Karel Zvářal: Mrtvého dřeva je v luhu dostatek, roháče přesto rapidně ubylo
3.11.2024
Torzo kmene s pobytovými stopami datlovitých.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Šplhavci se věnují i práchnivějícím pařezům.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Příčin poklesu početnosti tohoto největšího brouka Evropy je pravděpodobně více, přičemž o některých se dá toliko spekulovat. Lze však téměř jistě vyloučit nedostatek vhodných pařezů a padlých či uschlých stromů. Kritizované frézování pařezů se týká rovných ploch, na většině mýtin v lesích pařezy zůstávají, a to jak po těžbě, tak i po probírkách.
Ne každý velký pařez bývá roháčem či jiným velkým hmyzem osídlen.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Dříve lidé využívali dřevo pařezů k otopu, s pomocí těžké sekery (kaláč, pantok) a klínů to bylo tvrdě vydobyté domácí teplo. V éře topení uhlím a plynem se od těchto praktik ustoupilo, a to byla zřejmě doba rozkvětu populace roháče. V šedesátých a sedmdesátých letech často zaletovali z blízkých dubových hájů do zástavby, kde se stávali středem pozornosti hloučku dětí. Poslední dekády jsou na pozorování těchto hmyzích gigantů velmi chudé, a nejinak je tomu i s kdysi hojným chroustem obecným.
Padlých práchnivějících stromů je v luhu dostatek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Má-li být podle některých teorií za úbytkem hmyzu působení elektromagnetické záření a elektrosmog – to můžeme jen spekulovat. Vyloučit to samozřejmě nelze, nicméně exatně dokázat tento vliv nebude nijak jednoduché.
Mladý lužní les měsíc po povodni – na spodních listech zbytky bláta.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Vliv predace také nejde bagatelizovat, neboť tento velký a pomalý brouk je vítaným soustem pro mnoho druhů ptáků i savců. Navíc larvy jsou v práchnivém dřevu dobývány datlovitými ptáky, totéž svými drápy a zuby dokáže jezevec, ale také prase svou silou a žravostí nenechá žádný „voňavý“ pařez bez povšimnutí, a často nechává pobytové stopy po svém rytí nejen v hrabance, ale i v těsném okolí obrácených pařezů. Kvantifikovat vliv predace na mortalitu larev i dospělých brouků je tudíž poněkud ošemetné.
Jediný nalezený roháč se stal pravděpodobně kořistí predátora.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Povodeň rozhodně hmyzu nesvědčí, a je téměř jisté, že zaplavená území znamenají zkázu pro několik generací larev ukrytých v práchnivém či rozpraskaném dřevu. Zaplavená území však představují celkem zanedbatelné procento z celkové množství vhodné dřevní hmoty.
Ve smíšených hospodářských lesích je též mrtvého dřeva dostatek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Závěrem lze tedy konstatovat, že příčinou výrazného úbytku roháče není nedostatek pařezů či jiného mrtvého dřeva, ale vlivy, co nedovedeme zatím s určitostí pojmenovat (elmag záření), a jiné, které se těžko hodnotí, resp. kvantifikují (predace). Proto je namístě se této problematice nadále věnovat, neboť reálně hrozí kolaps až vymizení lokálních populací.
Chodbičky tesaříka v pařezu borovice lesní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Čeští vědci pracují na pachových ohradnících, které budou odpuzovat zvěř, ale budou i biodegradabilní
Další články autora |
Karel Zvářal: Stromy – pijáci?
Karel Zvářal: Naše smrkové arboretum
Karel Zvářal: Zpívající keřOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (89)
HH
Honza Honza
3.11.2024 06:33Má určitě význam zkoumat, proč určitý druh ustupuje, aby se mohlo nějak pozitivně zasáhnout. Může to být chemie- chemizace se omezuje, jak to jde i bez roháče. Oteplováním, elektroauta si moc nepomohou. Může to být i normálním přírodním procesem, predátory, pokud jsou to prasata, omezov. zvěře se prosazuje i bez roháče. Pokud je ale vytlačován samotným přirozeným vývojem přírody = druhy více teplo a suchomilnými - tam zasahovat je nesmysl. Ztrátu přírod prostředí p. Zvářal vylučuje.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.11.2024 07:30Pokud vidím u nás, tak všechny pařezy jsou oborané a nebo vyvrácené, celý les 2x do měsíce přeorán. Hmyz, lilie...Prase, prase, prase.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.11.2024 07:32 Reaguje na Slavomil VinklerZdecimováni jsou ježci, bažanti, zajíci, srnčí....
Odpovědět
ss
ss
MU
Michal Ukropec
3.11.2024 12:13 Reaguje na Slavomil VinklerJoo. Roháče jsem pravidelně vídával v Bystrci. Jak v okolí Zoo, tak na prýglu. I lišaje. K bráchovi občas zaletí na zahradu. Jsou v okolí duby.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.11.2024 07:42Dodrý článek.
CHodby od roháčů v dubu jsem viděl naposledy před lety na Oslavě u Vlčího kopce.Asi naposledy,dnes je vstup mimo jednu uznačenou cestu ZAKÁZÁn,NPR Divoká Oslava.Místo mého prvního skautského tábora.
O vlivu osvětlení jsem jako chlapec slyšel na Mohelenské stepi.U mlýna,nějaké rekreační zařízení tehdy,elektrické osvětlení v noci stahovalo ze stepi některý hmyz,je to již dávno....
Já ve své profesi občas také si lámu hlavu co byla ta poslední kapka,která způsobila změnu ne chování,ale zdraví zvířat chovaných v zajetí....
Pěkný den.
Odpovědět
CHodby od roháčů v dubu jsem viděl naposledy před lety na Oslavě u Vlčího kopce.Asi naposledy,dnes je vstup mimo jednu uznačenou cestu ZAKÁZÁn,NPR Divoká Oslava.Místo mého prvního skautského tábora.
O vlivu osvětlení jsem jako chlapec slyšel na Mohelenské stepi.U mlýna,nějaké rekreační zařízení tehdy,elektrické osvětlení v noci stahovalo ze stepi některý hmyz,je to již dávno....
Já ve své profesi občas také si lámu hlavu co byla ta poslední kapka,která způsobila změnu ne chování,ale zdraví zvířat chovaných v zajetí....
Pěkný den.
VM
Vladimir Mertan
3.11.2024 09:00Zase okolo Trenčína som nikdy nevidel tak veľa roháčov ako v posleldných 5 rokoch. Zjavne lokálne sa môžu počty a vývin populácie líšiť.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 09:24 Reaguje na Vladimir MertanDěkuji za info, právě z toho důvodu jsem článek psal, neb nám chybí aktuální přehled, a doufám, že to není jediná oblast, kde je stav roháče na "původní" úrovni. Přitom v okolí Trenčína je buďto ChKO nebo normální hosples. Podchytit všechny vlivy je prakticky nemožné, důležité je sledovat/pohlídat místa s dobrým výskytem.
Odpovědět
Pe
Petr
3.11.2024 09:40Jedním z důvodů úbytku roháče může být i člověk. Roháč si žije svým velmi specifickým způsobem a může se tedy stát, že městský člověk ho neuvidí za celý život ani jednou. Takový roháč je k vidění, podobně jako chroust (jé, těch letos byly mraky), jen velmi krátkou dobu, roháč konkrétně v létě o prázdninách. To je potřeba být v přírodě a na místě, kde jsou pro roháče podmínky, navíc v konkrétní den, kdy se počasí bude roháčům líbit, být tam až do tmy a ještě mít velké štěstí. Pro dnešního člověka něco zcela mimo realitu.
Odpovědět
Pe
Petr
3.11.2024 09:52 Reaguje na PetrA velmi podobně by se dalo dojít k závěru, že v dnešní přírodě už nežijí třeba lišky, jezevci, kuny a podobně, protože běžný člověk se s nimi nepotká a neuvidí je prakticky nikdy. A nejen člověk z města. Nemusí je vidět ani dnešní lidé z vesnic. Dříve lidé běžně chodili venku i v noci. A to i lesem. To dnes už neexistuje.
Odpovědět
Pe
Petr
3.11.2024 10:19 Reaguje na PetrZ dopisu K. H. Máchy:
Nazítří na silnici litoměřické před Bohušovicemi mne přepadla nevýslovná touha, že když se dám vpravo, přes lesy a hory, za pár mílí doputuju k Housce a Bezdězu. Došel jsem na Housku s druhé hodiny půlnoční...
Jen malá ukázka zcela jiného přístupu lidí k životu venku. Kdo by dnes šel někam ven do přírody, když se stmívá? Nikdo. No a tak ani nikdo neuvidí roháče. Ani když tam jsou.
Odpovědět
Nazítří na silnici litoměřické před Bohušovicemi mne přepadla nevýslovná touha, že když se dám vpravo, přes lesy a hory, za pár mílí doputuju k Housce a Bezdězu. Došel jsem na Housku s druhé hodiny půlnoční...
Jen malá ukázka zcela jiného přístupu lidí k životu venku. Kdo by dnes šel někam ven do přírody, když se stmívá? Nikdo. No a tak ani nikdo neuvidí roháče. Ani když tam jsou.
Pe
Petr
3.11.2024 11:24 Reaguje na PetrCituji: "V šedesátých a sedmdesátých letech často zaletovali z blízkých dubových hájů do zástavby, kde se stávali středem pozornosti hloučku dětí. Poslední dekády jsou na pozorování těchto hmyzích gigantů velmi chudé, a nejinak je tomu i s kdysi hojným chroustem obecným."
Ty hloučky dětí tedy musely být venku až do tmy, jinak by roháče vidět nemohly. Tenkrát ale nebyl letní čas, takže místo do desíti byly děti venku do devíti. A ano, bývalo se běžně venku až do tmy. Dnes do desíti nikdo venku není, ani děti, ani dospělí, takže i toto může jeden z okrajových, ale možných důvodů úbytku pozorování roháčů.
Odpovědět
Ty hloučky dětí tedy musely být venku až do tmy, jinak by roháče vidět nemohly. Tenkrát ale nebyl letní čas, takže místo do desíti byly děti venku do devíti. A ano, bývalo se běžně venku až do tmy. Dnes do desíti nikdo venku není, ani děti, ani dospělí, takže i toto může jeden z okrajových, ale možných důvodů úbytku pozorování roháčů.
MU
Michal Ukropec
3.11.2024 18:41 Reaguje na PetrNedostatek kontaktu s velkými brouky mě letos přiměl k nákupu několika larev zlatohlávka Mecynorhina torquata ugadenzis. Když už nic, mohu sledovat jaká správná vlhkost substrátu jim vyhovuje. Roháč na tom bude stejně. Tudle je sucho a pařez nemá trouch, a tam je zase vody moc. Není jednoduché studovat přírodu.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 18:47 Reaguje na Michal UkropecBingo! To mě napadlo mnohokrát - smrt žízní. Takže oblíbené klišé "změna klimatu" může zrovna tak ovlivňovat schnutí stromů jako úhyny larev. Probírali jsme to v minulosti s Páchníkem, určitě si vzpomene.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 18:55 Reaguje na Karel ZvářalChovám potemníky, a přestože mají k dispozici i zbytky zeleniny (rajče, paprikové semínka, slupku melounu...), je tam dosti velká mortalita (zčernají). Není mi jasný důvod, neb potravy mají nadbytek, ale stejně dochnú... Ale když měli jen mouku a vločky, černali ještě víc.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.11.2024 10:25 Reaguje na Karel ZvářalPro gekončíky noční jsem choval raději zlatohlávky konžské. ( Pachnody)
Odpovědět
Karel Zvářal
4.11.2024 10:35 Reaguje na Michal UkropecMám to jako sezónní příkrm pro běžné druhy ptáků, plazy nechovám.
U těch zlatohlávků jsem nepochopil ("také tak"), jestli se také kuklí pod zemí, kde měsíc žije i imago.
Odpovědět
U těch zlatohlávků jsem nepochopil ("také tak"), jestli se také kuklí pod zemí, kde měsíc žije i imago.
MU
Michal Ukropec
4.11.2024 12:55 Reaguje na Karel ZvářalCo znám, tak všichni zlatohlávci kladou vajíčka do substrátu, tam jsou larvy i kukly. A opravdu je to imago cca měsíc neaktivní.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.11.2024 13:46 Reaguje na Michal UkropecDíky za upřesnění. Je to krásný brouk, naštěstí poměrně hojný, létá nízko, rychle a manévruje, narozdíl od roháče, který působí těžkopádně. Oba to jsou skvosty naší přírody.
Odpovědět
Pe
MU
Michal Ukropec
3.11.2024 19:34 Reaguje na PetrPrávě se zakuklily, ale vyměnil jsem jim hrabanku. Stará byla plná exkrementů a malinkých bílých roztočů, ale skvělá vlhkost. Asi jsem udělal chybu, ale už tam nepolezu. Uvidíme na vánoce co jsem provedl.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 19:37 Reaguje na Michal UkropecTo je zajímavé! Roztoče jste nějakého odchytil k určení? Nadměrná parazitace též bývá letální.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.11.2024 05:35 Reaguje na Karel ZvářalZa totáče jsem měl mikroskop. Nevím jestli ještě v Brně někde je. A v Jistebnici mám taky jeden, na ten jsem úplně zapomněl.
Odpovědět
Pe
Petr
3.11.2024 19:37 Reaguje na Michal UkropecDíky a pak se pochlubte.
Jak vytvářejí kukly bylo možné vidět?
Odpovědět
Jak vytvářejí kukly bylo možné vidět?
MU
Karel Zvářal
3.11.2024 19:45 Reaguje na Michal UkropecMěl byste uzpůsobit i teplotu, nejen vlhkost. Tedy ne doma, ale spíše na balkoně či ve sklepě. Držím pěsti!
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.11.2024 05:39 Reaguje na Karel ZvářalMám je v ložnici, při relativně chladném odchovu. I cymbidium mi tam kvete.
Odpovědět
Pe
Petr
3.11.2024 10:05 Reaguje na PetrNapříklad zmínění chrousti nelétají každý den, nebo dobý názorný příklad jsou světlušky, které taky nelétají každý den, ale jen když je pro ně to správné počasí. A tak je převděpodobné, že i roháč ke svému létání za účelem páření potřebuje nějaké svoje přesně konkrétné počasí, a jindy ho prostě nepotkáme. A takové už třeba být nemusí. Letní počasí je v posledních letech hodně jiné proti tomu, jaké bývalo před pár desítkami let. A počasí má zcela nepochybně vliv i na úplně celý vývojový cyklus roháče.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.11.2024 10:14Vše se vším souvisí a souhlasím s popisem současné situace. Pouze chci dodat, že paradoxně lidská regulace byla pro některé tvory prospěšná více, než pro jiné a naopak bezzásah jim neprospívá. Uvedu příklad z mého okolí, kde byl datel černý v minulosti naprostou vzácností a k jeho rozšíření přispěla bezzásahovost v příbřežních porostech kolem obou zdejších řek.
Mají tu nejen dostatek potravy ve starých stromech, ale taky tam má
možnost nerušeného hnízdění ve starých stromech. Kdysi jsem tu psal o
možnosti pro "broukaře" chránit stromy s larvami králičím pletivem a
pařezů oplocenkami. Nestačí pouze brečet, ale taky něco dělat a to
už nehovořím o jednom broukaři o kterém jsem tu kdysi psal, jak ten
trouchnivějící strom rozebíral a lovil kukly a brouky do své sbírky
a nebo jako předmět kšeftu na hmyzích burzách. Tehdy se jednalo o
páchníka hnědého a za kritiku jeho chování jsem se ze zlou potázal
nejen u něho, ale i u zdejších broukařů, kteří to omlouvali, že
se jedná pouze o pár kusů brouků, kteří nebudou přírodě chybět.
Ono to je tak se vším, co se chrání POUZE PŘIHLÍŽENÍM bez pomoci
těm tvorům se množit. Jako ornitolog víte a praktikujete pomoc
ptákům vyhnízdit a taky přežít díky přikrmování, ale pro mnohé
to je zásah do samovolného vývoje v přírodě a s těmi pomalu, ale
jistě spějeme ke kolísaní jednotlivých druhů od přemnožení až
na hranici vyhubení. Tak totiž funguje lidmi neřízená příroda.
Zatím v nás dožívá tradice řízené regulace, kde člověk uměle
srovnával stavy zvířat tak, aby byly u všech druhů NEUSTÁLE
VYROVNANÉ. Co se přemnožilo, to se redukovalo, aby nevyhubilo
svoji kořist a pomáhalo se kořisti s její ochranou před predací.
Dnešní trend je nicnedělání a přihlížení, což už přináší své
prvé plody při vymírání některých druhů kořisti a predátoři je
po vymření kořisti budou následovat. V tom je pravá příčina
veškerého kolísaní , protože v přírodě to tak vždy bylo, když
po redukci kořisti nastala samoregulace predátorů a nebo migrace
za potravou tam, kde ji je dostatek. Po znovudoplnění kořisti
se vrací stejně, jako pralidé putující za stády zvířat a místy,
kde ještě nevysbírali jedlé kořeny a rostliny. Je to totiž o
houpačce, kterou lidé po ukončení kočování za potravou ustálili
a nedovolili ty výkyvy, které se umožňují nyní. Oni totiž
potřebovali STÁLOST přísunu potravy a nikoliv její kolísaní,
které je nutilo za ní putovat. Dnešní stálost plných regálů
v obchodech a možnost dovozu odjinud v lidech nastavila nově
pocit, že přírodu nemusíme řídit pro svůj prospěch a že ji
můžeme nechat ve všem volnou ruku, protože si mylně myslíme,
že ji už ke svému přežití nepotřebujeme. Uvědomují si to
pouze ti, co jsou na ni existenčně závislí, ale ostatním je
to už lautr jedno. Co se neurodí, to se doveze a regály
budou zase plné, což naši předci nebrali na lehkou váhu a
tak se starali o stálý přísun potravy svojí činností i při
regulaci stavu divokých zvířat.
Odpovědět
Mají tu nejen dostatek potravy ve starých stromech, ale taky tam má
možnost nerušeného hnízdění ve starých stromech. Kdysi jsem tu psal o
možnosti pro "broukaře" chránit stromy s larvami králičím pletivem a
pařezů oplocenkami. Nestačí pouze brečet, ale taky něco dělat a to
už nehovořím o jednom broukaři o kterém jsem tu kdysi psal, jak ten
trouchnivějící strom rozebíral a lovil kukly a brouky do své sbírky
a nebo jako předmět kšeftu na hmyzích burzách. Tehdy se jednalo o
páchníka hnědého a za kritiku jeho chování jsem se ze zlou potázal
nejen u něho, ale i u zdejších broukařů, kteří to omlouvali, že
se jedná pouze o pár kusů brouků, kteří nebudou přírodě chybět.
Ono to je tak se vším, co se chrání POUZE PŘIHLÍŽENÍM bez pomoci
těm tvorům se množit. Jako ornitolog víte a praktikujete pomoc
ptákům vyhnízdit a taky přežít díky přikrmování, ale pro mnohé
to je zásah do samovolného vývoje v přírodě a s těmi pomalu, ale
jistě spějeme ke kolísaní jednotlivých druhů od přemnožení až
na hranici vyhubení. Tak totiž funguje lidmi neřízená příroda.
Zatím v nás dožívá tradice řízené regulace, kde člověk uměle
srovnával stavy zvířat tak, aby byly u všech druhů NEUSTÁLE
VYROVNANÉ. Co se přemnožilo, to se redukovalo, aby nevyhubilo
svoji kořist a pomáhalo se kořisti s její ochranou před predací.
Dnešní trend je nicnedělání a přihlížení, což už přináší své
prvé plody při vymírání některých druhů kořisti a predátoři je
po vymření kořisti budou následovat. V tom je pravá příčina
veškerého kolísaní , protože v přírodě to tak vždy bylo, když
po redukci kořisti nastala samoregulace predátorů a nebo migrace
za potravou tam, kde ji je dostatek. Po znovudoplnění kořisti
se vrací stejně, jako pralidé putující za stády zvířat a místy,
kde ještě nevysbírali jedlé kořeny a rostliny. Je to totiž o
houpačce, kterou lidé po ukončení kočování za potravou ustálili
a nedovolili ty výkyvy, které se umožňují nyní. Oni totiž
potřebovali STÁLOST přísunu potravy a nikoliv její kolísaní,
které je nutilo za ní putovat. Dnešní stálost plných regálů
v obchodech a možnost dovozu odjinud v lidech nastavila nově
pocit, že přírodu nemusíme řídit pro svůj prospěch a že ji
můžeme nechat ve všem volnou ruku, protože si mylně myslíme,
že ji už ke svému přežití nepotřebujeme. Uvědomují si to
pouze ti, co jsou na ni existenčně závislí, ale ostatním je
to už lautr jedno. Co se neurodí, to se doveze a regály
budou zase plné, což naši předci nebrali na lehkou váhu a
tak se starali o stálý přísun potravy svojí činností i při
regulaci stavu divokých zvířat.
BM
Břetislav Machaček
4.11.2024 09:32 Reaguje na Břetislav MachačekChci ještě dodat, že mnohá sledování počtu toho, či onoho nemají
díky objektivitě sledujících a jejich možnostech vypovídající
hodnotu. Jedni počty účelově nadsazují, jiní podsazují a jiní
započítají jedince opakovaně, protože nejsou nazaměnitelně
nijak označeni. Dále je to i o podmínkách ve dnech sledování
a HLAVNĚ o tom, JAKÉ POČTY SI PŘEJÍ NAPOČÍTAT! Podobné to je
třeba u rybářů, kteří když chtějí mít revír lépe zarybněn,
tak vyplní sumář virtuálními úlovky a po sečtení hospodář
zjistí, že je třeba stavy ryb doplnit o ty "ulovené" ryby.
Kdo prostě lhát chce, tak lže a i nechtíc, když se zmýlí.
Někteří si prostě cokoliv i vymyslí a těžko se to leckdy
prokazuje. Já například vím o jedné populaci vzácných žab,
ale záměrně mlčím o místě i jejich počtu, protože se obávám
jejich "ochránců", kteří je budou zkoumat, počítat a nebo
jim "vylepšovat" místo k rozmnožování, jak už to zbabrali
jinde. Oficiálně tu nejsou a naopak jiné našli kvůli blokaci
stavby dálnice tam, kde nikdy nebyly a rok po nálezu taky.
Účelově je nalezli a po splnění účelu zmizely neznámo kam.
Osobně tak považuji mnohá pozorování za relativní, včetně
důkazů, které se pořizují i jinde a nebo se zinscenují. Je
mi ale z toho smutno, k čemu všemu se lidé uchylují byť
asi z ušlechtilých pohnutek.
Odpovědět
díky objektivitě sledujících a jejich možnostech vypovídající
hodnotu. Jedni počty účelově nadsazují, jiní podsazují a jiní
započítají jedince opakovaně, protože nejsou nazaměnitelně
nijak označeni. Dále je to i o podmínkách ve dnech sledování
a HLAVNĚ o tom, JAKÉ POČTY SI PŘEJÍ NAPOČÍTAT! Podobné to je
třeba u rybářů, kteří když chtějí mít revír lépe zarybněn,
tak vyplní sumář virtuálními úlovky a po sečtení hospodář
zjistí, že je třeba stavy ryb doplnit o ty "ulovené" ryby.
Kdo prostě lhát chce, tak lže a i nechtíc, když se zmýlí.
Někteří si prostě cokoliv i vymyslí a těžko se to leckdy
prokazuje. Já například vím o jedné populaci vzácných žab,
ale záměrně mlčím o místě i jejich počtu, protože se obávám
jejich "ochránců", kteří je budou zkoumat, počítat a nebo
jim "vylepšovat" místo k rozmnožování, jak už to zbabrali
jinde. Oficiálně tu nejsou a naopak jiné našli kvůli blokaci
stavby dálnice tam, kde nikdy nebyly a rok po nálezu taky.
Účelově je nalezli a po splnění účelu zmizely neznámo kam.
Osobně tak považuji mnohá pozorování za relativní, včetně
důkazů, které se pořizují i jinde a nebo se zinscenují. Je
mi ale z toho smutno, k čemu všemu se lidé uchylují byť
asi z ušlechtilých pohnutek.
JH
Jan Hrbek
3.11.2024 12:08Dotaz na autora: ten vámi udávaný úbytek roháčů je nějak vědecky kvantifikovaný, či se jedná jen o osobní názor? Pokud jde o počty pozorování a záznamy v databázích, roháč obecný rozhodně nepatří mezi ubývající či nějak ohrožené druhy. Proto bych uvítal zdroj informace, že je tento druh na ústupu.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 12:28 Reaguje na Jan HrbekMé poznatky se opírají o soustavný monitoring světlých lesů, v nichž se pohybuji. Konzultuji to i s lidmi, kteří se s velkým hmyzem (i chroustem o.) v minulosti často setkávali ("plný dvůr"), dnes je to vzácnost. Navíc se v tomto duchu píše i v dostupném zdroji. "... V České republice byl rozšířen v listnatých lesích po celém území, dnes je však jeho výskyt lokalizován do několika oblastí. Nejhojněji se pak vyskytuje na jižní Moravě.[3]..."
Nedávno tu byla pře, jestli Usutu byl, či nebyl. V naší oblasti určitě ano, všimlo si toho mnoho lidí (cca 10), se kterými jsem se na to téma bavil.
Koroptev se též přede mnou neschová/vá, ani čejka, chocholouš či sýček. Zato dříve absentující krkavec či straka na každém kroku, o prasatech, kunách a liškách darmo mluvit...
Odpovědět
Nedávno tu byla pře, jestli Usutu byl, či nebyl. V naší oblasti určitě ano, všimlo si toho mnoho lidí (cca 10), se kterými jsem se na to téma bavil.
Koroptev se též přede mnou neschová/vá, ani čejka, chocholouš či sýček. Zato dříve absentující krkavec či straka na každém kroku, o prasatech, kunách a liškách darmo mluvit...
EB
Emil Bernardy
3.11.2024 13:25 Reaguje na Karel ZvářalJiž dítě nejsem :=) ale jako děti jsme lovili chrostky májové.Chrousta jsem asi nikdy neviděl.Asi byli vždy méně nápadní,možná larvy.
Párkrát samce roháče,je náladný,ale jejich život jako dospělce bude krátký.Naklást vajíčka a dožít.
Odpovědět
Párkrát samce roháče,je náladný,ale jejich život jako dospělce bude krátký.Naklást vajíčka a dožít.
JS
Jarek Schindler
3.11.2024 18:25 Reaguje na Emil BernardyRád si rozšířím obzory. Můžete mi prosím říci latinské jméno toho vašeho chrostka májového? Já znám z těch běžných pouze chroustka letního (Amphimallon solstitiale) , chrousta obecného (Melolontha melolontha) a chrousta maďalového (Melolontha hippocastani). Řekl bych že název chroust májový je pouze nějaký hovorový výraz pro ty dva výše jmenované chrousty.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 18:36 Reaguje na Jarek SchindlerJe to sice makačka na bednu, ale Maikafer=chroust:-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.11.2024 23:24 Reaguje na Karel ZvářalNo a co tím chtěla ta vaše vymakaná bedna ve skutečnosti říci? Ano, v němčině ano. Májový brouk. A dál? Já se ale neptal na chrousta ale na chroustka a chtěl jsem to latinsky chytráku.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
4.11.2024 07:03 Reaguje na Jarek SchindlerChroustka jsme probrali,teď kdo je to hnidopich.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.11.2024 07:20 Reaguje na Emil BernardyV té jejich branži záměna/přeřeknutí úlomek místo zálomek se chodí (málem) za katr, jak hluboce to vnitřně prožívají. To jsou základní neznalosti!-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.11.2024 09:40 Reaguje na Emil BernardyTěžko jsme něco probrali. Spíš je otázkou proč si plete pojmy s průjmy? Co třeba proto, že toho o přírodě ve skutečnosti zas tak moc nevíte. Já hlavně reagoval na to, že jste nikdy neviděl chrousta. On chroust a chroustek mají sice společnou podčeleď ale již rozdílný rod . Jsou to druhy které těžko někdo může zaměnit. Takže pokud to zaměňujete tak byste měl spíš šoupat nohama a dobře číst než trosit ty Zvářalovi nesmysly o hnidopiších. Ten tím jen maskuje vlastní nevědomost.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.11.2024 07:45 Reaguje na Jarek SchindlerVíte těch májových chroustků je asi 5-10 či více druhů či poddruhů. V letu ani v ruce to nepoznáte , no a jen trolujete.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.11.2024 07:48 Reaguje na Slavomil VinklerJak píše přítel Emil B., měli bychom se vykašlat na spory a jít si do hospody zajodlovat. Dosti bylo trolení!-)
Odpovědět
Karel Zvářal
4.11.2024 07:59 Reaguje na Slavomil VinklerJe to podobné, jako s těmi ťukanci na předním skle. Ano, jsou, ale to je nic vedle toho, co bylo ještě celkem nedávno. Proto uvádím pro srovnání viditelnější druhy, zejména ptáků, neb tam je situace obdobná.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.11.2024 10:02 Reaguje na Slavomil VinklerNevím, a tak bych byl rád kdybyste mohl být místo neurčitých frází trochu konkrétnější. Sem s těmi druhy. Třeba se lépe ukáže kdo tu pouze trollí.
Na rozdíl od vás vím, že se u nás vyskytují tři druhy chroustů. No a taky vím, že chrousta s chroustkem si člověk co o tom jen maličko něco ví, splést nemůže. Z chroustků znám letního, páskovaného a mlynaříka. Buď se jedná o druh s podstatně jinou dobou výskytu, nebo o druh podstatně menší a nebo o druh podstatně jiného zbarvení. Z toho co píšete budete asi stejným paznalcem přírody ( pavědcem) jako je Zvářal.
Odpovědět
Na rozdíl od vás vím, že se u nás vyskytují tři druhy chroustů. No a taky vím, že chrousta s chroustkem si člověk co o tom jen maličko něco ví, splést nemůže. Z chroustků znám letního, páskovaného a mlynaříka. Buď se jedná o druh s podstatně jinou dobou výskytu, nebo o druh podstatně menší a nebo o druh podstatně jiného zbarvení. Z toho co píšete budete asi stejným paznalcem přírody ( pavědcem) jako je Zvářal.
Karel Zvářal
4.11.2024 10:12 Reaguje na Jarek SchindlerVy máte akorát ze Zvářala komplex, tak se do něj neustále musíte navážet. Sám jste NIKDY nic do Myslivosti nenapsal, ani sem do Ekolistu. Ale s pomocí gůglu "víte" všechno...
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.11.2024 18:56 Reaguje na Karel ZvářalTaky jsem sem a ani do myslivosti nikdy nic nenapsal. A proč taky? Vy nebo Jakub Hruška to uděláte lépe. Já bych Vás jen citoval nebo kopíroval.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.11.2024 21:00 Reaguje na Michal UkropecDěkuji za uznání, to je důsledek především intenzivní četby na prvním stupni ZŠ - komplet naši klasici a krásná příroda hned u nosu. Počítání králičích bobků od pěti let a vycházek s prakem posléze. Úplně jiná doba, úplně jiná myslivost. Proto mě dnes nemrzí, že jsem změnil názor a zájmy. Ale těm pravým fandím stále.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
5.11.2024 05:35 Reaguje na Karel ZvářalTaky tak. I když z myslivosti dělám jen poplatkový lov srnce, a naháňky u kamarádů. Jako bezdomovce ( bez zemka) mě žádní majitelé honebních pozemků mezi sebe nepustí. Alespoň tady na Táborsku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.11.2024 19:23 Reaguje na Karel ZvářalAni googlovat neumí. Kdyby se podíval na biolib tak netrolí.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.11.2024 11:45 Reaguje na Jarek SchindlerMlynařík je chroust - náš největší druh... jen mimochodem.
K obsahu článku jenom tolik, že největší propad proběhl mezi lety 1960 - 1989 - data faunistické sekce ČSE - v této době zanikly cca 2/3 stanovišť s potvrzeným výskytem. Roubal 1936 uvádí roháče jako druh hojný od nížin do podhůří s těžištěm výskytu ve starších nížinných lesích na celém území republiky, Balthasar 1956 taktéž... ke zbytku nemá smysl se vyjadřovat, můj názor zde byl po léta prezentován.
Odpovědět
K obsahu článku jenom tolik, že největší propad proběhl mezi lety 1960 - 1989 - data faunistické sekce ČSE - v této době zanikly cca 2/3 stanovišť s potvrzeným výskytem. Roubal 1936 uvádí roháče jako druh hojný od nížin do podhůří s těžištěm výskytu ve starších nížinných lesích na celém území republiky, Balthasar 1956 taktéž... ke zbytku nemá smysl se vyjadřovat, můj názor zde byl po léta prezentován.
EB
Emil Bernardy
4.11.2024 07:02 Reaguje na Jarek SchindlerNetvrdím o sobě,že jsem entomolog a překlep pozná kdekdo (až na pana Jarka).A v iReceptáři
Fejeton Václava Větvičky: Májoví chrousti !!!! a je to.
Odpovědět
Fejeton Václava Větvičky: Májoví chrousti !!!! a je to.
JS
Jarek Schindler
4.11.2024 10:06 Reaguje na Emil BernardyVaše překlepy jsou mi naprosto u ....Já jsem nereagoval na váš překlep.
Odpovědět
JH
Jan Hrbek
3.11.2024 13:29 Reaguje na Karel ZvářalTakže nemáte. Osobní zkušenosti a informace od známých nejsou výsledky dlouhodobého monitoringu a porovnávání dat za poslední desetiletí. Argumentujete poklesem některých druhů ptáků, které už nevídáte v takové míře jako dřív. Zaprvé nemůžete porovnávat dynamiku výskytu obratlovců a hmyzu a za druhé pro pokles vámi zmíněných ptáků jsou tvrdá data získána mnohaletým sběrem dat při sčítání, kroužkování apod. Bohužel pro roháče nic takového neexistuje. Naopak s "digitalizací populace" přibývá záznamů a mapování běžných druhů laickou veřejností probíhá mnohem intenzivněji než kdykoli dřív. Stačí nahlédnout do BioLogu, BioLibu a jiných mapovacích aplikací.. Moje zkušenosti s tímto druhem jsou naopak takové, že mu stačí v zásadě jakýkoli listnatý les, kde je dostatek mrtvého dřeva pod zemí, vyskytuje se hojně i v intravilánech velkých měst, jako je Praha či Brno. Já nezpochybňuji to, že roháč obecný ubývá - jistě lokálně může k jeho fluktuaci výskytu docházet, zejména z roku na rok (viz "roháčí roky"). Nicméně pokud se zamýšlím nad nějakým problémem, je potřeba problém kvantifikovat, objektivizovat. Z mého pohledu existuje spousta jiných druhů, které prokazatelně ubývají spolu s biotopem (druhy vázané na luční společenství) a jimž je potřeba věnovat mnohem větší pozornost. Roháč obecný, který se vyskytuje běžně v hospodářských lesích, to rozhodně v současné době není.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 14:13 Reaguje na Jan HrbekVaše řeči pro mě neznamenají vůbec nic, ve věci příspěvku mám svědomí čisté. Kdybych před nedávnem napsal, že ježků ubylo, lidé jako vy budou oponovat, že ježků jsou plné záchranné stanice. Já ani náhodou přece nepíšu, že je tomu tak všude, popisuji situaci v našem regionu (vých. Morava). Viz zmíněný případ s Usutu, mor prasat byl také jen ohniskový.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 14:59 Reaguje na Jan Hrbek"...vyskytuje se hojně i v intravilánech velkých měst, jako je Praha či Brno. Já nezpochybňuji to, že roháč obecný ubývá - "
To je podobně "paradoxní" situace, jako s kosem či hřivnáčem, kteří ve městě jsou početnější, než ve volné přírodě. Je tam méně predátorů (jestřáb, krahujec, káně, liška), hnízda na budově jsou chráněna před kunou. A ve městě není (většinou) prase, které se na úbytku roháče nepochybně podílí.
"Entomolog Charlie Morgan koncem 70. let objevil, že kukla roháče žije asi tři měsíce v půdě a v létě se vylíhne dospělý brouk..."
Odpovědět
To je podobně "paradoxní" situace, jako s kosem či hřivnáčem, kteří ve městě jsou početnější, než ve volné přírodě. Je tam méně predátorů (jestřáb, krahujec, káně, liška), hnízda na budově jsou chráněna před kunou. A ve městě není (většinou) prase, které se na úbytku roháče nepochybně podílí.
"Entomolog Charlie Morgan koncem 70. let objevil, že kukla roháče žije asi tři měsíce v půdě a v létě se vylíhne dospělý brouk..."
JH
Jan Hrbek
3.11.2024 15:27 Reaguje na Karel ZvářalKde docházejí argumenty, začínají se používat argumentační fauly. Děkuji, další debata s Vámi nemá smysl.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 15:53 Reaguje na Jan Hrbek:-)) Předložil jsem argumenty, na které neznáte odpověď, proto simulovaný "faul". Sbohem!
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 17:27 Reaguje na Jan HrbekMyslel jste si, že máte na mě nabito, ale nějak to nevyšlo...
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.11.2024 05:44 Reaguje na Karel ZvářalZlatohlávci to mají také tak. Cca 3 měsíce kukla. Z toho cca měsíc neaktivní stav imaga.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
3.11.2024 19:36 Reaguje na Karel ZvářalNo, byl jsem dnes na naháňce, a utekla mi liška. Zapomněl jsem odjistit.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.11.2024 13:24Není chroust jako chroust. Pokles četnosti toho "dříve hojného" chrousta obecného byl dáván do souvislosti se zemědělstvím a používáním pesticidů. Nyní jeho stavy zase rostou. Chroust maďalový, který je vázán na lesní biotopy žádným poklesem četnosti neprošel. V uvahu je také nutno brát, že u nás máme kmeny chrousta s tříletými a čtyřletými cykly vývoje. ( u maďalového i pětiletý cyklus) Opravdu masové rojení kdy se v jeden rok rojí oba tyto kmeny je jednou za dvanáct let a poslední byl v roce 2022.
Odpovědět
Pe
Petr
3.11.2024 13:40 Reaguje na Jarek SchindlerU nás to bylo letos, kopíruje to přestupné roky. Chroustů obou druhů bylo tolik, že to po večerech jen hučelo. Hmyzožravci si museli přijít na své. Zajímalo by mě, jestli i takový netopýr dokáže chrousta ulovit. Jestli jo, tak to museli letos trpět silnou obezitou.
Chrousti mají fascinující životní etapu - z kukly se v zemi vylíhnou přibližně v této době, a nic nedělají, jen čekají a čekají, bez potravy, až do května, kdy teprve vylezou na povrch. Přijde mi to neuvěřitelné.
Odpovědět
Chrousti mají fascinující životní etapu - z kukly se v zemi vylíhnou přibližně v této době, a nic nedělají, jen čekají a čekají, bez potravy, až do května, kdy teprve vylezou na povrch. Přijde mi to neuvěřitelné.
PH
Pavel Hanzl
3.11.2024 15:45Kolem našeho létali roháči ze Špilberka do Wilsonova lesa, ale dnes je to fakt bída, ostatního hmyzu je taky méně. Chemií to asi nebude, úbytek zjistili i na zcela neobydlených tichomořských ostrovech, kde je ale satelitní signál. Určitě to není tím?
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 15:52 Reaguje na Pavel HanzlDěkuji, ono jich je víc, co to vědí, ale schválně jsou zalezlí.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 16:01 Reaguje na Pavel HanzlPodobně jako jsou včelstva oslabená pesticidy a hynou v úlech či podléhají (součtem stresorů) moru, může být něco podobného i u hmyzu. Ale to jsou úvahy na úrovni spekulace, viditelná je evidentně predace, elmag a chemie se prokazují těžko.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 17:56 Reaguje na Pavel HanzlA jinak to, že jsem vyvedl z omylu i věhlasné vědce, nijak netajím...
https://avifauna.cz/reakce-stoji-za-ubytkem-ptaku-skutecne-svetelny-smog/
Odpovědět
https://avifauna.cz/reakce-stoji-za-ubytkem-ptaku-skutecne-svetelny-smog/
su
3.11.2024 19:21 Reaguje na Karel Zvářal
A jakpak jste ty vědce z omylu vyvedl? To by mě zajímalo. Tím vaším odstavečkem na českém webu???
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 19:24 Reaguje na:-))) A CO tam bylo špatně, Trolle??? Můr měli k dispozici více, přesto ubývají. Zato prasatům světelný smog nevadí...
Odpovědět
su
3.11.2024 19:51 Reaguje na Karel Zvářal
Ne nechci psát o tom co jste tam měl nebo neměl špatně, já se ptám, jak jste ty vědce vyvedl z omylu? nebo si jako opravdu myslíte, že ten váš odstaveček stačí k tomu abyste zpochybnil jejich výzkum? Myslím, že ti autoři o té vaší reakci vůbec neví, takže o nějakém vyvedení z omylu nemůže být ani řeči. To byste musel napsat reakci do takového časopisu (nejlépe do stejného kde vyšel ten článek) aby si to ti pánové mohli přečíst a případně mohli reagovat. Takhle se to dělá, když je člověk slušně vychovaný. Ale abyste něco takového napsal na to vy nemáte. To je jednodušší pokřikovat někde v bezpečí na lokálním českém a zcela nevýznamném webu.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 19:57 Reaguje naKdyž na nevýznamném webu prská nevýznamný troll, mohu já napsat na český portál svou reakci. A k pánům se to doneslo, neb jinde jsem četl koment Karel Novinar. A jestli ne, je mi to jedno, neb to do povědomí "vědců" přejde stejně. Voni si to u píva řeknou.-)
Odpovědět
su
3.11.2024 20:05 Reaguje na Karel Zvářal
Když na nevýznamném webu prská nevýznamný troll, - to myslíte sebe, že????
Odpovědět
Karel Zvářal
3.11.2024 20:18 Reaguje nahttps://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kontaminace-prostredi-tezkymi-kovy-ovlivnuje-barvu-ptacich-vajec-zjistili-vedci
Podobně jako tady, kde jste se nezmohl na jakýkoliv odpor, Nulo!-)
Odpovědět
Podobně jako tady, kde jste se nezmohl na jakýkoliv odpor, Nulo!-)
PE
Petr Elias
4.11.2024 09:50 Reaguje naZ toho si nic nedělejte. On vyvádí z omylu kde koho - odborníky na supy, plameňáky i hrochy. :)
Odpovědět
Karel Zvářal
4.11.2024 10:03 Reaguje na Petr EliasSupi jsou přikrmováni (ve Španělsku i Švýcarsku), hroši plavat umí (viz. video s otáčejícím se mládětem), a té zkazce o otrávených plamňácích nevěřím, podobně jako u labutě naládované posmrtně broky kvůli "dokazujícímu" rentgenu. Ještě něco?-)
Odpovědět
PE
Petr Elias
4.11.2024 10:25 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
4.11.2024 10:37 Reaguje na Petr EliasJá hlavně nerad věřím nesmyslným fejkům.
Odpovědět
PE
Petr Elias
4.11.2024 11:00 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
4.11.2024 11:14 Reaguje na Petr Eliashttps://www.youtube.com/watch?v=zYqrX1Vspy4
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/lini-a-neohrabani-hrosi-exceluji-v-plavani-a-potapeni-cloveka-predci-i-v-behu_1707221040_vman
Asi pod pojmem (špatný) plavec si každý představvujeme něco jiného.
Odpovědět
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/lini-a-neohrabani-hrosi-exceluji-v-plavani-a-potapeni-cloveka-predci-i-v-behu_1707221040_vman
Asi pod pojmem (špatný) plavec si každý představvujeme něco jiného.
PH
Pavel Hanzl
4.11.2024 08:14 Reaguje na Karel ZvářalČlánek je zajímavý, ale o nějakém "vyvedení z omylu" bych to nenazýval. Bude to asi součet více faktorů, kde predace bude asi fakt na prvním místě.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.11.2024 09:42 Reaguje na Pavel HanzlDěkuji za přečtení a názor. Mohou si ve svém názoru klidně setrvat, nebudu jim vliv světelného smogu brát. Ale jestliže nesledují každé jedno hnízdo (FT) - což bude spíše ke škodě kvůli zapachování, nemáme se o čm bavit. Sv.smog by měl vadit spíše hmyzu - láká můry k lampě, lelek se kolem lampy určitě motat nebude - když, tak chytře lovit, podobně jako sýček nebo pavouk.
Podle mých zkušeností je "biologická ochrana" silně adorována (poštolka vs. hraboš), zatímco vliv predace bagatelizován: "predátor nemůže kořist vyhubit". Zejména z novodobé historie víme, že k tomu dochází poměrně běžně (viz. obyčejná myš na ptačím ostrově...).
Odpovědět
Podle mých zkušeností je "biologická ochrana" silně adorována (poštolka vs. hraboš), zatímco vliv predace bagatelizován: "predátor nemůže kořist vyhubit". Zejména z novodobé historie víme, že k tomu dochází poměrně běžně (viz. obyčejná myš na ptačím ostrově...).
MM
Milan Milan
3.11.2024 21:54Při vší úctě k autorovi, ale kdo kdy pozoroval život a zvyky roháčů ví, že na jeho populaci nemá současný binec v lesích a "množství" ponechaného mrtvého dřeva snad žádný význam ani vliv.
Odpovědět
ez
erik zajíček
3.11.2024 23:04Kajošu - sledujeme stabilně ,jsou všude ,kde vždy - populace /četnost imág,jak jsi zapomněl zmínit/pouze kolísá v závislosti na podmínkách dospívání larev / 5-6let/ - v praxi to může znamenat zkoumání stavu předmětných ekosystémů ZPETNE v tomto časovém rozpětí - přeji hodně zdaru všem,co se o to pokusí... Jinak pro dokreslení obrazu - osobně obrovská skepse ,co se týče entomofauny v posledních dvou sezonách /vč.nedůvěry k akademikům ,kteří "pouze" sledují výskyt bez vztahu k absolutní četnosti/ - tato vystřídána "prozřením",kdy na konci letošní sezony naprosto překvapivě na vlastní zahradě druhy jindy nevídané ,vč.nebývale pozdě se vyskytujících imág druhů ,které před pár lety se v lokalitě vůbec navyskytovaly /např.hnědásek jitrocelový a někteří z modráskovitých ,vč.ohniváčků - mluvím o vlastní zahradě,kterou dobře znáš a stačilo opravdu jen několik jednoduchých pěstebních opatření ,během jediné sezony a ty "potvůrky" si našly to své !!! děcka funguje to aj včetně pařezů a nebo jen starých původních ovocných stromů - nekácejte je !- to nejsou jen krascovití a drvodělky kteří to vužijí ,ale jako příklad uvedu i dvakrát nalezeného lišaje borového na borovém /!/ špalku,který v lokalitě mé zahrady /borůprosté/ sloužil asi 6 let jako zarážka brány - ten lišaj naprosto splývá /díky Darwine/ s tím špalkem ,a snad je to jediný důvod ,proč na tomto iziolovaném artefaktu byl dvakrát nalezen tento majestátní motýl...Prostě ta zviřátka tu jsou pořád a absolutní četnost v jejich populacích NEMUSI BYT jednoznačně podstatná - to se učím nyní bolestně poznávat ,V úctě,Erik Zajíček
Odpovědět
ez
erik zajíček
3.11.2024 23:06Kajošu - sledujeme stabilně ,jsou všude ,kde vždy - populace /četnost imág,jak jsi zapomněl zmínit/pouze kolísá v závislosti na podmínkách dospívání larev / 5-6let/ - v praxi to může znamenat zkoumání stavu předmětných ekosystémů ZPETNE v tomto časovém rozpětí - přeji hodně zdaru všem,co se o to pokusí... Jinak pro dokreslení obrazu - osobně obrovská skepse ,co se týče entomofauny v posledních dvou sezonách /vč.nedůvěry k akademikům ,kteří "pouze" sledují výskyt bez vztahu k absolutní četnosti/ - tato vystřídána "prozřením",kdy na konci letošní sezony naprosto překvapivě na vlastní zahradě druhy jindy nevídané ,vč.nebývale pozdě se vyskytujících imág druhů ,které před pár lety se v lokalitě vůbec navyskytovaly /např.hnědásek jitrocelový a někteří z modráskovitých ,vč.ohniváčků - mluvím o vlastní zahradě,kterou dobře znáš a stačilo opravdu jen několik jednoduchých pěstebních opatření ,během jediné sezony a ty "potvůrky" si našly to své !!! děcka funguje to aj včetně pařezů a nebo jen starých původních ovocných stromů - nekácejte je !- to nejsou jen krascovití a drvodělky kteří to vužijí ,ale jako příklad uvedu i dvakrát nalezeného lišaje borového na borovém /!/ špalku,který v lokalitě mé zahrady /borůprosté/ sloužil asi 6 let jako zarážka brány - ten lišaj naprosto splývá /díky Darwine/ s tím špalkem ,a snad je to jediný důvod ,proč na tomto iziolovaném artefaktu byl dvakrát nalezen tento majestátní motýl...Prostě ta zviřátka tu jsou pořád a absolutní četnost v jejich populacích NEMUSI BYT jednoznačně podstatná - to se učím nyní bolestně poznávat ,V úctě,Erik Zajíček
Odpovědět
Karel Zvářal
4.11.2024 06:22https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-klimaticky-antropicky-a-predacni-tlak-na-populaci-zab
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-cerna-zver-v-cervene-zone-po-trech-letech-od-amp
Pro pana Hrbka aj. odborníky, kteří se domnívají, že prase v lese a na louce ničí škodlivý hmyz. Není tomu tak, sežere vše, na co přijde, v oboru ekologieči biologie není vzděláno. Nemohu ke každému článku vkládat desítky fotek.
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-cerna-zver-v-cervene-zone-po-trech-letech-od-amp
Pro pana Hrbka aj. odborníky, kteří se domnívají, že prase v lese a na louce ničí škodlivý hmyz. Není tomu tak, sežere vše, na co přijde, v oboru ekologieči biologie není vzděláno. Nemohu ke každému článku vkládat desítky fotek.
SV
Slavomil Vinkler
4.11.2024 08:15 Reaguje na Karel ZvářalJá viděl posledních několik let roháče jen na zahradě, jak lezou ze země po starých pařezech. V prasaty rozrytém lese nikoli.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.11.2024 08:19 Reaguje na Slavomil VinklerDěkuji, o tom v tomto článku jde. Neříkám, že nejsou, ale je to zlomeček v porovnání 50 let zpátky. Zajíci jsou také, ale kolik?...
Odpovědět
Karel Zvářal
4.11.2024 08:21 Reaguje na Karel ZvářalDíky apkám budou mít jednoho (z posledních) roháče započítáného třikrát, dřív se jim nikdo nevěnoval...
Odpovědět
