Klára Salzmann: Infarkt české krajiny
A krajina to má podobně. Cévami krajiny je tzv. říční krajina, jak ji pojmenoval profesor Otakar Štěrba z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve své knížce Říční krajina a její ekosystémy. „Člověk využíval říční krajiny odnepaměti, ale jejich závažné destrukce se odehrávají až v průběhu posledních 150 let... Využívání říční krajiny v současné podobě je prakticky vždy spojeno s určitým odpřírodněním a řeky se svými krajinami se postupně stávají globálním problémem životního prostředí.“ (Štěrba, 2008)
Přečtěte si také |
Štěrba: Nejdůležitější je chránit říční krajinu, byť z ní zůstaly jen troskyŘíční krajina je podle pana profesora nejcennějším ekosystémem, jaký na zemi máme. Její devastace přinesla do našich zemí naprostou nepřipravenost české krajiny na klimatické změny. A přitom právě obnova tohoto unikátního systému má vliv na naše další bytí nebo nebytí na zemi.
Krajina a voda
Česká republika se vyznačuje resortní správou krajiny. Zemědělci hospodaří na zemědělské půdě na rozloze 54 % rozlohy státu, lesy se rozkládají na 33 %, stejný resort (Ministerstvo zemědělství) spravuje vodní hospodářství, které se ale zabývá pouze hospodářským využitím vod a nezabývá se vztahem vody a využití okolní krajiny. Kvalitu a ochranu vody zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.
Výsledkem je neschopnost krajiny zadržet vodu v čase dešťů, což s sebou ale přináší sucho v období vysokých teplot a dlouhých období bez srážek, protože krajina v sobě nemá zásoby vody.
Evropská úmluva o krajině
Navzdory tomu, že náš stát v roce 2002 podepsal Evropskou úmluvu o krajině a zavázal se naplňovat její zásady, v praktické každodenní politice se úmluva nenaplňuje. Krajina je totiž jeden organizmus, kde všechno souvisí se vším. Evropská úmluva o krajině v článku 1 naše politiky zavázala respektovat tato ustanovení: (Ministerstvo životního prostředí, 2002) a) "krajina" znamená část území, tak jak je vnímána lidmi, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů; b) "krajinná politika" znamená vyjádření všeobecných zásad, strategií a pokynů kompetentními veřejnými orgány, které umožňuje přijetí specifických opatření, zaměřených na ochranu, správu a plánování krajiny; c) “cílová kvalita krajiny“ znamená vyjádření požadavků a přání lidí na charakter prostředí, v němž žijí, formulované pro danou krajinu kompetentními veřejnými orgány; d) "ochrana krajiny" znamená činnosti směřující k zachování a udržení význačných nebo charakteristických vlastností krajiny, utvářených přírodní konfigurací a/nebo lidskou činností a právem považovaných za její historickou hodnotu; e) "správa krajiny" znamená činnost, která má z hlediska udržitelného rozvoje zajistit pravidelnou péči o krajinu s cílem řídit a harmonizovat změny, které jsou způsobeny sociálními, hospodářskými a environmentálními procesy; f) "plánování krajiny" znamená cílevědomé činnosti zaměřené na zvyšování kvality, obnovu nebo tvorbu krajiny A jaký je skutečný stav implementace úmluvy? Politiku krajiny dosud vypracovanou nemáme, cílová kvalita krajiny figuruje ve Stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., správa krajiny nemá svůj úřad – je součástí Ministerstva životního prostředí, kde komplexní péče o krajinu není v centru zájmu a plánování krajiny je v České republice neznámý pojem. Významným pozitivem bylo zavedení územních studií krajiny pro obce s rozšířenou působností. (Kučera, Stránský, Weber, Salašová, & Šarapatka, 2014) Ignorování těchto všeobecně platných zásad o krajině se hrubě vymstilo. Stát problémy vody v krajině řeší způsobem, který nevykazuje známky holistického přístupu ke krajině. Stát totiž žádnou společnou vizi pro krajinu nemá. Rozpory mezi zemědělskou výrobou, zadržením vody v krajině a pěstováním lesů trvale nejsou pojmenovány a řešeny. Součástí krajiny jsou i sídla, jejichž řešení je specifickým úkolem. Důležitý je ale kontext celé krajiny. A voda je zde společným jmenovatelem, který se týká všech využívaných území, je tím životodárným médiem, které potřebují všechny živé organizmy na zemi. Jaký je tedy holistický přístup ke krajině, který bere do úvahy celou krajinu a všechny obyvatele naší krajiny?
Říční krajina jako klíčová infrastruktura krajiny
Krajina jako celek, jako ekosystém, jako živý organizmus potřebuje holistický pohled, náš respekt a naši pokoru. Potřebujeme koncepci, vizi, jak by krajina měla být uspořádaná. Krajinu musíme plánovat. Plán je způsob nacházení kompromisu ve využívání krajiny za předpokladu zachování udržitelného života v ní. V první řadě musíme pochopit způsob, jakým vlastně krajina funguje a co jsou klíčové prvky nezbytné k jejímu životu. Základem jsou geomorfologické a hydrologické procesy, ty předurčují všechny ostatní procesy v krajině. Krajina ke svému přežití potřebuje svůj prostor, který máme tendenci stále víc a víc potlačovat a nerespektovat. Pokud krajinu neuchováme ve stavu živém a schopném regenerace, lidstvo se svými hospodářskými aktivitami nemá šanci na dlouhodobé přežití. Základem života krajiny je právě říční krajina, která je výsledkem dlouhodobých přírodních procesů. U ní bychom měli začít. Součástí říční krajiny jsou prameništní oblasti v horních částech toků, které jsou dnes téměř v celém rozsahu odvodněny zemědělskými nebo lesnickými melioracemi. Dále sem patří údolní nivy v dolních částech toků, které byly za posledních 100 let zkráceny o více než třetinu. V rámci znárodnění po roce 1948 došlo k likvidaci 950 000 ha mokřadů. Všechny tyto plochy dnes zoufale chybí k tomu, aby si krajina dokázala sama poradit s klimatickými změnami. Nemluvě o fatálním dopadu této situace na stav podzemních vod. Říční krajina je právě tím propojovacím prostorem mezi povrchovými a podzemními vodami. V čase přebytku vody se voda v údolní nivě rozlévá a vsakuje do podloží, v čase sucha dochází k dotaci vody v říčním korytě z podzemí. Říční krajina by měla být povýšena na krajinu určující kvalitu našeho života, téměř krajinu posvátnou, která si vyžaduje naši úctu, protože je pro lidstvo životodárná. Znamená to vymezení území říční krajiny v rámci České republiky. Jedná se o jeden kontinuální systém, o jednu síť, kde všechno se vším souvisí. Stav a kvalita vod v prameništních částech má přímý vliv na kvalitu a kvantitu vody v dolních částech toků a na vody podzemní. To znamená, že je důležité určit způsob využívání této krajiny, způsob revitalizace a rekultivace celých ploch a způsob agrotechnických a lesnických opatření. V praxi to neznamená ponechat tyto plochy jenom sukcesním procesům a neužívat je hospodářsky. Ale určitě to znamená určité omezení činností, které by měl stát v rámci veřejného a státního zájmu kompenzovat. Říční krajina potřebuje svůj specifický management – prostor pro přírodu, prostor pro lidi, pro veřejný prostor, prostor pro zadržení a rozliv vody – to vše je možné v tomto prostoru sladit. V každém případě by měl vzniknout národní program obnovy říční krajiny České republiky, který by se promítl do dotací pro státní fondy, evropské dotace. Specifickým případem je revitalizace vodních toků, říční krajiny v sídlech, ve městech a v obcích. Vzniká zde obrovský prostor pro realizaci tzv. zelené infrastruktury jako podpory ekosystémových služeb za předpokladu vyřešení hospodaření s dešťovou vodou v území ve spolupráci s vegetací. Ale to by předpokládalo vznik samostatného odboru Ministerstva životního prostředí pro krajinu a sídla anebo vznik samostatného Ministerstva pro krajinu, tak jak je tomu v celé řadě evropských zemí.reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (184)
Miroslav Vinkler
21.4.2020 06:32Naši krajinu jsme nejdříve těžce poškodili a dnes bláhově očekáváme, že nás nyní , v době negativních dopadů klimatických změn, tato námi zmrzačená krajina může chránit ?
Nemůže, nemá na to. Bohužel nevidím v řadách politických stran ani jednu, která by byla s to na nápravě zapracovat.
Ani současná exekutiva ve svém středu nemá nikoho, kdo by chtěl tento zcela zásadní problém řešit.
Pavel Hanzl
21.4.2020 08:55 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
21.4.2020 10:02 Reaguje na Pavel HanzlTomas Moravec
21.4.2020 11:46 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
21.4.2020 15:49 Reaguje na Pavel HanzlOdchýlili se od skutečné ochrany životního prostředí na level řešení společensko-sociálních otázek .
Kdyby se drželi svého kopyta a nenasytně neprahli po moci (Bursík- 6 poslanců, z toho 4 ministři) tak dnes v parlamentu snad i vládě seděli.
Jiří Daneš
21.4.2020 17:25 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
21.4.2020 08:54 Reaguje na pavel peregrinV západních zemích také nikdy nedošlo k likvidaci sedláků jejich vyvlastněním a zániku jejich stavu jako sociální třídy. Což se komunistům povedlo.
Důsledkem bylo a je ,že se o své vlastnictví -půdu- starají na rozdíl od nájemců -viz ČR a jejich obhospodařovatelů.(agroklany)
Čemuž odpovídá i rozdíl v kvalitě půdy .
Zcela vám uniká podstata sdělení autorky. Na krajinu se musíme dívat jako na celek, a nikoli sektorově, ty se staráš o lesy,jiný o vodu a jiný zase o lesy- sektorové členění.
Vsadím svoje nedělní lakýrky, že přijít k vám se zákonem na ochranu ZPF a důsledně vás přes něj probrat tak neprojdete. Půda je ve vašem pojetí pouze a jenom výrobní nástroj k dosažení zisku.
pavel peregrin
21.4.2020 09:07 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Daneš
21.4.2020 20:20 Reaguje na pavel peregrinFrantišek Dvořák
21.4.2020 13:07 Reaguje na Miroslav Vinklervaber
22.4.2020 18:49 Reaguje na František DvořákMilan Milan
21.4.2020 08:16Jiří S
21.4.2020 08:47Na druhou stranu, každý doktor vám řekne, že lidské tělo je extrémně odolné.
Miroslav Vinkler
21.4.2020 08:55 Reaguje na Jiří SPavel Hanzl
21.4.2020 09:07 Reaguje na Miroslav VinklerSme sami iba chuji.
Jiří S
21.4.2020 09:58 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
21.4.2020 10:40 Reaguje na Jiří SMiroslav Vinkler
21.4.2020 12:20 Reaguje na Pavel HanzlJiří S
21.4.2020 12:35 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
21.4.2020 19:07 Reaguje na Miroslav VinklerJaké je řešení jiné a epší?
Miroslav Vinkler
21.4.2020 20:00 Reaguje na Pavel HanzlOZE pouze doplňkově.
Pavel Hanzl
21.4.2020 21:27 Reaguje na Miroslav VinklerSnižování energ. náročnosti uděláme jak? jediné reálné řešení je brutální zdražení.
MHD zadara neřeší vůbec nic,jen bude jezdit více lidí, kteří by nejezdili vůbec.
Proč OZE jen "doplňkově?". Fve je přece ideální na nabíjení elktroaut a výhledově na výrobu vodíku.
Takže váš výsladek: fedrovat uhlí a čadit dýzly.
Nebo tvrdě zdanit elektřinu a o to více se bude čadit dýzly.
Já mám pořád pocit, že inženýři co vymysleli green deal nebyli úplní pitomci.
Miroslav Vinkler
22.4.2020 15:40 Reaguje na Pavel HanzlI Jules Verne by EGD hodil do koše se slovy "Nechutné."
Pavel Hanzl
23.4.2020 09:27 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
24.4.2020 07:30 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
24.4.2020 07:32 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
21.4.2020 09:00S článkem souhlasím ale proč proboha zase vytvářet nové ouřady a nejlépe ministerstva? Kolik jich už na tohle téma máme? Co kdyby se donutily už dávno etablované a zahnívající ouřady stávající, aby konečně zvedly prdel a začaly něco dělat?
Milan Milan
21.4.2020 09:21 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
21.4.2020 09:37 Reaguje na Milan MilanKdyby všichni žvaniví bafuňáři vzali lopaty.......
Jiří Daneš
21.4.2020 18:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
21.4.2020 21:29 Reaguje na Jiří DanešJan Šimůnek
21.4.2020 10:04 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
21.4.2020 10:48 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
21.4.2020 09:45Při zaměřování stávajícíhu stavu jsem zjistil, že je všude dobře udělané odvodnění v příkopech a propustcích, ovšem vše je zanesené splachy z pole. Když jsem si udělal odhad, že kdyby všichni ti bafuňáři a všichni ostatní místo žvanění vzali lopaty a hlínu vyházeli, tak se vůbec nic rekonstruovat nemusí. Tohle byl za komára normální způsob jednání a šup!! už jsme tam znovu.
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:06 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
21.4.2020 10:43 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
21.4.2020 10:46 Reaguje na Jan ŠimůnekJaký náskok před námi mají? Za komára to bylo asi 20 let, pak jsme to stáhli možná na 5 - 10 a dnes je to kolik? 30 a víc? A v jiných oborech je to podobné. Děkujeme opět boševické vládě zvolené ve svobodných volbách.
Richard Vacek
21.4.2020 10:52Jakub Graňák
21.4.2020 11:03 Reaguje na Richard Vacekpavel peregrin
21.4.2020 11:21 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
21.4.2020 18:17 Reaguje na pavel peregrinBabiš je v řepce přímo ve střetu zájmů, proto taky šel do politiky, aby si tu řepku ošetřil, bez ní definitně v ...
pavel peregrin
22.4.2020 10:45 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.4.2020 11:44 Reaguje na pavel peregrinJakub Graňák
22.4.2020 11:45 Reaguje na Jakub Graňákpavel peregrin
22.4.2020 12:06 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.4.2020 19:01 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
22.4.2020 19:36 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.4.2020 20:01 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.4.2020 20:07 Reaguje na Jakub GraňákPavel Hanzl
21.4.2020 11:18 Reaguje na Richard Vacekpavel peregrin
21.4.2020 11:22 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
21.4.2020 14:05 Reaguje na pavel peregrinJako zemědělec však musíte vědět, že rýžoviště podmáčená být musí. Na rozdíl od obilovin ,které jsou v podstatě vyšlechtěnou stepní, suchomilnou, trávou.
Ale toho sucha nesmí být moc :-)
pavel peregrin
21.4.2020 14:41 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
21.4.2020 14:44 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
21.4.2020 19:47 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
21.4.2020 20:02 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.4.2020 07:10 Reaguje na Miroslav VinklerJiří S
22.4.2020 10:24 Reaguje na pavel peregrinMiroslav Vinkler
22.4.2020 14:07 Reaguje na pavel peregrinTakže otázka zní : Kolik lt vody je vaše půda 1m2 schopna absorbovat?
Standardní VÚMOP metodika, žádné divočiny.
pavel peregrin
22.4.2020 15:14 Reaguje na Miroslav VinklerPro moji potřebu a jako vodítko stačí, jestliže se mi po větším dešti netvoří na poli a hlavně souvratích kaluže, což zatím netvoří, takže to nebude tak zlé.
