https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislava-filipova-selhavajici-institut-nahradni-vysadby.realna-cisla-z-jednoho-mesta
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ladislava Filipová: Selhávající institut náhradní výsadby. Reálná čísla z jednoho města

1.9.2021
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Nezastupitelný pozitivní účinek městské zeleně a zvláště vzrostlých stromů na lidské zdraví, psychickou pohodu, ale také třeba ekonomiku byl zdokumentován řadou vědeckých studií. Výběr z nich i příklady dobré praxe ochrany stromů ve městech po celém světě přinesl např. Ekolist1. Zelená infrastruktura je také velmi účinný způsob adaptace na změnu klimatu v městském prostředí – přispívá k redukci efektu tepelného ostrova; i částečné zastínění budov vede též k úspoře elektřiny na jejich chlazení a vytápění2.
 
Odborníci se shodnou, že ekologické funkce dospělého stromu (a tedy i benefity poskytované člověku) jsou zcela nesrovnatelné s mladým jedincem téhož druhu. Při pokácení vzrostlého stromu tak přicházíme v místě o řadu pozitiv, která lze (možná) nahradit až v horizontu desítek let, a to pouze adekvátní náhradní výsadbou a řádnou péčí o vysazené dřeviny a jejich dlouhodobou prosperitu v místě.

O bezzubosti § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), který řeší náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin rostoucích mimo les bylo již napsáno mnoho. Roztříštěná a nejednoznačná právní úprava k ochraně dřevin a zajištění plné kompenzace ekologické újmy nepřispívá, a to navzdory metodickým instrukcím a doporučením MŽP a odborným metodickým nástrojům AOPK ČR (viz př. detailní rozbor M. Šimandla z r. 20193).

Jak je to ve skutečnosti – příklad z jednoho města

V rámci naší spolkové činnosti se hlásíme na základě § 70 ZOPK do řízení o kácení dle paragrafu § 8 ZOPK, probíhající na území jednoho českého města(92 tis. obyvatel, plocha města asi 93 km2) a jako účastníci řízení máme přístup k rozhodnutím orgánu ochrany přírody – v roce 2020 se jednalo o celkem 184 rozhodnutí, v prvním pololetí roku 2021 pak šlo o 124 rozhodnutí. Tato rozhodnutí jsme analyzovali a výsledky zobrazují následující tabulky a grafy.

Tab. 1. Celkový počet stromů povolených/nepovolených pokácet a stromů uložených jako náhradní výsadba v příslušných letech.
Tab. 1. Celkový počet stromů povolených/nepovolených pokácet a stromů uložených jako náhradní výsadba v příslušných letech.

Graf 1. Počet SPP a NV podle žadatelů v roce 2020 (město a jeho městské části sečtené dohromady).
Graf 1. Počet SPP a NV podle žadatelů v roce 2020 (město a jeho městské části sečtené dohromady).

Graf 2. Počet SPP a NV podle žadatelů v 1. pol. 2021 (město a jeho městské části sečtené dohromady).
Graf 2. Počet SPP a NV podle žadatelů v 1. pol. 2021 (město a jeho městské části sečtené dohromady).

Z uvedených čísel je zřejmé, že úřad nepovolil pokácet jen zlomek stromů, u nichž o to bylo požádáno (v roce 2020 jde o 3,2 %, v prvním pol. r. 2021 pak o 4,6 %). Otázkou zůstává, zda skutečně ve všech případech existovaly ke kácení závažné důvody a zda stromům nebylo možno vhodnými zásahy prodloužit život. Bohužel náš spolek nedisponuje odbornými kapacitami, které by nezbytnost kácení dokázaly zhodnotit.

Dále je vidět zřetelná početní převaha stromů povolených pokácet nad stromy uloženými k náhradní výsadbě, k čemuž se vrátíme níže v textu.

Ochrana veřejného zájmu – měřit všem stejným metrem

Povolení ke kácení dřevin lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Funkční a estetický význam dřevin je v analyzovaných rozhodnutích hodnocen v šablonovitě používaných odstavcích opakujících se doslovně v řadě rozhodnutí, přičemž význam stromů je obecně silně bagatelizován. V řadě případů tak orgán ochrany přírody dospívá k závěrům, že hodnocené stromy mají význam zcela marginální (až nulový). Kalkulačka AOPK k oceňování dřevin4 není na tomto úřadu používána.

Podle ZOPK orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Tady se dostáváme ke klíčovému problému současné právní úpravy. Orgán ochrany přírody v tomto městě si tuto stať navzdory právním výkladům a metodickým pokynům5 vykládá tak, že skutečně pouze „může“, tj. nemusí. Na tomto základě a na základě hodnocení významu dřevin, které nepůsobí vždy objektivně, pak náhradní výsadbu buď vůbec neuloží, nebo je náhradní výsadba uložena neadekvátně nízká.

Zajímavý je rovněž nepoměr kácených stromů vs. ukládaná náhradní výsadba (výrazný v 1. pol. roku 2021) u fyzických osob i u města samotného. O důvodech můžeme pouze spekulovat. Nabízí se např. snaha úředníků vyhnout se konfliktům s fyzickými osobami a kolegy z úřadu, kterým ukládání náhradní výsadby komplikuje práci, či snaha města ušetřit na náhradní výsadbě i následné péči o zeleň, a tedy tlak na odpovědné osoby, aby ukládaly náhradní výsadbu v omezené míře. Každopádně nad takovými statistickými odchylkami vzniká otázka, nakolik se do rozhodování orgánu ochrany přírody promítá úřední libovůle.

Řekni, kde ty (velké) stromy jsou?

Současně s počty jsme analyzovali i druhy stromů, které se kácí a které se naopak ukládají jako náhradní výsadba. Taxony jsme rozřadili do kategorií podle maximální výšky, které je taxon schopen v dospělosti dosáhnout6. Srovnání ukazují grafy č. 3 a 4. Je patrné, že jako náhradní výsadba jsou ukládány taxony spíše menšího vzrůstu či keřové formy (a relativně často i pouhé keře – nezahrnuto do grafu).

Graf 3. Počet SPP a NV podle velikostních kategorií stromů v roce 2020.
Graf 3. Počet SPP a NV podle velikostních kategorií stromů v roce 2020.

Graf 4. Počet SPP a NV podle velikostních kategorií stromů v 1. pol. 2021.
Graf 4. Počet SPP a NV podle velikostních kategorií stromů v 1. pol. 2021.

Z města tak pomalu ale jistě mizí velké stromy a nahrazují je zmiňovaná „košťata“ z článku citovaného v úvodu1. Důvodů pro ukládání menších taxonů v rámci náhradní výsadby může být opět celá řada: od ekologických – pro mnoho druhů velkých stromů představuje město velmi problematické prostředí (vzhledem k teplotě a znečištění vzduchu, zasolení půd apod.), v němž jsou náchylnější k chorobám a nedosahují svého potenciálu; po ryze praktické – menší strom zabírá méně místa nad i pod zemí, jeho údržba je snazší, případné vyvrácení nezpůsobí tolik škod a mimo aleje může být také snazší ho pokácet, jestliže nedosáhne parametrů, jež stanovuje vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, tj. obvod kmene 80 cm a větší měřený ve výšce 130 cm nad zemí.

Na stromě to sice žije, ale neva…

V analyzovaných rozhodnutích nás dále zaujalo často povolované kácení stromů ve vegetační době – v roce 2020 18 % z celkového počtu 184 rozhodnutí umožňovalo kácet ve vegetační době, v 1. pol. r. 2021 se jednalo o 19,4 % ze 124 rozhodnutí. V několika případech byla tato možnost dána bez jakýchkoliv dalších podmínek, někdy byl vyžadován průzkum hnízdícího ptactva předcházející kácení. Na další faunu obývající stromy nebyl brán ohled. Většina rozhodnutí o povolení kácení ve vegetační době byla vydána v měsících březen-květen. Domníváme se, že může jít opět o snahu vyjít vstříc žadatelům a orgán ochrany přírody tak postupuje jen s malým zřetelem ke svému hlavnímu poslání, tedy ochraně přírody.

Naše zjištění by bylo užitečné porovnat se situací v jiných městech; to je ovšem úkol přesahující možnosti našeho spolku.

Zdroje:

1 Městská zeleň v zápasu proti klimatickým změnám? Ano, ale s košťaty nepočítejte (2021)
2 Aktualizace Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR z roku 2015
3 Šimandl Milan (2019): Náhradní výsadba a odvody - slabé stránky právní úpravy ochrany dřevin, Správní právo, číslo 6/2019, roč. LII
4 Kalkulačka AOPK k oceňování dřevin
5 Jelínková J. a Tuháček M. (2018): Právní vztahy k dřevinám. Grada. Metodická instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody
6 Hodnoty byly převzaty z publikací: Coombes Allen J. (1996): Stromy. Vydavatelstvo Osveta, Martin;a v případě, že taxon v knize chyběl: Mezera A. a Hísek K. (1989): Naše stromy a keře. Albatros, edice OKO, Praha.


reklama

 
foto - Filipová Ladislava
Ladislava Filipová
Autorka je místopředsedkyně spolku Stop tunelům.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

1.9.2021 07:15
pár let je krátká perspektiva na hodnocení...relevantní výsledky budou tak za pět až sedm let
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.9.2021 07:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
vytvářet nějaké " eko" mentální mřížky " soutěže kdo více a kdo méně. Na to jsme si zvykli ale je to ne úplně potřebné. Naše zřízení dovoluje aktivismus v místech " poražených stromů " pokud to místním nevadí, taky se to nezlepší.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.9.2021 09:19
Pokud mám kácet strom 3x to důkladně promyslím a nechám si na to raději pár měsíců času. Přeci jenom trvalo desítky let než vyrostl a dole bude za pár minut. K těm stvořením je třeba přistupovat s úctou. Náhradní výsadba je nepříliš funkční obezlička. Navíc široce pojatá legislativní ochrana může být i kontraproduktivní. Ze svého okolí znám četné případy, kdy vlastníci raději pokácí naprosto zdravé neovocné stromy dříve než dosáhnou zákonného limitu (průměr 28,5cm v prsní výšce) jen aby nemuseli v budoucnu žádat o povolení ke kácení. A nedělejme si iluze o účinnosti legislativní ochrany dřevin. Pokud vlastník nedostane souhlas ke kácení není pro něj většinou problém "uvést" takový strom během nějakého časového období do "havarijního stavu"... Možná by namísto nařizování a regulace stálo za námahu věnovat čas a peníze do osvěty a pozitivní motivace. Například příspěvky na pojištění odpovědnosti za škodu (pádem stromu), příspěvky na posouzení stability ... Ten zákonný limit by také měl být rozlišen min na dvě skupiny dřevin. Pomalu rostoucí (zachovat obvod 80cm = průměr 28,5cm) a rychleji rostoucí (obvod řekněme 125cm = průměr 40cm). Odpadla by zbytečná administrativa. Přiznejme si, že topol nebo smrk o průměru 40cm není zase až taková rarita a navíc tyhle dřeviny své okolí dovedou opravdu vážně ohrožovat.
Odpovědět
ig

1.9.2021 10:40 Reaguje na Dalibor Motl
Já osobně strašně nerad kácím stromy, ale zjistil jsem, že jsem docela v menšině. Lidí se diví proč nepokácím stromy u baráku, že "by mi tam šlo víc slunce" a podobné kecy, sami jsou schopní zlikvidovat nádherný smrk aby nemuseli zametat jehličí... Holt jsme původem savanové opice a tohle máme asi v genech :-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.9.2021 10:59 Reaguje na
To máte těžko, když většinu lidí od těch opic odlišuje pouze to, že si nečistí genitálie jazykem
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.9.2021 12:07 Reaguje na Jakub Graňák
To odlišení je ale jenom z důvodu, že si na ty genitálie jazykem nedosáhnou.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

1.9.2021 22:07 Reaguje na
Jenže pravý zahradník deset minut, sází ale celý život kácí a řeže.
Neznám vaši zahradu, ale někdy je lepší mít na zahradě jeden či dva velké, ale s plnou korunou, než několik vytáhlých stromů, kde jsou koruny propletené.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.9.2021 13:21 Reaguje na Dalibor Motl
ono je spíš, že se nedosazují jeden za jeden ale nedělejme si iluze, ty stromy v tom městě to nemají taky jednoduché...myslíme si, že nás ochrání stínem proti přehřívání , ale kdo ochrání je, když čelí obrovskému vedru a listy jsou seschlé, že už nemají vlastní vlhkost a hnědnou? DĚLÁME ZE STROMŮ SLUNEČNÍK ALE UŽ NIKOHO NENAPADNE, ŽE JE TO TAKY ŽIVÝ ORGANISMUS, který trpí úplně stejně
Odpovědět

Jirka Černý

1.9.2021 11:03
Spousta stromů pokácených v období březen až květen jsou například stromy které po olistění několikanásobně zvětší plochu do které se může opřít vítr, takže strom který ustál zimu nevydrží první nápor silného větru, dojde k jeho fatálnímu poškození a musí se pokácet. Samozřejmě dnes je každý odborník na všechno s tendencí do všeho krafat, takže není neobvyklé že má někdo problém s kácením stromů co stojí jen silou vůle, popřípadě např díky zaklesnutí do vedlejšího stromu, ale po tom co jsem párkrát řešil problém s pokácením totálně suchého stromu který se už rozpadal a ohrožoval vše kolem mně logika kavárenských ochránců moc nepřekvapí.
Odpovědět
Hu

Hunter

1.9.2021 11:18 Reaguje na Jirka Černý
Já bych třeba vzrostlý strom u baráku nechtěl, právě kvůli tomu riziku. Teď to zrovna řeším, před lety jsem si neuváženě koupil sekvoju a dal jí k baráku, a ona potvora docela žene do výšky, kdo by to řekl :-). Je mi líto jí pokácet, ale na druhou stranu lépe teď relativně bez problémů, než později, až bude mít 40 m :-).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.9.2021 11:32 Reaguje na Hunter
Zrovna sequoie jsou naprosto bezproblémové dřeviny, proč myslíte, že by jinak dorůstaly výšky přes 100 metrů a věku přes 2000let?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.9.2021 12:12 Reaguje na Hunter
Klasická chyba člověka, který si koupil malý stromeček a neuvážil, jak bude vypadat za pár desítek let. Pak vidíte u chalup stříbrné smrky bez terminálu, protože ten lezl do elektrického vedení. Mimochodem, třeba by Vaše pravnoučata kvitovala situaci, kdy u sto metrů vysoké sekvoje se krčí malá chaloupka.
P.S. Není to náhodou sekvojovec? Sekvoje u nás hodně omrzají.
Odpovědět

Jirka Černý

1.9.2021 12:42 Reaguje na Hunter
Naprosto chápu, já mám naproti baráku obecní lípy vysoké 12-14 metrů, takže na lípu opravdu mlaďoch, ani já jsem je nebral jako njaké riziko. Letos jedna v tom větrném období lehla, naštěstí do prostoru kde není co zničit.
Odpovědět
Hu

Hunter

1.9.2021 20:21 Reaguje na Jirka Černý
Jj, rozum mi napovídá lepší to shodit teď, když to má pár metrů než to pak řezat odshora z plošiny, srdce se tomu brání. jinak bezproblémový strom, nepadá z toho žádný bordel, pohoda, jen jsem jí měl dát tak 100 m od baráku :-). I jsem si říkal, že bych si jich pár dal do lesa, jen tak pro srandu, to by asi pravnoučata ocenila možná víc :-). Mám tady v aleji ještě duby starší 200 let a na těch si zakládám :-).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.9.2021 19:29
Pořád dokola, obyvatelé měst to veskrze nechtějí a pak to naráží na to, že v zasíťované zástavbě ani není kde, to je ten hlavní problém s náhradními výsadbami
Odpovědět

Jan Škrdla

1.9.2021 22:38
Náhradní výsadba je dobrá věc, pokud je kde vysazovat.
Kamenem úrazu je pak plnění náhradní výsadby a její kontrola. V případě měst (obcí), institucí a firem, to není takový problém, jako v případě fyzických osob. Ideální je domluvit se předem co dotyčný na svém pozemku vysadí (klině ovocný strom, nejraději vysokokmen nebo polokmen), popř. i na jiném pozemku se souhlasem vlastníka. Lepší než si hrát na policejní město nebo obec.
Další věcí je pak následná péče, kolik z vysazených stromů přežije prvních 5 let?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist