Karel Zvářal: Rosa, jinovatka a mlha – kapénková závlaha zadarmo
27.2.2024
Tající jinovatka na ranním slunci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Ranní rosa odkapávající z vegetace na chodník.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Je-li tamtéž níže uvedeno, že úhrnné množství nepřekročí 0,5 mm, dovoluji si o tom pochybovat. Odhaduji, že to může být mnohonásobně více. A rostliny z ní využijí maximum, neboť po listech travin stékají kapky ke kořenovému krčku, přičemž okolní zem je suchá. Je to jedna z výhod ozimů, že při podzimním a zimním suchém počasí bez dešťů využijí tuto nenápadně přisouvanou vláhu. Jelikož jarní a letní měsíce bývají v posledních letech s minimem srážek, vyplatí se věnovat ozimům více pozornosti, potažmo i erozně ohroženým plochám k osetí.
Malý vodní cyklus má velký význam
Hodně lidí je přesvědčeno, že pokud nezaprší, nic neporoste. Čekají na déšť, který k nám přináší většinou západní proudění. Jistěže bez dešťů se příroda u nás neobejde, valnou část využije vegetace hned, menší či větší část podle množství srážek odtéká řekami až do moře. Naši předkové znali význam vody a budovali rybníky tam, kde to přírodní podmínky umožnily. Všimli si, že mikroklima se zde významně zlepší, tak jako to pozorujeme doma u výparníku na topení.
Už v dávnověku lidé budovali zásobárny vody na období sucha, většinou pod zemí – ve skále, někde stačilo vykopat obecní studnu. S růstem lidské populace, potřebami průmyslu a zemědělství bylo potřeba vybudovat systém přehrad, které zadržují vodu z jarního tání či přívalových srážek.
Rosa se netvoří na dřevě všude stejně, záleží na jeho struktuře.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Zvláště pak v čase klimatické změny tato vodní díla nabývají na ceně. Tyto antropogenní stavby, tj. rybníky a přehrady, přispívají svým odparem k vytváření malého vodního cyklu. A to nejen lokálních srážek, ale i tvorbou rosy, v zimě potom jinovatky. Například při inverzi se vytváří mlha, která je rovněž jednou z podob malého vodního cyklu. Proto nezapomínejme, že voda odpařená není „ztracená“, ale pouze změnila skupenství, které se projevuje nenápadně, zato účinně.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Další články autora |
Karel Zvářal: Mrtvého dřeva je v luhu dostatek, roháče přesto rapidně ubylo
Karel Zvářal: Stromy – pijáci?
Karel Zvářal: Naše smrkové arboretumOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (112)
pp
pavel peregrin
27.2.2024 07:58Tak vám trochu závidím. U nás je zem nacucaná a v loukách to čvachtá jedna radost. Tudíž možnost přihnojení zatím nulová. Ale na druhou stranu by se mohly objevit po delší době čejky, kdysi u nás bývaly, ale poslední roky se někam odstěhovaly, přitom ale kaluže v loukách jsou každým rokem.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.2.2024 08:13 Reaguje na pavel peregrinTen úvodní odstavec není z letoška, stejně jako foto rosou zavlažované kopřivy. Vody je teď v půdě tolik, že to dlouho nepamatuju. Početnost čejek nezávisí jen na množství kaluží, ale též predátorů. A tak to dopadá, když někdo nemá nikdy dost...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.2.2024 09:50 Reaguje na Karel ZvářalSouhlasím. Několik let zpět jsem pozoroval z dálničního
nadjezdu dalekohledem pravidelně hnízdící čejky uprostřed
zamokřeného pole. Pak jednou nic a tak jsem obul holínky
a šel se podívat proč. V bahně jsem viděl liščí stopy a
zbytky skořápek vajec. V zimě byl od sojek a strak celkem klid, ale sotva začaly ptačí námluvy a kosi už i stavět
hnízda, tak se objevily oba druhy na zahradě. U včelína
nedají celý den pokoj puštíkovi odpočívat v dutině lípy
a neustále slídí po prvé živočišné potravě. Prostě se to
s některými predátory přehnalo a následky už jsou vidět.
Bohužel neústupnost zastánců samoregulace v naši kulturní
krajině, kde je chimérou, nedopadne dobře.
Odpovědět
nadjezdu dalekohledem pravidelně hnízdící čejky uprostřed
zamokřeného pole. Pak jednou nic a tak jsem obul holínky
a šel se podívat proč. V bahně jsem viděl liščí stopy a
zbytky skořápek vajec. V zimě byl od sojek a strak celkem klid, ale sotva začaly ptačí námluvy a kosi už i stavět
hnízda, tak se objevily oba druhy na zahradě. U včelína
nedají celý den pokoj puštíkovi odpočívat v dutině lípy
a neustále slídí po prvé živočišné potravě. Prostě se to
s některými predátory přehnalo a následky už jsou vidět.
Bohužel neústupnost zastánců samoregulace v naši kulturní
krajině, kde je chimérou, nedopadne dobře.
SV
Slavomil Vinkler
27.2.2024 13:27 Reaguje na Břetislav MachačekČSO pozoruje hnízdění čejek na pastvinách s megafaunou.
Proč? No protože si lišky a prasata netroufají tak moc mezi koně nebo uherský skot.
Odpovědět
Proč? No protože si lišky a prasata netroufají tak moc mezi koně nebo uherský skot.
BM
Břetislav Machaček
27.2.2024 10:06 Reaguje na pavel peregrinU nás je totéž. Na polích se zanedbanou meliorací stojí kaluže vody
a ozimy jsou vyhnilé. Do polí nevjedou dost dlouho ani pásáky a to
jsou mnohde ještě strniště po kukuřici a směskách. Ono není třeba
direktivně snižovat výměry půdy k pěstování potravin, protože ji
časem přibude i tam, kde je nejúrodnější. A to pouze proto, že se neudržují ty meliorace a nedbá se o kvalitu půdy jako takové. Mám
obavu, že náklady na obnovu meliorací zemědělci neustojí a ubude
rapidně půdy vhodné k pěstování plodin. Škoda, že "umlkl" pan
Graňák, jako odpůrce meliorací, aby nyní zemědělcům poradil, co
s přebytečnou vodou. Házel balíky slámy do melioračních uzlů
a hájil to zadržováním vody v polích. Šel by je nyní vytáhnout?
Pozdě, protože zastaví-li se jednou průtok v drenáži, tak se v
ní usadí sedimenty a ty už nikdo nikdy neodstraní. Ty uzly a ty
odtoky musí být udržovány a nikoliv ponechány osudu a zásahům
pánů Graňáků a jemu podobných. Takřka 35 let se razí popírání
praxe předků a stačí jedna mokrá zima a teorie o zadržení vody
v polích zanedbáním meliorací dostává na frak.
Odpovědět
a ozimy jsou vyhnilé. Do polí nevjedou dost dlouho ani pásáky a to
jsou mnohde ještě strniště po kukuřici a směskách. Ono není třeba
direktivně snižovat výměry půdy k pěstování potravin, protože ji
časem přibude i tam, kde je nejúrodnější. A to pouze proto, že se neudržují ty meliorace a nedbá se o kvalitu půdy jako takové. Mám
obavu, že náklady na obnovu meliorací zemědělci neustojí a ubude
rapidně půdy vhodné k pěstování plodin. Škoda, že "umlkl" pan
Graňák, jako odpůrce meliorací, aby nyní zemědělcům poradil, co
s přebytečnou vodou. Házel balíky slámy do melioračních uzlů
a hájil to zadržováním vody v polích. Šel by je nyní vytáhnout?
Pozdě, protože zastaví-li se jednou průtok v drenáži, tak se v
ní usadí sedimenty a ty už nikdo nikdy neodstraní. Ty uzly a ty
odtoky musí být udržovány a nikoliv ponechány osudu a zásahům
pánů Graňáků a jemu podobných. Takřka 35 let se razí popírání
praxe předků a stačí jedna mokrá zima a teorie o zadržení vody
v polích zanedbáním meliorací dostává na frak.
Jakub Graňák
27.2.2024 11:02 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
SV
Slavomil Vinkler
27.2.2024 13:29 Reaguje na Petr EliasMěl byste přispívat zemědělcům na bažinu. Úrodu nesklidí.
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.2.2024 14:18 Reaguje na Slavomil VinklerTak jo. Ale až bude zase za chvíli sucho a meliorace budou sucho zhoršovat, tak to cvaknete vy, ok? ;)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.2.2024 15:46 Reaguje na Petr EliasAle meliorace jsou v jisté hloubce a když spodní voda klesne pod jejich úroveň (je sucho) tak se jejich činnost sama "vypne". On to není až tak blbý vynález.
Odpovědět
Pe
Petr
27.2.2024 15:52 Reaguje na Jiří SvobodaAž na to, že ten pokles spodní vody (povrchové sucho) způsobují právě ty meliorace. Je to čertovský vynález, vzniklý jen kvůli chamtivosti - pěstovat něco tam, kde by to normálně nešlo, tím, že zdevastuji půdní vodní režin v celém krajině (je naivní si myslet, že se to projeví jen na tom daném poli).
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.2.2024 16:49 Reaguje na PetrJak se to ale může reálně dít bez zapojení čerta?
Co si představujete pod povrchovým suchem? Jako že ta voda ze suchého povrchu prosákne dolů, nějakým zázrakem v metrové hloubce zkondenzuje a drenáží odteče? Fakt vám nerozumím, ač rád bych.
Odpovědět
Co si představujete pod povrchovým suchem? Jako že ta voda ze suchého povrchu prosákne dolů, nějakým zázrakem v metrové hloubce zkondenzuje a drenáží odteče? Fakt vám nerozumím, ač rád bych.
pp
pavel peregrin
27.2.2024 17:18 Reaguje na Petr|Než napíšte takovou blbost, doporučuji si o melioraci něco nastudovat.
Odpovědět
Pe
Petr
28.2.2024 08:47 Reaguje na pavel peregrinKdepak, je to přesně jak jsem psal. Ale chápu, že jako zemědělec to vidíte jinak a po svém, tak se nestyďte a napište jak, protože bez jakéhokoliv vysvětlení je nesmyslný naopak váš výkřik.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.2.2024 09:42 Reaguje na PetrNapsal jste blbost. Protože zjevně nemáte ani tušení o tom, jak meliorace funguje. Ale nic si z toho nedělejte, to nechápe mnoho lidí. Sežeňte si nějaké materiály a tam se odpověď na vaši otázku dozvíte.
Odpovědět
Jakub Graňák
27.2.2024 17:40 Reaguje na Jiří SvobodaProblém netkví v melioracích na rovině, nýbrž v "melioracích" ve svahu (což jsem se tu pokoušel marně několik let vysvětlovat jistým retardovaným jedincům), ukládaných zpravidla ani ne půl metru hluboko navíc ve sklonu, tam se nekoná nic jiného, než urychlení odtoku a omezení zásaku do hlubších vrstev, což umocňuje sucho v sušších periodách - výše zmíněné se dle dat VÚMOP týká cca 25 % zemědělské půdy. Pokud si kladete otázku proč by kdo vysoušel svažité pozemky, které se vysouší samy vlivem gravitace, tak neváhejte směřovat tento dotaz na soudruha Machačka.
Pro Mr. Vinklera - v rovině není důvodem vody stojící v polích nefunkční meliorace, nýbrž utužení, absence edafonu... tedy celkově neutěšený stav půd v tuzemsku. Pokud chcete důkaz - pozorně pozorujte kde voda v polích stojí - je to především v úvratích.
Odpovědět
Pro Mr. Vinklera - v rovině není důvodem vody stojící v polích nefunkční meliorace, nýbrž utužení, absence edafonu... tedy celkově neutěšený stav půd v tuzemsku. Pokud chcete důkaz - pozorně pozorujte kde voda v polích stojí - je to především v úvratích.
JS
Jiří Svoboda
27.2.2024 19:55 Reaguje na Jakub GraňákJak jsou ty meliorační trubky od sebe daleko, že dokážou stáhnout tolik vody? Řekl bych, že každá drenáž je schopna stáhnout vodu z okolí o poloměru zhruba hloubky jejího uložení.
Já tu nediskutuji z důvodu získání nějakého názoru na melioraci, nýbrž abych dobře pochopil, jak to funguje. Vy jste mi to ale moc neosvětlil. Zato již vím, kdo je tu soudruh.
Odpovědět
Já tu nediskutuji z důvodu získání nějakého názoru na melioraci, nýbrž abych dobře pochopil, jak to funguje. Vy jste mi to ale moc neosvětlil. Zato již vím, kdo je tu soudruh.
LB
Lukas B.
27.2.2024 20:43 Reaguje na Jiří Svobodaz jaké šířky meliorace vodu "stahuje" nelze paušálně odpovědět. respektive mi to připomíná slavnou větu mojí prababičky, když jí její vnučka (moje maminka) někdy na přelomu 50. a 60. let minulého století sdělila, že na stavební průmyslovce mají předmět "beton", tak prababička lomíce rukama užasle položila otázku: "a to se tam celý rok dvě hodiny týdně učíte tři ku jedné?"
Odpovědět
LB
Lukas B.
27.2.2024 20:45 Reaguje na Lukas B.babička lomíc. grrr! a to mi takhle automaticky opravuje nějaká umělá blbost.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.2.2024 06:51 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, rozteč trubek, správně řečeno pér a dále trubek druhého řádu a vlastního hlavníku je , či spíše byla, přesně spočítána pro každou jednotlivou oblast. To není tak, že by si někdo řekl-tam to prdneme a bude. Meliorace jako komplexní věda je v podstatě dost složitá záležitost.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.2.2024 06:49 Reaguje na Jakub GraňákPane Graňáku, věc je poněkud složitější. Meliorace ve svahu, a nyní budu mluvit pouze z mých zkušeností a za naše podmínky, pokud se udělala, tak pouze tam, kde ve svahu byly a jsou vývěry artézské vody. Dále se nedá hovořit o nějaké plošné drenáži, ale o bodové, cílené do takto postiženého prostoru. No a co se těžkých půd týká, utuženost má svůj podíl, to jistě, ale tím primárním a nejdůležitějším faktorem je vysoká hladina spodní vody, kterou na středních a lehčích půdách nenajdete.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.2.2024 11:25 Reaguje na pavel peregrinU nás jsou pole s tenkou vrstvou
ornice na silné vrstvě jílu(cca
až 10 metrů) v kvalitě cihlářské
hlíny, která se tam v minulosti
hojně těžila. Jak známo jíl je po nasáknutí vodou dobrý vodní izolant vhodný i k těsnění hrází rybníků a přehrad. U něho nejde o to udusání technikou, jak píše
pan Graňák, protože on je taky
schopen bobtnat a za sucha pak
taky praskat do velkých hloubek.
Za sucha jsou v něm praskliny
několik metrů hluboké, ale za
mokra se praskliny zacelí a už
nepustí do podloží ani kapku
vody. Na takových půdách je
hospodaření bez meliorací jen
zoufalost a proto je předci
meliorovali. Bohužel dnes to
není pravé ořechové a je to navíc enormně nákladné. Velký význam mělo při melioracích
narušení celistvého sloupce
půdy nad drenáží promísením
ornice s podorniční vrstvou
a takovými koridory voda lépe prostupovala. Ano určitý vliv
má i utužování půdy stroji na úvratích, ale to je o způsobu zpracování půdy. U nás je praxe pole kolem dokola vždy na závěr obkroužit a tím úvrať nakypřit.
Na okrajích tak voda nestojí,
ale stojí třeba uprostřed, kde
by podle odborníka p. Graňáka
udusaná stroji být neměla. Jak
správně píšete, tak se vždy
hlavně odvodňovaly doslova ty
prameny v polích, ale to šlo
ještě lidem o každý kousek orné
půdy, která je živila. Dnes je
tady kvantum rozumbradů, které
půda neživí a tak by ji chtěli
vidět jako mokřad. Jsou mezi nimi i restituenti, které ta
půda neživí a přitom jejich dědové pole vyrvali mokřadům, aby je živila. Ona je živila svým malým, ale přírodním
výnosem a dnes stačí do menší plochy nasypat více chemie a
nepotřebují pole tak veliké a nebo vůbec, když je živí něco jiného. Pak se kochají tím,
že je z pole po předcích opět
mokřad a nevadí jim, že jinde
se o to více musí půda ničit intenzivním hospodařením. Ono
ekologie by měla být o tom,
že raději šetrně na větší
ploše, než část plochy nechat
ladem a zbytek ždímat až do
stavu mrtvé půdy. Toto nemá
s ekologií nic společného.
K čemu bude pár nových mokřadů
na kdysi úrodných polích, když
na zbytku polí bude půda bez
života, bez organiky a nebude
zasakovat vodu? Ta plocha je
obrovská a ta má zásadní vliv
na zasakování vody a nikoliv
pár nových mokřadů obklíčených
zcela mrtvou půdou.
Odpovědět
ornice na silné vrstvě jílu(cca
až 10 metrů) v kvalitě cihlářské
hlíny, která se tam v minulosti
hojně těžila. Jak známo jíl je po nasáknutí vodou dobrý vodní izolant vhodný i k těsnění hrází rybníků a přehrad. U něho nejde o to udusání technikou, jak píše
pan Graňák, protože on je taky
schopen bobtnat a za sucha pak
taky praskat do velkých hloubek.
Za sucha jsou v něm praskliny
několik metrů hluboké, ale za
mokra se praskliny zacelí a už
nepustí do podloží ani kapku
vody. Na takových půdách je
hospodaření bez meliorací jen
zoufalost a proto je předci
meliorovali. Bohužel dnes to
není pravé ořechové a je to navíc enormně nákladné. Velký význam mělo při melioracích
narušení celistvého sloupce
půdy nad drenáží promísením
ornice s podorniční vrstvou
a takovými koridory voda lépe prostupovala. Ano určitý vliv
má i utužování půdy stroji na úvratích, ale to je o způsobu zpracování půdy. U nás je praxe pole kolem dokola vždy na závěr obkroužit a tím úvrať nakypřit.
Na okrajích tak voda nestojí,
ale stojí třeba uprostřed, kde
by podle odborníka p. Graňáka
udusaná stroji být neměla. Jak
správně píšete, tak se vždy
hlavně odvodňovaly doslova ty
prameny v polích, ale to šlo
ještě lidem o každý kousek orné
půdy, která je živila. Dnes je
tady kvantum rozumbradů, které
půda neživí a tak by ji chtěli
vidět jako mokřad. Jsou mezi nimi i restituenti, které ta
půda neživí a přitom jejich dědové pole vyrvali mokřadům, aby je živila. Ona je živila svým malým, ale přírodním
výnosem a dnes stačí do menší plochy nasypat více chemie a
nepotřebují pole tak veliké a nebo vůbec, když je živí něco jiného. Pak se kochají tím,
že je z pole po předcích opět
mokřad a nevadí jim, že jinde
se o to více musí půda ničit intenzivním hospodařením. Ono
ekologie by měla být o tom,
že raději šetrně na větší
ploše, než část plochy nechat
ladem a zbytek ždímat až do
stavu mrtvé půdy. Toto nemá
s ekologií nic společného.
K čemu bude pár nových mokřadů
na kdysi úrodných polích, když
na zbytku polí bude půda bez
života, bez organiky a nebude
zasakovat vodu? Ta plocha je
obrovská a ta má zásadní vliv
na zasakování vody a nikoliv
pár nových mokřadů obklíčených
zcela mrtvou půdou.
Jakub Graňák
28.2.2024 15:21 Reaguje na Břetislav MachačekJste schopen pochopit, že podmínky v podhorských a horských oblastech se odlišují od podmínek v rovině, nivě jedné z největších tuzemských řek? Nebo se budete stále dokolečka snažit o kvadraturu kruhu žvástáním o cihlářské hlíně?
Ps: neberte si do huby teoretiky, vy jste v zemědělství nezažil ani jednu sezónu, tudíž nejste o nic lepší.
Pps: a už vůbec si neberte do huby restituenty. Je to jejich majetek a jen oni mají právo rozhodovat jak budou se svým majetkem nakládat - vaše argumentace, kterou užíváte v souvislosti s lesním hospodařením. Opět "argumentujete" účelově, jak se vaší křivácké letoře hodí...
Odpovědět
Ps: neberte si do huby teoretiky, vy jste v zemědělství nezažil ani jednu sezónu, tudíž nejste o nic lepší.
Pps: a už vůbec si neberte do huby restituenty. Je to jejich majetek a jen oni mají právo rozhodovat jak budou se svým majetkem nakládat - vaše argumentace, kterou užíváte v souvislosti s lesním hospodařením. Opět "argumentujete" účelově, jak se vaší křivácké letoře hodí...
Jakub Graňák
28.2.2024 15:09 Reaguje na pavel peregrinNo právě, mluvíte dle svých zkušeností a místních podmínek. V našem kraji byly mimo artézkých vod, rybníků a mokřadů (v údolích) vysoušeny odtokové dráhy, údolnice a vrchovištní slatě. Pokud vím, tak podobné "meliorace" byly prováděny i na Šumavě, nepochybuju že i v jiných pohořích. Ironií je, že většina těch vysušených ploch byla ještě za bolševika zatravněna, tudíž ztráty orné při případné likvidaci drenáží budou na úrovni 0. O tom, že takovéto "meliorace" na cca 25 % zemědělské půdy byly realizovány zbytečně a škodí, hovoří přímo zástupci VÚMOP - chcete snad rozporovat jejich výstupy? Co se týká utužení - celé opavsko leží na prostupných štěrkových lavicích, hladina spodní vody v průměru kolem 2 metrů, voda v úvratích téměř všude - to asi vysokou hladinou spodní vody nebude, co myslíte?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.2.2024 07:04 Reaguje na Jakub GraňákTyto zbytečné meliorace se dělaly, i na Šumavě, sám jsem měl možnost je vidět, jenže vtip je v tom, že když píšete o melioracích, tak byste neměl s vaničkou vylévat i dítě. To, o čem píšu já, jsou naopak vysoce účelné meliorace a pokud pominu zhovadilosti, které jsem ostatně nikdy nepopíral, tak přínos meliorací vysoce převyšuje zápory, minimálně v oblastech s těžkými půdami a o tom je řeč a vždy je tedy třeba psát konkrétně.
Co se vody v souvratích týká, tak tam je to většinou jasné- to je utužení, ale pokud to není na další výměře toho pole, tak utužení na to vliv nemá- to by skutečně ten příslušný subjekt musel hospodařit už dost zoufale.
A propos- co takhle regenerativní zemědělství?
Se svojí teoriínejlépe žádného, nebo jen mělkého a jen občasného zpracování půdy? Nezdá se vám, že právě na těžkých půdách to je cesta do pekel?
Protože i v regenerativním zemědělství se používá těžká technika a vemte jed na to, že nějaký trvalý porost na poli to teda nezachrání ani omylem.
Odpovědět
Co se vody v souvratích týká, tak tam je to většinou jasné- to je utužení, ale pokud to není na další výměře toho pole, tak utužení na to vliv nemá- to by skutečně ten příslušný subjekt musel hospodařit už dost zoufale.
A propos- co takhle regenerativní zemědělství?
Se svojí teoriínejlépe žádného, nebo jen mělkého a jen občasného zpracování půdy? Nezdá se vám, že právě na těžkých půdách to je cesta do pekel?
Protože i v regenerativním zemědělství se používá těžká technika a vemte jed na to, že nějaký trvalý porost na poli to teda nezachrání ani omylem.
Jakub Graňák
1.3.2024 12:09 Reaguje na pavel peregrinNerozporuju vliv meliorací v rovinách s vysokou hladinou spodní vody a na hlubokých těžkých půdách a nikdy jsem nerozporoval - to je právě ten problém některých místních diskutérů, že se buď z hlouposti nebo lenosti neobtěžují s pochopením sdělení a radši nálepkují, poněvadž je to pohodlnější než přemýšlet. Termín meliorace zažil svou devalvaci z jednoho prostého důvodu. Vyjádření: "V minulé pětiletce jsme vysušili a zatrubnili x tisíc ha pramenišť, mokřadů a malých vodních toků" - by asi příliš mnoho nadšení nevzbudilo. Jistě by bylo lepší ve specifických případech používat spíš termín "kanalizace", nebo něco obdobného. Se souborem melioračních opatření to má skutečně málo společného. Nicméně si myslím, že valná většina smysluplných meliorací byla prováděna naposledy někdy za první republiky (soukromý názor).
Co se týče regenerativního zemědělství, myslím (pokud to teda dobře chápu), že účelem je řešení problematiky rozpadu půdních agregátů - to se řekl bych týká převážně půd lehkých písčitých, písčitohlinitých a půd intenzivně zavlažovaných - tam to asi dává smysl, i když si z čistě praktických důvodů nedovedu představit minimalizaci zpracování půdy např při pěstování zeleniny - nechtěl bych vidět takto pěstovaný porost např mrkve. K rozpadu půdních agregátů vlivem srážek... jistě dochází i na těžkých půdách, avšak orbou zapravené rozpadlé agregáty bez problémů regenerují a navíc se to "bije" s problematikou půdního vzduchu a tím související asfyxií pokud by půda nebyla orbou provzdušňována.
Odpovědět
Co se týče regenerativního zemědělství, myslím (pokud to teda dobře chápu), že účelem je řešení problematiky rozpadu půdních agregátů - to se řekl bych týká převážně půd lehkých písčitých, písčitohlinitých a půd intenzivně zavlažovaných - tam to asi dává smysl, i když si z čistě praktických důvodů nedovedu představit minimalizaci zpracování půdy např při pěstování zeleniny - nechtěl bych vidět takto pěstovaný porost např mrkve. K rozpadu půdních agregátů vlivem srážek... jistě dochází i na těžkých půdách, avšak orbou zapravené rozpadlé agregáty bez problémů regenerují a navíc se to "bije" s problematikou půdního vzduchu a tím související asfyxií pokud by půda nebyla orbou provzdušňována.
pp
pavel peregrin
1.3.2024 13:50 Reaguje na Jakub GraňákTak s takto pojatou odpovědí můžu jen souhlasit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.2.2024 12:55 Reaguje na Břetislav MachačekTak letošní druhá půlka ledna a v podstatě celý únor jsou srážkově vysoce nadnormální, což je zvláště pro těžké půdy problém. Ale tam, kde jsou navíc znefunkčněny meliorace, je to problém na druhou, to naprosto souhlasím. Bohužel meliorační řády si nyní musí udržovat každý subjekt sám, ledaže by použil literu zákona, která říká, že o melioraci se musí postarat vlastník pozemku. Ale to je samozřejmě jen teorie.
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
27.2.2024 09:41Závidím našim předkům.
Praděd mých dětí vybudoval před mnoha lety tři vodní tůně, nebyly moc velké ale zadržovaly nemalé množství vody v krajině. V současnosti jsou zarostlé orobincem a zaneseny bahnem. Marně se snažíme sehnat finanční prostředky na rekultivaci. Jen projekt vychází na vice než milion korun.
Takže naše největší překážka je hned na začátku, náklady na projekt. Samotné odbahnění je levnější než zpracování projektu. To o něčem vypovídá nemyslíte?
Naši předci to měli jednoduché. Kašlali na projektanty, prostě makali rukama a bylo. Dnes člověk i když chce makat rukama nemůže, protože musí mít projekt a projektanti jsou drazí. Proto nemáme vodní plochy pro zadržování vody v krajině, každý o tom mluví ale nic se proti tomu nedělá. Vymýšlejí se jen nové překážky(náklady) a lobuje za vyšší zisky zbytečných příživníků.
Odpovědět
Praděd mých dětí vybudoval před mnoha lety tři vodní tůně, nebyly moc velké ale zadržovaly nemalé množství vody v krajině. V současnosti jsou zarostlé orobincem a zaneseny bahnem. Marně se snažíme sehnat finanční prostředky na rekultivaci. Jen projekt vychází na vice než milion korun.
Takže naše největší překážka je hned na začátku, náklady na projekt. Samotné odbahnění je levnější než zpracování projektu. To o něčem vypovídá nemyslíte?
Naši předci to měli jednoduché. Kašlali na projektanty, prostě makali rukama a bylo. Dnes člověk i když chce makat rukama nemůže, protože musí mít projekt a projektanti jsou drazí. Proto nemáme vodní plochy pro zadržování vody v krajině, každý o tom mluví ale nic se proti tomu nedělá. Vymýšlejí se jen nové překážky(náklady) a lobuje za vyšší zisky zbytečných příživníků.
Miroslav Vinkler
27.2.2024 10:20 Reaguje na Alena LyskovaNaprostý souhlas, ty hromady papírování bez expertů nelze zvládnout, strašná byrokracie a úředních blbů.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.2.2024 10:24 Reaguje na Alena LyskovaOno to je o stupni vzdělanosti a s tím spojené byrokracie. Ony ty
kvanta vzdělanců vytvářejí podmínky pro své uplatnění a příjmy. Bez
projektu kdejaké kraviny se neobejdete. U mé kanalizační přípojky
byl požadován projekt na METR !!! přípojky za cca 3000 Kč. Já jsem
se naštval a nechal umístit šachtici přímo u zdi domu tvořící hranici s obecním pozemkem po kterém projekty zařizuje a hradí obec.
Za metr 3000 Kč !!! je zhovadilost nejhrubšího zrna zvláště pak,
když to projektant nevidí ani fyzicky a projekt zpracovává pouze
na základě pozemkové mapy. To totiž udělali sousedovi, kde mu tu
přípojku nakreslil přímo pod kořeny stoletého stromu místo toho,
že ho o dva metry mine. Po urgenci to překreslil, ale chtěl za
"opravu" doplatek. Co naplat, bez projektu není naděje na schválení, byť by to byl projekt zbytečný a nefunkční. Kamarád takto obnovoval
obtočný rybník, kde mu projektant nařídil zpevnit hráz, která je
cca 200 let stará a bez závad. Náklady by tím narostly o 100% a
tak upustil od oficiální rekonstrukce a potichu odbahňuje rybník starým koupeným bagříkem. Zatím není žalobce a ani soudce, ale damoklův meč nad ním visí v podobě postihu za černou stavbu.
Odpovědět
kvanta vzdělanců vytvářejí podmínky pro své uplatnění a příjmy. Bez
projektu kdejaké kraviny se neobejdete. U mé kanalizační přípojky
byl požadován projekt na METR !!! přípojky za cca 3000 Kč. Já jsem
se naštval a nechal umístit šachtici přímo u zdi domu tvořící hranici s obecním pozemkem po kterém projekty zařizuje a hradí obec.
Za metr 3000 Kč !!! je zhovadilost nejhrubšího zrna zvláště pak,
když to projektant nevidí ani fyzicky a projekt zpracovává pouze
na základě pozemkové mapy. To totiž udělali sousedovi, kde mu tu
přípojku nakreslil přímo pod kořeny stoletého stromu místo toho,
že ho o dva metry mine. Po urgenci to překreslil, ale chtěl za
"opravu" doplatek. Co naplat, bez projektu není naděje na schválení, byť by to byl projekt zbytečný a nefunkční. Kamarád takto obnovoval
obtočný rybník, kde mu projektant nařídil zpevnit hráz, která je
cca 200 let stará a bez závad. Náklady by tím narostly o 100% a
tak upustil od oficiální rekonstrukce a potichu odbahňuje rybník starým koupeným bagříkem. Zatím není žalobce a ani soudce, ale damoklův meč nad ním visí v podobě postihu za černou stavbu.
LB
Lukas B.
27.2.2024 13:07 Reaguje na Břetislav Machaček"potichu odbahňuje rybník starým koupeným bagříkem. Zatím není žalobce a ani soudce" - je to takový test občanské společnosti: najde se udavač? aneb proč zdravit sousedy.
mimochodem, cena projektové dokumentace: 3 tisícovky jsou víceméně administrativní náklady za vytvoření rozpisky, otištění razítka, stažení situace z mapy, vytvoření jednoduchého zákresu situace a sepsání průvodně-technické zprávy o dvou stránkách. návštěvu projektanta na stavbě pak počítejte půlden za 4.000,- (pokud to nemá pěšky přes ulici).
to je takový tradiční venkovský přístup: když chci po sousedovi, aby mi obložil koupelnu, nadělal dříví na zimu, vyměnil oplechování komína, vyvařil prahy auta a podobně, tak "to je práce" a tak se za to platí penězi. když poprosím souseda, aby mi nakreslil projekt pro stavební povolení (aby soused právník zkoukl smlouvu, sousedka fyzioterapeutka napravila hexenšůs), tak v lepším případě přineseme flašku nebo pytlík kafe, protože "to přece není žádná práce".
Odpovědět
mimochodem, cena projektové dokumentace: 3 tisícovky jsou víceméně administrativní náklady za vytvoření rozpisky, otištění razítka, stažení situace z mapy, vytvoření jednoduchého zákresu situace a sepsání průvodně-technické zprávy o dvou stránkách. návštěvu projektanta na stavbě pak počítejte půlden za 4.000,- (pokud to nemá pěšky přes ulici).
to je takový tradiční venkovský přístup: když chci po sousedovi, aby mi obložil koupelnu, nadělal dříví na zimu, vyměnil oplechování komína, vyvařil prahy auta a podobně, tak "to je práce" a tak se za to platí penězi. když poprosím souseda, aby mi nakreslil projekt pro stavební povolení (aby soused právník zkoukl smlouvu, sousedka fyzioterapeutka napravila hexenšůs), tak v lepším případě přineseme flašku nebo pytlík kafe, protože "to přece není žádná práce".
PE
Petr Elias
27.2.2024 14:37 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
LB
Lukas B.
27.2.2024 10:27 Reaguje na Alena Lyskovajá se tedy omlouvám že oslím můstkem zařadím pod Váš příspěvek: každý pláče nad regulací co na něj padá (typicky odbahnění rybníčka musí předcházet drahý projekt se spoustou posudků a sežere to několik let), vždyť přece chce udělat to, co odjakživa dělali předkové. když chce postavit pitomý dřevník nebo sjezd do dvora ze silnice 3. třídy, trvá to léta aniž by se koplo do země. a ten samý člověk nějak přepne a breguloval by ostatní, tamhle demonstruje proti výstavbě bytového domu, támhle se přivazuje ke komínu, támhle vlastním tělem blokuje buldozer a úspěšně léta odkládá výstavbu obchvatu města poukazování a tuhle tamdlecty čolkobrouky, támhle bombarduje radnici že chce omezit rychlost a chce instalovat radar, a nakonic mu udělá radost když je místní podnikatel každé dva roky kontrolován finančákem a sedlák vyrobí víc papírů než bušlů kukuřice.
kdo chce svobodu mít, musí být připraven ji i dávat ostatním.
Odpovědět
kdo chce svobodu mít, musí být připraven ji i dávat ostatním.
MM
MM
Milan Milan
27.2.2024 11:42Vody je dost a v podstatě ji ani nikdy nebylo málo. Bylo sucho, dokonce i několik let po sobě, to je prostě přirozený cyklus (babiččiných sedm suchých a sedm mokrých je prostě ze života), s vyvyvoláním zdání blízké katastrofy vznikly skvělékšefty, regulace,zákazy a hlavně dotace. Na suchu byly založeny docela silné projekty na "boj" se suchem, likvidaci meliorací, dokonce vytvořeny i klimatýmy atd. Jen mi chybí hlavní projekty na přípravu státu ke klimatické změně, která prostě po xx letech vždy na planetě nastane. Jdeme bokem v uvažování potřeb pro zodolnění krajiny a obyvatelstva k přispůsobení se klimatické změně. Např. ty šílenosti lepené a montované na baráky i staleté stavby doslova bezhlavě, hlavně dobře dotovaná, se jednou myslím stanou stejným ekolstrašákem jak např. azbest.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.2.2024 11:56Mám obavu, že rosa je taková velmi rychle recyklovaná voda, která se během dne zase téměř všechna odpaří. Trochu zmírňuje rozdíl mexi maximálními a minimálními teplotami během dne. Jistě, je to existující jev, který má převážně pozitivní, v článku správně popsané důsledky. Proč ale kolem toho tolik jásotu?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.2.2024 12:49 Reaguje na Jiří SvobodaNezdá se mi, že by autor článku nad rosou "jásál", ale uvedl jeden z opomíjených zdrojů vody. Možná byste se divil, jak rosa v suchém období, když např. vzchází řepka, dovede takový porost udržet při životě.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.2.2024 12:58 Reaguje na pavel peregrinDěkuji, jen jsem věčnému kritikovi chtěl připomenout to, co vytrvale popírá, relatizuje, zpochybňuje. Nejásám, jen popisuji každému venkovanovi známé věci. S rosou se v Ústavu pro výzkum kachliček nepotká.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.2.2024 13:01 Reaguje na Karel ZvářalA mimochodem, nejen odpar z nádrží, ale i lesních porostů zásobuje okolní prostředí, tedy zejména polnosti, potřebnou kapénkovou závlahou.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.2.2024 15:52 Reaguje na Karel ZvářalProboha, co jsem ve vašem článku popřel, zrelativizoval, zpochybnil? Já ho doplnil o podstatné informace.
Vy opravdu nejste schopen věcně zareagovat!
Odpovědět
Vy opravdu nejste schopen věcně zareagovat!
Karel Zvářal
27.2.2024 17:53 Reaguje na Jiří SvobodaProboha, my se setkáváme dneškem poprvé!?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.2.2024 20:09 Reaguje na Karel ZvářalJeště jsme se nesetkali, ale o věcnosti a logice vaší argumentace jsem již mnohé zjistil.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.2.2024 15:58 Reaguje na pavel peregrinProti záchranné činnosti rosy v suchém období nic nemám a respektuji to. Jen je třeba ještě podotknout, že spoustu té vzdušné vlhkosti může ráno kondenzovat přímo v povrchové vrstvě půdy a to jako rosu či jinovatku vůbec nezpozorujete. Když jsou rostlinky malé, tento příspěvek je zjevně dominantní.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.2.2024 17:31 Reaguje na Jiří SvobodaTa půda drží vlhkost díky rostlinným zbytkům. Čím více jich je, tím je vlhčí. Ale boty si v zaválené půdě nezamažete. Proto je zelený nesmysl vozit slámu na spálení, to může napadnout jen **bila.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.2.2024 20:03 Reaguje na Karel ZvářalTo souhlasím, že vodu drží hlavně nasákavá půda díky humusu. Ale kde ta voda ze vczduchu kondenzuje je jiná otázka. Zjevně na čemkoli, co je dostatečně studené. A pokud to není nasákavé, tvoří se na povrchu kapky. V opačném případě spíše nikoliv.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.2.2024 20:13 Reaguje na Jiří SvobodaNikoliv. Ta betonová dlaždice má stejnou teplotu (ráno), jako kopřivy. To je jeden z přírodních divů, díky kterým příroda sama funguje.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.2.2024 08:51 Reaguje na Karel ZvářalJak to, že nikoliv? Betonová dlaždice je nasákavá a proto se do ní zkondenzovaná voda průběžně vsakuje a rosa se nevytvoří.
Vy snad odporujete pouze z principu.
Odpovědět
Vy snad odporujete pouze z principu.
Karel Zvářal
28.2.2024 18:51 Reaguje na Jiří SvobodaJste navýsost trapný. Nedávno jste blbě argumentoval, že beton (tepelný ostrov) nic nevypaří. Popisoval jsem vliv tepelného ostrovu na okolí. Najednou je beton nasákavý, asi stejně jako asfalt, že...
Máte velmi hodnou maminku, že vám zajistila práci v poklidném ústavu. O fyzice však víte, bohužel, velmi málo.
Odpovědět
Máte velmi hodnou maminku, že vám zajistila práci v poklidném ústavu. O fyzice však víte, bohužel, velmi málo.
Karel Zvářal
27.2.2024 12:55 Reaguje na Jiří Svoboda"Na článku je sympatické, že se tam nic nemele o malém vodním cyklu."
Poznáváte se?
Odpovědět
Poznáváte se?
SV
Slavomil Vinkler
27.2.2024 14:05 Reaguje na Karel ZvářalNo pane Zvářale, ona ta voda je část ze vzduchu (rosa), ale i gutace z listů.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.2.2024 17:28 Reaguje na Slavomil VinklerBěžte a nafoťte gutaci na kopřivě v suchém podzimu.
Odpovědět
JS
Karel Zvářal
27.2.2024 17:27 Reaguje na Jiří SvobodaJezte
více
ryb.
Takto nějak by to napsal V.V. Majakovkij.
Odpovědět
více
ryb.
Takto nějak by to napsal V.V. Majakovkij.
JS
Jakub Graňák
27.2.2024 17:54 Reaguje na Jiří SvobodaRosu, obzvláště pak v situaci absentujících malých vodních ploch v krajině, využijí drobní živočichové - především dnes valem ubývající hmyz - to je, dle mého zcela jistě debilního a sobeckého názoru, ten nejpodstatnější význam rosy.
Odpovědět
JS
Karel Zvářal
27.2.2024 20:15 Reaguje na Jiří SvobodaTak doufám, že ode dneška víte, že MVC není chiméra.-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.2.2024 08:55 Reaguje na Karel ZvářalTo nikdy nebyla chiméra. Vše je o kvantitě, důležitosti a přeceňování či nedoceňování.
Pokud chcete MVC vyřešit globální klimatický rozvrat, je to zjevně nesmysl.
Odpovědět
Pokud chcete MVC vyřešit globální klimatický rozvrat, je to zjevně nesmysl.
Karel Zvářal
28.2.2024 18:34 Reaguje na Jiří SvobodaUrčitě je větší nesmysl vaše uhlíková daň.
Tento článek je reakcí na dva blábolisty, jedním z nich jste vy, že vodní nádrže odpařují vodu, která mohla raději svobodně odtéct. Ten druhý svůj omyl pochopil, vy evidentně ne.
Odpovědět
Tento článek je reakcí na dva blábolisty, jedním z nich jste vy, že vodní nádrže odpařují vodu, která mohla raději svobodně odtéct. Ten druhý svůj omyl pochopil, vy evidentně ne.
Ra
Radek
27.2.2024 13:03Nás rybníček jsem si vyčistil sám a nikomu to nevadilo . Obnova meliorací by měla být trestný čin .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.2.2024 13:24 Reaguje na RadekObnova meliorací na zemědělském produkčním pozemku umožní úrodu. Za zabahněný pozemek, na který se nevjede ani s koněm mu nikdo nedá ani korunu na živobytí.
Tak si ty pozemky kupte a spravujte je podle svého svědomí. A např. ČSO to tak dělá.
Odpovědět
Tak si ty pozemky kupte a spravujte je podle svého svědomí. A např. ČSO to tak dělá.
Ra
Radek
27.2.2024 13:33 Reaguje na Slavomil Vinklermám svoje pozemky , od nikoho nic nechci , nikdo mi nic nenařizuje , naopak mě chválí.
Někdo tady psal že bez zemědělců se stát neobejde, lépe řečeno bez jejich daní co zemědělci odvádí. Tak moc nerozumím těm penězům co potřebujete od někoho na živobytí .
Odpovědět
Někdo tady psal že bez zemědělců se stát neobejde, lépe řečeno bez jejich daní co zemědělci odvádí. Tak moc nerozumím těm penězům co potřebujete od někoho na živobytí .
SV
Slavomil Vinkler
27.2.2024 14:06 Reaguje na RadekNo nevím jestli "stát" bez daní, ale lidi bez žrádla to nedají.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.2.2024 14:13 Reaguje na RadekPo kolikáté už se tady psalo- nepotřebujeme dotace, ale normální výkupní cenu, odrážející stále stoupající náklady na výrobu. Jenže pokud by toto nastalo, přijdou o práci tisíce v podstatě zbytečných lidí na úřadech v celé Unii. Takže tak.
Odpovědět
LB
Lukas B.
27.2.2024 14:32 Reaguje na pavel peregrinco potřebujeme je tak nějak celkově světově proškrtat dotace (já vím, jsou to jen mokré sny*) a do zemědělství pustit skutečný trh**).
*) v mém ideálním světě by jakési dotace přece jen byly. třeba na neprodukční a krajinářskou funkci zemědělské krajiny (něco jako ruční sečení cenné podmáčené louky nebo tak nějak.
**) ono je to těžké, žánop. proč tady blbnout s nějakou cukrovkou, když ve vhodném podnebném pásu se třtinový cukr vyprodukuje výrazně levněji. na druhé misce vah je samozřejmě nějaká základní soběstačnost.
Odpovědět
*) v mém ideálním světě by jakési dotace přece jen byly. třeba na neprodukční a krajinářskou funkci zemědělské krajiny (něco jako ruční sečení cenné podmáčené louky nebo tak nějak.
**) ono je to těžké, žánop. proč tady blbnout s nějakou cukrovkou, když ve vhodném podnebném pásu se třtinový cukr vyprodukuje výrazně levněji. na druhé misce vah je samozřejmě nějaká základní soběstačnost.
pp
Ra
Radek
27.2.2024 14:31 Reaguje na pavel peregrinNový Zéland , zrušil dotace,hlad ani válka nepřišla,naopak se narovnala konkurence schopnost . Takže dotace je zhouba všeho , tak nějak díky ní žijí ti co by dělali něco jiného , stát by ušetřil a ceny by byli nižší ,zem by byla bez drahých hnojiv zdravější a přírodě by se ulevilo . Nebojte mě neurazite :-)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.2.2024 15:57 Reaguje na RadekAle já vás přeci nechci urážet, to, že jsem napsal "názor nepoučeného laika" vyjadřuje prostou pravdu.
Nový Zéland má specifické podmínky a za druhé, nikdo by si nepřál víc než zemědělci zrušení všech dotací, ale za cenu narovnání výkupních cen. To jsem již napsal. A ten výrok o nepoučeném laikovi se týkal především vašeho názoru na meliorace- obnova=trestný čin.
Odpovědět
Nový Zéland má specifické podmínky a za druhé, nikdo by si nepřál víc než zemědělci zrušení všech dotací, ale za cenu narovnání výkupních cen. To jsem již napsal. A ten výrok o nepoučeném laikovi se týkal především vašeho názoru na meliorace- obnova=trestný čin.
Ra
Radek
27.2.2024 16:33 Reaguje na pavel peregrinTo že by měla být obnova meliorací trestným činem samozřejmě platí , je to jeden z důvodu proč není voda .To ví už každé malé dítě, bohužel to ještě pořád nepochopili někteří dotování zemědělci, pořád honí plochu aby měli peníze, je to začarovaný kruh, bohužel
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.2.2024 17:20 Reaguje na RadekPro vás platí to, co pro Petra- než napíšete takovou blbost, nastudujte si něco o principu meliorace.
Odpovědět
Ra
Radek
27.2.2024 17:43 Reaguje na pavel peregrinZajděte si na základní školu a řekněte tam dětem že odvodnujete louky , opravujete meliorace,pak nám sem napište co vám na to řekli :-)
Tady někdo psal že potřebuje peníze na obnovení mokřadů po dědovi a vy obnovujete meliorace, tak až vám dojde co děláte jen pro to aby jste měl plochu a na bral dotace .... Jenže vám to nedojde , tak to musí být bráno jako trestný čin :-) už jste to pochopil
Odpovědět
Tady někdo psal že potřebuje peníze na obnovení mokřadů po dědovi a vy obnovujete meliorace, tak až vám dojde co děláte jen pro to aby jste měl plochu a na bral dotace .... Jenže vám to nedojde , tak to musí být bráno jako trestný čin :-) už jste to pochopil
SV
Slavomil Vinkler
27.2.2024 21:36 Reaguje na RadekDěti na základní škole memorují učitele. To není vědecky použitelný argument. Jinak jsou potřeba i mokřady po dědovi (někde) i meliorovaná půda (jinde).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.2.2024 21:47 Reaguje na RadekVůbec netušíte co blábolíte. Celá jihočeská pánev byla bažina až asi do 11 století. A pak rybnikáři jako Krčín a jiní vytvořili meliorovanou krajinu pro lidi. To je trestný čin?
Odpovědět
Ra
Radek
28.2.2024 07:04 Reaguje na Slavomil VinklerTam to z dobrou myšlenkou a zurodnovanim půdy začalo. Dnes je to pro udržení plochy aby dostal zemědělec dotace na plochu ,kterou nepotřebuje pro nic jiného, než získání peněz , mělo skončit . Takže všude tam kde začne ze země vytékat voda , jaká kolik snaha ji strčit do drenáží by měl být trestný čin .Dnes máme půdy dost , na pěstování kukuřice do byoplynek a řepky do nafty ji nepotrebujeme, co ale potřebujeme, je voda a jestli je to vědecké nebo obyčejný selský rozum pane , je jedno .
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.2.2024 07:37 Reaguje na RadekBrečíte na špatném hrobě- asi byste to měl vysvětlit v Bruselu a na našem ministerstvu. Zemědělci se pouze a jen přizpůsobili podmínkám, které jsou po nich vyžadovány. To je objev, co? A nechte toho už s tou drenáží, pište o tom, co důkladně znáte a ne dojmy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.2.2024 08:27 Reaguje na RadekTo jsou lži. Neb plochy půdy je stále stejně, nepřibývá. V 17., 18. a 19 století se obdělávalo asi o 20% více než dnes. Přesto byly hladomory většinou z mokra. Děkujte bohu, nebo přírodě, že se um obdělávání od té doby zlepšil.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.2.2024 06:57 Reaguje na RadekDojmologie mě vůbec nezajímá a vy jste právě přesně popsal, jak to na našich školách vypadá. Vymývání mozků, stupidní propaganda.Dětem je naopak potřeba říkat pravdu, která se dnes nehodí. A jen tak na okraj- jestli si myslíte, že meliorace je nápad socialistického zemědělství, tak to se šeredně pletete.
Odpovědět
Ra
Radek
28.2.2024 07:10 Reaguje na pavel peregrinA vůbec , dotace by měly brát zemědělci kteří hospodaří na ploše max 3ha, mají rozdělené plochy remízky, větrolamy , půdu schopnost brát vodu . Každý jiný ať si jede za své
Odpovědět
Ra
Radek
28.2.2024 07:18 Reaguje na RadekSe divím že vy védatoři nevíte proč není drobná zvěř a nahradili ji prasata , je to naším dotovaným zemědělcem a lány velkymy že konce nedohlédne a vody v nich nenajde , je potřeba hodně změn a dobrých učitelů aby další generace věděla jak se chovat k zemi a že i čmelák, zajíc nebo koroptev potřebuje vodu pít
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.2.2024 07:34 Reaguje na RadekSamozřejmě, bylo by třeba dobrých učitelů, jenže ti jsou již většinou v hlubokém důchodu nebo pod drnem a žasli by, co za zhovadilosti se dnes na školách přednáší. Jo, a ještě mi vysvětlete, jak je možné, že za minulého režimu se zajíci, koroptvemi nebyl problém i přes to, že chemie se používala daleko horší než dnes? Já tu dobu na rozdíl od vás pamatuju, tak do toho.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.2.2024 07:21 Reaguje na RadekNezesměšňujte se.Právě takoví na dotacích rýžují nejvíc a přitom jejich produkce je nula nula nic. Dle vašich názorů soudím, že jste něco jako mileniál, nemám pravdu?
Odpovědět
Ra
Radek
28.2.2024 08:07 Reaguje na pavel peregrinTak já za minulého režimu viděl všude hromady hnoje,na každý vesnici se dělalo mlíko a na umělý hnojiva nebylo dostatek peněz, to až tato doba , nahrála babysovcum a vám , místo toho aby nahrála těm malý aby se vrátili na statky po rodičích a vrátili tam život. Ti zůstali ve městestech a vy jim platíte za pronájem pozemků a teď pláčete že na to nemáte . Bez dotací nehnete prstem , bo půdu máte propachtovanou a je vám jedno jak vypadá a ouradovi který vám ty dotace schvalují taky. Takže právě ti malí to můžou zachránit , bo půda je jejich . Navíc nikdo těm velkým nebrání v obnově remízku, mokřadů, větrolamu ....to jen babysovcum vám podobným to nehraje do ekonomiky , tak asi tak
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.2.2024 08:23 Reaguje na RadekTedy kde na vy na takové názory chodíte, to mě hlava nebere, ale v jednom máte pravdu- viděl jste hromady hnoje a na každý vesnici se dělalo mlíko. A zamyslel jste se teda někdy nad tím , proč tomu tak není? Pokud ne, tak vám to objasním- ve spoustě podniků došlo ke zrušení ŽV vlivem vpuštění dotovaných dovozů ze zahraničí a ŽV v současné době z rozhodující části provozují právě ty vámi opovrhované velké podniky, kde to ekonomicky utáhli.
Ti malí zemědělci ve velké většině vůbec.
A navíc nevím, zda si uvědomujete, že dojivost díky genetice šla rapidně nahoru, tudíž kdyby tady měl každý ŽV, kam by to mlíko asi dali?
Bez dotací dnes v podstatě nehospodaří nikdo- už jsem tady psal nesčíslněkrát, že až se narovnají výkupní ceny, tak bude možné bez dotace hospodařit. Jenže to musíte přednést v Bruselu, ne na Ekolistu.
A co se umělých hnojiv týká, tak za minulého režimu se jich do půdy dávalo mnohem víc, to se nepleťte a půdy byly dosycené draslíkem, vápníkem, fosforem, což dnes nelze říct.
Odpovědět
Ti malí zemědělci ve velké většině vůbec.
A navíc nevím, zda si uvědomujete, že dojivost díky genetice šla rapidně nahoru, tudíž kdyby tady měl každý ŽV, kam by to mlíko asi dali?
Bez dotací dnes v podstatě nehospodaří nikdo- už jsem tady psal nesčíslněkrát, že až se narovnají výkupní ceny, tak bude možné bez dotace hospodařit. Jenže to musíte přednést v Bruselu, ne na Ekolistu.
A co se umělých hnojiv týká, tak za minulého režimu se jich do půdy dávalo mnohem víc, to se nepleťte a půdy byly dosycené draslíkem, vápníkem, fosforem, což dnes nelze říct.
Ra
Radek
28.2.2024 08:34 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Ra
Radek
28.2.2024 08:40 Reaguje na RadekZa mě je půda na které hospodařim tak trochu všech a pokud ta půda je špatná, zasak vody, organická hmota, eroze a podobně. Jsem špatný hospodář a neměl bych mít nárok na dotace, jednoduchá kontrola , jednoduché vyplácení . Ono totiž vše začíná a končí u půdy a můžete naříkat klidně dál , ty změny jsou nevyhnutelný , bez vody se nedá žít , obnova meliorací je zhovadilost .
Odpovědět
Ra
Radek
28.2.2024 09:05 Reaguje na RadekNevím proč jste to smazali? Tak znovu , zajděte se podívat do Rakouska je to kousek, kecá jim do toho stejný Brusel jako vám a přesto a možná právě proto tam mají zdravou půdu , možná proto že hospodaří na malých výměnách , remízky, větrolamy , mokřady .....máte to kousek
Odpovědět
pp
Ra
Radek
28.2.2024 09:17 Reaguje na pavel peregrinPláčete že prvně sem vozili dotovaný a pak se ptáte co by s tim mlékem dělali , vy už nevíte co mluvíte pane. A z dotacemi je to přesně na opak , ony ty ceny křiví tak začnete volat po jejich zrušení a ceny se v konkurenčním prostředí narovnaji sami , i bez vás . Nebojte , tak tet už to snad nesmažou :-)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.2.2024 09:54 Reaguje na RadekTak já vám to pane natvrdlý napíšu jasně, abyste to už konečně pochopil.
Malorolnictví je v současných podmínkách výplod chorých mozků, jestli jste si nevšiml, tak celá Evropa, tam kde to jde, se sceluje, protože jen tak lze zajistit alespoň nějaké ekonomické přežití. Mladí lidé nemají o práci v zemědělství zájem, a to napříč celo Evropou a i sokromé malé farmy po desítkách krachují či jsou scelovány z tohoto důvodu.
A to s těmi dotacemi a s vysvětlením toho, proč už každý nemůže tu ŽV mít, to jsem vám psal jako objasnění, protože vidím, že máte dlouhé vedení. Vy nemáte ani nejmenší tušení, jak to v současném zemědělství chodí, ale píšete nesmysly jak na běžícím páse.
Odpovědět
Malorolnictví je v současných podmínkách výplod chorých mozků, jestli jste si nevšiml, tak celá Evropa, tam kde to jde, se sceluje, protože jen tak lze zajistit alespoň nějaké ekonomické přežití. Mladí lidé nemají o práci v zemědělství zájem, a to napříč celo Evropou a i sokromé malé farmy po desítkách krachují či jsou scelovány z tohoto důvodu.
A to s těmi dotacemi a s vysvětlením toho, proč už každý nemůže tu ŽV mít, to jsem vám psal jako objasnění, protože vidím, že máte dlouhé vedení. Vy nemáte ani nejmenší tušení, jak to v současném zemědělství chodí, ale píšete nesmysly jak na běžícím páse.
LB
Lukas B.
28.2.2024 15:00 Reaguje na pavel peregrinmalorolnictví (pár hektarů nebo málo desítek hektarů) uživí možná velmi slušně uživí zelináře/jahodáře/bramboráře který je v blízkosti velkého města nebo silničního tahu a má u hlavní silnice vlastní prodejnu s parkovištěm a prodává za ceny vyšší než v supermarketu a nabízí k tomu nějaký "příběh". rozhodně to není cesta pro většinu nebo recept na zásobování většiny ovyvatelstva.
Odpovědět
HH
Honza Honza
28.2.2024 09:20Tento dobrý článek od p. Zvářala dokresluje to, že vše souvisí se vším, že klima je dotvořeno i místními podmínkami a nerozhodují jen větry od moře ze Západu. Úplně jiné klima je na vybetonované ploše, ve městě, na louce, v lese. Je-li to na velké ploše- prérie, poušť, tato velká plocha ovlivňuje i klima globálně, mění proudění větru apod. Stačí obrátit Golfský proud a klima v Evropě se totálně změní.
Měli bychom dělat vše pro to, aby krajina byla zavodněná, protože voda je základní podmínkou pro veškerý život. I když v krajině neprší a sráží se tam jen rosa (některé oblasti v Americe), je tam možný život.
Meliorace, vybetonované plochy, stepní oblasti vysušují, proto je třeba je potlačovat, nikoli rozšiřovat. Že teď prší hodně, pole jsou podmáčené, obilí hnije, není důvod ke zachování vysušujících nepřírodních meliorací. Až teprve se klima obrátí, začne se ochlazovat, tak nemusíme být nervozní, byl by to i důvod k omezení OZE programu, takového štěstí se nedočkáme! V horkém létě by se ani neměly intenzivně sekat louky, je to důkaz toho, čím více vegetace, tím lepší hospodaření s vodou, menší přehřívání a vysušování. Nikoli že vegetace vysušuje-je to nedomyšlenost! Zároveň (je to zdůrazněno i ve článku) jsou potřebné vodní plochy, jezírka, rybníky, močály apod, které výparem ochlazují, zvlhčují vzduch, doplňují spodní vodu, mohou doplňovat a udržovat i vodní toky, poskytují vodu člověku a živočichům, lze z nich zavlažovat, žijí v nich vzácnější živočichové - obojživelníci atd, atd. Názor, že vodní plochy výparem spotřebovávají vodu, jsou plné toxic. bahna, hospodář více chrání ryby než okolí je rovněž nedomyšlenost.
Odpovědět
Měli bychom dělat vše pro to, aby krajina byla zavodněná, protože voda je základní podmínkou pro veškerý život. I když v krajině neprší a sráží se tam jen rosa (některé oblasti v Americe), je tam možný život.
Meliorace, vybetonované plochy, stepní oblasti vysušují, proto je třeba je potlačovat, nikoli rozšiřovat. Že teď prší hodně, pole jsou podmáčené, obilí hnije, není důvod ke zachování vysušujících nepřírodních meliorací. Až teprve se klima obrátí, začne se ochlazovat, tak nemusíme být nervozní, byl by to i důvod k omezení OZE programu, takového štěstí se nedočkáme! V horkém létě by se ani neměly intenzivně sekat louky, je to důkaz toho, čím více vegetace, tím lepší hospodaření s vodou, menší přehřívání a vysušování. Nikoli že vegetace vysušuje-je to nedomyšlenost! Zároveň (je to zdůrazněno i ve článku) jsou potřebné vodní plochy, jezírka, rybníky, močály apod, které výparem ochlazují, zvlhčují vzduch, doplňují spodní vodu, mohou doplňovat a udržovat i vodní toky, poskytují vodu člověku a živočichům, lze z nich zavlažovat, žijí v nich vzácnější živočichové - obojživelníci atd, atd. Názor, že vodní plochy výparem spotřebovávají vodu, jsou plné toxic. bahna, hospodář více chrání ryby než okolí je rovněž nedomyšlenost.
pp
pavel peregrin
28.2.2024 09:58 Reaguje na Honza HonzaVy jste bohužel další z těch, co vůbec nechápou princip meliorací. Proboha už tady všichni přestaňte kecat nesmysly a zkuste si o melioracích něco předem nastudovat!!!
Odpovědět
Ra
Radek
28.2.2024 10:16 Reaguje na pavel peregrinTy nesmysly tady placaté celou dobu vy . Zemědělec žijící z dotací na plochu , likvidátor vody v prostředí a všeho živého v něm. Žijete díky veřejným penězům od společnosti které za to nic nevracite. Vy zemědělec u kterého začíná vše, ornice,voda v ní , místo pro všechny živočichy na zemi a přitom by to mělo být přesně na opak. Veškerá vaše péče o půdu je jen v jejím ždímání , kukuřice do byoplynek a řepka do nafty. Na to ale úrodnou půdu nepotrebujeme. Snad to společnosti dojde a včas to narovná a začne obnovu drenáží trestat
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.2.2024 12:07 Reaguje na RadekVíte kdo zemědělcům diktuje a nastavuje podmínky
pro hospodaření? Máte o tom vůbec ponětí? Takže mají
sadit brambory a ty pak zaorat, když je obchodníci
dovezou za dotované ceny? A proč tu sejí řepku, ve
které se ekologové do nedávna viděli, že nahradí
naftu? Myslíte si, že to zemědělci dělají je tak z
plezíru, aby ničili půdu? Odkud mají brát hnůj, když
nemají odbyt na domácí zvířata? Proč jim stát dává
dotace na stavbu bioplynek, ale nikoliv na stavbu
vlastních jatek na zpracování masa a oni musí živý
dobytek vyvážet zpracovat do zahraničí, odkud se
maso vrací zabalené v plastech? Podmínky jim totiž
nastavuje stát, EU a jejich ekonesmysly, které tu
přírodu ve skutečnosti ničí. To mají kvůli dostatku
hnoje chovat dobytek a ten nechat spálit v kafilérii?
Mějte proboha rozum, oni jsou ti prví, kteří tu
doplácejí na ekonesmysly pocházející z EU a našich
politiků. Víte já mám funkční drenáže staré 110 let
na jedné ze dvou totálně stejných zahrad. Na té
s drenáží pěstuji všechno možné s velkými úspěchy
a z té druhé jsem vytvořil les a víte proč? Když
vám na ni shnijí po letní bouřce brambory a nebo
vám vítr vyvrátí podmočenou kukuřici v době květu,
tak pochopíte, proč má ta prvá zahrada drenáže.
Takže je mám ucpat, abych nebyl trestán takovými
jako vy? Víte znám mnoho chytrolínů, ale diktátoři
jsou ti nejhorší ze všech. Trestat lidi za to, že
se snaží něco pěstovat i za pomocí drenáží ,zavání
přímo fanatismem bez špetky rozumu. Pokud hospodaříte
bez dotací, tak prozraďte odkud dotujete to EKO a
BIO zemědělství? Kamarád to taky do své smrti dělal
tak, že pracoval ve státní správě a ze mzdy dotoval
své EKO a BIO hospodaření. Utekla mu žena, dcera a
zůstal sám na svém polorozpadlém statku, kde stále
zarputile hospodařil EKO a BIO. Vše totiž utrácel
ve svém ztrátovém hospodaření, které mu generovalo
pouze ztráty. Podobně na tom jsou i ti, které živí
POUZE to zemědělství a nebýt dotací, tak skončí.
Deformace společného trhu národními dotacemi a taky
bezcelní dovozy ze zemí, kde nejsou zemědělci
sešněrování EKOnesmysly z EU, jim nedává jinou
možnost, než s těmi dotacemi počítat při podnikání.
Uvažujte logicky, zda může konkurovat bez dotací
zemědělec přinucený rozdělit 100 ha pole na pět
dílů, když v USA, Kanadě, Rusku a na Ukrajině jsou
lány 500 a více hektarů? Jen náklady na palivo jsou diametrálně jiné a co teprve využití strojů, kdy
u těch malých ty stroje zahálí a pouze stárnou!
Uvažujte prosím hlavou a nečtěte ty EKO příručky!
Vypadáte pak poněkud naivně!
Odpovědět
pro hospodaření? Máte o tom vůbec ponětí? Takže mají
sadit brambory a ty pak zaorat, když je obchodníci
dovezou za dotované ceny? A proč tu sejí řepku, ve
které se ekologové do nedávna viděli, že nahradí
naftu? Myslíte si, že to zemědělci dělají je tak z
plezíru, aby ničili půdu? Odkud mají brát hnůj, když
nemají odbyt na domácí zvířata? Proč jim stát dává
dotace na stavbu bioplynek, ale nikoliv na stavbu
vlastních jatek na zpracování masa a oni musí živý
dobytek vyvážet zpracovat do zahraničí, odkud se
maso vrací zabalené v plastech? Podmínky jim totiž
nastavuje stát, EU a jejich ekonesmysly, které tu
přírodu ve skutečnosti ničí. To mají kvůli dostatku
hnoje chovat dobytek a ten nechat spálit v kafilérii?
Mějte proboha rozum, oni jsou ti prví, kteří tu
doplácejí na ekonesmysly pocházející z EU a našich
politiků. Víte já mám funkční drenáže staré 110 let
na jedné ze dvou totálně stejných zahrad. Na té
s drenáží pěstuji všechno možné s velkými úspěchy
a z té druhé jsem vytvořil les a víte proč? Když
vám na ni shnijí po letní bouřce brambory a nebo
vám vítr vyvrátí podmočenou kukuřici v době květu,
tak pochopíte, proč má ta prvá zahrada drenáže.
Takže je mám ucpat, abych nebyl trestán takovými
jako vy? Víte znám mnoho chytrolínů, ale diktátoři
jsou ti nejhorší ze všech. Trestat lidi za to, že
se snaží něco pěstovat i za pomocí drenáží ,zavání
přímo fanatismem bez špetky rozumu. Pokud hospodaříte
bez dotací, tak prozraďte odkud dotujete to EKO a
BIO zemědělství? Kamarád to taky do své smrti dělal
tak, že pracoval ve státní správě a ze mzdy dotoval
své EKO a BIO hospodaření. Utekla mu žena, dcera a
zůstal sám na svém polorozpadlém statku, kde stále
zarputile hospodařil EKO a BIO. Vše totiž utrácel
ve svém ztrátovém hospodaření, které mu generovalo
pouze ztráty. Podobně na tom jsou i ti, které živí
POUZE to zemědělství a nebýt dotací, tak skončí.
Deformace společného trhu národními dotacemi a taky
bezcelní dovozy ze zemí, kde nejsou zemědělci
sešněrování EKOnesmysly z EU, jim nedává jinou
možnost, než s těmi dotacemi počítat při podnikání.
Uvažujte logicky, zda může konkurovat bez dotací
zemědělec přinucený rozdělit 100 ha pole na pět
dílů, když v USA, Kanadě, Rusku a na Ukrajině jsou
lány 500 a více hektarů? Jen náklady na palivo jsou diametrálně jiné a co teprve využití strojů, kdy
u těch malých ty stroje zahálí a pouze stárnou!
Uvažujte prosím hlavou a nečtěte ty EKO příručky!
Vypadáte pak poněkud naivně!
Ra
Radek
28.2.2024 14:37 Reaguje na Břetislav Machaček Kolik podle vás má generovat 100ha farma ,myslím zisk a kolik má uživit lidí . Mám necelých 12ha , 3ha má soused pěstuje si na tom krmení. Asi 3 ha lesa , sázim si v něm co chci a kolik sazenic chci , pokud by vás to zajímalo je to pořád na každý m 1 sazenice, jde mi o les ,ne o dotace a ano neživí mě to , máme par koní pro radost a žena mi zatím neutekla .
Nikdy nepochopím jak může někdo dělat v dnešní době meliorace , ten les jste tam zasadil proč, kvůli olsovemu dřevu , mohl jste nechat mokřad ,příroda by se postarala sama kousek země nemůže nikoho položit a nebo snad dohnat je krachu . Málem bych zapomněla, v Rusku tam mají vše veliké :-)
Odpovědět
Nikdy nepochopím jak může někdo dělat v dnešní době meliorace , ten les jste tam zasadil proč, kvůli olsovemu dřevu , mohl jste nechat mokřad ,příroda by se postarala sama kousek země nemůže nikoho položit a nebo snad dohnat je krachu . Málem bych zapomněla, v Rusku tam mají vše veliké :-)
pp
pavel peregrin
28.2.2024 14:38 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, tady nemá cenu vést diskuze , ale hned poslat příslušné blázny do patřičných mezí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.2.2024 18:12 Reaguje na pavel peregrinOpravdu nemá. Já se jen hrozím, až budou jednou vlastnit všechny pozemky lidé, kterým nejde o to, že na nich nejsou ziskoví a že je nechají napospas přírodě. Bude je živit něco jiného a o produkci potravin a dřeva jim
vůbec nepůjde. Pokud budeme mít za co, tak
vše dovezeme odjinud a budeme se kochat
pralesy a ladem ležícími poli. To je vysněný
ráj zelených bez práce s pouhým přihlížením,
co si tu udělá příroda sama. "Samo" bude
vše růst, množit se, samoregulovat a taky
hynout do úplného vymizení. Ano i taková
je příroda a je jí jedno, že to nebude ani
k prospěchu člověka a zvířat.
Odpovědět
vůbec nepůjde. Pokud budeme mít za co, tak
vše dovezeme odjinud a budeme se kochat
pralesy a ladem ležícími poli. To je vysněný
ráj zelených bez práce s pouhým přihlížením,
co si tu udělá příroda sama. "Samo" bude
vše růst, množit se, samoregulovat a taky
hynout do úplného vymizení. Ano i taková
je příroda a je jí jedno, že to nebude ani
k prospěchu člověka a zvířat.
pp
pavel peregrin
28.2.2024 14:34 Reaguje na RadekVám to řeknu natvrdo také a bez obalu- vy jste zelený pošuk. A ty peníze nám společnost dluží, ne že my se budeme o něco pokorně prosit. My na ně máme nárok jako nikdo v tomhle státě a zapište si to za uši. Nemáte o zemědělství ani ponětí, ale rad na rozdávání máte dost. A doučte se češtinu- jestli někdo napíše "byoplynka", tak už jen to mi stačí, abych věděl, s kým mám tu čest.
Odpovědět
Ra
Radek
28.2.2024 12:14 Reaguje na pavel peregrinAby jste to pochopil i vy , tak ta vrátka společnosti je v podobě čistého vzduchu,vody a zdravé přírody .
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.2.2024 14:36 Reaguje na RadekTo si pouze myslíte, žádná vratka není a znova opakuju- je přímo povinností této společnosti nás dotovat, když ta společnost či vláda je celé roky neschopná zajistit přiměřené výkupní ceny! Nebo si vy chytrolíne myslíte, že Němci, Francouzi, Belgičané dělají v Bruselu bugr pro nic za nic??
Odpovědět
Ra
Radek
28.2.2024 14:55 Reaguje na pavel peregrinSpolečnost má povinnost tede soudruhu donutit dělat to za co tě platí . Třeba i z bičem v ruce .
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.2.2024 18:21 Reaguje na RadekTo jste už přehnal a nemá smysl s vámi vůbec
diskutovat. Mí předci by naopak někoho, kdo
nechce být v lese a v zemědělství ziskový
tím bičem vyhnali z domu. To není podnikání,
to je plýtvání se zdroji, které nám příroda
nabízí!
Odpovědět
diskutovat. Mí předci by naopak někoho, kdo
nechce být v lese a v zemědělství ziskový
tím bičem vyhnali z domu. To není podnikání,
to je plýtvání se zdroji, které nám příroda
nabízí!
Ra
Radek
28.2.2024 19:05 Reaguje na Břetislav MachačekAle ale , placaté vy . Já samozřejmě dělám a bez dotací za svoje na půdě kterou jsem si za svoje koupil . Zisk je ale vy ho budete produkovat až přestanete brát dotace . Nemá to smysl ,je potřeba posílit vaše práva a přidat vám peníze aby jste mohli zlikvidovat i vodu v krajině . Havg
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.2.2024 19:57 Reaguje na RadekZa nic mě neplatí a pouze mi dorovnává to, o co mě okradla. To za prvé. Za druhé, za vaše připitomělé názory bych bičem hnal vás. A za třetí a nejdůležitější- napsal jste, že "hospodaříte" na pitomých 9 ha a hlavně, že to "hospodaření" vás neživí. Kde vůbec berete tu drzost, plácat a radit zemědělcům, které to hospodaření živí skutečně?? Zkuste si to doopravdy a za dva roky si povíme, jak na tom budete. Pokud ne, nezkoušejte tady rozdávat svoje rady.
Odpovědět
HH
Honza Honza
29.2.2024 06:59Pan Macháček má pravdu, že zemědělci mají problémy, že je hodně byrokracie, ale příroda se mění, tu změnu patrně vyvolal člověk. Když vidím, že jsem něco pokazil, že je něco špatně, tak musím reagovat, ne lpět na starých věcech- za socializmu byl boj o půdu, lány se zcelovaly, meliorace, řeky se napřimovaly. To mělo své výhody, naši zemědělci pracují na větší výměře, to je pro ně pozitivní.
Ale každý (i vy p. Macháčku!) musíte vidět, že příroda se mění, není sníh v únoru ani na horách, ubývá voda ve studních, musím tedy něco dělat, ne se radovat z meliorací. Pak se stane, že dojde voda úplně a nebudu mít nic!
Meliorace právě stáhly vodu z míst, které měly být zamokřené, kde měly vznikat po větších deštích mokřiny, tam se vůbec nemělo hospodařit, voda tam měla zůstat. Zásah člověka byl umělý, tak jako umělé je hnojení umělými hnojivy- přehnojení dusíkem, málo organiky v půdě, pesticidy- i v potravinách, plasty - jsou všude. Vidím, že plasty jsou všude, musím je tedy omezovat, ne se radovat, že s nimi je to levnější! Vidím, že ve studni ubývá voda, nemohu chtít meliorace! Voda ve studni je důležitější než kus nezamokřeného pole!
Odpovědět
Ale každý (i vy p. Macháčku!) musíte vidět, že příroda se mění, není sníh v únoru ani na horách, ubývá voda ve studních, musím tedy něco dělat, ne se radovat z meliorací. Pak se stane, že dojde voda úplně a nebudu mít nic!
Meliorace právě stáhly vodu z míst, které měly být zamokřené, kde měly vznikat po větších deštích mokřiny, tam se vůbec nemělo hospodařit, voda tam měla zůstat. Zásah člověka byl umělý, tak jako umělé je hnojení umělými hnojivy- přehnojení dusíkem, málo organiky v půdě, pesticidy- i v potravinách, plasty - jsou všude. Vidím, že plasty jsou všude, musím je tedy omezovat, ne se radovat, že s nimi je to levnější! Vidím, že ve studni ubývá voda, nemohu chtít meliorace! Voda ve studni je důležitější než kus nezamokřeného pole!
pp
pavel peregrin
29.2.2024 19:53 Reaguje na Honza HonzaOpět nemáte pravdu a znovu opakuji- než něco napíšete o melioracích, chtělo by to nejdřív o nich něco vědět. Aby nebylo mýlky jako s p. Graňákem- já nepíšu o meliorování pramenné oblasti , to byl a je samozřejmě nesmysl, ale vhodně meliorovat úrodnou těžkou půdu a budete se divit, i tu louku, je záslužný čin. Vy všichni, co tu tak proti melioracím brojíte, vůbec nechápete princip jejich fungování.
Škoda, že vám to nemůžu ukázat, jak to funguje prakticky, protože byste se divil, že v tom poli vůbec žádná voda neubyla, ani v té povrchové vrstvě, ale pouze byla snížena pod zónu kořenění.
Odpovědět
Škoda, že vám to nemůžu ukázat, jak to funguje prakticky, protože byste se divil, že v tom poli vůbec žádná voda neubyla, ani v té povrchové vrstvě, ale pouze byla snížena pod zónu kořenění.
HH
Honza Honza
29.2.2024 10:47Již ve starém Římě kulhavý císař Claudius vysušoval močály, kácel lesy kolem Říma, kde teď ty lesy jsou, kde jsou močály? Zůstala po něm vysušená kamenitá krajina s lesíky suchých olivovníků. Pole se nyní musí uměle zavlažovat, jinak tam nic neroste. Studny nejsou. Stalo se to dávno před vzestupem CO2.
Mělo by to být poučení pro všechny, abychom v honbě za ziskem takhle nedopadli!!
Odpovědět
Mělo by to být poučení pro všechny, abychom v honbě za ziskem takhle nedopadli!!
Ra
Radek
29.2.2024 12:14 Reaguje na Honza HonzaPravda. V době kdy je důležité co by tomu řekl předek . Co zbyde potomkům zajímá málokoho . Hlavní faktor je zisk který musí každým rokem narůstat , právo vlastníka je nad zdravím rozumem . Historie se bude opakovat , bohužel jsme nepoučitelní a každá civilizace která se dostala na vrchol zanikla . Žijeme jako nikdo před námi, dáme šanci naším potomkům , máme na to .
Odpovědět
