Ladislav Miko: Vyhlášení roku biodiverzity mělo zřetelný pozitivní efekt

Osobně jsem přesvědčen, že vyhlášení roku biodiverzity mělo zřetelný pozitivní efekt. Zda se to projeví na stavu biodiverzity nelze poznat obratem, protože dopady všech aktivit se projeví v přírodě obvykle až se zpožděním. Nicméně je celá řada věcí, které by se zřejmě neodehrály, pokud by rok 2010 nebyl Rokem biodiverzity vyhlášen.

Soustředím se ve svém pohledu zejména na Evropskou a globální úroveň, ale myslím že obdobné efekty je možné hledat i na národní či regionální nebo místní úrovni.

Především, vyhlášení Roku biodiverzity právě na rok 2010 nebylo náhodné. Tento rok byl vybrán v roce 2001 a 2002 jako cílový rok k dosažení globálního a Evropského cíle – výrazně zpomalit, resp. zastavit pokles biodiverzity do roku 2010. K jeho naplnění byla přijata celá řada akcí (např. národní akční plány pro ochranu biodiverzity). Cíl rovněž vyvolal zvýšenou aktivitu nevládních organizací – světová Unie pro ochranu přírody (IUCN) například rozjela kampaň Countdown 2010, do které se přihlásily tisíce jednotlivců, podniků, obcí a dokonce i celých regionů a vlád s konkrétními závazky k ochraně a podpoře biodiverzity.

Evropská Unie po vyhlášení svého cíle v r. 2002 uspořádala mimořádně obsáhlou a zdařilou konferenci v roce 2004 v irském Malahide, které se zúčastnili nejen ochránci přírody, ale prakticky všechny sektory. Na základě výsledků byl připraven a v roce 2006 schválen Akční plán pro biodiverzitu (BAP), který identifikoval přes 150 konkrétních akcí k podpoře biodiverzity. Tento plán byl Komisí každoročně vyhodnocován a vedl k implementaci některých nových přístupů (např. platforma Business and Biodiversity, řada doporučení a metodik pro jednotlivé sektory, rozpracování problematiky invazních druhů atd.). Akční plán urychlil také plnění závazků vyplývajících z Evropské legislativy – zejména směrnic o ptácích a stanovištích, a k roku 2010 se fakticky podařilo dobudovat evropskou síť Natura 2000, konkrétně její terrestrickou část, a zahájit práci na dobudování sítě na moři. Ke konci roku 2010 bylo v síti zahrnuto téměř 18% povrchu EU, v rámci více než 25 tisíc jednotlivých naturových území. Evropská Unie ve spolupráci s členskými zeměmi vypracovala soubor indikátorů stavu biodiverzity (tzv. SEBI), rozpracovala evropský informační systém pro biodiverzitu (BISE), výrazně přispěla k vytvoření návrhu a následnému schválení mezivládního panelu pro biodiverzitu (IPBES). Byla u zrodu a dlouhodobě významně podporovala projekt hodnocení ekonomické významnosti biodiverzity, ekosystémů a ekosystémových služeb (studie TEEB). Poprvé v historii kontinentu byl stejnou metodikou vyhodnocen stav evropsky významných druhů a stanovišť podle článku 17 směrnice o stanovištích, a na základě tohoto hodnocení a dalších studií vznikla první přehledná informace o stavu biodiverzity v EU (EU biodiversity outline). Ke konci roku 2010 se rozběhly práce na nové strategii biodiverzity pro Evropu, byla schválená progresivní vuze pro rok 2050 a strategický cíl pro rok 2020, který poprvé explicitně obsahuje také ekosystémový přístup a potřebu obnovy (restoration) ekosystémových funkcí. Jsem přesvědčen, že Rok biodiverzity významnou měrou přispěl i k tomu, že se po letité blokádě podařilo úspěšně dovést do konce jednání Konference členských zemí Úmluvy o biodiverzitě (CBD) v Nagoji, kde byl mj. schválen cíl pro dalších deset let a přijat opravdu historický protokol ABS (o přístupu a sdílení užitků z genetických zdrojů).

Šlo by jmenovat mnoho dalších aktivit, důležité je ale že vše zmíněné jasně deklaruje viditelné vzepětí snahy o zlepšení stavu biodiverzity v Evropě i na světě a rostoucí uvědomění že jde o závažný problém. Dalo by se na druhou stranu namítnout, že cíl pro rok 2010 podle hodnocení samotné Ebvropské Komise dosažen nebyl, stejně tak jako nebyly naplněny zejména některé cíle strategie o biodiverzitě týkající se integrace biodiverzity do jiných politik. Troufám si však tvrdit, že bez vyhlášení Roku biodiverzity a cíle pro rok 2010 by současný stav byl mnohem horší, nemluvě o tom že řada efektů se samozřejmě dostaví až s určitým zpožděním. Přesto bylo zaznamenáno a vědecky doloženo, že zvolený postup je funkční a výsledky přináší – pozitivní dopady implementace směrnice o ptácích na stav populací nejvzácnějších druhů byly např. zdokumentovány v článku, který uveřejnil prestižní časopis Nature.

V souhrnu tedy lze říct, že Mezionárodní rok biodiverzity přinesl řadu rozhodnutí a akcí, které mají veliký potenciál situaci zlepšit. Nastavil prostředí, ve kterém bylo přece jen o něco jednodušší požadavky ochrany přírody prosazovat a otevřel možnost – pokud se postupně podaří přijatá rozhodnutí naplňovat – aby se stav biodiverzity v Evropě a tedy i v České republice dále nezhoršoval, případně i zlepšil. Finanční a hospodářská krize v posledních letech toto snažení sice komplikuje, přesto ale soustředěná pozornost nedovoluje tak lehce na biodiverzitu „zapomínat“. Věřím proto, že rok 2010 byl celkem dobrým vstupem do následující dekády biodiverzity, která skončí v roce 2020.

---

reklama

---