Lukáš Hrábek: Proč Greenpeace dělá akce na valných hromadách velkých firem? Protože mohou zachránit přírodu i klima

Ve většině obchodních společností se ti nejvyšší šéfové stýkají za zavřenými dveřmi, kde o všem rozhodují. Dělají si, co chtějí a pokud mají dostatečně pasivní či ochočenou dozorčí radu, která je automaticky podporuje, nikomu se vlastně nezodpovídají. Tohle platí vždy kromě jednoho dne v roce. Dne, na který je svolaná valná hromada firmy. Kromě akcionářů nespokojených s hospodařením firem využívají v posledních letech prostoru ke kritice chování společností i ekologičtí aktivisté. A jejich aktivity přinášejí ovoce.

Občas dokonce stačí happening před vchodem či emotivní proslov osoby postižené bezohlednou podnikatelskou činností a mnohé firmy se začínají zabývat věcmi, které dříve ignorovaly, začínají diskutovat o svém směřování či měnit své předtím neměnné vnitřní politiky. To platí především o finančním sektoru, kde banky a pojišťovny často netuší, jakých nekalostí se dopouštějí jejich klienti. Pro pojišťovny pak hraje roli i fakt, že jejich klienti, kteří spalují fosilní paliva, a prohlubují tak změny klimatu, jim kvůli účtům za pojistné události spojené s extrémním počasím mohou způsobit značné škody. A to není byznys, který by se ředitelům pojišťoven líbil.

Ještě ten den, kdy organizace Greenpeace protestovala před její valnou hromadou, oznámila belgická banka KBC, že ruší takzvanou českou výjimku a nebude financovat uhelné projekty přes ČSOB, svoji českou dceru. Před valnou hromadou Generali se odehrály již dva protesty, po každém z nich banka zpřísnila své politiky na financování firem z fosilního průmyslu. Letos například oznámila, že nebude pojišťovat rozšíření problematického dolu Turów, který leží na česko-polské hranici a už nyní krade lidem žijícím na české straně vodu ze studní i z krajiny.

Pozdvižení loni vyvolal i protest na valné hromadě ropné společnosti Total. Proti těžbě ropy, která by poškodila unikátní korálový útes u ústí řeky Amazonky, zde totiž protestovaly desítky lidí. Tady se nedá mluvit, že by celou kampaň vyhrála aktivita na valné hromadě, nicméně licence Totalu na těžbu byla později zamítnuta. Po zvolení kontroverzního a k životnímu prostředí vyloženě nepřátelského prezidenta Jaira Bolsonara se ovšem cesty k destrukci přírody v Brazílii bohužel opět otevírají.

Pozornost minulý týden vzbudil i dvoudenní protest na valné hromadě uhelné firmy RWE v Německu, který předcházel demonstracím desítek tisíc lidí v Cáchách a blokádě dolu Garzweiler organizované iniciativou Ende Gelände. Německá pobočka Greenpeace má po sérii protestů a blokád uhelné infrastruktury firmy RWE, největšího znečišťovatele ovzduší v EU, předběžným opatřením soudu zakázáno vstupovat na pozemky firmy pod vysokými, téměř likvidačními pokutami. Valná hromada se ovšem nekonala na pozemcích RWE, proto se zde protest Greenpeace mohl uskutečnit bez hrozby bankrotu místní pobočky.

To byly všechno příklady ze zahraničí. V České republice protestovala organizace Greenpeace loni na konci listopadu před mimořádnou valnou hromadou firmy ČEZ. Ráno svolala tiskovou konferenci, na níž představila studii Poslední nádech: Jak uhelné společnosti otravují vzduch v Evropě. Z ní vychází, že ČEZ je 4. nejhorší znečišťovatel v EU, hned za firmami působícími v Německu a Polsku.

Dobrovolnice a dobrovolníci Greenpeace rozdávali letáky informující o odvrácené straně podnikání firmy ČEZ akcionářům mířícím na jednání. Kromě toho také požadovali uzavření staré uhelné elektrárny Počerady, která je největším tuzemským producentem skleníkových plynů i toxické rtuti. Úspěch ovšem jejich počínání zatím nepřineslo, diskuzi o Počeradech k velké nelibosti ekologických aktivistů i minoritních akcionářů vedení firmy z agendy úplně vyškrtlo.

Předevčírem měla firma ČEZ šanci na reparát a mohla zařadit bod týkající se elektrárny Počerady do diskuze na letošní valné hromadě. Elektrárna Počerady, jejíž nejstarší části jsou staré již 50 let, se má tento rok prodávat kontroverznímu podnikateli Pavlu Tykačovi, který by ji rád provozoval další desítky let. Prodej je součástí tajné smlouvy z roku 2013, jejíž výhodnost pro firmu ČEZ je minimálně sporná. Ekologové se obávají, že v případě prodeje by zůstal největší tuzemský producent skleníkových plynů i toxické rtuti v provozu a Česká republika by pak neměla reálnou možnost splnit své klimatické závazky. Minimálně část lidí ve vedení ČEZ je nakloněna tomu, aby se jelo podle staré smlouvy a uhelná elektrárna se místo postupného uzavírání v příštím roce přepsala na přímého obchodního konkurenta.

Organizace Greenpeace proto připravila na dopoledne happening, při kterém se jedna akcionářka převlékla do kostýmu uhlí a dožadovala se vstupu na valnou hromadu, aby poděkovala za vstřícný přístup firmy k těžbě a spalování fosilních paliv. Dovnitř nakonec nebyla vpuštěna, a tak svůj proslov nemohla přednést.

Tento happening ovšem byl jen předehrou toho, co mělo teprve přijít. Když vedení firmy ČEZ znovu odmítlo zařadit prodej Počerad na agendu, v prostoru před pódiem rozvinula šestice aktivistů a aktivistek Greenpeace pásku s nápisem CLIMATE CHANGE CRIME SCENE. Proti prodeji zastaralé elektrárny do soukromých rukou a proti zbytečnému prodlužování její životnosti protestovali desítky dalších aktivistů a aktivistek i před vstupem do hlavní jednací místnosti valné hromady. Valná hromada byla kvůli protestu na čas přerušena a po maratonu otázek ze strany minoritních akcionářů řešících mimo jiné i kontroverzní uhelné projekty skupiny ČEZ včetně prodeje elektrárny Počerady skončila až včera v ranních hodinách.

Teď je míč na hřišti dozorčí rady. Postaví se za arogantní vedení firmy, které o svých pochybných kšeftících odmítá diskutovat, nebo bude hájit strategické zájmy státu, tedy největšího akcionáře?

---

reklama

---