https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/katerinan-polednikova-stutox-co-na-to-sysel
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kateřina Poledníková: Stutox – co na to sysel?

15.9.2020
Sysel je také hlodavec.
Sysel je také hlodavec.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Už rok probíhá mezi ochránci přírody a zemědělci boj o to, jak řešit vysoký výskyt hraboše polního v polních kulturách. Přes protesty ochránců přírody povolil 3. září 2020 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), po dohodě s Ministerstvem zemědělství, zvýšené použití rodenticidů v České republice. Na základě tohoto rozhodnutí jsou nyní povoleny zvýšené dávky rodenticidů i aplikace rozhozem (na základě rozhodnutí ÚKZÚZ pro konkrétní pozemky) . Proti plošnému rozhozu rodenticidů bojuje zejména Česká společnost ornitologická, nesouhlasí s tím také značná část české veřejnosti, která se obává zejména sekundárních otrav v přírodě venčených psů. Diskutován byl zejména vliv Stutoxu na ptáky (dravce, sovy, čápy) a zvěř (např. zajíce, bažanty) a domácí mazlíčky (psy, kočky). Pojďme se ale také zamyslet nad tím, co na to sysel?

 

Jednoduchá fakta:

  1. Povolení se týká rodenticidů (dnes zejména Stutox II) – rodenticid = přípravek (čti jed) určený k hubení hlodavců; nejedná se o prostředky, které by byly jedovaté jen pro hraboše; jsou jedovaté pro všechny savce či ptáky; jejich zaměření na hlodavce je dáno pouze velikostí/ tvarem a chutí/vůní, dávkou jedu a místem umístění

  2. Sysel je také hlodavec; žije v zemědělské krajině, na loukách, ve stráních, při okrajích polí; jako hraboš se živí rostlinnou stravou, žere listy, stonky, kořínky, semínka i plody; sysel jako hraboš žije v norách

  3. Jediný rozdíl z pohledu aplikace rodenticidů mezi syslem a hrabošem je velikost; sysel je větší – dospělí jedinci váží 250 až 400 g.

Tyto informace stačí k odpovědi na otázku Je Stutox nebezpečný syslům? Ano! Jakákoliv jeho aplikace tam, kde ještě sysli zbyli, znamená hubení nejen hrabošů, ale i syslů.

Většina zbytkových kolonií syslů u nás se naštěstí nachází v prostředí, kde přímá aplikace Stutoxu nehrozí – sportovní letiště, kempy, chráněné stepní rezervace.

Jsou tady ale dva problémy pro sysly:

Za prvé:

několik málo kolonií syslů se nachází jen v zemědělsky obhospodařované krajině (Hrušovany u Brna, Velké Pavlovice, Čejč, Újezd u Brna, Jaroslavice, Hnanice). Tam je proto nutné žádné rodenticidy nepoužívat!

Druhý problém:

Všechny současné kolonie syslů jsou velmi malé, izolované od dalších kolonií, často na jednom jasně definovaném pozemku. Takové kolonie jsou velmi zranitelné a jejich pravděpodobnost přežití není velká, což ukázaly i matematické analýzy životaschopností těchto populací. Zásadním úkolem pro zachování sysla obecného v České republice je propojení kolonií a vytvoření tzv. metapopulací. To ale znamená propojování zemědělskou krajinou, která bude nyní otrávená.

Například kolonie syslů na 7 ha letišti u obce Miroslav se díky úsilí místního aeroklubu a AOPK rozrůstá a v posledních letech mladí jedinci migrují do okolních vinic, sadů a polí. V okolí 3 km od hlavní zdrojové populace kolonie syslů se již usadily menší či větší skupinky syslů. Taková populace tvořená několika koloniemi na různých pozemcích a v různém prostředí má již násobně větší pravděpodobnost přežití. Zvýšenou aplikací rodenticidů se ale tento pozitivní vývoj zvrátí.

Otázka k zamyšlení:

Opravdu si můžeme myslet (jak tvrdí představitelé ÚKZÚZ), že používání rodenticidů (do nor, i plošně) nemá závažné důsledky na životní prostředí? Stačí se podívat na stav populací našich savců vázaných na zemědělskou krajinu: populace kriticky ohroženého sysla obecného se zachránily na bezpečných ostrovech typu letiště, golfové hřiště a kempy; stav populací křečka obecného je také velmi tristní a o tom, že tchoř stepní (znáte jej vůbec?) ještě u nás nevyhynul, svědčí pouze 1 až 2 záznamy ročně.

Současné nařízení znamená: výrazně zvýšené riziko otrav volně žijících živočichů; podle současného nařízení není možné, aby státní ochrana přírody nepovolila rozhoz tam, kde se nachází zvláště chráněné druhy živočichů; veřejnost se nemá jak dozvědět, kde a kdy se budou prostředky používat.

Co s tím?

Každý, kdo chce, může aspoň trochu pomoci!

Když budete mít podezření na otráveného živočicha, dejte vědět - nám, ČSO, ČIŽP.

Zjišťujte si, od koho kupujete potraviny, kdo a jak je vypěstoval. My všichni jsme ti, kdo od zemědělců kupujeme jejich produkty.

Myslivci, Vy jste jediní, kdo by se měl o aplikaci dopředu dozvědět. Dejte to vědět i ostatním.

Zemědělci, zvažte používání takových prostředků, i když Vám to státní orgány dovolují. Existují alternativy! Sypání jedů by měla být vždy až ta poslední možnost. A pokud je to nutné, spojte se s námi, ČSO či AOPK ČR a prodiskutujte, jací živočichové by tím byli na vašich pozemcích ohroženi a co se s tím dá dělat.


reklama

 
foto - Poledníková Kateřina
Kateřina Poledníková
Autorka je ředitelka a vědecká pracovnice obecně prospěšné společnosti ALKA Wildlife.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.9.2020 07:17
To propojování populací je pouze iluzorní, buďme rádi za současný stav. Transfer několika jedinců na vzdálenější lokality by měl bohatě postačovat, spíše bych sázel na jednání se zemědělci v místě výskytu.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.9.2020 07:44
Nevidím důvod, proč bych měl bonzovat zemědělce, kterému UKZUZ povolil aplikaci Stutoxu nějakým aktivistickým organizacím. Zemědělec je pro mě partner k jednání, s kterým musím řešit různé situace, antimyslivecké aktivistické organizace nikoliv.
Odpovědět
MM

Milan Milan

15.9.2020 08:36
Ochrana státem zavání vždy jenom množstvím pravidel a regulací,ideální jsou ještě pokuty. Ti tvořečkové přežívají v přírodě snad právě proto že o nich nikdo neví a nesnaží se je chránit. V týdnu jsem chtěl jít svého oblíbeného lesa na houby, přijedu tam po roce a ejhle les nikde, sem tam trčí nějaké kostra napůl uschlého stromu. Takhle může vypadat hospodaření a ochrana krajiny. Kam zmizelo co zde žilo a rostlo????
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.9.2020 10:28
Rozumný zemědělec v případě výskytu sysla na pozemku tohoto určitě trávit nebude. Není dobré vyrábět problémy tam, kde nejsou.
Odpovědět
J

J. Kloutvorová

15.9.2020 13:20
Víte, paní Poledníková, ono každá mince má dvě strany (navzdory fyzikálním zákonům, zdá se, někdy i víc :-)). A problémem je, že lidé Vašeho typu (vyhýbám se označení "ekologičtí aktivisté" - nechci být konfrontační ani urážející) vidí vždy právě jen tu jednu stranu a jeden problém, ale ne už ty ostatní. Vás trápí problém ohrožení syslů (čemuž rozumím), zemědělce zase trápí zničená úroda a ekonomické ztráty (koneckonců se tou zemědělskou produkcí živí). Sadaře trápí okousané stromky a poškozené výsadby, na které dostali k pokrytí části nákladů dotace a mají tedy podmínku sady vést v řádném stavu a plném počtu stromů se závazkem min. 10 let hospodaření, jinak jim hrozí sankce vrácení dotací (k tomu mají třeba ještě úvěry na pokrytí dalších investic potřebných k tomu, aby sad mohli provozovat). Zemědělské pracovníky, kteří přicházejí do bezprostředního kontaktu s kontaminovanými rostlinami, rostlinnými částmi či prachem (kontaminace trusem, močí hrabošů ap.) zase mohou mít oprávněné obavy z chorob, která tito hlodavci přenášejí nebo jsou významnými hostiteli přenašečů těchto onemocnění (leptospiróza, hantaviry, klíšťová encefalitida, tularémie, toxoplazmóza aj.). Jak vidíte jen z tohoto krátkého výčtu - na problematiku je třeba hledět z různých stanovisek a místo agrese hledat přijatelná kompromisní řešení. Z mého pohledu ÚKZÚZ se takové řešení snažil najít a aktuálně vyhlášené kontrolované a na krátkou dobu platnosti omezené opatření, takovým kompromisním řešením je.
Odpovědět
re

regis24

16.9.2020 07:00
Kateřina Poledníková
Autorka je ředitelka a vědecká pracovnice obecně prospěšné společnosti ALKA Wildlife.

Ta stejná ředitelka, která se nestydí lhát na Facebooku a napadat myslivce, že zabíjejí chráněné vydry je teď vyzývá ke spolupráci?
Když to napíšu slušně - polibte si šos!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.9.2020 18:31
V Milovicích je údajně pro všechny tvory ráj na zemi. Co tak vysadit tam
i sysly? Možná ale budete překvapeni z polámaných nohou koňů při propadu
do syslího skladiště. Kamarád tak přišel o koně a on sám už jezdí pouze
v bryčce. Po pádu má pochroumanou páteř a na sysly nemá dobré slovo. To
byl kdysi důvod k vyhubení zdivočelých králíků v Austrálii. Nejenže spásali
trávu určenou dobytku, tak si ještě dobytek lámal nohy v jejich norách.
Víte ono to není jenom tak ho prosazovat všude a pro jeho ochranu nepoužívat jedy proti hrabošům a obětovat úrodu. Paní ochranářka vidí pouze svého sysla, ovocnář své stromky,zemědělec zničenou úrodu a my ostatní bychom to měli vidět globálně. Tam, kde nikomu neškodí(polní letiště, trvale zatravněné plochy a ty Milovice, tak budiž). Nechtějme sysla vnutit všude a všem a pak s ním chránit i hraboše. Je to jako s vlky, mějme je v NP, ale jinde bohužel ne, abychom nemuseli oplocovat pastviny s ovcemi ploty jako v kriminálech a vypláceli náhrady za výkrm vlků domácími zvířaty. Bezzásahové zóny taky pouze v NP a jinde se o les řádně starat.
A to je tak se vším, co se prosazuje i za cenu sporů a zbytečných komplikací. Příroda tu nikdy nebude divočinou, ona nás musí všechny
uživit a tak i s tím syslem opatrně, aby nakonec měl vůbec kde žít.
Spíše ať se ochranářka zabývá proč jeho populace mnohdy klesá i tam,
kde býval nedávno hojný. On chutná i predátorům a o nich paní taktně
mlčí, protože možná fandí i jim.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist