Karel Zvářal: Líheň obojživelníků v kaluži i průtočné nádrži

na druhé straně mohou ty větve odradit některé druhy obojživelníků. Skokan štíhlý je má rád, ropucha zelená a krátkonohá nikoli.

Nerozumím pojmu "nemá ráda". U nás tedy ropucha krátkonohá nežije, ale kdybych zakryl tůňku s pulci větvemi do tvaru A, oni uhynou? U skokanů a ropuch je zakrývám někdy na otevřených prostranstvích (část tůně), v lese, na hluboké vodě a v rákosu netřeba.

Opravdu se v té požární nádrži, která je na fotce, rozmnožují obojživelníci? Nechci říct hned ne, proto se ptám, ale byl bych fakt hodně překvapen. Já totiž v ničem podobném nikdy obojžívelníka neviděl.

Množí se i v hlubších (+ 1m), na farmě jsem přikrmoval mlátem pulce, byl to nekonečný "průvod" nahoru a zase dolů. Zde na pulce polují minimálně 4 užovky. Jedno z mála bezpečných (hlubokých/ nebroditelných) míst široko daleko.

No požární nádrže jsou důležitým a častým trdlištěm obojživelníků. je však nutno, aby alespoň kus břehu umožňoval vodu opustit při jakékoli hladině..

A navíc, do nich nesmí téct splašky z vesnice zejména ani dešťová voda ze silnice!!

Tak problémem obojživelníků není ani tak sucho v krajině jako spíš zničení a zatrubnění drobných vodních krajinných prvků.
Vidím to u nás, kde na vzdálenosti od 100 po 500 metrů na každou světovou stranu od baráku byl dříve jeden až několik takových krajinných prvků. Dneska tady není nic, bažiny byly zasypány nebo odvodněny, potoky zatrubněny. A po 2 - 3 dnech bez deště v létě je tady sucho a prach v ovzduší.
Dříve v létě bylo v podvečer všude kole slyšet skřehotání žab, dneska je ticho. v dubnu nebyl problém najít vodu, kde byla kila žabích vajíček nebo pářicí se žáby, potom ve vodě plno pulců a na začátku června všude v krajině, na poli i v lese plno drobných dvoucentimetrových žabek. Dneska nic.
Jedinou určitou souvislost rozmnožování se suchem v krajině vykazují kuňky, ohnivá či žlutobřichá protože ty se rozmnožovaly prakticky výhradně v hlubších kalužích vyježděných zemědělskou technikou na polních cestách, otevřených slunečnímu záření. Když bylo sucho a kaluže vzniklé na konci zimy a napájení jarními dešti vyschly příliš brzo nebo se nevytvořily, nové kuňky nebyly. Na druhé straně pokud kuňk v krajině jsou, umí se rozmnožit i v malé tůňce na zahradě, pokud ta tůňka je na slunci a nejsou ta chemicky likvidovány řasy nebo jinak tam voda není chemicky stabilizována.

Než nějaké vysýchavé kaluže, tak raději tůně napájené vodou ze stále tekoucích toků. Stačí napájení průsakem, ale hlavně to, aby stačili pulci
dokončit svůj vývoj. Plytké tůně a kaluže bez krytu větví jsou krmelcem
pro predátory, jak správně píše pan Zvářal a AOPK mi bylo na můj návrh
tam naházet větve odpovězeno, že budou vědět, kdo to udělal, když tam
ty větve budou a že oni je tam nechtějí. Takže krmelec pro predátory a
nikoliv bezpečné místo k rozmnožování obojživelníků. Nakonec ale tůně
pokryl komplet okřehek a volavky mají lov o mnoho složitější. Jinak
v požární nádrži lokomotiv. depa je přímo v centru Bohumína ráj pro
rozmnožování obojživelníků a pozvolné betonové břehy jim umožňují nádrž
opustit. Bohužel okolí nádrže už tak přívětivé pro ně není a nejlépe
je na tom pro ně kolejiště depa a nádraží, ale druhá strana s cestami
a zástavbou je zkázou. V rozkvetlém kolejišti bývá více hmyzu, než
leckde na loukách a zajíců je tam víc, než na polích a v lesích v okolí.
Povím vám velké tajemství! Víte proč? Scházejí tam predátoři mimo kun,
které se živí mrtvolkami ptáků a zvířat, které přivezou na smetnících
lokomotivy a pantografické soupravy. Není to divné, že bez predátorů
je to ráj pro vymírající zajíce a žáby? Totéž je v areálu JE Dukovany,
kde se zajíci bez predátorů množí tak, jako když jich tu bývalo milion?

Děkuji za reakci, je to přesně tak, jak píšete! Bezbřehá ochrana ikon nese své ovoce, dříve hojné druhy jsou dnes na jednotkách procent někdejších stavů. Kdysi dávno jsem na hřebenech naší vrchoviny v blátě kaluže viděl ptačí stopy téměř velikosti dlaně. O kus dál v další koleji to samé – stopy, avšak ani jedna žabka či pulec – vybráno do mrtě!-/ Takže ta pohádka o “slabých a nemocných” opět neplatila… Proto si to praxí ověřené zakrývání vodní hladiny větvemi rozmluvit nenechám žádným kancelářským joudou. Větve predátorům zamezí v brodění a vytvoří pulcům úkryty. Tak jako se ryby ukrývají v kořenech pod břehem, podobně funguje ochrana pulců. Pokud se žába či pulec “bouchne do hlavy”-) o větvičku při plavání v zabezpečené nádržce, vrátí se jim to v zmenšené mortalitě predací. Podobně funguje porost rákosu, proto jsem u jednoho článku nechápal výtky, proč není nádrž naprosto čistá, bez jakékoliv vegetace. Ano, to být může, ale u hluboké téměř metr, kam se brodivci nedostanou! A u požárních nádrží je nutné položit z hladiny podél stěny do rohu dlouhé prkno, aby malé žabky, ale i dospělé žáby, měly kudy vylézt ven. Po kolmých betonových stěnách to nedokážou.

Krásně si zde s nedoukem Machačkem přitakáváte, ale problémy hledejte v struktuře krajiny, chemizaci, stavu stojatých vod (rybníky) a v neposlední řadě v podobě vesnice. Na tom, že zajíci, koroptve a žáby žijí v postindustriálech a na nádražích, není nic k divení, to se snad ví ne? Ale jsou u nás stále oblasti, kde každá louže v polích generuje stovky kuňek a u každé kaluže stojí volavka či černý čáp :-)

Strašně se mi líbí ta licoměrnost zelených mozků. "Predace nemá vliv na početnost druhu", ale chraň bůh chtít zastřelit jednoho vlčka. To je hned jekotu a dupání nožičkama.

Jinak na téma predace tu byla spousta článků a diskusí, ale asi jste novej, takže pohledejte...

Ano, problémy jsou se vším, ale bagatelizovat predátory je velká chyba.

No jak jsem psal. Větve nesvědčí ropuchám zeleným a krátkonohým. Zato skokan štíhlý je má rád.

Areál JE Dukovany je i zastřešený proti dravcům? Lasice, kuny, tchoř nepřelezou plot?

Je to podobně jako v kolejišti s trolejemi, kde dravcům
vadí zadrátování a všem predátorům daleko větší pohyb osob
než v přírodě. Prostě skutečně divocí predátoři se tam bojí
lovit a ti méně bázliví toho tolik nenapáchají. Ty lasice
a tchoře už pomalu v přírodě nevidíme a pokud je někde
pořádek takový, že tam nemá kuna kde bydlet, tak tam není.
Betonové haly nemají potřebné prostory k obývání a v JE
nejsou žádné skládky nepořádku, kde by mohly přebývat.
Zajícům naopak ten pořádek prospívá, protože mají přehled
o predátorech a zavčas jim uniknou. Nevadí jim ani ty
pravidelně udržované travnaté plochy s omezeným výběrem travin. Důležitá je tak pro ně téměř nulová predace a ta
bývala praxí, když tu bývaly ty miliony drobné zvěře.
Každé myslivecké sdružení mělo svoji bažantnici s lovem
predátorů a ty byly oázou i pro drobné ptactvo, kde v klidu vyhnízdilo bez obav z predace. Pokud by dnes místo chemie
používali v oplocených fotovoltaických elektrárnách ke
spásání zajíce, tak bych snad vzal na milost i fotovoltaiku.
Mohli by je po dohodě s myslivci v zimě přikrmovat a taky
tam mít zásypy pro bažanty, koroptve a ptačí drobotinu.
Ale ono je levnější postříkat trávu chemií a rýžovat
od malospotřebitelů z příspěvku na OZE. Všechny oplocené velké prostory by mohly být genetickým rezervoárem pro okolí. Není to můj výmysl, ale praxe ze všech oplocených
areálů, kde nemají predátoři klid k lovu a ani ubytování.
Mimochodem velkých dravců lovících dospělé zajíce moc není
a pokud eliminuji predátory lovící zajíčata, tak se opět
dočkáme vyšších stavů, než nyní. Problémem jsou nyní
hlavně lišky, jezevci, kuny, krkavcovití, volavky a pak
i ti menší dravci jako káňata a jestřábi. Když k tomu
přidáme černou zvěř, tak je vymalováno. Zkuste někoho z
nich najít v areálu JE, nebo mimo kun v areálech firem a
v kolejištích velkých nádraží a pochopíte jaký má vliv
predace na počet drobné zvěře, byť má omezenou potravní
nabídku kosením a dokonce chemickými postřiky kolejišť!

Znám pána, co v prům zóně ročně odchytil 2-8 skalaček. Takže opravdu jen jouda si může myslet, že oplocená elektrárna (JE Te) či přístupný "opuštěný" areál s desítkami firem a firmiček je něco na způsob bezzásahu:-)) Jakmile zjistí, že mu něco dělá do motorového prostoru či kouše kábly, určitě to tak nenechá. Stačí jeden šikovný člověk, aby přírodě odlehčil od přemnožených predátorů. A jestli někde poblíž hnízdí sokol, ten zase zažene všechny krkavcovité či dravce. Ono i v přírodě platí, že pod svícnem bývá tma.

Ty kuny jsou nežádoucí i mimo auta a jedna kdysi
vyřadila z provozu administrativní budovu depa, když se pustila do kabeláže v rozvaděči a stálo
ji to život. V historické motorové lokomotivě napáchala jiná tolik škod, že bylo třeba měnit
část kabeláže a uklidit ji od trusu a peří z holubů, které žrala v době, kdy ještě byli
trávení. "Uklidila" i otráveného potkana a taky
to ve zdraví přežila. Po dešti běhala pouze po
kolejnicích, aby si nenamočila v trávě kožich
a čekala u vjezdu na přijíždějící stroje, co
dobrého ji zase vezou. Zásoboval jsem mrtvolkami
ptáků kamaráda ornitologa a byly to i vzácné
druhy, které uvízly v žaluziích a pod sběrači.
Už jsem tu psal, že mi kamarád strojvedoucí
volal, že rychlíkem srazil v kolejišti tři
dravce najednou na mršině zajíce. Byl jsem na
místě do hodiny a už bylo liškami a jezevci
uklizeno. Mají nory v náspech kolem koridorové
tratě a podél ní vyšlapané "lovecké" chodníčky.
Takže bez oplocení se i predátoři přizpůsobí
dopravě a hluku, když se tam cítí bezpečně a
prostřený stůl plný sražených zvířat.

Děkuji.