https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-svoboda-je-lidstvo-schopno-odvratit-nebo-aspon-vyrazne-zmirnit-globalni-klimaticky-rozvrat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Svoboda: Je lidstvo schopno odvrátit nebo aspoň výrazně zmírnit globální klimatický rozvrat?

31.1.2024
Vděčíme mu za hodně. Ale už ho potřebujeme nechat v zemi.
Vděčíme mu za hodně. Ale už ho potřebujeme nechat v zemi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Podle grafu vývoje globální teploty se za posledních 40 let oteplilo o 0,8 °C a křivka růstu globální teploty nemá tendenci ustávat, spíše zrychluje. Je vědecky dobře podloženo, že nejvýznamnější příčinou / spouštěčem současného globálního oteplování je nárůst koncentrace CO2 v atmosféře, který působí jako skleníkový plyn. Toto vysvětlení sice může mít odpůrce, na druhou stranu neschopnost pochopit určité fyzikální jevy není argumentem proti vědeckým výsledkům. Koncentrace CO2 je navyšována hlavně spalováním fosilních paliv. Jenže naše civilizace se v uplynulých dvou stoletích rozvinula do dnešní podoby hlavně díky využívání fosilních paliv ve fungujícím tržním prostředí. Téměř vše, co kolem sebe dnes vidíme, je spojeno se spalováním fosilních paliv nebo jejich využitím jako chemické suroviny. Pokud potřebujeme výrazně zmírnit či zastavit globální klimatickou změnu, nezbývá než spalování fosilních paliv drasticky omezit a v zemi ponechat zbytek základního kamene naší civilizace. Zmírnění rychlosti současné globální klimatické změny představuje bezprecedentně náročný a nákladný úkol gigantického rozsahu ve složitosti, prostoru i čase.
 

Co kdyby nám fosilní paliva začala docházet

V našem mládí (v sedmdesátých letech) nás strašili předpovědí, že fosilní paliva brzy dojdou a lidstvo zůstane bez těchto úžasných koncentrovaných zdrojů energie, které se na Zemi díky fotosyntéze utvářely stovky milionů let. Kdyby takový nedostatek v současnosti nastal, asi by problém klimatického rozvratu nebyl vážný a lidstvo by se naopak potýkalo s problémy, jak energii šetřit a čím fosilní energetické zdroje nahradit.

Jiří Svoboda performuje v Dubaji na COP28
Jiří Svoboda performuje v Dubaji na COP28
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ekonomové jsou přesvědčeni, že tržní mechanismy by docházení fosilních paliv spontánně vyřešily, aniž by bylo nutné jakkoliv zasahovat do přirozeného chování lidí a firem. Rostoucí rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po fosilních palivech by totiž vedl k jejich zdražování, což by motivovalo k úsporám a hledání alternativních zdrojů energie. V praxi by se prosazovala hlavně ta opatření, která by v daném čase na daném místě byla nejvýhodnější. Všeobecně známá informace o docházení fosilních paliv a opodstatněné očekávání jejich rostoucí ceny by vedlo k zodpovědným střednědobým i dlouhodobým investicím vedoucím k úsporám energie či hledání náhrad fosilních paliv. A právě takto by měla fungovat i účinná ochrana globálního klimatu.

Chraňme klima způsobem, jako by fosilní paliva docházela

Základem dobrého řešení odvrácení klimatického rozvratu by mohlo být postupné umělé navyšování cen fosilních paliv. To by ve společnosti vyvolalo stejné reakce, jako by fosilní paliva opravdu docházela. Dodejme, že zpoplatnění uhlíku považují ekonomové za nejefektivnější nástroj pro odvrácení klimatického rozvratu.

Pokud by fosilní paliva skutečně docházela, nešlo by to žádným trikem obejít. V případě současných přístupů k ocenění uhlíku ale stále zůstává jeho velká část nezpoplatněna či zpoplatněna v různých výších. Systém je tudíž „gumový“ a děravý. Navíc je trh s uhlíkem výrazně deformován dotačními programy. Snaživé státy, které dnes aspoň část uhlíku oceňují, se ale na globálním trhu samy znevýhodňují a proto usilují o zavádění složitého a opět děravého vyrovnávání v podobě uhlíkového cla. Dnešní přístup ke zmírňování klimatického rozvratu spíše motivuje k hledání způsobů, jak systém obejít či na něm nepřiměřeně vydělat, než k vlastnímu snižování emisí uhlíku. Navíc lze stále spoustu emisí snížit pouze papírově. Zlomyslný člověk by si mohl myslet, že je současný systém takto nastaven úmyslně, aby na něm mohly parazitovat vlivné subjekty. Chceme-li brát ochranu klimatu opravdu vážně, je předně nutno se naučit rozlišovat mezi účinnou ochranou klimatu a zneužíváním problému k něčímu prospěchu.

Jiří Svoboda a jeho dcera Marta Kovářová vysvětlují koncept uhlíkové daně na COP 28 zástupcům Spojených arabských emirátů.
Jiří Svoboda a jeho dcera Marta Kovářová vysvětlují koncept uhlíkové daně na COP 28 zástupcům Spojených arabských emirátů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Pokud si vezmeme účinnou ochranu globálního klimatu za skutečný cíl, asi nezbývá, než nacenit fosilní uhlík způsobem, který by co nejlépe napodoboval stav docházejících fosilních paliv, byl „neprůstřelný“ a administrativně nenáročný. Myslím si, že nejlepším způsobem je jednotně zpoplatnit veškerý uhlík obsažený ve vytěžených fosilních palivech. Množství uhlíku v jednotlivých druzích uhlí, ropě a zemním plynu totiž známe.

Pokud všechny těžební společnosti odvedou za každou tunu vytěženého uhlíku předem stanovený poplatek do k tomu zřízenému světového fondu a tento odvod připočítají k prodejní ceně fosilních paliv, promítne se to do ceny všeho, co koncový uživatel zakoupí. Poplatek za uhlík pak nemůže nezaplatit. Cena veškerého zboží a služeb bude přesně obsahovat důsledně zpoplatněnou uhlíkovou stopu, aniž bychom ji museli počítat. Jediná administrativa s tímto spojená bude striktně hlídat, aby všechny těžební společnosti odváděly jednotný poplatek za veškerý vytěžený uhlík ve správné výši. Takových společností je ale na světě jen několik desítek či stovek a pečlivě dozorovat platby za vytěžený uhlík by nemuselo být příliš náročné. Aby byl koncept účinný a postupně došlo k úplné dekarbonizaci globální společnosti, musí být poplatek postupně navyšován. To by mělo být oznámeno a na dlouhou dobu zaručeno. Počáteční poplatek by měl být nastaven na nízké úrovni, aby se globální ekonomika stačila bez problémů přizpůsobit.

Jak se zpoplatnění uhlíku projeví v životě lidí

Postupně se jim bude měnit spotřební koš. Zpoplatnění uhlíku zvýhodní např. hromadné cestování, regionální produkty, vegetariánství, omezí plasty, zvýší výhodnost recyklace a tepelné ochrany budov. Stavebníci budou používat více dřeva na úkor oceli, betonu a cihel. Jelikož se zpoplatněním uhlíku vše zdraží, byť ne vše stejně, je to třeba lidem kompenzovat a vybrané uhlíkové poplatky jim zpět rozdělit. Koncept globálního jednotného zpoplatnění uhlíku je teoreticky jednoduchý, jeho praktická implementace je ale zjevně těžko prosaditelná. Je též třeba vyřešit několik dalších otázek, například jak stanovit výši poplatku, jak ho důsledně vybírat a jak vybrané peníze spravedlivě rozdělit.

100% dividenda vybraného uhlíkového poplatku

Problémy prosazení konceptu a rozdělení vybraných peněz jsou provázány. Když vymyslíme způsob rozdělení vybraných peněz, který bude atraktivní nebo aspoň přijatelný pro všechny země, stane se koncept mnohem prosaditelnějším. Původně jsem zamýšlel, že by se veškeré vybrané peníze rozdělily všem lidem na světě formou rovné 100% dividendy. To by odpovídalo modelu, že každý člověk na světě je „akcionářem“ rovného dílu atmosféry a kdokoliv, kdo ji poškozuje emisemi, „škodí“ všem lidem stejně. Jenže v praxi tomu tak není.

Některé země budou klimatickým rozvratem poškozeny mnohem více než jiné, a některé, byť jich není mnoho, na tom mohou i profitovat. Pak dává smysl rozdělit vybrané peníze na více částí a jen jednu část rozdělit formou rovné 100% dividendy, zatímco druhá by byla lidem rozdělována podle dopadů klimatického rozvratu na jednotlivé země.

Afrika by získala z globálního klimatického fondu potřebné prostředky a mohla by přeskočit fosilní éru, vysvětluje Jiří Svoboda africkým delegátům na COP28.
Afrika by získala z globálního klimatického fondu potřebné prostředky a mohla by přeskočit fosilní éru, vysvětluje Jiří Svoboda africkým delegátům na COP28.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Další části by pak mohly být rozdělovány podle provedeného stupně dekarbonizace v jednotlivých zemích jako částečná kompenzace nákladů či podle velikosti útlumu těžby fosilních paliv jako částečná kompenzace ušlých zisků. Lze stanovit i další kritéria pro rozdělování, včetně toho, jak dividendou regulovat vysoký populační růst v určitých rozvojových zemích. Ten totiž představuje další velkou zátěž pro udržitelnost rozvoje lidstva na omezené planetě. Proto je třeba zvážit i možnost dávat v těchto zemích nově narozeným dětem mnohem menší nebo žádnou dividendu při zachování průměrné dividendy určené kritérii pro danou zemi.

Setkal jsem se s názorem, že když od lidí vybereme peníze za uhlík, a pak jim je zase vrátíme, nebude to nijak ke snižování uhlíkové stopy motivovat. Opak je ale pravdou. Svým chováním nijak svou dividendu neovlivním, protože tu utvářím jen z jedné osmimiliardtiny. Naopak, mé platby za uhlík jsou přímo úměrné mé uhlíkové stopě, což mě ekonomicky motivuje k soustavným úsporám emisí uhlíku, aniž bych musel být uvědomělým ekologem.

Problém prosazení konceptu

Mohlo by se zdát, že vše je v konceptu dobře vymyšleno a zdůvodněno, většina populace si myslí, že je nezbytné klimatický rozvrat účinně omezit, a tak vlastně nic nebrání prosazení konceptu a jeho implementaci. Politici by se navíc mohli radovat, že jim odpadá spousta nepříjemné a nevděčné práce, kterou převezme trh podobně jako převzal úlohu, aby každý den byly v supermarketech čerstvé rohlíky a v autosalonech nablýskaná auta. Ale je to jinak.

Politici se nechtějí (a dnes ani nemohou) vzdát peněz vybraných v zemi za emise uhlíku a poslat je do globálního fondu. Rádi si přidají práci s jejich utrácením, protože se kolem nich začnou rojit lobbisté ze „zelených“ firem, kteří jim naslibují zázračná řešení klimatického rozvratu. Co z toho vyplývá, si každý může domyslet. Nejspíše to bude znamenat, že peníze budou rozdělovány netransparentně a neefektivně. To pak povede k tomu, že těžba fosilních paliv nebude moci být dostatečně rychle omezována, a tím se i sníží šance na úspěch v ochraně klimatu.

Je tu ještě další problém. Pokud lidé budou vidět, že se peníze na ochranu klimatu utrácejí neefektivně, mohou začít volit politiky, kteří budou klimatickou změnu ignorovat. Sama demokracie se tak postaví proti současným „snahám“ zmírnit klimatický rozvrat. To vše dokáže velmi vlivný fosilní průmysl na pravých místech adekvátně ocenit.

Kolika pouštím ještě dopustíme vzniknout, než začneme něco dělat?
Kolika pouštím ještě dopustíme vzniknout, než začneme něco dělat?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Otázkou je, jak vážné následky klimatického rozvratu budou muset nastat, aby světoví politici přestali hrát divadlo na ochranu klimatu a zavedli globální koncept zpoplatnění uhlíku při jeho těžbě a 100% dividendu. Aby k ochraně klimatu využili ty nejmocnější ekonomické nástroje jako jsou peníze a tržní prostředí, které spolu s využitím fosilních paliv přivedly naši civilizaci k současnému rozkvětu. A nechť se ty stejné nástroje postarají i o ochranu naší civilizace před klimatickým rozvratem.

Jaký první krůček k prosazení konceptu by mohl být vykonán

Představme si, že pro koncept globální uhlíkové daně s dividendou získáme třeba našeho pana premiéra. Premiér by o konceptu promluvil na půdě Evropského parlamentu a požádal o jeho projednání. Pokud by se EU za koncept postavila, mohl by být navržen reprezentanty EU k projednání na nejbližším světovém klimatickém summitu. Totéž ale může udělat i sám premiér. Víc bych si asi v současnosti nemohl přát. Každopádně je třeba ostražitě hlídat, aby základní myšlenka konceptu nebyla postupným ohýbáním a ústupky v důsledku mnohostranných tlaků zdeformována do neúčinné či dokonce kontraproduktivní podoby.

Moje snaha zavést popsaný koncept klade na politiky velmi neobvyklý požadavek. Na základě dohody na globální úrovni se mohou vzdát náročné environmentální agendy. Jenže ona je zjevně lukrativní a vzdát se jí nechtějí. Můj požadavek je vlastně protipólem požadavků účastníků klimatických demonstrací, kteří po politicích žádají: „Dělejte pro klima mnohem víc!“ Chtějí, aby politici svou environmentální agendu zintenzivnili. V mnoha rozvinutých zemích politici ochotně reagují na jejich výzvy a získávají tím i úspěch ve volbách.

Proč se s politiky nedaří navázat o konceptu věcný dialog

Politik bývá pověřen konkrétní agendou a tu pokud možno bezkonfliktně prosazuje, přičemž klade důraz na to, aby si zajistil úspěch ve volbách. Takový přístup vede k ustáleným způsobům práce, které jsou mírně ovlivňovány tlaky různých zájmových skupin. S postupem času se tyto vyjeté koleje stávají stále hlubšími, což ztěžuje možnost radikálních změn. Pokud občan za politikem přijde s požadavkem, aby vyjeté koleje opustil, nelze se divit, že je elegantně odmítnut.

Asi lze pochopit, že v polarizovaném politickém prostředí bude politik hledat téměř výlučně kompromisní řešení. Složitost a bezprecedentnost problému ochrany globálního klimatu způsobuje politikovu značnou nejistotu ohledně hledání optimální cesty, způsobuje bezradnost. Pak se nelze divit, že lehce podlehne nátlaku zelených lobbistů. Proč jim ale nemohou podat pomocnou ruku mladí ideologicky nezávislí kriticky myslící ekonomové, právníci a analytici? Ti si jsou jistě vědomi značných nedostatků v současném přístupu řešení klimatického rozvratu.

Kdy začala krystalizovat myšlenka globálního zpoplatnění těženého uhlíku a 100% dividendy

V roce 2005 byl přijat zákon o obnovitelných zdrojích. Ten fungoval v principu tak, že obnovitelné zdroje energie byly dotovány z veřejných peněz tím více, čím dráže elektřinu vyráběly. Tento přístup mi připadal absurdní a nespravedlivý vůči občanům. Trh by takové řešení striktně odmítl.

V té době jsem si uvědomil, že očekávat od politiků dobrá řešení není možné, a že je třeba politiky vytlačit z rozhodování o opatřeních na ochranu klimatu. Ochrana klimatu by se měla stát organickou součástí našich životů a měla by probíhat nezávisle na momentální politické vůli.

V roce 2007 jsme s manželkou zveřejnili hlavní myšlenky konceptu v časopise Vesmír a očekávali jsme pozitivní odezvu. Bohužel se tak nestalo.

Co je na konceptu tak převratného

Navrhovaný koncept důsledně převádí jakékoli emise fosilního uhlíku na peníze, které se bezprostředně projeví v peněžence každého z nás. Klima pak chráníme všichni tím, že se dál chováme přirozeně tržně, tedy nakupujeme to, co je pro nás nejvýhodnější. Takto je kolektivní zájem o ochranu planety, který stále málokdo staví na první místo, převeden na individuální zájem, který mívá mnohem vyšší prioritu. To je ona úžasná vlastnost konceptu, která by s ochranou globálního klimatu mohla opravdu pohnout.

Je si třeba uvědomit, že dosavadní politika ochrany klimatu také využívá finanční motivaci. Ta je základem dotací, zdanění i systému emisních povolenek. Jenže tato stávající politická strategie je extrémně nákladná při nízké efektivitě a byrokraticky náročná. Je prokázaně děravá, nesystematická, náchylná ke klientelismu. Navíc deformuje trh a je vnímána jako nespravedlivá.

Bohužel z řady důvodů tato politika vlivným proudům vyhovuje, existuje snaha ji stále intenzivněji prosazovat a zakotvovat ji i právně. Nemá však reálnou šanci překonat nastavenou laťku ochrany klimatu. Je pouze otázkou času než obrovské finanční prostředky, které byly neefektivně utraceny, vyvolají rozhořčení mezi voliči. Ti to minimálně jasně vyjádří ve volbách a tím otevřou cestu pro změnu. Otázkou však zůstává, jaká změna to bude.


reklama

 
foto - Svoboda Jiří
Jiří Svoboda
Autor je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Je autorem konceptu uhlíkové daně.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (551)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 07:43
Tak především si myslím, že používání emotivních termínů jako "rozvrat" není na místě.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.1.2024 08:02 Reaguje na Ladislav Metelka
taky si myslím, ale co bychom kvůli emocím neudělali, že?
Život na Zemi nezanikne, vše je otázka evoluce druhů, jen nemusí být s egoistickým Homo sapiens a o to se bojí. Ti, co generují strach, nikdy pořádně nežili.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 09:42 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ano, život na Zemi kvůli globálnímu oteplení, byť třeba o 12 °C nezanikne. Takže podle vás vše v pohodě. Smyslu zbytku příspěvku jsem neporozuměl.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.1.2024 09:51 Reaguje na Jiří Svoboda
když chce někdo strašit, tak by se u toho neměl podělat. Ono to je pak nevěrohodné.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 09:58 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Mohl byste být, prosím, konkrétnější, kdo kdy strašil a kdo kdy se podělal. Věcnou kritiku rád přijmu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.1.2024 10:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Jiří Svoboda: Je lidstvo schopno odvrátit nebo aspoň výrazně zmírnit globální klimatický rozvrat?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 11:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V čem je to strašení a podělání se? V položení otázky?
Odpovědět
va

vaber

31.1.2024 10:17 Reaguje na Jiří Svoboda
lidstvo není schopno nic odvrátit i kdyby na to mělo prostředky ,to by se muselo nejdříve změnit myšlení, ale člověk svoje myšení nemění, to je vidět i zde v diskusích, každý tvrdošíjně setrvává na svých názorech a žádný předložený argument nechce přijmout,
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 11:36 Reaguje na vaber
Mám obavu, že i kdyby prostý lid své myšlení majoritně změnil, mocipáni to respektovat nebudou. Ale zkoušet se to musí.
Odpovědět
MP

Miloslav Pecka

31.1.2024 18:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, kde jste přišel na oteplení o 12 stupňů ? To je podle vás taky fyzika nebo křišťálová koule? A ještě dotaz; mohl byste mi přiblížit ten skutečný a nevyvratitelný důkaz o tom, že právě ta 3% CO2, kterými přispívá lidstvo k jeho koncentraci v atmosféře, je právě ta katastrofa a současně těch zbývajících 97% je v pohodě? A, prosím, nekrmte mě řečmi jako zvyšování výskytu sucha, hurikánů, tání ledovců a podobnými hloupostmi. To nejsou žádné důkazy. Dekuji
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 22:39 Reaguje na Miloslav Pecka
Asi to musím napsat znovu trochu jinak: Ani HYPOTETICKÉ globální oteplení o 12 °C život na Zemi nevyhubí. S tím již souhlasíte?

Představte si třeba topení, kde cirkuluje voda a vy měříte průtok za čerpadlem. Když začnete před vodoměrem vodu dopuštět, naměříte o 3 % vyšší průtok. O množství vody v otopném systému nerohoduje velikost průtoku, ale množství dopouštěné vody. O klimatu nerozhoduje, jak rychle uhlík v biosféře cirkuluje (ukládá se do živé biomasy a opět se uvolňuje z tlející biomasy), ale kolik ho tam je, tedy kolik ho tam člověk přidává spalováním fosilních paliv.

Ano, je třeba porozumět tomu úplně nejzákladnějšímu - uhlíkové bilanci. K tomu hurikány opravdu nejsou potřeba.
Odpovědět
PE

Petr Elias

1.2.2024 07:52 Reaguje na Miloslav Pecka
Odkud máte ta 3 procenta? :)
Odpovědět
ml

4.2.2024 22:47 Reaguje na Miloslav Pecka
Podporuji, co jste napsal v 18:54. Souhlasím s Vámi.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.2.2024 11:52 Reaguje na
A přečetl jste si vůbec moji reakci?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.1.2024 21:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svoboda už aby to bylo. Byl by to konečně konec nesmyslných energeticky náročných baterek do autíček a jiných ekologických ( přírodě a klimatu škodících) nesmyslů.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 22:22 Reaguje na Michal Ukropec
Potěšil jste mne!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.2.2024 12:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale jiné ne.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 15:28 Reaguje na Michal Ukropec
Ale asi ani nezarmoutil. Nebylo čím.
Odpovědět
va

vaber

31.1.2024 10:46 Reaguje na Jaroslav Řezáč
že život na Zemi nezanikne je stejně jisté, jako že vy nezemřete
jen nikdo neví kdy
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 09:38 Reaguje na Ladislav Metelka
To je samozřejmě věc názoru. Ta rychlost globálního oteplování je značná a jeho zastavení je při současném přístupu v nedohlednu. Já chápu rozvrat jako intenzivní nežádoucí proces, který se dnes v globálním klimatu bezesporu děje.
Odpovědět
va

vaber

31.1.2024 09:53 Reaguje na Ladislav Metelka
rozvrat není na místě a tak se nemáme čeho bát,
proč takové divalo s klimatickou krizí?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 10:04 Reaguje na vaber
Pštros s hlavou v písku dělá přesně totéž. To má být vzor pro lidské chování?

Tady jde o fakta a nikoliv o slovíčkaření typu rozvrat/nerozvrat. Docela by mne mrzelo, kdyby diskuse na tomto "zamrzla".
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 10:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Jde i o slova, o názvy. Podle toho si totiž dělá názor veřejnost, která se v tom po odborné stránce tak moc nevyzná. A spousta lidí si "rozvrat" představuje podle toho, co viděli v béčkových nebo céčkových amerických filmech. Úplně mimo...
Odpovědět
va

vaber

31.1.2024 10:38 Reaguje na Ladislav Metelka
tak o co vlastně jde? co se tou klimatickou krizí míní,nějaké lokální povodně,lokální sucho ,lokální vedro,,
to je něco co tady vždy bylo, to není a nemůže být pro nás žádný problém a je zcela nesmyslné tomu říkat klimatická krize
problém bude když se tyto jevy nestanou lokální a budou ve značné části planety ,
jak to ovlivní život lidí a život na celé planetě ? o tom můžeme diskutovat stále dokola a ke shodě nedojdeme,
to si myslíte že veřejnost nechápe , podmínky ve kterých se nedá žít,
co na tom odborníci chápou víc než obyčejní lidé,
ale chápu ,veřejnost se nesmí strašit , zváště když nikdo neví co se děje a stane
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 11:41 Reaguje na Ladislav Metelka
Možná svůj názor podsouváte příliš velké skupině ostatních. Ne všichni si dělají měřítko podle amerických filmů. Ale jistě, tady v diskusi jsou mnozí takoví.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.1.2024 12:23 Reaguje na Ladislav Metelka
Je na místě velmi. Někde to už probíhá, někde musíme počkat nějakou desítku let, ovšem výsledek je znám předem.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 12:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Jsou to změny, většinou nepříznivé, ale žádný rozvrat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.1.2024 13:27 Reaguje na Ladislav Metelka
Otázkou je, co si představujete pod pojmem rozvrat. U nás ještě neprobíhá, jinde na světě už ano, rozšiřují se oblasti, kde člověk už nemůže žít vůbec. Vývoj zcela logicky a neodvratně spěje k rozvratu zcela globálnímu. Ovšem šance, že to lidé zvládnou, tu stále je. Další šance je, že se lidé vybijí v jaderné válce a bude vyřešeno.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 13:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale to není rozvrat klimatu, může to být někde rozvrat společnosti, ale ne klimatu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 14:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Řekl bych, že tato diskuse nikam moc nevede a v problému klimatické změny jsou mnohem důležitější věci.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 14:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Máte pravdu. Třeba neděsit lidi.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.1.2024 14:41 Reaguje na Ladislav Metelka
Třeba já se vámi, Hanzlem aj. vyděsit nedám.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 14:45 Reaguje na Jarka O.
Já Vás taky vyděsit nechci.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.1.2024 14:48 Reaguje na Ladislav Metelka
Cím vysvětlíte, že v J. Asii v tropech prší a je chladněji než obvykle, když má být období sucha a modrá obloha až do června?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 14:54 Reaguje na Jarka O.
Kde konkrétně?
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.1.2024 14:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Myanmar, Yangon.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 15:03 Reaguje na Jarka O.
Počasí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.1.2024 15:06 Reaguje na Ladislav Metelka
Tak, a i ostatní výkyvy jsou pouhé počasí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 15:12 Reaguje na Jarka O.
Konkrétní výkyv je počasí. Klima je o statistických vlastnostech atmosféry. Aby to bylo klima, muselo by se to stávat výrazně častěji než dříve.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.1.2024 15:25 Reaguje na Ladislav Metelka
Klimatické zóny zůstávají stejné a existují ve více variantách, sušší, vlhčí, chladnější , teplejší, pořád jsou to stejné zóny, a klima se vždy měnilo. Kdyby ne, byl byste bez práce.
Odpovědět
PE

Petr Elias

31.1.2024 15:41 Reaguje na Jarka O.
A není náhodou leden v Barmě chladnější a sušší měsíc? Tedy 17-32 stupňů v průměru a sem tam nějaká přeháňka? A teď tam mají dle předpovědi okolo 30. A nehlásí déšť. ;)

https://www.travelauthenticasia.com/best-time-to-visit-myanmar.aspx
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.1.2024 16:02 Reaguje na Petr Elias
No, ale 15 let, možná více, tam v lednu ani nekáplo, ted tam káplo tak, že se oproti minulým letům ochlazuje a leden je vlhčí.
Odpovědět
ig

31.1.2024 14:51 Reaguje na Jarka O.
Tak to já už jsem vyděšený. Z toho že lidi s jásotem hromadně páchají ekonomickou sebevraždu (tedy to je mi zatím fuk) a že mě vezmou sebou (to už vadí).
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.1.2024 15:00 Reaguje na
Vlastně máte pravdu :-(
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 15:42 Reaguje na
Myslím, že to je velmi smyslupná diskuse, vykřikovat, kdo je vyděšen a kdo ne.

Proto se také přidám, že i já jsem vyděšen, jak zoufale špatně je tak závažný globální problém řešen a naším demokraticky zvoleným zástupcm to zjevně nevadí.
Odpovědět
pk

pepa knotek

31.1.2024 08:43
Žádný "klimatický rozvrat" se nekoná, je to jen další z vyfabulovaných termínů ke strašení lidstva, to že led v severním ledovém oceánu po roce 2000 roztaje se vykládalo už před 50 lety - tehdy frčel termín "globální oteplování" teď to inovovali na "klimatickou změnu". V době klimatického optima před několika tisíci lety bylo tepleji než dnes a civilizace na zeměkouli zažívaly nebývalý rozkvět až do doby, kdy se ochladilo. CO2 je užitečný plyn bez kterého bychom chcípli hladem, je ho v atmosféře pouze 0,04 %, díky němu funguje fotosyntéza, čím je ho více tím lépe, rostou výnosy plodin, roste výroba potravin pro populaci. Nadměrná porodnost a růst populace v některých oblastech - to je pro lidstvo problém v návaznosti na spotřební charakter ekonomik (zhýralá spotřeba, neřešené odpady, rabování surovin, ničení zelené přírody, tvorba tepelných ostrovů apod.) Celá agenda dekarbonizace je další podvod sloužící k deindustrializaci, okrádání a snížení životního standartu většiny obyvatel, které si to zatím neuvědomuje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.1.2024 08:46 Reaguje na pepa knotek
1*
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 09:53 Reaguje na pepa knotek
Ano, uvedl jste řadu důležitých faktů ve prospěch globálního oteplení. V rámci objektivity byste ale měl uvést i ty v neprospěch.

Jistě, lidstvo má spoustu dalších velmi vážných problémů, které správně uvádíte a které dnes pociťujeme jako vážnější než globální klimatickou změnu. Zkuste se, prosím, zamyslet, zda představený koncept nemůže napomoci i v jejich efektivním řešení.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 09:54 Reaguje na pepa knotek
Tak v tom zase pravdu nemáte.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.1.2024 09:59 Reaguje na pepa knotek
hezky napsaný.
Odpovědět
va

vaber

31.1.2024 10:01 Reaguje na pepa knotek
viděl jsem dokument BBC o suchu a vedru v Amazonii,letecké záběry na uschlou vegetaci pralesa,voda v řece 40°C ,po ní plavali mrtví delfíni, ti mají taky tělesnou teplotu 37°C jak člověk, vzduch plný kouře od hořícího pralesa,
to se moc neukazuje, aby se nestrašili lidi,
dokud se to neděje nám ,nezajímá nás to

Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

31.1.2024 10:54 Reaguje na vaber
https://www.ta3.com/clanok/908733/ludske-tvare-a-postavy-vyryte-do-kamena-sucho-v-povodi-amazonky-odhalilo-cennu-historiu
Brazílske ministerstvo vedy pripisuje súčasné sucho skorému nástupu klimatického fenoménu El Niño. V riečnom prístave v Manause hladina klesla na najnižšiu úroveň od roku 1902. Mnoho lodí uviazlo na dne a osídlenia na brehoch riek sa ocitli bez dodávok jedla a pitnej vody.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 11:44 Reaguje na Vladimir Mertan
A ten brzký nástup El Niña nastal proč? Někde zamával motýl příliš křídly?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 11:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Žádnou jednotlivou událost nelze přisuzovat změně klimatu, protože klima je statistický pojem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 12:25 Reaguje na Ladislav Metelka
Lze jí přisuzovat změnu četnosti nebo pravděpodobnosti. Takže lze i nelze.

Myslím si, že změna řídících proudění, ať už v atmosféře či v oceánech, tam už je ta příčinnost dosti veliká.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 12:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Změnu četnosti ano, jednu událost ne.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 14:41 Reaguje na Ladislav Metelka
Pokud zvýším četnost třeba suchého léta z 20 na 80 %, tak to určité suché léto lze chápat jako z velké části zapříčiněné globálním oteplením.

Ale zase je to o slovech a ne o podstatě problému. Myslím, že to oba chápeme stejně a nemá význam se tu dohadovat.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 14:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Ovlivněné ano. Způsobené ne. Jak by jinak mohlo existovat při oteplování těch 20% "nesuchých" let?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 15:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Proboha, již dost filozofování.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.1.2024 13:38 Reaguje na Jiří Svoboda
změny se na Zeměkouli děly odjakživa. Akorát dnes je z toho víc lidí vyhoukaných. Země vrací péči, jakou se lidi o ní starají, rozodně to není o CO2 ten vliv není zásadní ani jediný. Ale politici a ekologisti dělají, že nic jiného neznají.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 13:40 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Není jediný, je ale zásadní (většinový).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 14:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V posledních 40 letech se globálně oteplilo o 0.8 °C. Jak to jinak kvantitativně vysvětlíte, když ne nárůstem CO2 coby primární příčinou. Tím, že lidé pohazují petky v lese nebo staví silnice?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.1.2024 20:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Na takovouhle otazku musi byt nejprve protiotazka: Kolikat za poslednich 1000, 10000, 1000000
se zmenila teplota za 40 let o 0.8 stupnu? Tipuju, ze mockrat... Tipuju ze takovyhle jev klidne mohl nastat s cetnosti jednou za 200 let - a jak to vyvratite? Samozrejme, ze alibisticka odpoved zni "mereni do toku 1900 nemame tak presna, aby na podobnou otazku bylo mozno rozumne odpovedet"
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 21:32 Reaguje na Miloš Zahradník
Proč kladete otázky, o nichž víte, že jsou nezodpověditelné? Čemu to pomůže?
Odpovědět
ml

4.2.2024 23:10 Reaguje na Miloš Zahradník
Díky, velmi dobrý text.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.1.2024 21:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Klidne uznam, ze tvrzeni "mezi narusem svetoe populace o 5 miliard jedincu Homo Sapiens a zvysenim globalni teploty bude nejspis nejaky pricinny vztah, nejde jen o pouhou matematickou korelaci o niz dnes jeste nevime, cim muze byt oduvodnena. Proc ta pricinnost nemuze byt dana hlavne take nejakym dalsim, uplne jinym faktorem nez je obsah CO_2 - treba zmenou albeda povrchu Zeme (ten povrch vypada dnes na podstatne casti zemske souse hodne jinak nez v dobach pred par desetiletimi) Ci nejakym uplne jinym faktorem, jehoz vliv nejsme dnes jeste schopni pochopit. Hlavni je ale ta otazka za to zvyseni o 0.8 stupnu je neco neobvykleho nebo naopak pro dynamicky system zemskeho klimatu poslednich bud
3 miliar let (od zformovani oceanu) nebo tedy rekneme pul/miliardy let (od zrodu biosfery - jako podstatneho klimatickeho faktoru - nejprve v morich a pak i na sousi uplne normalnim
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 21:42 Reaguje na Miloš Zahradník
Současný růst globální teploty je způsoben znerovnovážněním obrovských toků tepla/energie a lze pochybovat, že toto není schopna věda postihnout. Nárůst skleníkového jevu emisemi CO2 několikrát zesílený nárustem množství vodní páry v atmosféře toto velmi dobře kvantitativně vysvětluje.

Máte jistě právo takto spekulovat. Ale abyste mohl být brán vážně, je třeba vyvrátit dominantní vliv CO2 v součinnosti s vodní párou a kvantitativně doložit jiné/alternativní vysvětlení.

Tak do toho!

Pokud to nesvedete, nezbývá rozumnému člověku, než přijmout tu CO2 teorii.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.1.2024 23:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Muzete mi dat nejaky odkaz na to, jak se zmenilo mnozstvi vodni pary v zemske atmosfere - a hlavne, jak se zmenily proporce mezi plynnym H_2O v oblacich a kapalnym H_2O cili jaka ja soucasna statistika ruznych druhu mraku. Znaji meteorologove vubec hodnoty velicin jako je aktualni totalni obsah vody v atmosfere a jak se meni v prubehu desetileti. (V prubehu nekolika dni to asi globalni meteo modely kalkuluji)
Nárůst skleníkového jevu emisemi CO2 několikrát zesílený nárustem množství vodní páry v atmosféře toto velmi dobře kvantitativně vysvětluje.

Uplne proste otazky do zamepisu zakladni skoly. Kolik km^3 vody spadne na zemsky povrch a do okeanu za jeden den? Jak silne tahle velicina fluktuuje v zavislosti na rocni dobe. Jak se meni osvit
skrz mraky na cele zemekouli resp. pokud takova cisla mame z meteo modelu do jake miry jsou presna? Jak se meri treba srazky nad oceany. (Odpoved je myslim zrejme: vcelku nijak jsou to vsechno jen "odborne" odhady
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.1.2024 23:25 Reaguje na Miloš Zahradník
pardon ten prostredni odstavec textu je Vas :)
ja mu pouze oponuji
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 08:20 Reaguje na Miloš Zahradník
Složité otázky, ale data, která by Vám úpomohla, jsou. Kvanta dat např. na https://cds.climate.copernicus.eu/cdsapp#!/search?type=dataset , jen si vybrat, stáhnout a analyzovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 09:08 Reaguje na Ladislav Metelka
Díky za pomoc. Pan Zahradník se do toho jistě rád pustí.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

1.2.2024 10:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Filosofove se snazili svet vykladat, ale je treba ho zmenit. Tenhle citat Marxe (nebo Engelse) se nam snazil bolsevik kdysi vnutit jako navod k cinnosti - a stejne se chovaji dnesni politicti klimatologove. Vedci nemaji rozkazovat, co se ma delat Ve3dci se maji snazit spolecnosti - nebo aspon te jeji vzdelanejsi casti, ktera o to ma zajem - vysvetlit, pro by dle jejich nazoru bylo vhodne neco udelat. To se bolsevikovi nepodarilo - nejpis ani nemohlo podarit a uplne stejne je to s dnesni politickou klimatologii. Pokud nikdo z klimatologu neumi napsat kvalitni pojednani
pro vzdelanou verejnost (treba spoluzaky tech klimatologu kteri nebyli horsi v matematice a fyzice, spis naopak) jakym zpusobem se domnivaji, ze zmena koncentrace urcitych sklenikovych plynu pusobi zmeny napr. v te vodni bilanci a statistice mraku - kde pak berou tu drzost prosazovat jejich ocividne velmi neuplne pochopeni sloziteho jevu zvaneho vyvoj zemskeho klimatu bolsevickym zpusobem jako jako "vedecke oduvodneni" potreby totalne prekopat soucasnou spolecnost
Odpovědět
PE

Petr Elias

1.2.2024 10:23 Reaguje na Miloš Zahradník
Dle toho dlouhého blábolivého komentáře soudím, že jste zoufalý a v koncích. Takový matematický geroj jako vy by měl přeci tu analýzu dat zmáknout jedna dvě, ne? :)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 10:24 Reaguje na Miloš Zahradník
Já souhlasím. Proto třeba IPCC má ve svých zásadách být "policy relevant", "policy neutral" ale ne "policy prescriptive".
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 13:58 Reaguje na Miloš Zahradník
Vy zjevně zastáváte následující filosofii.

V komplikovaněm systému mohu lehce zabřednout do podrobností, které nedokážu dostatečně přesně nasimulovat/namodelovat. To znamená, že nejsem schopen celý systém popsat přesně/správně. Proto o tomto systému nemohu nic kloudného říci a tudíž nemohou být správné ani závěry vyplývající z jednodušších modelů, které umožní základní mechanismy pochopit.

To je jako byste říkal, že spalovací motor nemůže fungovat, protože nejsme schopni popsat prohořívání směsi vzduch a benzinu na úrovni molekulární dynamiky.

Ale hlavně že tam zatáhnete Velkou říjnovou.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

1.2.2024 18:18 Reaguje na Jiří Svoboda
To srovnani se spalovacim motorem neni zrovna nejvhodnejsi. 1) Mame jen jednu Zemekouli zatimco spalovacich motoru bylo za poslednich 120 let vyrobeno hodne a schopni technici je testovali pro ruzne druhy paliva a hledali optimalni konstrukci takoveho motoru pro ruzne druhy pouziti. 2) Ony existuji i pocitacove modely spalovacich motoru? Kam by se strikalo virtualni palivo v prislusnem pocitacovem programu?
Kdyby lidstvo vlastnilo jen jeden spalovaci motor a zkoumalo jeho
ucinnost pomoci desetiletych (nebo teda i kratsich :) prumeru jeho spotreby - tak by spalovaci motory nikdy nedosahly patricne dokonalosti. 3) No a pri vsi ucte k technikum vyvijejicim a vylepsujicim spalovaci motory je klimaticky system Zeme nekonecnekrat slozitejsi zalezitost nez spalovaci motor. Slozitym jevum jak fazove prechody v systemu, ktwery Vy tak rad oznacujete jako "rovnovazny" (kondenzace vodni pary do kapek v mracich) apod. se konstrukteri spalovacich motoru vyhybaji. Jista periodicnost vyvoje klimatickeho systemu je uplne jineho charakteru nez periodicnost prace teplenych stroju atd.
Proste- naprosto zavadejici prirovnani

A to moje zatahovani citatu Marxe do soucasne diskuse politickych spicek o politicke klimatologii v soucasne EU je bohuzel zcela pripadne
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 08:21 Reaguje na Miloš Zahradník
Vy tu trdošíjně melete pořád to samé. Snažím se vám opakovaně vysvětlit, že i velmi komplikované jevy lze docela dobře popsat jednoduchými modely a to pro velmi dobrý odhad dominujících jevů/příčin úplně postačuje. Problém některých je zjevně ten, že ani ty jednoduché popisy nejsou schopni pochopit, natož prověřit. A tak si pořád melou to své, že o příčinách globální klimatické změny nic nemůžeme vědět, tudíž ani CO2 za nic nemůže, vše se děje mimo nás a je dáno čistě přírodou.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.2.2024 09:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Ja se Vam ale opakovane snazim vysvetlit neco jineho. Ze i velmi jednoduche, hrackove modely - napr. Lorenzuv atraktor -dokazi dobre vystihnout slozitost chovani daneho systemu. Coz je opak nazoru, ktery se snazite prosazovat Vy. Zda klimaticky system ma chovani "chaotickeho" typu jako mnohe "jednoduche" modely dynamickych systemu nikdo
asi dnes seriozne nemuze rici a zrovna tak nejspis nelze rozhodnout, zda aktualni oteplovani a rust koncentrace CO_2 nebo obecneji rust hustoty osidleni povrchu Zeme druhem Homo Sapiens
splu nejak "koreluji" Mimochodem "korelace" je pojem z teorie pravdepodobnosti a statistiky a tady mate jeden exemplar - nasi Zemekouli - na kterou se pouziva metodologie vyvinuta pro uplne jine situace. Je totiz rozdil vymyslet leky pro mnozinu
10 miliard jedincu nebo vymyslet "leky" a studovat pomoci "statistiky" jedinecny konkretni objekt

Abych pravdu rekl, mne klimaticke modely nezajimaji, neverim ze v soucasnosti jsou schopny tak slozitou vex jako je vyvoj klimatu posoudit

Zacal bych treba otazkami ohledne uhli a vapancu. Dokazi klimatologove vysvetlit proc/kdy se v geologicke historii tvorilo vice uhli a vapancu nez jindy? Konkretne uhli - tvorilo se v historii rovnomerne v case nebo ne? Takoveto a spousta dalsich otazek prece souvisi s tim, jak se menila koncentrace CO_2 jak se to projevovalo na klimatu a zda je jasnejsi jaky byl mechanismus tech zmen.
No a kontrolni otazka. Bude li lidstvo dale palit "fosilni" palive stejnym nebo i vyssim tempem (treba nafty se zda byt v zemi radove vice, nez se v rimskem klubu pred casem domnivali co bude za 100 nebo 200 let. Vyhori zemekoule nebo co nas ceka? :)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 09:56 Reaguje na Miloš Zahradník
Nevěříte... Takže je to o víře, což u vědce není zrovna dobrá vizitka. Chcete algoritmický popis takového modelu, abyste se mohl podívat, jak dobrý je, případně tam najít chyby, nedosatky,...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.2.2024 10:26 Reaguje na Ladislav Metelka
Jazyk neni vzdy prisne formalne logicky. Neverit
- barnumske reklame na neco neni opakem viry (v Boha atd.) Mam urcite matematicke zkusenosti se slozitym chovani zdanlive velmi jednoduchych "hrackovych" fyzikalnich systemu takze kdyz slyslm slovo "model klimatu" jsem obezretny :) Kdyz to tedy opet zjednodusim tak pokud takovy model - rekneme pro rok 2050 jak nas strasi v IPCC,EU a jinde neni jen prikladani pravitka ci krivitka tedy modelem kde se steluji nejake parametry
aby se tim "vysvetlil" nejaky klimaticky zapis minulosti nebo soucasnosti

tak takovy model musi mit i nejazkou predikci pro
roky 2100 - 2200. ne? Za predpokladu (ktery sice neplati ale presto muzeme takovou otazku klast) ze
lidstvo zacne od tedka zit udrzitelnym stylem roku 2020.Proc se takove prognozy nepublikuji? Ja si myslim ze proto, ze by bylo okamzite jasne jak jsou ty modely neverohodne :) Myslim, ze klimatologove by meli hlavne studovat/merit minulost a nepoustet se do tak zaludnych veci jako je predikce budoucnosti. Navic za pouziti tak chatrnych informaci, jake mame dnes vzdyt treba o chovani okeanu ale i tech mraku toho je zatim znamo prilis malo
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 10:31 Reaguje na Miloš Zahradník
Ale publikují, podívejte se do zpráv IPCC. Jenže tady záleží na tom, jak se budou vyvíjet forcingy. Tedy pro jednoduchost - hlaně jestli (nebo jak) se změní sluneční aktivita, jak porostou nebo neporostou koncentrace skleníkových plynů. Vy to víte? Já ne a neví to nikdo. Proto se to počítá pro více eventualit (scénářů), ale počítá se to.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 10:44 Reaguje na Miloš Zahradník
https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/downloads/report/IPCC_AR6_WGI_FullReport_small.pdf , kapitola 4.7.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 14:42 Reaguje na Miloš Zahradník
Současné oteplování Země je díky obrovskému novému (dříve neexistunícímu) přísunu tepla nebo drastickému snížení odsunu tepla. Pro pochopení stačí rozebrat tuto energetickou bilanci a vyhodnotit, co to v posledních 100 letech mohlo způsobit.

Pokud toho nejste schopen, pak nejste schopen správně uchopit problém klimatické změny.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 08:32 Reaguje na Miloš Zahradník
Pojem "politická klimatologie" je blbost. Buď je to klimatologie, nebo politika.
Odpovědět
va

vaber

1.2.2024 09:44 Reaguje na Ladislav Metelka
moje laická představa je že klima představuje počasí které v určité oblasti převládá,
nebo chcete li obráceně,když se změní klima budeme mít jiné počasí a když to bude klimatická krize bude to krizové počasí
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.1.2024 13:31 Reaguje na pepa knotek
V době klimatického optima před tisíci lety tepleji skutečně nebylo, už dnes jsme o něco málo výš, loňský rok byl nejteplejší za snad milión let. Ta dekarbonizace řeší i tu "zhýralou" spotřebu především čadících uhláků a dýzlů.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.1.2024 19:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Trošku si doplňte vzdělání. Za předchozí doby meziledové bylo globálně tepleji než dnes (hladina moří + 6m), v Británii žili hroši a bylo to před nějakými 150 tis. lety.
Jo a neví se, jestli tehdy naši předchůdci s globální změnou klimatu něco dělali a co pokládali za její příčinu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.1.2024 10:15
Lidé v chudých zemích se bojí hladu. Lidé v zemích zmítaných válkou smrti.
No a čím, postrašit lidi v zemích, kde nehrozí hladomor a kde se neválčí?
Dobrým strašákem je změna podnebí s hladomory a válkami o zdroje vody.
Ze strachu jsou ochotní zbytečně měnit auta, kotly a jiné spotřebiče za
novější, jsou ochotni platit více za paliva, za zateplení budov, za nové zdroje energie atd. K tomu se připočte taky ten strach z války a jsou
ochotní platit více za zbraně a munici. Výsledkem je rozjezd stagnující ekonomiky směrem k inovacím všeho druhu a dalšímu bohatnutí producentů.
Představte si stagnující odbyt a jeho následky. Tomu se boj proti změnám klimatu snaží zabránit všemi těmi inovacemi, zákazy starých zařízení a jejich náhradou za údajně ekologické. To, že tu nejde o príma kšeft není jasné pouze nedoukům, kteří tomu uvěřili stejně ,jako dodnes věří lidé v bohy. Nikdo nikdy bohy neviděl, ale za víru v bohy jsou schopní klidně zabíjet. Totéž je víra v konec planety, pokud budeme nadále používat
uhlíková paliva, která tu vznikla právě z CO2 a zase se k němu vracejí.
Tak bující život jako v době jejich vzniku lidstvo nikdy nezažilo a proč
se ho bojí? Bojí se ho pouze díky strašení neznámem, které si nedovede
představit? Život je krátký a bohatí se neomezují, létají tryskáči po
světě, vytápějí stopokojové vily s bazény a víte proč? Protože nejsou
hloupí a vědí, že ta změna je nevyhnutelná a odmítají se omezovat tak,
jak k tomu nutí ostatní a aby vydělali na těch všech inovacích a válkách.
Neříkám zbytečně plýtvat, ale s rozumem si dopřát toho, co už po smrti
nebude. Náboženský klér a bohatí si dopřávali všeho dosyta za života,
protože věděli, že Nebe, které slibují chudým není. Dnes bohatí chudým
vnucují strach z klimatických změn a sami si užívají přepychu, protože
ví, že to nelze zvrátit. Musíme se změnám přizpůsobit stejně, jako už
generace před námi. Z Afriky přišli do tehdy teplé Evropy, po ochlazení
si oblékli kožichy ze zvířat a zatopili si, aby nezmrzli. Kdyby byli
jako my nyní, tak se budou bát topit, aby se neoteplovalo? Naopak to
vědět, tak topí jako zběsilí, aby jim bylo tepleji. Později mrzlo
méně a méně a občas mrzlo zase více. Vždy na to doplatili pouze
ti nepřipravení čekající tehdy na boží zázrak a nyní na "gryndýl"
který změny zastaví. Je to nové náboženství pro labilní lidi, kteří
se bez bohů a "bohů" jako "gryndýl" v životě neobejdou. Potřebují
víru k životu, aby mohli po asketickém životě v klidu umřít a těšit
se na Nebe, které si nedopřáli za života.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 11:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy vždycky napíšete spoustu slov, ale to, co podstatného chcete vyjádřit, bohužel, zanikne. Na takovou směsici nelze smysluplně reagovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.1.2024 12:29 Reaguje na Jiří Svoboda
1* O všem a o ničem...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.1.2024 13:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Já to řeším velmi jednoduše. Nečtu to vůbec, bo vím, že pan Macháček mele to samé pořád dokola. Je normální grafoman, což je ještě v pohodě, pokud ho nic jiného netrápí.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.1.2024 19:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Mne naopak poznamky pana machacka pripadaji vecne, na rozdil od ideologickych vykriku ci snah hodnotit slozite vyvijejici se realitu jednim "vedecky" se tvaricim cislem jako je obsah uhliku v nejake konkretni substanci (at jiz jde o kbelik uhli nebo treba telo jedince druhu Homo Sapiens atd.)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 21:45 Reaguje na Miloš Zahradník
Asi máte s Macháčkem stejnou krevní skupinu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.1.2024 23:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Vaše zhodnocení Machačkových komentů mi připadá velmi výstižné.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

31.1.2024 10:49
https://www.epochtimes.cz/2024/01/30/norsky-statisticky-urad-popira-klimaticky-narativ-co%e2%82%82-je-prilis-slaby-na-to-aby-ovlivnil-teplotu/?utm_source=newsletter&utm_medium=e-mail&utm_campaign=nowall
Do jaké míry se mění teplota v důsledku emisí skleníkových plynů? Touto otázkou se nedávno zabývali oficiální norští statistici. Jejich závěr zní: emise CO₂, zejména antropogenní, nehrají téměř žádnou roli. Dřívější studie z Harvardu a Cambridge tyto výsledky potvrzuje.
„Počasí a teploty kolísají způsobem, který je obtížné přesně vysvětlit a předpovědět. Tento článek zkoumá údaje o výkyvech teplot v minulosti a možné příčiny těchto výkyvů.“ Těmito slovy začínají John K. Dagsvik a Sigmund H. Moen z norského statistického úřadu svou diskusi o teplotách a emisích CO₂ za posledních 200 let.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 11:29 Reaguje na Vladimir Mertan
Ono to ale není jen o statistice, je to i o fyzice.
Odpovědět
ig

31.1.2024 11:35 Reaguje na Ladislav Metelka
A to konkrétně o fyzikálním oboru "teorie nelineárních dynamických systémů" :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 11:40 Reaguje na
Nikoli. Především o oboru "fyzika atmosféry", který využívá poznatků i z teorie nelineárních dynamických systémů.
Odpovědět
ig

31.1.2024 11:51 Reaguje na Ladislav Metelka
To měl být žert na téma nepředpověditelnost. Jak se lidi snaží pomocí primitivních opatření regulovat klima i ekonomiku současně a myslí si, že vědí co se s oběma stane.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.1.2024 11:52 Reaguje na
Řekl bych, že v tom je klimatologie dál než ekonomie...
Odpovědět
PE

Petr Elias

31.1.2024 11:45 Reaguje na Ladislav Metelka
On si hlavně vybral článek (není to studie, jen nerecenzovaný článek a SSB ho i vede jako nerecenzovaný) ekonoma v důchodu a informatika/sportovce. Kde jsou docela stará data (tuším že končí někdy 2010), data pouze z HADCRUT3 a používá jako zdroj klimaskeptické weby a knihy od Vahrenholta a Luninga.

https://www.realclimate.org/index.php/archives/2023/11/science-denial-is-still-an-issue-ahead-of-cop28/

Je to stále dokola a dokola, Mertan bude bude tyhle ,,zaručené pravdy,, točit až do smrti. :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.1.2024 13:36 Reaguje na Vladimir Mertan
S tímhle tu šermujete pořád a stále vám to pan Eliáš vyvrací. Pokud by to mělo nějaký vert, objevilo by se to v šesté zprávě IPCC.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

31.1.2024 15:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Však dle vás je IPCC demagogická.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 09:46 Reaguje na Jaroslav Studnička
Není, proč by měla?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

1.2.2024 11:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Používá vámi prohlášené demagogické postupy.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 11:18 Reaguje na Jaroslav Studnička
Jaké?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

1.2.2024 12:00 Reaguje na Ladislav Metelka
Uhlíková intenzita jednotlivých zdrojů.
Dle Hanzla to je demagogie.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 12:05 Reaguje na Jaroslav Studnička
Kde IPCC pracuje s uhlíkovou intenzitou jednotlivých zdrojů?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

1.2.2024 14:08 Reaguje na Ladislav Metelka
Třeba zde: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ipcc_wg3_ar5_annex-iii.pdf#page=7

Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 14:12 Reaguje na Jaroslav Studnička
No, to jsme si nerozuměli. Tohle je z hlediska jednotlivých typů zdrojů podle způsobu získávání energie.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

1.2.2024 14:32 Reaguje na Ladislav Metelka
Jedná se o uhlíkovou intenzitu jednotlivých zdrojů vyrábějících el. energii.
To jsem já měl na mysli.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 14:43 Reaguje na Jaroslav Studnička
Nejsou to jednotlivé zdroje, ale jednotlivé typy zdrojů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 12:29 Reaguje na Jaroslav Studnička
Zase jste to nepochopil. ZNEUŽÍVÁNÍ uhlíkové stopy je demagogie, protože ropáci nikdy neuvádí uhlíkovou stopu fosilního paliva.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

1.2.2024 12:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Tvrdil jste, že výpočet uhlíkové intenzity je demagogie, tak že tu nelžete!

Uhlíková stopa fosilního paliva se samozřejmě do výpočtu uhlíkové intenzity započítává.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 15:41 Reaguje na Jaroslav Studnička
Jak kde. U seriózních výzkumů určitě, ale já v médiích vidím většinou ty zfalšované. Třeba tu tabulku kde cha cha fve potřebuje víc betonu, než jaderka nebo uhlák. Tam se o palivu neráčili zmínit vůbec.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

1.2.2024 16:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Řeč byla o IPCC, jsou to zfalšovaná (demagogická) nebo seriózní data?

Tak to jste opět dokázal nepochopení významu. Do hodnocení materiálové náročnosti se palivo na výrobu samotné el. energie neuvažuje.
Již jsem vám to psal.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 21:50 Reaguje na Jaroslav Studnička
IPCC je prakticky nejseriózní médium a pokud někdo při výrobě energie nepočítá palivo, tak si to celé může strčit, víte kam.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

1.2.2024 21:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Gratuluji, opět jste se sám střelil do vlastních kolen. IPCC je prakticky neseriózní médium, ale používá demagogická data.

Tak že stále nic nechápete.
Opět doporučuji si někde zaplatit kurz základů energetiky.
Dozvíte se, že pro hodnocení materiálové náročnosti jednotlivých zdrojů je palivo na výrobu samotné el. energie irelevantní.
Odpovědět
va

vaber

1.2.2024 09:58 Reaguje na Vladimir Mertan
,,počasí a teploty kolísají způsobem, který je obtížné přesně vysvětlit a předpovědět,,
jinými slovy, nevíme o počasí nic ,
ale vy stále motáte dohromady výkyvy počasí a současný zcela prokazatelný extrémní růst teplot na celé planetě,
ať už růst způsobilo cokoliv, je tady a nikdo neví jak to bude pokračovat
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.2.2024 18:43 Reaguje na vaber
Pokud se v globálním klimatu omezíme jen na globální teplotu, pak je její změna dána v podstatě jen energetickou bilancí a to už je docela dobře analyzovatelné.
Odpovědět
ig

31.1.2024 11:32
Nezmění a nic se nezměnilo. Vznikly uhlíkové odpustky, ty zvýšily cenovou hladinu o konstantu, ale ekonomika jede dál jakoby nic, stejně jako montéři na drátech vysokého napětí pracují pod napětím jakoby nic.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 12:00 Reaguje na
V tom se shodneme, dělá se to špatně. Motivace k dekarbonizaci nefunguje. Má-li se globální klima efektivně řešit, je nezbytné změnit přístup. O tom ten článek je.

Ty současné uhlíkové odpustky jsou aplikovány hlavně na hříšníky, kteří se těch hříchů nemohou zbavit, a proto to nefunguje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.1.2024 17:01 Reaguje na
Přinutit k nižší spotřebě energie zvýšením ceny funguje jen na ty,
co už nemohou spořit. Ti co mají dost peněz na plýtvání plýtvají
dál a ti ostatní ty zvýšené náklady započítají do výsledné ceny.
Zdraží povolenky? Tak dosluhujících uhelky zdraží cenu elektřiny
a nezlepší způsoby spalování! Inovace se už nevyplatí a poptávka
po zálohách tu díky OZE je a bude. Než riskovat nedostatek proudu
v síti bez záloh, tak zálohám udělí raději výjimku a jsme tam, kde
jsme být nechtěli. Mít peníze z povolenek na inovaci i ty uhelky,
tak inovují, ale když budou muset tak jako tak končit, tak už na
to kvákají. Pak když schází Němcům zálohy při výpadku OZE, tak
zprovozní zrušené uhelky a nevadí jim ani nějaké CO2 a zplodiny.
U nás bude to samé a do doby, než se postaví ty 4 bloky JE, tak
tu budou čadit na výjimku dožívající uhelky bez dalších inovací.
Bez výjimek ale skončí a nás pak čeká liščí ohon a ebonitová tyč.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 21:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, dělá se to blbě. Článek se pokouší najít způsob, jak to dělat lépe. Proč nediskutujete o tom?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.1.2024 12:22
Pan autor zřejmě objevil Ameriku, tuhle koncepci tu řešíme v diskusi už několik let. Je to geniální systém, má jen drobnou vadu. Nejde realizovat.
Dokud někdo nevymyslí, jak tuhe daň vyrazit i z ruských ropných společností (a nejen z ruských), které mají dost výrazný podíl na trhu, můžeme se pořád jen plácat po vaťákách s výsledkem nula. Autor tam předpokládá, že politici celého světa přemýšlí evropskou hlavou, což je ale velmi hluboký omyl.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 14:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud značná část zemí koncept přijme, lze na "nepřízpůsobivé" země zavést cla či obchodní embargo.

Mám obavu, že s evropskými hlavami budou ještě větší problémy než s jinými, neboť ty už nějaký systém rozjely a těžko uznají, že to nedělají až tak moc dobře.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 08:21 Reaguje na Jiří Svoboda
Podívejme se na způsob myšlení jednoho z největších světových procentů (pokud ne přímo největšího) fosilních paliv - Rusko.
Jejich doktrína je světovláda za každou cenu, klimatická změna je ABSOLUTNĚ nezajímá, spíš jako severská země z toho může těžit. Už je na ni nasazeno ropné a uhelné embargo a jaký je výsledek? Velmi mizerný, kšeftaře klima taky nezajímá. K tomu mohamedáni s podobným světonázorem a celé to šéfuje zcela impotentní OSN, ve kterém to nemá šanci projít, natož nějak to vymáhat.
Prostě tuhle cestou to nepůjde, evropské hlavy to nějak dělají a já nenarazil na jiný systém, který by byl výrazně lepší.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 09:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Předem bez boje složit zbraně, to není můj styl.

Už jenom dostat ten koncept do vědomí lidí by pro mne byla výhra.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 09:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Myslím si, že to chápe úplně každý, kdo nemá mezi ušma koblihu, ale taky chápe, že se to prosadit nedá. Prosazovat ji určitě ničemu neškodí a je to z principu správné, ale je zbytečné kritizovat tu cestu, která schůdná je.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 14:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Myslím, že jste velmi dobře vystihl problém!

Ta cesta schůdná je, ale vede úplně někam jinam, než na cedulích deklaruje. ČSSR se v roce 1948 také vydalo zjevně schůdnou cestou. Princip té dnešní klimatické cesty je velmi podobný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 15:37 Reaguje na Jiří Svoboda
Jste taky postižený ropáctvím. ČSSR se vydalo zcela jasně nesmyslným směrem, což většina společnosti jasně viděla, ale nezvládla zkrotit mocenské ambice šíleného Klémy. Což vidíme dnes také s Babišem.
Kam teda cesta grýndýlu a vůbec Západu teda jde?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 08:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Grýndýl a země k němu přidružené se mi jeví jako obdoba socialistického bloku s metodami RVHP. Prostě diktovat, jak se má klima v rámci socialistického bloku řešit a utápět v tom obrovské veřejné prostředky s vírou, že tento mustrzpůsob přijme celý svět (revoluce bude vyvezena). Jenže pro mnohem chudší zbytek světa je takový přístup nepoužitelný a jiný pro řešení globálního klimatu není v nabídce. Proto se asi odmítají klimatem zabývat jako s něčím druhořadým.

Zatímco soc. blok si mohl vybudovat železnou oponu, u klimatu to nejde. Tam se prostě musí celý svět adekvátně zapojit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 08:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Tahle koncepce by byla asi skutečně nejlepší, nejjednodušší s naprosto univerzálním dosahem. Jak by ale lidstvu pomohlo, kdyby nemuselo pořád tak děsivě zbrojit??!!
Zrušíme všechny armády světa, jak prosté milý Watsone.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 14:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč by takovou otázku nemohli řešit třeba přemnožení politologové?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 15:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Mohli by to řešit klidně i prodavači deště, ovšem s výsledkem nula. Celé to mají přece v rukách šílení diktáoři, ambiciózní psychopati a další šáhlí jedinci, kteří mají moc. A ty dokáže eliminovat jen demokracie.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 08:42 Reaguje na Pavel Hanzl
A v reálu eliminuje je nebo jim spíše umožňuje dostat se k moci? A ti zvolení "nediktátoři" u moci, nepřejímají postupně diktátorské/psychopatické sklony?

Opět otázka. Neměli by se těmito aspekty společenské vědy zabývat a ne jen říkat nic lepšího než zastupitelskou demokracii nemáme. Sory, my s tím nic nenaděláme.
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.1.2024 13:16
Nechápu to fantazírování o globálních řešeních.
"Boj s CO2" se přeci týká jen těch zemí, kde je státním náboženstvím environmentalismus a vládnou oteplistické sekty.

Celému světu mimo oteplistů jsou tyhle hrátky ukradené - stejně jako třeba šábes dodržují jen židé.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.1.2024 13:20 Reaguje na Viktor Šedivý
Pán žije zcela evidentně na Paroubkově Marsu. Kdyby se ráčil podívat na Zeměkouli, asi by se zhrozil, co se na ní s klimatem děje.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.1.2024 18:12 Reaguje na Pavel Hanzl
A co se s klimatem strašidelného děje? U nás je jednou 30 st. C a podruhé -5 st.C. A představte si, že tato neskutečná změna teploty se odehraje během půl roku. Zaregistrujete kvůli tomu nějakou katastrofu?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 22:00 Reaguje na Richard Vacek
Na čtvero ročních období je flora i fauna za statisíce let naučená. Ale když poměrně rychle uděláte na Vysočině podnebí jak v Pádské nížině brambory tam neporostou. Jasně, člověk tam bude sázet teplomilnější plodiny. Ale třeba stromy to zvládnout nemusí a fauna nebude vědět, kterým směrem se hnout.

Něco změnit/předělat/přesunout, to mohou být značné náklady. A ty budou nutné kvůli klimatické změně. Jistě, katastrofa to nebude, pokud bude klimatická změna v rozumných mezích.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 08:35 Reaguje na Richard Vacek
Fakt se nic neděje? Podívejme se jen u nás, kde je pořád pohodička. Když jsem byl kluk (60. léta) Bylo v zimě běžně -10°C normálně i -15, v létě +23, velké vedro bylo +28°C. A dnes? V zimě je velmý mráz -5°C ale běžně kolem nuly, v létě +33, velké vedro je +35°C.
Jak je to možné, když se globální teplota zvýšila jen o nějakých +0,8°C??
No právě, změna o +1°C globálně dělá +8, - +10°C v extrému.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 08:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Dobrý, ale co bude dál? Oteoplování se stále zrychluje, takže další stupeň se dá čekat za 30 - 40 let. To znamená zimy u nás bez mrazů (což se přežít dá), ale v létě +44 - +48°C a to je už mimo možnosti nejen člověka, ale hlavně celého ekosystému. Tj. krajina se změní ve step - lesostep, další stupeň už bude totálně likvidační a bude tu Sahara. Už je vám lépe?
Šestá zpráva IPCC píše o asi +5°C do konce století, pokud lidstvo něco zcela razantního neudělá. čus.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 14:51 Reaguje na Viktor Šedivý
Ano, "celému světu" je to ukradené. A jelikož jde o velmi vážný bezprecedentní globální problém, tak by zodpovědná a část světa, která za to nese i hlavní díl viny, s tím měla něco udělat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 08:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Taky se snaží a proto je od ropáků mohutně kritizovaná až hyenizovaná.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 09:16 Reaguje na Pavel Hanzl
A nebo hraje divadlo na to snažení? Ve skutečnosti cpe peníze do kapes "zeleným" lobbistům s mizerným efektem pro klima.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 09:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Hluboký omyl. Podívejte se někdy na grafy emisí CO2 ve vyspělých zemích a porovnejte je se stále spoupajícím výkonem ekonomiky.
Tady zjistéíte výrazné snižování emisí, což je účel celého.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 14:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Snižování emisí za cenu zcela nepřijatelnou pro okolní svět, kam se ty emise naopak vyvážejí formou dovozu uhlíkově náročných výrobků/komodit.

Podstatné je snižovat GLOBÁLNÍ emise, což tento systém nedělá.

Stoupající výkon ekonomiky je hlavně díky rozvoji vědy a techniky, který startující grýndýl zatím jen přibrzdil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 15:22 Reaguje na Jiří Svoboda
S mohutným rozvojem ekonomiky hlavně v málo rozvinutých zemích jde mohutný nárůst emisí. I čína, jako výrobce nejšpinavějších výrobků pro celý Západ, má daleko nižší emise, než kdyby jela jen na uhlí. Pokud by se podařilo přesvědčit rozvojové země, které mají dost slunce i větru, aby vůbec cestou fosilu nešly, byl by to velmi výrazný posun. A já si myslím, že to už dávno probíhá.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 15:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Čína není vhodným reprezentantem rozvojového světa. Ten by se zjevně nevydal uhlíkovou cestou, pokud by bylo zavedeno ono globální zpoplatnění uhlíku a 100 % dividenda.

Vy máte takovou špatnou vlastnost. Když vidíte nějaký posun správným směrem, začnete jásat a snít, že už je to hotové a správně vyřešeno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 15:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Grýndýl nic nebrzdí, spíš naopak. Vždycky nové hi-technologie pomáhaly v rozvoji ekonomiky.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 15:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Moc lidí si to ale tak nemyslí.

Montovat FVE není žádné hi-tech. Hi-tech je u výrobců FVE komponent v Číně, kam náš grýndýl, naštěstí, nezasahuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 21:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Číňani ho mají ještě tvrdší.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 08:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevím, ale mně se zdá, že tam je dekarbonizace prováděna více na ekonomickém než zeleno-ideologickém základě. To se o grýndýlu rozhodně říci nedá. Ten je hlavně o posílání peněž do "zelených" kapes.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.1.2024 14:45
Koncem zásob uhlí do 20 let byla ve 20.letech min. st. děsena i má babička, i tehdy to byla manipulace, a nejvíc uhlí drancovali poté ti, kteří tím vyčerpáním zásob své okolí děsili. Není tu podobnost?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 14:55 Reaguje na Jarka O.
Tu podobnost nevidím. To si jako myslíte, že když se bude CO2 dále vesele emitovat, oteplování se samo od sebe zastaví? Nepokoušíte se tu o nějakou manipulaci spíše vy?
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.1.2024 15:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Proč bych měla? Nejsem proti JE. Uhlí je potřeba v průmyslu, např pro výrobu filtrů na čištění vody atp.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 15:50 Reaguje na Jarka O.
Pokud se tedy globální emise ze spalování fosilních paliv zredukují na 1/10, budeme zjevně oba spokojení. Ale to nenastane samo bez zavedení velmi účinných opatření na úrovni globální společnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 15:28 Reaguje na Jarka O.
Uhlí na filtry nám cha cha žádné oteplování nepáchá, nebojte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 15:27 Reaguje na Jarka O.
Žádná manipulace to samozřejmě nebyla, bo se tehdy skutečné zásoby fosilních paliv neznaly.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

31.1.2024 16:06
Momentálně zažíváme uhlíkovou daň u energií a bohužel to vede spíše k negativům než pozitivům. V momentě když si někdo myslí, že má patent na rozum a může všechno řídit- právě pomocí uhlíkové daně, tak místo aby docházelo k pokroku tak , stejně jako za socialismu, dojde k totálnímu úpadku.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 18:32 Reaguje na Petr Blažek
To s vámi souhlasím. Tak jak je dnes zpoplatňování uhlíku nastaveno, opravdu vede k úpadku.
Odpovědět
Ra

Radek

31.1.2024 17:22
Momentálně zažíváme blahobyt takových rozměrů , prostě takhle dobře jako se máme my v dnešní době se neměl nikdo před námi a pořád je to málo . My jsme se na tom podíleli nejvíc a na nás je abychom začali hledat možnosti jak to aspoň zastavit , někdo začít musí .
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 18:36 Reaguje na Radek
Je ale třeba zavést opravdu efektivní nástroj. Před tím se to musí pořádně prodiskutovat. Zjevně ale ne způsobem, jak to probíhá v této "diskusi".
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.1.2024 17:28
Mnohem vhodnější je přehodnotit stav a vývoj klimatu. Přestat dotovat alarmisty a nahradit jejich strašení reálným posouzením toho, kam klima směřuje a jaké to má objektivní důsledky.
Pak se zjistí, že klima se mění směrem, který je i pro člověka přínosem a který mu zajišťuje lepší podmínky než ty, které byly v předprůmyslové době.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 18:39 Reaguje na Richard Vacek
"reálným posouzením toho, kam klima směřuje a jaké to má objektivní důsledky." Pod to se také podepíšu. Samozřejmě je třeba, aby to zahrnulo celý svět.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.2.2024 09:24 Reaguje na Richard Vacek
1+++
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

31.1.2024 18:06
https://www.epochtimes.cz/2024/01/13/klimatologove-tvrdi-ze-bychom-meli-prijmout-vyssi-uroven-co2/
„Přeměna Země v poušť solárních panelů a větrných generátorů stejně nezajistí dostatek energie. Možná by to ale učinilo planetu natolik neobyvatelnou, že by žádná energie nebyla potřeba.“
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 18:42 Reaguje na Vladimir Mertan
Asi mne již dobře znáte a víte, že za panely a větrníky nehoruji. Kolik a kde se mají postavit, o tom by měl rozhodovat trh a nikoliv politici. Pak by ty pouště zjevně nenastaly.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

31.1.2024 23:07 Reaguje na Vladimir Mertan
Pane Mertan, přečetl jsem si ten odkaz, kdyby to říkal pan Moore před 30 lety, tak by s ním určitě většina souhlasila (myslím s tím závěrem, co citujete). A vidíte, uplynula jedna generace a to co se zdálo být utopií je nadějnou realitou, podívejte se na obrovský pokrok třeba v Číně, co se týče fotovoltaiky a větrných elektráren.
Jinak pan Moore není fyzik, ale původním povoláním je lesník a ekolog. Technice nerozumí, i když již dlouho vystupuje jako kanadský jaderný lobbysta (v Kanadě, v zimě-byl jsem tam- má jaderná svůj význam, podobně na Sibiři)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.2.2024 07:18 Reaguje na Milan Vaněček
Mne stačí ísť do Rakúska, je to vrtula na vrtuli že ani vietor nemá kade prejsť :-) Taktiež ma desia veľké plochy čiernych fotopanelov v podstate kdekoľvek. Ak si niekto myslí že na púšti nič nežije tak to nie je pravda.
Samozrejme ten úryvok je nadsadený, dôležitá je v článku história Zeme - súvislosť teploty a koncentrácie CO2 ako aj upozornenie Patricka Moora že z hľadiska rastlín je dnešná koncetrácia CO2 veľmi nízka a vo vrcholoch dôb ľadových sa blíži ku kritickej hladine 150 PPM kde začína kolabovať fotosyntéza.

Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 08:59 Reaguje na Vladimir Mertan
Že Vás pane Mertane neděsí ty obrovské vyasfaltované tmavé plochy silnic a dálnic všude. Když jsem pracoval kdysi dávno v USA v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii tak tam mimo jiné spočítali, že pro veškerou energetickou spotřebu USA (nejen elektřina) by stačila plocha solárních panelů rovná 1/4 plochy existujících silnic a dálnic v USA.
Musíte uvažovat kvantitativně, ne jen ze svých bezprostředních dojmů o tom co se zrovna Vám líbí či nelíbí. Jestli má někdo na střeše černé FV panely nebo červené či černé tašky, to mne nerozčiluje...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 09:22 Reaguje na Milan Vaněček
A kdyby se ta plocha pokryla FV, bylo by vystaráno? Myslím, že zdaleka nikoliv.

Dekarbonizace není jen o FV a e-autech, jak se nám snaží mnozí namluvit.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 09:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Samozřejmě to není jen o FV a elektromobilech, je to hlavně o úsporách, o souladu s přírodou, o úplné recyklovatelnosti, bez nebezpečného odpadu, ..
To VŠE je důležité a další mohou přidal ještě další důležité věci
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 15:26 Reaguje na Milan Vaněček
A hlavně o dlouhodobé akumulaci energie a zálohování. To je hodně nevyřešený ořech, na kterém se může plně obnovitelná energetika zaseknout.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.2.2024 07:00 Reaguje na Milan Vaněček
Asfaltové plochy ma desia tiež a určite môžu mať väčší vplyv na teplotu ako CO2. Na druhej strane bez kvalitných ciest a chdníkov by sme sa brodili v blate. Tá plocha ciest určite nie je malá, a keď si predstavím, že ďaľšia podobná plocha by sa zabrala niekde v prírode tak nie som príliš nadšený. Zvlášť keď plávovači zaberú plochy kde nič nie je a pritom sú z hľadiska prírodných hodnôt veľmi cenné.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 08:04 Reaguje na Vladimir Mertan
Kravčíkoviny?
Odpovědět
PE

Petr Elias

1.2.2024 07:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Epoch Times. :D Béčkový plátek a k tomu roky a roky provařený zaplacený Moore. A samozřejmě tam nesmí chybět sprostá lež o tom, že Moore je spoluzakladatelem GP. Že tě to chlape stále baví...:D
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.1.2024 19:51
Autor pise
Je vědecky dobře podloženo, že nejvýznamnější příčinou / spouštěčem současného globálního oteplování je nárůst koncentrace CO2 v atmosféře, který působí jako skleníkový plyn. Toto vysvětlení sice může mít odpůrce, na druhou stranu neschopnost pochopit určité fyzikální jevy není argumentem proti vědeckým výsledkům.

