https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-vydry-s-hlavacem-na-labi-bojuji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak vydry s hlaváčem na Labi bojují

5.1.2021 17:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hlaváč černoústý.
Hlaváč černoústý.
Foto | Viktor Vrbovský
Vydru, ač ji málokdo viděl, asi každý zná. Vydra je šelma žijící v našich vodách. Ale kdo je to hlaváč? Hlaváč je ryba. Hlaváčů existuje více druhů, v Labi u Ústí nad Labem žije konkrétně hlaváč černoústý. A problém je, že se jedná o nepůvodní invazní druh. Hlaváč se velmi agresivně šíří evropskými toky a negativně ovlivňuje původní druhy ryb. Vydry, které na Labi žijí, ho nyní konzumují ve velkém.
 

Hlaváč černoústý je druh původní v povodí Černého, Kaspického a Azovského moře. S pomocí lodní dopravy se ale velmi rychle šíří po řekách celé Evropy. V řece Labi byl poprvé zaznamenán v Hamburku v roce 2008. První záznam o tomto druhu na Labi v České republice je z roku 2015 v blízkosti přístavu v Ústí nad Labem, v Sasku byl poprvé zaznamenán o rok později 2016 na Labi u obce Schmilka. Následnou populační explozi hlaváče v tomto úseku Labe dokládají ichtyologické průzkumy místních rybářů, Akademie věd a Jihočeské Univerzity.

V rámci mezinárodního projektu Lutra lutra v severních Čechách probíhá rozsáhlý výzkum týkající se vydry říční. Mimo jiné se odborníci také dívají na to, co vydry v této oblasti žerou. To se sleduje rozborem jejich trusu. „Prohlížel jsem vzorky trusu sesbíraného z dolního úseku řeky Bíliny. Ač je Bílina stále velmi znečištěná řeka, vydry ji využívají a žerou zde hlavně hrouzky, jelce, kapry a střevličky,“ začíná vysvětlovat Lukáš Poledník, zoolog ALKA Wildlife. „Byla to již trochu rutina, když jsem narazil na kost, která mi byla povědomá, ale již jsem ji dlouho neviděl. Kosti hlaváče černoústého totiž znám z rozborů potravy vyder z delty Dunaje v Rumunsku. Jsou velmi dobře identifikovatelné.“ Tento nález okamžitě vyvolal další terénní výzkum.

Zkoumané zbytky ryb. Tři větší kostičky v centru jsou  kosti hlaváče černoústého (kost skřelová a horní a dolní čelist). Podle jejich tvaru se dá poznat, že jde o hlaváče, i jak velkého.
Zkoumané zbytky ryb. Tři větší kostičky v centru jsou kosti hlaváče černoústého (kost skřelová a horní a dolní čelist). Podle jejich tvaru se dá poznat, že jde o hlaváče, i jak velkého.
Foto | ALKA Wildlife
Pracovníci ALKA Wildlife a Muzea města Ústí nad Labem sesbírali trus vyder podél Labe od Děčína do Hřenska, tedy z úseku řeky Labe, kde byla již provedena jedna potravní studie vyder v roce 2012. Tehdy zde byly hlavní složkou potravy vyder vranka, okoun, hrouzek a plotice. V potravě vyder bylo zaznamenáno 16 druhů ryb, raci a žáby. Žádný hlaváč. „Aktuální studie ale ukazuje něco úplně jiného. V potravě vyder ze stejné oblasti jen o osm let později již hlaváč černoústý tvoří hlavní složku potravy vyder! Celých 81 % zbytků kořisti tvoří hlaváč. Takto vysoký podíl jedné kořisti v potravě vyder je naprosto výjimečný,“ popisuje výsledky Lukáš Poledník. Z potravní studie vyder v rámci projektu Lutra lutra byl výskyt hlaváče nakonec potvrzen přímo z Labe (od Děčína po Hřensko), ale i na několika přítocích: Bílina a Ždírnický potok, a po proudu v Sasku na přítocích Biela, Cunnersdorfer Bach, Seidewitz, Wesenitz. Populace hlaváče se tedy nachází minimálně od Ústí nad Labem až po Drážďany.

Vydry pomocí trusu značkují a dá se proto velmi dobře najít. Po pročištění vydá spoustu cenných informací.
Vydry pomocí trusu značkují a dá se proto velmi dobře najít. Po pročištění vydá spoustu cenných informací.
Foto | ALKA Wildlife

Hlaváč černoústý není nová zajímavá rybka v řece Labi. Jedná se o invazní nepůvodní druh, který dokáže velmi rychle vytvořit početné populace v novém prostředí. Některé nepůvodní druhy rostlin a živočichů, které se vlivem člověka dostanou do nových oblastí, mohou velmi výrazně narušit křehké, evolucí dlouhodobě vytvářené vazby a celý ekosystém nabourat. Transport druhů a následné invaze jsou v současnosti velkým problémem ochrany přírody. Co s hlaváčem? Při takové silné expanzi se toho asi mnoho dělat nedá. Zdá se, že ale máme pomocníka ve vydře. Vydra říční je predátor zaměřený na ryby. Obecně se dá říci, že konzumuje všechny druhy ryb a to většinou v množství, které se v prostředí nachází. Upřednostňuje ale ryby, které se drží u dna, mezi kameny, pod kořeny, kde kořist vyhledává s pomocí hmatových fousů a tlapami. Hlaváč černoústý se nejvíce drží v kamenných záhozech při březích, a tam jej vydry snadno najdou. Jak lze vysvětlit enormní podíl hlaváče v potravě vyder na Labi? Buďto hlaváč v Labi výrazně potlačil původní druhy ryb, nebo se vydry velmi rychle přizpůsobily na nový zdroj potravy a na malé hlaváče se zaměřují a ostatní druhy ryb neloví. Důležité bude sledovat další vývoj.

„Jde o nový druh pro Ústecký region. Bohužel problematický. Vývoj populace hlaváče v řece Labi bude důležité sledovat i z toho důvodu, že k invazi dochází v úseku Labe, kde si řeka zachovala původní směr toku, jedná se o jeden z posledních zbytků velkého toku v relativně přirozeném stavu s velkou druhovou pestrostí. Proto se zde také nachází chráněné území – EVL Labské údolí“ dokresluje vážnost situace Václav Beran, zoolog Muzea Ústí nad Labem.

Vydra říční.
Vydra říční.

„Rychlost šíření této ryby v Sasku je obrovská. Nálezy hlaváče v trusu vyder i na několika přítocích Labe v roce 2020 to potvrzují. Bude zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet interakce mezi vydrou a hlaváčem. Asi můžeme předpokládat, že i na přítocích dojde ke změně potravy vyder směrem k většímu podílu hlaváče,“ komentuje situaci v Sasku Madlen Schimkat, projektový manažer Naturschutzinstitut Drážďany. „Bohužel ale nepředpokládáme, že by vydry dokázaly agresivní invazi této ryby zpomalit či zastavit.“


reklama

 
foto - Poledníková Kateřina
Kateřina Poledníková
Autorka je ředitelka a vědecká pracovnice obecně prospěšné společnosti ALKA Wildlife.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Václav Kovalčík

Václav Kovalčík

5.1.2021 17:43
Invazní druhy tedy mohou být i přínosné pro naše původní druhy, jindy zas katastrofou, jak které. Proto se to musí zkoumat a sledovat, dělat průzkumy, jak se vyvíjí, či vyvine příroda doma i ve světě. Pro vydru to bylo samozřejmě rozšíření jídelníčku v souvislosti s hlaváčem. A tak ekologické vztahy se "z minuty na minutu" mění, aniž bychom si to uvědomovali.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.1.2021 18:32 Reaguje na Václav Kovalčík
Podle toho, jak jsem sledoval informace o tomto druhu, jedná se spíše o tu katastrofu, protože vyžírají snůšky jiných ryb, případně žerou potěr.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2021 19:34 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pokud platí, to co píšete, i v místech jejich domoviny,
tak už tam žijí pouze ony a to se mi jaksi nezdá. Dunaj,
Morava a Dyje jsou v povodí zmíněného Černého moře
a jsou druhově velmi bohaté, ne-li bohatší než Labe.
Problém je sumeček americký, který nechutná ani našim
rybím dravcům a žere opravdu všechno.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2021 19:46 Reaguje na Břetislav Machaček
P.S.: Žerou vydry i sumečky americké?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.1.2021 19:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Možná ano, ale jak naučit vydry, aby žraly pouze nežádoucí druhy ryb a vyhýbaly se druhům chráněným?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.1.2021 19:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Zřejmě ve své domovině mají predátory, kteří dokáží redukovat jejich stavy a kteří v Evropě chybí. Bude to něco podobného jako jsou perutýni. Tyto ryby žijí původně v Tichém a Indickém oceánu. Někdo jich několik vypustil v Karibiku a teď tam, protože nemají přirozené nepřátele, dělají čistku mezi místní rybí populací. Místní ochránci přírody se sice snaží naučit místní žraloky, že perutýni mají celkem chutné maso, ale nakolik se tato snaha vyplatí, nikdo zatím neví.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

5.1.2021 23:47
Hlavním konzumentem hlaváče v okolí Děčína byl mník, okoun, candát, úhoř a tloušt´.Jejich populace zdecimovali kormoráni, které nechtějí povolit střílet a i ta vydra přiložila ruku k dílu. Ta vydra je podle přísloví-vyhánět čerta d´áblem. Petrův Zdar
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

6.1.2021 01:10 Reaguje na Jan Knap
Jsem zastáncem přírodních řešení, ale taky si myslím, že redukce hlaváčů pomocí vyder není optimální řešení. Spíše bych sázel na ryby dna jako jsou mníci a úhoři. Jenže zrovna tyhle jsou u nás ve velkém útlumu.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.1.2021 12:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V Děčíně už několik roků vytírají mníka a v docela slušném množství ho vysazují a i ho na líhni hlaváčem krmí. Nikdy by jsem nevěřil, jak obrovské množství jsou schopni ho spořádat. Bohužel, právě hodně generačních a velkých mníků se stává obětí vyder na tocích, kde je vysazují. Petrův Zdar
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

6.1.2021 12:52 Reaguje na Jan Knap
Jestli si má ta vydra vybrat mezi dvaceticentimetrovým hlaváčem a dvojnásobně dlouhým mníkem, tak je jasné, co si vybere.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.1.2021 13:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ten hlaváč je daleko menší, přibližně jako vranka a průměrná velikost populace je pouze několik cm .V létě, kdy nemá vydra takový energetický výdej díky teplotě vody si může dovolit si hrát s lovem malé kořisti. V zimě to je pochopitelně nesmysl. Tam má takový energetický výdej při nízké teplotě vody a dvojnásobnou spotřebu potravy než v létě, že by při obživě jenom hlaváčem chcípla hlady. Petrův Zdar
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

6.1.2021 15:32 Reaguje na Jan Knap
Díky za informaci. Hlaváče jsem naživo nikdy neviděl a spolehl jsem se na informace z Wiki. Tam se tato délka uvádí.
Odpovědět
LP

Lukáš Poledník

6.1.2021 14:12 Reaguje na Jan Knap
Dobrý den,
jen bych chtěl upozornit, že v roce 2012 se v této části Labe potravní studie vydry dělala a vydra tam žádné mníky už tehdy nežrala. Hlavní složky potravy z tohoto roku jsou zmíněny i v tomto článku
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.1.2021 15:02 Reaguje na Lukáš Poledník
Dobrý den, v roce 2012 byl mník v této oblasti velice vzácný až ojedinělý. Jeho početnost se významně zvýšila až právě jeho pravidelným vysazováním. Netvrdím, že vydra hlaváče nežere nebo že to není prospěšné. Na druhou stranu populace hlaváče je tam tak obrovská, že není schopna jeho populaci nijak ovlivnit. To můžou ty druhy ryb, které jsem zmínil a to i proto, že jejich populace mohou být mnohonásobně vyžší, než to je reálné u vydry. Pro představu, když chytají hlaváče pro mníky na líheń, tak stačí se postavit na břeh s bičem a hodit, vytáhnout, hodit, vytáhnout.... a během chvilky není problém jich mít 300 z jednoho místa. I když je pravda, že se v posledních dvou rocích populace hlaváče stabilizovala, početnost poklesla a je tam daleko více větších jedinců na úkor malých. Sám víte, že nemám nic proti vydrám v přiměřených počtech. Pouze nevidím důvod, dělat z ní supermana. Prostě kromě jiných druhů žere i hlaváče. Ostatně je to i logické ,když žere i vranky a ty se hlaváčovy stavbou těla a životem hodně podobají. Ted´ v lednu budeme mít pracovní schůzku a budeme zpracovávat podklady pro MZ, jako nadřízený orgán správců toků, za jakých podmínek umožnit prahování a dalších přírodních úprav toků včetně financování a nutných legislativních změn. Pokud´ by jste tam něco speciálně chtěl mít vloženo kromě podkladů, které jste mě posílal v létě, tak mě to pošlete. Petrův Zdar
Odpovědět
LP

Lukáš Poledník

6.1.2021 19:36 Reaguje na Jan Knap
Není třeba dělat z vydry hrdinu, ale ani ne monstrum či čerta. Za hlaváče v Dunaji můžeme my lidé, protože jsme jej zde dostali a vytvořili mu tam skvělé podmínky. A než se podaří vytvořit v Labi populaci mníka, buďme prostě rádi za to, že s ním třeba snad trochu pomůže vydra. Minimálně pomůže zpomalit jeho šíření.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.1.2021 22:28 Reaguje na Lukáš Poledník
Nedělám z vydry monstrum či čerta. Pouze jsem na základě informací od členů spolku, kteří tam žijí a z účastńují se i kontrolních odlovů, vysazování a td. konstatoval, že na jedné straně vydra žere hlaváče ale na druhé straně žere i mníky, kteří je žerou taky. Petrův Zdar
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.1.2021 02:38 Reaguje na Lukáš Poledník
Co je špatného na tom hlaváči v Dunaji???
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.1.2021 12:59 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Problém je i to, že vyhláška k zákonu o ochraně přírody a krajiny, kde jsou uvedeny ohrožené a kriticky ohrožené druhy, je zastaralá a seznam se od roku 1992 prakticky neměnil. Tak tam chybí druhy jako je Losos, karas obecný, slunka a další. Na druhou stranu druhy, které v té době na seznam oprávněně patřili ale v současné době patří mezi hojně se vyskytující jsou tam uvedeny stále. To je případ i mníka, tím že je tam stále uveden, tak jeho chov a vysazování je provázeno různým zbytečným papírováním a překážkami. I proto není o jeho vysazování a financování ze strany rybářských svazů nějaký velký zájem a orgánům státní ochrany přírody je to u prde.... Ti si jedou ochranu mediálně zajímavých druhů jako je vydra, vlk a td. a spodní části potravní pyramidy jsou jim jedno. Petrův Zdar
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.1.2021 21:05 Reaguje na Jan Knap
Popsal jste správně realitu, když se stále chrání
i to, co ochranu už nepotřebuje a naopak. U těch hlaváčů to beru tak, že pokud ubývá jejich rybích predátorů, tak se jim daří a vydry, když chybí jiné ryby, tak žerou i ty hlaváče. Otázkou bude, až v té vodě už nebude nic. Před 4O. roky jsem viděl jednu uzavřenou lokalitu se sumci na Jižním Slovensku.
Tam mimo sumců a nějaké té drobotiny už nic jiného nebylo. Byli tam pouze samí sumci, místní míru
nedodržovali a lovili je bez rozdílu všechny. U nás
(Odra u Bohumína) už to začíná být podobně a to
jsem poprvé viděl u nás sumce před cca 45. léty,
když MO ČRS přivezla 7. kusů z Pohořelic na naše
dvě velké štěrkovny. Taky byli vzácnost a dnes už
jsou nejhojnějšími dravci a naopak ubylo štik,
okounů, candátů a úhořů. Pokud není operativní
regulace, tak to nezachrání ani vysazováni těch
mizejících druhů. Revír od revíru by se mělo
přehodnotit obsádku a preventivně zasáhnout, než
bude pozdě. Na Slovensku tak údajně sumce regulují
a tu zastánci lovu chyť a pusť pouštějí zpět do
vody na pidirevírech i dvoumetrové kusy, které
krmíme vysazovanými kapry, štikami, candáty atd.
Takže adorace vrcholových predátorů není cizí ani
rybářům, kterým jsem od dětství a jsem rozčarován
hlavně ze pstruhových revírů, které jsem miloval
(Moravice, Olše, Lomná, Ostravice, Bělá Jesenická).
Dnes už nemíním trápit lovem podměrečné pstružky,
když chytím míráka v poměru 50 : 1, ale potkám
cestou deset volavek, na břehu narazím na zbytky vydří hostiny a odháním hejno kormoránů. Na to už
psychicky nemám a tak už pouze sporadicky chodím
na mimopstruhové revíry a i tam se obávám brzy podobné degradace.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.1.2021 22:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak největší problém je kormorán. Pokud´ 100 členné hejno nalétne na menší tok, tak za jeden den spotřebuje a smrtelně zraní stejné váhové množství ryb, jako vydra za 2.5-3 měsíce, černý čáp za celou dobu od jara do podzimu, co u nás je a volavka za 8 měsíců ale na rozdíl od těchto druhů rozvrátí rybí populace v takovém úseku na několik roků. Netvrdím, že za prvopočátek mnoha problémů na pstruhových vodách nemůže vydra, protože se tam objevila najednou ve velkém množství po mnoha desítkách roků po vyhubení a to i díky vytlačení kormoránem a ryby se nestačili přizpůsobit jejímu výskytu .Na druhou stranu se jí musím zastat. Současný stav je spíše zapříčiněn vlivem člověka od regulací po nesprávné rybářské hospodaření. Kde se povedlo populacím PO a LI krizi překonat i za pomoci člověka, tak jsou populace často na vzestupu. Pokud´ by jste měl zájem, tak klidně přijed´te. Sice na duháka nebo sivena narazíte vyjímečně ale divokého PO a LI máme více než dost i na základě fungování populací samovýtěrem a stopy po vydrách uvidíte všude plus černé čápy, ledńáčky a volavky uvidíte taky. I když do podhorských oblastí patří černý čáp a volavka je škůdce, který patří do nížin. Není možné mít v podhorských oblastech dva druhy vrcholového predátora, které budou mít stejnou životní a potravní niku. Petrův Zdar
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.1.2021 09:27 Reaguje na Jan Knap
Díky za pozvání a fandím vám, že se vám podařilo
negativní vývoj zvrátit. Možná tomu bude brzo
i zde a ještě to na svých oblíbených revírech
zkusím. K vám to mám poněkud od ruky.
Odpovědět
Sl

Slovan

6.1.2021 12:57 Reaguje na Jan Knap
Celkem velký odstřel kormoránů je u nás povolen už řadu let... takže tak.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.1.2021 13:14 Reaguje na Slovan
To je pravda ale ne právě na spodní části Labe. Tím, že se v okolí rozkládá národní park a CHKO, tak jsou všechny žádosti o snížení počtu kormoránů zamítány i přes škody, které tam kormorán působí na populacích původních reofilních druhů ryb. Ostatně, i proto ,že kormorán není uveden mezi zvěří a požívá pořád nesmyslnou právní ochranu, tak i ten odstřel a povolení k němu u nás není až tak automatické a jednoduché. Petrův Zdar
Odpovědět
Sl

Slovan

6.1.2021 16:33 Reaguje na Jan Knap
Budu citovat ornitologa Václava Berana: "V Bavorsku dělali velký experiment, který trval 10 let, kdy povolili téměř všechny představitelné metody eliminace kormorána mimo hnízdní dobu. Došlo k tomu, že přestali lovit ve velkých hejnech, začali lovit v noci, opustili jednotná velká nocoviště a začali nocovat jednotlivě. Takže ve finále se ten počet kormoránů tam nijak nezměnil."

I podle rybářů odstřel u nás nic moc neřeší, protože té populaci u Baltského moře, která u nás zimuje a dělá ty problémy, se velice daří. Pokud tedy chcete eliminovat škody u nás v zimním období, budou muset rybáři (možná i přes stát) lobovat hlavně v těch zemích, kde ona populace jinak žije a regulovat počet případně tam.
Ochrana naši kormoránů podle mě smysl dává - ta naše populace není nějak moc velká. V roce 89 u nás hnízdilo cca. 700 párů, dnes je to stabilních 250-350 párů.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.1.2021 21:50 Reaguje na Slovan
Tak třeba zrovna v Bavorsku dělali průzkum, kde prokázali, že přítomnost kormorána je naprosto likvidační pro populace lipana a může za jeho vyhubení v rozsáhlých oblastech. Jinak u nás hnízdící populace kormorána skutečně nepředstavuje nějaký problém. To jsou ti, kteří přes naše území táhnou a zůstávají na zimu plus stále se zvyšující počet mladých jedinců, kteří sice nehnízdí ale zdržují se na našem území často celoročně. Nějaké lobování v zemích, kde hnízdí je utopie. Hnízdí tam u moře, kde i loví, na zimu táhne jinám, tak ho nevnímají jako problém. Řešením by mělo být, stanovit oblasti na našem území, kde budeme mít hnízdící populace a tam je celoročně chránit plus vyplácet nějaké kompenzace za škody, které tam způsobí a na zbytku území povolit celoroční odstřel bez omezení. Povolit je střílet až v době, kdy se rozhodnou u nás zimovat je nesmysl, stejně už neodletí. Jsme pramennou oblastí řek, pro kolektivně lovícího predátora u nás nikdy nebyli a nejsou podmínky. Je potřeba přestat z našeho území dělat ZOO, kde budeme mít kde co, na to je naše území moc malé. Je potřeba si chránit vlastní domácí druhy a ne nějaké přivandrovalce. Petrův Zdar
Odpovědět
Sl

Slovan

6.1.2021 23:00 Reaguje na Jan Knap
O tom vámi zmiňovaném výzkumu jsem neslyšel, nicméně je to možné. Já osobně chápu, že ta migrující hejna jsou pro rybáře a pro populace ryb problém.

Z mého pohledu je nutné se zaměřit i na zlepšování charakteristik vodních toků - podporovat přirozené úkryty a zimoviště, kde mohou ryby najít úkryt a ochranu, zastavení dalších regulací koryt nebo zvyšování migrační prostupnosti.
Dobré by také bylo synchronizovat odstřel kormoránů tak, aby byl rušen na celém toku. Uživatelé revírů na tomhle musí s myslivci spolupracovat.
Ta mezinárodní spolupráce by utopií být nemusela. Bylo by to sice složité, protože máte pravdu v tom, že tam kormoráni nějaké velké škody nepáchají, ale věřím, že tohle by bylo nejlepší řešení.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.1.2021 21:24
Aby to nebylo totéž jako s vlky, loviště jedné vlčí smečky s několika vlky a během roku zadávemno na 150 - 200 kusů ovcí a jiných chovaných zvířat. Viz situace tady na Severní Moravě v Beskydech.
A přitom naši ochránci přírody placení z peněz daňových poplatníků neustále pořád melou nesmysly, jako že vlci hlavně regulují onu přemnoženou nežádoucí a svými projevy v podstatě invazivnílesní zvěř a tak chrání lesy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist