https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jitka-martinkova-pacient-ma-stale-horecku-aneb-reportaz-z-klimaticke-konference
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jitka Martínková: Pacient má sice stále horečku, ale... Reportáž z klimatické konference

29.11.2022 | Šarm aš-Šajch
Jitka Martínková na klimatické konferenci COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu.
Jitka Martínková na klimatické konferenci COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jitka Martínková / archiv autorky
196 smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) se opět setkalo na celosvětové klimatické konferenci. Letošní, už 27. takzvaný COP (z anglického “Conference of the Parties”) se konal v Egyptě, což do značné míry předznamenalo i jeho průběh. Co konference přinesla? Na “africkém COPu” se dojednaly zejména dvě věci. Vznik fondu pro ztráty a škody je průlomový úspěch. Prosazení fosilních zájmů v oblasti (ne)snižování emisí je ale debakl.
 

Pokud byste předem nevěděli, do čeho jedete, připadal by vám letošní ročník konference jako špatný sen. Klimatický summit plný lidí popíjejících Coca Colu, absence občanské společnosti v ulicích a značná nervozita ohledně protestů i uvnitř. Represivní povaha egyptského režimu byla přes veškeré snahy “tvářit se normálně” na místě hmatatelně cítit…

Zatímco od partnerství s Coca Colou se organizátoři podle různých zvěstí možná v druhém týdnu tiše stáhli, jak naznačovala i přelepená loga na lednicích, útlak občanské společnosti a potírání lidských práv v Egyptě bohužel přetrvá zřejmě ještě dlouho. Úlevy se nedočkal ani velmi smutný symbol letošní konference, politický vězeň Alaa Abdel Fattah, na jehož letitý pobyt za mřížemi se během summitu snažily upozornit stovky aktivistů. Na COP 27 dokonce vystoupila i Fattahova sestra, které se podařilo poukázat na osud svého bratra během vystoupení v německém pavilonu.

Konference se konala v egyptském Šarm aš-Šajchu, umělém městě tvořeném pouze z hotelů.
Konference se konala v egyptském Šarm aš-Šajchu, umělém městě tvořeném pouze z hotelů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jitka Martínková / archiv autorky

Marně. Alaa, který během konference COP 27 přestal po sedmiměsíční hladovce pít i vodu a následně byl zřejmě krmen násilím, bohužel stále sedí za mřížemi. Stejně, jako dalších šedesát tisíc politických vězňů prezidenta Sísího. Dá-li se na tragickém pokusu o whitewashing Sísího režimu najít jedna pozitivní věc, pak to, že lidskoprávní otázka přes veškeré snahy režimu toto téma na konferenci nezapadla. O tisících politických vězních prezidenta Sísího se naopak dozvěděl celý svět.

Atmosféra na místě byla ale velmi zvláštní. Podivně umělé město Šarm aš-Šajch je tvořeno pouze z hotelů. Všudypřítomné svítící nápisy jako Hollywood už v listopadu mnohde doplňovala i vánoční světýlka. Toto bizarní egyptské Las Vegas leží u moře, jinak je ale obklopeno pouští. Dopravu po letovisku zajišťují prázdné čtyřproudové dálnice. Podél nich bylo možné denně vídat muže rozestavěné po sto metrech v poušti v černých oblecích. Bylo třicet stupňů. Prý ochranka. Normální život na ulicích prakticky neexistuje.

Lidem z nevládních organizací chodily před odjezdem na COP 27 bezpečnostní instrukce, ve kterých jsme četli, co všechno raději letos nedělat. Byli jsme nabádání, ať si před cestou raději smažeme z telefonu komunikační aplikace, chaty a fotografie, ať nedáváme najevo případnou příslušnost k LGBT+ a ať si dáme pozor i na trička s politickými obsahy, třeba se znakem anarchismu.

Přímo na konferenci, kde věci probíhaly už pod patronátem OSN, nikoli Egypta, byla atmosféra o poznání svobodnější. Aktivita občanského sektoru se proto přesunula letos výhradně dovnitř. Venku se v důsledku přísného zákazu demonstrací nedělo letos skutečně nic. Vyjma ojedinělé skupinky, která před vchodem do areálu denně nabádala účastníky COP 27 k veganství. I uvnitř ale musely být všechny demonstrace nebo happeningy předem ohlášené. Bylo zjevné, že se nevládní organizace snaží tuto dohodu dodržovat. I přesto ale docházelo k incidentům.

Protest u klimatické konference v Šarch aš-Šajchu.
Protest u klimatické konference v Šarch aš-Šajchu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jitka Martínková / archiv autorky

Někteří delegáti si stěžovali, že je i v areálu konference popotahovala egyptská policie, tu za nevhodné tričko s fotkami politických vězňů, tu za odznáček odkazující na lidská práva. Naprostým paradoxem je i osud aktivistů, kteří na ruském panelu vykřikli, že jsou Rusové váleční zločinci. Přišli o vstupenky na konferenci. Na rozdíl od nich si zatím svou účast zcela nerušeně užili například lobbisté z Gazpromu či ruští miliardáři ze sankčních seznamů…

Delegátů, kteří měli napojení na fosilní lobby, bylo na místě obrovské množství. Letošní číslo 636 bylo dokonce ještě od 25 % větší než loni. Už před rokem v Glasgow měla fosilní lobby na summitu víc členů než delegace kteréhokoliv státu. I to leccos vypovídá o prostředí, v němž se, jak mnozí doufali, měl konečně dojednat odchod světa od fosilních paliv. Výsledek asi tušíte…

Klimatické konference jsou složitý a těžkopádný proces, během kterého se jedná o celé řadě témat. Kromě toho na summitu denně probíhají stovky dalších akcí v mnoha místnostech a v národních pavilonech. Dění na místě ani samotná jednání prakticky není možné usledovat. Hlavní témata COP 27 ale byla dvě, diskuse o možném založení fondu pro ztráty a škody a snižování emisí skleníkových plynů.

Téma ztrát a škod se dostalo na oficiální agendu vyjednávání vůbec poprvé. To, že summit skončil hned na první pokus úspěchem, je skvělá zpráva, zejména pro klimatickou spravedlnost. Po vzniku fondu dlouhodobě volají rozvojové země, zejména malé ostrovní státy, ale i řada nevládních organizací.

Schválení fondu znamená, že budou státy s historicky významnými emisemi skleníkových plynů konečně dovedeny k odpovědnosti za škody působené klimatickou krizí v nejzranitelnějších zemích. A to je dobře. Jde o nápravu neférového postavení slabých vůči silným a o posun směrem k pravidlu “znečišťovatel platí”. Projevená solidarita navíc usnadní cestu k další mezinárodní spolupráci v ochraně klimatu.

Udělal se ale zatím pouze první krok. Jak přesně bude fond fungovat, se rozhodne až na příští konferenci COP 28 v Dubaji. Možnosti nastavení fondu má mezitím probádat dočasně ustavená komise, v níž se bude rozhodovat na základě konsensu. Otázkou zůstává jednak to, kdo přesně jsou ony “most vulnerable countries” (nejzranitelnější země), které budou mít na finanční pomoc nárok, a jednak i to, kdo všechno a jak bude do fondu přispívat. Kromě obvyklých finančních mechanismů bude komise údajně zvažovat i různé inovativní formy financování, například uhlíkovou daň.

Na konferenci se podařilo dojednat podobu "klimatických reparací".
Na konferenci se podařilo dojednat podobu "klimatických reparací".
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jitka Martínková / archiv autorky

Už v Šarm aš-Šajchu se ale vyjasnilo alespoň základní nastavení fondu. Svedla se o něj poměrně zuřivá diplomatická bitva. Původní návrh skupiny rozvojových států s názvem G77+Čína (ve skutečnosti jde o 134 zemí) počítal s tím, že všechny tyto země budou mezi příjemci. Plátci měly být pouze země, jež byly považovány za rozvinuté už před 30 lety. Pochopitelnou nevoli některých budilo mimo jiné to, že země jako Čína nebo bohaté ropné státy Perského zálivu by v takovém případě spadaly nikoli mezi plátce, ale mezi příjemce. I proto se Evropa nebo Spojené státy dlouho zdráhaly návrh podpořit.

V posledních dnech konference začalo být jasné, že vyjednávání se bohužel nikam nehýbe ani v oblasti snižování emisí. Hrozící pat a naprostý kolaps jednání pomohla “rozseknout” až Evropská unie, a to se značným přispěním českého předsednictví v Radě EU. (Českou delegaci je za její skvělou práci mimochodem třeba pochválit.) Evropa oznámila, že je ochotna fond v určité podobě podpořit, ovšem pouze výměnou za to, že silné závěry budou přijaty i v oblasti mitigace. Fond nakonec podpořily i Spojené státy a situace skončila dohodou. Bohužel ale pouze v oblasti ztrát a škod. Na přísnější závěry v oblasti snižování emisí už diplomatické kapacity nestačily...

První prohrou v oblasti mitigace byl už fakt, že se na program oficiálních jednání vůbec nepodařilo zařadit téma 1,5 stupně Celsia. Další naděje se upínaly k tomu, že se v závěrečné deklaraci konečně povede ukázat prstem nejen na uhlí, jako už loni, ale na všechna fosilní paliva. Ropu a plyn nevyjímaje… Ani to nevyšlo. Místo posílení loňské dohody o "útlumu využívání uhlí" na “ukončení využívání všech fosilních paliv” se letos sváděl zuřivý boj i o to, aby loňské závěry z Glasgow nebyly naopak oslabeny.

Klimatická konference v Šarch aš-Šajchu.
Klimatická konference v Šarch aš-Šajchu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jitka Martínková / archiv autorky

Evropská unie se snažila prosadit do závěrů summitu i tezi o tom, že je potřeba, aby globální emise skleníkových plynů kulminovaly nejpozději v roce 2025. To také nevyšlo. Evropa chtěla i to, aby se země zavázaly k navýšení svých národních klimatických cílů (“nationally determined contributions”, zkráceně NDCs). K navýšení závazků (NCDc) tak, aby byly v souladu s cílem 1,5 stupně Celsia, vyzvala země světa už loňská konference v Glasgow. Ačkoli měly být závazky států revidovány do konce roku 2022, nový závazek dosud ohlásilo pouze 29 států. Svět tak stále míří ke katastrofálnímu oteplení o 2,5 stupně Celsia. Letošní summit už ale tuto výzvu neopakoval...

Se snižováním emisí měl světu pomoci i proces, který se v Šarm aš-Šajchu projednával pod názvem “pracovní program pro mitigaci”. Ambiciózní státy doufaly v to, že se povede nastavit přísný a konkrétní proces, s výhledem fungování až do roku 2030. Místo toho poběží program pouze do roku 2026 a byl přijat v poměrně slabé formě, jako “facilitativní”. Pro státy tak z něj nebudou vyplývat žádné nové úkoly či konkrétní závazky. Aktivisté hodnotí výsledek jako naprosto nezbytné minimum.

Do závěrečné deklarace se ale probojovala alespoň zmínka o nutnosti rychlého nasazování obnovitelných zdrojů energie. I sem se ale zadními vrátky vlámala zpět i fosilní paliva. Podpora je totiž v textu vyjádřena také “nízkoemisním” zdrojů energie, což lze interpretovat jako fosilní plyn. Emise plynu jsou při spalování sice nižší než v případě uhlí, pořád jsou ale vysoké. Využívání plynu je navíc kromě emisí ze spalování provázeno i emisemi z těžby a přepravy. Při těžbě a přepravě plynu totiž uniká z infrastruktury i velké množství metanu.

Plynovod Eugal.
Plynovod Eugal.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V oblasti snižování emisí tak byl letošní klimatický summit spíše bezvýsledným, byť velmi vyčerpávajícím, přešlápnutím na místě. Situaci trefně komentovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Výsledky shrnula větou: “postarali jsme se sice o některé symptomy, ovšem pacient má stále horečku”. Lze dodat, že pokud pacient na horečku nakonec zemře, bude mu i pracně vydobyté pojištění nakonec zcela k ničemu…

Významnou roli sehrálo v celém procesu i egyptské předsednictví. Účastníci konference rozčarovaně mluví o tom, že Egypt v jednáních rozhodně nevystupoval jako nestranný arbitr. Zatímco prosazení fondu pro ztráty a škody byl jasně nakloněn, formulaci o odchodu od fosilních paliv Egypt ani jednou nenapsal do projednávaných textů. Proč? Není žádným tajemstvím, že i tato země má vlastní zájmy v oblasti kontraktů na dodávky fosilního plynu… Jako mnozí další.

Otázkou zůstává, kam upnout naději nyní. Příští rok se klimatický summit OSN odehraje v Dubaji. Spojené arabské emiráty patří mezi deset největších světových producentů ropy. Očekávání jsou proto ve vztahu ke COP 28 opět víc než rozpačitá.

O to, kde bude konference za dva roky, se stále ještě hraje. Určitě to ale bude v regionu střední či východní Evropy. Mluví se i o možné přihlášce Česka. Naděje na záchranu světového klimatu se tak možná nakonec upnou právě k nám!

Budeme připraveni?


reklama

 
foto - Martínková Jitka
Jitka Martínková
Autorka je koordinátorka komunikace v Klimatické koalici a účastnice COP 26 a COP 27.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.11.2022 07:17
Po přečtení článku Jitky Martínkové, koordinátorky komunikace v Klimatické koalici a účastnice COP 26 a COP 27, označeném jako reklamní sdělení, mi na paměti vytanul verš Karla Kryla:
" V studené parádě kožených křesel,
sešli se k poradě výrobci hesel ".

Mám zcela zásadní výhradu k řadě klimatických show, kde se sejdou desítky tisíc lidí (zde 40 tis.), globalisté se slétnou svými tryskovými letouny (zde 180 ) a začne klimatický koncil, ne nepodobný koncilům středověkým pod kuratelou katolické církve (zde EU) a začne nekonečná řada jednání pod dohledem intrikánů různého ražení (Timmermans, Leyenová, Kerry).

Ne, že by si snaha o odklon společnosti od fosilních paliv nezasloužila uznání i podporu společnosti, to je v pořádku.
Co ovšem v pořádku není, je skutečnost, že se z dílčího problému (klimatická změna a její dopady na lidstvo) udělal zcela falešný závěr, který je prezentován tak, že pokud se národy domluví na společném boji proti zvyšování emisí CO2 , zavládne jakýsi ráj na Zemi a započne nová éra blahobytu lidstva.

Svého času Marx napsal , že náboženství je opium lidstva a měl pravdu. To ,co se prezentuje jako "boj proti klimatické změně" je bohužel také jen náboženství, pouze nalakované na zeleno a se skutečným pokrokem lidské společnosti má pramálo společného. Spíše by se dalo říci, že škodí, neboť tak jak je podáváno, zcela zastírá skutečné reálné problémy společnosti.

Pokud by vám někdo dal na výběr, zda ukončit válku na Ukrajině (zatím 200 tis. mrtvých na obou stranách) , nebo zastavit toxikaci vody, půdy, vzduchu
odpady , nebo zastavit strmý pád biodiverzity , a proti tomu postavil dosažení klimatické dohody, čemu byste dali přednost ?

Jinými slovy, pokud se pozornost lidstva nevrátí ke uznávanému , kodifikovanému a nespornému principu trvale udržitelného rozvoje společnosti , jako vyváženému vztahu mezi sociální soudržností, ekonomickým rozvojem a potřebným stavem životního prostředí lidské společnosti , nemáme se doslova o čem bavit.

Vždyť jako sláma z bot čouhá ven zcela zásadní problém, který se jmenuje četnost lidské populace a její dopady na vše ostatní. Pokud se nevypořádáme s touto otázkou, nemá žádný význam zabývat se jinými záležitostmi.
Četnost lidské populace a kvalita jejího bytí je totiž úzce svázána jak s emisemi CO2, tak biodiverzitou, produkcí odpadů ,potřebou energií ,kvalitou životního prostředí, i koneckonců s mírovým soužitím mezi národy.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.11.2022 07:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vidím to podobně. Něco se děje, tak s tím urychleně něco udělejte, nebo se přilepím.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.11.2022 10:26 Reaguje na Karel Zvářal
To by nebylo tak marný. Zejména, pokud by se přilepili rovnou v to Egyptě ... on by si s tím Sísí jistě poradil:-))).
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.11.2022 08:29
Pokládat za úspěch naší delegace to, že se vytvořil fond, do kterého budeme platit, může jenom masochista.
Odpovědět
va

vaber

29.11.2022 09:19
dlouhý článek ,ve kterém jsem hledal něco zajímavého a našel jsem jen, že symbol letošní konference, politický vězeň Alaa Abdel Fattah drží hladovku 210dní a ještě neumřel,
což mi připomnělo jednoho Inda co nejedl celý život,
kdyby to tak dělali všichni lidé a tito aktivisti z konference by to měli prosadit, byl by svět zachráněn před klimatickou krizí,
chyběla i informace kdo to platil a kdo a jak vybíral aktivisty
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.11.2022 09:36
nevím, z čeho je překvapená? když jste někde hosty, musíte dodržovat pravidla hostitele, ať se vám líbí nebo ne...pokud se vám nelíbí, tak tam nejezděte.
To, že Egypt je autoritářskou zemí bylo defakto vždycky a dělají to minimálně 5000 let.
Z Afganistánu a Iráku víme, že vyvážet demokracii zbraněmi není zrovna nejlepší řešení.
Nevím, ale připadá mi to, že pisatelka se zvedne od FB vyzborojená liberalismem a naštráduje si to na konferenci o klimatu ale už neví, co je Egypt...a tak se diví.
Šarm Aš Šaich je v Evropském pojetí urbanizace to, čemu se říká satelitní oblast s rozdílem, že je tvořená hotely.
Z geopolitického hlediska ani v rámci Egypta není Sinaj nějak podstatné místo. Určitým smyslem mi to připadá, jako vytěsnění akce v rámci Egypta.
To, že blízký východ je naftový plácek je naprosto zřejmé.
Klima fond nic spravedlivého nepřináší.
Protože existují i názory, že klimatická změna je cyklickým jevem, který je podpořený tím, jak se člověk chová k přírodě a drancování jejích zdrojů.

jediným skutečným významem za klima je vyrábět méně odpadů, lépe čistit vody, méně spotřebovávat, více lesů, méně tepelných ostrovů v krajině...více zelené planety. Snižovat funkční náročnost...

Klima fond není nic jiného než přerozdělení peněz chudým ale drtivou většinu zátěže produkuje pás zemí Euro-Amerika s jihozápadní Asijí a to jsou ta místa, kde se musí spotřebovávat méně, ale taky vyrábět mnohem kvalitněji, což je v přímém rozporu s kapitalistickou vizí z 90. let kdy dominovala výroba nad kvalitou a toho jsme svědky dodnes, kde některé výrobky sotva že vydrží garantovanou zárukou 2 roky a některé ani to ne. Je to obří výroba kde jsou rezervy pro snižování výrob ale v zásadě se to tak děje i dnes.
TO KDE MUSÍME ZHUBNOUT JE BOHOROVNÁ VÝROBA ČEHOKOLIV MEZKÉ NEBO ŽÁDNÉ KVALITY. Jedná se o všechno trička, boty, předměty denní spotřeby, hračky atd. a podobně.
Megalomanství staveb je také problém liniové stavby narušují přírodní ráz krajiny a omezují funkce přírodě. Rozšiřují se tepelné ostrovy, mikroklimata.
Jen dálniční síť, s kterou počítá ČR na výhledu je totální obludnost a do toho se ještě nepočítají takové vymysli železniční tratě ani VRT To se má všechno vejít do toho našeho údolí a kde na to máme vzít materiály na stavby?

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/doprava/nova-sit-dalnic-ma-spojit-krajska-mesta-a-vynechat-prahu/r~5d223bc058dd11e894960cc47ab5f122/

spíš mi takové vize připomínají katastrofické scénáře Orwellovského střihu ale ne kvůli klimatu ale kvůli tomu, jak obrovsky decimujeme přírodu kolem sebe a jak jí zatěžujeme ale zase ne kvůli tomu, aby jsme kontrolovali kolik krav kde má být. BUDOUCNOST JE V PŘIMĚŘENOSTI A UMĚŘENOSTI / NE V PSYCHICKÝCH DILEMATECH A TRAUMATECH....to totiž NENÍ život, ale klec natřená na růžovo tedy spíš na černo. Z PREDIKCE VĚCI JE NUTNÉ VIDĚT VĚCI POZITIVNĚ, PROTOŽE SVĚT JE PRO TY, KTEŘÍ SE Z TOHO EMOČNĚ NEPOS...U. COŽ JE PRO DNEŠNÍ MLADÝ DOST VELKÁ VÝZVA.





Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

29.11.2022 10:40 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No, vy jste se teda rozepsal, ale ke čtení to moc není, tak jako jako článek pí Martínkové.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.11.2022 11:18 Reaguje na Vladimír Hošek
to si vážně myslíte, že diskusní reakce musí být parametrem článku?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

29.11.2022 22:39 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V některých názorech bych s vámi souhlasil, ale primární problém je v přemnožení lidské populace a to od vás nezaznělo ani náznakem.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

29.11.2022 12:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Děkuji, plně s Vámi souhlasím.
1*
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.11.2022 10:30
Mi ten článek připomíná podobné za totáče, kdy se autor snaží mocí mermo najít na té cestě ke světlým zítřkům něco pozitivního, ale současně nechce až tak úplně kecat:-))).

Ale příští rok to bude určo lepšejší ... Dubaj, to bude žrádlo.-))).

A chtělo by to nějakého kverulanta, který by kvantifikoval celkovou uhlíkovou stopu těchto sjezdů eko-Kominterny.-).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.11.2022 10:31
Fajn postřehy. Myslím, že je čas tato divadelní představení pro 8 miliard lidí odpískat.

Mne docela zarazil vznik fondu pro ztráty a škody. Ještě na COP26, kde autorka taktéž byla, se hodně jednalo o Green Climate Fund

https://en.wikipedia.org/wiki/Green_Climate_Fund

Ten jakoby se vypařil. Kde je mu konec? A nedopadne fond pro ztráty a škody stejně?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

29.11.2022 10:43
Schválení fondu znamená, že budou státy s historicky významnými emisemi skleníkových plynů konečně dovedeny k odpovědnosti za škody působené klimatickou krizí v nejzranitelnějších zemích.

Za rok paní pisatelko budete vědět, že to byl schválený nesmysl.

Myslím, že by se ty výlety vám a podobným 39999 výletníkům měli co nejrychleji zrušit.
Odpovědět
Ze

Zellosh

29.11.2022 12:53
Nepsal to Hanzl s vámi autorko?Marně přemýšlím,co si z článku "odnést"?Snad jen to,že jste byla v Egyptě na dovolené.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.11.2022 14:06
Hm, současné reportáže. Nechápu osoby, které jezdí po konferencích, aby pak mohly pomlouvat hostitele. Paní zvýšila klimastopu svou i toho cirkusu, jak to sama napraví? Proč by si Egypt měl sednout na zadek a měnit svou politiku, z důvodu, že hostil tento zájezd? Nemuseli tam politici jezdit, dnes se dá uspořádat videokonference. Mohla by paní aspoň povědět, jestli se mluvilo o populační politice? V Egyptě se staví JE, takže Egypt pro klima dělá efektivnější investici než někteří hosté, ale ani to není zmíněné. A jak toto hnusné vměšování souvisí s klimatem?: „..symbol letošní konference, politický vězeň Alaa Abdel Fattah… Na COP 27 dokonce vystoupila i Fattahova sestra, které se podařilo poukázat na osud svého bratra během vystoupení v německém pavilonu.“
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.11.2022 18:50
Paní obhajuje předmět svého povolání a svůj "výlet" tryskáčem na ten
pokec o ničem. Že já se osel necpal do takových funkcí a nelétal po výletech na státní útraty slibovat nesplnitelné a souhlasit s příspěvky do fondu z kapes daňových poplatníků. Ti mají z 90% zcela jiné starosti, než
dobře placená paní delegátka a koordinátorka. Ti řeší rodinné rozpočty
napjaté díky ceně energií a potažmo všeho ostatního. Mít na výběr záchranu klimatu a nebo nemít starost, jak vyjít s výplatou, tak hádejte co si vyberou? Ti co existenční starosti nemají, tak buď stále plýtvají a nebo
si hrají na bojovníky proti oteplování. Ti co je mají už šetří z nutnosti
a nikoliv z přesvědčení. EU tudíž podezřívám, že když nešlo PŘESVĚDČIT občany k úsporám, tak je k tomu DONUTILI cenou energií a dosáhli velmi
rychle nejen poklesu spotřeby, ale i naštvanosti občanů na samotné EU.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.11.2022 19:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Vás by tam nechtěli, vy ochraně klimatu evidentně nerozumíte.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.11.2022 20:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Jedna věc je tomu věřit a jiná věc se přetvařovat, že s tím souhlasím. Pokrytci létají po světě, jezdí na výlety spalovákem, bez dotací nemají ani snahu zateplovat, či si
fotovoltaiku sami zainvestovat. Vše raději nazývám pravým jménem a tvrdím, že k uvědomění musíme dospět a nebýt k
tomu přinuceni. Ten křik alarmistů má většina obyvatel světa u zádele, vesele se množí a zvyšuje spotřebu. Nejsem sobec odmítající spořit plyn a ostatní suroviny, ale s mírou, abych se nevracel do doby před 50. léty, kdy jsme topili pouze v kuchyni a ráno měli na stěně jinovatku. Sebemrskačstvím svět nezachráním, ale sám sobě urychlím konec a tak dopadne i EU.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.11.2022 13:56 Reaguje na Břetislav Machaček
To s vámi souhlasím. Klimatická politika musí být prováděna způsobem, aby se nemuseli lidi převychovávat a snižování uhlíkové stopy bylo v jejich ekonomickém zájmu. Naštěstí taková úloha MÁ řešení.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.11.2022 19:18
https://clintel.org/the-imaginary-climate-crisis-how-can-we-change-the-message-a-talk-by-richard-lindzen/ Zaujímavé, že aj prof.Richard Lindzen použil vo svojej prednáške porovnanie s ľudskou horúčkou.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.11.2022 19:43 Reaguje na Vladimir Mertan
Tak to vidíte. Uršula a Lindsen jsou na tom intelektuálně srovnatelně.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.11.2022 20:57 Reaguje na Jiří Svoboda
A terazky mi povedztě, Kefalín, čo vy si predstavujetě pod takým slovom intelektuálne? :-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.11.2022 10:45 Reaguje na Vladimir Mertan
Podobně kvalitně chápou realitu.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.11.2022 12:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Mertanovi nesmíte sahat na Lindzena! A hlavně když je to na tak vysoce odborném webu jako je CLINTEL! To je jako kdybyste pomočil svatý obrázek. ;-)

Pro určité lidi je tento stokrát provařený popírač Lindzen a banda exotů z Clintelu něco jako modla. :-)
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.11.2022 07:14
snižování emisí je jistě potřebné, ale vidím to jako fanatickou činnost, jakoby nebyly jiné problémy, jiné důležité cíle. Schází se kvůli tomu konference, vytváří se programy za miliardy. Je to priorita ekologie, jakoby nic jiného nebylo. Dávají se taky takové peníze do zavodnění krajiny?
Co je platné snížení CO2, když někdo vykácí les, odvodní krajinu. V ekolistu byl článek o Amazonii, kde po vykácení vznikne suchá savana bez možnosti nápravy. Snížení CO2 nepomůže.
Musíme se snažit snižovat CO2, udržovat hospodářství, výrobu dřeva, potravin, nemůžeme zrušit atomové elektrárny, velkochovy, výrobní haly- dostali bychom se do situace, kdy lidi z hladu, jako v Amazonii ničí i to, co mají, co funguje, až vznikne totální poušť bez ohledu na to, že jsme snížili CO2
Ke všemu je třeba přistupovat s rozumem, s odstupem, řešit věci komplexně, dělat to, co je dobré pro přírodu, miliardy investovat do změny hospodářství, pestrosti krajiny, zalesnění, vodního hospodářství.
Kdyby v Amazonii zůstal původní prales, ve Středomoří se nevykácely lesy, u nás se neprovedly nesmyslné meliorace, zvětšily bychom zavodnění krajiny, náš les by byl pestrý, bylo by ho více, nebyly by takové následky kůrovce, myslím, že příroda by si s CO2 poradila sama. Můj návod je více přírody, více vody, více lesa= méně CO2 (kdyby byla voda, rostliny by samy CO2 spotřebovaly a rostly by lépe).
Proti všem škodlivinám je třeba včas a co nejintenzivněji zasáhnout.
Svět se musí snažit snižovat CO2, ale i včas a intenzivně bojovat proti kůrovci apod.
Ale nesmí to být fanatizmus, kvůli CO2 zničit hospodářstí, zanedbat zavodnění, vykácet lesy- vznikne poušť, horší situace než by vznikla oteplením.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.11.2022 10:24 Reaguje na Honza Honza
Ve Slezsku máme hezké přísloví: Kdyby byly v ř..i(mezhýždí) ryby,
nebylo by třeba rybníka, strčil bys palec do ř..i a vytáhl bys kapříka!!! Návrat zpět je utopie z hlav nedouků, kteří sní o těch
kapřících bez rybníků, což je nadsázka pro blahobyt bez toho
využívání přírodních zdrojů. Epochální vynález využití jaderné
energie znevážilo pár nehod, které jsou v porovnání s masivním
znečišťováním jinými zdroji banalita a lze jim odpovědnými činy
předcházet. Nedouci mají rádi zkratkovitá rozhodnutí a kvůli
lidskému selhání klidně zapudí něco, co je jediným východiskem
z energetické nouze. V naši republice se k tomu navíc přidává i
strach rozhodnout o urychlené výstavbě nových bloků JE. Čeká nás
tak energetický deficit, ne-li rovnou doslova kolaps. Ano energie
bude, ale pro ty nejbohatší a zbytek národa bude dělat co? Že by
ten návrat do pravěku a nebo migrace někam, kde nepodlehli tézi
všespásných OZE a šetření na úroveň nulové spotřeby? Z fyziky je
známo, že z nulové spotřeby se nikdy nic nevyprodukuje a že to
není ani beze ztrát. Vždy musíme vložit více, než získáme a vše ostatní je pouhá hra čísel.
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.11.2022 11:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte pravdu, že jaderné elektrárny potřebujeme, potřebujeme hospodářský rozvoj a prosperitu, jinak dopadneme jako v Amazonii, kde lidi z bídy zničili nenávratně celý prales. Ale musíme se i dívat zpět, poučit se od ekologů, chránit přírodu. Označovat odpůrce jaderných elektráren za nedouky je ponížení tendence jejich prosazování, člověk by neměl být nadřazený. Jaderná energetika má své omezení - např. je bezpečná pouze tam, kde je vyspělé řízení a kontrola a bohužel to musí být i po dobu 1000let při kontrole jaderného odpadu. Není to nesplnitelný předpoklad?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.11.2022 14:11 Reaguje na Honza Honza
A jaká je to náročná kontrola jaderného odpadu stojícího v meziskladu v téměř nezničitelných stotunových kontejnerech CASTOR, ve kterých se po 100 letech nevyvíjí skoro žádné teplo a radioaltivita na jejich povrchu je srovnatelná s přirozeným pozadím. Kolik plochy zabere takový mezisklad? Srovnejte to se zábory půdy pro OZE a jejich zálohy.

Zkuste, prosím, upřednostňovat rozum a znalosti před lživou ideologií.
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.11.2022 18:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud by tak bylo, tak by definitivní uložení odpadu skutečně bylo zcela bezpečné. Já ale tomu nevěřím. Známý pracovník v jaderné energetice mi sdělil, že i definitivní uložení odpadu musí být pod stálou kontrolou a že i za 1000 let bude zářit. Tak jak to říkáte vy, že radioaktivita odpovídá přirozenému pozadí, by bylo zcela zbytečné hledat hlubinné úložiště v geologicky stabilním terénu, dávat odpad do kontejnerů a hlídat jej.
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.11.2022 19:11 Reaguje na Honza Honza
Co jsem našel na internetu:

Vyhořelé jaderné palivo se bude skladovat v měděných nádobách obklopených bentonitovým jílem, což je speciální materiál, který vytvoří nepropustnou obálku kolem samotných kontejnerů. Tato metoda se označuje zkratkou KBS-3 a vyvinuli ji švédští vědci.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/forsmark-hlubinne-uloziste-jaderneho-odpadu-svedsko.A220128_154220_eko-zahranicni_maz
Nádoby se umístí do pětistovky tunelů, které budou ležet půl kilometru pod zemí. K úplnému naplnění úložiště a jeho zapečetění by mělo dojít zhruba po 70 letech. Cílem je udržet radioaktivní odpad izolovaný po dobu nejméně sto tisíc let.

Forsmark bude zřejmě druhým hlubinným úložištěm jaderného odpadu na světě. Před Švédy mají náskok Finové, kteří plánují otevřít úložiště s názvem Onkalo v roce 2023. Místo výstavby si vybrali už v roce 2000. Projekt je má vyjít na 2,6 miliard eur (63,5 miliard korun), uvádí Forbes.

Předpokládá se, že v Česku úložiště vyjde na zhruba 111 miliard korun

Vyhořelé jaderné palivo a vysokoaktivní odpady musí být bezpečně odděleny od životního prostředí až stovky tisíc let. Každý rok vznikne jaderných odpadů okolo 100 tun, většinu tvoří odpady z jaderných elektráren.
Ukládají se například ve speciálních kovových či betonových kontejnerech, jejichž stěny jsou dostatečně silné, aby odstínily radioaktivní záření, izolovaly skladovaný materiál a ochránily tak člověka i životní prostředí.

Po 50 až 60 letech kladování klesne aktivita vyhořelého jaderného paliva umístěného v kontejneru zhruba 200krát.


Tedy žádné přirozené pozadí. Zkuste, prosím, upřednostňovat rozum a znalosti před lživou ideologií.

Jaderné elektrárny jsou potřebné, ale mají svá rizika, která je nutno resektovat! Pouze za dohledu odborníků s nejvyšší úrovní! Jelikož jde o projekt na věčné časy, jsou nejvyšší zátěží pro přírodní prostředí a mělo by jich co nejméně.

V jedné reklamě bylo: nikdy nedělej nic, co nelze vrátit zpátky!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.12.2022 20:14 Reaguje na Honza Honza
"V jedné reklamě bylo: nikdy nedělej nic, co nelze vrátit zpátky!"

Přesně tak! Nebuduj zbytečně jaderné úložiště. Ty utopené peníze ti nikdo nevrátí.

Jaká je radioktivita v okolí jaderné elektrárny ve srovnání s přirozeným pozadím? A to je ta elektrárna v plném provozu, a v bazénech se chladí čerstvě vytažené palivové tyče.

Kolik plochy zaberou jaderné elektrárny třeba ve Francii?

Kolik plochy zaberou OZE s infrastrukturou pro jejich zálohování? To se v aktivistických příručkách nedozvíte!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.12.2022 20:02 Reaguje na Honza Honza
Jistě, dnes budovat definitivní úložiště je zbytečné a nesmyslné! Provoz meziskladů skoro nic nestojí. Za 100 let klesne radioktivita vyhořelého paliva o několik řádů a může být přepracováno a využito jako zdroj cenných surovin. To budou k dispozici mnohem pokročilejší technologie. A pokud se za 100 let usoudí, že je vyhořelé palivo k ničemu, tak ze začne budovat trvalé úložiště podle aktuálních poznatků.

Důležité je, že tady nehrozí (na rozdíl od ochrany klimatu) jakékoli nebezpečí z prodlení.

Hlavně neraplit a necpat zbytečně peníze do kapsy SÚRAO.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist