Ladislava Filipová: Selhávající institut náhradní výsadby. Reálná čísla z jednoho města

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | pxhere

O bezzubosti § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), který řeší náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin rostoucích mimo les bylo již napsáno mnoho. Roztříštěná a nejednoznačná právní úprava k ochraně dřevin a zajištění plné kompenzace ekologické újmy nepřispívá, a to navzdory metodickým instrukcím a doporučením MŽP a odborným metodickým nástrojům AOPK ČR (viz př. detailní rozbor M. Šimandla z r. 2019³).

Jak je to ve skutečnosti – příklad z jednoho města

V rámci naší spolkové činnosti se hlásíme na základě § 70 ZOPK do řízení o kácení dle paragrafu § 8 ZOPK, probíhající na území jednoho českého města(92 tis. obyvatel, plocha města asi 93 km2) a jako účastníci řízení máme přístup k rozhodnutím orgánu ochrany přírody – v roce 2020 se jednalo o celkem 184 rozhodnutí, v prvním pololetí roku 2021 pak šlo o 124 rozhodnutí. Tato rozhodnutí jsme analyzovali a výsledky zobrazují následující tabulky a grafy.

Tab. 1. Celkový počet stromů povolených/nepovolených pokácet a stromů uložených jako náhradní výsadba v příslušných letech.

Zdroj | Stop tunelům

Graf 1. Počet SPP a NV podle žadatelů v roce 2020 (město a jeho městské části sečtené dohromady).

Zdroj | Stop tunelům

Graf 2. Počet SPP a NV podle žadatelů v 1. pol. 2021 (město a jeho městské části sečtené dohromady).

Zdroj | Stop tunelům

Z uvedených čísel je zřejmé, že úřad nepovolil pokácet jen zlomek stromů, u nichž o to bylo požádáno (v roce 2020 jde o 3,2 %, v prvním pol. r. 2021 pak o 4,6 %). Otázkou zůstává, zda skutečně ve všech případech existovaly ke kácení závažné důvody a zda stromům nebylo možno vhodnými zásahy prodloužit život. Bohužel náš spolek nedisponuje odbornými kapacitami, které by nezbytnost kácení dokázaly zhodnotit.

Dále je vidět zřetelná početní převaha stromů povolených pokácet nad stromy uloženými k náhradní výsadbě, k čemuž se vrátíme níže v textu.

Ochrana veřejného zájmu – měřit všem stejným metrem

Povolení ke kácení dřevin lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Funkční a estetický význam dřevin je v analyzovaných rozhodnutích hodnocen v šablonovitě používaných odstavcích opakujících se doslovně v řadě rozhodnutí, přičemž význam stromů je obecně silně bagatelizován. V řadě případů tak orgán ochrany přírody dospívá k závěrům, že hodnocené stromy mají význam zcela marginální (až nulový). Kalkulačka AOPK k oceňování dřevin⁴ není na tomto úřadu používána.

Podle ZOPK orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Tady se dostáváme ke klíčovému problému současné právní úpravy. Orgán ochrany přírody v tomto městě si tuto stať navzdory právním výkladům a metodickým pokynům⁵ vykládá tak, že skutečně pouze „může“, tj. nemusí. Na tomto základě a na základě hodnocení významu dřevin, které nepůsobí vždy objektivně, pak náhradní výsadbu buď vůbec neuloží, nebo je náhradní výsadba uložena neadekvátně nízká.

Zajímavý je rovněž nepoměr kácených stromů vs. ukládaná náhradní výsadba (výrazný v 1. pol. roku 2021) u fyzických osob i u města samotného. O důvodech můžeme pouze spekulovat. Nabízí se např. snaha úředníků vyhnout se konfliktům s fyzickými osobami a kolegy z úřadu, kterým ukládání náhradní výsadby komplikuje práci, či snaha města ušetřit na náhradní výsadbě i následné péči o zeleň, a tedy tlak na odpovědné osoby, aby ukládaly náhradní výsadbu v omezené míře. Každopádně nad takovými statistickými odchylkami vzniká otázka, nakolik se do rozhodování orgánu ochrany přírody promítá úřední libovůle.

Řekni, kde ty (velké) stromy jsou?

Současně s počty jsme analyzovali i druhy stromů, které se kácí a které se naopak ukládají jako náhradní výsadba. Taxony jsme rozřadili do kategorií podle maximální výšky, které je taxon schopen v dospělosti dosáhnout⁶. Srovnání ukazují grafy č. 3 a 4. Je patrné, že jako náhradní výsadba jsou ukládány taxony spíše menšího vzrůstu či keřové formy (a relativně často i pouhé keře – nezahrnuto do grafu).

Graf 3. Počet SPP a NV podle velikostních kategorií stromů v roce 2020.

Zdroj | Stop tunelům

Graf 4. Počet SPP a NV podle velikostních kategorií stromů v 1. pol. 2021.

Zdroj | Stop tunelům

Z města tak pomalu ale jistě mizí velké stromy a nahrazují je zmiňovaná „košťata“ z článku citovaného v úvodu¹. Důvodů pro ukládání menších taxonů v rámci náhradní výsadby může být opět celá řada: od ekologických – pro mnoho druhů velkých stromů představuje město velmi problematické prostředí (vzhledem k teplotě a znečištění vzduchu, zasolení půd apod.), v němž jsou náchylnější k chorobám a nedosahují svého potenciálu; po ryze praktické – menší strom zabírá méně místa nad i pod zemí, jeho údržba je snazší, případné vyvrácení nezpůsobí tolik škod a mimo aleje může být také snazší ho pokácet, jestliže nedosáhne parametrů, jež stanovuje vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, tj. obvod kmene 80 cm a větší měřený ve výšce 130 cm nad zemí.

Na stromě to sice žije, ale neva…

V analyzovaných rozhodnutích nás dále zaujalo často povolované kácení stromů ve vegetační době – v roce 2020 18 % z celkového počtu 184 rozhodnutí umožňovalo kácet ve vegetační době, v 1. pol. r. 2021 se jednalo o 19,4 % ze 124 rozhodnutí. V několika případech byla tato možnost dána bez jakýchkoliv dalších podmínek, někdy byl vyžadován průzkum hnízdícího ptactva předcházející kácení. Na další faunu obývající stromy nebyl brán ohled. Většina rozhodnutí o povolení kácení ve vegetační době byla vydána v měsících březen-květen. Domníváme se, že může jít opět o snahu vyjít vstříc žadatelům a orgán ochrany přírody tak postupuje jen s malým zřetelem ke svému hlavnímu poslání, tedy ochraně přírody.

Naše zjištění by bylo užitečné porovnat se situací v jiných městech; to je ovšem úkol přesahující možnosti našeho spolku.

Zdroje:

1 Městská zeleň v zápasu proti klimatickým změnám? Ano, ale s košťaty nepočítejte (2021)
2 Aktualizace Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR z roku 2015
3 Šimandl Milan (2019): Náhradní výsadba a odvody - slabé stránky právní úpravy ochrany dřevin, Správní právo, číslo 6/2019, roč. LII
4 Kalkulačka AOPK k oceňování dřevin
5 Jelínková J. a Tuháček M. (2018): Právní vztahy k dřevinám. Grada. Metodická instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody
6 Hodnoty byly převzaty z publikací: Coombes Allen J. (1996): Stromy. Vydavatelstvo Osveta, Martin;a v případě, že taxon v knize chyběl: Mezera A. a Hísek K. (1989): Naše stromy a keře. Albatros, edice OKO, Praha.