Stromy mohou v ochraně klimatu hrát roli jen za velmi konkrétních podmínek
Přečtěte si také |
Jak na sršeň asijskou? Moje zkušenost z ostrova AlderneyVelký staletý strom (po ukončení fáze dospělosti, v tzv. senescentním věku) může za jediný rok navázat z ovzduší tolik CO2, jako několik desítek let starý strom (tedy stále ve fázi dospívání a růstu) za celý svůj dosavadní život.
Hollan také poukázal na to, že uhlík se dlouhodobě ukládá především ve stromech, které nekácíme a necháme je růst. „Kácecí lobby sice argumentuje, že uhlík z pokácených stromů se následně uloží ve stavbách, to se ale v praxi týká jen velmi malé části pokácených stromů,“ říká Hollan.
Na důležitost starých stromů a na souvislosti a úskalí jejich ochrany v praxi upozornila na webináři vedoucí kampaně Zachraňme stromy v organizaci Arnika Marcela Klemensová. Uvedla také řadu příkladů toho, co všechno obnáší ochrana vzrostlých stromů na místní úrovni v praxi.
Jak k výsadbám stromů přistupovat správně popsala během webináře podrobně krajinná inženýrka a specialistka programu Sázíme budoucnost působící v Nadaci Partnerství Miroslava Floriánová. „My se snažíme se zdůrazňovat, proč jsou stromy důležité, a přesměrovat zájem veřejnosti o stromy nejen na výsadby, ale také na následnou péči,“ říká Floriánová. „Není totiž až takový problém stromy vysadit, ale udržet je pak také naživu, a to nejen prvních pár let po výsadbě, ale dlouhodobě.“
Webinář podrobně popsal také problematiku offsetování, tedy výsadeb stromů i ochrany existujících stromů a porostů s cílem kompenzace emisí skleníkových plynů. Offsetování je mezinárodně uznávaným způsobem kompenzace emisí, musí ale dodržovat přísné standardy, zejména princip adicionality, a sloužit pouze jako doplňkový nástroj, který nenahrazuje nutnost snižování emisí přímo u zdroje.
Přečtěte si také |
Zahradníci vysadili strom do kameníProblematiku offsetování důsledně osvětlila offsetová specialistka z CI2, o.p.s Jana Smolíková. „Offsety samotné nás nespasí. Jejich záměr je dobrý, je to ale až poslední možnost a je třeba řešit zejména příčinu. Nejdříve tedy počítat uhlíkovou stopu, pak ji snižovat a až nakonec offsetovat. Offsetové projekty je také nutné realizovat správně,“ konstatovala Smolíková.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Honza Honza
20.10.2023 08:02Podobný osud v dnešním suchém a teplém klimatu hrozí savanám v Africe, které se mění přímo na vyprahlou poušť, mongolským stepím, zvláště po útoku přemnožených býložravcům, kteří se stahují k jedinému a ojedinělému napajedlu v krajině a svoji diverzifikovanou step rozdupou na suchý prach. Stejný osud hrozí i našim vysušeným loukám, které udržují a vypásají býložravci- může je potkat osud našich monokulturních smrkových lesů, které sežere kůrovec (sucho tomu rovněž výrazně napomáhá), louky vyschnou, tráva uhyne, prudký déšť odnese půdu a zbydou vyprahlé kameny a písek. A uhlíková neutralita stav nezlepší.
Jiří Spíšek
22.10.2023 19:59 Reaguje na Honza HonzaJindřich Duras
22.10.2023 20:28 Reaguje na Honza HonzaKdo píše, že stromy nemají velký význam, je trochu/hodně mimo. Ano, stromy žijí a "pracují" pomalu, zatímco my chceme všechno teď hned, ale zato pracují systematicky...