Jak vydry s hlaváčem na Labi bojují

Hlaváč černoústý.

Foto | Viktor Vrbovský

Hlaváč černoústý je druh původní v povodí Černého, Kaspického a Azovského moře. S pomocí lodní dopravy se ale velmi rychle šíří po řekách celé Evropy. V řece Labi byl poprvé zaznamenán v Hamburku v roce 2008. První záznam o tomto druhu na Labi v České republice je z roku 2015 v blízkosti přístavu v Ústí nad Labem, v Sasku byl poprvé zaznamenán o rok později 2016 na Labi u obce Schmilka. Následnou populační explozi hlaváče v tomto úseku Labe dokládají ichtyologické průzkumy místních rybářů, Akademie věd a Jihočeské Univerzity.

V rámci mezinárodního projektu Lutra lutra v severních Čechách probíhá rozsáhlý výzkum týkající se vydry říční. Mimo jiné se odborníci také dívají na to, co vydry v této oblasti žerou. To se sleduje rozborem jejich trusu. „Prohlížel jsem vzorky trusu sesbíraného z dolního úseku řeky Bíliny. Ač je Bílina stále velmi znečištěná řeka, vydry ji využívají a žerou zde hlavně hrouzky, jelce, kapry a střevličky,“ začíná vysvětlovat Lukáš Poledník, zoolog ALKA Wildlife. „Byla to již trochu rutina, když jsem narazil na kost, která mi byla povědomá, ale již jsem ji dlouho neviděl. Kosti hlaváče černoústého totiž znám z rozborů potravy vyder z delty Dunaje v Rumunsku. Jsou velmi dobře identifikovatelné.“ Tento nález okamžitě vyvolal další terénní výzkum.

Zkoumané zbytky ryb. Tři větší kostičky v centru jsou kosti hlaváče černoústého (kost skřelová a horní a dolní čelist). Podle jejich tvaru se dá poznat, že jde o hlaváče, i jak velkého.

Foto | ALKA Wildlife

Vydry pomocí trusu značkují a dá se proto velmi dobře najít. Po pročištění vydá spoustu cenných informací.

Foto | ALKA Wildlife

Hlaváč černoústý není nová zajímavá rybka v řece Labi. Jedná se o invazní nepůvodní druh, který dokáže velmi rychle vytvořit početné populace v novém prostředí. Některé nepůvodní druhy rostlin a živočichů, které se vlivem člověka dostanou do nových oblastí, mohou velmi výrazně narušit křehké, evolucí dlouhodobě vytvářené vazby a celý ekosystém nabourat. Transport druhů a následné invaze jsou v současnosti velkým problémem ochrany přírody. Co s hlaváčem? Při takové silné expanzi se toho asi mnoho dělat nedá. Zdá se, že ale máme pomocníka ve vydře. Vydra říční je predátor zaměřený na ryby. Obecně se dá říci, že konzumuje všechny druhy ryb a to většinou v množství, které se v prostředí nachází. Upřednostňuje ale ryby, které se drží u dna, mezi kameny, pod kořeny, kde kořist vyhledává s pomocí hmatových fousů a tlapami. Hlaváč černoústý se nejvíce drží v kamenných záhozech při březích, a tam jej vydry snadno najdou. Jak lze vysvětlit enormní podíl hlaváče v potravě vyder na Labi? Buďto hlaváč v Labi výrazně potlačil původní druhy ryb, nebo se vydry velmi rychle přizpůsobily na nový zdroj potravy a na malé hlaváče se zaměřují a ostatní druhy ryb neloví. Důležité bude sledovat další vývoj.

„Jde o nový druh pro Ústecký region. Bohužel problematický. Vývoj populace hlaváče v řece Labi bude důležité sledovat i z toho důvodu, že k invazi dochází v úseku Labe, kde si řeka zachovala původní směr toku, jedná se o jeden z posledních zbytků velkého toku v relativně přirozeném stavu s velkou druhovou pestrostí. Proto se zde také nachází chráněné území – EVL Labské údolí“ dokresluje vážnost situace Václav Beran, zoolog Muzea Ústí nad Labem.

Vydra říční.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | sky#walker / Flickr

„Rychlost šíření této ryby v Sasku je obrovská. Nálezy hlaváče v trusu vyder i na několika přítocích Labe v roce 2020 to potvrzují. Bude zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet interakce mezi vydrou a hlaváčem. Asi můžeme předpokládat, že i na přítocích dojde ke změně potravy vyder směrem k většímu podílu hlaváče,“ komentuje situaci v Sasku Madlen Schimkat, projektový manažer Naturschutzinstitut Drážďany. „Bohužel ale nepředpokládáme, že by vydry dokázaly agresivní invazi této ryby zpomalit či zastavit.“

Přečtěte si také |

Vydra mořská: Podceňovaný inženýr, který opravuje pobřeží