Karel Zvářal: Architektonické pasti – ptákům nebezpečné sklo a nádrže

Zrcadlové stěny budov vyvolávají u ptáků dojem volného prostoru – … a přináší smrt

Zdroj | Mapy.cz

Tři druhy sýkor zabité na stěně „úchvatné“ budovy odrážející oblohu.

Foto | Petr Jeziorski

Bez skleněných okenních tabulí se zajisté neobejdeme. Pokud máme v bytovém okně záclony nebo žaluzie, je to dostatečná ochrana proti nárazu ptáků do skla. Do takového okna narazí pták jen zcela výjimečně, a to například vlivem dezorientace při divoké honičce s krahujcem. Zahraniční nález kroužkovaného ptáka s hlášením: collision with building (náraz do budovy), je většinou po nárazu nikoliv do betonu, cihly či dřeva, ale celoplošných zrcadlových stěn, kde odraz oblohy vytváří ptákům iluzi, že letí do volného prostoru.

Jedny z mnoha ptačích kadaverů ležících pod všudypřítomným sklem (prosklená zastávka s dvěma siluetami krahujce!).

Foto | Petr Jeziorski

Žel, efektní přelud má člověčenstvo ohromit krásou, přináší však hloupou smrt často desítkám ptáků za den, zvláště když taková budova je na trase tahového koridoru, například vedle parku v nivě řeky. Celá hejna migrujících sýkor tak padají pod nohy kolemjdoucích, kteří mrtvolky lhostejně překračují. „Moderní“ nákupní centrum v Ostravě je jedním z takových nešťastných příkladů. Ano, obří zrcadlo je na pohled působivé, ale tragické ve svých následcích.

Pod neviditelnou protihlukovou stěnou lze nalézt nejen kvanta pěvců, ale např. i bažanta, dravce či sovu.

Zdroj | Karel Zvářal

Podobně nebezpečné jsou i po obou stranách prosklené spojovací chodby mezi budovami či celoskleněné verandy, které ptákům vytváří představu volného koridoru. Žel, až tvrdý smrtící náraz do skla vyvede ptáky z jejich osudového omylu. I přes množství mrtvolek pod okny nejsou někteří správci budov ochotni problém řešit, tj. opatřit okna alespoň řídkými záclonami z jedné strany.

Po polepení mřížkovanou fólií již u zastávky žádní zabití ptáci nejsou.

Zdroj | Karel Zvářal

A co teprve takové euro zastávky z čirého skla nebo stejně prosklené protihlukové stěny ! To je teprve nadělení! Co by na to páni architekti a zodpovědní schvalující úředníci řekli, kdyby jim někdo do cesty postavil silné tabule čirého skla? Při chůzi by ten náraz asi rozchodili, při kondičním běhu nebo jízdě na kole by dopadli už mnohem hůře, a sjezd na lyžích bez přílby proti tabuli skla raději nedomýšlet… Takovou rychlostí (padesátkou) totiž ptáci běžně létají! A přitom to chce tak málo – čiré sklo polepit mřížkovanou fólií.

Do venkovního prostoru čiré sklo nepatří!

Zdroj | Karel Zvářal

Prosklít si domácí interiéry mohou příznivci neviditelných stěn do sytosti, ale do venkovního prostoru tento materiál prostě nepatří (foto 6). I zde by mělo platit: práva jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Ostatní živé tvory, s nimiž sdílíme tuto planetu, jsme v posledních dekádách totiž jaksi přestali brát na vědomí. A novodobé hromadné vymírání druhů, respektive jejich drastický úbytek, není jen v důsledku devastace deštných pralesů či naší dříve pestré krajiny v rámci agrobyznysu. Také necitlivé až arogantní používání skla v obytné zástavbě má svůj díl viny na úbytku ptáků.

Matná hladina jímek (s hmyzem!) by měla zakryta sítí povinně!

Zdroj | Karel Zvářal

Tito noční ptáci hnízdí často v objektech zemědělských farem, kde nacházejí relativní klid, vhodné hnízdní úkryty a blízkou potravní nabídku. Bohužel, často také i svůj tragický konec v otevřených nádržích, které na první pohled ani nádrž nepřipomínají. Hladina s močůvkou (foto 7) či technologickou vodou je často pokryta řasou nebo pěnou. Pokud na ni pták přistává jako na pevnou plochu, po okamžitém smočení peří není schopen vzlétnout a kolmé stěny nádrží vylučují sebemenší šanci na záchranu. Kadavery se tam poměrně rychle potopí a podlehnou rozkladným procesům.

Šedý beton, šedá pěna – dokonalá vodní past.

Zdroj | Karel Zvářal

Při jednáních s majiteli farem, kde vzácné sovičky hnízdily a beze stop zmizely, bylo ochranáři řečeno: „Budky si tu nechej, ale víc po mě nechtěj!“ A nazlobený pohled či arogantní úsměv by asi každého odradil od další snahy věc řešit. Minimální náklady na zakrytí nádrže sítí jsou pro tyto osoby spíše psychologický než finanční problém. Zábradlí nebo cedulka Zákaz vstupu jsou jen nedostatečným alibi. Měla by zde nastoupit autorita státu s přísnější bezpečnostní normou.

Jsme-li schopni chránit zdraví dětí před návštěvou psů a koček na pískovišti použitím ochranné sítě, proč to nedokážeme v případě „pouhých“ ptáků? Podobně by se měly zakrývat plachtou i moderní bazény u každé vily, chybí k tomu však elementární uvědomění nebezpečí (nejen pro děti) a vůle pomoci přírodě.

Pískoviště pro děti zakrýt sítí dovedeme a chráníme tak jejich zdraví.

Zdroj | Karel Zvářal

V rámci projektu Dešťovka by se měly všechny nádrže na vodu opatřit víkem nebo sítem, neboť některé bečky, kterých jsou u nás řádově minimálně stovky tisíc, vytvářejí dokonalou iluzi pevného povrchu. Pokud tam spadne brouk či můra, pták snažící se hmyz ulovit, skončí lapen ve vodní pasti. A nejsou to jen nádrže na záchyt vody. V jedné bečce na hašení vápna skončili hned tři mladí sýčci, to však bylo v sedmdesátých letech, kdy hnízdili ještě běžně i v podkroví novostaveb či klasických vesnických domů. A podobných případů bylo zajisté více.

Zahradní bazén zakrytý plachtou kvůli bezpečí dětí i zachycení nečistot.

Zdroj | Karel Zvářal

Vzdělaného a kulturního člověka nehodnotím podle množství titulů před a za jménem, ani podle počtu navštívených divadelních představení. Poznám ho podle toho, jak je ochoten naslouchat cizím názorům a akceptovat věcné připomínky. Jejich řešení je nejen v zájmu „ničí“ přírody, ale i jeho samotného, jakožto příslušníka kulturně vyspělého národa, i když si to on – ke své škodě - zatím neuvědomuje. Bohužel, tito „vysoce postavení“ lidé uvažují zcela jinak, protože empatie se nenosí a peníze jsou až na prvním místě.

Hladina bečky (s „maskovanou“ vodou) by měla být zakryta víkem nebo králičím pletivem automaticky.

Zdroj | Karel Zvářal

A potom tu máme miliony řadových občanů, kteří mohou svým lidským a odpovědným přístupem napomoci řešení popsaných problémů. Když každý udělá něco pozitivního ve vztahu k eliminaci architektonických pastí, bude to na početnosti našich opeřenců znát.