Karel Zvářal: Rosa, jinovatka a mlha – kapénková závlaha zadarmo
Je-li tamtéž níže uvedeno, že úhrnné množství nepřekročí 0,5 mm, dovoluji si o tom pochybovat. Odhaduji, že to může být mnohonásobně více. A rostliny z ní využijí maximum, neboť po listech travin stékají kapky ke kořenovému krčku, přičemž okolní zem je suchá. Je to jedna z výhod ozimů, že při podzimním a zimním suchém počasí bez dešťů využijí tuto nenápadně přisouvanou vláhu. Jelikož jarní a letní měsíce bývají v posledních letech s minimem srážek, vyplatí se věnovat ozimům více pozornosti, potažmo i erozně ohroženým plochám k osetí.
Malý vodní cyklus má velký význam
Hodně lidí je přesvědčeno, že pokud nezaprší, nic neporoste. Čekají na déšť, který k nám přináší většinou západní proudění. Jistěže bez dešťů se příroda u nás neobejde, valnou část využije vegetace hned, menší či větší část podle množství srážek odtéká řekami až do moře. Naši předkové znali význam vody a budovali rybníky tam, kde to přírodní podmínky umožnily. Všimli si, že mikroklima se zde významně zlepší, tak jako to pozorujeme doma u výparníku na topení.
Už v dávnověku lidé budovali zásobárny vody na období sucha, většinou pod zemí – ve skále, někde stačilo vykopat obecní studnu. S růstem lidské populace, potřebami průmyslu a zemědělství bylo potřeba vybudovat systém přehrad, které zadržují vodu z jarního tání či přívalových srážek.
Zvláště pak v čase klimatické změny tato vodní díla nabývají na ceně. Tyto antropogenní stavby, tj. rybníky a přehrady, přispívají svým odparem k vytváření malého vodního cyklu. A to nejen lokálních srážek, ale i tvorbou rosy, v zimě potom jinovatky. Například při inverzi se vytváří mlha, která je rovněž jednou z podob malého vodního cyklu. Proto nezapomínejme, že voda odpařená není „ztracená“, ale pouze změnila skupenství, které se projevuje nenápadně, zato účinně.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (112)
pavel peregrin
27.2.2024 07:58Karel Zvářal
27.2.2024 08:13 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
27.2.2024 09:50 Reaguje na Karel Zvářalnadjezdu dalekohledem pravidelně hnízdící čejky uprostřed
zamokřeného pole. Pak jednou nic a tak jsem obul holínky
a šel se podívat proč. V bahně jsem viděl liščí stopy a
zbytky skořápek vajec. V zimě byl od sojek a strak celkem klid, ale sotva začaly ptačí námluvy a kosi už i stavět
hnízda, tak se objevily oba druhy na zahradě. U včelína
nedají celý den pokoj puštíkovi odpočívat v dutině lípy
a neustále slídí po prvé živočišné potravě. Prostě se to
s některými predátory přehnalo a následky už jsou vidět.
Bohužel neústupnost zastánců samoregulace v naši kulturní
krajině, kde je chimérou, nedopadne dobře.
Slavomil Vinkler
27.2.2024 13:27 Reaguje na Břetislav MachačekProč? No protože si lišky a prasata netroufají tak moc mezi koně nebo uherský skot.
Břetislav Machaček
27.2.2024 10:06 Reaguje na pavel peregrina ozimy jsou vyhnilé. Do polí nevjedou dost dlouho ani pásáky a to
jsou mnohde ještě strniště po kukuřici a směskách. Ono není třeba
direktivně snižovat výměry půdy k pěstování potravin, protože ji
časem přibude i tam, kde je nejúrodnější. A to pouze proto, že se neudržují ty meliorace a nedbá se o kvalitu půdy jako takové. Mám
obavu, že náklady na obnovu meliorací zemědělci neustojí a ubude
rapidně půdy vhodné k pěstování plodin. Škoda, že "umlkl" pan
Graňák, jako odpůrce meliorací, aby nyní zemědělcům poradil, co
s přebytečnou vodou. Házel balíky slámy do melioračních uzlů
a hájil to zadržováním vody v polích. Šel by je nyní vytáhnout?
Pozdě, protože zastaví-li se jednou průtok v drenáži, tak se v
ní usadí sedimenty a ty už nikdo nikdy neodstraní. Ty uzly a ty
odtoky musí být udržovány a nikoliv ponechány osudu a zásahům
pánů Graňáků a jemu podobných. Takřka 35 let se razí popírání
praxe předků a stačí jedna mokrá zima a teorie o zadržení vody
v polích zanedbáním meliorací dostává na frak.
Jakub Graňák
27.2.2024 11:02 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Slavomil Vinkler
27.2.2024 13:29 Reaguje na Petr EliasPetr Elias
27.2.2024 14:18 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Svoboda
27.2.2024 15:46 Reaguje na Petr EliasPetr
27.2.2024 15:52 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
27.2.2024 16:49 Reaguje na PetrCo si představujete pod povrchovým suchem? Jako že ta voda ze suchého povrchu prosákne dolů, nějakým zázrakem v metrové hloubce zkondenzuje a drenáží odteče? Fakt vám nerozumím, ač rád bych.
pavel peregrin
27.2.2024 17:18 Reaguje na PetrPetr
28.2.2024 08:47 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
28.2.2024 09:42 Reaguje na PetrJakub Graňák
27.2.2024 17:40 Reaguje na Jiří SvobodaPro Mr. Vinklera - v rovině není důvodem vody stojící v polích nefunkční meliorace, nýbrž utužení, absence edafonu... tedy celkově neutěšený stav půd v tuzemsku. Pokud chcete důkaz - pozorně pozorujte kde voda v polích stojí - je to především v úvratích.
Jiří Svoboda
27.2.2024 19:55 Reaguje na Jakub GraňákJá tu nediskutuji z důvodu získání nějakého názoru na melioraci, nýbrž abych dobře pochopil, jak to funguje. Vy jste mi to ale moc neosvětlil. Zato již vím, kdo je tu soudruh.
Lukas B.
27.2.2024 20:43 Reaguje na Jiří SvobodaLukas B.
27.2.2024 20:45 Reaguje na Lukas B.pavel peregrin
28.2.2024 06:51 Reaguje na Jiří Svobodapavel peregrin
28.2.2024 06:49 Reaguje na Jakub GraňákBřetislav Machaček
28.2.2024 11:25 Reaguje na pavel peregrinornice na silné vrstvě jílu(cca
až 10 metrů) v kvalitě cihlářské
hlíny, která se tam v minulosti
hojně těžila. Jak známo jíl je po nasáknutí vodou dobrý vodní izolant vhodný i k těsnění hrází rybníků a přehrad. U něho nejde o to udusání technikou, jak píše
pan Graňák, protože on je taky
schopen bobtnat a za sucha pak
taky praskat do velkých hloubek.
Za sucha jsou v něm praskliny
několik metrů hluboké, ale za
mokra se praskliny zacelí a už
nepustí do podloží ani kapku
vody. Na takových půdách je
hospodaření bez meliorací jen
zoufalost a proto je předci
meliorovali. Bohužel dnes to
není pravé ořechové a je to navíc enormně nákladné. Velký význam mělo při melioracích
narušení celistvého sloupce
půdy nad drenáží promísením
ornice s podorniční vrstvou
a takovými koridory voda lépe prostupovala. Ano určitý vliv
má i utužování půdy stroji na úvratích, ale to je o způsobu zpracování půdy. U nás je praxe pole kolem dokola vždy na závěr obkroužit a tím úvrať nakypřit.
Na okrajích tak voda nestojí,
ale stojí třeba uprostřed, kde
by podle odborníka p. Graňáka
udusaná stroji být neměla. Jak
správně píšete, tak se vždy
hlavně odvodňovaly doslova ty
prameny v polích, ale to šlo
ještě lidem o každý kousek orné
půdy, která je živila. Dnes je
tady kvantum rozumbradů, které
půda neživí a tak by ji chtěli
vidět jako mokřad. Jsou mezi nimi i restituenti, které ta
půda neživí a přitom jejich dědové pole vyrvali mokřadům, aby je živila. Ona je živila svým malým, ale přírodním
výnosem a dnes stačí do menší plochy nasypat více chemie a
nepotřebují pole tak veliké a nebo vůbec, když je živí něco jiného. Pak se kochají tím,
že je z pole po předcích opět
mokřad a nevadí jim, že jinde
se o to více musí půda ničit intenzivním hospodařením. Ono
ekologie by měla být o tom,
že raději šetrně na větší
ploše, než část plochy nechat
ladem a zbytek ždímat až do
stavu mrtvé půdy. Toto nemá
s ekologií nic společného.
K čemu bude pár nových mokřadů
na kdysi úrodných polích, když
na zbytku polí bude půda bez
života, bez organiky a nebude
zasakovat vodu? Ta plocha je
obrovská a ta má zásadní vliv
na zasakování vody a nikoliv
pár nových mokřadů obklíčených
zcela mrtvou půdou.
Jakub Graňák
28.2.2024 15:21 Reaguje na Břetislav MachačekPs: neberte si do huby teoretiky, vy jste v zemědělství nezažil ani jednu sezónu, tudíž nejste o nic lepší.
Pps: a už vůbec si neberte do huby restituenty. Je to jejich majetek a jen oni mají právo rozhodovat jak budou se svým majetkem nakládat - vaše argumentace, kterou užíváte v souvislosti s lesním hospodařením. Opět "argumentujete" účelově, jak se vaší křivácké letoře hodí...
Jakub Graňák
28.2.2024 15:09 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
29.2.2024 07:04 Reaguje na Jakub GraňákCo se vody v souvratích týká, tak tam je to většinou jasné- to je utužení, ale pokud to není na další výměře toho pole, tak utužení na to vliv nemá- to by skutečně ten příslušný subjekt musel hospodařit už dost zoufale.
A propos- co takhle regenerativní zemědělství?
Se svojí teoriínejlépe žádného, nebo jen mělkého a jen občasného zpracování půdy? Nezdá se vám, že právě na těžkých půdách to je cesta do pekel?
Protože i v regenerativním zemědělství se používá těžká technika a vemte jed na to, že nějaký trvalý porost na poli to teda nezachrání ani omylem.
Jakub Graňák
1.3.2024 12:09 Reaguje na pavel peregrinCo se týče regenerativního zemědělství, myslím (pokud to teda dobře chápu), že účelem je řešení problematiky rozpadu půdních agregátů - to se řekl bych týká převážně půd lehkých písčitých, písčitohlinitých a půd intenzivně zavlažovaných - tam to asi dává smysl, i když si z čistě praktických důvodů nedovedu představit minimalizaci zpracování půdy např při pěstování zeleniny - nechtěl bych vidět takto pěstovaný porost např mrkve. K rozpadu půdních agregátů vlivem srážek... jistě dochází i na těžkých půdách, avšak orbou zapravené rozpadlé agregáty bez problémů regenerují a navíc se to "bije" s problematikou půdního vzduchu a tím související asfyxií pokud by půda nebyla orbou provzdušňována.
pavel peregrin
1.3.2024 13:50 Reaguje na Jakub Graňákpavel peregrin
27.2.2024 12:55 Reaguje na Břetislav MachačekAlena Lyskova
27.2.2024 09:41Praděd mých dětí vybudoval před mnoha lety tři vodní tůně, nebyly moc velké ale zadržovaly nemalé množství vody v krajině. V současnosti jsou zarostlé orobincem a zaneseny bahnem. Marně se snažíme sehnat finanční prostředky na rekultivaci. Jen projekt vychází na vice než milion korun.
Takže naše největší překážka je hned na začátku, náklady na projekt. Samotné odbahnění je levnější než zpracování projektu. To o něčem vypovídá nemyslíte?
Naši předci to měli jednoduché. Kašlali na projektanty, prostě makali rukama a bylo. Dnes člověk i když chce makat rukama nemůže, protože musí mít projekt a projektanti jsou drazí. Proto nemáme vodní plochy pro zadržování vody v krajině, každý o tom mluví ale nic se proti tomu nedělá. Vymýšlejí se jen nové překážky(náklady) a lobuje za vyšší zisky zbytečných příživníků.
Miroslav Vinkler
27.2.2024 10:20 Reaguje na Alena LyskovaBřetislav Machaček
27.2.2024 10:24 Reaguje na Alena Lyskovakvanta vzdělanců vytvářejí podmínky pro své uplatnění a příjmy. Bez
projektu kdejaké kraviny se neobejdete. U mé kanalizační přípojky
byl požadován projekt na METR !!! přípojky za cca 3000 Kč. Já jsem
se naštval a nechal umístit šachtici přímo u zdi domu tvořící hranici s obecním pozemkem po kterém projekty zařizuje a hradí obec.
Za metr 3000 Kč !!! je zhovadilost nejhrubšího zrna zvláště pak,
když to projektant nevidí ani fyzicky a projekt zpracovává pouze
na základě pozemkové mapy. To totiž udělali sousedovi, kde mu tu
přípojku nakreslil přímo pod kořeny stoletého stromu místo toho,
že ho o dva metry mine. Po urgenci to překreslil, ale chtěl za
"opravu" doplatek. Co naplat, bez projektu není naděje na schválení, byť by to byl projekt zbytečný a nefunkční. Kamarád takto obnovoval
obtočný rybník, kde mu projektant nařídil zpevnit hráz, která je
cca 200 let stará a bez závad. Náklady by tím narostly o 100% a
tak upustil od oficiální rekonstrukce a potichu odbahňuje rybník starým koupeným bagříkem. Zatím není žalobce a ani soudce, ale damoklův meč nad ním visí v podobě postihu za černou stavbu.
Lukas B.
27.2.2024 13:07 Reaguje na Břetislav Machačekmimochodem, cena projektové dokumentace: 3 tisícovky jsou víceméně administrativní náklady za vytvoření rozpisky, otištění razítka, stažení situace z mapy, vytvoření jednoduchého zákresu situace a sepsání průvodně-technické zprávy o dvou stránkách. návštěvu projektanta na stavbě pak počítejte půlden za 4.000,- (pokud to nemá pěšky přes ulici).
to je takový tradiční venkovský přístup: když chci po sousedovi, aby mi obložil koupelnu, nadělal dříví na zimu, vyměnil oplechování komína, vyvařil prahy auta a podobně, tak "to je práce" a tak se za to platí penězi. když poprosím souseda, aby mi nakreslil projekt pro stavební povolení (aby soused právník zkoukl smlouvu, sousedka fyzioterapeutka napravila hexenšůs), tak v lepším případě přineseme flašku nebo pytlík kafe, protože "to přece není žádná práce".
Petr Elias
27.2.2024 14:37 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Lukas B.
27.2.2024 10:27 Reaguje na Alena Lyskovakdo chce svobodu mít, musí být připraven ji i dávat ostatním.
Milan Milan
27.2.2024 11:42Jiří Svoboda
27.2.2024 11:56pavel peregrin
27.2.2024 12:49 Reaguje na Jiří SvobodaKarel Zvářal
27.2.2024 12:58 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
27.2.2024 13:01 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
27.2.2024 15:52 Reaguje na Karel ZvářalVy opravdu nejste schopen věcně zareagovat!
Karel Zvářal
27.2.2024 17:53 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
27.2.2024 20:09 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
27.2.2024 15:58 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
27.2.2024 17:31 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
27.2.2024 20:03 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.2.2024 20:13 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
28.2.2024 08:51 Reaguje na Karel ZvářalVy snad odporujete pouze z principu.
Karel Zvářal
28.2.2024 18:51 Reaguje na Jiří SvobodaMáte velmi hodnou maminku, že vám zajistila práci v poklidném ústavu. O fyzice však víte, bohužel, velmi málo.
Karel Zvářal
27.2.2024 12:55 Reaguje na Jiří SvobodaPoznáváte se?
Slavomil Vinkler
27.2.2024 14:05 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.2.2024 17:28 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
27.2.2024 17:27 Reaguje na Jiří Svobodavíce
ryb.
Takto nějak by to napsal V.V. Majakovkij.
Jakub Graňák
27.2.2024 17:54 Reaguje na Jiří SvobodaKarel Zvářal
27.2.2024 20:15 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
28.2.2024 08:55 Reaguje na Karel ZvářalPokud chcete MVC vyřešit globální klimatický rozvrat, je to zjevně nesmysl.
Karel Zvářal
28.2.2024 18:34 Reaguje na Jiří SvobodaTento článek je reakcí na dva blábolisty, jedním z nich jste vy, že vodní nádrže odpařují vodu, která mohla raději svobodně odtéct. Ten druhý svůj omyl pochopil, vy evidentně ne.
Radek
27.2.2024 13:03Slavomil Vinkler
27.2.2024 13:24 Reaguje na RadekTak si ty pozemky kupte a spravujte je podle svého svědomí. A např. ČSO to tak dělá.
Radek
27.2.2024 13:33 Reaguje na Slavomil VinklerNěkdo tady psal že bez zemědělců se stát neobejde, lépe řečeno bez jejich daní co zemědělci odvádí. Tak moc nerozumím těm penězům co potřebujete od někoho na živobytí .
Slavomil Vinkler
27.2.2024 14:06 Reaguje na Radekpavel peregrin
27.2.2024 14:13 Reaguje na RadekLukas B.
27.2.2024 14:32 Reaguje na pavel peregrin*) v mém ideálním světě by jakési dotace přece jen byly. třeba na neprodukční a krajinářskou funkci zemědělské krajiny (něco jako ruční sečení cenné podmáčené louky nebo tak nějak.
**) ono je to těžké, žánop. proč tady blbnout s nějakou cukrovkou, když ve vhodném podnebném pásu se třtinový cukr vyprodukuje výrazně levněji. na druhé misce vah je samozřejmě nějaká základní soběstačnost.
Radek
27.2.2024 14:31 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
27.2.2024 15:57 Reaguje na RadekNový Zéland má specifické podmínky a za druhé, nikdo by si nepřál víc než zemědělci zrušení všech dotací, ale za cenu narovnání výkupních cen. To jsem již napsal. A ten výrok o nepoučeném laikovi se týkal především vašeho názoru na meliorace- obnova=trestný čin.
Radek
27.2.2024 16:33 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
27.2.2024 17:20 Reaguje na RadekRadek
27.2.2024 17:43 Reaguje na pavel peregrinTady někdo psal že potřebuje peníze na obnovení mokřadů po dědovi a vy obnovujete meliorace, tak až vám dojde co děláte jen pro to aby jste měl plochu a na bral dotace .... Jenže vám to nedojde , tak to musí být bráno jako trestný čin :-) už jste to pochopil
Slavomil Vinkler
27.2.2024 21:36 Reaguje na RadekSlavomil Vinkler
27.2.2024 21:47 Reaguje na RadekRadek
28.2.2024 07:04 Reaguje na Slavomil Vinklerpavel peregrin
28.2.2024 07:37 Reaguje na RadekSlavomil Vinkler
28.2.2024 08:27 Reaguje na Radekpavel peregrin
28.2.2024 06:57 Reaguje na RadekRadek
28.2.2024 07:10 Reaguje na pavel peregrinRadek
28.2.2024 07:18 Reaguje na Radekpavel peregrin
28.2.2024 07:34 Reaguje na Radekpavel peregrin
28.2.2024 07:21 Reaguje na RadekRadek
28.2.2024 08:07 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
28.2.2024 08:23 Reaguje na RadekTi malí zemědělci ve velké většině vůbec.
A navíc nevím, zda si uvědomujete, že dojivost díky genetice šla rapidně nahoru, tudíž kdyby tady měl každý ŽV, kam by to mlíko asi dali?
Bez dotací dnes v podstatě nehospodaří nikdo- už jsem tady psal nesčíslněkrát, že až se narovnají výkupní ceny, tak bude možné bez dotace hospodařit. Jenže to musíte přednést v Bruselu, ne na Ekolistu.
A co se umělých hnojiv týká, tak za minulého režimu se jich do půdy dávalo mnohem víc, to se nepleťte a půdy byly dosycené draslíkem, vápníkem, fosforem, což dnes nelze říct.
Radek
28.2.2024 08:34 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Radek
28.2.2024 08:40 Reaguje na RadekRadek
28.2.2024 09:05 Reaguje na RadekRadek
28.2.2024 09:17 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
28.2.2024 09:54 Reaguje na RadekMalorolnictví je v současných podmínkách výplod chorých mozků, jestli jste si nevšiml, tak celá Evropa, tam kde to jde, se sceluje, protože jen tak lze zajistit alespoň nějaké ekonomické přežití. Mladí lidé nemají o práci v zemědělství zájem, a to napříč celo Evropou a i sokromé malé farmy po desítkách krachují či jsou scelovány z tohoto důvodu.
A to s těmi dotacemi a s vysvětlením toho, proč už každý nemůže tu ŽV mít, to jsem vám psal jako objasnění, protože vidím, že máte dlouhé vedení. Vy nemáte ani nejmenší tušení, jak to v současném zemědělství chodí, ale píšete nesmysly jak na běžícím páse.
Lukas B.
28.2.2024 15:00 Reaguje na pavel peregrinHonza Honza
28.2.2024 09:20Měli bychom dělat vše pro to, aby krajina byla zavodněná, protože voda je základní podmínkou pro veškerý život. I když v krajině neprší a sráží se tam jen rosa (některé oblasti v Americe), je tam možný život.
Meliorace, vybetonované plochy, stepní oblasti vysušují, proto je třeba je potlačovat, nikoli rozšiřovat. Že teď prší hodně, pole jsou podmáčené, obilí hnije, není důvod ke zachování vysušujících nepřírodních meliorací. Až teprve se klima obrátí, začne se ochlazovat, tak nemusíme být nervozní, byl by to i důvod k omezení OZE programu, takového štěstí se nedočkáme! V horkém létě by se ani neměly intenzivně sekat louky, je to důkaz toho, čím více vegetace, tím lepší hospodaření s vodou, menší přehřívání a vysušování. Nikoli že vegetace vysušuje-je to nedomyšlenost! Zároveň (je to zdůrazněno i ve článku) jsou potřebné vodní plochy, jezírka, rybníky, močály apod, které výparem ochlazují, zvlhčují vzduch, doplňují spodní vodu, mohou doplňovat a udržovat i vodní toky, poskytují vodu člověku a živočichům, lze z nich zavlažovat, žijí v nich vzácnější živočichové - obojživelníci atd, atd. Názor, že vodní plochy výparem spotřebovávají vodu, jsou plné toxic. bahna, hospodář více chrání ryby než okolí je rovněž nedomyšlenost.
pavel peregrin
28.2.2024 09:58 Reaguje na Honza HonzaRadek
28.2.2024 10:16 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
28.2.2024 12:07 Reaguje na Radekpro hospodaření? Máte o tom vůbec ponětí? Takže mají
sadit brambory a ty pak zaorat, když je obchodníci
dovezou za dotované ceny? A proč tu sejí řepku, ve
které se ekologové do nedávna viděli, že nahradí
naftu? Myslíte si, že to zemědělci dělají je tak z
plezíru, aby ničili půdu? Odkud mají brát hnůj, když
nemají odbyt na domácí zvířata? Proč jim stát dává
dotace na stavbu bioplynek, ale nikoliv na stavbu
vlastních jatek na zpracování masa a oni musí živý
dobytek vyvážet zpracovat do zahraničí, odkud se
maso vrací zabalené v plastech? Podmínky jim totiž
nastavuje stát, EU a jejich ekonesmysly, které tu
přírodu ve skutečnosti ničí. To mají kvůli dostatku
hnoje chovat dobytek a ten nechat spálit v kafilérii?
Mějte proboha rozum, oni jsou ti prví, kteří tu
doplácejí na ekonesmysly pocházející z EU a našich
politiků. Víte já mám funkční drenáže staré 110 let
na jedné ze dvou totálně stejných zahrad. Na té
s drenáží pěstuji všechno možné s velkými úspěchy
a z té druhé jsem vytvořil les a víte proč? Když
vám na ni shnijí po letní bouřce brambory a nebo
vám vítr vyvrátí podmočenou kukuřici v době květu,
tak pochopíte, proč má ta prvá zahrada drenáže.
Takže je mám ucpat, abych nebyl trestán takovými
jako vy? Víte znám mnoho chytrolínů, ale diktátoři
jsou ti nejhorší ze všech. Trestat lidi za to, že
se snaží něco pěstovat i za pomocí drenáží ,zavání
přímo fanatismem bez špetky rozumu. Pokud hospodaříte
bez dotací, tak prozraďte odkud dotujete to EKO a
BIO zemědělství? Kamarád to taky do své smrti dělal
tak, že pracoval ve státní správě a ze mzdy dotoval
své EKO a BIO hospodaření. Utekla mu žena, dcera a
zůstal sám na svém polorozpadlém statku, kde stále
zarputile hospodařil EKO a BIO. Vše totiž utrácel
ve svém ztrátovém hospodaření, které mu generovalo
pouze ztráty. Podobně na tom jsou i ti, které živí
POUZE to zemědělství a nebýt dotací, tak skončí.
Deformace společného trhu národními dotacemi a taky
bezcelní dovozy ze zemí, kde nejsou zemědělci
sešněrování EKOnesmysly z EU, jim nedává jinou
možnost, než s těmi dotacemi počítat při podnikání.
Uvažujte logicky, zda může konkurovat bez dotací
zemědělec přinucený rozdělit 100 ha pole na pět
dílů, když v USA, Kanadě, Rusku a na Ukrajině jsou
lány 500 a více hektarů? Jen náklady na palivo jsou diametrálně jiné a co teprve využití strojů, kdy
u těch malých ty stroje zahálí a pouze stárnou!
Uvažujte prosím hlavou a nečtěte ty EKO příručky!
Vypadáte pak poněkud naivně!
Radek
28.2.2024 14:37 Reaguje na Břetislav MachačekNikdy nepochopím jak může někdo dělat v dnešní době meliorace , ten les jste tam zasadil proč, kvůli olsovemu dřevu , mohl jste nechat mokřad ,příroda by se postarala sama kousek země nemůže nikoho položit a nebo snad dohnat je krachu . Málem bych zapomněla, v Rusku tam mají vše veliké :-)
pavel peregrin
28.2.2024 14:38 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
28.2.2024 18:12 Reaguje na pavel peregrinvůbec nepůjde. Pokud budeme mít za co, tak
vše dovezeme odjinud a budeme se kochat
pralesy a ladem ležícími poli. To je vysněný
ráj zelených bez práce s pouhým přihlížením,
co si tu udělá příroda sama. "Samo" bude
vše růst, množit se, samoregulovat a taky
hynout do úplného vymizení. Ano i taková
je příroda a je jí jedno, že to nebude ani
k prospěchu člověka a zvířat.
pavel peregrin
28.2.2024 14:34 Reaguje na RadekRadek
28.2.2024 12:14 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
28.2.2024 14:36 Reaguje na RadekRadek
28.2.2024 14:55 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
28.2.2024 18:21 Reaguje na Radekdiskutovat. Mí předci by naopak někoho, kdo
nechce být v lese a v zemědělství ziskový
tím bičem vyhnali z domu. To není podnikání,
to je plýtvání se zdroji, které nám příroda
nabízí!
Radek
28.2.2024 19:05 Reaguje na Břetislav Machačekpavel peregrin
29.2.2024 19:57 Reaguje na RadekHonza Honza
29.2.2024 06:59Ale každý (i vy p. Macháčku!) musíte vidět, že příroda se mění, není sníh v únoru ani na horách, ubývá voda ve studních, musím tedy něco dělat, ne se radovat z meliorací. Pak se stane, že dojde voda úplně a nebudu mít nic!
Meliorace právě stáhly vodu z míst, které měly být zamokřené, kde měly vznikat po větších deštích mokřiny, tam se vůbec nemělo hospodařit, voda tam měla zůstat. Zásah člověka byl umělý, tak jako umělé je hnojení umělými hnojivy- přehnojení dusíkem, málo organiky v půdě, pesticidy- i v potravinách, plasty - jsou všude. Vidím, že plasty jsou všude, musím je tedy omezovat, ne se radovat, že s nimi je to levnější! Vidím, že ve studni ubývá voda, nemohu chtít meliorace! Voda ve studni je důležitější než kus nezamokřeného pole!
pavel peregrin
29.2.2024 19:53 Reaguje na Honza HonzaŠkoda, že vám to nemůžu ukázat, jak to funguje prakticky, protože byste se divil, že v tom poli vůbec žádná voda neubyla, ani v té povrchové vrstvě, ale pouze byla snížena pod zónu kořenění.
Honza Honza
29.2.2024 10:47Mělo by to být poučení pro všechny, abychom v honbě za ziskem takhle nedopadli!!