Skeptici, k nimz se pocitam zpochybnuji, ze to je dobre "vedecky dolozeno"
a k druhe vete bych dodal, ze nejde jen o "urcite fyzikalni jevy" (jako treba v laboratori mereny "sklenikovy" uconek urcitych plynu) jde zde hlavne o velmi slozite dynamicke systemy kde urcit, ktery efekt je positivni a ktery negativni zpetnou vazbou neni vubec jednoduche. Vezmene dva z nejdulezitejsich cinitelu (kdyz opomineme ten treti, promenlive slunecni zareni, geologicke jevy jako sopky plus pusobeni biosfery, ktera
vubec neni v jakemsi rovnovaznem stavu a jejiz pusobeni na vyvoj klimatu
sotva lze popsat nejakym relativne jednoduchymi rovnicemi)
Oceany a oblaka. Jak presne jsou deje probihajici v oceanech a jejich interakce s obzdusim? Jaka je radiacni bilance ruznych typu oblaku?
Promena plynneho H_2 O v kolekci vodnich kapicek je zatracene dulezitym a tezko exaktne popisovanym jevem - ktery ma pritom zatracene velky vliv na celkovou radiacni bilanci. Je mozno vyzyvat k snizeni produkce CO_2
je mozno vyzyvat k tomu, aby domy mely bile strechy (sam se snazim prispet k zachrane Zemekoule tim, ze moje nove auto ma bilou barvu) atd. ale spocita tyhle afekty = a pokud je vetohodne nespocitace a nedosadite do nehrackovym rovnic popisujicich vyvoj klimatu, nejen pocasi - tak
stejne zadne vedecky oduvodnene zavery nemate a co opravdu zbyva, je jenom to prikladani pravitka ke grafu rostoucich teplot. Ano, ty asi opravdu rostou ale proc tolik hysterie kvuli tomu? (Na tuhle otazku se ale neda odpovedet zvysenou hysterii a pokrikem politiku, ideologu a pravniku povazujicich se za "vedce" ochranujici klima - tohle proste na nektere osoby - pochybovace, pocitam se k nim tez :) nepusobi...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2024 22:15 Reaguje na Miloš Zahradník
Když něco zpochybňujete, měl byste v tom najít nějakou chybu. Když něco alternativního předkládáte, měl byste prokázat, že to vysvětluje to, co je pozorováno.

Takové řeči, že to může být tím a tím, ale to je moc složité tak to nejde spočítat, jsou opravdu jen plané tlachání. Musíte si ten model dostatečně zjednodušit, abyste mohl něco spočítat. A pak to publikovat a nechat to kritizovat vědeckou komunitu. A nezlobit se, když vás rozcupují. Jen se proboha nevydejte cestou Kalendy/Vinklera.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.1.2024 23:09 Reaguje na Jiří Svoboda
Kdyz si neco dostatecne zjednodusim abych to "mohl spocitat"
rika se tomu mezi fyziky a matematiky "hrackovy model". Ten muze byt i velmi zajimavy pres svoji zdanlivou jednoduchost az primitivnost (vezmeme si treba takovy Isinguv model ferronagnetismu) ne primo tim, ze se na nem "da neco spocitat" ale ze umozni rekneme urcite kvalitativni pochopeni podstaty urciteho jevu. Malokdy ale rika neco presnejsiho o puvodnim slozitem systemu. (On existuje nejaky takovy model klimatu? O tom bych si dovolil vazne pochybovat. A prikladani pravitka nebo krivitka ke grafu - to opravdu jeste neni veda.) Nekdy ovsem ano, pak se za to davaji treba i Nobelovy ceny. Mimochodem G. Parisi je vyznamny fyzik a Nobelovu cenu asi zaslouzi - ale jeho zkoumani (nejen o chovani "spinglass" trochu o tom snad neco vim) nema NAPROSTO nic spolecneho s otazkou, jak zemsky klimat zavisi na koncentraci nejakeho plynu. Pokud je mi znamo, tak nikdo z opravdovych odborniku napr. soucasne teorie dynamickych systemu se nesnizil k tomu, aby se jakoukoliv formou pripojil k vykrikum ideologu a politiku, co nemaji sebemensi tuseni o slozitosti tohoto jevu o apokalypse, ktera nas ceka pokud neomezime emise toho "zloreceneho" sklenikoveho plynu pod uroven - kolik ze to momentalne podle "vedcu" cini, aby nenastal konec sveta? :)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 09:28 Reaguje na Miloš Zahradník
Tady je základní otázka, kde se bere to obrovslé kvantum tepla/energie, které Zemi v současnosti ohřívá. Jinými slovy, co se s příchodem moderní civilizace změnilo, že drasticky vychýlilo globální energetickou bilanci. K tomu, myslím, i jednoduchý model postačí. Jen je potřeba ho znát a pochopit.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 09:40 Reaguje na Jiří Svoboda
To obrovské kvantum energie je ze Slunce, to je dominující zdroj. Slabý, doplňkový zdroj jsou pak pochody unvitř Zeměkoule.
"Drastické vychýlení" je básnická licence, vyvolávání hysterie. A tady se musí člověk ptát: komu to slouží, kteří lidé na tom bohatnou (na úkor té drtivé většiny ostatních).
Technický pokrok nám umožnil, že na zemi může žít i 8 miliard obyvatel, číslo nepředstavitelné před 200 lety. A mohou mít dostatek energie, levné energie.
Odpovědět
PE

Petr Elias

1.2.2024 10:20 Reaguje na Milan Vaněček
A vy máte nějak změřeno, že se zvýšila aktivita Slunce? :)
Odpovědět
va

vaber

1.2.2024 10:24 Reaguje na Milan Vaněček
všechna energie co míří ze Slunce k Zemi zase musí ze Země odejít,vyzářit se ,pokud se tak nestane a nastane nerovnováha na Zemi bude energie přibývat projeví se to zvyšováním teplot,
takže je zcela zásadní pro teplotu na planetě, jak Země přijímá, odráží a vyzařuje energii, pokud předpokládáme ,že tok energie ze Slunce je konstantní
to ovlivňuje atmosféra, bez atmosféry je stav jako třeba na Měsíci docela jasný, jak se tam asi měnily teploty, myslím ty maximální ve dne a ty minimální v noci, v minulosti
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 08:51 Reaguje na Milan Vaněček
Místo věcné reakce zase jen blábolení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 09:42 Reaguje na Jiří Svoboda
To je přece princip skleníkového efektu. Energie přicházející ze Slunce má určitou strukturu a prochází atmosférou, odrazem od země se struktura mění a tu skleníkové plyny nepustí ven. Tím se atmosféra zahřívá.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 15:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Nikoliv odrazem, ale absorbcí a tepelným vyzařováním. Jinak správně.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

31.1.2024 22:31 Reaguje na Miloš Zahradník
Konečně nějaký rozumný fyzikální a lidský názor od pana Zahradníka. Ten článek pana Svobody je pro mě jako fyzika nepochopitelný.
Můj pohled na klima je zcela jiný - je to neuvěřitelně dokonalý systém zpětných vazeb který způsobuje že klima v období lidských civilizací je tak neuvěřitelně stabilní.
1)Věda by měla především zkoumat, proč to tak dokonale funguje, dříve jen pro tisíce či miliony obyvatel Země a nyní již pro 8 miliard obyvatel.
Místo toho se sociální inženýři zaměřují na jeden aspekt složení zemské atmosféry - koncentraci CO2. To je sice velmi důležitý aspekt pro fotosynthesu a tedy existenci života na zemi, ale jak můžeme vůbec tvrdit že je to velmi důležité (rozhodující) pro klima na zemi? Z fyzikálního hlediska optiky atmosféry totiž vyplývá (viz W. Happer, emeritní prof. Princeton Univ.) že i kdyby se současná koncentrace CO2 zdvojnásobila, tak to znamená (z hlediska "skleníkového efektu") nárust teploty jen o 1 stupeň.
2)Technika založená na nejnovějších vědeckých poznatcích a nové technologie již nyní umožňují vyrábět elektřinu levněji (fotovoltaika v určitých oblastech země) než spalováním uhlí či plynu. Auta nemusí spalovat benzin či naftu, elektromotor je technicky výhodnější.
Skladování elektřiny na GW škále a brzy již na TW škále je zcela reálné. Postupnou evolucí nastává na naší zeměkouli energetický přechod na obnovitelné zdroje elektřiny, ať si ho někteří přejí a jiní zase nepřejí. Domy na většině zeměkoule lze stavět jako energeticky soběstačné.
3) Bohužel vliv politiky a zvláště pak IPCC je negativní a vede k rozdmychávání hysterie, drahotě, válkám o zdroje,...
Odpovědět
PE

Petr Elias

1.2.2024 07:35 Reaguje na Milan Vaněček
Doporučuji číst i něco jiného, než jen desetiletí známého popírače Happera. :)
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 08:46 Reaguje na Petr Elias
To je profesor (nyní již důchodce) na špičkové universitě, rozumí spektroskopii atmosféry jako málo kdo na světě,
a protože jsem se zabýval spektroskopií VIS-IČ celý svůj profesní život tak vidím, že jeho klíčový argument o CO2 je správný a nemůže ho popřít ani IPCC.
On není popírač vlivu CO2, jen kvantitativně ukazuje jeho velikost na vyzařování tepla ze země do vesmíruresp zpět na zem.
Odpovědět
PE

Petr Elias

1.2.2024 09:20 Reaguje na Milan Vaněček
Však v pohodě, ale pokud si myslíte, že když zdvojnásobíte CO2, tak se teplota na Zemi zvýší jen o necelý stupeň (a proto prý můžeme a dokonce musíme, jak říká Happer, emitovat víc CO2), tak se pletete. ;)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 09:39 Reaguje na Milan Vaněček
Proboha, toto již jsme diskutovali a já odsouhlasil, že zdvojnásobení koncentrace CO2 vyvolá skleníkový efekt odpovídající 1 °C. ALE! Tento 1 °C iniciuje vyšší odpar vody a nárůst množství vodní páry v atmosféře a tím dojde k rovnovážné teplotě zvýšené o 3-4 °C.

Pokuste se, prosím, překročit svůj stín.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 09:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Ten 1 stupeň celsia to je čistá fyzika, čistá spektroskopie. Ty různé "zesilovací" efekty, to už jsou spekulace z různých nedokonalých modelů s obrovským rozptylem.
A řešení IPCC= škrtnout ty extrémy a vzít průměr, to již není vůbec fyzika, to je čistá politika a podvod.
Odpovědět
PE

Petr Elias

1.2.2024 10:18 Reaguje na Milan Vaněček
Zajímavé. Napřed tvrdíte, jak se to složitý systém plný zpětných vazeb a najednou se držíte čistě CO2 a najednou jsou zpětné vazby spekulace. :)

Doporučuji třeba zde:

The Role of Water Vapor Feedback in Unperturbed Climate Variability and Global Warming (je to z 1999, tak to nebude nejaktuálnější ;) )

https://journals.ametsoc.org/view/journals/clim/12/8/1520-0442_1999_012_2327_trowvf_2.0.co_2.xml
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 12:42 Reaguje na Petr Elias
Kdo Vám říká, že zpětné vazby jsou spekulace. Zpětné vazby ten systém udržují ve vysoké stabilitě. Tedy ty negativní zpětné vazby. Ty pozitivní zase vedou ke katastrofě.
Ale ty vazby jsou komlikované a navzájem provázané. Potřebujete kvantitativní modely ale s přesnými experimentálními vstupy (a někdy ani to nestačí).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 15:02 Reaguje na Milan Vaněček
A když ty přesné experimentální vstupy nemáte, tak si lehnete na gauč a čekáte?

Přece věda je i o tom, že vezme to nejlepší, co aktuálně má, a to pořád zpřesňuje.

Takže když má vodní pára pozitivní zpětnou vazbu, klima se zhroutí? To rozhodně nikoliv. Je tu spousta jevů s negativní zpětnou vazbou, které to mohou zachránit - třeba teplotní závislost vyzařování T^4.

Ta komplikovanost zpětných vazeb ce zjevně projeví tehdy, když by se Země dostávala do nového mnohem teplejšího stavu klimatické rovnováhy, ze kterého by se velmi těžko vynaňovala. To by mohlo nastat po překonání tzv. bodu zvratu. Ano, na pořádné stanovení tohoto bodu jsme dnes asi opravdu krátcí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 10:18 Reaguje na Milan Vaněček
Nejsou. Zvýšení absolutní vlhkosti vzduchu při zvýšení teploty a následné další zesílení skleníkového efektu je taky docela jednoduchá fyzika.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 12:45 Reaguje na Ladislav Metelka
ale ne úplná, mraky mohou zvyšovat teplotu (skleníkový efekt) ale jiné ji zase snižují (odraz). Dynamika mraků je důležitá, turbulentní proudění asi velmi těžko modelovatelné.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 12:47 Reaguje na Milan Vaněček
To už jsou ty věci, které na tu jednoduchou fyziku navazují. A to jednoduché být nemusí.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

1.2.2024 10:35 Reaguje na Milan Vaněček
Cista fyzika by to byla kdyby v zemske atmosfere neexistovala vodni para jako ten hlavni cinitel. Resp. kdyby neexistoval onen dosti podstatny efekt ktery tu "cistou, jednolduchou fyziku" tak trochu kazi/ komplikuje. Totiz mraky.
Jak se meni oblacnost napr. nad rovnikovymi oblastmi v poslednich desetiletich? Bez znalosti takovychto dat
se preced nedaji delat zadne rozumne zavery o tom tom slozitem systemu kde spolupusobi spousty kladnych a zapornych zpetnych vazeb
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 10:41 Reaguje na Miloš Zahradník
Princip je jednoduchý. Konkrétní projevy v klimatickém systému nejsou jednoduché prakticky v ničem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 11:37 Reaguje na Miloš Zahradník
Ono to není tak složité pochopit. CO2 rozhodí tepelnou/energetickou bilanci Země a ty zpětnovazební efekty, například vliv vody (libovolně komplikované), to vše uvedou do nové dynamické rovnováhy. Tu změříme jako nárůst globální teploty. Pokud by CO2 nárůst nebyl, vypadala by změna globální teploty zjevně jinak. Ten rozdíl dělá právě přidávání CO2 do atmosféry a to je ta nejdůležitější spolehlivá informace, kterou potřebuji.

Když jablko padá ze stromu, stačí mi pro přijetí tohoto faktu znát Galileův zákon. Nepotřebuji k tomu obecnou teorii relativity ani gravitony.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 12:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, když jablko padá ze stromu, tak funguje NEJEN Newtonův zákon přitažlivosti ale i další fyzikální zákony (třeba popisující vliv odporu vzduchu), teprve všechny dohromady mi přesně popíší ten pád
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 12:54 Reaguje na Milan Vaněček
Ono je to podobné jako počítat trajektorii vystřeleného náboje z děla. První přiblížení - parabola. Druhé - Země je kulatá - změny směru a velikosti gravitační síly. Třetí - odpor vzduchu. Ten je ale závislý na rychlosti náboje (ta se mění), ale i na hustotě vzduchu a ta zase na výšce, což je čtvrté přiblížení. Páté - je to na rotující Zemi, takže vliv Coriolisovy síly. A našly by se další vlivy. Z jednoduché věci je tak věc dost složitá, když se chcete od jednoduché představy dostat blíž k reálu.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 16:55 Reaguje na Ladislav Metelka
přesně tak
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 16:06 Reaguje na Milan Vaněček
Ale abyste posoudil dominanci vlivu CO2 nepotřebujete detailní výpočty. Problém asi je, že vy ani ty jednoduché výpočty nejste schopen provést a zjistit kde je pravda. A tak se uchylujete pouze k tlachání.

Když jablko padá ze 4 m ze stromu pak pro velmi dobrý odhad doby pádu opravdu stačí 2h=gt2.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 15:57 Reaguje na Milan Vaněček
Takže růst tlaku vodní páry s teplotou je spekulace vycházející z nedokonalých modelů s obrovským rozptylem. Dobrý!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 09:34 Reaguje na Milan Vaněček
Pokud jste si nevšiml, ten článek není o fyzice klimatu. Je o vhodném způsobu řešení globální klimatické krize, který vychází ze všeobecně příjímaného předpokladu, že dominantní příčinou oteplování planety jsou emisi CO2 ze spalování fosilních paliv.

Prosím, zaměřte diskusi tímto směrem.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 09:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, tento článek není o fyzice klimatu. Souhlasím. Je o sociálním celosvětovém inženýrství. Jeho základní premisa není ale "všeobecně přijímaná", to snad vidíte.
A díky tomu se celý navrhovaný systém hroutí, je nerealizovatelný v reálném světě.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 11:25 Reaguje na Milan Vaněček
Zkuste si srovnat argumenty ve prospěch CO2 jako hlavní příčiny a protiargumenty. Ty protiargumenty, které by byly pádné a rozumné jsem nenašel. Zjevně proto lze brát tu CO2 teorii jako všeobecně přijímanou.

Dupání levou nožkou jako malé trucovité dítě opavdu není argument.
Odpovědět
ml

4.2.2024 23:19 Reaguje na Milan Vaněček
OK.
Odpovědět
PE

Petr Elias

1.2.2024 07:18 Reaguje na Miloš Zahradník
Škoda že jste se za ty roky nic nedoučil a stále se držíte jen toho blekotání o přikládání pravítka. :)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

1.2.2024 10:41 Reaguje na Petr Elias
Oni ale nic jineho nedelaji. Maji model a v nem "steluji" parametry tak, aby to odpovidalo zmenam aktualne merenych casovych rad.Jak jinak nez s prilozenym pravitkem najdete mi nejake grafy kde se pravitko (udaj o prumnerne hodnote za
poslednich 30 let ci pravitkem narovnany prubeh teplot za "vhodne vybrany" usek let) nepouziva. Je jich naproste minimum, pravitko jeste zakladnim pracovmnim nastrojem politickych klimatologu v poslednich desetiletich :)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 10:43 Reaguje na Miloš Zahradník
Nevím, jak u politických klimatologů, ale ti se asi modelováním nezabývají, že? Jinak u skutečných klimatologů se žádné parametry neštelují. Nejsou to stochastické modely, ale dynamické.
Odpovědět
PE

Petr Elias

1.2.2024 11:18 Reaguje na Miloš Zahradník
Vy jste neuvěřitelný žvanil. :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 15:15 Reaguje na Petr Elias
Normální ropáček, zde běžný úkaz.
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.2.2024 07:04
nesmyslný článek, nesmyslná diskuze! Dám synovi pokutu, aby dostudoval VŠ! To je řešení ekologů ale i fašistů, všech nedemokratických společenství.
Nejdřív asi musím připravit podmínky, aby syn dostudoval, aby se něco podařilo. Třeba hledat úložiště energie, dokud není, posilovat JE! Ne dávat pokuty, ty to mají vyřešit! To jsou bláboly!
Ne dumat nad tím, jestli oteplení způsobuje CO2.
Hledat efektivní řešení! Posilovat přírodu, aby oteplení vydržela. Ne chtít vše, diverzifikaci, stepní oblasti, které přírodu přehřívají. Zachytávat vodu, měnit zemědělství, lesnictví. Jenom výstavba JE bude stát bilion. Další bilion do podpory OZE, když není úložiště? Kdo to zaplatí? Museli bychom mít vyrovnaný stát. rozpočet, reformy- důchodovou, zdravotní, školskou, stát. správy. Přejít na euro. Hospodářství musí fungovat, ne být stále v recesi. To jsou podmínky! Ne pokuty, proboha, co píšete za blbosti!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 08:56 Reaguje na Honza Honza
Ne dumat nad tím, jestli oteplení způsobuje CO2.
Dobrej nápad. Čadit uhláky a dýzly a sledovat, jak teplota v létě poleze přes +40°C, na což si už adaptaci tak rychle neuděláme. Za pár let už to bude k padesáti a to je pro naši přírodu konečná.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 09:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Energetický přechod k čistým obnovitelným zdrojům chce svůj čas, obvykle to bývá cca 50 let. Spěch a hysterie=drahota, chudnutí 90% obyvatel...
A když jsme zde na zemi měli od začátku průmyslové revoluce nejprve přechod na uhlí a výrobu elektřiny z uhlí, neznamená to, že dřívější výroba třeba ve vodních elektrárnách zanikla.
Totéž po nástupu ropy a později plynu, uhlí nezaniklo, jen se omezuje a nárust jde převážně do novějších zdrojů.
Pak přišla jaderná energetika, bohužel předčasně, nebyly vyřešeny základní bezpečnostní otázky a velké havarie ji zastavily a utlumily.
No a v tomto století začíná renesance starých OZE (voda, biomasa, vítr) plus nástup hi tech výroby elektřiny přímo z energie ze Slunce=fotovoltaika.
To neznamená, že zcela vytěsní staré zdroje, bude je jen pozvolna vytlačovat a hlavně bude uspokojovat nárust potřeby elektřiny v Asii a Africe plus všude tam, kde budou chtít mít elektřinu čistou, bezodpadovou, vše plně recyklovatelné.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 09:50 Reaguje na Milan Vaněček
Ano, to již popisoval Nosov v Neználkovi ve Slunečním městě. Tam si takovou transformaci přál sovětský lid a KSSS to splnila. Dnešní svět je ale postaven na jiných základech/zájmech.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 09:56 Reaguje na Milan Vaněček
Jistě, ten přechod ale musíme urychlit, i tak bude trvat těch 50 let minimlně. Já mám silný pocit, že to nezvládneme, i když největší špinavci se dost snaží (Čína a hlavně USA)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 09:45 Reaguje na Honza Honza
Myslím, když synovi budete odpírat kapesné za chození do hospody místo do školy, může to v mnoha případech pomoci. Netvrdím, že to pomůže vždy. Ale ochrana klimatu je hlavně o změně chování většinové společnosti. A ti, co to nepřijmou, budou za to aspoň platit.
Odpovědět
ml

4.2.2024 23:22 Reaguje na Honza Honza
1*
CO2 je ve vzduchu (jak kde) sotva 0,4 PROMILE
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.2.2024 11:35 Reaguje na
To máte pravdu. Ale co z toho vyplývá? Nějaké vaše dojmy?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.2.2024 11:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Je jeden plyn, kterého je v atmosféře 0,00004% a přesto dokáže poměrně výrazně měnit vlastnosti atmosféry.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.2.2024 12:05 Reaguje na Ladislav Metelka
A prozradíte jaký plyn s koncentrací 0.4 ppm to je a jak mění ty vlastnosti?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.2.2024 12:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Ozon. Změny teploty stratosféry, změny radiační bilance v UV oblasti.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.2.2024 16:40 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, tušil jsem, díky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.2.2024 09:10
Úvodem bych chtěl autorovi článku vyseknout poklonu. Bez ohledu na to, zda koncept globální uhlíkové daně je správný (jsem o tom přesvědčen) , nebo není.
Z mého pohledu nevykazuje žádnou zjevnou chybu. Je jednoduchý,logický a jeho realizací bychom získali prostředky pro dekarbonizaci a na straně spotřeby mohli koncepčně a předvídatelně ovlivňovat objem uhlíkových komodit i s přihlédnutím k regionálních specifikům - bohatá , průměrná nebo chudá společnost.
Dovedu si také představit , kolik pana Svobodu jeho iniciativa stála . Je dobře, že stále mezi námi žijí jedinci, kteří neváhají společnosti nabídnout smysluplné věci, ať už se jedná o materiální produkty , anebo jako v tomto případě věci nemateriální povahy, ale neméně důležité.
A jak to celé dopadne ? Bohužel , zde jsem spíše skeptik neboť zatím není tzv. společenská objednávka , ale jak se říká "všeho do času".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 09:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, tohle přece řešíme v téhle diskusi s panem Svobodou už asi 4 roky!! To jste se právě probudil?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 09:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, v tomto se plně shodneme. Díky. Řekl bych, že v otázce prosazení jsem mnohem větší skeptik než vy. Přesto to nechci vzdávat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 09:20
"I proto není překvapením, co nám zpráva IPCC, která je souhrnem více než 14 tisíc vědeckých prací a dílem 234 autorů z 65 zemí, vlastně ukazuje:..."
Tohle má přece zcela neprůstřelnou argumentační váhu, taky proto, že odpůrci tohoto tvrzení zcela běžně publikují a nikdo není cenzurován.
A stálé paraargumenty, že se "sociální inženýři zaměřují jen na CO2" jsou taky nesmylné. Jednat to nepublikují žádní "soc. inženýři", ale vědci, za druhé se zabývají úplně vším, co si dovedeme vůbec představit.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 10:01 Reaguje na Pavel Hanzl
IPCC není vědecký panel, je to politika. Není to věda, ta se dělá jinak.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 10:21 Reaguje na Milan Vaněček
IPCC nedělá vědu, ale metaanalýzy z již publikovaných výstupů
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 10:50 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, správně ale jste měl napsat: "...z již publikovaných, selektivně vybraných vědeckých výstupů. A ignoruje výstupy které se do jejího narativu nehodí.
To je politika, ne věda.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 10:53 Reaguje na Milan Vaněček
Projděte si ve zprávách IPCC seznamy literatury. Najdete tam i publikace klimaskeptiků. Jinak ale tam je problém, že čistě klimatologický článek, publikovaný v ekonomickém časopise a recenzovaný ekonomem (i to se stává) nemůže být považován za relevantní recenzovaný výstup.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 11:02 Reaguje na Ladislav Metelka
Co říkáte té "metaanalýze", že nejnižší a nejvyšší forcing faktory v modelech (připouštíme, že potřebují ještě vylepšit) škrtneme a vezmeme nějaký "průměr"?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 11:19 Reaguje na Milan Vaněček
Většina věcí se tam dělá pro nízký, vysoký a střední scénář. To není o tom, že by se počítalo jen s jednou variantou...
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 11:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Ještě poslední otázky pro zasvěceného člověka, jako jste Vy: 1)zkoumá nějaké forum vědců proč je naše klima tak stabilní? To znamená definovat a detailně modelovat negativní zpětné vazby které to způsobují?
2) umíme modelovat skutečné rozložení všech mraků na zeměkouli a to, kdy mrak zvyšuje nebo naopak snižuje globální teplotu (tj dynamiku a různou funkci různé oblačnosti pro zápornou či kladnou zpětnou vazbu?)
3) proč se fyzika klimatu nechala ovlivnit a přešla k diskusím typu alarmista versus popírač?
Předem děkuji.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 12:03 Reaguje na Milan Vaněček
ad 1) Je možné definovat a popsat jednotlivé fyzikální procesy v klimatickém systému. Ty nejsou nijak složité. Daleko složitější je popsat je všechny najednou jako jeden celek, navíc na celé Zemi. To už se bez modelů neobejde. Klima na Zemi je stabilní (pokud jsou stabilní forcingy), ale podle všeho je to jen jeden ze (cca) 3 možných stabilních stavů klimatického systému. Další je (prakticky) kompletně zaledněná Země (už v historii bylo) a třetí je Země bez trvalého ledu v polárních oblastech, ale to by zřejmě vyžadovalo, aby v severních polárních oblastech nebyl oceán, ale pevnina. Neexistuje jediná příčina té stability, vždycky je to celý komplex těch vazeb.
ad 2) neumíme a nikdy umět nebudeme, v tom hraje velkou roli turbulence a tu nelze analyticky popsat. Vliv mraků na teplotu ale do značné míry modelovat lze. Záleží na výšce a složení mraku (led, voda), jeho průhlednosti a také na denní nebo noční době.
ad 3) nerozumím, fyzika atmosféry je jen jedna a nemá nic společního s těmi diskusemi.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 12:33 Reaguje na Ladislav Metelka
Děkuji za odpovědi. Myslím, že co se týče atmosféry okolo Země, klíčový je bod 2)
Ale 4) pro stabilu klimatu bude podle mne důležitější to, co má větší setrvačnost a hmotnost=oceány a proudění v oceánech. I pevnina.
5) pořád si nedovedu vysvětlit jednu věc: argumentaci prof. Happera určitě znáte, "vliv CO2 je blízko saturace".
Co to znamená: že před průmyslovou revolucí byla koncentrace CO2 nízká, když se o něco zvýšila (třeba 50ppm) tak efekt se lineárně zvyšoval. Ale když se blížíte saturaci, tak už dalších 50ppm moc neznamená a dalších 50ppm znamená jestě méně.
Čili vliv na oteplování by měl být největší v době starší, třeba před 2. svět, válkou a teď by měl stále klesat. Růst o 50ppm v současnosti už znamená z hlediska čistě skleníkového efektu méně než znamenal kdysi. To je spektroskopie.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 12:41 Reaguje na Milan Vaněček
Ano, oceán je v tom důležitý, ale není to jediný faktor. Pokud jde o tu saturaci, na některých vlnových délkách je vliv CO2 saturován (ale to byl už před průmyslovou revolucí), ale je spousta oblastí spektra, kde ta absorpce není tak silná a tam ještě zvyšování koncentrace může vést k zesilování skleníkového efektu. Celkově je ten vliv na teplotu zhruba logaritmický, dalších třeba 50 ppm při vysokých koncentracích má menší vliv, než 50 ppm při nízkých koncentracích. Odhaduje se, že prvních 280 ppm (od 0 do 280 ppm) udělalo na teplotě v globálním průměru asi 33 stupňů.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 12:51 Reaguje na Ladislav Metelka
čili souhlasíte, že nyní a v budoucnu by tento vliv měl slábnout
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 12:53 Reaguje na Milan Vaněček
Dnešní koncentraci CO2 by odpovídala daleko vyšší teplota, takže ten efekt nastane určitě, ale později.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 12:57 Reaguje na Milan Vaněček
Pokud porostou koncentrace CO2, nebude ten vliv slábnout, ale nebude narůstat tak rychle. Je tady ale ještě problém vodní páry, jejíž skonentrace i skleníkový efekt budou také narůstat, ale ta funguje na jiných vlnových délkách, než CO2
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 12:52 Reaguje na Ladislav Metelka
A není tam třeba důležitý taky faktor času? Při velmi rychlém růstu koncentrace CO2 se otepluje pomaleji, protože je tu velká tepelná setrvačnost oceánů i pevniny?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 12:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Oceán je další důležitý faktor, ten navíc na oteplení atmosféry reaguje jinak než na ochlazení.
Odpovědět
PE

Petr Elias

1.2.2024 13:04 Reaguje na Milan Vaněček
Tak zrovna tento ,,argument,, o saturaci Happer točí už desítky let. Ale to že ho točí dokola a dokola, neznamená že má pravdu. ;)

https://www.youtube.com/watch?v=TVBDMeuHq_U

https://www.realclimate.org/index.php/archives/2007/06/a-saturated-gassy-argument/

https://skepticalscience.com/saturated-co2-effect-advanced.htm
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.2.2024 13:15 Reaguje na Petr Elias
Ono stačí podívat se na Lambert-Beerův zákon, jaký je ten princip.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 17:23 Reaguje na Petr Elias
Pane Eliáši, to video na youtube je úžasné, typický americký kazatel sekty soudného dne, začátek-osobní útok, potom trochu historie, na závěr další argumentační fauly.
Typický hlasatel jediné pravdy bez vědeckých argumentů.
To je ostuda takhle s tím argumentovat.
Jinak v těch dalších odkazech Vy točíte hodně staré věci, mě by zajímala Vaše (nebo někoho jiného) reakce na nový článek:
Atmosphere and Greenhouse Gas Primer
W. A. van Wijngaarden1 and W. Happer2
1Department of Physics and Astronomy, York University, Canada
2Department of Physics, Princeton University, USA
March 3, 2023
publikovaná arXiv:2303.00808v1
Nějaké vědecké argumenty, které by jste napsal jako referee této publikace.
Předem děkuji (bez ironie).
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.2.2024 09:46 Reaguje na Milan Vaněček
Jojo, sekta soudného den...Nechte toho blábolení.

To video je ukázka mýtu o saturaci, který Happer šíří už xx let. Pokud to vidět nechcete a chcete jen věřit Happerovi (asi proto že je mimo ,,mainstream,,), tak to už je váš boj.

A co bych měl na ten primer říkat? Kromě toho, že tam píše o nikým nepotvrzené hypotéze Lindzena o iris jako o negativní zpětné vazbě, bagatelizuje pozitivní zpětné vazby (navíc nic podrobného tam o vazbách nepíše), blábolení o tom jak alarmisté potřebují silné zpětné vazby a o nefungujících modelech, tak tam není nic nového.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 12:45 Reaguje na Ladislav Metelka
Omyl, je to čistá věda publikovaná v nějakých soudrnných závěrech.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.2.2024 09:23
Kvůli jakési chiméře prý globálního oteplování způsobeného lidmi vznikla masívní společenská vrstva škodíků a sabotérů lidské společnosti, podle kterých bychom neměli čekat, až nás to údajné oteplování zničí a ožebračí, ale sami bychom se něčím jako bruselským Green Dealem preventivně měli ekonomicky zničit a ožebračit. Protože zřejmě až většina společnosti budou nemajetní žebráci závislí základními životními potřebami, potravinami, vodou, teplem v zimě na vrstvě bohatých zelených mnohonásobných miliardářů vytvořených zeleným šílením ze zelených (loupeživých) baronů, tak zřejmě potom budeme podle zelených ideologů na údajně oteplené zeměkouli šťastní a spokojení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 09:31 Reaguje na Radim Polášek
Vy jste zbídačelý, vy jste typický "mámehlad"?
Pořád nechápu, proč bychom měli pomocí nejnovějších hi-technologií zchudnout? V historii to bylo vždy přesně naopak a dnes se stačí podívat na státy, které jsou dál, než Evropa a postupují rychleji, tak i lépe prosperují.
Myslím tím Čínu (500 mld. dolarů investic do OZE), nebo USA s 600 mld., proti EU se 150.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 11:06 Reaguje na Radim Polášek
Možná byste se mohl začít pokoušet rozlišovat mezi 1) globálním oteplováním, jeho příčinami a následky a 2) nástroji pro jeho řešení, které mohou být velmi různě vhodné/účinné/spravedlivé.

Článek je o tématu 2) a kdyžtak zkuste o tomto přispět do diskuse.
Odpovědět
ml

4.2.2024 23:29 Reaguje na Radim Polášek
Pravda.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.2.2024 11:32 Reaguje na
Když něco nazvu chimérou, dokazuje to nějak, že to něco neexistuje? Pokud se klimaskeptici nezmohou na nic více, je to jejich špatná vizitka.
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.2.2024 09:59
Pánové, aby se vše podařilo, musí všechna opatření být efektivní a musí na ně být peníze.
Se sbídačeným hospodářstvím se neudělá nic! Nemůžu pokutami podlomit hospodářství a potom chtít nápravu za miliardy- biliony.
Podívejte se, jak to dělá Čína. Podporuje OZE, přitom hospodářství nebankrotuje.
Všechna opatření musí mít smysl, OZE bez úložiště je jen drobná pomoc!
Budou scházet peníze na smyslpné řešení - např. JE.
Hospodářství musí být v pořádku, ne zadlužené, ne podpora důchodců, sociální výdaje apod, přitom všichni máme drahou elektřinu, po pokutách bude předražené topení - takhle klimatický problém nevyřešíme!
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 10:07 Reaguje na Honza Honza
Válka, ničení lidí i přírody, boj o zdroje, to je velký problém. Reálný, to snad každý vidí.
Na rozdíl od Vámi uváděného klimatického problému. Variabilní klima tu bylo vždy (ale měli bychom striktně vědecky studovat proč je dlouhodobě tak stabilní). Porozumět tomu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 11:13 Reaguje na Milan Vaněček
BYLO! dlouhodobě stabilní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 12:43 Reaguje na Milan Vaněček
To už dávno proběhlo, stačí si to přečíst.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 11:12 Reaguje na Honza Honza
Ale přesně o toto mi v článku jde. Aby bylo řešení efektivní a zaplatili ho hlavně ti, co problém způsobili. Nebo máte z článku jiný pocit? Pomohlo by mi, kdybyste mne upozornil na závady konceptu, případně navrhl něco k vylepšení.
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.2.2024 12:21 Reaguje na Jiří Svoboda
To jsem přeci navrhl: neříkat, že CO2 není problém, vše svědčí že ano. P. Hanzl v tom má pravdu! Ale hledat efektivní řešení:
posilovat přírodu, zavodnění zastínění, co nejvíce lesa. Upravit zemědělství, lesnictví, zastiňovat stavby, města vegetací, zachytávat vodu.
Podporovat smyslplnou elektrifikaci: JE, podporovat výzkum OZE (hlavně k hledání energ. úložiště, ekolog. recykl. baterií.) Jinak ale do OZE nedávat biliony, když ještě není úložiště, co s energií budete v létě dělat? - hledat její smyslplné využití- např. drtiče odpadů, přečerp. elektrárny, efekt. výrobu vodíku apod. Zatím to ale masivně nefunguje! Nejdřív je třeba vše připravit, pak teprve program rozjet! Zahrádkář musí nejdřív mít vodu, půdu, pak teprve jde kupovat osivo! Ne si dávat pokuty, když nic nemám!
Hlavně ale držet hospodářství, aby fungovalo, aby byly na všechno peníze, i když se hned všechno nedaří. Čína do OZE masivně investuje, protože má peníze. Hospodářství jí ale funguje, stále má vysoký růst.
Zadlužování za Babiše je špatně. Bez reforem to nejde. Nízký hosp. růst za koalice taky špatně. Nezastrop. cen energií- špatně, vysoké ceny potravin- špatný výkon antimonop. úřadu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 15:10 Reaguje na Honza Honza
To sice skeptický názor, ale dost pravdivý. Co s tím? Evropa dostala nářez koronáčem, plynovým útokem i válkou na Ukrajině a je rozeštvávána a ničena hybridní válku. Přes to se oklepává a jde mírně nahoru, mohutně buduje OZE i to ostatní co píšete.
A my? Minulá vláda provedla praktický rozvrat státních financí a zablokovala růst, dnes obsruuje a blokuje jakékoliv řešení, vlastní nenabízí žádné. Fiala vláda se snaží to spravit, jak dobře nedokážu posoudit, ovšem s touhle koulí na noze se to dařit snad ani nemůže.
A to řešení? Jednoznačně ve volbách vypráskat destrukční strany putinovy páté kolony je předpokdlad nutný a doufejme, že i dostačující.
Odpovědět
HH

Honza Honza

2.2.2024 07:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane koalici podporuje 3/4 národa, ANO má jen 30% a bude to tak stále. Vůbec není třeba psát a požadovat, aby jsme opozici vypráskali. To nikdo nepotřebuje. Naopak, za ANO hospodářství fungovalo, mělo by to být poučení pro ODS, když ODS vládne, tak je vždy krize! Takhle to taky stále nejde! Je třeba spolupracovat s opozicí, ne ji vypráskat!!!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.2.2024 09:53 Reaguje na Honza Honza
Za ANO fungovalo hospodářství? Fakt? Tak proč napráskali za 3 roky BILIÓN dluhů? A kdo to má teda spravit a splácet?
Vláda se snaží s opozicí spolupracovat, ovšem většinou to nejde. Ta je zásadně proti, obstruuje, podráží, polizuje i Ústavní soud a vlastní řešení nemá a trvale lže.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 16:25 Reaguje na Honza Honza
Pokud naprší dost vody, můžete jí hodně zachycovat, mít spoustu zeleně a lesů. Pokud ale začne pršet méně a bude tepleji (vyšší odpar), váš sen se zhroutí. Takže jsme zpět u CO2 a jeho vlivu na globální klima.

Energetika by měla být řízena trhem modifikovaným důsledně oceněným uhlíkem. Pak se bude rozvíjet způsobem, jak popisujete.
Odpovědět
HH

Honza Honza

2.2.2024 07:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane, jsou to vše posunuté názory, chybné argumenty. EU se musí řídit rozumem, ne přáním. Uvalit daň na to, co funguje a podporovat to, co nefunguje je cesta k bankrotu, kdy nebudou peníze na nic, natož na vaše ekologické cíle- TČ, FV a elektroauta. Abyste přešel na OZE musí OZE fungovat (jedině s úložištěm- to je ta základní podmínka o kt. stále píšu!!) a musíte na to mít peníze, ne rozhrabané hospodářství! Musí se věnovat peníze na přípravu OZE- distribuci el, úložiště, na to třeba nějakou daň ale nezatěžovat nesmyslně topení plynem nebo spalovací motory, bez nich to ještě b o h u ž e l nejde. Nutit násilně lidi topit elektřinou, tam kde je to předražené, kde to nefunguje je totální nesmysl. Na plyn uvalíte daň a potom plynové elektrárny budou dorovnávací doplněk jaderných, když nesvítí slunce - co je to za nesmysl! Dávat si pokuty za to, že musím jet autem do práce! Prostě musím tam jet, jinak to nejde, i kdyby se všichni ekologové zbláznili a zítra bylo 50 st C!!
Odpovědět
HH

Honza Honza

2.2.2024 07:23 Reaguje na Jiří Svoboda
A váš výklad přírody je taky nesprávný. Jednak prší stále stejně, jen srážky jsou nerovnoměrné, jednak musím v první řadě zasáhnout tam, kde je to nezbytné- tj. vaše peníze na FV v první řadě věnovat do přírody, aby se mohla adaptovat.
Když hoří, tak požárník vytahuje hadici, nezkoumá, proč začalo hořet. Když zahrádkáři dochází voda ve studni, nekupuje si elektroauto.
Až teprve udělám nezbytné první kroky, tak přemýšlím co dál. Ale v p r v n í řadě musím tyto kroky udělat- tj. adaptovat přírodu, zachycovat vodu, musím na to mít peníze, předpoklady, nařízení, vyyhlášky...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 09:22 Reaguje na Honza Honza
Vy jste zastáncem adaptace, já se snažím efektivně řešit mitigaci. Z hlediska peněz to jsou spojité nádoby. Když se budou neefektivně vydávat obrovské peníze na mitigaci, zbude jich málo na adaptaci a nároky na adaptaci budou kvůli větší klimatické změně také větší.

Já mám dojem, že jsme na stejné lodi, akorát na ní zastáváme různé funkce.

Zajímavé by mohlo být představit si, jak by svět dlouhodobě fungoval, kdyby se nám podařilo veškerou vodu zadržovat a nepouštět žádnou vodu do vodotečí. Pak by voda v oceánech neustále klesala a tudíž by se musela hromadit na pevnině. Naštěstí lze takové věci dělat len do určité míry.
Odpovědět
va

vaber

2.2.2024 10:11 Reaguje na Jiří Svoboda
ona ta vody kdysi v oceánech mizela a byl pokles hladin o sto metrů a výše což je 200m na pevninách a muselo se to stát v dobách ledových rostly ledovce, v dobách teplých ,jako je dnes voda v oceánech přibývá ,ledovce tají
jaké byly ty ledová doby když se oceán tak dobře vypařoval a jaké bylo na planetě klima
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 10:14 Reaguje na vaber
Záleží jednak na tom, kolik vody je vázáno v pevninských ledovcích (mořský plovoucí led na to vliv nemá - Archimedův zákon), ale také na teplotě vody (tepelná roztažnost vody).
Odpovědět
va

vaber

2.2.2024 09:38 Reaguje na Jiří Svoboda
co přinesla uhlíková daň?
měla přinést pokles emisí ,poklesly?
omezení pálení uhlíku znamená pokles výroby energie, ale pokles se nekoná,protože to by museli lidé šetřit a to některé lidi rozpálí do běla,
jaké máme možnosti nahradit pápení uhlíku při výrobě energie?
OZ ,voda ,vítr soláry mají velké nevýhody ,biomasu nepočítám,to je také jen pálení uhlíku ,
pálení vodíku? kde jej vezmeme bez velké spotřeby energie při jeho výrobě
jaderná energie, je k ní silný odpor,
a co dalšího máme k výrobě energie ,nic ,jen pálení uhlíku,
kolik špinavých zdrojů energie se zrušilo kvůli uhlíkové dani? moc ne ,zrušily je administrativní zásahy

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 12:35 Reaguje na vaber
Těch možností, jak šetřit fosilní energii je spousta: počínaje pořádným zateplením domů a jejich adekvátní provoz, JE, OZE, úsporná (e-)auta, MHD, méně nakupovat a vyhazovat, netrávit daleko svůj volný čas... Jenže toto není důsledně a spravedlivě oceňováno s jasným výhledem do budoucnosti, aby se na to mohli lidé a firmy adaptovat a s rozmyslem investovat. Současné chaotické prostředí nemotivuje a víceméně pouze trestá.

Jsou obrovské rozdíly v tom, jak je (může být) uhlíková daň realizována. Pro ochranu klimatu není lepší motivační nástroj než jsou peníze. Musí to být ale děláno správným způsobem. Ten současný je zoufalý s důsledky, které popisujete.
Odpovědět
HH

Honza Honza

2.2.2024 13:11 Reaguje na Jiří Svoboda
stále si nedáte říct, stále opakujete to samé. Zamyslete se, prosím. Uhlíková daň ano, pokuty ano, policie ano, ale musí být vytvořeny nejdřív pro to podmínky. Nemůžete nutit lidi topit elektřinou za 200 tis/rok, tam kde je nefunkční TČ. Nemůžete je nutit jezdit elektroautem, když nejsou nabíječky- jak budete dobíjet aoto v paneláku - kabelem z 5. patra? Musíte nejdřív pro to vytvořit podmínky! Když jsou lidi ožebračení, vypalují pralesy, topí pet lahvemi s pilinama, příroda trpí absolutně. Viz Rusko, viz ekolog. škody za komunistů. Nepomůžou pokuty, hospodářství bude na mizině! Měla by klidně být daň (místo podpory OZE v platbě za elektřinu) na zateplení, výstavbu JE, zálohovat petky, Podporovat MHD, veřejnou dopravu- tam zavádět (násilně) elektrifikci- ujedou miliony km. Ne podpora FV za bilion, zdražit plyn - bude potřebný i pro výkyvy při OZE, zdražit naftu, někde elektroauta nebude možné zavádět. Prostě vše, co říkáte ano, ale rozumně, jen kde to má smysl, nikoli paušálně.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 15:19 Reaguje na Honza Honza
Ale ta postupně narůstající uhlíková daň vytvoří ve společnosti prostředí velmi vhodné pro splnění vámi uváděných podmínek. A bude se to dělat na tržních principech mnohem efektivnění. Postupný předem oznámený nárůst zpoplatnění uhlíku je něco zcela jiného než současná politická rozhodnutí připomínající spíše rány kladivem.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.2.2024 13:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Asi se mýlíte. Motivací by byl konec válek a spolupráce jako dříve v oblasti mírového použití jádra, stavba spaloven odpadu pro chudé země ..., mnohem lepší než fantazijní daně, na které ten bohatý svět nikdy nepřistoupí. Honza to pěkně píše.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 15:26 Reaguje na Jarka O.
Promiňte, ale tak daleko moje fantazie nesahá, abych si dokázat představit, jak by ty vaše návrhy v současném světě mohly prakticky fungovat.

Ono je jednoduché říci nastolíme mír a budeme stavět jaderky a spalovny. Možná máte kouzelný proutek...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 12:35
Myslím si, že je dobré se zamyslet na tím, proč zrovna u nás tak kvete ropáctví a zpochybňování kilmatologie jako vědy a tím samozřejmě i závěrů IPCC. Na to jsme v nejen evropském prostoru kadeti.
Klíčovou ropáckou zemí je Rusko, které je zcela fatálně a přímo životně závislé na kšeftu s fosilními palivy a grýndýl je pro ně smrtelné nebezpečí. A my jsme pod tvrdým tlakem hybridní války a ropácké demagogie jsou logicky její součástí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2024 16:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Mohl byste, prosím, s těmi ropáky asopň v této diskusi přestat?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2024 21:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Proč? To je jeden s klíčových problémů nejen téhle debaty. Ale nechám toho, jak si přejete, je to váš článek.
Odpovědět
ZK

Zan K.

1.2.2024 17:56
Inu tohle dnešní zpitomělé lidstvo už ne. Ta zbývající hrstka přírodnš a lidsky smýšlejících lidí už nemá žádné šance.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 15:29 Reaguje na Zan K.
Hm, asi vám dá historie ze pravdu. Ale říká se, že naděje umírá poslední.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 18:26
Tady uvádím znovu odkaz na poslední vědeckou práci prof. Happera
arXiv:2303.00808v1
a níže je text Abstraktu tohoto článku z roku 2023

Porovnejte to prosím s pamfletem na YouTube,ktrý mi doporučil pan Petr Elias
https://www.youtube.com/watch?v=TVBDMeuHq_U
a utvořte si svoje mínění

Abstract
We discuss the basic ways greenhouse gases a ect radiation transfer in Earth's atmo-
sphere. We explain how greenhouse gases like water vapor, H2O, or carbon dioxide,
CO2, di er from non-greenhouse gases like nitrogen, N2, or oxygen, O2. Using simple
thermodynamics and
uid mechanics, we show that the atmosphere of a planet with
suciently high concentrations of greenhouse gases must develop a convecting tropo-
sphere between the surface and the tropopause altitude. The planet must also develop
a non-convecting stratosphere for altitudes above the tropopause. In the simplest
approximation of an atmosphere that is transparent to sunlight and has frequency-
independent opacity for thermal radiation (an infrared gray atmosphere), one can nd
simple formulas for the tropopause altitude, and for the altitude pro les of pressure
and temperature. The troposphere is nearly isentropic and the stratosphere is nearly
isothermal. The real atmosphere of the Earth is much more complicated than the sim-
ple model, but it does have a troposphere and a stratosphere. Between the surface and
the tropopause the entropy per kilogram of real tropospheric air increases slowly with
altitude. The entropy increases much more rapidly with altitude in the stratosphere.
The stratosphere has a nearly isothermal lower part and a hotter upper part due to
absorption of solar ultraviolet radiation by ozone. The thermal opacity of the real
atmosphere has a complicated frequency dependence due to the hundreds of thousands
of vibration-rotation transitions of its greenhouse molecules. Unlike the simple model
where nearly all radiation to space originates at the tropopause altitude, radiation to
space from Earth's real atmosphere originates from both the surface and all altitudes
in the troposphere. A small additional amount of radiation originates in the strato-
sphere. When these complications are taken into account, model calculations of the
thermal radiation spectrum at the top of the atmosphere can hardly be distinguished
from those observed from satellites.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

1.2.2024 20:21 Reaguje na Milan Vaněček
Diskuse pod tím aktivistickým videem obsahuje dost zajímavých příspěvků, názorů i vědeckých argumentů. To stojí za přečtení.
A co se týče argumentu, že tento článek pana Svobody není o fyzice efektu globálního oteplování a tedy tato diskuse je zbytečná,
tak já si myslím, že zajímavé úvahy a návrhy pana Svobody musí stát na pevných fyzikálních základech - jinak nemají smysl.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 09:46 Reaguje na Milan Vaněček
Ty pevné fyzikální základy tam jsou bez ohledu na váš názor. A z toho abstraktu vyplává co?
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 09:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Z něj vyplývá, že jeho data a model souhlasí se satelitním pozorováním a že by IPCC měl jako realistické uvádět modely s nižším (realistickým) vlivem CO2 a nestrašit veřejnost.
Ale to by asi nebylo zajímavé a výdělečné.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 10:10 Reaguje na Milan Vaněček
Vliv CO2 se do modelů nezadává, ten z modelů vychází jako jeden z výsledků.
Odpovědět
va

vaber

2.2.2024 10:21 Reaguje na Ladislav Metelka
divné,z modelu bych očekával výstup nějaký vývoj počasí nebo klimatu a ono je tomu naopak, vy nadefinujete klima a vyleze z toho CO2 ppm v atmosféře?
všude slyším ,že za vzrůst teplot může CO2 ,tedy CO2 rozhoduje o tom jaká bude budoucnost a tu se modely snaží předpovědět ,nebo to tak není?
proč omezujeme CO2
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 10:25 Reaguje na vaber
Ne. Zadají se forcingy (příkon slunečního záření, jeho spektrum, rozložení pevniny a oceánu, atd., - spousta věcí) a vývoj koncentrace CO2. Z toho se pak počítá, jak se bude klima vyvíjet, včetně teploty. Takže CO2 se zadává (v několika různých scénářích), ale vliv toho CO2 na teplotu se počítá.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 10:30 Reaguje na Ladislav Metelka
A jaké oteplování dává ten z modelů, který potvrzuje to, co říká prof. Happer (že vlivem efektu saturace efekt CO2 stále bude slábnout, že je možná vyšší koncentrace CO2 při zachování (či snížení) současného "tempa růstu globální teploty".
Jaký je vliv mraků ve srovnání s vlivem CO2 na globální oteplování? Kolikanásobně je vyšší?
Promiňte, že pořád vrtám do té fyziky, ale IČ spektroskopii dělám, jako jen část mé práce, skoro celý život.
Já podporuji ekologii, velmi aktivně pracuji v oboru vylepšování fotovoltaických článků a na nových přístupech k fotovoltaice,
ale ta současná uměle vyvolávaná uhlíková hysterie, silně podporovaná jadernou lobby (pro ni je to existenční boj) mi silně vadí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 10:37 Reaguje na Milan Vaněček
Že bude efekt CO2 s vyššími koncentracemi menší, to není Harperův objev, to se ví už dlouho a vyplývá to z celkem jednoduché fyzily (Lambert-Beerův zákon). Vliv mraků je dost těžká věc, oni si všichni myslí, že více mraků = menší příkon záření = nižší teplota. Jenže ono to taky znamená více zpětného vyzařování z atmosféry k povrchu = vyšší teploty. Ten první efekt se Vám uplatní jen ve dne, druhý ve dne i v noci. A závisí to i na výšce a vlastnostech oblačnosti, může mít ve výsledku efekt ochlazující i oteplující.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 10:48 Reaguje na Ladislav Metelka
To je mi jasné, že vliv vody ve všech formách je rozhodující a velmi mnohostranný. Proto nerozumím tomu důrazu na CO2. Té hysterii okolo tomu rozumím, to je politika.
A taky je mi jasné, že modelovat proudění (plynů i kapalin) je strašně obtížné, a že v tom budou slabiny (nedostatečnost) současných modelů.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 11:04 Reaguje na Milan Vaněček
CO2 je tzv. long living plyn, v atmosféře je velice stabilní, vydrží dlouho, nevyprší se,... Na rozdíl od vodní páry, její množství v atmosféře je závislé na termodynamickém stavu atmosféry. To množství ani nezvýšíme ani nesnížíme a kdyby ano (lokálně), velice rychle se to zase vyrovná zvýšením srážek nebo výparu. Množství vodní páry v atmosféře je pak vlastně důsledkem množsví CO2.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 11:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, vše je provázané. A rozumím tomu Vašemu uvažování, od průmyslové revoluce se zvyšuje koncentrace CO2 v atmosféře, to je vliv člověka -
Ale ta vlna oteplení, ochlazení, oteplení s periodou stovek let tu v naší nedávné křesťanské historii již byla, a to bez průmyslové revoluce a emisí CO2.
Myslím, že vliv vody (vodní páry a oceánů) je ten důležitý termostat, co pořád drží klima vhodné pro lidi na Zemi.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 11:36 Reaguje na Milan Vaněček
Jeden z nich.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.2.2024 13:42 Reaguje na Ladislav Metelka
P. Metelko, mohl byste mi vysvětlit vliv L-B. zákona na teplotu? Znám ho pouze pro vztah absorpce a koncentrace, tak se mi zdá, že s ním šermujete nějak divně. Míníte, že 3 molekuly CO2 na 10000 jiných molekul odpovídají lineární oblasti abs. spektra a 4 molekuly CO2 na 10000 jiných molekul již ne nebo jak to myslíte? Jinak vliv fázových přechodů vody je nejdůležitější pro teplotu okolí, CO2 ne. CO2 je stabilním výsledkem oxidací v oxidační atmosfére, to je snad logické. Vodou je vymýván, vy píšete, že ne, a zpřístupňován pro reakce.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 13:56 Reaguje na Jarka O.
Absorpce vede ke zvyšování radiačního forcingu a ten zase ke zvýšení teploty. Pokud v klimatickém systému začne přebývat energie, může se přeměnit na různé typy (zjevné teplo, latentní teplo, potenciální, kinetická). Ale v konečném důsledku hlavně ke zvýšení teploty. Ten vliv podle Lambert-Beerova zákona je přesně lineární prakticky jen u nulových koncentrací. Pak lze v nějaké oblasti nelinearitu zanedbat, i když nelineární to už fyzikálně je. CO2 je vodou vymýván zcela minimálně.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.2.2024 14:36 Reaguje na Ladislav Metelka
L-B. zákon na forcingy??? Stále tápu, jaký vliv na co podle Lambert-Beerova zákona je lineární prakticky jen u nulových koncentrací? Tam je vždy vliv nula. Ve zredených látkách je vztah abs. - konc. lineární, u velmi koncentrovaných roztoků ne.
Energie může pomoct oxidacím.
Rozp. CO2 ve vodě je výborná ve srovnání s metanem, dusíkem, kyslíkem, argonem: asi 3,3 g·l−1 při 0 °C, 1,7 g·l−1 při 20 °C, při 1013 hPa.
Rozp. O2 14,16 mg/l při 0 °C.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 14:44 Reaguje na Jarka O.
Pokud se budeme bavit o koncentracích CO2, které v atmosféře nejsou (jednotky ppm), tam si to můžete počítat lineárně, ale tam, kde jsme teď (stovky ppm) je ta závislost jasně nelineární. Jinak si spočítejte, kolik CO2 se může z atmosféry vymýt srážkami a zjistíte, že je to celkem zanedbatelné množství. Odhady jsou 2-6% emisí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.2.2024 08:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Vaší zajímavou aplikaci LB.zákona jsem pochopila. Jak to vypadá pro metan, vodu a jiné plyny? Jaktože kolem pólu, kde je tenká, řídká, suchá atmosféra a nejméně CO2, se otepluje nejvíc, a u rovníku, kde je to přesně naopak, nejméně. To vašemu pojetí L.B.z.neodpovídá. Odpovídá mu teplota na Marsu a vrchní atmosféře Venuše? Výsledek výpočtu jste napsal sám, ale kdybyste napsal množství vody spadlé na planetu za rok, tak jde spočítat výpočtem ze ZŠ. Výbornou rozpustnost CO2 ve vodě to ovšem nezmění, tak jste se přiučil něco důležitého.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.2.2024 21:43 Reaguje na Jarka O.
Ale odpovídá. V polárních oblastech je málo vodní páry ve vzduchu, skleníkový efekt je tedy méně saturován a zvýšení koncentrace skleníkových plynů se projeví víc než kolem rovníku, kde je saturace vyšší.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 11:40 Reaguje na Ladislav Metelka
Ještě k tomu Happerovi: samozřejmě to není objev, ale nikdo Vám jen tak z hlavy neřekne, kdy ta saturace začíná, to musíte mít data a pak to dobrý spektroskopista vidí, podobně jako Happer.
Ale proč ho ta komunita "oteplovačů" tak nesnáší?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 11:43 Reaguje na Milan Vaněček
To se projevuje při každé nenulové koncentraci. Není to o tom, že by v nějakém okamžiku nastala saturace a dál se už nic neměnilo. Ten průběh je přibližně logaritmický.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 11:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Já vím jak to vypadá, ta lineární oblast je dost dlouhá a když měříte optické vlastnosti nečeho neznámého, tak chcete být v té lineární oblasti. Když ale měříte "jeden vzorek"=realitu, tak nevíte, kde jste. Musíte o tom amteriálu něco vědět. A Happer toho ví o CO2 a plynech v atmosféře dost, dělal v tom.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 11:55 Reaguje na Milan Vaněček
Víte, tohle je častý problém lidí z "příbuzných" oborů, kteří si myslí, že něco z toho jejich oboru vysvětluje cosi o klimatu. Stejné je to u některých geologů, některých paleoekologů, některých astronomů a dalších. Ale nedocení při tom řadu věcí, které klimatolog vidí, ale oni ne, protože v tom oboru prostě nepracují.
A striktně vzato - ta lineární oblast není přesně lineární.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 12:03 Reaguje na Ladislav Metelka
Vy jste diplomat, nic ve zlém. A ta POČÁTEČNÍ oblast je lineární s větší přesností než přesnost všech klimatických modelů....
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 12:17 Reaguje na Milan Vaněček
Možná, ale když půjdeme do detailu, fyzikálně přesně lineární není. Ale od linearity to zpočátku daleko není. Ale tohle v klimatologii ani není podstatné, protože se pohybujeme jasně v nelineární části.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.2.2024 12:01 Reaguje na Milan Vaněček
Komunita oteplovačů? Co to je? To se maže na chleba? Nebo je to komunita, které slepě nevěří Happerovi, který prokazatelně dostává zaplaceno za bagatelizování vlivu CO2? :)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 12:39 Reaguje na Milan Vaněček
Ale sám říkáte, že z toho modelu vyplývá 1°C otepelní kvůli zdvojnásobení CO2 v atmosféře při fixaci zbývajících podmínek. Tak je to bráno (vychází to) i v IPCC.

Kde máte pořád problém?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 12:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Oteplení je nad 1 st.C., koncentrace CO2 se ale ještě nezdvojnásobily.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 12:58 Reaguje na Ladislav Metelka
Ale však ty ostatní podmínky nejsou zafixovány a pozitivní zpětná vazba od vodní páry působí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 13:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Ostatní podmínky se moc nezměnily, pokud jde o vodní páru, máte samozřejmě pravdu.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 13:13 Reaguje na Ladislav Metelka
Ale vodní pára dává i negativní, stabilizující zpětnou vazbu. Rozptyl a odraz slunečního záření od Země do Vesmíru
Tipnul bych si že tento vliv je silnější.
A pan Metelka by mohl prozradit, jak nastavují kvantitativně ten vliv negativní zpětné vazby a ten od positivní zpětné vazby,
každý je převážně v jiném spektrálním oboru.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 13:25 Reaguje na Milan Vaněček
Ve viditelné části spektra je ten vliv minimální, daleko větší je v IR oblasti. A v modelech se počítají radiační toky v řadě oblastí (vlnových délek), podle koeficientů absorpce nebo rozptylu. A ty hodnoty jsou proměřeny v laboratořích.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 13:33 Reaguje na Ladislav Metelka
Nevěřím, že ve viditelné části spektra je ten vliv minimální, to je v rozporu s každodenní zkušeností.
I ten Váš vliv positivní zpětné vazby si každý může ověřit třeba teď v zimě srovnáním nočních teplot při jasné resp zamračené obloze.
Obojí jsou věci lokálně lehce ověřitelné, ale jak to vypadá celosvětově, v dlouhodobém průměru....
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 13:42 Reaguje na Milan Vaněček
To není vliv vodní páry, ale oblačnosti.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 14:23 Reaguje na Ladislav Metelka
Co je to chemicky? Já vždy se snažím psát o vlivu "vody ve všech skupenstvích" a ještě jsou důležitá i skupenská tepla přechodu, a proces nukleace mikrokapiček je taky důležitý...
Zůstaňme raději u toho H2O.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 14:35 Reaguje na Milan Vaněček
To v klimatologii nejde. Vodní pára má úplně jiné optické vlastnosti než kapalná voda.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 16:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Samozřejmě, proto jsem zmínil třeba proces nukleace mikrokapiček.
To ví snad každý fyzik, že nanočástice, mikročástice,...mají různé některé vlastnosti (třeba rozptyl světla, ...) než pevná tělesa či kapaliny.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 15:36 Reaguje na Milan Vaněček
Ale proboha! Vždyť jste nahoře psal explicitně o vodní páře!!! Co to děláte za chaos????

Začněte si, prosím, vážit času ostatních diskutujících.
Odpovědět
va

vaber

2.2.2024 10:02 Reaguje na Milan Vaněček
všechny výše uvedené názory úvahy stojí na fyzikálních základech, tak hloupí lidé nejsou ,jen není jasné ,které fyzikální základy jsou rozhodující pro současný vývoj klimatu planety,
že bylo klima dlouhodobě stabilní? těžko říct, pokud někdy planeta byla ledová koule, nebo roztály všechny ledovce ,nepovažoval bych to za stabilní a pro vyšší živočichy doslova eliminující klima,
ale to nic neříká o tom co se stane v budoucnosti, Země je jako vesmírné těleso naprosto unikátní ,má podmínky pro život a kdyby kdyby tyto podmínky zmizely, stala by se jen typickou ,správnou planetou, kterých je ve vesmíru drtivá většina, takže je opravdu zázrak ,že se zde takové podmínky zatím udržují, ale určitě někdy zmizí,
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 15:48 Reaguje na vaber
Z pohledu rychlosti dnešní klimatické změny bylo dřívější klima velmi stabilní. Samozřejmě až na nějaké katastrofické události typu impakt velkého tělesa nebo drastická vulkanická činnost.

Proto se na současnou klimatickou změnu můžeme, prozatím, dívat jako na odchylování se od stabilního klimatu vyvolaným hodně vážnými jistě detekovatelnými příčinami. Které to jsou, to je dobře známo. Někteří jim ale nevěří, přestože jiná vysvětlení nejsou schopni podat. A tak aspoň diskutují na Ekolistu.
Odpovědět
va

vaber

3.2.2024 09:18 Reaguje na Jiří Svoboda
já osobně mám docela pochybnosti,že příčiny dnešního stavu jsou dobře známy a to je jádro sporu všech diskusí,
určil se hlavní viník, CO2 ,možná velice zjednodušený pohled, ale pokud v minulosti bylo množství CO2 v atmosféře mnohem a mnohem větší, měla by být teplota také mnohem vyšší a co tomu řekl život na planetě, život potřebuje tu správnou teplotu,
již dnes při velice nízké koncentraci CO2, v porovnání s minulostí ,stoupají teploty k 50°C a to je hranice života a smrti pro vyšší organizmy,
na kolik stupňů tehdy vystoupaly teploty při obsahu CO2 v řádu procent
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.2.2024 19:18 Reaguje na vaber
Myslím, že toho hlavního viníka lze určit vylučocací metodou.

Něco musí teplotu Země narušovat jako primární příčina. Přírodní jevy, ty se za posledních 100 let moc nezměnily, takže nám zbývá činnost člověka. Primární antropogenní příčinou může být změna CO2 a jiných skleníkových plynů kromě vodní páry, produkce tepla, změna albeda... To se dá vyhodnotit a tam vítězí CO2.

Pak tu máme sekundární jevy spojené s nárůstem teploty z primárních příčin jako je navýšení obsahu vodní páry a tudíž i skleníkového jevu, tmavnutí povrchu táním bílého příkrovu, emise dalších skleníkových plynů táním a rozkladem permafrostu, nárůst požárů, změna oblačnosti... To lze zahrnout jako zpětné vazby zesilující/ zeslabující primární příčiny oteplování.

Ještě tápete?

V řádu miliard let zpět Slunce hřálo mnohem méně. Ono se pořád "rozjíždí"
Odpovědět
va

vaber

5.2.2024 09:29 Reaguje na Jiří Svoboda
neřekl jste mi nic nového,
přírodní vazby zesilující i zeslabující tu byly dříve také a obsah CO2 zřejmě ještě větší,
pak se ptám ,jaká byla teplota, při vysokém obsahu CO2, v minulosti?
kolik tu máme skleníkových plynů dnes se dá měřit a teplota taky ,kolik bylo v minulosti říkají odborníci také že znají,
prý znají i teploty v minulosti ,
z toho by se dalo odvodit jak je dnešní stav kritický i jak se zvýší teplota když stoupne obsah skleníkových plynů,
teorii o rozjíždění Slunce jsem ještě neslyšel, tedy že v minulosti svítilo méně, jen se prý někdy zvětší ,
logické by bylo ,že dříve svítilo víc , vyhořívá,
já vím že odborníci říkají, že bude fůze dalších prvků ,po vyhoření vodíku ve Slunci, až do železa
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.2.2024 12:23 Reaguje na vaber
Proč se ptáte mě a nenajde si sám, co vás zajímá, a potřebjete to pro učinění si představy.

Já si myslím, že vytahovat historické příklady je zavádějící/matoucí, protože informace z minulosti jsou velmi kusé, současná klimatická změna je bezprecedentně rychlá (až na klimatické katastrofy) a nebyl antropogenní faktor.

Co kloudného nám tedy může historie říci k pochopení současného oteplování? Podle mého jen to, že tehdy to probíhalo výrazně jinak a z jiných příčin, než dnes. Vytahovat historii je tedy povětšinou nerelevantní
Odpovědět
va

vaber

6.2.2024 08:53 Reaguje na Jiří Svoboda
neptám se vás ,ale tyto otázky by si měli položit ti co vše svádí na CO2
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.2.2024 11:26 Reaguje na vaber
Spíš ti, co vysvětlují současné globální oteplování analogiemi z minulosti.

Neznám nikoho, kdo by to VŠECHNO sváděl na CO2. Všeobecně se tvrdí že CO2 má dominantní podíl na současném globálním oteplování a nikdo zatím nenašel a nezargumentoval významnější příčinu.
Odpovědět
ml

4.2.2024 23:36 Reaguje na vaber
Výborný text.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.2.2024 09:47 Reaguje na Milan Vaněček
Není to pamflet. Je to ukázka toho, jak zaplacený Happer balamutí veřejnost. :)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 12:55 Reaguje na Petr Elias
Ale podle p. Vaněčka Happerovi vychází stejný forcing CO2 jako ostatním. Akorát tam nemá tu pozitivní zpětnou vazbu od vodní páry a tak je u klimaskeptiků velmi oblíben. Sám Happer, myslím, nebalamutí veřejnost. Pouze jeho výsledky nejsou dotaženy do konce a to mu zjevně nevadí.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 13:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Už jsem to psal výše: musíte zahrnout i velmi silnou negativní zpětnou vazbu mraků, rozptylujících a odrážejících přicházející přímé záření od Slunce během dne. ne jen tu Vaši positivní zpětnou vazbu v IČ oblasti spektra ("skleníkový efekt")
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 13:27 Reaguje na Milan Vaněček
A co v noci? Jaký je vliv oblačnosti? Kdykoli je polovina Země ve stínu...
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 13:35 Reaguje na Ladislav Metelka
To snad víte, to je triviální. To je stejný druh dotazů jako: co vyrábí solární panely v noci...
Tak se snad ptají jen novináři....
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 13:43 Reaguje na Milan Vaněček
Já to vím, ale když berete vli oblačnosti ve dne, musíte i v noci. A tam je zcela opačný.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 14:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Teď jste mě ale dostal /ironie/.
Uvažujte prosím, že ve dne je to o záření Slunce na zhruba 5500 K a v noci je to o vyzařování Země na zhruba 300 K či méně.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 14:33 Reaguje na Milan Vaněček
OK, mrkněte na https://en.wikipedia.org/wiki/Earth%27s_energy_budget#/media/File:The-NASA-Earth's-Energy-Budget-Poster-Radiant-Energy-System-satellite-infrared-radiation-fluxes.jpg. Nejde o teplotu, jde o toky energie a z toho obrázku vidíte, že příkon energie k povrchu z IR vyzařování atmosféry je větší než příkon přímého slunečního záření. A atmosféra má tu vlastnost, že na vlnových délkách, odpovídajících záření tělesa s teplotou kolem 6000 K, málo absorbuje a málo rozptyluje, ale na vlnových délkách zářiče s teplotou nějakých 300 K absorbuje daleko víc. A na https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S2405844018324605-gr1_lrg.jpg máte ty důvody na jednoduchém obrázku.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 15:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Vy jste nepochopil ten můj argument. Země, jako zdroj IČ záření je zdroj slabý, ale dobře přikryt všude 24 hodin denně tím svým obalem.
Na druhou stranu, Slunce i přes tu obrovskou vzdálenost je mnohem silnější zdroj ale to je kompensováno střídáním dne a noci na cca 1/2 a pak, obdobně jako uzávěrkou clony foťáku, je omezeno oblačností. Ale změny oblačnosti mohou být velké a zdroj je velmi silný.
Oproti tomu zdroj Země je slabý a například zvyšování jeho "ohřívání skleníkovým efektem následkem CO2 růstu"je už blízko saturace.
Já nezpochybňuji nutnou rovnováhu, viz ta Vaše Wikipedie, to je fyzikální zákonitost, ani tu mírnou nevyváženost (odhadovanou na ...)
Musíte však jít do mnohem větší hloubky, než je to co mi ukazujete v triviálních odkazech
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 15:56 Reaguje na Milan Vaněček
Oblačnost tu byla, je a bude. Důležité je, jak se změnila oblačnost za posledních 40 let a jak se tím změnila energetická bilance Země. A myslím, že data se satelitů říkají že na oblačnosti se nic moc nezměnilo.

Chápete, že konstantní příspěvek nemůže přispívat ke změně?
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 16:00 Reaguje na Jiří Svoboda
"oblačnost se nic moc nezměnilo", říkáte, ale já říkám, ten zdroj je moc silný a nemusí se vůbec měnit jeho intensita, stačí když nepatrně zvýšíte odrazivost ve vrchních vrstvách atmosféry
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 20:03 Reaguje na Milan Vaněček
A vy si fakt myslíte, že toto se již nezkoumalo a čekalo se, až na to upozorníte?

Pokud vím, tak ten závěr je neutrální a vyhodnocen jako nepodstatný. Ale mohu se mýlit a vy mi představíte jiné výsledky.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 19:18 Reaguje na Milan Vaněček
Nebojte se, klimatologie jde daleko víc do hloubky. Tohle ale není odborné fórum...
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 20:49 Reaguje na Ladislav Metelka
To vidím.
Jenom něco z vlastní zkušenosti: když se mi v mém oboru podařilo intuitivně najít novou spektroskopickou metodu a interpretaci, tak mě ještě víc než 5 let trápila nejistota, zda to je všechno správně. A dost lidí to vyvracelo, hodně jich to potvrzovalo, pak to upřesňovalo, nakonec to američani potvrdili serií experimentálních metod mě nedostupných, no a za 10-15 let už to bylo v knihách, ...
A už tomu i věřím že je to tak správně.
U současné klimatologie mi chybí ta oponentura, jako by byli všichni placeni z grantů, že to potvrdí.
Takhle nevzniká vědecké paradigma.
Ale jako vědecký problém, klimatická věda je skvělé, otevřené interdisciplinární téma.
Doufám, že ten politický boj okolo toho skončí vítězstvím rozumu...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 20:55 Reaguje na Milan Vaněček
Naopak. Spousta lidí hledá na výstupech klimatologie nějaaké zásadní chyby. Zatím marně.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 21:16 Reaguje na Ladislav Metelka
Mimo to co jsem napsal výše, moji studenti taky modelovali tenkovrstvé fotovoltaické multispektrální články. Bylo oceňováno, že umíme předpovídat budoucí vlastnosti (což pak si ti, co jsme to pro ně dělali, experimentálně ověřili). Ale vím že kvalita výsledků modelování je dána především kvalitou vstupních dat; to byla naše síla, jejich přesné měření).
Klimatologie ještě není v takovém stavu, aby se její předpovědi experimentálně naplńovaly, na to jestli je něco klima nebo jen počasí musíte čekat kolik? 20, 30, 50 let? A proxy data nejsou skutečná data o teplotě, a detailní mapování teplot po celé zeměkouli taky není jednoduchá záležitost.
Já bych měl pořád nejistotu, tady by mě trvalo asi víc než 5 let (spíš 40) než bych získal tu Vaši jistotu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 21:19 Reaguje na Milan Vaněček
Velmi spolehlivé reanalýzy stavu atmosféry máme od roku 1940, na úrovni hodin. Na tom se dá ověřit (a ověřuje) spousta věcí.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 21:30 Reaguje na Ladislav Metelka
to už lítaly družice?
nebo je to pár lokálních dat?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 21:35 Reaguje na Milan Vaněček
Globální pokrytí.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

2.2.2024 21:46 Reaguje na Ladislav Metelka
10 balonů na 1 kontinent?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.2.2024 21:50 Reaguje na Milan Vaněček
Reanalýzy, ne měření.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.2.2024 13:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Ne tak úplně. Ne že by to Happer nedotáhl, on pozitivní zpětné vazby záměrně bagatelizuje. A zveličuje ty negativní - drží se nikým nepotvrzené hypotézy žvanila Lindzena o iris. ;) A pan Vaněček se evidentně zuby nehty drží názorů Happera.
Odpovědět