Klára Salzmann: Infarkt české krajiny
21.4.2020 | PRAHA
Říční krajina řeky Otava pod městem Písek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Salzmann / archiv autorky
A krajina to má podobně. Cévami krajiny je tzv. říční krajina, jak ji pojmenoval profesor Otakar Štěrba z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve své knížce Říční krajina a její ekosystémy. „Člověk využíval říční krajiny odnepaměti, ale jejich závažné destrukce se odehrávají až v průběhu posledních 150 let... Využívání říční krajiny v současné podobě je prakticky vždy spojeno s určitým odpřírodněním a řeky se svými krajinami se postupně stávají globálním problémem životního prostředí.“ (Štěrba, 2008)
Přečtěte si také |
Štěrba: Nejdůležitější je chránit říční krajinu, byť z ní zůstaly jen trosky
Říční krajina je podle pana profesora nejcennějším ekosystémem, jaký na zemi máme. Její devastace přinesla do našich zemí naprostou nepřipravenost české krajiny na klimatické změny. A přitom právě obnova tohoto unikátního systému má vliv na naše další bytí nebo nebytí na zemi.
Schéma říční krajiny, ilustrace Klára Salzmann na základě konceptu říční krajiny Otakara Štěrby.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Salzmann / archiv autorky
Krajina a voda
Česká republika se vyznačuje resortní správou krajiny. Zemědělci hospodaří na zemědělské půdě na rozloze 54 % rozlohy státu, lesy se rozkládají na 33 %, stejný resort (Ministerstvo zemědělství) spravuje vodní hospodářství, které se ale zabývá pouze hospodářským využitím vod a nezabývá se vztahem vody a využití okolní krajiny. Kvalitu a ochranu vody zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.
Výsledkem je neschopnost krajiny zadržet vodu v čase dešťů, což s sebou ale přináší sucho v období vysokých teplot a dlouhých období bez srážek, protože krajina v sobě nemá zásoby vody.
Evropská úmluva o krajině
Navzdory tomu, že náš stát v roce 2002 podepsal Evropskou úmluvu o krajině a zavázal se naplňovat její zásady, v praktické každodenní politice se úmluva nenaplňuje. Krajina je totiž jeden organizmus, kde všechno souvisí se vším. Evropská úmluva o krajině v článku 1 naše politiky zavázala respektovat tato ustanovení: (Ministerstvo životního prostředí, 2002) a) "krajina" znamená část území, tak jak je vnímána lidmi, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů; b) "krajinná politika" znamená vyjádření všeobecných zásad, strategií a pokynů kompetentními veřejnými orgány, které umožňuje přijetí specifických opatření, zaměřených na ochranu, správu a plánování krajiny; c) “cílová kvalita krajiny“ znamená vyjádření požadavků a přání lidí na charakter prostředí, v němž žijí, formulované pro danou krajinu kompetentními veřejnými orgány; d) "ochrana krajiny" znamená činnosti směřující k zachování a udržení význačných nebo charakteristických vlastností krajiny, utvářených přírodní konfigurací a/nebo lidskou činností a právem považovaných za její historickou hodnotu; e) "správa krajiny" znamená činnost, která má z hlediska udržitelného rozvoje zajistit pravidelnou péči o krajinu s cílem řídit a harmonizovat změny, které jsou způsobeny sociálními, hospodářskými a environmentálními procesy; f) "plánování krajiny" znamená cílevědomé činnosti zaměřené na zvyšování kvality, obnovu nebo tvorbu krajiny A jaký je skutečný stav implementace úmluvy? Politiku krajiny dosud vypracovanou nemáme, cílová kvalita krajiny figuruje ve Stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., správa krajiny nemá svůj úřad – je součástí Ministerstva životního prostředí, kde komplexní péče o krajinu není v centru zájmu a plánování krajiny je v České republice neznámý pojem. Významným pozitivem bylo zavedení územních studií krajiny pro obce s rozšířenou působností. (Kučera, Stránský, Weber, Salašová, & Šarapatka, 2014) Ignorování těchto všeobecně platných zásad o krajině se hrubě vymstilo. Stát problémy vody v krajině řeší způsobem, který nevykazuje známky holistického přístupu ke krajině. Stát totiž žádnou společnou vizi pro krajinu nemá. Rozpory mezi zemědělskou výrobou, zadržením vody v krajině a pěstováním lesů trvale nejsou pojmenovány a řešeny. Součástí krajiny jsou i sídla, jejichž řešení je specifickým úkolem. Důležitý je ale kontext celé krajiny. A voda je zde společným jmenovatelem, který se týká všech využívaných území, je tím životodárným médiem, které potřebují všechny živé organizmy na zemi. Jaký je tedy holistický přístup ke krajině, který bere do úvahy celou krajinu a všechny obyvatele naší krajiny?
Vymezené území říční krajiny (Územní studie krajiny ORP Blovice, Salzmann, 2018).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Salzmann / archiv autorky
Říční krajina jako klíčová infrastruktura krajiny
Krajina jako celek, jako ekosystém, jako živý organizmus potřebuje holistický pohled, náš respekt a naši pokoru. Potřebujeme koncepci, vizi, jak by krajina měla být uspořádaná. Krajinu musíme plánovat. Plán je způsob nacházení kompromisu ve využívání krajiny za předpokladu zachování udržitelného života v ní. V první řadě musíme pochopit způsob, jakým vlastně krajina funguje a co jsou klíčové prvky nezbytné k jejímu životu. Základem jsou geomorfologické a hydrologické procesy, ty předurčují všechny ostatní procesy v krajině. Krajina ke svému přežití potřebuje svůj prostor, který máme tendenci stále víc a víc potlačovat a nerespektovat. Pokud krajinu neuchováme ve stavu živém a schopném regenerace, lidstvo se svými hospodářskými aktivitami nemá šanci na dlouhodobé přežití. Základem života krajiny je právě říční krajina, která je výsledkem dlouhodobých přírodních procesů. U ní bychom měli začít. Součástí říční krajiny jsou prameništní oblasti v horních částech toků, které jsou dnes téměř v celém rozsahu odvodněny zemědělskými nebo lesnickými melioracemi. Dále sem patří údolní nivy v dolních částech toků, které byly za posledních 100 let zkráceny o více než třetinu. V rámci znárodnění po roce 1948 došlo k likvidaci 950 000 ha mokřadů. Všechny tyto plochy dnes zoufale chybí k tomu, aby si krajina dokázala sama poradit s klimatickými změnami. Nemluvě o fatálním dopadu této situace na stav podzemních vod. Říční krajina je právě tím propojovacím prostorem mezi povrchovými a podzemními vodami. V čase přebytku vody se voda v údolní nivě rozlévá a vsakuje do podloží, v čase sucha dochází k dotaci vody v říčním korytě z podzemí. Říční krajina by měla být povýšena na krajinu určující kvalitu našeho života, téměř krajinu posvátnou, která si vyžaduje naši úctu, protože je pro lidstvo životodárná. Znamená to vymezení území říční krajiny v rámci České republiky. Jedná se o jeden kontinuální systém, o jednu síť, kde všechno se vším souvisí. Stav a kvalita vod v prameništních částech má přímý vliv na kvalitu a kvantitu vody v dolních částech toků a na vody podzemní. To znamená, že je důležité určit způsob využívání této krajiny, způsob revitalizace a rekultivace celých ploch a způsob agrotechnických a lesnických opatření. V praxi to neznamená ponechat tyto plochy jenom sukcesním procesům a neužívat je hospodářsky. Ale určitě to znamená určité omezení činností, které by měl stát v rámci veřejného a státního zájmu kompenzovat. Říční krajina potřebuje svůj specifický management – prostor pro přírodu, prostor pro lidi, pro veřejný prostor, prostor pro zadržení a rozliv vody – to vše je možné v tomto prostoru sladit. V každém případě by měl vzniknout národní program obnovy říční krajiny České republiky, který by se promítl do dotací pro státní fondy, evropské dotace. Specifickým případem je revitalizace vodních toků, říční krajiny v sídlech, ve městech a v obcích. Vzniká zde obrovský prostor pro realizaci tzv. zelené infrastruktury jako podpory ekosystémových služeb za předpokladu vyřešení hospodaření s dešťovou vodou v území ve spolupráci s vegetací. Ale to by předpokládalo vznik samostatného odboru Ministerstva životního prostředí pro krajinu a sídla anebo vznik samostatného Ministerstva pro krajinu, tak jak je tomu v celé řadě evropských zemí.reklama
Klára Salzmann
Autorka je krajinářská architektka a pedagožka Fakulty architektury ČVUT. Dlouhodobě se zabývá plánováním krajiny a hledáním společných řešení pro přírodu, kulturní krajinu a všechny živé tvory na zemi včetně lidstva.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Silničáři provedli první etapu obnovy starobylé aleje z Bohdanče do Neratova
V Česku se od roku 2003 podél silnic vykácelo více stromů než vysadilo
Arboristé po 10 letech přeměřili nejvyšší strom ČR, vyrostl o 2,67 m na 66,72 m
Další články autora |
Klára Salzmann: Výrobna masa, mléka a vajec - novodobý koncentrační tábor
Klára Salzmann: Voda teče z kopce dolů
Klára Salzmann: Jiří Malík je se svým modelem Zdoňov rychlejší než státOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (184)
Miroslav Vinkler
21.4.2020 06:32Snad si každý uvědomí po přečtení článku v jak tíživé situaci se nacházíme.
Naši krajinu jsme nejdříve těžce poškodili a dnes bláhově očekáváme, že nás nyní , v době negativních dopadů klimatických změn, tato námi zmrzačená krajina může chránit ?
Nemůže, nemá na to. Bohužel nevidím v řadách politických stran ani jednu, která by byla s to na nápravě zapracovat.
Ani současná exekutiva ve svém středu nemá nikoho, kdo by chtěl tento zcela zásadní problém řešit.
Odpovědět
Naši krajinu jsme nejdříve těžce poškodili a dnes bláhově očekáváme, že nás nyní , v době negativních dopadů klimatických změn, tato námi zmrzačená krajina může chránit ?
Nemůže, nemá na to. Bohužel nevidím v řadách politických stran ani jednu, která by byla s to na nápravě zapracovat.
Ani současná exekutiva ve svém středu nemá nikoho, kdo by chtěl tento zcela zásadní problém řešit.
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 08:55 Reaguje na Miroslav VinklerTohle mají přece v programu Zelení, nejvíce hyenizovaná politická strana především na téhle diskusi. Od kořistnických stran typu ANO se to přece čekat nedá.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:02 Reaguje na Pavel HanzlJistěže nemají, spíš dělají vše pro to, aby k podobným procesům obnovení krajiny nedocházelo. Jejich ideálem je totální zpustošení krajiny (viz Šumava).
Odpovědět
TM
Tomas Moravec
21.4.2020 11:46 Reaguje na Pavel HanzlBohuzel pouze proklamativne. Realne maji vetsinou jejich reseni horsi negativni dopady, nez kdyby se nedelalo nic.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.4.2020 15:49 Reaguje na Pavel HanzlZelení začali řešit genderové otázky, masová islamizace je obohacením kultur, zánik rodiny není na závadu , aletrnativní formy "umění" jako vzor apod.
Odchýlili se od skutečné ochrany životního prostředí na level řešení společensko-sociálních otázek .
Kdyby se drželi svého kopyta a nenasytně neprahli po moci (Bursík- 6 poslanců, z toho 4 ministři) tak dnes v parlamentu snad i vládě seděli.
Odpovědět
Odchýlili se od skutečné ochrany životního prostředí na level řešení společensko-sociálních otázek .
Kdyby se drželi svého kopyta a nenasytně neprahli po moci (Bursík- 6 poslanců, z toho 4 ministři) tak dnes v parlamentu snad i vládě seděli.
JD
Jiří Daneš
21.4.2020 17:25 Reaguje na Pavel HanzlBuhužel, zparchantěli, viz "Biomasa". Jinak by třeba místo za migranty a nepracující etnické menšiny, bojovali třeba za obnovení původních toků řek a náhonů, regulace a zasypání mlýnských náhonů zkrátilo toky a tím i retenci a odpařovací plochy místy až o 40% půvoního stavu.
Odpovědět
PH
pp
Miroslav Vinkler
21.4.2020 08:54 Reaguje na pavel peregrinVyloveně tápete. Např. v bývalém Západním Německu (NSR) již na začátku 70.let vyčlenili 27 mld. marek za které vraceli řekám a drobným vodním tokům meandry.
V západních zemích také nikdy nedošlo k likvidaci sedláků jejich vyvlastněním a zániku jejich stavu jako sociální třídy. Což se komunistům povedlo.
Důsledkem bylo a je ,že se o své vlastnictví -půdu- starají na rozdíl od nájemců -viz ČR a jejich obhospodařovatelů.(agroklany)
Čemuž odpovídá i rozdíl v kvalitě půdy .
Zcela vám uniká podstata sdělení autorky. Na krajinu se musíme dívat jako na celek, a nikoli sektorově, ty se staráš o lesy,jiný o vodu a jiný zase o lesy- sektorové členění.
Vsadím svoje nedělní lakýrky, že přijít k vám se zákonem na ochranu ZPF a důsledně vás přes něj probrat tak neprojdete. Půda je ve vašem pojetí pouze a jenom výrobní nástroj k dosažení zisku.
Odpovědět
V západních zemích také nikdy nedošlo k likvidaci sedláků jejich vyvlastněním a zániku jejich stavu jako sociální třídy. Což se komunistům povedlo.
Důsledkem bylo a je ,že se o své vlastnictví -půdu- starají na rozdíl od nájemců -viz ČR a jejich obhospodařovatelů.(agroklany)
Čemuž odpovídá i rozdíl v kvalitě půdy .
Zcela vám uniká podstata sdělení autorky. Na krajinu se musíme dívat jako na celek, a nikoli sektorově, ty se staráš o lesy,jiný o vodu a jiný zase o lesy- sektorové členění.
Vsadím svoje nedělní lakýrky, že přijít k vám se zákonem na ochranu ZPF a důsledně vás přes něj probrat tak neprojdete. Půda je ve vašem pojetí pouze a jenom výrobní nástroj k dosažení zisku.
pp
pavel peregrin
21.4.2020 09:07 Reaguje na Miroslav VinklerAle netápu. Jen skromně podotýkám, že sucho je v celé Evropě. Takže je něco jinde špatně. To jádro celého problému je úplně jinde, než si myslíte.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
21.4.2020 20:20 Reaguje na pavel peregrinV tom pravdu asi máte, jen meandry řek a potoků déšť nepřinesou. Vědci přes počasí by se místo měření skleníkových plynů a podpory firmám přes větrníky a totovoltaické panely, by měli zkoumat, co se kde stalo, kde se objevily překážky západního proudění, co přinášelo donedávna deštivé počasí. Vedra a CO2 to nebude, dříve se topilo v každém kamrlíku uhlím v kamnech, které dle MŽP nedokonale spalovaly, produkovaly škodliviny ve velkém a přece bylo v zimě sněhu habaděj.
Odpovědět
pp
FD
František Dvořák
21.4.2020 13:07 Reaguje na Miroslav VinklerOpět je to tady . V Německu jsou meze, u nás komunisti. Dnes je tuším, že na novinkách, že USA a Mexiko čelí suchu, které tam nebylo 1 000 let. Kdo je tam?
Odpovědět
va
vaber
22.4.2020 18:49 Reaguje na František Dvořákkdyby to byl problém jen české krajiny to by lidem na planetě bylo hej,protože my ,když zničíme Česko, svět zůstane v pohodě,ale poškozený je celý svět ,protože všude se hledá jen zdroj zisků, bez ohledu na dopady na životní prostředí, tomu se říká svobodný rozvoj a kdo by to chtěl změnit je ekoterorista. Ale je i možné, že za současné životní podmínky na planetě lidé nemohou a je to jen přirozený proces stárnutí života na planetě, ale to je málo pravděpodobné.
Odpovědět
MM
Milan Milan
21.4.2020 08:16Pěkně napsané, ale asi by si to měl přečíst hlavně někdo s kulatým razítkem. A protože nejlepší krajinář a hospodář je vždy ten kdo v tom kterém místě žije, rozumí procesům a potřebám krajiny, (nakonec zajišťuje i sebe), tak raději od rozhodnutí úředníků nic nečekat, možná ani nechtít.
Odpovědět
JS
Jiří S
21.4.2020 08:47Tak mne napadá, při přirovnání krajiny k lidskému tělu. Je vůbec možné, aby lidstvo, které se chová tak špatně ke svému tělu mohlo se chovat ke krajině lépe?
Na druhou stranu, každý doktor vám řekne, že lidské tělo je extrémně odolné.
Odpovědět
Na druhou stranu, každý doktor vám řekne, že lidské tělo je extrémně odolné.
Miroslav Vinkler
21.4.2020 08:55 Reaguje na Jiří SJo, a tělo má jít do hrobu zhuntovaný. (Rudolf Hrušínský-Vesničko má středisková)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 09:07 Reaguje na Miroslav VinklerPřesně tak, přírodu huntujeme velmi poctivě, ropáci si z toho dělají přímo ideologii a snahy o záchranu hyenizují kdákáním o "socialistickém poroučení větru dešti", "marxistické devastaci tržní ekonomiky" a "oblbnutých hlavách klimabyznysem".
Sme sami iba chuji.
Odpovědět
Sme sami iba chuji.
JS
Jiří S
21.4.2020 09:58 Reaguje na Pavel HanzlTak nevím, jestli jsem se nevyjádřil špatně, když vidím tyto dva komentáře. Spíše jsem myslel, že jestli se neumíme chovat k sobě, neumíme ani k přírodě. Pokud bychom se zaměřili na své zdraví, což je i snížení energie přijímané potravy, tak bychom se uměli lépe chovat i ke krajině.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 10:40 Reaguje na Jiří SVýš příspěvek považuji za dobrý, reaguji ale na pana Vinklera, který je zásadním odpůrcem green deal a zastává někdy dost ropácké názory (nedá se nic dělat......OZE jsou nesmysl......v důsledku to vyznívá: musíme fedrovat uhlí, i když to samozřejmě nepíše.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.4.2020 12:20 Reaguje na Pavel HanzlPan Vinkler je zásadním odpůrcem EGD v oblasti energetiky. S ostatním nemám problém.
Odpovědět
JS
Jiří S
21.4.2020 12:35 Reaguje na Miroslav VinklerRozumím, kdo by nebyl odpůrcem takového nesmyslu, snad jen člověk blouznící v delíriu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 19:07 Reaguje na Miroslav VinklerA já jsem si myslel, že to je především o energetice. Protože energetika je nevětší emitent skleníkáčů.
Jaké je řešení jiné a epší?
Odpovědět
Jaké je řešení jiné a epší?
Miroslav Vinkler
21.4.2020 20:00 Reaguje na Pavel HanzlJádro a snižování energ. náročnosti, ve městech MHD zadara.
OZE pouze doplňkově.
Odpovědět
OZE pouze doplňkově.
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 21:27 Reaguje na Miroslav VinklerJádro máme a další bloky jsou nereálné.
Snižování energ. náročnosti uděláme jak? jediné reálné řešení je brutální zdražení.
MHD zadara neřeší vůbec nic,jen bude jezdit více lidí, kteří by nejezdili vůbec.
Proč OZE jen "doplňkově?". Fve je přece ideální na nabíjení elktroaut a výhledově na výrobu vodíku.
Takže váš výsladek: fedrovat uhlí a čadit dýzly.
Nebo tvrdě zdanit elektřinu a o to více se bude čadit dýzly.
Já mám pořád pocit, že inženýři co vymysleli green deal nebyli úplní pitomci.
Odpovědět
Snižování energ. náročnosti uděláme jak? jediné reálné řešení je brutální zdražení.
MHD zadara neřeší vůbec nic,jen bude jezdit více lidí, kteří by nejezdili vůbec.
Proč OZE jen "doplňkově?". Fve je přece ideální na nabíjení elktroaut a výhledově na výrobu vodíku.
Takže váš výsladek: fedrovat uhlí a čadit dýzly.
Nebo tvrdě zdanit elektřinu a o to více se bude čadit dýzly.
Já mám pořád pocit, že inženýři co vymysleli green deal nebyli úplní pitomci.
Miroslav Vinkler
22.4.2020 15:40 Reaguje na Pavel Hanzl Ty inženýry bych chtěl vidět, stejní lumeni jako Ulrika s Gretou.
I Jules Verne by EGD hodil do koše se slovy "Nechutné."
Odpovědět
I Jules Verne by EGD hodil do koše se slovy "Nechutné."
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 09:27 Reaguje na Miroslav VinklerVy máte už asi regulérní alergii, to je psychická a ne racionální záležitost.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.4.2020 07:30 Reaguje na Miroslav VinklerPan Jules Verne by si rval šediny, že jsme takoví idioti a nechali dojít situaci do takových konců.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.4.2020 07:32 Reaguje na Pavel HanzlOn přece těžil energii z bouřkových blesků.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 09:00" Ale to by předpokládalo vznik samostatného odboru Ministerstva životního prostředí pro krajinu a sídla anebo vznik samostatného Ministerstva pro krajinu, tak jak je tomu v celé řadě evropských zemí."
S článkem souhlasím ale proč proboha zase vytvářet nové ouřady a nejlépe ministerstva? Kolik jich už na tohle téma máme? Co kdyby se donutily už dávno etablované a zahnívající ouřady stávající, aby konečně zvedly prdel a začaly něco dělat?
Odpovědět
S článkem souhlasím ale proč proboha zase vytvářet nové ouřady a nejlépe ministerstva? Kolik jich už na tohle téma máme? Co kdyby se donutily už dávno etablované a zahnívající ouřady stávající, aby konečně zvedly prdel a začaly něco dělat?
MM
Milan Milan
21.4.2020 09:21 Reaguje na Pavel HanzlJen ne další úřady. Dát slovo odborníkům, pořádně promyslet, napsat koncepci na 50 let a hlavně se jí pak řídit. Jenomže tady, co nový ministr to zpravidla pouze politik, bez odbornosti, spíše s ekonomickými zájmy,často s "výbornými" nápady u rozjezdové minosterské kávy a plejádou poslušných přikyvovačů a zdůvodňovačů skvělých rozumů "páně osvíceného".....
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 09:37 Reaguje na Milan MilanObávám se, že všemožných koncepcí máme taky celé stohy. Náš problém je realizace.
Kdyby všichni žvaniví bafuňáři vzali lopaty.......
Odpovědět
Kdyby všichni žvaniví bafuňáři vzali lopaty.......
JD
Jiří Daneš
21.4.2020 18:09 Reaguje na Pavel HanzlVy jste otrokář. S pozdravem bafuňář z MŽP.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 21:29 Reaguje na Jiří DanešNe. Já jsem daňový poplatník. Já vím, už Jiránek kreslil úžasný vtip, kde se ouřeník na takového člověk dívá a říká:" já jsem se vás představoval chytřejšího".
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:04 Reaguje na Pavel HanzlV tomto s vámi souhlasím. Vzhledem k výsledkům působení našeho ministerstva ŽP na ŽP velmi silně.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 10:48 Reaguje na Jan ŠimůnekBabišistán je v podstatě fašistický (oligarchický) systém někdy dost podobný "reálnému socialismu".
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 09:45Někdy v polovině 80. let se řešila podmáčená vlečka k silu ZZN Šakvice. Série komplikovaných jednání, výbory, projektantanti, investor, nutnost vše zbourat a postavit znovu, stamiliónová investice atd. atd. atd.
Při zaměřování stávajícíhu stavu jsem zjistil, že je všude dobře udělané odvodnění v příkopech a propustcích, ovšem vše je zanesené splachy z pole. Když jsem si udělal odhad, že kdyby všichni ti bafuňáři a všichni ostatní místo žvanění vzali lopaty a hlínu vyházeli, tak se vůbec nic rekonstruovat nemusí. Tohle byl za komára normální způsob jednání a šup!! už jsme tam znovu.
Odpovědět
Při zaměřování stávajícíhu stavu jsem zjistil, že je všude dobře udělané odvodnění v příkopech a propustcích, ovšem vše je zanesené splachy z pole. Když jsem si udělal odhad, že kdyby všichni ti bafuňáři a všichni ostatní místo žvanění vzali lopaty a hlínu vyházeli, tak se vůbec nic rekonstruovat nemusí. Tohle byl za komára normální způsob jednání a šup!! už jsme tam znovu.
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:06 Reaguje na Pavel HanzlI v tomto s vámi souhlasím. EU není nic jiného, než RVHP, oděná v modrém.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 10:43 Reaguje na Jan ŠimůnekPíšu "jsme tam znovu" jenom MY tj. ČR, kterou vede komunista estébák opřený o komunisty. Nikoliv EU, ta je úplně jinde a proto ji stále kritizujete z pozice Ruska a jeho zájmů.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 10:46 Reaguje na Jan ŠimůnekRakušáci zavřeli poslední uhelnou elektrárnu.
Jaký náskok před námi mají? Za komára to bylo asi 20 let, pak jsme to stáhli možná na 5 - 10 a dnes je to kolik? 30 a víc? A v jiných oborech je to podobné. Děkujeme opět boševické vládě zvolené ve svobodných volbách.
Odpovědět
Jaký náskok před námi mají? Za komára to bylo asi 20 let, pak jsme to stáhli možná na 5 - 10 a dnes je to kolik? 30 a víc? A v jiných oborech je to podobné. Děkujeme opět boševické vládě zvolené ve svobodných volbách.
RV
Richard Vacek
21.4.2020 10:52Pokud někdo chce malebnou krajinu, musí ji sebrat polím. Pole se odvodňovala protože byla podmáčená a nedařilo se tam obilí (stepní rostlina). A pak nám teda musí poradit, kde budeme brát potraviny - v podmáčené krajině toho moc nevypěstujeme.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.4.2020 11:03 Reaguje na Richard VacekOrné půdy pro výrobu potravin je dost, třetina výměry obilnin je v podstatě zbytečná, výměra řepky téměř celá, čtvrtina výměry cukrovky taktéž. Poptejte se Babiše, proč ČR stále trvá na výrobě biosložky z řepky, když jinde už od toho dávno ustoupili atd., atd., atd....
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.4.2020 11:21 Reaguje na Jakub GraňákRelativně dost, protože máme výkonné zemědělství. pokud bychom přešli na systém eko, rozorávala by se za chvíli kdejaká louka. Řepky je zapotřebí jako zlepšující předplodiny, navíc je to ozim, abych udělal radost p. Zvářalovi. Babiš jakožto vlastník zpracovatelského závodu může mít na řepce samozřejmě zájem, to je logické, nicméně mnoho podniků nemá s Babišem vůbec nic společného a vyváží se do Německa.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.4.2020 18:17 Reaguje na pavel peregrinTak pokud ta cca třetina celkové výměry orné, půjde na zajištění mimoprodukčních funkcí, bude režim integrované produkce bohatě stačit.
Babiš je v řepce přímo ve střetu zájmů, proto taky šel do politiky, aby si tu řepku ošetřil, bez ní definitně v ...
Odpovědět
Babiš je v řepce přímo ve střetu zájmů, proto taky šel do politiky, aby si tu řepku ošetřil, bez ní definitně v ...
pp
pavel peregrin
22.4.2020 10:45 Reaguje na Jakub GraňákStřízlivě vzato- řepku je třeba snížit, to je bez diskuze. Ale současně je třeba nahradit ji stejně výkonnou plodinou se zlepšujícím efektem, ziskovou. A to je problém.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.4.2020 11:44 Reaguje na pavel peregrinNení třeba nahrazovat plodinou, stačí založit krajinný prvek a vzniklou ekonomickou ztrátu kompenzovat dotací. Jinak to sucho stejně řešit nepůjde.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.4.2020 11:45 Reaguje na Jakub GraňákOno to asi ještě chvilku potrvá, ale nakonec to pochopí i ti dementi na MZe
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 12:06 Reaguje na Jakub GraňákUvidíme, jak dopadne zastropování dotací. To může se vší zemědělskou politikou pořádně zamíchat. Ale ten déšť si tím stejně nepřivoláme.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.4.2020 19:01 Reaguje na pavel peregrinBabiš, jako vždy ve střetu zájmu, bude tlačit až mu oči z důlků vypadnou, aby u nás žádné zastropování neplatilo. Zastropování by pro něj znamenalo bankrot.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 19:36 Reaguje na Jakub GraňákMně by to nezastropování ani nevadilo, to je tlak těch menších, aby ti velcí neměli výhody. Při standardních kriterích, platných pro malé i velké, by ony rozdíly měly buďto zmizet, nebo aspoň podstaně se umenšit. Těm menším bych dal větší dotace na techniku, protože ten velký si to pořídí snadněji (utopí v nákladech). Ale obecně podporuji spíše menší (rodinné) farmy, neb jejich přístup k půdě i přírodě je šetrnější.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.4.2020 20:01 Reaguje na Karel ZvářalSouhlasím, ještě je třeba brát v potaz, že když budou dotace zastropovány, tak ti velcí se budou chovat ještě kořistničtěji. Řešení je spíš změna podmínek, než nějaký strop.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 20:07 Reaguje na Jakub GraňákTaké si myslím, že to slovo zbytečně dráždí, někdo si ho překládá jako "konec". Péče o 1) půdu, o 2) krajinu, snadno kontrolovatelné na místě či ze satelitu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 11:18 Reaguje na Richard VacekNějaká "podmáčená krajina" je dnes jen snem každého, kdo cítí s krajinou. Pokud by se podařilo obnovit aspoň z pár procent to "podmáčení", tak to pomůže i ostaním polím a bude to x krát méně, než kolik padne na nesmyslnou řepku.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.4.2020 11:22 Reaguje na Pavel HanzlVy jste se zbláznil. Podmáčení pomůže polím? A jak ,prosím? Můžete mi ten úžasný mechanismus popsat?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.4.2020 14:05 Reaguje na pavel peregrinAle on nepíše podmáčet pole , na mysli měl p. Hanzl zajisté obnovu vodního režimu krajiny.
Jako zemědělec však musíte vědět, že rýžoviště podmáčená být musí. Na rozdíl od obilovin ,které jsou v podstatě vyšlechtěnou stepní, suchomilnou, trávou.
Ale toho sucha nesmí být moc :-)
Odpovědět
Jako zemědělec však musíte vědět, že rýžoviště podmáčená být musí. Na rozdíl od obilovin ,které jsou v podstatě vyšlechtěnou stepní, suchomilnou, trávou.
Ale toho sucha nesmí být moc :-)
pp
pavel peregrin
21.4.2020 14:41 Reaguje na Miroslav VinklerNo tak rýžoviště jsou jasná. Problém je v tom, že obnova kdysi podmáčených míst, různých mokřadů, zmeandrování potoků apod. je sice z hlediska krajiny a pomoci živočichům v pořádku, takový barbar, jak si myslíte, zase nejsem, nicméně zadržení vody v poli to vůbec nepomůže. Já to vidím dnes a denně- naše pole výměrově nepřesahují 40 ha, a spíš je většina v rozloze tak 16 ha. V krajině protékají dva potoky a jedna říčka, rybníků je tam pět. Zarostlý mokřad by se určitě našel a ne jeden. A proč to donekonečna píšu- pole, která se nachází těsně u toho, nebo i mezi tím, trpí suchem úplně stejně jako ta, kde nic takového není. Z tohoto důvodu tezi o nějakém zásadním významu pro vláhu na poli odmítám. Tedy letos to sucho je u nás zatím jen ve vrstvě tak 5-6 cm, pod tím už se mi zem maže na prsty. Tudíž jařiny vzešly úplně normálně, jedinou výjimkou je mák, ale to je logické.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.4.2020 14:44 Reaguje na pavel peregrinDěkuji za odpověď. Možná byste získal lepší přehled kdybyste se podíval jak u vás krajina vypadala dříve - namátkou II. vojenské mapování, popř. letecké snímky z 50. let ČSR (dostupné na Cenia)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.4.2020 19:47 Reaguje na Miroslav VinklerTak zrovna u nás bylo o dva rybníky méně. Jinak krajina stejná, pole, louky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.4.2020 20:02 Reaguje na pavel peregrinDobře a můžete nám říct k těm polím o jaký druh půdy se jedná a zda její infiltrační a zadržovací schopnost na srážky odpovídá tabulkovým hodnotám ?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 07:10 Reaguje na Miroslav VinklerTo je dobrá otázka a také částečný klíč. Máme štěstí, že naše půdy jsou druhově jílovito-hlinité, tudíž jejich zádržná schopnost je podstatně vyšší, jak půd třeba na Kolínsku. Ale současně je to i odpověď na některé marné snahy. Půdy jsou typově tvořeny matečními horninami a to je rozhodující. Samozřejmě, obsah humusu v nich lze do určité míry ovlivňovat, ale nikdy se vám nepovede přetvořit půdu lehkou, propustnou, se slabým sorpčním komplexem na půdu typu hlinité či jílovito-hlinité a tím rozhodně zvýšit jejich nasákavost a zádržnost. To se může povést leda zahrádkáři za cenu mnohaletého úsilí na malé ploše a když byste si přepočetl vnosy do takovéto půdy, zjistíte, že ve velkém je to neproveditelné, jak z časového, tak finančního hlediska. Na lehčích typech půd probíhá dost silná každoroční mineralizace a v podstatě vytvořený humus je "pálen", sorpční komplexy, jak jsem již psal, jsou zde slabé.
Odpovědět
JS
Jiří S
22.4.2020 10:24 Reaguje na pavel peregrinJako vtip: Víte proč vám to podmáčení pane Peregrine nepomáhá? Protože jste si nepořídil bobry. My je máme a dostáváme finanční kompenzaci za bobra takovou, že bychom se takového finančního výsledku na takovém pozemku nikdy nedopracovali. To je to co vám tam chybí :D...
Odpovědět
pp
Miroslav Vinkler
22.4.2020 14:07 Reaguje na pavel peregrinDobře, ale jako dlouholetý praktik s agro zaměřením jste si jistě nechali udělat rozbor vodozádržnosti či alespoň provedli kvalifikovaný odhad.
Takže otázka zní : Kolik lt vody je vaše půda 1m2 schopna absorbovat?
Standardní VÚMOP metodika, žádné divočiny.
Odpovědět
Takže otázka zní : Kolik lt vody je vaše půda 1m2 schopna absorbovat?
Standardní VÚMOP metodika, žádné divočiny.
pp
pavel peregrin
22.4.2020 15:14 Reaguje na Miroslav VinklerNa poctivou otázku poctivá odpověď. Nevím, žádný rozbor jsme si dělat nenechali. Asi vás touto odpovědí neuspokojím, ale z ryze praktického hlediska by podobný rozbor byl pro nás zbytečný. I kdybych zjistil nevyhovující hodnoty, možnosti ovlivnění jsou velmi omezené, a jsou dány druhem půd, jak jsem psal výše.
Pro moji potřebu a jako vodítko stačí, jestliže se mi po větším dešti netvoří na poli a hlavně souvratích kaluže, což zatím netvoří, takže to nebude tak zlé.
Odpovědět
Pro moji potřebu a jako vodítko stačí, jestliže se mi po větším dešti netvoří na poli a hlavně souvratích kaluže, což zatím netvoří, takže to nebude tak zlé.
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 19:10 Reaguje na Miroslav VinklerPřesně tak. Pokud bude víc vody v krajině, částečně se obnoví i malý vodní režim a i normální pole tím získají.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.4.2020 19:50 Reaguje na Pavel HanzlMalý vodní režim funguje. Jenže voda se například vypaří u nás a spadne třeba na Ukrajině.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.4.2020 19:55 Reaguje na pavel peregrinVoda se odpaří u nás, a nebýt tepelných ostrovů tvořených velkými poli, by se zarazila o pohraniční pohoří a vypršela zpátky na našem území.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.4.2020 20:19 Reaguje na Jakub GraňákJak vzpomněl p. Vinkler naše monzuny v jeho článku, tak ani s nimi si neumíme poradit (viz. dole). Víme o nich z předpovědi, ale vůbec se neupoštělo, průtrže přišly na plný stav!-(( Kdyby se tato voda aspoň zčásti podařila zachytit v krajině, spodní vody (studně) by se doplnily a lidi nečerpali vodu z téměř vyschlých řek. Takže jak za sucho můžem z valné části nevhodným hospodařením, tak i škody povodněmi padají na vrub neschopnému managementu. Kdyby tyto miliardy šly do údržby krajiny, vypadalo by to dnes mnohem lépe.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Srpen---2013/Povoden--Klidek%E2%80%A6
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Srpen---2013/Povoden--Klidek%E2%80%A6
pp
pavel peregrin
22.4.2020 07:00 Reaguje na Jakub GraňákJenže takto malý vodní režim nefunguje. Je to koloběh vody nad pevninou a nikde není psáno, že co se vypaří u nás, musí také u nás spadnout. Bohužel valná část lidí si to takto představuje.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 07:26 Reaguje na pavel peregrinMalý vodní cyklus v malém Česku... A jsme zase tam, kde jsme byli.
Vy jste nikdy neslyšel o nasouvající se frontě (bouřkách) od západu? No a my je zase pošleme dál. Aspoň část tedy...
Odpovědět
Vy jste nikdy neslyšel o nasouvající se frontě (bouřkách) od západu? No a my je zase pošleme dál. Aspoň část tedy...
pp
pavel peregrin
22.4.2020 10:46 Reaguje na Karel ZvářalPředpokládám, že víte, co je malý a co velký vodní cyklus.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 10:53 Reaguje na pavel peregrinNevím:-) Jediný, kdo tomu rozumí, jste vy. S tím, že z hladiny rybníka "není moc velký odpar" (vaše slova). A odkud je tedy větší???
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 10:59 Reaguje na Karel ZvářalAle vůbec ne. Vy víte, odkud se ta fronta vzala, jestli z malého nebo velkého cyklu? A vsadím se s vámi, že fronta jde vždy z velkého cyklu, víme?
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 11:05 Reaguje na pavel peregrinBože můj!!! Zase ubohá Pereginova demagogie. Srážková voda (fronta) se vypaří na pevnině a stane se součástí malého vodního cyklu. Oba cykly jsou provázaná, voda v přírodě koluje a jen pro názornost se to takto pojmenovalo.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 12:15 Reaguje na Karel ZvářalAle žádná demagogie. Jak tak pozoruju, mnoho lidí si představuje malý koloběh vody tak, že u mě se vypaří a nejdéle za tři kilometry spadne. Cykly provázané samozřejmě jsou, ale rozhodné množství srážkové vody JDE Z OCEÁNU, z velkého koloběhu vody a na tom si trvám. A tato činnost je nyní narušena, proto neprší,nikdo, opakuji nikdo neví proč a to minimum odparu nad pevninou, které se vysráží, to rozhodně nezachrání.Už konečně chápete, proč je mi k smíchu to celé pišišvorské snažení se všemi mokřady a já nevím čím ještě?? Pro zvířata a vzhled krajiny ano, ale jinak nejste schopni ani za mák něco rozhodně ovlivnit, ale tahat peníze z rozpočtu znamenitě.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 09:32 Reaguje na pavel peregrinBohužel, ví se proč je porušen velký oběh vody.
Z velmi vysokou pravděpodobností je to už klimatická změna, zvýšené teploty pevniny proti málo ohřátém oceánu. Momentálně je to prakticky nevratné, ale výkyvy snad nějaké ještě budou.
Odpovědět
Z velmi vysokou pravděpodobností je to už klimatická změna, zvýšené teploty pevniny proti málo ohřátém oceánu. Momentálně je to prakticky nevratné, ale výkyvy snad nějaké ještě budou.
pp
pavel peregrin
24.4.2020 08:21 Reaguje na Pavel HanzlNeví se to. Toto je pouze jedna z mnoha teorií.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.4.2020 08:29 Reaguje na pavel peregrinA opačně, nikde není psáno, že co se u nás odpaří, u nás nemusí spadnout. To je lepší složit ruce do klína a říct ono to nejde, že? Jeden stohektarový lán je takový tepelný ostrov, jako okresní město, ale vůle to změnit... nulová, hlavní je ušetřit pár šušňů za naftu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 10:47 Reaguje na Jakub GraňákNemáte pravdu. Ono město nějak transpiruje?
Odpovědět
Jakub Graňák
22.4.2020 11:35 Reaguje na pavel peregrinA ten vysušený lán nějak transpiruje? Řekl bych, že ani moc ne. Jestli na tom nakonec město typu např. Krnova s dostatkem stromů není výrazně lépe. Rovněž je třeba vzít v potaz, že v době, kdy je té transpirace nejvíce potřeba, je veškerá vegetace (díky absenci krajinných prvků) na tom poli suchá jako pepř a čeká na vymlácení.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 12:17 Reaguje na Jakub GraňákPrávě že transpiruje. Fyziologie rostlin je neměnná. Krajinný prvek je jako prdnout do varhan.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.4.2020 18:32 Reaguje na pavel peregrinFyziologie rostlin je samozřejmě neměnná to se jistě shodneme. Porovnejte však transpirační objem vzrostlého stromu a pole, kde během léta skoro tři měsíce netranspiruje nic, zatímco ten strom transpiruje dál, proto jsou ty krajinné prvky tak důležité. Představte si na každém ha 100 m dlouhý a 2 m široký pás stromů, nepochybně bude mít transpirační objem srovnatelný s významnou částí zbytku porostu, u vzrostlých stromů dokonce i více než, zbytek toho 1 ha, a to celou sezonu, ne jen část sezony, jako je tomu u obilnin.
Uvažte také fenomén agrolesnických kultur, které by výrazně prospěly u všech neduhů, které současnou zemědělskou praxi v ČR trápí. Ať už jde o utužení podorničí, ubývání edafonu, nedostatek organiky, slabou vodozádržnost, tepelné ostrovy...
Pořád se ptáte co s tím dělat, tady máte odpověď.
Sedět na zadku a kritizovat akademiky, nebo veřejnost, že se do toho nemají montovat, je úplně mimo, protože agronomové (tím nemyslím explicitně Vás) celou tuto problematiku evidentně totálně ignorují, a když se i jejich přičiněním (nebo spíše ignorancí) neurodí, tak natáhnou ruku a chtějí peníze právě od těch, kteří jim do toho, dle jejich názoru, nemají co kafrat. Veřejnost si závažnost situace myslím začíná uvědomovat, ale tlak na změnu, by měli vyvolávat především sami zemědělci. Jsem si jist, že v případě, že se zemědělci konečně vzpamatují a začnou na změnu v přístupu skutečně tlačit, tak se za ně postaví velmi výrazná část veřejnosti a celá akademická sféra. Je třeba už konečně začít, dokud jsme ve stavu, kdy bude stačit cca 30 mld ročně, aby se s tím dalo něco dělat, čím později se však začne, tím drtivější a nákladnější to bude.
Odpovědět
Uvažte také fenomén agrolesnických kultur, které by výrazně prospěly u všech neduhů, které současnou zemědělskou praxi v ČR trápí. Ať už jde o utužení podorničí, ubývání edafonu, nedostatek organiky, slabou vodozádržnost, tepelné ostrovy...
Pořád se ptáte co s tím dělat, tady máte odpověď.
Sedět na zadku a kritizovat akademiky, nebo veřejnost, že se do toho nemají montovat, je úplně mimo, protože agronomové (tím nemyslím explicitně Vás) celou tuto problematiku evidentně totálně ignorují, a když se i jejich přičiněním (nebo spíše ignorancí) neurodí, tak natáhnou ruku a chtějí peníze právě od těch, kteří jim do toho, dle jejich názoru, nemají co kafrat. Veřejnost si závažnost situace myslím začíná uvědomovat, ale tlak na změnu, by měli vyvolávat především sami zemědělci. Jsem si jist, že v případě, že se zemědělci konečně vzpamatují a začnou na změnu v přístupu skutečně tlačit, tak se za ně postaví velmi výrazná část veřejnosti a celá akademická sféra. Je třeba už konečně začít, dokud jsme ve stavu, kdy bude stačit cca 30 mld ročně, aby se s tím dalo něco dělat, čím později se však začne, tím drtivější a nákladnější to bude.
PH
Pavel Hanzl
24.4.2020 07:40 Reaguje na Jakub GraňákPřesně tak, jenže u nás převládá nechumelismus a hlavně agronomové jsou zaměstnanci megafirem, které mají jakoukoliv krajinu totálně na háku, protože půda je pro ně pouze výrobní prostředek. A tím, že ji zničí sice o něco přijdou, ale vylobbují si kompenzace od státu a jede se dál. A pokud to řachne celý, půjdou loupit jinam.
A sedláků máme tak málo, že to nezachrání.
Odpovědět
A sedláků máme tak málo, že to nezachrání.
pp
pavel peregrin
24.4.2020 08:28 Reaguje na Pavel HanzlV jednom máte pravdu, že u nás ubývá agronomů v pravém slova smyslu, protože školy již dávno žádné neprodukují a to, co produkují, bych agronomem nenazval. Ale s těmi sedláky pravdu nemáte, protože převážná většina z nich je na tom s těmi znalostmi stejně jak ti agronomové, které kritizujete a často mnohem hůře,jsou odkázáni na pomoc různých pseudoporadců, kteří zhusta kážou úplné pitomosti.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.4.2020 08:24 Reaguje na Jakub GraňákJenže ono to máte šul nul. Ten strom vypaří víc, ale víc taky vycucá. To je jednoduché. Nic proti stromům ,samozřejmě, ale z hlediska má dáti-dal je to v podstatě jedno.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.4.2020 16:45 Reaguje na pavel peregrinOpomíjíte fakt, že stromy berou vláhu z jiných hloubek, nehledě k dalším pozitivním efektům, které jsem uvedl výše.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 09:16 Reaguje na pavel peregrinPořád zapomínáte na skupenství, které zde opakovaně zdůrazňuji. Ta rosa má pro půdní vlhkost (skoro) stejný význam jako srážky, takže ten "nulový"-) odpar z těch vašich rybníků přece jen funguje a zajistí aspoň minimální vláhu (pro vzcházení). Vlhkost vzduchu se projeví i ve vlhkosti půdy. Voda se vypaří a zase kondenzuje. Déšť je jistě lepší, ale musíme umět pracovat s tím, co máme.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 10:50 Reaguje na Karel ZvářalRosa se tvoří nezávisle na vlivu rybníků. Je dobrá, ale déšť nemůže nahradit.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 10:56 Reaguje na pavel peregrinJasné, naši předkové byli hlupáci, ekologové jsou hlupáci, rybník je pro ryby a žádnou jinou fci nemá:-))... Klasický Peregrin.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 11:00 Reaguje na Karel ZvářalNějak vám docházejí věcné argumenty, tohle je jen plácání. Něco konkrétního by nebylo?
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 11:03 Reaguje na pavel peregrinKdo tady plácá nesmysly, si každý udělá obrázek sám:-).
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 12:21 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, bez urážky, nemáte žádné argumenty, poli nerozumíte a ani jako zootechnik nemůžete. Kolik času jste strávil na tom poli, že se se mnou chcete dohadovat o těchto věcech? Jak dlouho jste byl v provozu? Vy jste aktivně pracoval s půdou, zajišťoval jste si krmivovou základnu? Ano?
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
22.4.2020 13:01 Reaguje na pavel peregrinPeregrine ty jsi takový mentální chudák... připomínáš mi vraha co se před soudem hádá se soudcem jestli opravdu není lepší lidi zabíjet než je nechat žít...
Tvrdit, že je ta vaše agrosahara lepší než aspoň fragmenty zdravé krajiny mezi poli může jen takový superpokrytec jako ty.... superpokrytec, který chodí na ekolist jen proto, aby obhájil to zlo co sám páchá, jen aby se mu líp spalo.... nejsi o nic lepší než ten arogantní a sebestředný velegrázl Babiš...
Stejně jako ostatní tobě podobní máš i ty na svědomí stav naší krajiny..... měl bys chodit kanálama a ne tu ještě obhajovat to zlo co sám pácháš a ještě se dokonce nad někoho povyšovat.... nemáš špetku soudnosti ty chudáku....
Odpovědět
Tvrdit, že je ta vaše agrosahara lepší než aspoň fragmenty zdravé krajiny mezi poli může jen takový superpokrytec jako ty.... superpokrytec, který chodí na ekolist jen proto, aby obhájil to zlo co sám páchá, jen aby se mu líp spalo.... nejsi o nic lepší než ten arogantní a sebestředný velegrázl Babiš...
Stejně jako ostatní tobě podobní máš i ty na svědomí stav naší krajiny..... měl bys chodit kanálama a ne tu ještě obhajovat to zlo co sám pácháš a ještě se dokonce nad někoho povyšovat.... nemáš špetku soudnosti ty chudáku....
Karel Zvářal
22.4.2020 13:56 Reaguje na Lukáš KašpárekPane Kašpárku, to tykání jste si mohl odpustit, ale v podstatě s Vámi souhlasím, ač mě také někdy podobně častujete.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 15:16 Reaguje na Lukáš KašpárekA jeéje, pan Kašpárek se nám tu zjevil- tak vítejte- dal jste si již svou denní porci lexaurinu?
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 14:00 Reaguje na pavel peregrinPane Peregrine, podle vás, kdo není profesí řidič, nemůže řídit, protože autu a dopravě nerozumí. Fotit může jen profesní fotograf, nikdo jiný. Knihu může napsat jen spisovatel atp. Ta vaše logika je úžasná!
Pohybuji se v polích celý život, vidím tu postupnou degradaci krajiny na ne/kulturní step. Nikde ani živáčka. A jestli se mě snažíte přesvědčit, že vše je OK, tak máte před sebou nadlidský úkol.
Odpovědět
Pohybuji se v polích celý život, vidím tu postupnou degradaci krajiny na ne/kulturní step. Nikde ani živáčka. A jestli se mě snažíte přesvědčit, že vše je OK, tak máte před sebou nadlidský úkol.
JS
Jiří S
22.4.2020 14:30 Reaguje na Karel ZvářalNetvrdím, že souhlasím se vším co tu tvrdí pan Peregrin. Ale s tím, že zootechnik nerozumí polnostem, pod to bych se podepsal, toliko jich znám a ani jeden nemá páru. Čímž nechci říct, že pan Zvářal nemá v některých určitostech pravdu.
Každopádně nemusí se dělat jen dlouhodobá opatření pomocí rybníků a podobně. Pokuste se dohledat nějaký pokus doktora Záhory z Mendelu, že na příkladu meziplodin, o kterých se tvrdí, že pro jařiny odčerpají vodu, tak naopak ochlazením a kondenzací na rosu stejné množství přivedou. Takže je to šul nul, ale zlepší se vlastnost půdy jako takové. Čímž vlastně by zemědělec připravil půdu lépe na přívalové deště a sucho. Připadá mi to jako rychlejší, efektivnější řešení. Ale takové řešení se jak na MZe, tak na MŽP nenosí.
Odpovědět
Každopádně nemusí se dělat jen dlouhodobá opatření pomocí rybníků a podobně. Pokuste se dohledat nějaký pokus doktora Záhory z Mendelu, že na příkladu meziplodin, o kterých se tvrdí, že pro jařiny odčerpají vodu, tak naopak ochlazením a kondenzací na rosu stejné množství přivedou. Takže je to šul nul, ale zlepší se vlastnost půdy jako takové. Čímž vlastně by zemědělec připravil půdu lépe na přívalové deště a sucho. Připadá mi to jako rychlejší, efektivnější řešení. Ale takové řešení se jak na MZe, tak na MŽP nenosí.
JS
Jiří S
22.4.2020 14:33 Reaguje na Jiří SJo jinak pokusy na odpar, rosný body a podobně u těch rybníků, mokřadů a podobně už proběhly. V podstatě dokázaly jen to, že porostu napomáhají k vyšší vlhkosti asi jen do 20 m od okraje. Na druhou stranu, určitě každé ochlazení, které vede i dále, což vidím u nás na přehradě má významný vliv v horkých dnech na porost. Takže ať se vytváří, ale zase samozřejmě s rozumem a v míře.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 14:43 Reaguje na Jiří S:-))) Zootechnik chce jediné: Šetrnější hospodaření s půdou a úctu ke krajině, tj. ne polopoušť, ale pestrost. Ukazoval jsem odkazy na mapách, kde taková místa jsou. A ta místa nevytváří Zvářal, ale ZEMĚDĚLCI. V globále je to shrnuto v petici, se kterou i Toman vyslovil formální souhlas. Tak co to hrajete za habaďúru, neúplná partičko?-)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 15:30 Reaguje na Jiří STo jsou právě ta praktická opatření, která jsou rychlá a efektivní, ale nemůže se na to v podstatě nikdo přisát a tahat peníze.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 15:26 Reaguje na Karel ZvářalAle já přece netvrdím, že je vše OK, ale tvrdím, že opatření dle vašeho střihu jsou v podstatě k ničemu, tahají peníze z daňových poplatníků, potažmo i moje a být na místě Tomana,vysvětlil bych vám to hodně rychle- jenže on z politických důvodů samozřejmě nemůže, to je to celé.
Samozřejmě každý může fušovat do všeho, ale jak jste si jistě všiml, vyjadřuji se hlavně a pouze k zemědělství, kde se cítím být přece jen o něco fundovanější než všichni zde kromě pár vyjímek a hlavně moje příspěvky nejsou žádné vyčteninky z knížek, ale tvrdá praxe 35 let v prvovýrobě. Nemám patent na rozum, to jistě ne, ale rozhodně tomu poli rozumím více než vy. A musím souhlasit níže s panem Jiřím, nechtěl jsem to původně psát, ale za svůj život jsem měl tu čest vidět hafo zootechniků a názor mám stejný jako pan kolega.
Odpovědět
Samozřejmě každý může fušovat do všeho, ale jak jste si jistě všiml, vyjadřuji se hlavně a pouze k zemědělství, kde se cítím být přece jen o něco fundovanější než všichni zde kromě pár vyjímek a hlavně moje příspěvky nejsou žádné vyčteninky z knížek, ale tvrdá praxe 35 let v prvovýrobě. Nemám patent na rozum, to jistě ne, ale rozhodně tomu poli rozumím více než vy. A musím souhlasit níže s panem Jiřím, nechtěl jsem to původně psát, ale za svůj život jsem měl tu čest vidět hafo zootechniků a názor mám stejný jako pan kolega.
Hu
Hunter
22.4.2020 16:08 Reaguje na pavel peregrinJako původní profesí vyučený VŠ zootechnik souhlasím s panem Peregrinem. Agronom zas nerozumí jiným věcem.
Odpovědět
pp
Karel Zvářal
22.4.2020 17:24 Reaguje na HunterAgronom ze mě dělal tradičně joudu, když nechápu, že rozdělením velkého honu vznikne dvojnásobek úvratí. Když jsem mu ten triviální geometrický postup pospal, že mez bude ve směru tradičních pojezdů (na vrstevnici kvůli snížení splachů) a úvratě na těch samých místech, ani se neomluvil. Normálka.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.4.2020 18:51 Reaguje na Karel ZvářalPřece by jste nechtěl, aby zapojil hlavu?
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 19:22 Reaguje na Jakub GraňákDěkuji za podporu!-) S panem agronomem se určitě nemůžu rovnat ve znalosti nových odrůd či pesticidů, neb jsem téměř 30 let mimo obor. Ale princip hospodaření na poli je mi znám, při každém výjezdu do přírody mohu porovnávat jednotlivé postupy do aleluja. Sice traktor ani kombajn doma nemám, ale stále se cítím být kompetentní posuzovat vliv zemědělství na přírodu, tvář krajiny a ubývající diverzitu. A jestli se domnívá, že jeho slovo je svaté a nedotknutelné, tak nechť se neúčastní diskusí. Názory jsou od toho, aby byly různé. Že se mu moje vcelku radikální nelíbí, to chápu, ale kvůli němu je měnit nebudu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 19:28 Reaguje na Jakub GraňákJá ji na rozdíl od některých zapojuju, ale to se holt nelíbí.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.4.2020 20:05 Reaguje na pavel peregrinAle kdepak, mě se to např. líbí, tříbím si tím svůj vlastní názor.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.4.2020 16:14https://video.aktualne.cz/dvtv/vyschle-cesko-je-to-blazniva-spirala-ziraji-i-lesnici-a-ekologove
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.4.2020 18:04 Reaguje na Jakub Graňákhttps://video.aktualne.cz/dvtv/vyschle-cesko-je-to-blazniva-spirala-ziraji-i-lesnici-a-ekol/r~ece16f2a83be11eaa25cac1f6b220ee8/
Odpovědět
Miroslav Vinkler
22.4.2020 15:49Z diskuze si odnáším poznatek, že diskutující-agronomové , jsou přesvědčeni, že vše dělají nejlépe a nikdo jim do toho nebude mluvit,nerozumí tomu.
Pokud je tomu tak, mám otázku . Proč je půda na našich polích tak zdegradovaná,když jste všechno dělali dobře ?
Viz Zpráva MZe ČR
6.2.2018
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd byl Ministerstvem zemědělství pověřen úkolem, který měl za cíl zjistit, v jakém stavu jsou nyní půdy ČR ve srovnání s minulostí.
TRENDY:
Utužení půdy – alarmující je statisticky průkazné zjištění o celkovém snížení objemové hmotnosti půdy a tudíž snížení celkové pórovitosti půd
Eroze půdy – znatelné projevy především na území Jižní Moravy
Půdní sorpce (vázání živin) – výzkum poukázal na snižující se úroveň sorpčního komplexu.
Půdní struktura – parametry indexu stability půdní struktury signalizují možné ohrožení „zdraví půdy“ jako důsledek snížené kvality půdní organické hmoty, což úzce souvisí s projevy utužení půd.
Půdní reakce – výzkum ukázal na mírné snížení pH půdy, což má za následek sice rychlejší výměnu živin, ale zároveň vyčerpává sorpční komplex – důsledek intenzifikace zemědělství.
Organická hmota – stav celkové organické hmoty je v orniční vrstvě stabilní, mírný úbytek byl zaznamenán v podorničí.
Výsledky výzkumu ukazují, že zcela nepochybně dochází k výraznému utužování zemědělských půd ČR, které postupně vede k rapidnímu snížení zasakovací (infiltrační) schopnosti půd, zrychleným projevům eroze a snížení zásob podzemní vody.
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/novinky/trendy-pud-v-cr-vysledky-vyzkumu.html
=============================================
A teď mluvte, profíci....
Odpovědět
Pokud je tomu tak, mám otázku . Proč je půda na našich polích tak zdegradovaná,když jste všechno dělali dobře ?
Viz Zpráva MZe ČR
6.2.2018
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd byl Ministerstvem zemědělství pověřen úkolem, který měl za cíl zjistit, v jakém stavu jsou nyní půdy ČR ve srovnání s minulostí.
TRENDY:
Utužení půdy – alarmující je statisticky průkazné zjištění o celkovém snížení objemové hmotnosti půdy a tudíž snížení celkové pórovitosti půd
Eroze půdy – znatelné projevy především na území Jižní Moravy
Půdní sorpce (vázání živin) – výzkum poukázal na snižující se úroveň sorpčního komplexu.
Půdní struktura – parametry indexu stability půdní struktury signalizují možné ohrožení „zdraví půdy“ jako důsledek snížené kvality půdní organické hmoty, což úzce souvisí s projevy utužení půd.
Půdní reakce – výzkum ukázal na mírné snížení pH půdy, což má za následek sice rychlejší výměnu živin, ale zároveň vyčerpává sorpční komplex – důsledek intenzifikace zemědělství.
Organická hmota – stav celkové organické hmoty je v orniční vrstvě stabilní, mírný úbytek byl zaznamenán v podorničí.
Výsledky výzkumu ukazují, že zcela nepochybně dochází k výraznému utužování zemědělských půd ČR, které postupně vede k rapidnímu snížení zasakovací (infiltrační) schopnosti půd, zrychleným projevům eroze a snížení zásob podzemní vody.
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/novinky/trendy-pud-v-cr-vysledky-vyzkumu.html
=============================================
A teď mluvte, profíci....
Karel Zvářal
22.4.2020 16:20 Reaguje na Miroslav VinklerMistři světa si počkají, co na to kvákne Zvářal:-)) 37 tun půdy ztracených z hektaru, to se nedá jen tak přejít-( A jako dodatek, že pánové Jiří Kaplička a Jiří Petr tomu také nerozumí, neb chtějí to samé, co Zvářal:-))
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/eroze-ohrozuje-pulku-ceske-zemedelske-pudy-mohou-za-to-i-obrovske-lany-repky-48249
Odpovědět
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/eroze-ohrozuje-pulku-ceske-zemedelske-pudy-mohou-za-to-i-obrovske-lany-repky-48249
Jakub Graňák
22.4.2020 18:48 Reaguje na Miroslav VinklerOdpovím tak, jak by Vám odpověděl pan generální z jednoho agromolochu (protože to jsou ti kdo rozhodují, jak bude zemědělská politika v ČR vypadat).
Kdyby pěčovali o krajinu, kde by potom vzali na nového bavoráka pro manželku, poršáka pro synáčka, kabriolet pro dcerušku, jachtu zaparkovanou někde u Chorvatského pobřeží, horskou chatu v Soldenu, landcruisera jako doprovodné vozidlo ke kombajnům...?
Odpovědět
Kdyby pěčovali o krajinu, kde by potom vzali na nového bavoráka pro manželku, poršáka pro synáčka, kabriolet pro dcerušku, jachtu zaparkovanou někde u Chorvatského pobřeží, horskou chatu v Soldenu, landcruisera jako doprovodné vozidlo ke kombajnům...?
JS
Jiří S
22.4.2020 20:17 Reaguje na Miroslav Vinklerpane Vinklere, to jste asi pochopil špatně. My samozřejmě nemůžeme vše dělat, jak nejlépe by to bylo skvělé pro půdu. Ale děláme to tak nejlépe, jak nám to dovolují podmínky vytvořené odběratelem (lidmi), státem, potažmo EU. Bohužel z toho vyplývají takové věci jaké jste popsal. Ale kdybychom to nedělali tak dobře, bylo by to mnohem horší.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
22.4.2020 21:16 Reaguje na Jiří SChlape , to nemá chybu. Lepší než Felix Holzmann ve vrcholné formě. ( nic ve zlém, ale rozesmál jste mě...)
Odpovědět
JS
Jiří S
23.4.2020 10:34 Reaguje na Miroslav VinklerNo spíš než k smíchu je to k pláči. Je to jako by jste chtěl udělat svíčkovou z krkovičky. Můžete být sebelepší kuchař, ale pokud to maso nebude pravá svíčková, tak to jídlo neuděláte pořádně. A v takové situaci jsme my. Snažíme se hodně, ale výsledek nikdy nebude takový, jaký bychom chtěli.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2020 19:25Tak se do toho dáme. Nejdříve vyřídím záležitost příspěvku p. Zvářala- pokud tito pánové opravdu napsali , že velké lány řepky mohou za EROZI, tak už se opravdu nemáme o čem bavit- svědčí to o jejich tuposti, neznalosti, ignorantství. No a dále- napsal jste, že agronom vás označil za joudu ohledně souvratí na rozděleném poli. Je mi velmi líto, že jste se tak označil, ale ono to sedí. Vy ani neznáte základní pohyb mechanizace po pozemku, vůbec nemáte ponětí, jak se půda obdělává a vy byste mě chtěl poučovat??? Vy nevíte, že rozdělením pozemku na dvě části vám přibydou dvě souvratě?? Panebože, do kohos to duši vdýchl.
A nyní pro p. Vinklera- odpovím na body, ale na oplátku teď já budu chtít od vás návrhy, jak byste situaci řešil. Budu popisovat stručně.
Utužení půdy- prokazatelný jev, daný změnou technologie, změnou mechanizace a rapidním úbytkem pracovníků v zemědělství. Navrhněte realizovatelnou změnu.
Eroze půdy- daná zčásti předchozím, dále daná změnou pěstovaných plodin,které ale nemají na svědomí z velké části zemědělci- daná politikou státu. Navrhněte racionální řešení.
Půdní struktura, reakce půdy, obsah humusu- daná rapidním úbytkem dobytka, zčásti výkonnou genetikou, zčásti likvidačními podmínkami v 90. letech. Odpor veřejnosti- kejda smrdí, hnůj smrdí, v podstatě nemožnost nových stájí+ iluzorní obnovení mléčného skotu- není potřeba z hlediska spotřeby, dovezeme. Vápnění- ceny šly rapidně nahoru, ceny komodit zůstávají v podstatě na předrevoluční úrovni.
Organická hmota- kromě zeleného hnojení, luskovin a jetelovin dodává pouze ten, kde zůstala ŽV zachována. Navrhněte racionální řešení stavu.
Odpovědět
A nyní pro p. Vinklera- odpovím na body, ale na oplátku teď já budu chtít od vás návrhy, jak byste situaci řešil. Budu popisovat stručně.
Utužení půdy- prokazatelný jev, daný změnou technologie, změnou mechanizace a rapidním úbytkem pracovníků v zemědělství. Navrhněte realizovatelnou změnu.
Eroze půdy- daná zčásti předchozím, dále daná změnou pěstovaných plodin,které ale nemají na svědomí z velké části zemědělci- daná politikou státu. Navrhněte racionální řešení.
Půdní struktura, reakce půdy, obsah humusu- daná rapidním úbytkem dobytka, zčásti výkonnou genetikou, zčásti likvidačními podmínkami v 90. letech. Odpor veřejnosti- kejda smrdí, hnůj smrdí, v podstatě nemožnost nových stájí+ iluzorní obnovení mléčného skotu- není potřeba z hlediska spotřeby, dovezeme. Vápnění- ceny šly rapidně nahoru, ceny komodit zůstávají v podstatě na předrevoluční úrovni.
Organická hmota- kromě zeleného hnojení, luskovin a jetelovin dodává pouze ten, kde zůstala ŽV zachována. Navrhněte racionální řešení stavu.
Karel Zvářal
22.4.2020 19:47 Reaguje na pavel peregrinV příspěvku máte dva odstavce. Ta mezera je jako mnou (a ekoteroristy) požadovaná mez. Souvrať (úvrať) je na začátku a na konci řádku. I když jste příspěvek rozdělil dvěma odstavci, stále máte souvratě (s utužením půdy) DVĚ, na začátku a na konci.
Čím ta mez poli a půdě ublíží, můžete mi to prozradit?
Odpovědět
Čím ta mez poli a půdě ublíží, můžete mi to prozradit?
Karel Zvářal
23.4.2020 06:33 Reaguje na pavel peregrinAni když rozdělíte 100 ha lán na 5 menších polí, nebude (nemusí být) 5 x více úvratí, tj. 10, ale stále DVĚ na STARÝCH místech monobloku. A to je náš cíl, rozparcelovat unikátní-) megalány na menší pole. A ano, pokud by se tato menší pole ještě více zmenšila (rozpůlila) - což však není našim záměrem, přijde na řadu malá násobilka, tj. jedno pole - 2 úvratě, 2 pole - 4 úvratě. Ale když na to jdete od lesa (jestli víte, co to znamená), tak dělení megalánů jde vyřešit elegantně.
Odpovědět
JS
Jiří S
23.4.2020 10:41 Reaguje na Karel ZvářalTak takhle by to pane Zvářal šlo udělat jen na perfektním poli ve tvaru obdélníku. Bohužel takové pole jsou vzácností. A můžu říct, že právě už rozdělování na momentálně 30 ha části. Jsme naše krásné pole o 98 ha, které jsme stejně rozdělovali na 3 části, protože jsme ctili přírodní prvky a bylo to logické, museli rozdělit na 5 částí, kdy vznikla pojezdová ploch ke dvěma novým částem. Nejenže vznikla nová uježděná cesta, ale z každé strany té cesty vznikla nová souvrať. Takže ano, v idealistickém světě by vaše teorie fungovala. V reálném nikoliv.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.4.2020 11:01 Reaguje na Jiří S:-) To není moje teorie, to je běžně zažitá praxe, jenže kdo nechce, hledá důvody, kdo chce nachází způsoby. Nikde jsem nepsal, že je to ideální řešení. Když se kácí les, lítají třísky. Samozřejmě, že bude větší spotřeba nafty, samozřejmě, že vzniknou i nové, příp. obnoví se staré cesty.
Ono je vždycky snadnější ničit, tj. zcelovat, než dávat tu pustinu do pořádku. A cesta je také ekologický prvek, byť pro spoustu dnešních ziskofilů ztráta půdy. Ale že třetina orné půdy, či snad více, jde na vrub paliv, FTV či nově budovaným skladům, to se nechce vidět. Budeme raději šít do těch pošahaných ekologů:-)
https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/
Odpovědět
Ono je vždycky snadnější ničit, tj. zcelovat, než dávat tu pustinu do pořádku. A cesta je také ekologický prvek, byť pro spoustu dnešních ziskofilů ztráta půdy. Ale že třetina orné půdy, či snad více, jde na vrub paliv, FTV či nově budovaným skladům, to se nechce vidět. Budeme raději šít do těch pošahaných ekologů:-)
https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/
JS
Jiří S
23.4.2020 13:15 Reaguje na Karel ZvářalMěl by jste vystupovat v nějaké zemědělské stand-up comedy, měl by jste vážně úspěch.
My důvody nehledáme, protože způsoby už jsme dávno našli a snažíme se je realizovat, jenže je těžké, když lidé z MZe, MŽP a obecně i vy jen umíte házet klacky pod nohy, protože právě vy hledáte jen důvody.
A ta pustina by byla v pořádku, jenže
Odpovědět
My důvody nehledáme, protože způsoby už jsme dávno našli a snažíme se je realizovat, jenže je těžké, když lidé z MZe, MŽP a obecně i vy jen umíte házet klacky pod nohy, protože právě vy hledáte jen důvody.
A ta pustina by byla v pořádku, jenže
pp
pavel peregrin
23.4.2020 11:26 Reaguje na Jiří SP. Zvářal je mimo jakoukoliv realitu a zrovna mu to píšu, protože tohle já opravdu už nezkousnu.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.4.2020 12:03 Reaguje na pavel peregrinDošly argumenty, co?-)) První odkaz - moje oblíbené Srbsko: jak by na těch nudlích oral zešika? Druhý odkaz: názorná ukázka. Třetí odkaz: V tom větším provedení je to to samé, jede rovnoběžně se sklízecími kolejáky, jak to běžně vídám.
45.8642628N, 20.5116708E
https://www.youtube.com/watch?v=wR38g7fgDg4
https://www.youtube.com/watch?v=vJviMhxwlmA
Odpovědět
45.8642628N, 20.5116708E
https://www.youtube.com/watch?v=wR38g7fgDg4
https://www.youtube.com/watch?v=vJviMhxwlmA
Miroslav Vinkler
23.4.2020 09:12 Reaguje na pavel peregrin1) Utužení půdy- nejdříve realita - zejména v ČR se po polích zvící abnormálně vysoké plochy prohánějí nejtěžší mechanismy v EU. Důvod je ryze ekonomický - vyšší efektivita práce=nižší náklady,vyšší zisky.
Jezdí se bez ohledu na to zda je půda suchá nebo podmáčená.
Souvislost s tím, že jezdím většinou po "cizí" pronajaté půdě.
2) Eroze - Příčiny vodní eroze půdy
Díky intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti jsou v ČR největší půdní bloky v Evropě, což průběh vodní eroze jen podporuje. Navíc byly při scelování pozemků ve velkém rušeny hydrografické a další krajinné prvky (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené zeleně apod.), které zrychlenou erozi účinně omezovaly.Při plánování osevních postupů, zpracování půdy a dalších operacích, zejména na svažitých pozemcích (pěstování erozně nebezpečných plodin, orba po spádnici, absence zatravněných pásů, teras či dalších technických opatření), dochází k intenzivní vodní erozi.
3) K úbytkům organické hmoty v půdě dochází:
působením eroze vodní i větrné, zvýšenou mineralizací při změně hydrotermických a aeračních podmínek po odvodnění, zvýšenou aerací po rozorání luk a pastvin nebo i v důsledku jiné nevhodné kultivace (hlubší proorávání spodin), nedodáváním organické hmoty do půdy při intenzivní produkci.V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi.
===============
Racionální opatření k odstranění najdete přímo na stránkách MZe ,stačí si je přečíst. Dostupné zde:
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/vodni-eroze-pudy/
a zde :
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/dehumifikace-pudy/
Shrnuto a podtrženo. Nedodržujete ani základní pravidla pro udržitelné hospodaření s půdou podle doporučení MZe.
Pak v diskuzích tvrdíte, že jinak to dělat nelze apod.
V praxi se doslova zneužívá toho, že se berou dotace a úředníci kontrolují pouze papíry a nikoli stav půdy a způsob hospodaření.
Půda je pro vás sprostý výrobní nástroj jako krumpáč nebo lopata. Ale i o ty se dobrý kopáč na rozdíl od agrobaronů dokáže postarat.
Odpovědět
Jezdí se bez ohledu na to zda je půda suchá nebo podmáčená.
Souvislost s tím, že jezdím většinou po "cizí" pronajaté půdě.
2) Eroze - Příčiny vodní eroze půdy
Díky intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti jsou v ČR největší půdní bloky v Evropě, což průběh vodní eroze jen podporuje. Navíc byly při scelování pozemků ve velkém rušeny hydrografické a další krajinné prvky (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené zeleně apod.), které zrychlenou erozi účinně omezovaly.Při plánování osevních postupů, zpracování půdy a dalších operacích, zejména na svažitých pozemcích (pěstování erozně nebezpečných plodin, orba po spádnici, absence zatravněných pásů, teras či dalších technických opatření), dochází k intenzivní vodní erozi.
3) K úbytkům organické hmoty v půdě dochází:
působením eroze vodní i větrné, zvýšenou mineralizací při změně hydrotermických a aeračních podmínek po odvodnění, zvýšenou aerací po rozorání luk a pastvin nebo i v důsledku jiné nevhodné kultivace (hlubší proorávání spodin), nedodáváním organické hmoty do půdy při intenzivní produkci.V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi.
===============
Racionální opatření k odstranění najdete přímo na stránkách MZe ,stačí si je přečíst. Dostupné zde:
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/vodni-eroze-pudy/
a zde :
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/dehumifikace-pudy/
Shrnuto a podtrženo. Nedodržujete ani základní pravidla pro udržitelné hospodaření s půdou podle doporučení MZe.
Pak v diskuzích tvrdíte, že jinak to dělat nelze apod.
V praxi se doslova zneužívá toho, že se berou dotace a úředníci kontrolují pouze papíry a nikoli stav půdy a způsob hospodaření.
Půda je pro vás sprostý výrobní nástroj jako krumpáč nebo lopata. Ale i o ty se dobrý kopáč na rozdíl od agrobaronů dokáže postarat.
Karel Zvářal
23.4.2020 09:32 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinklere, myslím, že i kdyby jste to zkoušel stokrát, se sebepádnějšími argumenty, zde neuspějete.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.4.2020 12:23 Reaguje na Miroslav VinklerČekal jsem od vás trochu lepší výkon, než opisovat v podstatě bezcenné kompiláty MZe. Abych to ve stručnosti shrnul- základní pravidla pro udržitelné hospodaření dodržujeme, mimo jiné kontrolami cross compliance. To za prvé.
Za druhé- podstatné zlepšení stavu, jak vy si ho představujete, není možné dosáhnout, protože chybí skot, hnůj a na to navazující víceleté plodiny. To mají pouze tam, kde skot zůstal zachován.
Za třetí- všechna opatření, zkompilovaná MZe jsou běžně známá, to si mohli ušetřit tu práci, ale z důvodu trvale podhodnocených komodit se realizují ve velmi omezené míře, protože v úrodnějších oblastech dotace padnou na nájemné vlastníkovi a ještě spíše doplatíte z vlastní plodiny. Je vám tato skutečnost známá?
Takže sečteno a podtrženo- s degradací půd v jakémkoliv smyslu toho slova se potýká celé světové zemědělství, to buďte ujištěn, v závislosti na přívodu peněz někde víc, někde míň. Obecné příčiny jsou praktickým zemědělcům známé, na to nepotřebujeme naprosto zbytečné MZe, kde 80% zaměstnanců se na to pole ani neumí vysrat, s prominutím. Ale náprava, to už je jiné kafe, které musí někdo zaplatit. Každý z nás, kteří se tím živíme, a jen o tom planě neteoretizujeme, se snažíme alespoň rámcově udržet slušnou půdní úrodnost, protože nás to, znovu opakuji, živí, a nepotřebujeme poslouchat hraběcí rady od lidí, kteří to pole viděli tak leda z rychlíku.
Odpovědět
Za druhé- podstatné zlepšení stavu, jak vy si ho představujete, není možné dosáhnout, protože chybí skot, hnůj a na to navazující víceleté plodiny. To mají pouze tam, kde skot zůstal zachován.
Za třetí- všechna opatření, zkompilovaná MZe jsou běžně známá, to si mohli ušetřit tu práci, ale z důvodu trvale podhodnocených komodit se realizují ve velmi omezené míře, protože v úrodnějších oblastech dotace padnou na nájemné vlastníkovi a ještě spíše doplatíte z vlastní plodiny. Je vám tato skutečnost známá?
Takže sečteno a podtrženo- s degradací půd v jakémkoliv smyslu toho slova se potýká celé světové zemědělství, to buďte ujištěn, v závislosti na přívodu peněz někde víc, někde míň. Obecné příčiny jsou praktickým zemědělcům známé, na to nepotřebujeme naprosto zbytečné MZe, kde 80% zaměstnanců se na to pole ani neumí vysrat, s prominutím. Ale náprava, to už je jiné kafe, které musí někdo zaplatit. Každý z nás, kteří se tím živíme, a jen o tom planě neteoretizujeme, se snažíme alespoň rámcově udržet slušnou půdní úrodnost, protože nás to, znovu opakuji, živí, a nepotřebujeme poslouchat hraběcí rady od lidí, kteří to pole viděli tak leda z rychlíku.
Miroslav Vinkler
23.4.2020 12:48 Reaguje na pavel peregrinAno, mě obviňujete z používání kompilátů (bezcenných) a lidé z MZe jsou podle vás taky mimo.
Tak proč si žádáte o dotace a pobíráte je , když je podle vás všechno špatně ? To už vám eura z Bruselu nesmrdí, viďte .
Vždyť se nemusíte prohánět po lánech v klimatizované mašině. Program MZe zná i trvalé zatravňování, organické zemědělství, zalesňování i vymezení ekologických ploch , a na to všechno dává zase dotace.
Jenže to byste se museli chtít naučit něco nového a mít o krajinu skutečný zájem. Vás pouze zajímá cena komodit na burze a kolik se za to trhne.
Odpovědět
Tak proč si žádáte o dotace a pobíráte je , když je podle vás všechno špatně ? To už vám eura z Bruselu nesmrdí, viďte .
Vždyť se nemusíte prohánět po lánech v klimatizované mašině. Program MZe zná i trvalé zatravňování, organické zemědělství, zalesňování i vymezení ekologických ploch , a na to všechno dává zase dotace.
Jenže to byste se museli chtít naučit něco nového a mít o krajinu skutečný zájem. Vás pouze zajímá cena komodit na burze a kolik se za to trhne.
JS
Jiří S
23.4.2020 13:06 Reaguje na Miroslav VinklerSamozřejmě, že nás zajímá cena komodit a kolik se za to trhne. Vy snad pracujete jen pro modré oči vašeho šéfa a za děkuji?
Odpovědět
JS
Jiří S
23.4.2020 13:22 Reaguje na Miroslav VinklerChápu, že prohánět se po lánech v klimatizované mašině byl asi jen vtip. Ale pokud ne, kdo myslíte, že by tu práci dělal? Nejen u nás se stalo, že traktorista, co odvádí nejvíce práce, je zkušený a zaučený prostě řekl, že ten nový traktor co se koupí bude jeho, že v té rachotině jezdit nebude, že půjde raději pryč. A takto je to ve 100% podniků. Nikdo vám už nebude jezdit se starou 120, to jsou jen sny blázna.
K eurům z Bruselu?? My je nepobíráme pro nic za nic. My je pobíráme za to, že musíme dodržovat DZESy a cross compliance a fůru dalšího, za to jsou vypláceny. Něco po nás chtěli, my to dodrželi, peníze došly. Tak co to melete?
Odpovědět
K eurům z Bruselu?? My je nepobíráme pro nic za nic. My je pobíráme za to, že musíme dodržovat DZESy a cross compliance a fůru dalšího, za to jsou vypláceny. Něco po nás chtěli, my to dodrželi, peníze došly. Tak co to melete?
Miroslav Vinkler
23.4.2020 13:37 Reaguje na Jiří SAsi jste myslel Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) .
Na ty mají nárok pouze subjekty zajišťující zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí (a jsou součástí kontroly podmíněnosti - Cross Compliance).
Nechci vás uvádět do rozpaků, ale v tom případě byste nárok na dotace neměl neboť vaší činností dochází k porušování zákona na ochranu ZPF § 3
Zásady ochrany zemědělské půdy
(1) Je zakázáno
d) poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.
/ já vím, oni to dělají všichni a na MZe to "nevidí" taky /
Odpovědět
Na ty mají nárok pouze subjekty zajišťující zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí (a jsou součástí kontroly podmíněnosti - Cross Compliance).
Nechci vás uvádět do rozpaků, ale v tom případě byste nárok na dotace neměl neboť vaší činností dochází k porušování zákona na ochranu ZPF § 3
Zásady ochrany zemědělské půdy
(1) Je zakázáno
d) poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.
/ já vím, oni to dělají všichni a na MZe to "nevidí" taky /
JS
Jiří S
23.4.2020 14:35 Reaguje na Miroslav VinklerZPF nepatří pod DZES a pod vyplácení dotací. Takže nárok na ně máme.
Zhutněné půdy nemáme, nezamokřujeme, ani nevysoušíme. A vzhledem k tomu, že právě DZESy dodržujeme, tak ji ani nijak neerodujeme. I když eroze probíhá, tak je to v souladu se zákonem, na to jsou i tabulky, kolik půdy může ročně se odplavit. Takže nechápu vás myšlenkový pochod, protože nemáte ani v jednom bodě pravdu a na dotace nárok máme pořád.
Odpovědět
Zhutněné půdy nemáme, nezamokřujeme, ani nevysoušíme. A vzhledem k tomu, že právě DZESy dodržujeme, tak ji ani nijak neerodujeme. I když eroze probíhá, tak je to v souladu se zákonem, na to jsou i tabulky, kolik půdy může ročně se odplavit. Takže nechápu vás myšlenkový pochod, protože nemáte ani v jednom bodě pravdu a na dotace nárok máme pořád.
Miroslav Vinkler
23.4.2020 19:18 Reaguje na Jiří SZPF je zemědělský půdní fond. Na něm hospodaříte. Vaše hospodaření je dotováno.Svázáno s DZES.
--------------
Tabulky nejsou žádnou součástí zákona, ale plku MZe pod Názvem Eroze od roku 2019 , Uživatelská příručka
cituji : "Cílem této příručky je jednak poskytnout metodické vysvětlení přístupu k novému znění
standardu DZES 5 platnému od 1.1.2019 a... "
---------------
Takové doporučení nemá žádný právní dopad na žádnou zemědělskou firmu i kdyby už orala na podloží.
------------
A na dotace máte nárok pouze plníte-li DZES . Což jak vidět je ve hvězdách...
Mohu se vás zeptat : " Jaká je intenzita odnosu půdy v mm/rok ve vaší firmě ?"
Když znáte tabulky, musíte znát i hodnoty eroze na vašich pozemcích.
Odpovědět
--------------
Tabulky nejsou žádnou součástí zákona, ale plku MZe pod Názvem Eroze od roku 2019 , Uživatelská příručka
cituji : "Cílem této příručky je jednak poskytnout metodické vysvětlení přístupu k novému znění
standardu DZES 5 platnému od 1.1.2019 a... "
---------------
Takové doporučení nemá žádný právní dopad na žádnou zemědělskou firmu i kdyby už orala na podloží.
------------
A na dotace máte nárok pouze plníte-li DZES . Což jak vidět je ve hvězdách...
Mohu se vás zeptat : " Jaká je intenzita odnosu půdy v mm/rok ve vaší firmě ?"
Když znáte tabulky, musíte znát i hodnoty eroze na vašich pozemcích.
JS
Jiří S
24.4.2020 12:07 Reaguje na Miroslav VinklerDobře, asi jsem se špatně vyjádřil a omlouvám se za to. Spíš chci říct, že dotace nejsou ohroženy, pokud budete v rozporu se ZPF, jsou vázané k DZES. Samozřejmě obvykle to spolu souvisí. Takže pokud dodržujeme DZES a porušujeme ZPF, tak máme nárok na dotace.
Odnos půdy přesně u nás neznám, ale je to dohledatelné na VÚMOPu. Dělají u nás dlouhodobé satelitní měření.
Odpovědět
Odnos půdy přesně u nás neznám, ale je to dohledatelné na VÚMOPu. Dělají u nás dlouhodobé satelitní měření.
Jakub Graňák
23.4.2020 14:11 Reaguje na Jiří SHehe, Jste mi připomněl historku, jak jsme kdysi jeli s otcem Krystalem do Českého Těšína (dobrých 120 km tam a to samé zpátky) pro řezačku na kukuřici. Vyráželi jsme ve tři ráno a doma jsme byli v osum večer. Když jsem pak do sebe ládoval večeři, tak jsem si málem lžičkou vymlátil zuby.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.4.2020 13:28 Reaguje na Miroslav VinklerVy si ze mě asi děláte blázny. Já že mám být vděčný za eura z Bruselu???? Za to, že si to tam nejdříve musíme zaplatit a potom nám je ti smradi milostivě přerozdělí???? To snad ne!! A nechci vůbec nic slyšet o tom, že pobíráme víc, než dáváme, protože si do toho laskavě započítejte peníze, které odsud plynou nadnárodním korporacím a ze kterých republika neuvidí ani vindru!! Pak vám vyjde, že je to přímo jejich povinnost platit a ne, že já budu za něco vděčný, víte?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.4.2020 13:42 Reaguje na pavel peregrinBerete dotace, berete ! Ale máte problém si přiznat, že ne vše v obhospodařování půdy u vás je košer.
Pokud VÚMOP konstatuje, že díky praxi (nejen vaší ale i u jiných) se stav půdy zhoršuje ,ta je to fakt.
Tak to přijměme jako reálii ČR počátku 21. stoleté a nemusíme se na sebe mračit.
Jde pouze o to být k sobě i ostatním upřimný .
Odpovědět
Pokud VÚMOP konstatuje, že díky praxi (nejen vaší ale i u jiných) se stav půdy zhoršuje ,ta je to fakt.
Tak to přijměme jako reálii ČR počátku 21. stoleté a nemusíme se na sebe mračit.
Jde pouze o to být k sobě i ostatním upřimný .
pp
pavel peregrin
23.4.2020 14:34 Reaguje na Miroslav VinklerTo by došlo k velkému nedorozumění. Bereme dotace, jako je berou všichni v Evropě, a my je bereme ještě minimálně dvakrát menší. Kvůli trvale podhodnoceným komoditám a sociálnímu smíru napříč Evropou. Máte problém si to přiznat?
A nikdy jsem netvrdil, že v zemědělství je vše košer, ale tvrdím a neochvějně tvrdit budu, že cesta nápravy je v zásadní změně zemědělské politiky, narovnání cen komodit citelným způsobem a pak se můžeme bavit o nějakém zásadním způsobu změny vlastností půdy. A pokud k sobě chceme být upřímní, pak si musíme přiznat, že je to zatím utopie, protože původní země se vlastní zvýhodněné zemědělské politiky nevzdají a nejhorší variantou bude ta, že se u nás zemědělství kompletně zlikviduje a vše se bude dovážet. Pak možná budou zelení blázni spokojení, ale brzy pocítí svoji pošetilost. A já se nemračím, když toto píšu. Upřímně řečeno, tohle je mi milejší než bezobsažné výkřiky p. Kašpárka.
Odpovědět
A nikdy jsem netvrdil, že v zemědělství je vše košer, ale tvrdím a neochvějně tvrdit budu, že cesta nápravy je v zásadní změně zemědělské politiky, narovnání cen komodit citelným způsobem a pak se můžeme bavit o nějakém zásadním způsobu změny vlastností půdy. A pokud k sobě chceme být upřímní, pak si musíme přiznat, že je to zatím utopie, protože původní země se vlastní zvýhodněné zemědělské politiky nevzdají a nejhorší variantou bude ta, že se u nás zemědělství kompletně zlikviduje a vše se bude dovážet. Pak možná budou zelení blázni spokojení, ale brzy pocítí svoji pošetilost. A já se nemračím, když toto píšu. Upřímně řečeno, tohle je mi milejší než bezobsažné výkřiky p. Kašpárka.
Miroslav Vinkler
23.4.2020 19:25 Reaguje na pavel peregrinPodmínky pro zemědělce ,obecně vstupu do EU , vyjednával Klaus - 1997. Ministrem zem. byl Lux.
Co jste si vyjednali , to máte.
============================
Jinak jsem ten poslední,kdo by našim zemědělcům nepřál.
Ale nemůžeme si tady lhát, že současná praxe je pro půdu přínosná. je špatná.
Souhlasím s vámi, že nápravu musí nejdříve začít politici, kteří čs. zemědělství dostali tam, kde je.
Odpovědět
Co jste si vyjednali , to máte.
============================
Jinak jsem ten poslední,kdo by našim zemědělcům nepřál.
Ale nemůžeme si tady lhát, že současná praxe je pro půdu přínosná. je špatná.
Souhlasím s vámi, že nápravu musí nejdříve začít politici, kteří čs. zemědělství dostali tam, kde je.
pp
pavel peregrin
24.4.2020 08:37 Reaguje na Miroslav VinklerTím potvrzujete můj názor, to jsem rád a buďte ujištěn, že kdyby podmínky pro vstup vyjednávali SKUTEČNÍ zemědělci, a ne kabinetní teoretik a nýmand Lux, který se plácal někde na slepičí farmě, dopadlo by to jinak. Ale vzhledem k početnosti voličstva asi ne o moc líp, v tom je ten zakopaný pes. Souhlasím s vámi , že současná praxe je taková, jaká je, ale to nezmění ani tisíc metodik MZe. Náprava musí přijít od shora, ale znovu opakuji, je to nereálné.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
24.4.2020 15:28 Reaguje na pavel peregrinPoláci se nedali a pod hrozbou NEVSTUPU do EU si sjednali výjimky,které jim dnes závidíme.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.4.2020 19:32 Reaguje na Miroslav VinklerJe to hlavně díky tomu, že u nich je zemědělské voličstvo nesrovnatelně silnější než u nás a jejich politické strany by si to nikdy nedovolily.A jak Poláky nemám rád, protože u nás mají pořádné vroubky, na které by se nemělo zapomínat, jako u Němců, tak jim nelze upřít vlastenectví a větší hrdost.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.4.2020 09:29 Reaguje na pavel peregrinTi pánové z výzkumáku, když měří úbytky ornice, vidí ta pole, ze kterých cenný humus mizí. V první řadě kuku, ale ani ta řepka na větším spádu erozi nedokáže nezabránit. A to jsou dvě nejvíce pěstované plodiny poledních dekád.
Čekal jsem, že budeme diskutovat nad tou erozí, ale jakožto známý řepkomil ji budete hájit do roztrhání těla. Vždy si z článku vyberete jednotlivost, kterou se to celé snažíte zhodit. Když to říkají lidé od fochu, a nikoliv bývalý ootechnik, čekal bych trochu sebereflexe. Ta je vám však zcela cizí.
Odpovědět
Čekal jsem, že budeme diskutovat nad tou erozí, ale jakožto známý řepkomil ji budete hájit do roztrhání těla. Vždy si z článku vyberete jednotlivost, kterou se to celé snažíte zhodit. Když to říkají lidé od fochu, a nikoliv bývalý ootechnik, čekal bych trochu sebereflexe. Ta je vám však zcela cizí.
pp
pavel peregrin
23.4.2020 12:12 Reaguje na Karel ZvářalNemám nic proti pánům z výzkumáku, ale zkoumají a to je v tomto případě asi tak vše. Znovu opakuji, že napsat, že řepka je příčinou eroze, může jen ignorant a vůbec to nevylučuje ani pány z výzkumáku. A co se týká plodin, o tom nemá cenu diskutovat, protože to byste musel zaťukat na úplně jiné dveře a zajistit rentabilitu, což ze zlepšujících plodin má v současné době alespoň trochu ta řepka.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.4.2020 07:32Vidím, že se nedá nic dělat a budu zde muset provést rychloškolení z obdělávání půdy. Tedy pro p. Zvářala a všechny čtenáře Ekolistu, které toto téma zajímá : jakékoliv obdělávání pole, to znamená kypření, podmítání, smykování vláčení, SE VYKONÁVÁ ZÁSADNĚ A VŽDY NA KOSU!!!!! Co to znamená- my tyto operace nikdy neděláme tak, že by se jezdilo rovnoběžně s nějakou stranou pole a pořád tak, ALE VŽDY SE POLE OBDĚLÁVÁ MÍRNĚ ŠIKMO!! Důvod- pole se tím neustále srovnává. Klasickým způsobem se obdělávalo skoro na 40 stupňů, ale to je zbytečně mnoho. Stačí jet zhruba na pět mašin na koso. V případě zavlačování osiva, které se dnes již díky moderním sečkám nedělá, se volila kosa maximálně na dvě mašiny, i na jednu, v tomto případě zavlačovací brány. I s pluhem by se měl občas měnit trochu směr, ale dnes díky otočným pluhům lze tolerovat v podstatě orbu v rovině. Jediným polním nářadím, kde se jezdí rovně, jsou válce.
A nyní se dostáváme k jádru věci- nakreslete si pole, je jedno jakého tvaru a udělejte si přes něj šikmé čáry. Rychle zjistíte, že čáry vám končí na obrázku dole i nahoře, ale také na stranách. Tato nedokončená dotažení jsou všechno souvratě a na tom poli jsou ČTYŘI, nikoliv DVĚ , jak tvrdí p. Zvářal a všechny se musí nakonec obdělat naposled. Nyní si to pole rozdělte na polovinu a snadno zjistíte, že na tom prostředku, kde si můžete představit třeba travnatý pás, vám tímto rozdělením vzniknou DVĚ DALŠÍ SOUVRATĚ. Pokud již toto nikdo nepochopí, tak se nedá nic dělat. Vtip je v tom, že vy se potom se strojem otáčíte nikoliv na dvou souvratích, jak si p. Zvářal myslí, ale na čtyřech, v případě rozdělení dokonce na šesti. A pokud budete dělit dál, souvratí přibývá.
Toto vše je dáno právě správnou základní agrotechnikou, kterou pokud někdo nebere v potaz, nerozumí jí, tak dochází k těmto bludům. Tudíž rozdělováním polí dochází k dalšímu a dalšímu utužování dříve pouze plynule projeté půdy.
A ještě dotaz na p. Vinklera- mohu doufat v nějaká vaše konstruktivní řešení?
Odpovědět
A nyní se dostáváme k jádru věci- nakreslete si pole, je jedno jakého tvaru a udělejte si přes něj šikmé čáry. Rychle zjistíte, že čáry vám končí na obrázku dole i nahoře, ale také na stranách. Tato nedokončená dotažení jsou všechno souvratě a na tom poli jsou ČTYŘI, nikoliv DVĚ , jak tvrdí p. Zvářal a všechny se musí nakonec obdělat naposled. Nyní si to pole rozdělte na polovinu a snadno zjistíte, že na tom prostředku, kde si můžete představit třeba travnatý pás, vám tímto rozdělením vzniknou DVĚ DALŠÍ SOUVRATĚ. Pokud již toto nikdo nepochopí, tak se nedá nic dělat. Vtip je v tom, že vy se potom se strojem otáčíte nikoliv na dvou souvratích, jak si p. Zvářal myslí, ale na čtyřech, v případě rozdělení dokonce na šesti. A pokud budete dělit dál, souvratí přibývá.
Toto vše je dáno právě správnou základní agrotechnikou, kterou pokud někdo nebere v potaz, nerozumí jí, tak dochází k těmto bludům. Tudíž rozdělováním polí dochází k dalšímu a dalšímu utužování dříve pouze plynule projeté půdy.
A ještě dotaz na p. Vinklera- mohu doufat v nějaká vaše konstruktivní řešení?
pp
pavel peregrin
23.4.2020 07:49 Reaguje na pavel peregrinA ještě doplním- rovně ještě samozřejmě sečka, aby nevznikaly zbytečné klíny pro postřikovač.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.4.2020 08:50 Reaguje na pavel peregrinTu mírnou šikmost by jste si mohl nechat patentovat, resp. začít ji vynucovat.-) Co koukám často na způsob orby či podmítání, jede ROVNOBĚŽNĚ s krajem pole, nikam neuhýbá. Stejně tak i seje a sklízí (viz. kolejáky na let. mapách). Ta menší pole vznikla rozdělením většího bloku, ale způsob pojezdů se nezměnil, tj. podél delší strany.
49.2905606N, 17.5705319E
Odpovědět
49.2905606N, 17.5705319E
pp
pavel peregrin
23.4.2020 11:36 Reaguje na Karel ZvářalZkoušíte mě anebo špatně čtete? Orba je takto možná, ale už použití podmítače je naprosto blbě, u sečky jsem to psal, to nemusíte po mě opakovat a kde máte ty další operace? Pokud se odvoláváte na staré sedláky, tak když byste jim na tom poli začal připravovat tímto způsobem, tak by vzali do ruky bič a vyhnali vás. Ale já se ani nedivím, že se to někde takto dělá, protože už snad ani ti učitelé to neví a natož, aby to pak uměli a znali studenti.
Odpovědět
JS
Jiří S
23.4.2020 13:10 Reaguje na pavel peregrinTeoreticky vzato by se mohli řídit pomocí precizního zemědělství a udržují každoročně stejné kolejáky. Potom by bylo pochopitelné, že to takto dělají, protože zbytek nepoježděné plochy dokáže snadněji vsakovat. Což by odpovídalo, pozemky patří firmě Doubrava spol. s.r.o. a jejich vozový park je prvotřídní.
Pokud to tak nedělají, pak jsou to špatní hospodáři.
Stržení strniště v šikmině navíc pomáhá zarovnávat vytvořené ,,struhy,, či ,, rýhy,, po strojích, což má za následek vlastně menší nabírání rychlosti vody po pozemku, což vede k nižší erozi. Pozemek, který jste vybral má svažitost 2,09 což se může zdát jako málo, ale měl jsem tu čest býti u výzkumu, který dokazoval, že eroze počíná již při asi 0,5°
Odpovědět
Pokud to tak nedělají, pak jsou to špatní hospodáři.
Stržení strniště v šikmině navíc pomáhá zarovnávat vytvořené ,,struhy,, či ,, rýhy,, po strojích, což má za následek vlastně menší nabírání rychlosti vody po pozemku, což vede k nižší erozi. Pozemek, který jste vybral má svažitost 2,09 což se může zdát jako málo, ale měl jsem tu čest býti u výzkumu, který dokazoval, že eroze počíná již při asi 0,5°
pp
pavel peregrin
23.4.2020 13:23 Reaguje na Jiří SAno, precizní zemědělství. U nás jsem to nikde neviděl a troufám si tvrdit, že východní Čechy jsou top. Ale docela by mě zajímalo, jak odvážejí z pole, jak srovnávají koleje po mechanizaci, kterým se dříve či později neubrání a hlavně jak funguje precizní zemědělství ve vlhkém roce. Mám takový dojem , že něco podobného zde zkoušel Horsch, který si ne přímo v naší oblasti koupil velké hospodářství. Šlo mu to tam takto asi tři čtyři roky a pak se vrátil ke klasice, pouze využívá navigaci, tudíž může přesně připravovat na "ostředky". To lze i bez navigace, ale pracovník už musí mít dobrý odhad šíře stroje.
Odpovědět
JS
Jiří S
23.4.2020 14:42 Reaguje na pavel peregrinAno, je to v Kněžmostě. To vám odpovím jak srovnávají koleje. No moc to nejde a traktoristi mají omlácený hlavy.
Využívají to spíše při sklizni, to jim ještě funguje, překládací vůz jezdící v kolejích, méně poježděné půdy, což kvituji. Ale podmítku dělají samozřejmě a to se panu Zvářalovi líbit nebude, napříč, jak říkáte vy. A to se hodně snažili chránit půdu proti pojezdu. Jenže na to se přijde až při praxi, což tady někteří jedinci prostě nejsou s to schopni pochopit.
Odpovědět
Využívají to spíše při sklizni, to jim ještě funguje, překládací vůz jezdící v kolejích, méně poježděné půdy, což kvituji. Ale podmítku dělají samozřejmě a to se panu Zvářalovi líbit nebude, napříč, jak říkáte vy. A to se hodně snažili chránit půdu proti pojezdu. Jenže na to se přijde až při praxi, což tady někteří jedinci prostě nejsou s to schopni pochopit.
JS
Jiří S
23.4.2020 14:47 Reaguje na Jiří SJeště se omlouvám za mystifikaci. Samozřejmě precizní zemědělství co se týče postřiků a hnojiv, to už je poměrně zaběhnutý jev. V Kněžmostě navíc zkoušeli CTF (control traffic farming), což je pořád jedna a tatáž kolej.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.4.2020 17:06 Reaguje na Jiří SJasně, Kněžmost toje a jsem rád, že mi to potvrzujete.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.4.2020 16:10 Reaguje na Jiří SNevím, kdo koho tady více zkouší. Běžně, co vídám, tak je tímto stylem, a to je prosím zem. škola!-) Všimněte si, že jezdí ve stejném směru, jak bylo sklizeno a zaseto. Vidíte tam něco šikmého???
https://www.youtube.com/watch?v=-2s6IsH7iLk
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=-2s6IsH7iLk
pp
Karel Zvářal
23.4.2020 17:12 Reaguje na pavel peregrinTo není celovečerní film, podstatné je v druhé polovině (3 min.)
Odpovědět
JS
Jiří S
24.4.2020 11:22 Reaguje na Karel ZvářalA všiml jste si s čím tam jezdí a jaký nástroj za tím mají spřažený?
Odpovědět
Katka Pazderů
23.4.2020 22:13 Reaguje na Karel ZvářalKdyž se rovná pole, opravdu se jezdí na koso. I když při orbě do roviny, resp. při pouhém kypření, se už pole tolik srovnávat nemusí. A sečka to už také zvládne, vlastně se ani nemusí pole rovnat, ale hned začít síti.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.4.2020 06:27 Reaguje na Katka PazderůAno, gdyš... Ale na ROVNÉM poli jezdí normálně. Nakoso jsem viděl kdysi před 10 lety, drtivá většina podmítek probíhá rovně.
To daleko větší průšvih vzniká, když orá neustále do rozoru. Vznikají tak terénní vlny, kde když stojíte uprostřed pole, není na vás z dálky vidět, jak se člověk schová pod horizontem. Na kraji pole je je hrb, kde si čopnu a není mě také vidět. Moc by mě zajímalo, co za agronoma tam působí, že něco takové připustí. resp. nevidí. Kdyby sem šly vkládat fotky, ukážu. Není to zdaleka pravidlo, ale když na to natrefíte, kroutíte hlavou.
Odpovědět
To daleko větší průšvih vzniká, když orá neustále do rozoru. Vznikají tak terénní vlny, kde když stojíte uprostřed pole, není na vás z dálky vidět, jak se člověk schová pod horizontem. Na kraji pole je je hrb, kde si čopnu a není mě také vidět. Moc by mě zajímalo, co za agronoma tam působí, že něco takové připustí. resp. nevidí. Kdyby sem šly vkládat fotky, ukážu. Není to zdaleka pravidlo, ale když na to natrefíte, kroutíte hlavou.
pp
pavel peregrin
24.4.2020 07:38 Reaguje na Karel ZvářalTo orají ještě s jednostrannými pluhy? A i na normálním rovném poli se zásadně dodržuje šikmé obdělávání. To jsou prastaré selské zásady a ty se nemění. Pokud to někdo nedělá, sorry jako, ale pak je to fušer a nemá o tom ponětí.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.4.2020 08:06 Reaguje na pavel peregrinNejvíce k...í pole špatnou orbou. To, co jste uvedl výše, tomu já říkám "kosmetické úpravy" (podmítka, vláčení), kdy mírný pojezd zešikma nedotahuje ke kraji (k "souvrati") a nakonec to objede dokola kolem. Ale ta orba do rozoru vytváří tak komické prvky v krajině, že na lautr rovné Hané to doslova bije do očí. Někde to zavčasu opraví, ale to nafocené místo určitě vytvářeli mnoho desetiletí, to není pochybení dvou či tří let.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.4.2020 08:42 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě, že pokud ořou, tak to hlavní se vytváří orbou, ale ta brázda se pak rovná zásadně na koso, a kosa se mění. Vláčet a smykovat po brázdě dělá jen fušer a neumětel, to znova opakuji. No a jestli je pro vás podmítka " kosmetika", tak to potěš koště. Ale neodpověděl jste mi. To používají pořád jednostranné pluhy?
Odpovědět
Karel Zvářal
24.4.2020 09:08 Reaguje na pavel peregrinNejsem agronom, ani mechanizátor, jen poučený laik. Nevyptávám se, nepídím, jen sleduji, porovnávám, něco nafotím. Tou "kosmetikou" jsem měl na mysli, že to půdě tolik neškodí, spíše napravuje. Samozřejmě, že vím, co jednotlivá operace v přípravě půdy znamená. Ale vězte, že si to dnes zhusta usnadňují a jezdí rovně. Jen při vláčení (smykování) se i opakovaně vrátí, aby nerovnosti (po erozi) dorovnal.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.4.2020 10:21 Reaguje na Karel ZvářalTo už je lepší. Ale ty pluhy by mě zajímaly, protože rozor a sklad vzniká pouze při použití jednostranného pluhu. Obracecí pluhy ořou od jedné strany, každým rokem by se místo začátku mělo měnit. Pokud se začíná orat obracákem, u kraje se udělá tzv. odpichová brázda a následně se v protisměru přeoře, aby nedocházelo k podorkům. Ale věřím, že ani to mnoho traktoristů neudělá.
U jednostranného pluhu se střídá sklad s rozorem a tam , kde byl sklad, by měl být rozor apod. Orat s jednostranným pluhem vyžaduje už zkušenost a například sklad se začíná tzv. rozpichovou brázdou a pak se pokračuje dále třemi jízdami. Správně provedený sklad by neměl být v podstatě vidět, ale o tom by se dal napsat celý dlouhý článek.
Odpovědět
U jednostranného pluhu se střídá sklad s rozorem a tam , kde byl sklad, by měl být rozor apod. Orat s jednostranným pluhem vyžaduje už zkušenost a například sklad se začíná tzv. rozpichovou brázdou a pak se pokračuje dále třemi jízdami. Správně provedený sklad by neměl být v podstatě vidět, ale o tom by se dal napsat celý dlouhý článek.
Karel Zvářal
24.4.2020 10:29 Reaguje na pavel peregrinTen skoro metrový hrb je u polní cesty (!), nikoliv mezi hony, takže viditelný pro všechny místní, včetně agroše. Ale nikoho to netankuje, prostě to nevidí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.4.2020 13:08 Reaguje na Karel ZvářalAha , tak si troufnu udělat diagnózu na dálku- tady nejde o rozor, ale o špatnou orbu souvratí. Současná mechanizace, pluh zapřažený za traktorem, umožňuje dotahovat brázdu hodně blízko třeba té cesty, protože se otočí s nadsázkou na fleku. Tudíž souvrať se pak zúží na úplné minimum a pokud ten traktorista to každým rokem vyoře k cestě, pak tam zákonitě vznikne to, co popisujete. Správný postup je ten, že souvrať by vždy měla být široká na 1,5 délky celé orebné soupravy, tj. traktoru s pluhem a střídat odorání a přiorání.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
23.4.2020 15:34Od zemědělců na ekolistu bych očekávala větší sebereflexi. Kdyby opravdu měli dobrou vůli omezit poškozování zemědělské půdy, tak by se diskuse z jejich strany u tohoto článku odvíjela jinak.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.4.2020 17:07 Reaguje na Majka KletečkováMy se snažíme pouze poukazovat na některé zakořeněné bludy, šířící se v naší laické veřejnosti. Již se těším na dobu, až pokvete řepka, to bude počteníčko.
Odpovědět
JS
Jiří S
24.4.2020 13:03 Reaguje na Majka KletečkováA jak by se podle Vás paní Kletečková měla diskuze vyvíjet, kdybychom jak říkáte to chtěli dělat jinak??? Něco nám tu rozepište, nějakou Vaší vizi.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
27.4.2020 12:37 Reaguje na Jiří SJakou výzvu pro vás zemědělce představuje agrolesnictví. Jak omezit množství tepelných ostrovů - velkých lánů - ve prospěch pestřejší - mozaikovité zemědělské krajiny. Proč stát u nás stále v takovém množství podporuje řepku, když ostatní státy od ní ustupují. Neměla by zemědělská lobby doporučovat jiné způsoby, na kterých by se mohli zemědělci "zahojit"? Na řepkový olej nedám v kuchyni dopustit, proč jí ale nepěstovat na menších plochách. Krajině velké řepkové plantáže neprospívají, protože potřebují spoustu chemie (víc než jiné komodity). To obrovské množství chemie ničí organickou hmotu v půdě, takže půda pak není schopna zadržovat vodu.
Odpovědět
JS
Jiří S
27.4.2020 18:15 Reaguje na Majka KletečkováAgrolesnictví je u nás samozřejměm v plenkách. Byli jsme jako podnik vybráni k tomuto projektu, co bychom na to jakože řekli, kdyby to dali do PRV. No samozřejmě jsme souhlasili. Ale už vidím co se u nás v čechystánu stane. Samozřejmě to budou zase jenom monokultury rychlerostoucích dřevin a věřte tomu nebo ne, taková záležitost ničemu nepomůže. A navíc jsou obvykle oploceny.
K té řepce už fakt nemám co dodat, za chemizaci řepky může bruselská inteligence, protože zákazala insekticidní moření, jinak by byla na úrovní pšenice. Každopádně souhlasím, že jakési omezení výměry může být. Ale nerozumím tomu, že když se tak brojí proti řepce, proč se nebrojí, proti obilovinám, kukuřici a podobně, ty jsou zastoupeny v osevních postupech mnohem více a škodí tak půde také mnohem více. Řepka at si tvrdí kdo chce co chce, je od začátku do konce neprostupný porost zadržující vláhu v půde, ve které se může množit život (bez vody nic nežije).
Odpovědět
K té řepce už fakt nemám co dodat, za chemizaci řepky může bruselská inteligence, protože zákazala insekticidní moření, jinak by byla na úrovní pšenice. Každopádně souhlasím, že jakési omezení výměry může být. Ale nerozumím tomu, že když se tak brojí proti řepce, proč se nebrojí, proti obilovinám, kukuřici a podobně, ty jsou zastoupeny v osevních postupech mnohem více a škodí tak půde také mnohem více. Řepka at si tvrdí kdo chce co chce, je od začátku do konce neprostupný porost zadržující vláhu v půde, ve které se může množit život (bez vody nic nežije).
JS
Jiří S
27.4.2020 18:17 Reaguje na Jiří SJo a kdyby jste si někdy prošla pole řepky a hrábla do země, ať už po vzejití, nebo po sklizni, tak by jste si všimla, že ta půda je na tom mnohem lépe, než po klasických tržních plodinách.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
23.4.2020 16:20Po přečtení článku se mi vybavil jeden případ z druhé poloviny osmdesátých let, který kupodivu dopadl dobře, ač to zpočátku nikdo nečekal. Tehdy paní Naďa Johanisová zachránila s pomocí dalších občanů řeku Stropnici před regulací. Stropnice je řeka v Jihočeském kraji, nejvýznamnější přítok Malše. Meandrující koryto říčky mělo být zasypáno a vedle měl být vytvořen nový, rovný tok ve jménu tzv. náhradních rekultivací za Temelín. Paní Johanisová rozjela kampaň, psala články, mluvila do rádia a hledala spojence, byly podepisovány petice, vznikl televizní pořad. Díky kampani se tzv. rekultivace odkládaly, až přišel převrat a šly úplně k ledu. Záměr na vybetonovanou Stropnici prosazoval krajský výbor KSČ a byla reálná hrozba, že kdo se ozve, poletí z práce. Naďa tehdy pracovala ve výzkumu ČSAV v Ústavu krajinné ekologie a na jaře 1989 ji z práce vyhodili. Před sametem vědci u nás neměli přírodu chránit, ale jen z určitého úhlu zkoumat. Takže to byla z její strany velká odvaha. Nebýt jí, řeka by byla zničena, protože na začátku by se nikdo do toho neodvážil jít. Nyní je významná část toku Stropnice součástí systému Natura 2000, sdružení Calla revitalizovalo část toku, která rekultivacím podlehla před rokem 1987.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.4.2020 08:07Já mám pocit, že tady stojí proti sobě dva protichůdné systémy, které se nemůžou nikdy dohodnout. Proukce levných potravin a proti je ochrana krajiny.
Možná dobrým řešením by mohl být kompromis, kdy by se především chránila krajina i za cenu snížením produkčních ploch (na úkor řepky a vůbec biopaliv) a hlavně za cenu zvýšení ceny potravin. Ovšem povinností zemědělce by bylo šetrné hospodaření. Stát by to mohl částečně kompenzovat tím, že by nevybíral DPH na potraviny a hlavně by průmyslové zemědělství když ne přímo zakázal, tak aspoň nedotoval.
Já vím, něco takového by se dalo realizovat dřív na Paroubkově Marsu, než u nás.
Odpovědět
Možná dobrým řešením by mohl být kompromis, kdy by se především chránila krajina i za cenu snížením produkčních ploch (na úkor řepky a vůbec biopaliv) a hlavně za cenu zvýšení ceny potravin. Ovšem povinností zemědělce by bylo šetrné hospodaření. Stát by to mohl částečně kompenzovat tím, že by nevybíral DPH na potraviny a hlavně by průmyslové zemědělství když ne přímo zakázal, tak aspoň nedotoval.
Já vím, něco takového by se dalo realizovat dřív na Paroubkově Marsu, než u nás.
Karel Zvářal
24.4.2020 10:17 Reaguje na Pavel HanzlPředběhnu pana Svobodu a vytknu Vám, že sice vedete krásné řeči o kompromisu, ale navrhněte, JAK ho dosáhnout. Šetrné průmyslové zemědělství... sám uznáte, že to trhá uši. Prostě něco mezi dnešní megalománií a předúnorovým stavem. Jestli někdo neví, jak na to, ať mě k tomu pustí!-) Fantazii se údajně meze nekladou, a já jsem vcelku racionální tvor.
To říkám v nasázce proto, že je mi jasné, že to ztroskotá na jediném: nejsou lidi. Resp. SYSTÉM to nedovolí-(
Odpovědět
To říkám v nasázce proto, že je mi jasné, že to ztroskotá na jediném: nejsou lidi. Resp. SYSTÉM to nedovolí-(
PH
Pavel Hanzl
27.4.2020 10:00 Reaguje na Karel ZvářalŠetrné průmyslové zemědělství..to je nějaká blbost, to vymyslel kdo? Já rozhodne ne.
Já bych se insporoval v podobných zemích jak rozholou,tak klimatem. Především v Rakousku
Odpovědět
Já bych se insporoval v podobných zemích jak rozholou,tak klimatem. Především v Rakousku
mr
24.4.2020 18:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, ať mám na peregriny názor, jaký mám, tak stále si myslím, že největší problém naší krajiny, i té ve světě, je hlavně její nesmyslná urbanizace a přelidnění. A od toho se pak odvíjejí všechny další problémy, jež tu lidé diskutují - počasí, cena potravin, dotace, ohrožení biodiverzity ........ atd. Všechno totiž se vším souvisí.
Odpovědět
pp
va
vaber
25.4.2020 18:49 Reaguje narostoucí počet lidí je polititický program každého státu světa a když to Čína chtěla změnit, celý svět z nich dělal diktátory co ničí svobodu , v tomto případě tu nejsvatější ze všech, svobodu množení. Člověk by měl tak 50% planety nechat volné přírodě a zbytek by mu určitě stačil ke kvalitnímu životu a zřejmě by nevznikly problémy se zničenou krajinou, ale člověk je hamižný a chce urvat všechno,zvláště někteří ,není mu pomoci,možná má svobodu ale ztrácí budoucnost
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
27.4.2020 10:07 Reaguje naPřemnožení lidí naší země skutečně problémem není.
Pan Cílek tvrdí (samozřejmě v nadsázce), že Praha by se měla vyhlásit jako Národní park a zakázat tam vstup lidí, protože biodiverzita je tam na takové úrovni, že je to snad povinnost.
Vilové a zahrádkářské oblasi jsou velmi bohaté i na rostliny a živočichy (především ptáky) kteří se ve volné přírodě téměř nevyskytují (nemyslím jen potkany).
Odpovědět
Pan Cílek tvrdí (samozřejmě v nadsázce), že Praha by se měla vyhlásit jako Národní park a zakázat tam vstup lidí, protože biodiverzita je tam na takové úrovni, že je to snad povinnost.
Vilové a zahrádkářské oblasi jsou velmi bohaté i na rostliny a živočichy (především ptáky) kteří se ve volné přírodě téměř nevyskytují (nemyslím jen potkany).
