Kateřina Poledníková: Stutox – co na to sysel?
Jednoduchá fakta:
-
Povolení se týká rodenticidů (dnes zejména Stutox II) – rodenticid = přípravek (čti jed) určený k hubení hlodavců; nejedná se o prostředky, které by byly jedovaté jen pro hraboše; jsou jedovaté pro všechny savce či ptáky; jejich zaměření na hlodavce je dáno pouze velikostí/ tvarem a chutí/vůní, dávkou jedu a místem umístění
-
Sysel je také hlodavec; žije v zemědělské krajině, na loukách, ve stráních, při okrajích polí; jako hraboš se živí rostlinnou stravou, žere listy, stonky, kořínky, semínka i plody; sysel jako hraboš žije v norách
-
Jediný rozdíl z pohledu aplikace rodenticidů mezi syslem a hrabošem je velikost; sysel je větší – dospělí jedinci váží 250 až 400 g.
Tyto informace stačí k odpovědi na otázku Je Stutox nebezpečný syslům? Ano! Jakákoliv jeho aplikace tam, kde ještě sysli zbyli, znamená hubení nejen hrabošů, ale i syslů.
Většina zbytkových kolonií syslů u nás se naštěstí nachází v prostředí, kde přímá aplikace Stutoxu nehrozí – sportovní letiště, kempy, chráněné stepní rezervace.
Jsou tady ale dva problémy pro sysly:
Za prvé:
několik málo kolonií syslů se nachází jen v zemědělsky obhospodařované krajině (Hrušovany u Brna, Velké Pavlovice, Čejč, Újezd u Brna, Jaroslavice, Hnanice). Tam je proto nutné žádné rodenticidy nepoužívat!
Druhý problém:
Všechny současné kolonie syslů jsou velmi malé, izolované od dalších kolonií, často na jednom jasně definovaném pozemku. Takové kolonie jsou velmi zranitelné a jejich pravděpodobnost přežití není velká, což ukázaly i matematické analýzy životaschopností těchto populací. Zásadním úkolem pro zachování sysla obecného v České republice je propojení kolonií a vytvoření tzv. metapopulací. To ale znamená propojování zemědělskou krajinou, která bude nyní otrávená.
Například kolonie syslů na 7 ha letišti u obce Miroslav se díky úsilí místního aeroklubu a AOPK rozrůstá a v posledních letech mladí jedinci migrují do okolních vinic, sadů a polí. V okolí 3 km od hlavní zdrojové populace kolonie syslů se již usadily menší či větší skupinky syslů. Taková populace tvořená několika koloniemi na různých pozemcích a v různém prostředí má již násobně větší pravděpodobnost přežití. Zvýšenou aplikací rodenticidů se ale tento pozitivní vývoj zvrátí.
Otázka k zamyšlení:
Opravdu si můžeme myslet (jak tvrdí představitelé ÚKZÚZ), že používání rodenticidů (do nor, i plošně) nemá závažné důsledky na životní prostředí? Stačí se podívat na stav populací našich savců vázaných na zemědělskou krajinu: populace kriticky ohroženého sysla obecného se zachránily na bezpečných ostrovech typu letiště, golfové hřiště a kempy; stav populací křečka obecného je také velmi tristní a o tom, že tchoř stepní (znáte jej vůbec?) ještě u nás nevyhynul, svědčí pouze 1 až 2 záznamy ročně.
Současné nařízení znamená: výrazně zvýšené riziko otrav volně žijících živočichů; podle současného nařízení není možné, aby státní ochrana přírody nepovolila rozhoz tam, kde se nachází zvláště chráněné druhy živočichů; veřejnost se nemá jak dozvědět, kde a kdy se budou prostředky používat.
Co s tím?
Každý, kdo chce, může aspoň trochu pomoci!
Když budete mít podezření na otráveného živočicha, dejte vědět - nám, ČSO, ČIŽP.
Zjišťujte si, od koho kupujete potraviny, kdo a jak je vypěstoval. My všichni jsme ti, kdo od zemědělců kupujeme jejich produkty.
Myslivci, Vy jste jediní, kdo by se měl o aplikaci dopředu dozvědět. Dejte to vědět i ostatním.
Zemědělci, zvažte používání takových prostředků, i když Vám to státní orgány dovolují. Existují alternativy! Sypání jedů by měla být vždy až ta poslední možnost. A pokud je to nutné, spojte se s námi, ČSO či AOPK ČR a prodiskutujte, jací živočichové by tím byli na vašich pozemcích ohroženi a co se s tím dá dělat.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Karel Zvářal
15.9.2020 07:17Hunter
15.9.2020 07:44Milan Milan
15.9.2020 08:36pavel peregrin
15.9.2020 10:28J. Kloutvorová
15.9.2020 13:20regis24
16.9.2020 07:00Autorka je ředitelka a vědecká pracovnice obecně prospěšné společnosti ALKA Wildlife.
Ta stejná ředitelka, která se nestydí lhát na Facebooku a napadat myslivce, že zabíjejí chráněné vydry je teď vyzývá ke spolupráci?
Když to napíšu slušně - polibte si šos!
Břetislav Machaček
16.9.2020 18:31i sysly? Možná ale budete překvapeni z polámaných nohou koňů při propadu
do syslího skladiště. Kamarád tak přišel o koně a on sám už jezdí pouze
v bryčce. Po pádu má pochroumanou páteř a na sysly nemá dobré slovo. To
byl kdysi důvod k vyhubení zdivočelých králíků v Austrálii. Nejenže spásali
trávu určenou dobytku, tak si ještě dobytek lámal nohy v jejich norách.
Víte ono to není jenom tak ho prosazovat všude a pro jeho ochranu nepoužívat jedy proti hrabošům a obětovat úrodu. Paní ochranářka vidí pouze svého sysla, ovocnář své stromky,zemědělec zničenou úrodu a my ostatní bychom to měli vidět globálně. Tam, kde nikomu neškodí(polní letiště, trvale zatravněné plochy a ty Milovice, tak budiž). Nechtějme sysla vnutit všude a všem a pak s ním chránit i hraboše. Je to jako s vlky, mějme je v NP, ale jinde bohužel ne, abychom nemuseli oplocovat pastviny s ovcemi ploty jako v kriminálech a vypláceli náhrady za výkrm vlků domácími zvířaty. Bezzásahové zóny taky pouze v NP a jinde se o les řádně starat.
A to je tak se vším, co se prosazuje i za cenu sporů a zbytečných komplikací. Příroda tu nikdy nebude divočinou, ona nás musí všechny
uživit a tak i s tím syslem opatrně, aby nakonec měl vůbec kde žít.
Spíše ať se ochranářka zabývá proč jeho populace mnohdy klesá i tam,
kde býval nedávno hojný. On chutná i predátorům a o nich paní taktně
mlčí, protože možná fandí i jim.