Pavel Hanzl
21.4.2020 19:10 Reaguje na Miroslav Vinklerpavel peregrin
21.4.2020 19:50 Reaguje na Pavel HanzlJakub Graňák
21.4.2020 19:55 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
21.4.2020 20:19 Reaguje na Jakub Graňákhttps://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Srpen---2013/Povoden--Klidek%E2%80%A6
pavel peregrin
22.4.2020 07:00 Reaguje na Jakub GraňákKarel Zvářal
22.4.2020 07:26 Reaguje na pavel peregrinVy jste nikdy neslyšel o nasouvající se frontě (bouřkách) od západu? No a my je zase pošleme dál. Aspoň část tedy...
pavel peregrin
22.4.2020 10:46 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.4.2020 10:53 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.4.2020 10:59 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.4.2020 11:05 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.4.2020 12:15 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
23.4.2020 09:32 Reaguje na pavel peregrinZ velmi vysokou pravděpodobností je to už klimatická změna, zvýšené teploty pevniny proti málo ohřátém oceánu. Momentálně je to prakticky nevratné, ale výkyvy snad nějaké ještě budou.
pavel peregrin
24.4.2020 08:21 Reaguje na Pavel HanzlJakub Graňák
22.4.2020 08:29 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.4.2020 10:47 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.4.2020 11:35 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.4.2020 12:17 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.4.2020 18:32 Reaguje na pavel peregrinUvažte také fenomén agrolesnických kultur, které by výrazně prospěly u všech neduhů, které současnou zemědělskou praxi v ČR trápí. Ať už jde o utužení podorničí, ubývání edafonu, nedostatek organiky, slabou vodozádržnost, tepelné ostrovy...
Pořád se ptáte co s tím dělat, tady máte odpověď.
Sedět na zadku a kritizovat akademiky, nebo veřejnost, že se do toho nemají montovat, je úplně mimo, protože agronomové (tím nemyslím explicitně Vás) celou tuto problematiku evidentně totálně ignorují, a když se i jejich přičiněním (nebo spíše ignorancí) neurodí, tak natáhnou ruku a chtějí peníze právě od těch, kteří jim do toho, dle jejich názoru, nemají co kafrat. Veřejnost si závažnost situace myslím začíná uvědomovat, ale tlak na změnu, by měli vyvolávat především sami zemědělci. Jsem si jist, že v případě, že se zemědělci konečně vzpamatují a začnou na změnu v přístupu skutečně tlačit, tak se za ně postaví velmi výrazná část veřejnosti a celá akademická sféra. Je třeba už konečně začít, dokud jsme ve stavu, kdy bude stačit cca 30 mld ročně, aby se s tím dalo něco dělat, čím později se však začne, tím drtivější a nákladnější to bude.
Pavel Hanzl
24.4.2020 07:40 Reaguje na Jakub GraňákA sedláků máme tak málo, že to nezachrání.
pavel peregrin
24.4.2020 08:28 Reaguje na Pavel Hanzlpavel peregrin
24.4.2020 08:24 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
24.4.2020 16:45 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
22.4.2020 09:16 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.4.2020 10:50 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.4.2020 10:56 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.4.2020 11:00 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.4.2020 11:03 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.4.2020 12:21 Reaguje na Karel ZvářalLukáš Kašpárek
22.4.2020 13:01 Reaguje na pavel peregrinTvrdit, že je ta vaše agrosahara lepší než aspoň fragmenty zdravé krajiny mezi poli může jen takový superpokrytec jako ty.... superpokrytec, který chodí na ekolist jen proto, aby obhájil to zlo co sám páchá, jen aby se mu líp spalo.... nejsi o nic lepší než ten arogantní a sebestředný velegrázl Babiš...
Stejně jako ostatní tobě podobní máš i ty na svědomí stav naší krajiny..... měl bys chodit kanálama a ne tu ještě obhajovat to zlo co sám pácháš a ještě se dokonce nad někoho povyšovat.... nemáš špetku soudnosti ty chudáku....
Karel Zvářal
22.4.2020 13:56 Reaguje na Lukáš Kašpárekpavel peregrin
22.4.2020 15:16 Reaguje na Lukáš KašpárekKarel Zvářal
22.4.2020 14:00 Reaguje na pavel peregrinPohybuji se v polích celý život, vidím tu postupnou degradaci krajiny na ne/kulturní step. Nikde ani živáčka. A jestli se mě snažíte přesvědčit, že vše je OK, tak máte před sebou nadlidský úkol.
Jiří S
22.4.2020 14:30 Reaguje na Karel ZvářalKaždopádně nemusí se dělat jen dlouhodobá opatření pomocí rybníků a podobně. Pokuste se dohledat nějaký pokus doktora Záhory z Mendelu, že na příkladu meziplodin, o kterých se tvrdí, že pro jařiny odčerpají vodu, tak naopak ochlazením a kondenzací na rosu stejné množství přivedou. Takže je to šul nul, ale zlepší se vlastnost půdy jako takové. Čímž vlastně by zemědělec připravil půdu lépe na přívalové deště a sucho. Připadá mi to jako rychlejší, efektivnější řešení. Ale takové řešení se jak na MZe, tak na MŽP nenosí.
Jiří S
22.4.2020 14:33 Reaguje na Jiří SKarel Zvářal
22.4.2020 14:43 Reaguje na Jiří Spavel peregrin
22.4.2020 15:30 Reaguje na Jiří Spavel peregrin
22.4.2020 15:26 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě každý může fušovat do všeho, ale jak jste si jistě všiml, vyjadřuji se hlavně a pouze k zemědělství, kde se cítím být přece jen o něco fundovanější než všichni zde kromě pár vyjímek a hlavně moje příspěvky nejsou žádné vyčteninky z knížek, ale tvrdá praxe 35 let v prvovýrobě. Nemám patent na rozum, to jistě ne, ale rozhodně tomu poli rozumím více než vy. A musím souhlasit níže s panem Jiřím, nechtěl jsem to původně psát, ale za svůj život jsem měl tu čest vidět hafo zootechniků a názor mám stejný jako pan kolega.
Hunter
22.4.2020 16:08 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
22.4.2020 17:24 Reaguje na HunterJakub Graňák
22.4.2020 18:51 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.4.2020 19:22 Reaguje na Jakub Graňákpavel peregrin
22.4.2020 19:28 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.4.2020 20:05 Reaguje na pavel peregrinJakub Graňák
21.4.2020 16:14Miroslav Vinkler
21.4.2020 18:04 Reaguje na Jakub GraňákMiroslav Vinkler
22.4.2020 15:49Pokud je tomu tak, mám otázku . Proč je půda na našich polích tak zdegradovaná,když jste všechno dělali dobře ?
Viz Zpráva MZe ČR
6.2.2018
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd byl Ministerstvem zemědělství pověřen úkolem, který měl za cíl zjistit, v jakém stavu jsou nyní půdy ČR ve srovnání s minulostí.
TRENDY:
Utužení půdy – alarmující je statisticky průkazné zjištění o celkovém snížení objemové hmotnosti půdy a tudíž snížení celkové pórovitosti půd
Eroze půdy – znatelné projevy především na území Jižní Moravy
Půdní sorpce (vázání živin) – výzkum poukázal na snižující se úroveň sorpčního komplexu.
Půdní struktura – parametry indexu stability půdní struktury signalizují možné ohrožení „zdraví půdy“ jako důsledek snížené kvality půdní organické hmoty, což úzce souvisí s projevy utužení půd.
Půdní reakce – výzkum ukázal na mírné snížení pH půdy, což má za následek sice rychlejší výměnu živin, ale zároveň vyčerpává sorpční komplex – důsledek intenzifikace zemědělství.
Organická hmota – stav celkové organické hmoty je v orniční vrstvě stabilní, mírný úbytek byl zaznamenán v podorničí.
Výsledky výzkumu ukazují, že zcela nepochybně dochází k výraznému utužování zemědělských půd ČR, které postupně vede k rapidnímu snížení zasakovací (infiltrační) schopnosti půd, zrychleným projevům eroze a snížení zásob podzemní vody.
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/novinky/trendy-pud-v-cr-vysledky-vyzkumu.html
=============================================
A teď mluvte, profíci....
Karel Zvářal
22.4.2020 16:20 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/eroze-ohrozuje-pulku-ceske-zemedelske-pudy-mohou-za-to-i-obrovske-lany-repky-48249
Jakub Graňák
22.4.2020 18:48 Reaguje na Miroslav VinklerKdyby pěčovali o krajinu, kde by potom vzali na nového bavoráka pro manželku, poršáka pro synáčka, kabriolet pro dcerušku, jachtu zaparkovanou někde u Chorvatského pobřeží, horskou chatu v Soldenu, landcruisera jako doprovodné vozidlo ke kombajnům...?
Jiří S
22.4.2020 20:17 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
22.4.2020 21:16 Reaguje na Jiří SJiří S
23.4.2020 10:34 Reaguje na Miroslav Vinklerpavel peregrin
22.4.2020 19:25A nyní pro p. Vinklera- odpovím na body, ale na oplátku teď já budu chtít od vás návrhy, jak byste situaci řešil. Budu popisovat stručně.
Utužení půdy- prokazatelný jev, daný změnou technologie, změnou mechanizace a rapidním úbytkem pracovníků v zemědělství. Navrhněte realizovatelnou změnu.
Eroze půdy- daná zčásti předchozím, dále daná změnou pěstovaných plodin,které ale nemají na svědomí z velké části zemědělci- daná politikou státu. Navrhněte racionální řešení.
Půdní struktura, reakce půdy, obsah humusu- daná rapidním úbytkem dobytka, zčásti výkonnou genetikou, zčásti likvidačními podmínkami v 90. letech. Odpor veřejnosti- kejda smrdí, hnůj smrdí, v podstatě nemožnost nových stájí+ iluzorní obnovení mléčného skotu- není potřeba z hlediska spotřeby, dovezeme. Vápnění- ceny šly rapidně nahoru, ceny komodit zůstávají v podstatě na předrevoluční úrovni.
Organická hmota- kromě zeleného hnojení, luskovin a jetelovin dodává pouze ten, kde zůstala ŽV zachována. Navrhněte racionální řešení stavu.
Karel Zvářal
22.4.2020 19:47 Reaguje na pavel peregrinČím ta mez poli a půdě ublíží, můžete mi to prozradit?
Karel Zvářal
23.4.2020 06:33 Reaguje na pavel peregrinJiří S
23.4.2020 10:41 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
23.4.2020 11:01 Reaguje na Jiří SOno je vždycky snadnější ničit, tj. zcelovat, než dávat tu pustinu do pořádku. A cesta je také ekologický prvek, byť pro spoustu dnešních ziskofilů ztráta půdy. Ale že třetina orné půdy, či snad více, jde na vrub paliv, FTV či nově budovaným skladům, to se nechce vidět. Budeme raději šít do těch pošahaných ekologů:-)
https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/
Jiří S
23.4.2020 13:15 Reaguje na Karel ZvářalMy důvody nehledáme, protože způsoby už jsme dávno našli a snažíme se je realizovat, jenže je těžké, když lidé z MZe, MŽP a obecně i vy jen umíte házet klacky pod nohy, protože právě vy hledáte jen důvody.
A ta pustina by byla v pořádku, jenže
pavel peregrin
23.4.2020 11:26 Reaguje na Jiří SKarel Zvářal
23.4.2020 12:03 Reaguje na pavel peregrin45.8642628N, 20.5116708E
https://www.youtube.com/watch?v=wR38g7fgDg4
https://www.youtube.com/watch?v=vJviMhxwlmA
Miroslav Vinkler
23.4.2020 09:12 Reaguje na pavel peregrinJezdí se bez ohledu na to zda je půda suchá nebo podmáčená.
Souvislost s tím, že jezdím většinou po "cizí" pronajaté půdě.
2) Eroze - Příčiny vodní eroze půdy
Díky intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti jsou v ČR největší půdní bloky v Evropě, což průběh vodní eroze jen podporuje. Navíc byly při scelování pozemků ve velkém rušeny hydrografické a další krajinné prvky (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené zeleně apod.), které zrychlenou erozi účinně omezovaly.Při plánování osevních postupů, zpracování půdy a dalších operacích, zejména na svažitých pozemcích (pěstování erozně nebezpečných plodin, orba po spádnici, absence zatravněných pásů, teras či dalších technických opatření), dochází k intenzivní vodní erozi.
3) K úbytkům organické hmoty v půdě dochází:
působením eroze vodní i větrné, zvýšenou mineralizací při změně hydrotermických a aeračních podmínek po odvodnění, zvýšenou aerací po rozorání luk a pastvin nebo i v důsledku jiné nevhodné kultivace (hlubší proorávání spodin), nedodáváním organické hmoty do půdy při intenzivní produkci.V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi.
===============
Racionální opatření k odstranění najdete přímo na stránkách MZe ,stačí si je přečíst. Dostupné zde:
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/vodni-eroze-pudy/
a zde :
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/dehumifikace-pudy/
Shrnuto a podtrženo. Nedodržujete ani základní pravidla pro udržitelné hospodaření s půdou podle doporučení MZe.
Pak v diskuzích tvrdíte, že jinak to dělat nelze apod.
V praxi se doslova zneužívá toho, že se berou dotace a úředníci kontrolují pouze papíry a nikoli stav půdy a způsob hospodaření.
Půda je pro vás sprostý výrobní nástroj jako krumpáč nebo lopata. Ale i o ty se dobrý kopáč na rozdíl od agrobaronů dokáže postarat.
Karel Zvářal
23.4.2020 09:32 Reaguje na Miroslav Vinklerpavel peregrin
23.4.2020 12:23 Reaguje na Miroslav VinklerZa druhé- podstatné zlepšení stavu, jak vy si ho představujete, není možné dosáhnout, protože chybí skot, hnůj a na to navazující víceleté plodiny. To mají pouze tam, kde skot zůstal zachován.
Za třetí- všechna opatření, zkompilovaná MZe jsou běžně známá, to si mohli ušetřit tu práci, ale z důvodu trvale podhodnocených komodit se realizují ve velmi omezené míře, protože v úrodnějších oblastech dotace padnou na nájemné vlastníkovi a ještě spíše doplatíte z vlastní plodiny. Je vám tato skutečnost známá?
Takže sečteno a podtrženo- s degradací půd v jakémkoliv smyslu toho slova se potýká celé světové zemědělství, to buďte ujištěn, v závislosti na přívodu peněz někde víc, někde míň. Obecné příčiny jsou praktickým zemědělcům známé, na to nepotřebujeme naprosto zbytečné MZe, kde 80% zaměstnanců se na to pole ani neumí vysrat, s prominutím. Ale náprava, to už je jiné kafe, které musí někdo zaplatit. Každý z nás, kteří se tím živíme, a jen o tom planě neteoretizujeme, se snažíme alespoň rámcově udržet slušnou půdní úrodnost, protože nás to, znovu opakuji, živí, a nepotřebujeme poslouchat hraběcí rady od lidí, kteří to pole viděli tak leda z rychlíku.
Miroslav Vinkler
23.4.2020 12:48 Reaguje na pavel peregrinTak proč si žádáte o dotace a pobíráte je , když je podle vás všechno špatně ? To už vám eura z Bruselu nesmrdí, viďte .
Vždyť se nemusíte prohánět po lánech v klimatizované mašině. Program MZe zná i trvalé zatravňování, organické zemědělství, zalesňování i vymezení ekologických ploch , a na to všechno dává zase dotace.
Jenže to byste se museli chtít naučit něco nového a mít o krajinu skutečný zájem. Vás pouze zajímá cena komodit na burze a kolik se za to trhne.
Jiří S
23.4.2020 13:06 Reaguje na Miroslav VinklerJiří S
23.4.2020 13:22 Reaguje na Miroslav VinklerK eurům z Bruselu?? My je nepobíráme pro nic za nic. My je pobíráme za to, že musíme dodržovat DZESy a cross compliance a fůru dalšího, za to jsou vypláceny. Něco po nás chtěli, my to dodrželi, peníze došly. Tak co to melete?
Miroslav Vinkler
23.4.2020 13:37 Reaguje na Jiří SNa ty mají nárok pouze subjekty zajišťující zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí (a jsou součástí kontroly podmíněnosti - Cross Compliance).
Nechci vás uvádět do rozpaků, ale v tom případě byste nárok na dotace neměl neboť vaší činností dochází k porušování zákona na ochranu ZPF § 3
Zásady ochrany zemědělské půdy
(1) Je zakázáno
d) poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.
/ já vím, oni to dělají všichni a na MZe to "nevidí" taky /
Jiří S
23.4.2020 14:35 Reaguje na Miroslav VinklerZhutněné půdy nemáme, nezamokřujeme, ani nevysoušíme. A vzhledem k tomu, že právě DZESy dodržujeme, tak ji ani nijak neerodujeme. I když eroze probíhá, tak je to v souladu se zákonem, na to jsou i tabulky, kolik půdy může ročně se odplavit. Takže nechápu vás myšlenkový pochod, protože nemáte ani v jednom bodě pravdu a na dotace nárok máme pořád.
Miroslav Vinkler
23.4.2020 19:18 Reaguje na Jiří S--------------
Tabulky nejsou žádnou součástí zákona, ale plku MZe pod Názvem Eroze od roku 2019 , Uživatelská příručka
cituji : "Cílem této příručky je jednak poskytnout metodické vysvětlení přístupu k novému znění
standardu DZES 5 platnému od 1.1.2019 a... "
---------------
Takové doporučení nemá žádný právní dopad na žádnou zemědělskou firmu i kdyby už orala na podloží.
------------
A na dotace máte nárok pouze plníte-li DZES . Což jak vidět je ve hvězdách...
Mohu se vás zeptat : " Jaká je intenzita odnosu půdy v mm/rok ve vaší firmě ?"
Když znáte tabulky, musíte znát i hodnoty eroze na vašich pozemcích.
Jiří S
24.4.2020 12:07 Reaguje na Miroslav VinklerOdnos půdy přesně u nás neznám, ale je to dohledatelné na VÚMOPu. Dělají u nás dlouhodobé satelitní měření.
Jakub Graňák
23.4.2020 14:11 Reaguje na Jiří Spavel peregrin
23.4.2020 13:28 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
23.4.2020 13:42 Reaguje na pavel peregrinPokud VÚMOP konstatuje, že díky praxi (nejen vaší ale i u jiných) se stav půdy zhoršuje ,ta je to fakt.
Tak to přijměme jako reálii ČR počátku 21. stoleté a nemusíme se na sebe mračit.
Jde pouze o to být k sobě i ostatním upřimný .
pavel peregrin
23.4.2020 14:34 Reaguje na Miroslav VinklerA nikdy jsem netvrdil, že v zemědělství je vše košer, ale tvrdím a neochvějně tvrdit budu, že cesta nápravy je v zásadní změně zemědělské politiky, narovnání cen komodit citelným způsobem a pak se můžeme bavit o nějakém zásadním způsobu změny vlastností půdy. A pokud k sobě chceme být upřímní, pak si musíme přiznat, že je to zatím utopie, protože původní země se vlastní zvýhodněné zemědělské politiky nevzdají a nejhorší variantou bude ta, že se u nás zemědělství kompletně zlikviduje a vše se bude dovážet. Pak možná budou zelení blázni spokojení, ale brzy pocítí svoji pošetilost. A já se nemračím, když toto píšu. Upřímně řečeno, tohle je mi milejší než bezobsažné výkřiky p. Kašpárka.
Miroslav Vinkler
23.4.2020 19:25 Reaguje na pavel peregrinCo jste si vyjednali , to máte.
============================
Jinak jsem ten poslední,kdo by našim zemědělcům nepřál.
Ale nemůžeme si tady lhát, že současná praxe je pro půdu přínosná. je špatná.
Souhlasím s vámi, že nápravu musí nejdříve začít politici, kteří čs. zemědělství dostali tam, kde je.
pavel peregrin
24.4.2020 08:37 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
24.4.2020 15:28 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
24.4.2020 19:32 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
23.4.2020 09:29 Reaguje na pavel peregrinČekal jsem, že budeme diskutovat nad tou erozí, ale jakožto známý řepkomil ji budete hájit do roztrhání těla. Vždy si z článku vyberete jednotlivost, kterou se to celé snažíte zhodit. Když to říkají lidé od fochu, a nikoliv bývalý ootechnik, čekal bych trochu sebereflexe. Ta je vám však zcela cizí.
pavel peregrin
23.4.2020 12:12 Reaguje na Karel Zvářalpavel peregrin
23.4.2020 07:32A nyní se dostáváme k jádru věci- nakreslete si pole, je jedno jakého tvaru a udělejte si přes něj šikmé čáry. Rychle zjistíte, že čáry vám končí na obrázku dole i nahoře, ale také na stranách. Tato nedokončená dotažení jsou všechno souvratě a na tom poli jsou ČTYŘI, nikoliv DVĚ , jak tvrdí p. Zvářal a všechny se musí nakonec obdělat naposled. Nyní si to pole rozdělte na polovinu a snadno zjistíte, že na tom prostředku, kde si můžete představit třeba travnatý pás, vám tímto rozdělením vzniknou DVĚ DALŠÍ SOUVRATĚ. Pokud již toto nikdo nepochopí, tak se nedá nic dělat. Vtip je v tom, že vy se potom se strojem otáčíte nikoliv na dvou souvratích, jak si p. Zvářal myslí, ale na čtyřech, v případě rozdělení dokonce na šesti. A pokud budete dělit dál, souvratí přibývá.
Toto vše je dáno právě správnou základní agrotechnikou, kterou pokud někdo nebere v potaz, nerozumí jí, tak dochází k těmto bludům. Tudíž rozdělováním polí dochází k dalšímu a dalšímu utužování dříve pouze plynule projeté půdy.
A ještě dotaz na p. Vinklera- mohu doufat v nějaká vaše konstruktivní řešení?
pavel peregrin
23.4.2020 07:49 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
23.4.2020 08:50 Reaguje na pavel peregrin49.2905606N, 17.5705319E
pavel peregrin
23.4.2020 11:36 Reaguje na Karel ZvářalJiří S
23.4.2020 13:10 Reaguje na pavel peregrinPokud to tak nedělají, pak jsou to špatní hospodáři.
Stržení strniště v šikmině navíc pomáhá zarovnávat vytvořené ,,struhy,, či ,, rýhy,, po strojích, což má za následek vlastně menší nabírání rychlosti vody po pozemku, což vede k nižší erozi. Pozemek, který jste vybral má svažitost 2,09 což se může zdát jako málo, ale měl jsem tu čest býti u výzkumu, který dokazoval, že eroze počíná již při asi 0,5°
pavel peregrin
23.4.2020 13:23 Reaguje na Jiří SJiří S
23.4.2020 14:42 Reaguje na pavel peregrinVyužívají to spíše při sklizni, to jim ještě funguje, překládací vůz jezdící v kolejích, méně poježděné půdy, což kvituji. Ale podmítku dělají samozřejmě a to se panu Zvářalovi líbit nebude, napříč, jak říkáte vy. A to se hodně snažili chránit půdu proti pojezdu. Jenže na to se přijde až při praxi, což tady někteří jedinci prostě nejsou s to schopni pochopit.
Jiří S
23.4.2020 14:47 Reaguje na Jiří Spavel peregrin
23.4.2020 17:06 Reaguje na Jiří SKarel Zvářal
23.4.2020 16:10 Reaguje na Jiří Shttps://www.youtube.com/watch?v=-2s6IsH7iLk
Karel Zvářal
23.4.2020 17:12 Reaguje na pavel peregrinJiří S
24.4.2020 11:22 Reaguje na Karel ZvářalKatka Pazderů
23.4.2020 22:13 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.4.2020 06:27 Reaguje na Katka PazderůTo daleko větší průšvih vzniká, když orá neustále do rozoru. Vznikají tak terénní vlny, kde když stojíte uprostřed pole, není na vás z dálky vidět, jak se člověk schová pod horizontem. Na kraji pole je je hrb, kde si čopnu a není mě také vidět. Moc by mě zajímalo, co za agronoma tam působí, že něco takové připustí. resp. nevidí. Kdyby sem šly vkládat fotky, ukážu. Není to zdaleka pravidlo, ale když na to natrefíte, kroutíte hlavou.
pavel peregrin
24.4.2020 07:38 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.4.2020 08:06 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
24.4.2020 08:42 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.4.2020 09:08 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
24.4.2020 10:21 Reaguje na Karel ZvářalU jednostranného pluhu se střídá sklad s rozorem a tam , kde byl sklad, by měl být rozor apod. Orat s jednostranným pluhem vyžaduje už zkušenost a například sklad se začíná tzv. rozpichovou brázdou a pak se pokračuje dále třemi jízdami. Správně provedený sklad by neměl být v podstatě vidět, ale o tom by se dal napsat celý dlouhý článek.
Karel Zvářal
24.4.2020 10:29 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
24.4.2020 13:08 Reaguje na Karel ZvářalMajka Kletečková
23.4.2020 15:34pavel peregrin
23.4.2020 17:07 Reaguje na Majka KletečkováJiří S
24.4.2020 13:03 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
27.4.2020 12:37 Reaguje na Jiří SJiří S
27.4.2020 18:15 Reaguje na Majka KletečkováK té řepce už fakt nemám co dodat, za chemizaci řepky může bruselská inteligence, protože zákazala insekticidní moření, jinak by byla na úrovní pšenice. Každopádně souhlasím, že jakési omezení výměry může být. Ale nerozumím tomu, že když se tak brojí proti řepce, proč se nebrojí, proti obilovinám, kukuřici a podobně, ty jsou zastoupeny v osevních postupech mnohem více a škodí tak půde také mnohem více. Řepka at si tvrdí kdo chce co chce, je od začátku do konce neprostupný porost zadržující vláhu v půde, ve které se může množit život (bez vody nic nežije).
Jiří S
27.4.2020 18:17 Reaguje na Jiří SMajka Kletečková
23.4.2020 16:20Pavel Hanzl
24.4.2020 08:07Možná dobrým řešením by mohl být kompromis, kdy by se především chránila krajina i za cenu snížením produkčních ploch (na úkor řepky a vůbec biopaliv) a hlavně za cenu zvýšení ceny potravin. Ovšem povinností zemědělce by bylo šetrné hospodaření. Stát by to mohl částečně kompenzovat tím, že by nevybíral DPH na potraviny a hlavně by průmyslové zemědělství když ne přímo zakázal, tak aspoň nedotoval.
Já vím, něco takového by se dalo realizovat dřív na Paroubkově Marsu, než u nás.
Karel Zvářal
24.4.2020 10:17 Reaguje na Pavel HanzlTo říkám v nasázce proto, že je mi jasné, že to ztroskotá na jediném: nejsou lidi. Resp. SYSTÉM to nedovolí-(
Pavel Hanzl
27.4.2020 10:00 Reaguje na Karel ZvářalJá bych se insporoval v podobných zemích jak rozholou,tak klimatem. Především v Rakousku
vaber
25.4.2020 18:49 Reaguje naPavel Hanzl
27.4.2020 10:07 Reaguje naPan Cílek tvrdí (samozřejmě v nadsázce), že Praha by se měla vyhlásit jako Národní park a zakázat tam vstup lidí, protože biodiverzita je tam na takové úrovni, že je to snad povinnost.
Vilové a zahrádkářské oblasi jsou velmi bohaté i na rostliny a živočichy (především ptáky) kteří se ve volné přírodě téměř nevyskytují (nemyslím jen potkany).