https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-architektonicke-pasti-ptakum-nebezpecne-sklo-a-nadrze
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Architektonické pasti – ptákům nebezpečné sklo a nádrže

17.9.2020
Zrcadlové stěny budov vyvolávají u ptáků dojem volného prostoru – … a přináší smrt
Zrcadlové stěny budov vyvolávají u ptáků dojem volného prostoru – … a přináší smrt
Zdroj | Mapy.cz
Ptáci v antropogenní krajině hynou nejen ve svislých hladkých šachtách. Značné množství ptáků umírá po nárazu do skla nebo se utopí v nádrži. Přitom jsou to ztráty naprosto zbytečné, kterým by šlo – při dostatečném vzdělání architektů a uvědomělosti dozorujících úředníků či občanů - předcházet. Přestože se o tomto problémů ví minimálně padesát let, stále jsme svědky opakujících se prohřešků proti přírodě a nic nedbáme na životy ptačích obyvatel měst a obcí. Novodobá architektonická „glassmania“ a výskyt odkrytých nádrží všeho druhu, včetně beček s vodou na závlahu, je jednou z hlavních příčin úbytku ptactva v urbánní krajině.
 

Tři druhy sýkor zabité na stěně „úchvatné“ budovy odrážející oblohu.
Tři druhy sýkor zabité na stěně „úchvatné“ budovy odrážející oblohu.
Foto | Petr Jeziorski

Bez skleněných okenních tabulí se zajisté neobejdeme. Pokud máme v bytovém okně záclony nebo žaluzie, je to dostatečná ochrana proti nárazu ptáků do skla. Do takového okna narazí pták jen zcela výjimečně, a to například vlivem dezorientace při divoké honičce s krahujcem. Zahraniční nález kroužkovaného ptáka s hlášením: collision with building (náraz do budovy), je většinou po nárazu nikoliv do betonu, cihly či dřeva, ale celoplošných zrcadlových stěn, kde odraz oblohy vytváří ptákům iluzi, že letí do volného prostoru.

Jedny z mnoha ptačích kadaverů ležících pod všudypřítomným sklem (prosklená zastávka s dvěma siluetami krahujce!).
Jedny z mnoha ptačích kadaverů ležících pod všudypřítomným sklem (prosklená zastávka s dvěma siluetami krahujce!).
Foto | Petr Jeziorski

Žel, efektní přelud má člověčenstvo ohromit krásou, přináší však hloupou smrt často desítkám ptáků za den, zvláště když taková budova je na trase tahového koridoru, například vedle parku v nivě řeky. Celá hejna migrujících sýkor tak padají pod nohy kolemjdoucích, kteří mrtvolky lhostejně překračují. „Moderní“ nákupní centrum v Ostravě je jedním z takových nešťastných příkladů. Ano, obří zrcadlo je na pohled působivé, ale tragické ve svých následcích.

Pod neviditelnou protihlukovou stěnou lze nalézt nejen kvanta pěvců, ale např. i bažanta, dravce či sovu.
Pod neviditelnou protihlukovou stěnou lze nalézt nejen kvanta pěvců, ale např. i bažanta, dravce či sovu.
Zdroj | Karel Zvářal

Podobně nebezpečné jsou i po obou stranách prosklené spojovací chodby mezi budovami či celoskleněné verandy, které ptákům vytváří představu volného koridoru. Žel, až tvrdý smrtící náraz do skla vyvede ptáky z jejich osudového omylu. I přes množství mrtvolek pod okny nejsou někteří správci budov ochotni problém řešit, tj. opatřit okna alespoň řídkými záclonami z jedné strany.

