Kristýna Havligerová: Sběr plechovek a plastu do jednoho kontejneru je Potěmkinovou vesnicí

Zdroj | Pražské služby

Vhazování plechovek do žlutých kontejnerů jako řešení pro lepší sběr a recyklaci proto vnímáme pouze jako Potěmkinovu vesnici pro spotřebitele, která ve skutečnosti nebude mít žádný pozitivní efekt.

Přitom právě hodnota materiálu, který dnes leží ladem na skládkách, v přírodě nebo končí ve spalovnách, může pomoci systém financovat.

My dnes obaly separujeme, ale potom je nevyužíváme. Přitom tyto obaly mají hodnotu, která pomůže celý systém financovat, stejně jako tomu je například na Slovensku. To vysbírá 92 % obalů k recyklaci, a právě výnos z jeho prodeje se podílí na financování a zlevňuje provoz celého systému.

V Česku se vysbírá 75 % PET lahví a méně než 30 % plechovek, dnes tak stát na nevyužitém materiálu ztrácí 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které teď v Česku nedojdou k recyklaci a skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě. Při standardních výkupných cenách za tunu PET lahví a použitých plechovek jde o 235 milionů korun v plastových lahvích a 416 milionů korun v plechovkách. Podle Havligerové Češi třídí odpovědně s vírou, že je materiál dál využíván - půlka republiky tak například třídí a zcela zbytečně vymývá kelímky od jogurtu, které stejně skončí na skládce.

V Česku převažuje neefektivní ruční sběr, třídící infrastruktura ve srovnání se západní Evropou je zaostalá. Bez zásadního rozvoje infrastruktury tak snaha o zlepšení prostřednictvím multikomoditního sběru nemůže fungovat. Právě i proto je řešením zálohový systém, který umí vysbírat minimálně 90 % obalů k recyklaci. Je také funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka.

Již šestnáct evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i minimálně 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Jako sedmnácté se v lednu přidalo Rakousko. Dnes tak zálohuje více než polovina obyvatel EU. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.