Lesníci: Zbytečná těžba uschlých stromů je důsledkem pravidel nastavených Ministerstvem zemědělství, to ale pochybení odmítá
15.1.2021
Vytěžit a odvézt. Lesy na Vysočině.
Foto | Lucie Kurzová
Více než 6600 signatářů zmíněné výzvy, mezi kterými jsou převážně odborníci z oblasti lesnictví, ekologie a biologie, je přesvědčeno, že kácení a odvoz odumřelých stromů není přínosem ani pro samotný les, ani pro jeho služby společnosti, jakými jsou například čištění vody a vzduchu, ochrana půdy a biologické rozmanitosti nebo stabilní klima. Naopak, ponechání odumřelých stromů v lese by pomohlo biologické rozmanitosti lesa, tj. řadě užitečných mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů, a zároveň by pomohlo při snaze o zmírnění klimatických změn, protože uhlík podílející se v atmosféře na oteplování klimatu by byl místo toho desítky let uložen ve dřevě, než by se rozložilo. Signatáři výzvy proto apelovali na Ministerstvo, aby namísto zbytečné těžby odumřelých stromů, podporovalo jejich ponechání v lese k zetlení. Ministerstvo namítá, že svými příspěvky nerentabilní těžbu nepodporuje, ale cílí na následnou obnovu postižených porostů.
Jak si ale vysvětlit, že například ani státní podnik Lesy ČR, který by měl hospodařit šetrně, ekonomicky a ve veřejném zájmu, s trvalým ponecháváním odumřelých stromů k zetlení ve významnější míře nepočítá, viz zde nebo viz rozhovor s Ondřejem Pecháčkem, vedoucím odboru lesního hospodářství a ochrany přírody ředitelství Lesů ČR. Lesnická práce 6/2020?
Přitom pro ponechání odumřelých stromů v lese hovoří i další argumenty. Náklady na těžbu a dopravu dřeva v řadě případů převyšují příjem z prodeje dřeva. Těžba se tedy často nevyplatí ani ekonomicky a bez dotací by byla ztrátová, proto se i státní podnik jako celek loni do ztráty dostal. Na řadě míst je dostatečné množství malých stromků, tj. přirozené obnovy, která zajistí vznik nového porostu na místě odumřelých stromů. Výsadba, ani intenzivní a nákladná péče o nové stromy, kvůli které by bylo třeba odumírající stromy s podporou ministerských dotací vytěžit, proto na mnoha místech není potřeba, a i z tohoto pohledu je zbytečná. Těžba v takovém případě spíše vede ke zničení velké části malých stromků z přirozené obnovy.
Kvůli rozsáhlým těžbám se české lesy a lesnictví staly přímým zdrojem emisí uhlíku. Za vyšší množství emisí přitom hrozí České republice vysoké platby v řádu miliard korun. Při ponechání části suchých stromů v lese by byla bilance emisí uhlíku jistě daleko příznivější.
Přečtěte si také |
Jakub Hruška: České lesy se staly významným emitentem skleníkových plynů
Proč tedy i přes řadu argumentů, které svědčí ve prospěch ponechávání odumřelých stromů v lese k zetlení, v podstatě k žádnému cílenému ponechávání nedochází? Domníváme se, že pravým důvodem je nesprávné nastavení nástrojů politiky lesního hospodářství ČR, které je v gesci Ministerstva zemědělství. Tato politika vlastníky buď přímo nutí odumřelé a odumírající stromy vytěžit pomocí legislativy (lesní zákon), nebo je ve zbytečné těžbě podporuje pomocí nastavení systému dotací, kde se nepočítá s možností ponechat dřevo v lese.
Pro získání příspěvků na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity je například zapotřebí doložit doklad o těžbě dřeva, což znamená, že získat podporu je možné pouze v případě, že si vlastník zajistí pokácení odumřelých stromů. To už pro vlastníka představuje náklady [podle dat Ministerstva v průměru 46 % nákladů na těžbu a přiblížení k cestě] a vede ho pravděpodobně daleko častěji k rozhodnutí dřevo z lesa odvézt. Případné ponechání dřeva v lese není ale už nijak zvýhodněno oproti jeho odvezení.
Přitom stát by měl dělat pravý opak, podporovat ponechávání dřeva v lese a obecně takové aktivity vlastníků lesů, které budou ve prospěch celé společnosti, povedou k zachování a obnově zdravých lesů poskytujících ekosystémové služby všem. Dotování zbytečné, nerentabilní těžby suchých stromů z veřejných zdrojů české lesy nezachrání.
Dr. Vojtěch Čada, dr. Jeňýk Hofmeister, prof. Miroslav SvobodaAutoři jsou pracovníky Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze. Podporu tomuto textu vyjádřila Česká společnost pro ekologii.
Přečtěte si také |
Naše lesy potřebují dlouhodobou vizi, méně stromů a méně zvěře, říká lesník Aleš Erber
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Lesy ČR budou nejkvalitnější dřevo na nábytek či sudy opět prodávat v aukcích
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodníchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (63)
JS
Jiří Svoboda
15.1.2021 09:34Proč autoři nejsou chopni jasně popsat, co vlatně chtějí?! Mají se stromy nechat stát, nebo pokácet a nechat s větvemi ležet nebo i odvětvit nebo i odkornit? Nechat tam ten nepořádek nebo jej nějak pacifikovat? A pokud jsou tam ty klády jako minimální nutný zásah, nepočítat ekonomiku získaného dřeva jen z ceny vytažení? Uhlík je v nevytěženém dřevě konzervovát dejme tomu 10 let, v krovu střechy 100 let. Proč to autoři nezmíní a argumentují tak jednostranně? To je fuj!
Co z, podle zcela nejasných představ autorů, takto ponechaného lesa asi vznikne?
Odpovědět
Co z, podle zcela nejasných představ autorů, takto ponechaného lesa asi vznikne?
JD
Jiří Daneš
15.1.2021 16:49 Reaguje na Jiří SvobodaVaše úvaha je správná, ale to ekoaktivisté nemůžou připustit, že by někdo jiný než oni, měl správný názor, který je ale při tom odlišný od toho jejich.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
15.1.2021 17:49 Reaguje na Jiří SvobodaV článku píší „Pro získání příspěvků na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity je zapotřebí ... doložit doklad o těžbě dřeva, což znamená, že získat podporu je možné pouze v případě, že si vlastník zajistí pokácení odumřelých stromů. To už pro vlastníka představuje náklady a vede ho pravděpodobně ... k rozhodnutí dřevo z lesa odvézt. Případné ponechání dřeva v lese není ale už nijak zvýhodněno oproti jeho odvezení.“
Z tohohle odstavce mám dojem, že proti pokácení vědci nic nenamítají, ale chtějí nechat pokácené dřevo v lese zetlít. Odkornění u mrtvého dřeva je zbytečné.
Odpovědět
Z tohohle odstavce mám dojem, že proti pokácení vědci nic nenamítají, ale chtějí nechat pokácené dřevo v lese zetlít. Odkornění u mrtvého dřeva je zbytečné.
JS
Jiří Svoboda
15.1.2021 22:24 Reaguje na Majka KletečkováMně z toho, bohužel, nic nevyplývá. Nechat pokácené a odvětvené dřevo v lese nedává smysl ekonimicky ani ochranněklimaticky, zjevně pouze vědecky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.1.2021 10:31 Reaguje na Majka KletečkováNo ,je vidět paní Kletečková, že zase nevíte co podepisujete a vlastně ani o čem mluvíte. Také váš dojem je zase chybný. V článku naopak kritizují nutnost dokládat jako podklad k vyplacení dotací na zmírnění kůr. kalamity dokad o vytěženém dříví. No někdo by to chtěl asi vyplácet i bez toho "vytěžení".
No a krásně jsou vidět i argumentační rozpory v různých věcech. Zatím co člověk běžně čte o tom jak se u nás díky přemnožené zvěři nic nezmlazuje, tady naopak píší, že : "Na řadě míst je dostatečné množství malých stromků, tj. přirozené obnovy, která zajistí vznik nového porostu na místě odumřelých stromů".
No a nebo při podpoře výběrného způsobu, kdy se kácejí do podrostu zdravé, více zavětvené a tím i těžší stromy se tvrdí, že se vlastně nic moc nepoškodí, tady se píše. že: "Těžba v takovém případě spíše vede ke zničení velké části malých stromků z přirozené obnovy".
Tak kde je nakonec pravda a kdo lže?
O ekonomice těchto těžeb je taky zbytečné moc diskutovat. Pokud cena za vlákninu či palivo neklesne pod 500 Kč pořád se to majiteli, pokud má tedy odbyt, vyplatí.
Jinak, nepřekvapuje mě, že tohle může napsat a podepsat "vědec" či člověk lesnického provozu neznalý. Děsí mě, pokud to podepíše lesník. Opravdu potom pošlete pod tyto stromy pracovat své zaměstnance?
Odpovědět
No a krásně jsou vidět i argumentační rozpory v různých věcech. Zatím co člověk běžně čte o tom jak se u nás díky přemnožené zvěři nic nezmlazuje, tady naopak píší, že : "Na řadě míst je dostatečné množství malých stromků, tj. přirozené obnovy, která zajistí vznik nového porostu na místě odumřelých stromů".
No a nebo při podpoře výběrného způsobu, kdy se kácejí do podrostu zdravé, více zavětvené a tím i těžší stromy se tvrdí, že se vlastně nic moc nepoškodí, tady se píše. že: "Těžba v takovém případě spíše vede ke zničení velké části malých stromků z přirozené obnovy".
Tak kde je nakonec pravda a kdo lže?
O ekonomice těchto těžeb je taky zbytečné moc diskutovat. Pokud cena za vlákninu či palivo neklesne pod 500 Kč pořád se to majiteli, pokud má tedy odbyt, vyplatí.
Jinak, nepřekvapuje mě, že tohle může napsat a podepsat "vědec" či člověk lesnického provozu neznalý. Děsí mě, pokud to podepíše lesník. Opravdu potom pošlete pod tyto stromy pracovat své zaměstnance?
KS
Krejcar Stanislav
21.2.2021 08:53 Reaguje na Majka KletečkováOtázkou pro vlastníka může být logický důsledek. Kam se poděje škůdce nejen lýkožrout smrkový z ponechaných kalamitních dřevin ??? Jistě občan jenž žije a bydlí v Toweru má ušetřenou práci s obstaráváním životních potřeb pro přežití. Zemní plyn mu dodají až do bytu vodu také. Nábytek a vybavení bude mít z plastu a betonu. Ochrana a obnova přírody není budováním boubínských pralesů. Ale i pěstování přírody pro lidskou potřebu a spotřebu. MK možná v rámci ekologie se nevrací k fikovému listu jako ekologickému oděvu od diora. Slunečnicová semínka nechroustá z planých rostlin. Tesaři a truhláři nepodnikají v 3d tiscích svých dřevostavebních výrobcích. Pokácené ponechané dřevo v přírodě je moderním towerem pro dřevokazné obyvatele planety země. Dřevomorka je postrachem hystorických i jen starých obydlí na světě. Chranme a množme dřevomorky a kůrovce.
Odpovědět
KS
Krejcar Stanislav
21.2.2021 09:03 Reaguje na Krejcar StanislavJe zajímavé, že znovu vysazovaní zvířecí predátoři nerespektují chovy domácích zvířat, ale naopak. Než by lovili a likvidovali slabé kusy divoké zvěře dávají přednost chovům užitkových domácích zvířat. Jistě přejděme z pozice všežravců k pozici bíložravců - i to je cesta. Člověk od nepamněti byl nejen lovcem ale i sběračem a pěstitelem. Nikde není popisován důvod vývoje člověka od srubů k karlštejnům. Historici sice popisují likvidační požáry měst a sídel a vývoj kamenného stavitelství a stavebnictví.
Odpovědět
KS
Krejcar Stanislav
21.2.2021 09:15 Reaguje na Krejcar StanislavZlá šlechta v minulosti při správě a hospodaření svého majetku si dopřávala lov divoké zvěře pro svoji kuchyni, poddaní si museli vystačit s jáhlovou kaší než přišli na možnost chovu domácího zvířectva. Osmnáct století člověk používal k práci a dopravě koní a turů . Člověk vynalézavý a chytrý nepřišel jen na geniální přípravek jakým je kolo vozu nejen loukotového ale i pneumatiky. Technický pokrok člověka byl korunován nejdříve objevením síly vody v náhonech mlýnů a katrů a následně i parních strojů. Sentinel a Dacan a Libuše byly předchůdci automotorizace bez níž si dnes život nedokážeme představit. Nevracejme se do doby středověku. Málokterý student by v budoucnu v rámci ekologie nechodil za vzděláním z Dobrušky do Prahy tak jako F.L.Věk pěšky a bos.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
15.1.2021 17:52 Reaguje na Jiří Svoboda„Česká republika aktuálně vyváží nejvíce dřeva v rámci celé Evropské unie. V roce 2019 Česko vyvezlo 14,4 milionu krychlových metrů kulatiny. To odpovídá více než 25 procentům veškerého exportu kulatiny ze zemí EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu (zde). Pro srovnání, Německo vyvezlo ve stejném roce 8,8 milionu kubíků kulatiny a Polsko 4,6 milionu.
Kulatina představuje neopracované dřevo, tedy „svazky klád", které Česko opouštějí třeba v plně naložených nákladních vlacích nebo po silnici, kde export obstarávají kamiony či nákladní vozy.“ (https://www.kurzy.cz/zpravy/573556-cesko-prichazi-o-desitky-miliard-korun-rocne-vyvozem-neopracovaneho-dreva-ceske-lesy-tak-export/)
Co s ním třeba v Číně udělají, to nevím. Bylo by fajn, kdyby to dřevo bylo využito na stavbu trámů a nábytku. Co když je přebytek dřeva nyní ale takový, že se spaluje?
Odpovědět
Kulatina představuje neopracované dřevo, tedy „svazky klád", které Česko opouštějí třeba v plně naložených nákladních vlacích nebo po silnici, kde export obstarávají kamiony či nákladní vozy.“ (https://www.kurzy.cz/zpravy/573556-cesko-prichazi-o-desitky-miliard-korun-rocne-vyvozem-neopracovaneho-dreva-ceske-lesy-tak-export/)
Co s ním třeba v Číně udělají, to nevím. Bylo by fajn, kdyby to dřevo bylo využito na stavbu trámů a nábytku. Co když je přebytek dřeva nyní ale takový, že se spaluje?
JS
Jiří Svoboda
15.1.2021 22:27 Reaguje na Majka KletečkováAť se ze dřeva více staví pasivní domy. Jenže proti je cihelná, betonářská, ocelářská, stavební, energetická,... lobby.
Odpovědět
kk
va
vaber
15.1.2021 09:53za vzorný les je dnes považován čistý a uklizený les , přesně takový jaký je proti zdravé přírodě, proti mikroklimatu lesa ,proti koloběhu živin ,proti potřebám života v lese od bakterií co likvidují dřevo, až po největší zvířata
tolik odborníků a co vlasně hájí ,můžou hájit co chtějí, zvítězí ekonomika nad zdravou přírodou
Odpovědět
tolik odborníků a co vlasně hájí ,můžou hájit co chtějí, zvítězí ekonomika nad zdravou přírodou
JŠ
Jan Škrdla
15.1.2021 21:12 Reaguje na vaberJenže ta těžba souší je pro majitele ekonomicky ztrátová (alespoň dnes). Snad výjimkou situace, když si navyrábíte topení na zimu, nebo dřevo udáte formou samovýroby, nebo pokud jste velký vlastník a seženete odbyt třeba až v Číně. Jinak se to bez dotací nevyplatí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
15.1.2021 22:30 Reaguje na Jan ŠkrdlaPokud souš vytěžíte do roka, dřevo je kvalitní, i pro konstrukce staveb.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
16.1.2021 21:40 Reaguje na Jiří SvobodaV tomto případě funguje zákon nabídky a poptávky. Kulatina, která by se normálně pořezala na pile skončí často jako palivo nebo vláknina. A to za cenu pod výrobní náklady.
Jinak víte o někom, kdo koupí od malého majitele lesa třeba 5 nebo 10 m3 čerstvých borových souší?
Odpovědět
Jinak víte o někom, kdo koupí od malého majitele lesa třeba 5 nebo 10 m3 čerstvých borových souší?
JS
Jarek Schindler
16.1.2021 21:59 Reaguje na Jan ŠkrdlaCo víte o výrobních nákladech? Jaké tedy jsou?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
16.1.2021 22:58 Reaguje na Jarek SchindlerNeříkejte, že nevíte. Je potřeba zaplatit těžaře, benzín, opotřebení pily, dále vyklizení a vyvezení dřeva z lesa. Pak by mělo zbýt na zisk pro prodejce dřeva. Pokud dřevo neprodáte ve své vlastní režii, tak pak se do těch 400-500 Kč za m3 palivového dřeva těžko vlezete.
A pokud máte místo mýtního porostu něco mezi tyčovinou a nastávající kmenovinou, tak jste při těžbě ve ztrátě tak i tak.
Odpovědět
A pokud máte místo mýtního porostu něco mezi tyčovinou a nastávající kmenovinou, tak jste při těžbě ve ztrátě tak i tak.
JS
Jarek Schindler
18.1.2021 08:05 Reaguje na Jan ŠkrdlaPokud si zaplatíte těžaře, tak vás nezajímají jeho náklady. Tedy to opotřebení jmp, PHM a další. V hmotě 1+ vás těžba přijde na 100 až 120 Kč/m3. Pokud si to budete kácet sám tak máte náklady -+ 25 kč/m3. Přibližování 120-150 Kč. Takže máte dlouhé dříví na OM za nějakých 220 až 270 Kč. Hárvestor vám to udělá za stejnou cenu v sortimentech. Dříví můžete prodávat na tom OM nebo máte cenu dodáno. Tam bývá již promítnuta cena dopravy. Pokud prodáváte palivo jako samovýrobu soukromníkům tak pochybuji , že by jste to za cenu kolem 200-250 Kč, tedy za cenu bez dalších nákladů, neprodal. Porosty kolem 50, 60 let taky nejsou ještě problém. Ten nastane v hmotě do 0,29 a nižší. I tady jste ale s harvestorem na ceně kolem 350 -400 Kč.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.1.2021 09:42 Reaguje na Jan ŠkrdlaS borovicí je asi problém, není to podle normy stavební řezivo - je křehké. Jedině stolaři. Jistě by to šlo nabídnout na výrobu OSB desek nebo Velox desek. Ale někam tu trochu na větší vzdálenost dovézt, to prošustrujete gatě.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.1.2021 11:02 Reaguje na Jiří SvobodaBorovice je ideální třeba na okna,venkovní dveře atgd díky obsahu pryskyřice dlouho vydrží. Taky by mohla být dobrá na drobnější venkovní konstrukce, pergoly a podobně. Možná i jako podlaha na nějaké venkovní terasy, i když tam mají jiná dřeva větší trvanlivost.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
18.1.2021 21:21 Reaguje na Jiří SvobodaV tom bude zakopaný pes. Malé množství se na velké vzdálenosti nevyplatí převážet.
Odpovědět
MM
Milan Milan
15.1.2021 10:14Já mám taky kousek lesa a nekácet uschlé stromy je podle mně špatně. Pochopitelně že řada hub, mikroorganismů i broučků v těch starých stromech sídlí, ale k tomu nepotřebuje celý uschlý strom, natož hektary suchých stromů..... Teď jsem řezal borovice uschlé po předloňském ataku kůrovcem a jaké bylo moje překvapení, když rok po vytěžení uschlých stromů jsem ve "vyžraných" špalcích našel neuvěřitelné množství aktivních larev lýkožrouta. Takže kácet je nutnost, jinak si zaděláváme na další ataky škůdce.
Odpovědět
MG
Milan G
15.1.2021 11:56 Reaguje na Milan MilanOn je totiž obrovský rozdíl mezi vámi a druhou stranou. Vy jste normální člověk, který se stará o svůj majetek jak nejlépe to jde a používáte selský rozum. Pochybuji, že ve svém lese praktikujete bezzásahovost.
Naproti tomu druhá strana, autoři toho článku a množství chytráků jim podobných, ten les nevlastní. Z podstaty věci je jim úplně jedno co se stane s tím lesem. Naopak, budou brojit přesně za to co je v tom textu, za prvé ty lesy nejsou jejich a za druhé, a to si myslím, že je to hlavní, kde získají takovou laboratoř kde ty pochody změn můžou sledovat v reálném čase, bez ohledu na to jak ten les dopadne.
Bohužel už dávno neplatí vzdělanost=inteligence.
Odpovědět
Naproti tomu druhá strana, autoři toho článku a množství chytráků jim podobných, ten les nevlastní. Z podstaty věci je jim úplně jedno co se stane s tím lesem. Naopak, budou brojit přesně za to co je v tom textu, za prvé ty lesy nejsou jejich a za druhé, a to si myslím, že je to hlavní, kde získají takovou laboratoř kde ty pochody změn můžou sledovat v reálném čase, bez ohledu na to jak ten les dopadne.
Bohužel už dávno neplatí vzdělanost=inteligence.
RP
Radim Polášek
15.1.2021 14:49 Reaguje na Milan GObjevuje se tady "šumavský efekt". Neboli něco se schválně přivede ke zničení, což zaplatí daňoví poplatníci, ale současně se na tom průšvihu (za předpokladu vyfasování příslušných výzkumných grantů zase od daňových poplatníků) získají takové výzkumy, a takové vědomosti, která jinak nikdo jiný na světě nemá. Protože nikde jinde na světě než u nás neprojde takové plošné zničení něčeho, které stojí miliardy korun ale bez kterého ty jedinečné výzkumy prostě nejsou možné.
Mimochodem v době ničení šumavských lesů v NP kůrovcem tuto událost studující vědci, tuším z Jihočeské Univerzity básnili o nějakém mikroorganismu, tuším plísní, která má v případě rozmnožení potenciál chránit smrky před kůrovcem. Později ty zprávy skončily. Neví někdo konkrétně, co se s tím výzkumem této cesty ochrany smrků před kůrovcem stalo? Nebo vědci jen dobádali, z grantů si ušetřili na nové baráky a "výzkum skončil, všichni zapomeňte!".
Odpovědět
Mimochodem v době ničení šumavských lesů v NP kůrovcem tuto událost studující vědci, tuším z Jihočeské Univerzity básnili o nějakém mikroorganismu, tuším plísní, která má v případě rozmnožení potenciál chránit smrky před kůrovcem. Později ty zprávy skončily. Neví někdo konkrétně, co se s tím výzkumem této cesty ochrany smrků před kůrovcem stalo? Nebo vědci jen dobádali, z grantů si ušetřili na nové baráky a "výzkum skončil, všichni zapomeňte!".
KS
Krejcar Stanislav
15.1.2021 14:55 Reaguje na Milan GMG - máte jen částečnou pravdu ! Těch jež mají vzdělání lesnických a zemědělských škol a nejsou vlastníky ani pole ani lesa je asi většina. Nevím, kolik absolventů přírodních fakult a humanitních přírodních oborů májí aspon zahrádku s řádkem brambor a třešněmi a jablky pro svoji vlastní spotřebu. Školství jaké jsme zažily my v naší době seznamovalo žáky nejen s očkováním a roubováním, včetně setí a sázení. V naší době se tomuto předmětu říkalo pracovní výchova zdš ! Obávám se, že mnoho členů strany zelených tyto úkony neovládá a jsou pro ně tureckou vesnicí !
Odpovědět
KS
Krejcar Stanislav
15.1.2021 14:47 Reaguje na Milan MilanAno, jsem na tom podobně, mám také kousek 2ha lesa. Vzhledem k tomu ,že je to náhrada a jedná se o mladý třicetiletý les nemohu těžit. Nevadí mi to tolik, jen provádím běžnou údržbu v souladu s dohledem hajného. Osobně s názorem v článku nesouhlasím - většina lesní přírody nemůže být "boubínským" pralesem bez udržby a těžby. K tomu zde flora není, a většina lesních techniků a hospodářů k tomu byla i staletí vzdělávána. Nevím, jak dnes v jednadvacátém století a po sjednocení Evropy se zmněnilo vzdělávání odborných profesí a jak do tohoto vzdělávání zasáhla ekologie. Ale bezesporu dřevní hmota je pro mnohé dřevozpracující profese a firmy nepostradatelnou surovinou. A opravdu se nejedná jen a pouze o škůdce jehličnatých kultur. Čištění lesa mi trvá už více jak deset let, polomy a vývraty jsou sice minimální díky poloze, ale náletové a invazivní prořezávky mi zajištují palivové dřevo na zimní topnou sezonu. Aby vzdělanci lesních oborů, jen tak ustupovali momentálnímu trendu měštáků .... !
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
15.1.2021 21:04 Reaguje na Milan MilanJen tak na okraj, pokud to byly předloňské souše, tak lýkožrout to na 99,9% nebyl. Spíše tesařík nebo dřevokaz. Navíc larvy kůrovce by byly pod kůrou a ne ve vyžraných špalcích.
Odpovědět
MM
Milan Milan
16.1.2021 09:39 Reaguje na Jan ŠkrdlaVložil bych foto, ale asi to tady nejde. Srovnával jsem nalézané larvy i s odbornou literaturou a bohužel byly to larvy kůrovce. Sám jsem byl překvapen, že šli tak dost do hloubky. Tesařík dělá taky chodbičky, ale ty jsou zpravidla již od pohledu užší.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
16.1.2021 15:38 Reaguje na Milan MilanKůrovec nejde do hloubky, pak to byl asi dřevokaz.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.1.2021 11:11 Reaguje na Milan MilanKůrovec, už podle názvu, se živí lýkem, ne dřevem. Tesařík naopak se žíví dřevem, dřevokaz, pokud se tím myslí červotoč, taky.
Jinak ale, pokud nemáte speciální entomologické vzdělání, většinou nemáte šanci larvy brouků od sebe rozeznat. Velikostně to je podle mých pozorování tak, že larvy kůrovce jsou dlouhé do 3 - 5 mm a široké 1 - 2 mm. larvy tesaříka jsou dlouhé centimetr i víc a tlusté tak asi 3 - 5 milimetrů.
Jinak ale kůrovců je velké množství druhů, pokud se jednalo o kůrovce, s velkou pravděpodobností to byl jiný druh než ty zhoubné, které napadají živé stromy a usmrcují je. Toto by mohl být druh kůrovce, co napadá už mrtvé dřevo a živí se tam mrtvým lýkem.
Odpovědět
Jinak ale, pokud nemáte speciální entomologické vzdělání, většinou nemáte šanci larvy brouků od sebe rozeznat. Velikostně to je podle mých pozorování tak, že larvy kůrovce jsou dlouhé do 3 - 5 mm a široké 1 - 2 mm. larvy tesaříka jsou dlouhé centimetr i víc a tlusté tak asi 3 - 5 milimetrů.
Jinak ale kůrovců je velké množství druhů, pokud se jednalo o kůrovce, s velkou pravděpodobností to byl jiný druh než ty zhoubné, které napadají živé stromy a usmrcují je. Toto by mohl být druh kůrovce, co napadá už mrtvé dřevo a živí se tam mrtvým lýkem.
JŠ
Jan Škrdla
18.1.2021 21:25 Reaguje na Radim PolášekZ toho důvodu nemá těžba starých souší z hlediska prevence šíření kůrovce smysl.
Jiná věc je provozní bezpečnost. Tím pádem by se těžba souší měla zaměřit na blízkosti silnic a železnic, a v druhém sledu na blízkost lesních cest a turistických stezek.
Odpovědět
Jiná věc je provozní bezpečnost. Tím pádem by se těžba souší měla zaměřit na blízkosti silnic a železnic, a v druhém sledu na blízkost lesních cest a turistických stezek.
BM
Břetislav Machaček
15.1.2021 10:44Názorná ukázka vědců a "vědcú". Jedni horují o tlení stromů na stojato,
jiní na ležato, ale nikdo neporadí, jak pak v takovém "lese" stromy
znovu pěstovat. Do podobného lesa je i pouhý vstup rizikový a to už
nehovořím o budoucí výchově nového lesa. Možná jsou i zastánci toho
ponecháni bez jakýchkoliv zásahů a možná to naučí novou generaci
"lesníků". Potěš pánbůh, dobře, že už mám téměř život odžitý a už
to vše nebudu muset vidět. Vysoká koncentrace dřevokazných hub a
škůdců v uschlých stromech si bude hledat jinou potravu na zbytku
zatím zdravých stromů poškozených pádem soušek, neboť každé
poranění je vstupní bránou pro houby. Při samotěžbě mě kdysi
kontroloval revírník, zda jsem ošetřil nátěrem poškozené stromy
a to i obnažené kořeny. Dnes je tu trend si to namnožit a nic
nedělat. V sadu si taky nebudu množit dřevokazné houby pro větší
biodiverzitu a hospodářský les je takový sad z lesních dřevin.
Podivné jsou dnes cesty "vědy"!
Odpovědět
jiní na ležato, ale nikdo neporadí, jak pak v takovém "lese" stromy
znovu pěstovat. Do podobného lesa je i pouhý vstup rizikový a to už
nehovořím o budoucí výchově nového lesa. Možná jsou i zastánci toho
ponecháni bez jakýchkoliv zásahů a možná to naučí novou generaci
"lesníků". Potěš pánbůh, dobře, že už mám téměř život odžitý a už
to vše nebudu muset vidět. Vysoká koncentrace dřevokazných hub a
škůdců v uschlých stromech si bude hledat jinou potravu na zbytku
zatím zdravých stromů poškozených pádem soušek, neboť každé
poranění je vstupní bránou pro houby. Při samotěžbě mě kdysi
kontroloval revírník, zda jsem ošetřil nátěrem poškozené stromy
a to i obnažené kořeny. Dnes je tu trend si to namnožit a nic
nedělat. V sadu si taky nebudu množit dřevokazné houby pro větší
biodiverzitu a hospodářský les je takový sad z lesních dřevin.
Podivné jsou dnes cesty "vědy"!
JD
Jiří Daneš
15.1.2021 17:01 Reaguje na Břetislav MachačekPodivné jsou dnes cesty "vědy"! Vědy? Jde přece jednoznačně o pavědu a pavědce, kořistníky srovnatelné s proslulými alchymisty Rudolfa II.
Státem je to podporováno, kvůli "demokracii a svobodě", jinak by byla vláda vláčena darebáckými novináři v médiích a označována jako totalitářská. Normálnímu jedinci se chce říci, jak se říkávalo po válce - "Hitlera na ně", na ty "vědce".
Odpovědět
Státem je to podporováno, kvůli "demokracii a svobodě", jinak by byla vláda vláčena darebáckými novináři v médiích a označována jako totalitářská. Normálnímu jedinci se chce říci, jak se říkávalo po válce - "Hitlera na ně", na ty "vědce".
JD
Jiří Daneš
15.1.2021 17:09 Reaguje na Břetislav MachačekAť nastojato, či na ležato, tlení dřeva je oxidace uhlíku v celulose za vzniku CO2 v příslušném neměnitelném množství odpovídajícím množství zetlelého dřeva. I hmyz produkuje CO2 dýcháním a to ve všech vývojových stádiích po vylíhnutí z vajíčka. Jestli housenky a další vývojová stádia hmyzu taky "prdí" metan, o tom zatím nikde nikdo nepíše.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.1.2021 11:16Takto se to dřevo spálí jako biomasa (ušetří se fosil) a odpadne i ohrožení návštěvníků a obyvatel lesa padajícími stromy.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
15.1.2021 17:20 Reaguje na Jan ŠimůnekA co takhle vozit to dřevo do Dánska, třeba by to udělalo měnší uhlíkovou stopu, ta cesta, z ČR do Dánska včetně těžby, než když se tam vozí dřevo na spálení až z Amazonie? Když už musí, ti Dánové, pálit dřevo místo uhlí.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
16.1.2021 10:34 Reaguje na Jiří DanešSpálí to místní. Sám jsem na podzim koupil 11 kubíků soušek a teď jimi vytápím chalupu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.1.2021 15:04Těžba uschlých stromů podle mne naopak diverzitu budoucího lesa zvyšuje. Zvláště když se děje těžkou technikou, která plošně na mnoha místech rozruší rostlinný kryt, který pokud ty soušky jsou starší než rok, dva roky, se pod nimi rozšířil a zásadně zabraňuje vyrostení stromečků ze semen. A zvláště když se jedná původně o hustěji zapojené smrkové lesy, kde v době, kdy stromy ještě žily, nerostlo pod nimi nic jiného než z nedostatku světla živořící rostliny.
Když se oním rozrušením povrchu trefí do období rozšiřování pionýrských dřevin, to znamená na jaře a na začátku léta například osiky, břízy, topoly, vrby jívy atd nebo na konci léta a na podzim druhů šířených taky větrem nebo ptáky atd, lípy, javory, buky, duby, jeřabiny, keř bez černý, třešeň ptačí atd....
Odpovědět
Když se oním rozrušením povrchu trefí do období rozšiřování pionýrských dřevin, to znamená na jaře a na začátku léta například osiky, břízy, topoly, vrby jívy atd nebo na konci léta a na podzim druhů šířených taky větrem nebo ptáky atd, lípy, javory, buky, duby, jeřabiny, keř bez černý, třešeň ptačí atd....
JD
Jiří Daneš
15.1.2021 17:28Velmi by mě zajímalo, kolik je mezi těmi 6600 signatáři té výzvy „Kácením české lesy nezachráníme“bylo novodobých taky lesníků a ekonomů, kteří svými požadavky na zisk, podělali na co se člověk podívá.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.1.2021 19:00 Reaguje na Jiří DanešJá vám povím kdo. Budou to ti "vědci", jejich žáci, vlastníci,
které lesní správce nutí les uklidit a znovu zalesnit, pak pár
profesionálních signatářů všech kontroverzních výzev a petic.
Též pár neználků, kteří obdivují autority a nemají svůj vlastní
názor a rodinní příslušníci. Pokud to není závazná petice, tak
takových podpisů nasekám po pár pivech sto. Pravost nebude
nikdo zkoumat, protože to nemá žádnou váhu. Možná jsme v seznamu
i my. Podobnou petici mi podstrkovali na jedné akci bez textu
o čem petice je. Poslal jsem je do mezihýždí. I tak se podpisy
sbírají. No a těch přes sociální sítě už ani nemluvím.
Odpovědět
které lesní správce nutí les uklidit a znovu zalesnit, pak pár
profesionálních signatářů všech kontroverzních výzev a petic.
Též pár neználků, kteří obdivují autority a nemají svůj vlastní
názor a rodinní příslušníci. Pokud to není závazná petice, tak
takových podpisů nasekám po pár pivech sto. Pravost nebude
nikdo zkoumat, protože to nemá žádnou váhu. Možná jsme v seznamu
i my. Podobnou petici mi podstrkovali na jedné akci bez textu
o čem petice je. Poslal jsem je do mezihýždí. I tak se podpisy
sbírají. No a těch přes sociální sítě už ani nemluvím.
Sl
Slovan
15.1.2021 20:42 Reaguje na Jiří Danešhttps://docs.google.com/document/d/e/2PACX-1vQbqR37EEmQ_YFykOZbGrFRd5qdTIufEeLQg-69ay_lncO6hnfL1e5Z_u92VA1x43yw862u-mpyCoj7/pub
Můžete se podívat.
Odpovědět
Můžete se podívat.
BM
Břetislav Machaček
16.1.2021 18:31 Reaguje na SlovanNo nic moc, když pominu kolektivní podporu ornitologů,
která asi není s podpisy jednotlivých členů. Pokud ano,
tak je to obdivuhodně vzácný jednotný názor a smekám.
Takhle vycepované členy neměla ani kdysi strana s tou
vedoucí úlohou ve společnosti.
Odpovědět
která asi není s podpisy jednotlivých členů. Pokud ano,
tak je to obdivuhodně vzácný jednotný názor a smekám.
Takhle vycepované členy neměla ani kdysi strana s tou
vedoucí úlohou ve společnosti.
MK
Milan Košulič
18.1.2021 13:05Jeden z diskutujících níže se děsí toho, že pod tímto článkem jsou podepsaní lesníci. Já jsem také lesník a s podstatou článku naprosto souhlasím. Vím, že mnoho (nikoliv však většina) lesníků souhlasí s názorem, že nemá smysl uschlé dříví z lesa odvážet, když už v něm kůrovci nejsou a když je trh přesycený a ceny pod úrovní nákladů.
Lesy nerostou jenom ze vzduchu. Chceme-li mít zdravé lesy (jakož i zdravé potraviny) a zdravou vodu, musíme mít i zdravou půdu. A zdraví půdy závisí mimo jiné na biodiverzitě, nejen v půdě, ale i nad ní. Stát by měl podporovat jen takové hospodaření, které nepoškozuje půdu, vodu a biodiverzitu. To rozhodně současné nastavení většiny dotačních pravidel nesplňuje.
Je správné, že stát alespoň částečně nahrazuje vlastníkům lesa ztráty, které způsobil stát svou nečinností v minulých desetiletích. Ale když už potřebuje k dokladování faktury za těžbu, měl by tu podporu podmínit ponecháním pokáceného dříví k zetlení nebo alespoň obnovou výhradně pionýrskými dřevinami. Ty se ale na plochách s pokáceným ponechaným dřívím zmladí skoro vždy přirozeně a velmi rychle, během několika let, a víte proč? Protože se mezi to ponechané neodvětvené dříví nedostane zvěř.
Odpovědět
Lesy nerostou jenom ze vzduchu. Chceme-li mít zdravé lesy (jakož i zdravé potraviny) a zdravou vodu, musíme mít i zdravou půdu. A zdraví půdy závisí mimo jiné na biodiverzitě, nejen v půdě, ale i nad ní. Stát by měl podporovat jen takové hospodaření, které nepoškozuje půdu, vodu a biodiverzitu. To rozhodně současné nastavení většiny dotačních pravidel nesplňuje.
Je správné, že stát alespoň částečně nahrazuje vlastníkům lesa ztráty, které způsobil stát svou nečinností v minulých desetiletích. Ale když už potřebuje k dokladování faktury za těžbu, měl by tu podporu podmínit ponecháním pokáceného dříví k zetlení nebo alespoň obnovou výhradně pionýrskými dřevinami. Ty se ale na plochách s pokáceným ponechaným dřívím zmladí skoro vždy přirozeně a velmi rychle, během několika let, a víte proč? Protože se mezi to ponechané neodvětvené dříví nedostane zvěř.
Sl
Slovan
18.1.2021 16:31 Reaguje na Milan KošuličHezky napsáno a souhlasím s Vámi pane Košuliči.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.1.2021 18:14 Reaguje na Milan KošuličMůžu se zeptat za kolik nabízíte to kůrovcové palivové dříví
například formou samotěžby ? Já se setkal s cenou od vlastníka
takovou, že bylo levnější i s dovozem odpadové dříví z pily.
To pak se asi dotyčný nedočká žádného užitku jak píšete vy.
Rád se předzásobím třeba na pět let, protože po kůrovci bude
dříví nad zlato. Sám si to vytěžím, sám odvezu a ještě zaplatím.
Pouze ale rozumnou cenu a ne za cenu pilařské kulatiny s náklady
na těžbu nadsazenou nějakou těžařskou firmou. To ať tam opravdu
zetlí, ale prosím alespoň pokácet a nenechat stát tu hrůzu.
Jinak zvěř to v té změti neokousá, aly ani vám tam nikdo
neudělá prořezávku a bude to prales a ne hospodářský les.
Asi nebudete lesníkem blízkým důchodového věku, ale spíše
žák už výše uvedených učitelů a pěstitel bezzásahových
lesů a pralesů. Mimochodem tam bych zrušil i funkci lesníka,
protože vše přece řídí příroda sama. Holt už i lesník a
lesník je rozdíl a vlastník lesa a vlastník lesa taky.
Odpovědět
například formou samotěžby ? Já se setkal s cenou od vlastníka
takovou, že bylo levnější i s dovozem odpadové dříví z pily.
To pak se asi dotyčný nedočká žádného užitku jak píšete vy.
Rád se předzásobím třeba na pět let, protože po kůrovci bude
dříví nad zlato. Sám si to vytěžím, sám odvezu a ještě zaplatím.
Pouze ale rozumnou cenu a ne za cenu pilařské kulatiny s náklady
na těžbu nadsazenou nějakou těžařskou firmou. To ať tam opravdu
zetlí, ale prosím alespoň pokácet a nenechat stát tu hrůzu.
Jinak zvěř to v té změti neokousá, aly ani vám tam nikdo
neudělá prořezávku a bude to prales a ne hospodářský les.
Asi nebudete lesníkem blízkým důchodového věku, ale spíše
žák už výše uvedených učitelů a pěstitel bezzásahových
lesů a pralesů. Mimochodem tam bych zrušil i funkci lesníka,
protože vše přece řídí příroda sama. Holt už i lesník a
lesník je rozdíl a vlastník lesa a vlastník lesa taky.
Sl
Slovan
18.1.2021 19:43 Reaguje na Břetislav MachačekNojooo, našel se zde LESNÍK, který si dovoluje nesouhlasit s vašim viděním světa, souhlasí s něčím s čím vy ne a už zpochybňujete jeho znalosti. Taková vaše klasika, řekl bych.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.1.2021 22:27 Reaguje na SlovanNaposledy když jste měl potřebu poučovat pana Macháčka jste tvrdil pane Slovane, že chráněná území, tedy NP, CHKO, rezervace u nás zabírají jen 0,54% rozlohy ČR a to, že to už tak dobře propagandisticky nezní jako , 4 NP, 810 rezervací a nespočet jiných chráněných míst o kterých mluvil pan Macháček.
Už jste si to přepočítal pane Slovane, nebo budete trousit pořád dokola podobné nesmysly?
To je zase taková vaše obvyklá klasika.
Odpovědět
Už jste si to přepočítal pane Slovane, nebo budete trousit pořád dokola podobné nesmysly?
To je zase taková vaše obvyklá klasika.
kk
karel krasensky
10.2.2021 19:12 Reaguje na SlovanSalovan,věnuj se raději četbě Blesku,Aha a chvilky pro tebe. Uvidiš že ti to bude blizke a bude se ti to libit
Odpovědět
MK
Milan Košulič
19.1.2021 08:39 Reaguje na Břetislav MachačekCeny samovýroby jsou různé, zjistíte je jednoduše u místních lesníků. Ale obecně jsou samozřejmě tak nízké, že se vyplatí předzásobení nejen palivem, ale i řezivem. Protože jestli dnes ceny řeziva příliš neklesají, tak po vytěžení zásob smrku rozhodne porostou.
Jsem mnohem starší než výše uvedení učitelé a nejsem pěstitel bezzásahových lesů. To je možná spíš výhoda, chřadnutí smrčin u nás totiž sleduji víc jak 30 let, dost času na přemýšlení, proč se to stalo a co s tím dělat. Tito a další učitelé a vědci to vědí dost přesně, bohužel k překonání setrvačnosti myšlení to samo o sobě nestačí. Máte samozřejmě pravdu, že bezzásahové lesy žádného pečujícího lesníka nepotřebují. Ony lesníka nepotřebují any ty zásahové lesy, lesník je tam jen od toho, aby z lesa získal dřevo a nepoškodil nad míru ekosystém. A o té míře to je. Jestli z lesa odebereme jednou za 100 let většinu biomasy, stejně jako z pole, tak rozdíl je jenom v tom časovém měřítku a v tom jehličí a listí, co v průběhu let opadá. Ale jak vidíme na dnešní kalamitě, "trvalost" lesního hospodaření se poněkud zkrátila.
Odpovědět
Jsem mnohem starší než výše uvedení učitelé a nejsem pěstitel bezzásahových lesů. To je možná spíš výhoda, chřadnutí smrčin u nás totiž sleduji víc jak 30 let, dost času na přemýšlení, proč se to stalo a co s tím dělat. Tito a další učitelé a vědci to vědí dost přesně, bohužel k překonání setrvačnosti myšlení to samo o sobě nestačí. Máte samozřejmě pravdu, že bezzásahové lesy žádného pečujícího lesníka nepotřebují. Ony lesníka nepotřebují any ty zásahové lesy, lesník je tam jen od toho, aby z lesa získal dřevo a nepoškodil nad míru ekosystém. A o té míře to je. Jestli z lesa odebereme jednou za 100 let většinu biomasy, stejně jako z pole, tak rozdíl je jenom v tom časovém měřítku a v tom jehličí a listí, co v průběhu let opadá. Ale jak vidíme na dnešní kalamitě, "trvalost" lesního hospodaření se poněkud zkrátila.
BM
Břetislav Machaček
19.1.2021 09:34 Reaguje na Milan KošuličNevím jak vy, ale chřadnutí smrčin pozoruji celý
svůj život a ne pouze 30. let. Chřadnou tam, kam
nepatřily a byly ještě vysazovány za císaře pána.
Postupně se od nich upouštělo už dříve a pouze
šlo o právě ty místní podmínky. Vyjímečně teplé
a suché roky udělala své nejen se smrky, ale i
listnáči a reorganizace LČR ve smyslu oddělení
správy lesů a těžařů se na tom podepsala taky.
Vámi schvalované zalesnění nevytěženého lesa náletem je bezzásahový les nebo dokonce budoucí prales
a nic jiného. Majitel hospodářského lesa, pokud
není blázen, tak dříví prodá i pod cenou za
jakoukoliv cenu, než za žádnou, protože si les
potřebuje připravit na výsadbu hospodářského
lesa, který z navrhovaného nevytěženého,
náletového a nevychovaného lesa nikdy nebude.
Vámi popsanému hospodaření fandi pouze zastánci
pralesů, divočiny, samoregulace a bezzásahovosti.
Soudný vlastník lesa a odpovědný správce lesa
nikoliv. Nemám důvod vás kritizovat za váš názor
a jsou mi ukradení i ti "lesníci" z řad kantorů,
vědců a jiných zastánců výše popsaných priorit.
Přeměna hospodářských lesů na pralesy je opravdu
bezpracná, levná a pro oko některých "ekologů"
krásná a prospěšná. Bohudík tu nejsou pouze snílci,
ale i realisté, kteří tyto postupy zavrhují. Tak
si nechejte svěřený les zetlít nastojato a taky
ho "zalesnit" nálety, pokud je to přání vlastníka.
Myslím, že takových moc není a stát to nedopustí
taky. Jinak vážně pochybuji, zda jste vůbec lesník,
který hospodaří s nějakými lesy, ale budiž. Mi
podobné nápady vnucovat lesní správce, tak si
najdu jiného s klasickým způsobem hospodaření.
Já tu odbornost v bezzásahovosti v hospodářském
lese nevidím.
Odpovědět
svůj život a ne pouze 30. let. Chřadnou tam, kam
nepatřily a byly ještě vysazovány za císaře pána.
Postupně se od nich upouštělo už dříve a pouze
šlo o právě ty místní podmínky. Vyjímečně teplé
a suché roky udělala své nejen se smrky, ale i
listnáči a reorganizace LČR ve smyslu oddělení
správy lesů a těžařů se na tom podepsala taky.
Vámi schvalované zalesnění nevytěženého lesa náletem je bezzásahový les nebo dokonce budoucí prales
a nic jiného. Majitel hospodářského lesa, pokud
není blázen, tak dříví prodá i pod cenou za
jakoukoliv cenu, než za žádnou, protože si les
potřebuje připravit na výsadbu hospodářského
lesa, který z navrhovaného nevytěženého,
náletového a nevychovaného lesa nikdy nebude.
Vámi popsanému hospodaření fandi pouze zastánci
pralesů, divočiny, samoregulace a bezzásahovosti.
Soudný vlastník lesa a odpovědný správce lesa
nikoliv. Nemám důvod vás kritizovat za váš názor
a jsou mi ukradení i ti "lesníci" z řad kantorů,
vědců a jiných zastánců výše popsaných priorit.
Přeměna hospodářských lesů na pralesy je opravdu
bezpracná, levná a pro oko některých "ekologů"
krásná a prospěšná. Bohudík tu nejsou pouze snílci,
ale i realisté, kteří tyto postupy zavrhují. Tak
si nechejte svěřený les zetlít nastojato a taky
ho "zalesnit" nálety, pokud je to přání vlastníka.
Myslím, že takových moc není a stát to nedopustí
taky. Jinak vážně pochybuji, zda jste vůbec lesník,
který hospodaří s nějakými lesy, ale budiž. Mi
podobné nápady vnucovat lesní správce, tak si
najdu jiného s klasickým způsobem hospodaření.
Já tu odbornost v bezzásahovosti v hospodářském
lese nevidím.
MK
Milan Košulič
19.1.2021 16:01 Reaguje na Břetislav Machaček"Klasický způsob hospodaření" ve smyslu "zasázet, pěstovat, vytěžit, zasázet...", klidně v tom pokračujte, když je Vám jedno, co se děje s Vaší půdou. Ale proč by tuhle profláknutou klasiku měl podporovat stát? To je snad veřejný zájem, aby ty lesy za dalších sto let zase uschly?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.1.2021 20:23 Reaguje na Milan KošuličNevím pane lesníku odkud se vám do tlející
smrkové monokultury dostanou nálety z jedlí,
dubů, buků, habrů, modřínů atd. To se
přetransformují smrková semena na jiná?
Po smrku bude smrk a občas bříza či jiné
lehké osivo. Pak tu je rychlost růstu
dřevin v takovém samovýsevu. Převažující
smrk zadusí vše ostatní mimo té břízy
a pak dojde i na ten smrk, protože i jeho opakovaně napadne zase kůrovec. A výhled
na druhově pestrý les v nedohlednu. To
bude regulérní prales, ale s omezeným množstvím dřevin bez druhové pestrosti.
Co tak tomu pomoci a rovnou alespoň ostrůvkovitě vysadit jiné dřeviny a ty
chránit před okusem zvěří oplocením?
Zbytek ji nechat třeba i k okusu a pak
udělat probírku na konečnou podobu lesa?
Nic nedělat je levné, bezpracné, ale na
dlouhé lokte s mizerným výsledkem. Jinak
půdě mohu nechat nejen klest, ale i tu
neprodejnou kulatinu, ale už na zemi
a tak, aby to nebyla změť věšáků a
buřeně. Souška dělá stín minimální
a buřeň bude první, kdo světlinu
obsadí a náletové semenáče udusí.
Toto vidím v lese, kde vlastník
nekoná a pouze drží pozemek jako
investici. Je to regulérní prales
bez rizika úrazu nepřístupný, kam
nechodí ani zvěř. Ta se tak zdržuje
v polích a v lesích jiných vlastníků
hospodařících klasicky. Vy jste lesník,
co asi zvěř v lese nechce jako ti
zastánci samoregulace a samovýsevu.
Vyhánět zvěř z lesa je další blud
těch, co v ní vidí viníka všech problémů
s druhovou pestrostí dřevin. Bez ochrany
mladých jedlí oplocenkami se velikánů
nikdy nedočkáte. To by jste musel zvěř
vybít kompletně včetně zajíců a u buků
i hrabošů.
Odpovědět
smrkové monokultury dostanou nálety z jedlí,
dubů, buků, habrů, modřínů atd. To se
přetransformují smrková semena na jiná?
Po smrku bude smrk a občas bříza či jiné
lehké osivo. Pak tu je rychlost růstu
dřevin v takovém samovýsevu. Převažující
smrk zadusí vše ostatní mimo té břízy
a pak dojde i na ten smrk, protože i jeho opakovaně napadne zase kůrovec. A výhled
na druhově pestrý les v nedohlednu. To
bude regulérní prales, ale s omezeným množstvím dřevin bez druhové pestrosti.
Co tak tomu pomoci a rovnou alespoň ostrůvkovitě vysadit jiné dřeviny a ty
chránit před okusem zvěří oplocením?
Zbytek ji nechat třeba i k okusu a pak
udělat probírku na konečnou podobu lesa?
Nic nedělat je levné, bezpracné, ale na
dlouhé lokte s mizerným výsledkem. Jinak
půdě mohu nechat nejen klest, ale i tu
neprodejnou kulatinu, ale už na zemi
a tak, aby to nebyla změť věšáků a
buřeně. Souška dělá stín minimální
a buřeň bude první, kdo světlinu
obsadí a náletové semenáče udusí.
Toto vidím v lese, kde vlastník
nekoná a pouze drží pozemek jako
investici. Je to regulérní prales
bez rizika úrazu nepřístupný, kam
nechodí ani zvěř. Ta se tak zdržuje
v polích a v lesích jiných vlastníků
hospodařících klasicky. Vy jste lesník,
co asi zvěř v lese nechce jako ti
zastánci samoregulace a samovýsevu.
Vyhánět zvěř z lesa je další blud
těch, co v ní vidí viníka všech problémů
s druhovou pestrostí dřevin. Bez ochrany
mladých jedlí oplocenkami se velikánů
nikdy nedočkáte. To by jste musel zvěř
vybít kompletně včetně zajíců a u buků
i hrabošů.
JS
Jarek Schindler
20.1.2021 20:28 Reaguje na Milan KošuličNezaklínejte se , i když to začíná být moderní, půdou. S ní se při normálním lesnickém hospodaření nic tak hrůzného neděje. A lesnictví je mimo jiné hlavně o tom založení porostu, jeho výchově a následně těžbě. Máte pro sebe snad jiné využití a jinou náplň práce? Tedy kromě likvidace zvěře.
Já v bukových porostech znám například clonné seče a tam se, pokud tam nebudete požadovat jinou cílovou dřevinu než buk, nic sázet nemusí. Nezdá se mi, že by půda trpěla a ty buky procházely nějakým stresem. Bohužel vychovávat se ty porosty musí.
Jinak je smutné, pokud současnou kalamitu lesník používá jako prostředek. Zvlášť když se na jejím rozsahu sám podepsal. Všechny porost zasažené kůrovcem navíc nejsou smrkovými monokulturami. Čím dál se u nich potom ukazuje, že se nejde dívat na les jako na jednotlivé stromy ale musíme se dívat na vzájemný vztah mezi těmi jednotlivými stromy. Tedy, nevychováváme jednotlivé stromy ale celý porost. A spodní etáže na stabilitu té horní májí pramalý vliv. Proč by měly lesy za dalších sto let uschnout? Proto, že nebudou zakládány pod pionýrskými dřevinami?
Odpovědět
Já v bukových porostech znám například clonné seče a tam se, pokud tam nebudete požadovat jinou cílovou dřevinu než buk, nic sázet nemusí. Nezdá se mi, že by půda trpěla a ty buky procházely nějakým stresem. Bohužel vychovávat se ty porosty musí.
Jinak je smutné, pokud současnou kalamitu lesník používá jako prostředek. Zvlášť když se na jejím rozsahu sám podepsal. Všechny porost zasažené kůrovcem navíc nejsou smrkovými monokulturami. Čím dál se u nich potom ukazuje, že se nejde dívat na les jako na jednotlivé stromy ale musíme se dívat na vzájemný vztah mezi těmi jednotlivými stromy. Tedy, nevychováváme jednotlivé stromy ale celý porost. A spodní etáže na stabilitu té horní májí pramalý vliv. Proč by měly lesy za dalších sto let uschnout? Proto, že nebudou zakládány pod pionýrskými dřevinami?
JŠ
Jan Škrdla
18.1.2021 21:30 Reaguje na Milan KošuličPodobnou službu jako ponechané pokácené dříví udělá ponechaný klest. Slyšel jsem to nezávisle na sobě od dvou lesníků, a celkem to dává smyls. Akorát dost lidí to nechápe a vnímá to jako nepořádek v lese.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.1.2021 07:13 Reaguje na Milan KošuličReagujete pane Košulič na to čeho se děsím. Čeho se v případě ponechání souší na stojato hlavně děsím jsem celkem jasně napsal. Proč se tedy nevyjádříte hlavně k tomu napsanému?
Ano, stromy nerostou pouze ze vzduchu. Není však, za "života porostu" dost v porostu ponechané hmoty z prořezávek, čistek, výchovných zásahů -40 a + 40? Není dost hmoty k zetlení z nehroubí při mýtních těžbách. Na jednu stranu se budou ponechávat souše, na druhou stranu pokud pro vás pracující firma zapomene přiblížit hroubí ( špice, krátký zlomek atd.) je to ihned důvod k pokutě. No a ekology prosazovaná štěpka a tedy vyvážení toho dříve k zetlení ponechaného nehroubí. To vám nevadí?
Proč obnova VYHRADNĚ pionýrskými dřevinami? Ano, například bříza se velice rychle zmladí. No a třeba i proto, že ji zvěř nežere.
Jinak v článku bylo jasně napsáno:
"Na řadě míst je dostatečné množství malých stromků, tj. přirozené obnovy která zajistí vznik nového porostu na místě odumřelých stromů. Výsadba, ani intenzivní a nákladná péče o nové stromy, kvůli které by bylo třeba odumírající stromy s podporou ministerských dotací vytěžit, proto na mnoha místech není potřeba" Řekl bych, že toto tvrzení je o cílových dřevinách. Opravdu chcete tvrdit, že do těch míst dvacet let nikdo nebude muset jít?
No a je tam ještě jedna perlička: "Těžba v takovém případě spíše vede ke zničení velké části malých stromků z přirozené obnovy".
Na lesníka který jako vy obhajuje výběrné způsoby těžby to tvrzení přece musí působit jako červený hadr na býka.
Odpovědět
Ano, stromy nerostou pouze ze vzduchu. Není však, za "života porostu" dost v porostu ponechané hmoty z prořezávek, čistek, výchovných zásahů -40 a + 40? Není dost hmoty k zetlení z nehroubí při mýtních těžbách. Na jednu stranu se budou ponechávat souše, na druhou stranu pokud pro vás pracující firma zapomene přiblížit hroubí ( špice, krátký zlomek atd.) je to ihned důvod k pokutě. No a ekology prosazovaná štěpka a tedy vyvážení toho dříve k zetlení ponechaného nehroubí. To vám nevadí?
Proč obnova VYHRADNĚ pionýrskými dřevinami? Ano, například bříza se velice rychle zmladí. No a třeba i proto, že ji zvěř nežere.
Jinak v článku bylo jasně napsáno:
"Na řadě míst je dostatečné množství malých stromků, tj. přirozené obnovy která zajistí vznik nového porostu na místě odumřelých stromů. Výsadba, ani intenzivní a nákladná péče o nové stromy, kvůli které by bylo třeba odumírající stromy s podporou ministerských dotací vytěžit, proto na mnoha místech není potřeba" Řekl bych, že toto tvrzení je o cílových dřevinách. Opravdu chcete tvrdit, že do těch míst dvacet let nikdo nebude muset jít?
No a je tam ještě jedna perlička: "Těžba v takovém případě spíše vede ke zničení velké části malých stromků z přirozené obnovy".
Na lesníka který jako vy obhajuje výběrné způsoby těžby to tvrzení přece musí působit jako červený hadr na býka.
MK
Milan Košulič
19.1.2021 09:27 Reaguje na Jarek SchindlerOmlouvám se, napsal jsem dlouhou reakci, ale než jsem to dopsal, tak stránka spadla a text mi zmizel. Zkusím to později.
Odpovědět
MK
Milan Košulič
19.1.2021 15:50 Reaguje na Jarek SchindlerNapsal jste: „Jinak, nepřekvapuje mě, že tohle může napsat a podepsat "vědec" či člověk lesnického provozu neznalý. Děsí mě, pokud to podepíše lesník. Opravdu potom pošlete pod tyto stromy pracovat své zaměstnance?“
Proto jsem Vám odpověděl, že to není jen názor některých vědců, ale i části lesníků, určitě menšinové. Ano, pokud předpokládám, že v těch porostech bude nutné pracovat, pak se musí suché stromy pokácet dřív, než se začnou rozpadat. Jinými slovy, pokud ponechám uschlý porost stát, počítám s tím, že tam nebudu možná 20 let žádné dělníky posílat. V době, kdy budou ze suchých stromů pahýly bez nebezpečí pro lidi, bude naprostá většina takových ploch obnovená přirozeně bez jakékoliv péče. Ovšem, nebudou to smrky v řadách, ale bude to základ velmi stabilního lesa s pestrou prostorovou strukturou, který bude zcela jistě dobrým základem pro budoucí produkční využití. Ale musím akceptovat i neobnovené mezery, ale to je součást té důležité snahy o pestrou prostorovou strukturu. Důležité domácí cílové dřeviny se pak mohou doplňovat postupně do takto zdarma vzniklého přípravného lesa nebo do nezmlazených mezer. Ano, i pak bude plocha hůře přístupná, ale nikoliv nepřístupná. Podstatné však je, že takto vznikne porost zdarma, bez nutnosti péče o kultury a že to bude zcela přirozeně směřovat k pestré struktuře, čili ke stabilitě a vitalitě, což umělou výsadbou nedokážeme v takové míře zajistit.
Napsal jste: „No a ekology prosazovaná štěpka a tedy vyvážení toho dříve k zetlení ponechaného nehroubí. To vám nevadí?“
Vadí mi to a moc. A neprosazují to ekologové, nebo o některém konkrétním víte? Nanejvýš to tolerují na živinově příznivých stanovištích.
Napsal jste: „Proč obnova VÝHRADNĚ pionýrskými dřevinami?“
To se týká především státní podpory obnovy kalamitních holin. Stát by neměl podporovat nic, co se dělá v rozporu s přírodními zákonitostmi, a přírodní zákonitostí je návrat lesa ve sledu od pionýrských druhů ke klimaxovým, s určitými výjimkami. Jakýkoliv lidský zásah do ekosystému v rozporu s „přirozeností“ zanáší do systému stres. Ty stresy se kumulují a v určitém stavu pak stačí jeden impuls, po kterém se oslabený ekosystém zhroutí. To se teď stalo našim smrčinám, ale projevy kumulovaných stresů tu byly již před desítkami let.
Jinak obnova holin nemusí jít „výhradně“ přes pionýrské dřeviny, ale pokud uměle, výsadbou, mělo by to být „především“ přes ně. Když se tam přirozeně zmladí javory, lípy, modřín, v podstatě cokoliv, i smrk, ale přirozeně, náletem, bude to mnohem lepší, než masová umělá výsadba dotovaného buku nebo dubu. K čemu nám budou rychle zalesněné holiny, když těm bukům a dubům dáme do vínku několik stresů hned při výsadbě? Když z nich budou opět stejnověké plantáže?
Napsal jste: „Opravdu chcete tvrdit, že do těch míst dvacet let nikdo nebude muset jít?“
Kdyby to bylo moje, tak bych tam chodil jen pro dřevo na topení, dokud by neshnilo. A to můžu brát od kraje. Proč bych tam jinak chodil? Ale trochu přeháním. Lepší by bylo suché porosty pokácet (určitě kolem cest), ale nechat na místě, když nejde dřevo dobře prodat. Hlavně proto, aby se plochy okamžitě znepřístupnily zvěři a přirozená obnova byla rychlejší a hlavně pestřejší. Nechal bych stát jenom některé silné stromy a jen mimo cesty. Do stojících porostů se bude zvěř dál dostávat a ochuzovat druhovou skladbu obnovy o méně zastoupené druhy, které tam potřebujeme, jako zejména jedle, javory, buky, osiky, jeřáb a další. Nejspíš bych si taky pořídil pásovku a nadělal zásoby řeziva. Dotace by měly být na ty pásovky, a ne na podporu nesmyslného prodeje, což v podstatě dnes Mze dělá, asi trochu nechtěně.
Napsal jste: „No a je tam ještě jedna perlička: "Těžba v takovém případě spíše vede ke zničení velké části malých stromků z přirozené obnovy".“
Těžba samotná ne, až vyklizování dříví. A je velký rozdíl v množství zničených semenáčků, když se vytěží na hektaru výběrně několik desítek stromů jednou – dvakrát za decennium, nebo se vytěží a vyklidí celý porost jednorázově.
Odpovědět
Proto jsem Vám odpověděl, že to není jen názor některých vědců, ale i části lesníků, určitě menšinové. Ano, pokud předpokládám, že v těch porostech bude nutné pracovat, pak se musí suché stromy pokácet dřív, než se začnou rozpadat. Jinými slovy, pokud ponechám uschlý porost stát, počítám s tím, že tam nebudu možná 20 let žádné dělníky posílat. V době, kdy budou ze suchých stromů pahýly bez nebezpečí pro lidi, bude naprostá většina takových ploch obnovená přirozeně bez jakékoliv péče. Ovšem, nebudou to smrky v řadách, ale bude to základ velmi stabilního lesa s pestrou prostorovou strukturou, který bude zcela jistě dobrým základem pro budoucí produkční využití. Ale musím akceptovat i neobnovené mezery, ale to je součást té důležité snahy o pestrou prostorovou strukturu. Důležité domácí cílové dřeviny se pak mohou doplňovat postupně do takto zdarma vzniklého přípravného lesa nebo do nezmlazených mezer. Ano, i pak bude plocha hůře přístupná, ale nikoliv nepřístupná. Podstatné však je, že takto vznikne porost zdarma, bez nutnosti péče o kultury a že to bude zcela přirozeně směřovat k pestré struktuře, čili ke stabilitě a vitalitě, což umělou výsadbou nedokážeme v takové míře zajistit.
Napsal jste: „No a ekology prosazovaná štěpka a tedy vyvážení toho dříve k zetlení ponechaného nehroubí. To vám nevadí?“
Vadí mi to a moc. A neprosazují to ekologové, nebo o některém konkrétním víte? Nanejvýš to tolerují na živinově příznivých stanovištích.
Napsal jste: „Proč obnova VÝHRADNĚ pionýrskými dřevinami?“
To se týká především státní podpory obnovy kalamitních holin. Stát by neměl podporovat nic, co se dělá v rozporu s přírodními zákonitostmi, a přírodní zákonitostí je návrat lesa ve sledu od pionýrských druhů ke klimaxovým, s určitými výjimkami. Jakýkoliv lidský zásah do ekosystému v rozporu s „přirozeností“ zanáší do systému stres. Ty stresy se kumulují a v určitém stavu pak stačí jeden impuls, po kterém se oslabený ekosystém zhroutí. To se teď stalo našim smrčinám, ale projevy kumulovaných stresů tu byly již před desítkami let.
Jinak obnova holin nemusí jít „výhradně“ přes pionýrské dřeviny, ale pokud uměle, výsadbou, mělo by to být „především“ přes ně. Když se tam přirozeně zmladí javory, lípy, modřín, v podstatě cokoliv, i smrk, ale přirozeně, náletem, bude to mnohem lepší, než masová umělá výsadba dotovaného buku nebo dubu. K čemu nám budou rychle zalesněné holiny, když těm bukům a dubům dáme do vínku několik stresů hned při výsadbě? Když z nich budou opět stejnověké plantáže?
Napsal jste: „Opravdu chcete tvrdit, že do těch míst dvacet let nikdo nebude muset jít?“
Kdyby to bylo moje, tak bych tam chodil jen pro dřevo na topení, dokud by neshnilo. A to můžu brát od kraje. Proč bych tam jinak chodil? Ale trochu přeháním. Lepší by bylo suché porosty pokácet (určitě kolem cest), ale nechat na místě, když nejde dřevo dobře prodat. Hlavně proto, aby se plochy okamžitě znepřístupnily zvěři a přirozená obnova byla rychlejší a hlavně pestřejší. Nechal bych stát jenom některé silné stromy a jen mimo cesty. Do stojících porostů se bude zvěř dál dostávat a ochuzovat druhovou skladbu obnovy o méně zastoupené druhy, které tam potřebujeme, jako zejména jedle, javory, buky, osiky, jeřáb a další. Nejspíš bych si taky pořídil pásovku a nadělal zásoby řeziva. Dotace by měly být na ty pásovky, a ne na podporu nesmyslného prodeje, což v podstatě dnes Mze dělá, asi trochu nechtěně.
Napsal jste: „No a je tam ještě jedna perlička: "Těžba v takovém případě spíše vede ke zničení velké části malých stromků z přirozené obnovy".“
Těžba samotná ne, až vyklizování dříví. A je velký rozdíl v množství zničených semenáčků, když se vytěží na hektaru výběrně několik desítek stromů jednou – dvakrát za decennium, nebo se vytěží a vyklidí celý porost jednorázově.
JS
Jarek Schindler
20.1.2021 19:49 Reaguje na Milan KošuličDěsíte mě stále víc pane Košulič. Bohužel, na rozdíl od vás považuji těch prvních dvacet let života porostu a jeho výchovu v těchto letech, za základní pro jeho další vývoj.
Píšete: "pokud ponechám uschlý porost stát, počítám s tím, že tam nebudu možná 20 let žádné dělníky posílat.... V době, bude naprostá většina takových ploch obnovená přirozeně bez jakékoliv péče. Ovšem, nebudou to smrky v řadách, ale bude to základ velmi stabilního lesa s pestrou prostorovou strukturou, který bude zcela jistě dobrým základem pro budoucí produkční využití."
Bohužel, jak jsem již napsal, považuji těch prvních dvacet let za zásadní pro výchovu porostu. Zvlášť při přirozené obnově musí lesník redukovat počet prostříhávkami. Ta přirozená obnova a je jedno jaká, či jaké dřeviny se obnovily, to pro další růst nutně potřebuje. No a pak tu máme prořezávky. Tedy jeden z nejdůležitějších lesnických zásahů do porostu. Jste opravdu přesvědčen, že bez těchto zásahů jste schopen, tedy ve vašem případě je spíš příroda schopná vytvořit do budoucna les, který jak píšete :" bude dobrým základem pro budoucí produkční využití" ? Mluvíme snad pořád o hospodářském lese a ne o pralese. Opravdu takto založíte stabilnější porost?
Ano, musí se akceptovat i neobnovené mezery. Jde o to, jestli tyto mezery, vzhledem k jejich možné ploše akceptuje i zákon.
Jsem rád, že alespoň ve vyváření té štěpky se shodneme. No pokud biopaliva neprosazují ekologové, tak je prosazují osoby a organizace za ekology se vydávající. Myslím, že ta vaše organizace progresívnějších lesníků s nimi dost úzce spolupracuje.
Jinak je , alespoň pro mě zarážející, jak se v jednom článku nic nezmlazuje ( kvůli zvěři) a v druhém, jak je tady napsáno , je " na řadě míst dostatečné množství malých stromků, tj. přirozené obnovy." Prostě a jasně, buď se nic kvůli zvěři nezmlazuje nebo i s tou zvěří je toho zmlazení dost. Tedy nesouhlasím s takovou argumentací, jak se to zrovna komu hodí. Je to z jednoho extrému do druhého. Komu to prospívá?
Stejné je to i se zničením podrostu těžbou a přibližováním. Pokud je těch semenáčků a mladých stromků , řekněme do půl metru výšky dost, je škoda minimální. Smrky navíc nemají nějakou rozložitou korunu. Pokud potom kácím košatý listnáč do zmlazení 5, 10 let starého, rozbiji toho podstatně více a náhrada vedle rostoucími semenáčky je již v podstatě nemožná. Atd.
Abych nezapomněl. Pro zvěř jsou překážkou nakupené vývraty. Nějaké ležící soušky jim v pohybu nebrání. Kdo viděl jak v hustém podrostu jelen zakloní hlavu a "složí" paroží na hřbet a projde bez jakýchkoliv problémů místy, kudy by člověk normálně nelezl, ví o čem mluvím.
Odpovědět
Píšete: "pokud ponechám uschlý porost stát, počítám s tím, že tam nebudu možná 20 let žádné dělníky posílat.... V době, bude naprostá většina takových ploch obnovená přirozeně bez jakékoliv péče. Ovšem, nebudou to smrky v řadách, ale bude to základ velmi stabilního lesa s pestrou prostorovou strukturou, který bude zcela jistě dobrým základem pro budoucí produkční využití."
Bohužel, jak jsem již napsal, považuji těch prvních dvacet let za zásadní pro výchovu porostu. Zvlášť při přirozené obnově musí lesník redukovat počet prostříhávkami. Ta přirozená obnova a je jedno jaká, či jaké dřeviny se obnovily, to pro další růst nutně potřebuje. No a pak tu máme prořezávky. Tedy jeden z nejdůležitějších lesnických zásahů do porostu. Jste opravdu přesvědčen, že bez těchto zásahů jste schopen, tedy ve vašem případě je spíš příroda schopná vytvořit do budoucna les, který jak píšete :" bude dobrým základem pro budoucí produkční využití" ? Mluvíme snad pořád o hospodářském lese a ne o pralese. Opravdu takto založíte stabilnější porost?
Ano, musí se akceptovat i neobnovené mezery. Jde o to, jestli tyto mezery, vzhledem k jejich možné ploše akceptuje i zákon.
Jsem rád, že alespoň ve vyváření té štěpky se shodneme. No pokud biopaliva neprosazují ekologové, tak je prosazují osoby a organizace za ekology se vydávající. Myslím, že ta vaše organizace progresívnějších lesníků s nimi dost úzce spolupracuje.
Jinak je , alespoň pro mě zarážející, jak se v jednom článku nic nezmlazuje ( kvůli zvěři) a v druhém, jak je tady napsáno , je " na řadě míst dostatečné množství malých stromků, tj. přirozené obnovy." Prostě a jasně, buď se nic kvůli zvěři nezmlazuje nebo i s tou zvěří je toho zmlazení dost. Tedy nesouhlasím s takovou argumentací, jak se to zrovna komu hodí. Je to z jednoho extrému do druhého. Komu to prospívá?
Stejné je to i se zničením podrostu těžbou a přibližováním. Pokud je těch semenáčků a mladých stromků , řekněme do půl metru výšky dost, je škoda minimální. Smrky navíc nemají nějakou rozložitou korunu. Pokud potom kácím košatý listnáč do zmlazení 5, 10 let starého, rozbiji toho podstatně více a náhrada vedle rostoucími semenáčky je již v podstatě nemožná. Atd.
Abych nezapomněl. Pro zvěř jsou překážkou nakupené vývraty. Nějaké ležící soušky jim v pohybu nebrání. Kdo viděl jak v hustém podrostu jelen zakloní hlavu a "složí" paroží na hřbet a projde bez jakýchkoliv problémů místy, kudy by člověk normálně nelezl, ví o čem mluvím.
MK
Milan Košulič
28.1.2021 20:26 Reaguje na Jarek SchindlerCituji: "Mluvíme snad pořád o hospodářském lese a ne o pralese. Opravdu takto založíte stabilnější porost?"
Ano, mluvím celou dobu o hospodářském lese. Opravdu, les bude tím odolnější, zdravější a stabilnější, čím více prostoru ponecháme přírodním procesům, aby pracovaly v náš prospěch. Přírodní procesy máme využívat, případně je lehce usměrňovat, ale nikoliv jim za každou cenu předcházet. Prostřihávky (například) jsou nutné tam, kde nemáme žádný zástin, kde přečasně odtěžíme mateřský porost nebo jej příliš proředíme nebo když bezhlavě likvidujeme břízu. Kdo delší dobu pracuje s břízou, tak ví, že pokud se vychovává tak, aby si udržela korunu zhruba do půlky délky kmene, tak všechno, co je pod touto vrstvou břízy, se redukuje a diferencuje téměř bez potřeby lidského zásahu.
Chápu, že pokud s tím lesník nemá už určitou zkušenost, tak tomu nevěří. Celé generace lesníků jsou vychovávány k přepečlivé péči o les od založení až po vytěžení. Ale přece vidíte, kam nás to dovedlo. Když se dnes rozhlédnete po Vysočině, tak tam zanedbané soukromé lesy smíchané ze všeho možného stojí, ale opečovávané plantáže smrku a borovice už většinou uschly.
Netvrdím, že mám pravdu úplně ve všem a že u mých tvrzení neexistují výjimky, nebo že vše tvrzené platí za všech stanovištních podmínek.
Nechci se už ale dál vzájemně chytat za slovíčka, radši se někdy stavte.
Odpovědět
Ano, mluvím celou dobu o hospodářském lese. Opravdu, les bude tím odolnější, zdravější a stabilnější, čím více prostoru ponecháme přírodním procesům, aby pracovaly v náš prospěch. Přírodní procesy máme využívat, případně je lehce usměrňovat, ale nikoliv jim za každou cenu předcházet. Prostřihávky (například) jsou nutné tam, kde nemáme žádný zástin, kde přečasně odtěžíme mateřský porost nebo jej příliš proředíme nebo když bezhlavě likvidujeme břízu. Kdo delší dobu pracuje s břízou, tak ví, že pokud se vychovává tak, aby si udržela korunu zhruba do půlky délky kmene, tak všechno, co je pod touto vrstvou břízy, se redukuje a diferencuje téměř bez potřeby lidského zásahu.
Chápu, že pokud s tím lesník nemá už určitou zkušenost, tak tomu nevěří. Celé generace lesníků jsou vychovávány k přepečlivé péči o les od založení až po vytěžení. Ale přece vidíte, kam nás to dovedlo. Když se dnes rozhlédnete po Vysočině, tak tam zanedbané soukromé lesy smíchané ze všeho možného stojí, ale opečovávané plantáže smrku a borovice už většinou uschly.
Netvrdím, že mám pravdu úplně ve všem a že u mých tvrzení neexistují výjimky, nebo že vše tvrzené platí za všech stanovištních podmínek.
Nechci se už ale dál vzájemně chytat za slovíčka, radši se někdy stavte.
VT
jh
jaroslav hes
24.1.2021 16:40 Reaguje na Milan KošuličTady se střetávají dvě koncepce lesního hospodaření! 1. les je hospodářský porost(stejně jako obilí na poli)jehož úkolem je produkovat zisk prostřednictvím rovného stejnodruhového dřeva zpracovatelného za co nejnižších nákladů a co nejvyššího zisku na moderních počítačově řízených průmyslových pilách. 2. les je živý organismus který produkuje kyslík a ukládá uhlík do dřevní hmoty,poskytuje životní prostředí ostatním článkům biosféry a vedlejším benefitem těchto funkcí je produkce dřevní hmoty. A je jedno v jaké kvalitě je tato hmota produkována protože ji místní řemeslné pily dokáží zpracovat dle v místě požadovaného sortimentu.
Odpovědět
kk
karel krasensky
10.2.2021 19:06Kdyby se vzbudili staři hajni,fořove a lesaci tak by signataře a takzvane odborniky z řad lesnictvi,ekologie a biologie postřileli jako vztekle psy ze svych zbrani nabitych černym prachem a olověnou kuli.Na šumavě by je utloukli sukovici,protože tam je na ně škoda i toho kousku olova
Odpovědět
kk
karel krasensky
10.2.2021 19:23Necham souše pod nimi mam povinnost zalesnit,Přijde vichřice souše lehnou.Potřrbuji vyžinat a provest ochranu kultury nemluvě o tom,že některe dazenice to diky padu souši maji za sebou.To už,ale signataři,ekologove ruzni pavědci jaksi nepochopi.To je praxe a prace a ne vyhřata kancelař
Odpovědět
