Jakub Hruška: České lesy se staly významným emitentem skleníkových plynů
Ať už jako papír, palivové dřevo, stavební desky a šalování – prostě jen malá část dřeva „přežije“ déle než 20 let (např. trámy, prkna, nábytek). Dvacet let je dnes průměrná doba setrvání vytěženého dřeva (Profft et al. Eur J Forest Res (2009) 128:399–413).
Nezvládnutá kůrovcová gradace zvýšila těžby dřeva v ČR na více než dvojnásobek, a zatímco zhruba do roku 2017 v ČR dřeva v lesích pořád přibývalo (těžilo se méně, než přirostlo) a lesy skutečně nějaké množství CO2 fixovaly (asi 5–10 megatun CO2ekv, viz obr., data Eurostat). Ekvivalent CO2 (zapisováno jako CO2ekv) je přepočtení emisí veškerých skleníkových plynů jako by to byl jen CO2. A lesy v emisní inventuře patří do sektoru s ošklivou zkratkou LULUCF (Land use, Land use changes, Forestry). Jsou zde shrnuty emise ze změn v krajině. Například trvalé zalesňování či odlesňování, převod polí na louky a obráceně, ale nejdůležitější roli zde hraje lesnictví – tedy těžba a obnova hospodářských lesů.Situace lesů se otočila po roce 2017, a od roku 2018 jsou lesy čistým emitentem CO2, protože se najednou (smrky a kůrovec) začal těžit dvojnásobek dříví. Za rok 2019 se vytěžilo už 33 milionů kubíků (viz graf, data ČSÚ) a odhad pro rok 2020 je 40 milionů.
Vytěžilo se tedy o hodně více, než přirostlo, a v emisích to dělá za ČR 15 milionů tun (Mt)CO2ekv! Když to porovnáme s ostatními emisemi, vidíme, že lesy zvýšily české emise CO2ekv o 12 % (ty byly v posledních letech stabilně okolo 130 MtCO2ekv). Pro zajímavost – je to stejně jako emise elektráren Počerady, Prunéřov a Tušimice dohromady. Nebo jako emise ze skoro celé dopravy. A taky je jasné, že se bilance bude zlepšovat jen pozvolna. Na nulu (tedy ani emise, ani fixace), by se podle mého odhadu mohly lesy vrátit někdy okolo roku 2030. Pokud tedy skončí současná kůrovcová gradace, což vůbec není jisté. Další suchý rok může rozjet kalamitu například v západních Čechách, kde dosud jsou smrkové lesy v relativně dobré kondici.
Problém se komplikuje ještě tím, že v ČR nezahrnujeme do emisní inventury lesní půdy – na osluněných pasekách rozrytých těžbou totiž dochází v prvních letech po těžbě k masivní oxidaci humusu, jejímž produktem je CO2 unikající také do atmosféry. Troufám si konzervativně odhadnout, že v prvních pěti letech po holosečné těžbě by to zvýšilo emise CO2 nejméně o dalších 10 – 20 %. A teď poměrně zásadní věc: protože ČR těmito zvýšenými emisemi porušila svoje závazky snižování emisí skleníkových plynů, je možné, že si na tyto „extra“ emise budeme muset koupit emisní povolenky. A jejich cena by mohla být někde mezi 350 miliony – 2 miliardami EUR(!!!). Možná se to podaří usmlouvat jako nepředvídanou přírodní katastrofu, ale možná taky ne.Ale kardinální otázka zní: nešlo tomu celému zabránit? A odpověď zní: částečně určitě ano. O tom, že smrkové monokultury se do období klimatické změny nehodí, protože je ohrožuje sucho a následně kůrovec, se ví od 90. tel 20. století, a vědci to mnohokrát říkali, psali, a vždy byli oslyšeni. Pořád se dál sázely hlavně smrky. A i ty vysázené v 90. letech už sucho a kůrovec leckde dohnali.
Když kalamita naplno propukla, začalo ministerstvo zemědělství vyplácet dotace na vytěžené dřevo (tržní cena smrkového dříví, zejména kůrovcového se zhroutila v roce 2018). Celkem 5 miliard nestátním vlastníkům. Kolik státním, to nevím, ale asi podobná částka. Takže se těžilo i dříví, které by v lese klidně mohlo zůstat – pokud kůrovec ze stromu vyletí, ten už z hlediska dalšího šíření není nebezpečný, už ho žádný kůrovec nikdy nenapadne – ten potřebuje jen živé stromy.Pokud by stát zadotoval i ponechání tohoto dříví v lesích (klidně části pokácených kmenů, které jsou dnes skoro neprodejné, takzvanou vlákninu), nezhroutila by se tolik cena dříví, a hlavně dříví ponechané v lese se do emisí prakticky nezapočítává, protože se předpokládá, že se rozloží velmi pomalu, a většina uhlíku pak zůstane v půdě.
Odhaduji, že bychom pak s emisemi z lesů byli tak na polovině až dvou třetináchtěch dnešních strašných čísel. A nedostatek těžebních kapacit by nebyl tak velký, a bylo by je lépe možno využít k pokusům (byť často marným) kůrovce zastavit kácením napadených stromů. A jak s lesy zacházet do budoucna, to si povíme jindy.
Poučení z příběhu: 1. Labilní lesní monokultury v žádném případě v boji s klimatickou změnou nepomohou. 2. Naslouchejte vědcům, skoro vždy mají pravdu.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (153)
Miroslav Vinkler
22.12.2020 05:51Zde se nedotýkám autora a jeho technických úvah-ty jsou asi v pořádku, ale podstaty dnešního nazírání na svět očima lidí - pracovní označení -ekologická inkvizice.
Ta slídivě zkoumá kolik a z čeho bylo uvolněno CO2 a tím poměřuje společenskou prospěšnost m.j. i každého jedince.
Toto nazírání vede také k případům posedlosti ďáblem ,kdy jistá francouzská dívka prohlásila, že nebude mít děti neboť by tak přispěla ke zvyšování antropogenních emisí CO2.
Dalším zajímavým prvkem je zištnost jednání zejména zelených apologetů typu Al Gore , Pačaurí a řady dalších, kteří si na zeleném emisním byznysu vydělali balík. Nápadně to připomíná středověkou církev ,která hlásala Kristovu chudobu a ctnost, ale sama se- prostřednictvím zejména jednání biskupů a prelátů - chovala úplně jinak.
Jak vidíte , pravdu měl filosof Hegel - vývoj či poznání lidstva se pohybuje po spirále nebo jak říkali staří Římané ,"Nic nového pod sluncem".
Jiří Daneš
27.12.2020 18:46 Reaguje na Miroslav VinklerZan K.
27.8.2022 09:55 Reaguje na Miroslav VinklerPetr Blažek
22.12.2020 08:34Vyčítá společnosti že se snaží alespoň částečně využít kalamitního dřeva. Opět si tady hraje alibisticky na nějakém českém pískovišti a vůbec ho nezajímá, že když se spotřebuje naše kůrovcové dřevo tak někde jinde ve světě zůstali nějaké stromy stát.
Ale co tady hlavně od těch "chytrých vědců" chybí je co dál. Už se postarali
aby se při nové výsadbě zrušila nesmyslná a zastaralá koncepce tzv. "druhové čistoty dřevin". Podle této koncepce se pořád smí sázet pouze stromy, které tu rostly v minulosti a vůbec se nehledí na změnu klimatu v jakési ideové představě, že když vysázíme stromy nové tak se to tady zase ochladí.
Což je samozřejmě hloupost. Počasí a klima se netvoří nad nějakým pidičeskem nebo pidievropou, ale nad oceány, které tvoří skoro 80 procent světa. Takže jestli chceme jít dál tak se nemůžeme chovat jako v minulosti, ale musíme přizpůsobit -sázet stromy , které tu porostou v budoucnosti i za vyšších teplot.
Jaroslav Pobeha
28.12.2020 13:04 Reaguje na Petr BlažekTak s týmto súhlasím, presne túto chybu robia aj lesníci aj ochranári - vôbec im nevadí, že na Šumave samovýsevom rastie prevažne smrekový nový les. Argumentácia je, že tam aj pôvodne rástlo veľa smrekov. Pripomenieme si to o 15-20 rokov, keď tam kvôli suchu vyschnú malé stromky.
Majka Kletečková
28.12.2020 19:26 Reaguje na Jaroslav PobehaMiloš Večeřa
22.12.2020 09:09Tohle je přeci jasné. Spíš si kladu otázku, kdo celá desetiletí mystifikuje společnost. Kdo např. vymyslel, že amazonský prales je plícemi planety. Ekosystémy v rovnovážném stavu nemohou vázat další CO2 do biomasy! Kdyby autor spíše dementoval tyto hlouposti, tak by těchto článků nebylo třeba, protože by si to každý odvodil.
Jakub Hruška
22.12.2020 15:07 Reaguje na Miloš VečeřaMiloš Večeřa
22.12.2020 23:25 Reaguje na Jakub HruškaMoje kritika směřuje na tu Vaši úvodní otázku, přijde mi naprosto hloupá z Vaší strany nebo z čtenářů děláte hlupáky. Když na jednu misku vah dám množství uhlíku, které spálíme ve fosilních palivech a na druhou misku přírůstky v mladých hospodářských lesích, tak výsledek bude jednoznačný. Ani kdyby každý z nás vysadil 1000 stromů ročně, tak to rozhodně nic nezachrání. To, že krátkodobě se část našich hospodářských lesů stala zdrojem CO2, je z klimatického hlediska naprosto marginální oproti spalování milionů tun uhlí. Tohle by směl snad chápat každý středoškolák. Nicměně stále dochází k šíření nesmyslných snadno vyvratitelných bludů.
Já uznávám, že lesy mají velmi důležité funkce lokální jako zádrž vody, tvorba mikroklima nebo rezorvoár biodiverzity, nicméně tento druh fetiše okolo CO2 mě fascinuje.
Břetislav Machaček
22.12.2020 09:35zachráníme planetu před oteplováním? Místo spalování dřevní hmoty pálit
zemní plyn a bioplyn ze záměrně pěstovaných plodin? Nevyvážet to dříví,
aby jinde museli těžit zdravé stromy a nepoužívat ho v nábytkářství a
použít plasty z ropy? Tlení trvá na povrchu půdy podle druhu dřeva
mnohdy velmi rychle a nejde tu tak o žádné oddálení úniku CO2, než třeba
při jeho použití na stavbu střechy či celodřevěných staveb. Navíc ten
fanatismus s CO2, zaplést ho i do kůrovcové kalamity a napráskat kolik
bychom měli za to nakoupit emisních povolenek, mi připadá jako to známé
oznámení do Bruselu o údajném zneužití dotací. Nechci s panem vědcem
polemizovat o grafech a číslech, které si nemám jak ověřit a kterými
se snaží laiky ohromit. Nemusí, my to vidíme, když chodíme přírodou
a vidíme ty obrovské změny a to, že než ty malé stromečky pohltí to,
co velké stromy, tak už tu mnozí nebudeme. Les je přesgenerační práce
s jeho pěstěním, pokud to nebude časem zavrhnuto ve prospěch totálního
bezzásahového hospodaření, které si někteří vytýčili jako cíl. Tam
to bude prý zcela vyrovnané ohledně toho CO2, ale nikdo nebere v úvahu,
že takový les se bude vyvíjet taky cyklicky i s těmi kalamitami a novou
samoobnovou a nebo i degradací vlivem sucha či pouhými druhovými
změnami v porostech. Světlé lesy se budou chovat jinak, než ty husté
se souvislým zápojem a smíšené jinak než ty jednodruhové. To vše se
nakonec projeví na místním podnebí a odvodu srážek. No a to se odrazí
i na zemědělství a životě lidí. Chybné pokusy ve velkém, tak mohou být
tragické a nevratné.
Jan Šimůnek
22.12.2020 09:51Břetislav Machaček
22.12.2020 10:40 Reaguje na Jan Šimůneku LČR, kdy je nejprve zbavili vlastních pracovních čet, pak snížili
počet revírníků v terénu a nakonec zavedli zdlouhavý systém těch
výběrových řízení na kdejakou akutní situaci. Nakonec to dorazily
restituce se stovkami tisíc vlastníků pár desítek metrů lesa
a nekomunikujícími s lesním správcem. Vše se zpomalilo a tak
to dopadlo. Bohužel toto se bojí přiznat i šéfové z ředitelství,
aby nepřišli o své pozice. Bylo by to popření ideologické mantry
ruky trhu a vlastníka, jako nejlepšího hospodáře. Ani tu si mnozí
bez ideologie nedokáží představit jediný příspěvek a za vším
vidí agenty a oligarchy. Nevidí a nebo nechtějí vidět neschopné politruky v čele politických stran s máslem na hlavě.
To, že péče o les neprobíhá dle vašich not, je důvodem k vyvlastňování nebo jak jinak si to představujete?
Když se Vám nebude líbit hospodaření s byty, také si byty zaslouží vyvlastnění?
Břetislav Machaček
22.12.2020 16:29 Reaguje nanepřekrucujte. Píšu o tom, že mnozí restituenti
ani netuší, kde jejich les leží a v jakém je stavu.
Když je někdo upozorní na kůrovce v jejich lese,
tak nekonají a nekomunikují. Tomu říkáte dobrý
soukromý vlastník? Tady je třeba rázně zakročit,
provést neodkladný zásah, naúčtovat náklady a
požadovat úhradu. Pokud ani potom nebude vlastník
konat, tak postupovat zcela stejně jako u jiných
dlužníků včetně třeba exekuce majetku. Vlastnictví
není o nečinnosti, ale o péči o svůj majetek. Auto
taky udržujete a nejezdíte vrakem ohrožujícím
okolí. I váš dům nesmí ohrozit kolemdoucí, či
nájemníky. Les je něco podobného a nelze pár arů
v celku nechat bez péče. Je to součást celku se
vším, co s tím souvisí. Takže mi nepodsouvejte
to, co jsem nenapsal. Politruky s máslem na
hlavách tu bohužel vidím, protože se zaklínali
soukromým vlastnictvím, jako tím nejlepším
hospodářem a nyní vidím, jak se mnozí vlastníci
o ten majetek starají. Nechávají chátrat domy,
zámky, pole i lesy. Pouze se je snaží zpeněžit
a nic víc. Ano, je to jejich právo potud, pokud
tím neohrozí jiné a neporušují zákon. Tady se
jedná o obojí, když v případě kůrovce nekonají
a když neplní své povinnosti vlastníka. Když
to nechtějí, tak to mají prodat jinému, kdo
se o to umí postarat a nelpět na něčem o co
nejeví skutečný zájem.
Břetislav Machaček
22.12.2020 17:09 Reaguje naKdysi nedělitelný majetek se předával většinou
pouze nejstaršímu potomkovi a ti ostatní byli odbyti
jinak. Restitucemi po 50. létech byli odbyti vnuci
i pravnuci a pozemek se majetkově rozdělil na
desítky nefunkčních částí. Kdo nebyl hamižný, tak
se toho vzdal ve prospěch ostatních a nebo se
dohodli jinak. Kde se nedohodli, tak zbyla pouze
možnost to propachtovat třetí osobě a čekat
nějakou tu korunu z pachtu. To, jak pole vypadá
se nezajímá většina z nic a zajímá je pouze, zda
dostanou pár korun. Předci se obracejí v hrobě
jako turbína, když vidí, jak se potomci o to
"starají". Já se pozemků hodlal vzdát ve prospěch
přírodní památky, ale ostatní příbuzní ne. Tak
jsem se toho vzdal v jejich prospěch, protože
než se o to starat špatně, tak raději vůbec.
Mimochodem děda se pozemků doopravdy vzdal pro
nízkou výtěžnost až v sedmdesátých létech
a proto, že nikdo z rodičů dnešních vlastníků
nejevil zájem na tom pracovat a jejich děti
tak jsou taky pouhými vlastníky bez vztahu k
půdě. Já věděl, co to obnáší, neboť jsem z toho
nikdy nevypadl a vím, že bych na to nestačil.
Bohužel u mnohých převládne ta hamižnost nad
zdravým rozumem a pak to tak dopadá i s těmi
lesy. Obě ruce levé, majetek stovky kilometrů
daleko bez péče a výsledek?
Musel jsem použít nadsázku, protože jste se vyjádřil, tak jak jste se vyjádřil.
Břetislav Machaček
22.12.2020 19:47 Reaguje najiných a umím posoudit na co mám sílu a na co
ne, pokud se mi nejde pouze o zisk za každou
cenu. Napravovat majetkové vztahy tím, že
budu pouze přihlížet, je sice právně správné,
ale z hlediska toho hospodaření alibistické.
My vám to "vrátili" a vy se starejte, ač nevíte jak. Ti velcí, o které tu šlo v prvé
řadě, to vědí a nebo si nato našli správce.
Ti malí, kteří byli pouze do počtu jako
stafáž, pak mají možnost prodat to těm
velkým, aby byli ještě větší, a nebo to
propachtovat za pár korun. Je tak splněno
a tím to končí. To jak to dopadlo, je už
ale vedlejší a taktně se o tom mlčí.
Jiří Daneš
23.12.2020 19:14 Reaguje naJak vysvětlíte, jako důsledek vlády komunistů třeba tento příběh: náš syn, ing. zootechnik, který po zrušení a rozkulačení JZD, byl nucen hledat jiné zaměstnání, protože jednotliví vlastníci si, když JZD bylo zrušeno a hospodařili sami tak, že dobytek rozprodali na jatka a nebylo čemu zootechnikovat, takže už 25 let pracuje jako kriminalista a ať to obracím jak chci, ne a ne přijít na to, co na tom zavinili komunisté. Mimochodem, těch pár desítek hekta+rů polí a lesa, co moje žena zdědila po svých rodičích (tchán byl mlynář a po únoru pak dělník ve VOKD) obhospodařuje v nájmu jakási a.s. Prostě, ty krávy, býky a vepře mu nerozprodali komunisté, ale bývalí jézédáci, z nichž někteří zůstali dokonce v zemědělství a pěstují řepku do bionafty a kukuřici do bioplynky, což se obojí obejde bez zootechniků. Samozřejmě, že jeho děti po jeho zkušenostech s tržní ekonomikou už o zemědělství ani nezakopli a oba vnuci se živí jako velmi dobře placení IT pracovníci.
Ale, podle Vás, kdo za to může jiný, než ti komunisti a to po 31 letech budování tržních vztahů a tržní ekonomiky. Prostě, kdyby komunisti bývali nebyli, musel byste si je, vy a Vám podobní, Vladímíre Hošku, vymyslet.
Petr Eliáš
25.12.2020 18:56 Reaguje na Jiří DanešJiří Daneš
25.12.2020 19:27 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
25.12.2020 19:30 Reaguje na Jiří DanešKamil Krabice
27.12.2020 16:37 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
29.12.2020 07:48 Reaguje na Kamil Krabicehttps://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/specialy/zacala-nasilna-kolektivizace
Jakub Hruška
22.12.2020 15:11 Reaguje na Jan ŠimůnekJakub Graňák
22.12.2020 17:14 Reaguje na Jakub HruškaPetr Eliáš
23.12.2020 16:33 Reaguje na Jakub GraňákJan Šimůnek
24.12.2020 08:51 Reaguje na Petr EliášJakub Graňák
24.12.2020 10:10 Reaguje na Jan ŠimůnekPodobně tomu bylo i na severní moravě. Vlivem tepotně nadprůměrných suchých let, obrovských rozloh smrčin na nevhodných stanovištích, v souběhu s nedostatečnými kapacitami, se situace snadno a velmi rychle vymkla kontrole. Za zmínku stojí, že řada lesníků (těch co jim nenalítaly piliny do hlavy) upozorňovala, že přesně tohle se v situaci řady po sobě jdoucích suchých let stane.
A teď sem s těmi vašimy "fakty", a prosím bez těch vašich pohádek o tom, kterak kůrovci přiletěli po Kyrilovi ze Šumavy na obláčku na severní moravu, kde osm let spali někde v mechu, aby pak v roce 2015 sežrali všechny lesy.
Jan Šimůnek
25.12.2020 10:42 Reaguje na Jakub GraňákA Šumava se na celá léta stala masovou líhní kůrovce. A termiky nad mrtvým lesem mohou ten hmyz odnést desítky i stovky km daleko. V životaschopném stavu ovšem.
Jistě se na tom podepsaly i další vlivy, jaké tu někteří diskutující připomínají, ale základ toho průšvihu je jednoznačně dílem ekologických organizací a aktivistů. Včetně těch, co se na Šumavu opakovaně jezdili poutat ke kůrovcovým stromům (což je také známé a bylo to opakovaně zdokumentováno), kdykoli to vypadalo, že by se mohlo proti těm kůrovcům dělat něco účinného.
Petr Eliáš
25.12.2020 19:28 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
26.12.2020 09:55 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
26.12.2020 16:25 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
27.12.2020 09:45 Reaguje na Petr EliášMilan G
29.12.2020 13:05 Reaguje na Jan ŠimůnekJaroslav Pobeha
28.12.2020 14:14 Reaguje na Jan Šimůnek"Roky 1620, 1690, 1780, 1820, 1870, 1920, 1990 - to jsou období, kdy v horských smrčinách na Šumavě odumřelo větší množství dospělých smrků. Často je vyvracel silný vítr, nebo zahubil lýkožrout smrkový. Horské smrky odumíraly v minulosti poměrně často a ve stejnou dobu na různých plochách. Takhle ten les funguje a my s tím nic moc nenaděláme, pokud tady chceme mít přirozené lesy. Odborníci ale zjistili ještě další věc, že z hlediska odumírání horských smrků na Šumavě bylo 20. století nezvykle klidné, o to víc stromů pak bylo na konci 20. století ve stavu, kdy je může zahubit lýkožrout nebo vyvrátit vítr. Díky této prodlevě se lidem vytratily z paměti velké vichřice a gradace lýkožrouta, ke kterým docházelo naposledy v 19. století. Je tedy jisté, že další kalamitě se Šumavě určitě nevyhne, je jen otázka kdy přijde a jak velká bude. V každém případě to pro přírodu nebude katastrofa."
V smrekových lesoch sa je nutné s tým zmieriť. Kedysi lesníci zasahovali ihneď, len čo našli suché smreky. Pri výchricách to však nejde spracovať hneď ani za mesiac a medzitým lykožrút sa rozmnoží. Aj s modernou technikou je ťažké zachrániť smreky v okolí, ktoré ešte stoja. Preto sa doporučuje zmeniť skladbu lesov na zmiešané.
Jan Šimůnek
29.12.2020 09:34 Reaguje na Jaroslav PobehaPetr Eliáš
25.12.2020 19:00 Reaguje na Jakub GraňákPetr Eliáš
26.12.2020 16:25 Reaguje na Jiří DanešJiří Svoboda
26.12.2020 19:45 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
29.12.2020 07:55 Reaguje na Jiří SvobodaPetr Eliáš
29.12.2020 07:50 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
30.12.2020 16:00 Reaguje na Petr EliášBřetislav Machaček
22.12.2020 18:10 Reaguje na Jakub HruškaAno pravdou je silné zastoupení smrkových lesů, ale toto
tu není pouze posledních 100 let, ale už z doby po
vykácení lesů pro průmysl tehdejší doby(sklárny, první
hutě a potřeba rychle rostoucího stavebního dříví)a to
už bylo mnohde od 17. století. Pak je pravdou série
suchých let, kdy se smrk nemůže kůrovci bránit zalitím
chodbiček smůlou. Pak je tu ale i to, že se v počátcích
zanedbala prevence a netěžilo se dříví před vylétnutím
kůrovce, ale až potom. Souběh všech okolností tak je
celou pravdou a nelze vytrhovat pouze některé z nich.
Stačilo jedno mokré a chladnější léto a lze to mnohde
zabrzdit. Přijít takových let více po sobě, tak se
možná bude mluvit jinak. Pak se tu ale šíří severský
kůrovec a tomu nevadí ani tak to chladno a vlhko a ten
může zničit i horské smrčiny, kam smrk patří, pokud
budeme nečinně přihlížet. Je to pouze na nové generaci
lesníků, aby si ujasnili priority, protože to bude
jejich vizitka. Nás se to už většinou týkat nebude.
Pouze vždy varuji před unáhlenými soudy a kategorickými
rozhodnutími postupovat podle jediné "správné" cesty.
To už udělali před 3OO a více léty a nyní jsou terčem
kritiky.
Jan Šimůnek
23.12.2020 08:27 Reaguje na Jakub HruškaA mám doloženo, z lesa kousek od naší chalupy, že úhyny smrků jsou zcela nezávislé na vodě. Přežívají smrky na suchých místech a naopak jsou mrtvé smrky, které měly a mají vždy vody dost. Jsem toho názoru, že to víc souvisí s tím, z jakého materiálu byl ten který kus lesa vysazen. Už proto, že ostrůvky mrtvých a živých smrků mají velice často obdélníkový nebo čtvercový tvar s ostrými pravoúhelnými rohy.
Jan Šimůnek
23.12.2020 13:52 Reaguje na Jan ŠimůnekA zásadní je v tomto případě řešení zdroje nákazy: Covidovaného člověka strčíme do karantény, což se smrkem dost dobře nejde (s kytkou v květináči jistě ano), ale můžeme ho porazit a ošetřit tak, aby z něj nemohli kůrovci vyletovat ven. Což zelení zarazili, a tím celou tuhle tragédii jednoznačně zavinili. Nemůžeme, bohužel, zlikvidovat cestu přenosu (což u covidu částečně dělají roušky), to bychom museli opakovaně stříkat insekticidem celý les), a, opět bohužel, nejsme s to zařídit ostatním ohroženým stromům rezistenci (tedy jakousi obdobu očkování proti infekcím, včetně toho covidu), leda bychom je opět masívně ošetřili insekticidem.
Jiří Daneš
23.12.2020 19:31 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Daneš
23.12.2020 19:27 Reaguje na Jakub HruškaMilan G
24.12.2020 22:53 Reaguje na Jakub HruškaPokud totiž budou bezzásahové zóny a kolem nich žádné tkz. nárazníkové pásmo, tak se kůrovce nikdy nezbavíme. Ty bezzásahové zóny budou pořád rezervoárem lýkožrouta.
Už jsem to tady několikrát psal, podívejte se na dokument ,,Zelené plíce,,. Víte o tom, že správa NPŠ prohrála soudní spor s jinou lesní správou, že jim kůrovec z bezzásahových zón na Šumavě zlikvidoval lesy? NPŠ musí zaplatit odškodnění . Když konfrontovali Hubeného byl zticha, zrovna tak jeden náměstek na MŽP.
Někdo tady dole blábolil nesmysly o Kyrillovi. Kyrill lámal jak smrky tak i duby, nic nemělo šanci. Ve státních lesích zlikvidoval přes 6 miliónů kubíků hmoty. Do půl roku bylo veškeré kalamitní dříví ze státních lesů odklizeno, a to zejména díky harvestorům. To bylo poprvé co byla tahle technika masivně nasazena. LČR se i podařil preventivní boj proti kůrovci a instalovaly cca 180000 lapáků a tím brouka udržely na uzdě.
Na Šumavě zůstalo ležet obrovské množství stromů a tehdejší ministr životního prostředí Bursík zakázal asanaci kalamitních holin. Dřevo zůstalo ležet a leží tam do dneška. Jaký to mělo vliv na gradaci lýkožrouta si zjistěte sám.
Vilda Smakal
22.12.2020 15:31 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
23.12.2020 08:35 Reaguje na Vilda SmakalJe jasné, že nyní, když máme v podstatě celoplošné a velmi masívní napadení smrkových lesů skoro na celém území státu, se už na těchto plochách moc dělat nedá. To je stejný rozdíl jako mezi malou, sotva nahmatatelnou, bulkou v mléčné žláze a plošně se rozpadajícím a ohavně páchnoucím prsem v terminálním stádiu rakoviny z dob před moderní léčbou (podle některých učebnic připomínal antickým lékařům ten zápach mrtvé kraby a raky, vyvržené na břeh moře, a odtud pochází název onemocnění).
Jiří Svoboda
23.12.2020 09:31 Reaguje na Vilda SmakalKarel Ploranský
23.12.2020 13:23 Reaguje na Jiří SvobodaOno totiž jde právě o to VČAS, v tom je jádro pudla.
Když někdo zabrání tomu, aby se napadené stromy pokácely DOKUD TO MÁ SMYSL, to jest dokud kůrovec z napadených stromů nevylétl aby si hledal další stromy, tak potom je už na všechno pozdě! Takový postup je spouštěčem stále rozsáhlejší kalamity, kterou pak už nejde zastavit.
A právě tohle mají na svědomí ti "ochránci".
Těžit potom méněhodnotné kalamitní dřevo, to už je jen čiré zoufalství. Z hlediska šíření kůrovce už je úplně jedno, jestli mrtvé stromy zůstanou ležet kde jsou. Ty kůrovce nezajímají.
Jiří Svoboda
25.12.2020 09:51 Reaguje na Karel PloranskýMilan G
23.12.2020 16:25 Reaguje na Vilda SmakalPetr Eliáš
23.12.2020 16:30 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
24.12.2020 08:55 Reaguje na Petr EliášJakub Graňák
24.12.2020 10:19 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
25.12.2020 10:45 Reaguje na Jakub GraňákJedinou nadějí jsou ostrůvky smrků, které kalamitu přežívají, ty by měly být intenzívně množeny, jednak semenem jednak roubováním na další semenáčky, jako základ budoucího odolnějšího lesa.
Jakub Graňák
26.12.2020 10:19 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
27.12.2020 09:48 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
27.12.2020 10:51 Reaguje na Jan ŠimůnekPrávě z důvodu nízké ujímavosti je roubování vzhledem k potřebnému objemu produkce naprosto neperspektivní. Pokud mluvíte o pracnosti, je třeba si uvědomit, že žádný školkař do toho nepůjde v situaci kdy by měl množit třeba 10000 kusů s tím, že prodá cca 3000 kusů za nějakou přijatelnou cenu (pro lesníky tak někde kolem 20 Kč za kus).
Nehledě k faktu, že zapěstování životaschopného roubovance trvá nejméně tři sezóny. Ceny roubovanců jsou oproti semenáčům desetinásobné a vyšší. Navíc je třeba vzít v potaz, že aby jste dosáhl třicetiprocentní ujímavosti u jehličin, potřebujete nákladné zařízení (množárnu) a k tomu řadu vysoce kvalifikovaných pracovníků.
Termín, kdy lze úspěšně roubovat, je poměrně úzký (z fyziologických důvodů) a kdyby jste ho chtěl natáhnout, tak vás to bude stát spoustu prostředků na vybudování chladících kapacit (pro rouby) a skleníky (pro rychlení podnoží), což by v intencích potřebného množství sazenic znamenalo investice v řádech miliard.
Dalším problémem je objem vhodného materiálu pro množení, pro úspěšné množení většiny jehličnanů roubováním potřebujete použít terminály, protože berete-li materiál z postranního obrostu, zachová si roubovanec jeho charakter, v podstatě vypěstujete větev, nikoli do výšky rostoucí strom. To v sobě nese nutnost vypěstovat nejprve matečnice (cca 10 let).
Roubovanci by navíc na stanovišti trpěli nedostatkem péče a tudíž by ve velké míře hynuli (nelze se domnívat, že podmínky na stanovišti budou takové, jako u vás doma na skalce, kde jistě není buřeň a zálivka je kdykoli k dispozici).
Navíc by roubovanci vzhledem k pomalejšímu počátečnímu rozvoji patrně neobstáli v konkurenčním prostředí náletových semenáčů.
Dalším a velmi komplikovaným aspektem je problematika afinity, kdy u významného procenta jedinců musíte počítat s vylamováním roubů z podnože a to i po několika dekádách, kdy jedinec zjevně prosperoval bez známek zhoršené afinity
Etc, etc...
Jan Šimůnek
27.12.2020 14:49 Reaguje na Jakub GraňákJe mi jasné, že tak není v lidských silách namnožit souvislé kilometry čtvereční lesa, nicméně materiál na ostrůvky, které přežijí další kalamitu, by se asi takto připravit dal.
Nemám představu, přiznám se, zda by šlo použít řízkování. U některých konifer se používá, ale nevím, jak je na tom smrk.
Takový strom, "co si pamatuje, že je větev a musíme ho to odnaučit" jsem kdysi viděl v křtinském arboretu - šlo o nějaký vzácný druh, který se tímto způsobem snažili zachovat v kultuře.
Jakub Graňák
27.12.2020 18:59 Reaguje na Jan ŠimůnekCo se týče řízkování smrků, i to jde, ovšem znovu platí, že ujímavost je nízká, pracnost a vstupní náklady neúměrně vysoké (řízky je třeba brát ve vhodnou dobu a zapěstovávat pod vodní mlhou), navíc z důvodu tlaku plísní a škůdců je nutné to pěstovat vpodstatě v podmínkách technického izolátu, což je z pohledu potřebných výměr velmi nákladné.
Jako puberťák jsem se přichomýtl k programu záchovného množení genofondu vysokohorských forem smrků z hřebenů Jeseníků, kde se materiál množil formou roubování a řízkování, výsledky nebyly příliš uspokojivé (ujímavost je závislá také od stáří matečné rostliny), úspěšně namnožení jedinci dlouhou dobu stagnovali v růstu a ti, které mohu ještě dnes pozorovat i přes nesporné estetické kvality nedosahují parametrů vyžadovaných pro hospodářský porost.
Jan Šimůnek
28.12.2020 10:16 Reaguje na Jakub GraňákJistěže, když mám u chalupy v předzahrádce dva smrky a na zahradě pět borovic, a u chaty osm smrků, tak se mi to kecá.
Jakub Graňák
30.12.2020 09:20 Reaguje na Jan ŠimůnekSmrky mimo zápoj, jako solitéty se docela drží i u nás, vliv na to má i větší zavětvení u samostatných jedinců, díky němuž bývají poněkud odolnější.
Jaroslav Pobeha
28.12.2020 14:34 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
29.12.2020 09:39 Reaguje na Jaroslav PobehaPetr Eliáš
25.12.2020 19:26 Reaguje na Jan ŠimůnekRaději si poslechnu člověka, který problému rozumí. Ne nějakého diskuzního kecala, který nerozumí ani ekonomii i když z ní má prý,,doktorát,,. ;)
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11412378947-90-ct24/219411058130730
Jan Šimůnek
27.12.2020 09:49 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
29.12.2020 07:57 Reaguje na Jan ŠimůnekJaroslav Studnička
22.12.2020 10:29Jiří Svoboda
22.12.2020 10:39Tuto informaci máte, prosím, odkud a vy jí sám věříte? Mám obavu, že ponechat dřevo shnít v hospodářském lese je pro bilanci CO2 to nejhorší. Nebo i vy jste stoupencem lži, že deštné pralesy jsou plícemi planety? Kam se ale pak poděly ty masivní vrstvy uloženého uhlíku údajně vzniklé v deštném prales za tisíce a miliony let?
Dřevo se má hlavně používat v konstrukcích pasivních dřevostaveb. Tam je zabudováno na 100 let. Kilo dřeva nahradí v konstukcích kilo stavební oceli nebo desítky kil cihel či betonu.
Jakub Graňák
22.12.2020 10:52 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
22.12.2020 14:51 Reaguje na Jakub GraňákMyslím, že toto je krok hodně špatným směrem. Špatná izolační schopnost, vysoká hustota, složitá práce s tím a vysoká cena. Když zateplíte plášť budovy 2 vrstvami https://www.nonstopstavebniny.cz/10988-knauf-vata-unifit-037-tl-240-mm-tepelna-izolace-darek.html, jistě to nebude polovičaté řešení.
I dřevní hmotou je třeba ve stavbách šetřit a maximálně ji využívat pro nosné konstrukce a opláštění.
Vladimir Mertan
22.12.2020 12:46Radim Polášek
22.12.2020 13:06Jiří Svoboda
22.12.2020 15:05 Reaguje na Radim PolášekDocela mne mrazí, když čtu od tohoto autora na závěr "Naslouchejte vědcům, skoro vždy mají pravdu." Vždyť on nemá ujasněny ani ty úplné základy!
Jakub Hruška
22.12.2020 15:18 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
22.12.2020 16:35 Reaguje na Jakub HruškaAle copak se nějaké lesy dříve nebo později "nespotřebují"? Vy si totiž myslíte, že když necháme dřevo v lese, téměř všechen uhlík se tam trvale uloží, já tvrdím, že toto je populistická lež.
Pokud se tedy lesy "spotřebují" je třeba je sofistikovaně využít, aby šel co největší podíl dřevní hmoty do konstrukce pasivních dřevostaveb a tak byla "spotřeba" co nejdéle odložena a navíc se tím uspořily další (možná i mnohonásobně větší) emise CO2. Jen takto nastavený racionální přístup k lesnímu a dalšímu hospodářství má šanci s ochrannou klimatu nějak pomoci.
Miloš Večeřa
23.12.2020 00:21 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
23.12.2020 09:39 Reaguje na Miloš VečeřaMiloš Večeřa
23.12.2020 00:34 Reaguje na Jiří SvobodaMilan G
23.12.2020 16:22 Reaguje na Jakub HruškaTohle mně zajímá, čím jsem vinný, jak to mám cítit?
Pavel Hanzl
22.12.2020 18:50 Reaguje na Radim PolášekIdeální by bylo ze dřeva vydestilovat uhlík (pomocí energie z OZE) a natlačit ho zpět do vytěžených ropných ložisek.
Galipoli Petr
22.12.2020 20:19 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
22.12.2020 20:57 Reaguje na Galipoli PetrPavel Hanzl
22.12.2020 21:31 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
23.12.2020 08:40 Reaguje na Pavel HanzlA kdyby bylo dost energie z OZE :-) , mohl by se z toho uhlíku dělat diamant. Ten je stabilní miliardy let. A, pokud nejde o nějakou kvalitu, dá se udělat poměrně snadno a šlo by to i "ekologicky".
Miloš Večeřa
24.12.2020 07:19 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
22.12.2020 21:29 Reaguje na Galipoli PetrGalipoli Petr
23.12.2020 19:23 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
22.12.2020 20:55 Reaguje na Pavel HanzlMiloš Večeřa
23.12.2020 00:07 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.12.2020 09:14 Reaguje na Miloš VečeřaGalipoli Petr
25.12.2020 17:47 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.12.2020 09:06 Reaguje na Galipoli PetrPak se to mění na celulózu a prostě těla všech živých organismů jsou dělány převéžně z uhlíku. Proto funguje přece koloběh uhlíku, proto taky pálíme fosilní uhlík z dávno mrtvých organismů.
Jan Šimůnek
26.12.2020 09:57 Reaguje na Pavel HanzlMiloš Večeřa
26.12.2020 11:20 Reaguje na Galipoli PetrGalipoli Petr
27.12.2020 10:46 Reaguje na Miloš VečeřaPavel Hanzl
28.12.2020 11:21 Reaguje na Galipoli PetrA proč teda stoupá koncentrace CO2 ve vzduchu, když pálíme uhlí a ropu? To snad není uhlík?
Galipoli Petr
28.12.2020 18:07 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.12.2020 19:23 Reaguje na Galipoli PetrRopa je spálena z možná 98% přímo po frakcích, nebo za chvíli při likvidaci plastů. Možná něco zůstane ve formě asfaltu na silnici.
Galipoli Petr
30.12.2020 15:10 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
29.12.2020 09:41 Reaguje na Pavel HanzlMiloš Večeřa
26.12.2020 10:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.12.2020 19:35 Reaguje na Miloš VečeřaSamozřejmě technická zařízení, která dokáží tu energii přeměnit na elektřinu, zadarmo rozhodně nejsou.
Lesy u nás jsou jen plantáže na stromy, využívané v průmyslu. Což je lepší, než nic.
Systémy odčerpávající CO2 z atmosféry se vyvíjí taky dost intenzívně, přes nějaké uhličitany atd.
Jan Šimůnek
29.12.2020 09:50 Reaguje na Pavel HanzlA i ta "plantáž na stromy" plní naprostou většinu funkcí přírodního lesa, a některé i lépe.
Pavel Hanzl
29.12.2020 21:16 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
30.12.2020 16:02 Reaguje na Pavel HanzlMiloš Večeřa
26.12.2020 12:05 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
26.12.2020 16:28 Reaguje na Pavel HanzlLes je jeden z mála systémů, kde se těžbou a zpracováním stromů může dařit docela velký podíl uhlíku zakonzervovat. Jen nesmíme naslouchat ekofanatikům.
Jakub Graňák
27.12.2020 19:11 Reaguje na Jiří SvobodaTo jen tak na okraj:-)
Jiří Svoboda
29.12.2020 16:49 Reaguje na Jakub GraňákPoždopádně to slovo sekvestrace působí hodně vědecky, tak to musí být pravda.
Jakub Graňák
30.12.2020 09:10 Reaguje na Jiří SvobodaVe zdravé půdě se vyskytují mimo odumřelé organické hmoty desítky miliard jedinců mikroorganismů a kilometry hyf hub na cm krychlový, zdaleka největší objem uhlíku vázaného v organických systémech, jaký na planetě existuje. To zda ten uhlík půda emituje, nebo sekvestruje (ať už vám to zní jakkoli) je závislé na tom jak se o půdu staráme. Něco si o tom přečtěte, nebudete se stačit divit o jak gigantických objemech vázaného, či potenciálně vázatelného uhlíku(v případě, že se lidstvo přestane chovat jako prasata) se tu bavíme.
Jiří Svoboda
30.12.2020 13:35 Reaguje na Jakub GraňákAle zásadní problém je, jaký je mechanismus sekvestrace. Na to jste mi neodpověděl. Čím je tam více živo, tím veseleji se uhlík z půdy odbourává, protože ty organismy dýchají. Nastane tam tedy po čase jakási dynamická rovnováha, kdy je sekvestrace nulová podobně, jako je to v deštných pralesech. Je třeba rozlišovat, kolik uhlíku je v půdě navázáno a jakou rychlostí se tam navazuje. Možná si pan Šimek nebo jeho čtenáři tyto pojmy pletou.
Asi není dobré před pojmem sekvestrace jen padat na zadek, ale pokusit se tomu, za přispění jednoduché fyziky, porozumět.
Zkuste kouknout na https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2010/cislo-7/puda-zivy-system.html
Autor říká, že v půdě je vázáno 300 kg uhlíku na 1m2, což také považuji za pěknou pitomost!
Asi je v tom opravdu třeba udělat pořádek.
Pavel Hanzl
28.12.2020 19:48 Reaguje na Jiří SvobodaČlověk přidává do koloběhu asi 5% fosilního uhlíku ročně, příroda dokáže asi 2% odbourat, ale ty 3% zůstávají v atmosféře. Což dělá za 10 let 30%. A to je klíčový problém celé klimatické změny.
Jiří Svoboda
29.12.2020 16:52 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
30.12.2020 16:03 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
30.12.2020 17:51 Reaguje na Jan ŠimůnekMiloš Večeřa
23.12.2020 00:09 Reaguje na Pavel HanzlJiří Daneš
23.12.2020 21:34 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
24.12.2020 09:01 Reaguje na Jiří DanešPavel Hanzl
25.12.2020 09:21 Reaguje na Jan ŠimůnekA tlačit do země samozřejmě až se přestane těžit ropa pro energetiku.
Jan Šimůnek
25.12.2020 10:47 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.12.2020 17:07 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
26.12.2020 09:59 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.12.2020 11:15 Reaguje na Jan ŠimůnekVyrábět biometan jako nosič syntetiky jen ve druhé generaci (z odpadu), nedotovat energetické plodiny, rozvíjet akumulace. Není to složité a chápou to všichni, jen ropné, uhelné a biopalivové lobbby to u nás úspěšno blokují.
Jan Šimůnek
29.12.2020 09:54 Reaguje na Pavel HanzlAkumulace v potřebné kapacitě a technicky i ekonomicky zvládnutelná není a ještě hodně dlouho nebude. Pokud vůbec někdy.
Produkce biometanu jednoznačně vede k degradaci půdy na polích. Je otázka, zda ji za tuto cenu vůbec provádět.
Galipoli Petr
27.12.2020 15:15 Reaguje na Pavel HanzlTomas Peltan
22.12.2020 15:04Jinak u emisí z toho vytěženého dřeva jednak chybí to, že to dřevo v minulosti bylo z hlediska emisí pozitivní (na rozdíl od zmiňovaných uhelných elektráren) a druhá věc je, že hodně lidí, kteří před pár lety topili uhlím, topí dneska skoro výhradně dřevem = emise ze dřeva, ale ušetřené emise z uhlí.
Jiří Svoboda
22.12.2020 15:18 Reaguje na Tomas PeltanPavel Hanzl
22.12.2020 18:46Lesy, které shoří nebo jsou vykáceny zase uvolňují prostor pro další les, který zase váže uhlík a to funguje stále dokola milióny let.
Z toho oteplování nevzniká.
Problém je fosilní uhlík, který se milióny let ukládal pod zem a koloběhu se neúčastnil, dnes se za historicky okamžik, vyfučí do atmosféry. A tohle s klimatem zamává, naše kalamita nikoliv.
Jiří Svoboda
22.12.2020 21:04 Reaguje na Pavel HanzlZcela zásadní chybou v článku je, že autor tvrdí, že uhlík ze dřeva ponechaného v lese se do atmosféry nevrátí.
Chudáci Gréta a její spolubojovníci, když takové vědce poslouchají.
Katka Pazderů
22.12.2020 19:30Břetislav Machaček
22.12.2020 20:15 Reaguje na Katka Pazderůa pak zetlí i s tím uhlíkem, který z ní unikne do ovzduší. Není
lépe tím dřívím alespoň zatopit a ušetřit jiné zdravé stromy
a nebo plyn, ropu, uhlí a biopaliva? To, co radíte, je prales,
ale ne hospodářský les, který nemůže fungovat bez lidského
zásahu. Možná to je váš ideál, ale většina lidí si takto les
nepředstavuje a není ani vhodný pro některou zvěř, která
potřebuje mít přehled před číhajícími predátory a tak se mu
vyhýbá. Naopak jiné to bude vyhovovat jako černé kukuřice, kde
se ukryje nejen před lovci, ale i predátory, kteří potřebují
k lovu zvěř štvát na otevřeném prostranství(vlci). Prales
je prales a aplikovat bezzásahovost i jinam je jako nechat pole
bez kultivace a sbírat pouze náhodně vyrostlé plodiny. To neuživí
všechny a takový prales taky neuspokojí všechny mimo vás a pár
podobných nadšenců. Než nechat stromy stát a pak je nechat padnout na nově vyrostlé, tak je raději pokácet a nechat ležet před vyrostením těch nových stromů. Ale i to řízeně tak, aby to
nebyla změť padlin, "věšáků", křovin, houštin a naopak zcela
bezlesých míst časem zbaveného dešti půdního pokryvu.
Vladimir Mertan
22.12.2020 21:04 Reaguje na Katka PazderůBřetislav Machaček
23.12.2020 09:22 Reaguje na Vladimir Mertansi to přeje i kantorka z nějaké zemědělské školy. Už vidím
její žáky pracující na odborech živ. prostředí úřadů, jak
budou rozhodovat podle názorů své profesorky. Jsem rád, že
mám většinu života už dávno za sebou a i nyní ještě
nalézám zbytky lesů, kde nedošlo na ta nová "moudra".
Paní se těší na les, který si prohlédne maximálně ze
vzduchu, pokud se jim nebude prodírat s pilou a mačetou.
Zůstanou jim pouze cesty a na nich procesí milovníků
"lesa" . Z asfaltu silnice nepoznají nikdy tu vůni
mechu, hub, lesních plodů a ani to, jak je krásné tam
zažít samotu bez těch procesí "ohleduplných" ekologů
koukajících se na les ze silnice a nebo dronu.