje na Ladislav MetelkaAle ta vlna oteplení, ochlazení, oteplení s periodou stovek let tu v naší nedávné křesťanské historii již byla, a to bez průmyslové revoluce a emisí CO2.
Myslím, že vliv vody (vodní páry a oceánů) je ten důležitý termostat, co pořád drží klima vhodné pro lidi na Zemi.
Jarka O.
2.2.2024 13:42 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
2.2.2024 13:56 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
2.2.2024 14:36 Reaguje na Ladislav MetelkaEnergie může pomoct oxidacím.
Rozp. CO2 ve vodě je výborná ve srovnání s metanem, dusíkem, kyslíkem, argonem: asi 3,3 g·l−1 při 0 °C, 1,7 g·l−1 při 20 °C, při 1013 hPa.
Rozp. O2 14,16 mg/l při 0 °C.
Ladislav Metelka
2.2.2024 14:44 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
4.2.2024 08:24 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
4.2.2024 21:43 Reaguje na Jarka O.Milan Vaněček
2.2.2024 11:40 Reaguje na Ladislav MetelkaAle proč ho ta komunita "oteplovačů" tak nesnáší?
Ladislav Metelka
2.2.2024 11:43 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 11:49 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
2.2.2024 11:55 Reaguje na Milan VaněčekA striktně vzato - ta lineární oblast není přesně lineární.
Milan Vaněček
2.2.2024 12:03 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
2.2.2024 12:17 Reaguje na Milan VaněčekPetr Elias
2.2.2024 12:01 Reaguje na Milan VaněčekJiří Svoboda
2.2.2024 12:39 Reaguje na Milan VaněčekKde máte pořád problém?
Ladislav Metelka
2.2.2024 12:42 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
2.2.2024 12:58 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
2.2.2024 13:01 Reaguje na Jiří SvobodaMilan Vaněček
2.2.2024 13:13 Reaguje na Ladislav MetelkaTipnul bych si že tento vliv je silnější.
A pan Metelka by mohl prozradit, jak nastavují kvantitativně ten vliv negativní zpětné vazby a ten od positivní zpětné vazby,
každý je převážně v jiném spektrálním oboru.
Ladislav Metelka
2.2.2024 13:25 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 13:33 Reaguje na Ladislav MetelkaI ten Váš vliv positivní zpětné vazby si každý může ověřit třeba teď v zimě srovnáním nočních teplot při jasné resp zamračené obloze.
Obojí jsou věci lokálně lehce ověřitelné, ale jak to vypadá celosvětově, v dlouhodobém průměru....
Ladislav Metelka
2.2.2024 13:42 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 14:23 Reaguje na Ladislav MetelkaZůstaňme raději u toho H2O.
Ladislav Metelka
2.2.2024 14:35 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 16:49 Reaguje na Ladislav MetelkaTo ví snad každý fyzik, že nanočástice, mikročástice,...mají různé některé vlastnosti (třeba rozptyl světla, ...) než pevná tělesa či kapaliny.
Jiří Svoboda
2.2.2024 15:36 Reaguje na Milan VaněčekZačněte si, prosím, vážit času ostatních diskutujících.
vaber
2.2.2024 10:02 Reaguje na Milan Vaněčekže bylo klima dlouhodobě stabilní? těžko říct, pokud někdy planeta byla ledová koule, nebo roztály všechny ledovce ,nepovažoval bych to za stabilní a pro vyšší živočichy doslova eliminující klima,
ale to nic neříká o tom co se stane v budoucnosti, Země je jako vesmírné těleso naprosto unikátní ,má podmínky pro život a kdyby kdyby tyto podmínky zmizely, stala by se jen typickou ,správnou planetou, kterých je ve vesmíru drtivá většina, takže je opravdu zázrak ,že se zde takové podmínky zatím udržují, ale určitě někdy zmizí,
Jiří Svoboda
2.2.2024 15:48 Reaguje na vaberProto se na současnou klimatickou změnu můžeme, prozatím, dívat jako na odchylování se od stabilního klimatu vyvolaným hodně vážnými jistě detekovatelnými příčinami. Které to jsou, to je dobře známo. Někteří jim ale nevěří, přestože jiná vysvětlení nejsou schopni podat. A tak aspoň diskutují na Ekolistu.
vaber
3.2.2024 09:18 Reaguje na Jiří Svobodaurčil se hlavní viník, CO2 ,možná velice zjednodušený pohled, ale pokud v minulosti bylo množství CO2 v atmosféře mnohem a mnohem větší, měla by být teplota také mnohem vyšší a co tomu řekl život na planetě, život potřebuje tu správnou teplotu,
již dnes při velice nízké koncentraci CO2, v porovnání s minulostí ,stoupají teploty k 50°C a to je hranice života a smrti pro vyšší organizmy,
na kolik stupňů tehdy vystoupaly teploty při obsahu CO2 v řádu procent
Jiří Svoboda
4.2.2024 19:18 Reaguje na vaberNěco musí teplotu Země narušovat jako primární příčina. Přírodní jevy, ty se za posledních 100 let moc nezměnily, takže nám zbývá činnost člověka. Primární antropogenní příčinou může být změna CO2 a jiných skleníkových plynů kromě vodní páry, produkce tepla, změna albeda... To se dá vyhodnotit a tam vítězí CO2.
Pak tu máme sekundární jevy spojené s nárůstem teploty z primárních příčin jako je navýšení obsahu vodní páry a tudíž i skleníkového jevu, tmavnutí povrchu táním bílého příkrovu, emise dalších skleníkových plynů táním a rozkladem permafrostu, nárůst požárů, změna oblačnosti... To lze zahrnout jako zpětné vazby zesilující/ zeslabující primární příčiny oteplování.
Ještě tápete?
V řádu miliard let zpět Slunce hřálo mnohem méně. Ono se pořád "rozjíždí"
vaber
5.2.2024 09:29 Reaguje na Jiří Svobodapřírodní vazby zesilující i zeslabující tu byly dříve také a obsah CO2 zřejmě ještě větší,
pak se ptám ,jaká byla teplota, při vysokém obsahu CO2, v minulosti?
kolik tu máme skleníkových plynů dnes se dá měřit a teplota taky ,kolik bylo v minulosti říkají odborníci také že znají,
prý znají i teploty v minulosti ,
z toho by se dalo odvodit jak je dnešní stav kritický i jak se zvýší teplota když stoupne obsah skleníkových plynů,
teorii o rozjíždění Slunce jsem ještě neslyšel, tedy že v minulosti svítilo méně, jen se prý někdy zvětší ,
logické by bylo ,že dříve svítilo víc , vyhořívá,
já vím že odborníci říkají, že bude fůze dalších prvků ,po vyhoření vodíku ve Slunci, až do železa
Jiří Svoboda
5.2.2024 12:23 Reaguje na vaberJá si myslím, že vytahovat historické příklady je zavádějící/matoucí, protože informace z minulosti jsou velmi kusé, současná klimatická změna je bezprecedentně rychlá (až na klimatické katastrofy) a nebyl antropogenní faktor.
Co kloudného nám tedy může historie říci k pochopení současného oteplování? Podle mého jen to, že tehdy to probíhalo výrazně jinak a z jiných příčin, než dnes. Vytahovat historii je tedy povětšinou nerelevantní
vaber
6.2.2024 08:53 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
6.2.2024 11:26 Reaguje na vaberNeznám nikoho, kdo by to VŠECHNO sváděl na CO2. Všeobecně se tvrdí že CO2 má dominantní podíl na současném globálním oteplování a nikdo zatím nenašel a nezargumentoval významnější příčinu.
Petr Elias
2.2.2024 09:47 Reaguje na Milan VaněčekJiří Svoboda
2.2.2024 12:55 Reaguje na Petr EliasMilan Vaněček
2.2.2024 13:26 Reaguje na Jiří SvobodaLadislav Metelka
2.2.2024 13:27 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 13:35 Reaguje na Ladislav MetelkaTak se snad ptají jen novináři....
Ladislav Metelka
2.2.2024 13:43 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 14:20 Reaguje na Ladislav MetelkaUvažujte prosím, že ve dne je to o záření Slunce na zhruba 5500 K a v noci je to o vyzařování Země na zhruba 300 K či méně.
Ladislav Metelka
2.2.2024 14:33 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 15:42 Reaguje na Ladislav MetelkaNa druhou stranu, Slunce i přes tu obrovskou vzdálenost je mnohem silnější zdroj ale to je kompensováno střídáním dne a noci na cca 1/2 a pak, obdobně jako uzávěrkou clony foťáku, je omezeno oblačností. Ale změny oblačnosti mohou být velké a zdroj je velmi silný.
Oproti tomu zdroj Země je slabý a například zvyšování jeho "ohřívání skleníkovým efektem následkem CO2 růstu"je už blízko saturace.
Já nezpochybňuji nutnou rovnováhu, viz ta Vaše Wikipedie, to je fyzikální zákonitost, ani tu mírnou nevyváženost (odhadovanou na ...)
Musíte však jít do mnohem větší hloubky, než je to co mi ukazujete v triviálních odkazech
Jiří Svoboda
2.2.2024 15:56 Reaguje na Milan VaněčekChápete, že konstantní příspěvek nemůže přispívat ke změně?
Milan Vaněček
2.2.2024 16:00 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
2.2.2024 20:03 Reaguje na Milan VaněčekPokud vím, tak ten závěr je neutrální a vyhodnocen jako nepodstatný. Ale mohu se mýlit a vy mi představíte jiné výsledky.
Ladislav Metelka
2.2.2024 19:18 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 20:49 Reaguje na Ladislav MetelkaJenom něco z vlastní zkušenosti: když se mi v mém oboru podařilo intuitivně najít novou spektroskopickou metodu a interpretaci, tak mě ještě víc než 5 let trápila nejistota, zda to je všechno správně. A dost lidí to vyvracelo, hodně jich to potvrzovalo, pak to upřesňovalo, nakonec to američani potvrdili serií experimentálních metod mě nedostupných, no a za 10-15 let už to bylo v knihách, ...
A už tomu i věřím že je to tak správně.
U současné klimatologie mi chybí ta oponentura, jako by byli všichni placeni z grantů, že to potvrdí.
Takhle nevzniká vědecké paradigma.
Ale jako vědecký problém, klimatická věda je skvělé, otevřené interdisciplinární téma.
Doufám, že ten politický boj okolo toho skončí vítězstvím rozumu...
Ladislav Metelka
2.2.2024 20:55 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 21:16 Reaguje na Ladislav MetelkaKlimatologie ještě není v takovém stavu, aby se její předpovědi experimentálně naplńovaly, na to jestli je něco klima nebo jen počasí musíte čekat kolik? 20, 30, 50 let? A proxy data nejsou skutečná data o teplotě, a detailní mapování teplot po celé zeměkouli taky není jednoduchá záležitost.
Já bych měl pořád nejistotu, tady by mě trvalo asi víc než 5 let (spíš 40) než bych získal tu Vaši jistotu.
Ladislav Metelka
2.2.2024 21:19 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
2.2.2024 21:30 Reaguje na Ladislav Metelkanebo je to pár lokálních dat?