Po polepení mřížkovanou fólií již u zastávky žádní zabití ptáci nejsou.
Po polepení mřížkovanou fólií již u zastávky žádní zabití ptáci nejsou.
Zdroj | Karel Zvářal

A co teprve takové euro zastávky z čirého skla nebo stejně prosklené protihlukové stěny ! To je teprve nadělení! Co by na to páni architekti a zodpovědní schvalující úředníci řekli, kdyby jim někdo do cesty postavil silné tabule čirého skla? Při chůzi by ten náraz asi rozchodili, při kondičním běhu nebo jízdě na kole by dopadli už mnohem hůře, a sjezd na lyžích bez přílby proti tabuli skla raději nedomýšlet… Takovou rychlostí (padesátkou) totiž ptáci běžně létají! A přitom to chce tak málo – čiré sklo polepit mřížkovanou fólií.

Do venkovního prostoru čiré sklo nepatří!
Do venkovního prostoru čiré sklo nepatří!
Zdroj | Karel Zvářal

Prosklít si domácí interiéry mohou příznivci neviditelných stěn do sytosti, ale do venkovního prostoru tento materiál prostě nepatří (foto 6). I zde by mělo platit: práva jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Ostatní živé tvory, s nimiž sdílíme tuto planetu, jsme v posledních dekádách totiž jaksi přestali brát na vědomí. A novodobé hromadné vymírání druhů, respektive jejich drastický úbytek, není jen v důsledku devastace deštných pralesů či naší dříve pestré krajiny v rámci agrobyznysu. Také necitlivé až arogantní používání skla v obytné zástavbě má svůj díl viny na úbytku ptáků.

A není to jen sklo, na němž končí životy našich opeřenců. Otevřené nádrže na záchyt dešťové vody, bazény, olejové vany, nádrže na melasu, jímky na močůvku aj. způsobují smrt mnoha druhů ptáků. V oleji či melase jsou těla ptáků zakonzervována, takže i po delší době jsou k poznání a jde udělat jakási statistika. Nejsou výjimkou počty v řádu mnoha desítek, přičemž některé druhy patří mezi kriticky ohrožené, tj. např. sýček a sova pálená.

Matná hladina jímek (s hmyzem!) by měla zakryta sítí povinně!
Matná hladina jímek (s hmyzem!) by měla zakryta sítí povinně!
Zdroj | Karel Zvářal

Tito noční ptáci hnízdí často v objektech zemědělských farem, kde nacházejí relativní klid, vhodné hnízdní úkryty a blízkou potravní nabídku. Bohužel, často také i svůj tragický konec v otevřených nádržích, které na první pohled ani nádrž nepřipomínají. Hladina s močůvkou (foto 7) či technologickou vodou je často pokryta řasou nebo pěnou. Pokud na ni pták přistává jako na pevnou plochu, po okamžitém smočení peří není schopen vzlétnout a kolmé stěny nádrží vylučují sebemenší šanci na záchranu. Kadavery se tam poměrně rychle potopí a podlehnou rozkladným procesům.

Šedý beton, šedá pěna – dokonalá vodní past.
Šedý beton, šedá pěna – dokonalá vodní past.
Zdroj | Karel Zvářal

Při jednáních s majiteli farem, kde vzácné sovičky hnízdily a beze stop zmizely, bylo ochranáři řečeno: „Budky si tu nechej, ale víc po mě nechtěj!“ A nazlobený pohled či arogantní úsměv by asi každého odradil od další snahy věc řešit. Minimální náklady na zakrytí nádrže sítí jsou pro tyto osoby spíše psychologický než finanční problém. Zábradlí nebo cedulka Zákaz vstupu jsou jen nedostatečným alibi. Měla by zde nastoupit autorita státu s přísnější bezpečnostní normou.

Jsme-li schopni chránit zdraví dětí před návštěvou psů a koček na pískovišti použitím ochranné sítě, proč to nedokážeme v případě „pouhých“ ptáků? Podobně by se měly zakrývat plachtou i moderní bazény u každé vily, chybí k tomu však elementární uvědomění nebezpečí (nejen pro děti) a vůle pomoci přírodě.

Pískoviště pro děti zakrýt sítí dovedeme a chráníme tak jejich zdraví.
Pískoviště pro děti zakrýt sítí dovedeme a chráníme tak jejich zdraví.
Zdroj | Karel Zvářal

V rámci projektu Dešťovka by se měly všechny nádrže na vodu opatřit víkem nebo sítem, neboť některé bečky, kterých jsou u nás řádově minimálně stovky tisíc, vytvářejí dokonalou iluzi pevného povrchu. Pokud tam spadne brouk či můra, pták snažící se hmyz ulovit, skončí lapen ve vodní pasti. A nejsou to jen nádrže na záchyt vody. V jedné bečce na hašení vápna skončili hned tři mladí sýčci, to však bylo v sedmdesátých letech, kdy hnízdili ještě běžně i v podkroví novostaveb či klasických vesnických domů. A podobných případů bylo zajisté více.

Zahradní bazén zakrytý plachtou kvůli bezpečí dětí i zachycení nečistot.
Zahradní bazén zakrytý plachtou kvůli bezpečí dětí i zachycení nečistot.
Zdroj | Karel Zvářal

Vzdělaného a kulturního člověka nehodnotím podle množství titulů před a za jménem, ani podle počtu navštívených divadelních představení. Poznám ho podle toho, jak je ochoten naslouchat cizím názorům a akceptovat věcné připomínky. Jejich řešení je nejen v zájmu „ničí“ přírody, ale i jeho samotného, jakožto příslušníka kulturně vyspělého národa, i když si to on – ke své škodě - zatím neuvědomuje. Bohužel, tito „vysoce postavení“ lidé uvažují zcela jinak, protože empatie se nenosí a peníze jsou až na prvním místě.

Hladina bečky (s „maskovanou“ vodou) by měla být zakryta víkem nebo králičím pletivem automaticky.
Hladina bečky (s „maskovanou“ vodou) by měla být zakryta víkem nebo králičím pletivem automaticky.
Zdroj | Karel Zvářal

A potom tu máme miliony řadových občanů, kteří mohou svým lidským a odpovědným přístupem napomoci řešení popsaných problémů. Když každý udělá něco pozitivního ve vztahu k eliminaci architektonických pastí, bude to na početnosti našich opeřenců znát.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

17.9.2020 09:28
Děkuji za obsáhlý článek. Myslím, že by nebylo marné to i zkratkovitě
shrnout do nějakého desatera a prostřednictvím Min.ŽP zveřejnit i v TV.
TV je mocný nástroj propagandy a pokud se tváří veřejnoprávně, tak by
to nemělo být považováno jako reklama, ale jako apel na celý národ.
Osvěta na tomto poli mnoha lidem chybí a páchají tyto činy mnohdy
nevědomě. Tak by si to uvědomili a snad by se to snažili i eliminovat.
Já sudy na vodu zakrývám celokovovým poklopem s dírou na okapovou
rouru. V okapu do svodu mám pletivo,aby při náhodném pádu pták nesklouzl
okapovou rourou do nádrže a nebo do kanalizace. Bohužel přinutit k tomu
jiné je těžké, ale patřičně nafilmovaný sugestivní šot by vykonal mnohé.
My, co máme k přírodě blíže, než většina populace, to víme, ale těm druhým
je dobré to ukázat. No a architektům by to měl přímo nařídit zákon, aby
takové budovy nevyhrávaly soutěže pouze pro svoji originalitu a slávu.
Přeji méně smutná setkání s ptáky a jinými živými tvory.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.9.2020 12:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji za reakci, ale tato problematika se týká i Vás, jako včelaře. Asi před pěti lety jsem na návštěvě u známého viděl v bazénu plavat desítky, možná až 200 včel, jiný hmyz tam nebyl. Když jsem se udiven ptal domácích, kdo ze sousedů chová včely - prý nikdo... Takže odkud byly a proč létaly za vodou právě tam, kde končily chyceny ve vodní pasti, to opravdu nechápu. Proto si myslím, že to může být obecný jev a podstatná část včelstev takto hloupě končí.

S tou TV to můžete proto zkusit i sám, mě stačí síla psaného slova. A včelaři jsou dosti silná lobby, která tyto věci může ovlivnit více než ptáčkaři. Tyto změny jsou běh na dlouhou trať, protože v švejkostánu, kde "když nejde o život...", to trvá celou věčnost, než se klopotně dopracujeme ke kýženému výsledku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.9.2020 18:33 Reaguje na Karel Zvářal
Včelař může utopení včel předcházet tím, že jim u včelína
zřídí napajedlo a pro větší atraktivitu vodu včelám lehce
osolí. Ony považme mimo glycidů potřebují i sůl. Proto třeba
včely od Biovčelaře pijí z kaluží kolem cest ošetřovaných v zimě solí a nebo chodí na vodu do kaluží kolem venkovních hnojišť. Ta bazénová voda je láká možná i tou chemií na
ošetření vody, ale kdoví proč. Ale máte v tom pravdu, že
lidé bazény nezakrývají a raději vylovují uhynulý hmyz síťkami. Ono stačí nechat na hladině hmyzu i prkýnko
a ony budou pít z něho. No a do TV by to chtělo dát
prostřednictvím spolkového vedení. Jít tam jako osoba,
tak se asi s námi bavit ani nebudou. Navíc to není
žádná senzace a je to kritika jak jednotlivců, tak
i velkopodnikatelů, či státu. Ohledně včel se o to
přes náš spolek pokusím, ale jak popisuji, tak dobrý
včelař tomu umí předejít. Ony raději berou vodu u včelína, než by pro ni létaly dál. Umírají tak hlavně včely těch
včelařů, kteří o ně moc nedbají.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.9.2020 18:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Chodím v tyto dny čistit ptačí budky na pasekách, kde včelstev je vcelku dosti k vidění. Děda byl včelař, a kdybych nedělal ptáky, asi bych táké včelařil. No a včera koukám, pěkně naskládané úly, asi 30, ale obcházel jsem to a voda nikde... Takže názor na to mám takový, že to páni podceňují ("Ony si najdou..."), ale pak to končí kluzkou umělohmotnou stěnou bazénu, kde dopadnou jako vosy v kelímku s limonádou...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.9.2020 08:50 Reaguje na Karel Zvářal
Na lesních stanovištích a v době, kdy už bývá hodně
rosy dokonce ve stínu celý den, tak ty napáječky
nejsou zase až tak nutné. Jinak postřiky ulpělé
na rostlinách ve formě kapek včelám připomínají
rosu a tak je jejich příjem příčinou mnoha otrav.
Tak si otrávil svoje včely jeden náš včelař, když
použil na buřeň Roundup a včely ho konzumovaly jako
rosu. Chtěl obvinit zemědělce, ale po mém dotazu,
proč mu zežloutla tráva, mi řekl o tom postřiku. Řekl jsem mu, že obvinit může tak leda sebe.
V tom lese je určitě i nějaký potůček, mokřad či rybníček a to je pro včely dostatečný zdroj vody. Takže toho včelaře bych neodsuzoval. Ono to platí hlavně o včelařích ve městech a v centrech vesnic, kde včely preferují nejen blízkost napájedla, ale i nepochopitelně právě ty chemické mixy v bazénech. Prostě si vybírají co jim chutná a co zřejmě potřebují. Nyní jsou napáječky vzhledem k ranním rose a poklesu v plodování celkem zbytečné. Včely je nejvíce potřebují v horkých letních dnech, kdy jim nestačí ani ta voda obsažená v nektaru. Takže to panu včelaři tolerujte, asi má zjištěno, že
mají v okolí zdroje vody a jeho napáječku možná
ani nevyužívaly. U mne to je podobné. Jeden rok to na napáječce hučí a druhý rok zeje prázdnotou. Příroda je nádherná v tom, že nás celoživotně překvapuje a mění svá pravidla za pochodu. No a včelař se učí celý život a ten co řekne, že už ví vše je hloupý, protože příště může být vše jinak.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

18.9.2020 09:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Jen doplním.Ony ty včely potřebujou vodu celej rok.A kupodivu i z jara, když je ještě vlhko.Je fakt, že na napáječce u včelnice není ani jedna a kilometr vzdálené "traktorové"kaluže jsou po okrajích lemovány kobercem včelek.Nechcu každou včelu kroužkovat, abych viděl kam lítá pro vodu, ale ...Mám včely jak v lese v honitbě, tak za domem.V tom největším hicu jsem jim vykopal kubíkové jezírko, osázel ho,říkal jsem si,že nemusejí tahat vodu daleko:-).Jezírko je prázdné a lítaj o 20 m dál, kde mám pískovcovej žlab s vodou a kamenama jako koupačku pro ptáky...Břeťo, jinak letos víc než kdy jindy platí, že včelař se učí celý život.:-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.9.2020 18:39 Reaguje na Tomáš Holíček
Já to jen mysle s tou vodou tak, že ji nyní snáze získají z rosy a pokud včelař používá strůpkové fólie, tak si ji čerpají celoročně z vlastních zdrojů jako recyklát. Jinak je pravda o tom letošním
roce a o tom učení. Nesledovat vývoj počasí a vytočit, tak bych opravdu
musel krmit. Měly po dvou mednících
a zůstalo po jednom. Ti co vytočili a nekrmili, tak už teď pláčou nad sílou
včelstev. Chamtivost některých nezná
mezí a jsou si schopni zlikvidovat včelstva,jen aby měli medu jako každý rok. No a o těch krmičích, kteří točí
i pětkrát, už raději pomlčím. Lidé se zvrhli a záměrně o nich nepíšu jako o včelařích.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.9.2020 09:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Úly jsou na kopci, a nevím, jak jim jde chlórovaná voda... Vídám včely pít i z těch rezavých beček, tam se udrží. Po těch snobských bazenech systematicky nechodím, to byla tehdy náhoda, ale na stěně žádná, všechny ve vodě...
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

18.9.2020 09:26 Reaguje na Karel Zvářal
No ta chlorovaná voda jim prostě jede, Bůh ví čím to je.Ale nezakrytej bazén je prostě průser.A přitom stačí tak málo.Je to jen o tom, aby si to každej majitel uvědomil....
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

18.9.2020 08:40 Reaguje na Karel Zvářal
Karle, ta myšlenka s medializací vaší práce a hlavně myšlenka osvěty není až tak od věci.Pokud byste chtěl,můžu Vám s tím pomoct.Když tak se ozvěte na:tomas.holicek@seznam.cz .Jisté možnosti by byly.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.9.2020 09:21 Reaguje na Tomáš Holíček
Děkuji za konstruktivní ohlas, ozvu se.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.9.2020 17:24
A trochu bych se dovolil ohradit (ač to slovo jako zootechnik nemám rád-), že článek je spíše obsažný než obsáhlý. Některé příspěvky jsou čtyř až pětinásobného rozsahu (textu), a takové jsou opravdu obsáhlé. Proto tam cpu tolik fotek, aby to pochopil i analfabet bez únavného čtení technických popisů. Držím se hesla, že lépe jednou vidět, než desetkrát slyšet (číst). Chápu, že kdybych psal o modré pilulce bojující proti určité nedostatečnosti, vzbudilo by to větší zájem. Ale i tak jsem redakci vděčný za možnost říct k zanedbávanému problému svůj názor.
Odpovědět

Jirka Černý

17.9.2020 18:34
Pro mne takřka neznámý problém, takže jen jeden postřeh, viděl jsem na principu vodní hladiny na které plave něco co na podled vypadá jako zemina docela dost účinnou past na myši, takže problém to jistě je.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.9.2020 19:00 Reaguje na Jirka Černý
Není asi žádným tajemstvím, že pro početnou část populace je pták trochu jiná myš (vosa či veš), a podle toho se k nim chovají. Takže mám často podezření, že sklo či nádoby nejsou náhoda...
Odpovědět

Jirka Černý

17.9.2020 20:15 Reaguje na Karel Zvářal
Já bych takový závěr nedělal, lidi v zimě necpou krmítka z lhostejnosti k ptactvu. Prostě je to jen obyčejná nevědomost. Tyhle souvislosti každému nedojdou. Nejlepší příklad jsou neoficiální výkrmny divokých kachen rohlíky a jiným pečivem, je to v každém městě a lidi jim to hází v domnění dobrého skutku. Začíná to už od školky, když jsem dětem vysvětloval že nemá smysl cpát trávu do prázdných šnečích ulit protože ten šnek už domu nepřijde aby si to snědl, bylo to v přímém rozporu s názorem učitelky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.9.2020 07:33 Reaguje na Jirka Černý
Otázku přikrmování ptáků sleduji dlouhodobě a věnují se mu nízké jednotky procent populace. Mnohem větší část populace nejenže nekrmí, ale na krmící píší stížnosti (vyhazování potravin pod okna, zaneřáděné parapety, ptáci ruší ranní spánek apod.). Proto některé výtvory imb. arch. hodnotím jako naschválničení, v čemž jim zdadně sekundují úředníci. A ano, většina pastí jsou chyby z neznalosti, ze kterých se ale jaksi nemíníme poučit...
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

18.9.2020 09:37 Reaguje na Karel Zvářal
Ta nevědomost a absence uvažování je často opravdu katastrofální.Lidi v dobré víře udělají krmítko pro ptáčky, ale umístí ho tak nešťastně, že ač krmí ptáčky, vykrmují spíše místní kočky, které si chodí do krmítka jako do špajzu...A to i ty čičinky mazlící domácí...Další past...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.9.2020 07:33 Reaguje na Jirka Černý
Otázku přikrmování ptáků sleduji dlouhodobě a věnují se mu nízké jednotky procent populace. Mnohem větší část populace nejenže nekrmí, ale na krmící píší stížnosti (vyhazování potravin pod okna, zaneřáděné parapety, ptáci ruší ranní spánek apod.). Proto některé výtvory imb. arch. hodnotím jako naschválničení, v čemž jim zdadně sekundují úředníci. A ano, většina pastí jsou chyby z neznalosti, ze kterých se ale jaksi nemíníme poučit...
Odpovědět
rl

rýpal lesní

6.10.2020 22:34 Reaguje na Karel Zvářal
Karle díky za článek i info v diskusi. Není to můj obor, tak aspoň trochu vím :-)

A k tomu přikrmování a stavu : Po dobu dobrých 45 let na sídlištním okně nebo na plotu pravidelně krmítko v poctivé výšce, v parku budka sýkorovník, přikrmování, vždy návštěv jako v přírodopisném filmu. Ale za posledních cca 20 let změna - úbytek znatelný, rok od roku. Nyní již dva roky nekrmím, prostě nelétalo se. V městě se podnikly "úspěšné" akce na zadláždění náměstí, vykácení stromů v ulicích ( převážně ovocné ), redukování křovin a zeleně, tzv. úprava zeleně v parku ( jediná bývalá souvislá zeleň v katastru ) a prořezání že je vidět přes celý park, nyní pokračuje kácení i v tzv. dolním parku ( lužní lesík u Moravy ). Dopad na ptactvo tragický - odhaduji minus 70% i více, zmizely druhy jako sovy, netopýři, zpěvné ptactvo, i bažanti, z savců redukce veverek, v rámci úbytku hmyzu i úkrytů. V posledních letech vlastně není krmit koho. A pokud jsem na to upozorňoval, radnice ( úřad 3 typu ! ) to měla na háku. ( ODS, KDU-ČSL, TOP09 ). V okolí krásné umělé povrchy sportovišť z dotací, okolo pahýly toho co dřív bylo stromy. V obci bydlí úředník odboru MŽP, bývalý místostarosta ( ODS ), je členem komise životního prostředí. Ano, "starají se", naposledy řešili pěstování a kastraci chovaných ( ne divokých ) koček.

Tento stát ( systém ) je divný. Nenechej se znechutit, i když to někdy šíleně demotivuje. Jsme zkrátka vychovaní ještě k poctivosti, přemýšlení, to se už moc nenosí. A lidstvo je hloupé z principu.
<rl>
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist