https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/magdalena-davis-krajina-bez-jedu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Magdalena Davis: Krajina bez jedů

27.4.2020
STUTOX II není jediným a dokonce ani nejhorším jedem, který se v rámci konvenčního hospodaření v krajině aplikuje. Ilustrační snímek.
STUTOX II není jediným a dokonce ani nejhorším jedem, který se v rámci konvenčního hospodaření v krajině aplikuje. Ilustrační snímek.
Světem sice hýbe téma pandemie koronaviru, ale neměli bychom přes ní zapomínat i na další problémy naší společnosti, zejména když se jejich drama odehrává právě teď. Jedním takovým je i povolení povrchového rozhozu jedu STUTOX II, o kterém v souvislosti s přemnožením hraboše polního v tichosti rozhodl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v polovině února tohoto roku. Otevřel tak cestu k nekontrolovatelné otravě naší krajiny, respektive toho, co z ní na velkolánech ještě zbylo…
 

Skupina 12 senátorů pod vedením zeleného senátora Petra Orla proto minulý týden podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení tohoto nařízení. Zelení současně spustili kampaň s peticí adresovanou ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi, ve které ho žádáme, aby nařízení ÚKZÚZ okamžitě pozastavil.

Vedly nás k tomu dva zásadní důvody. Tím prvním je skutečnost, že plošná aplikace jedu STUTOX II je zákonem zakázána. Jeho použití je možné jen cíleně, sypáním do nor. Nařízení ÚKZÚZ z tohoto obecného zákazu povoluje výjimku na základě posouzení konkrétní situace. My se však domníváme, že k tomuto kroku nemá ÚKZÚZ v zákoně oporu a nařízení je proto nezákonné.

Tím druhým je skutečnost, že povrchovou aplikací dojde nejen k otravě predátorů živících se hraboši, jako jsou draví ptáci, drobné šelmy nebo třeba čápi, ale i necílových živočichů, jako jsou zajíci, bažanti nebo srnci. Nebezpečí představuje také šíření větrem a splachem do necílových oblastí včetně povrchových vod, a jejich následnou otravu.

V pozadí tohoto podnětu je zároveň snaha poukázat na to, že přemnožení hraboše není ojedinělý jev, který by neměl širší souvislosti, a nelze ho proto vyřešit prostým navýšením množství jedu. Hraboš polní je součástí ekosystému zemědělské krajiny a jeho přemnožení jasně ukazuje na skutečnost, že celý tento ekosystém je narušen. Hrabošům zároveň svědčí teplé a mírné zimy, přesně takové, jako byla ta uplynulá a jaké se, bohužel, v důsledku klimatické změny stávají standardem. Pokud ovšem otrávíme predátory, kteří hraboše požírají, pouze tím celou situaci zhoršíme. Krajina bez predátorů je rájem pro další přemnožení hrabošů, což povede ke zvyšování tlaku na další chemizaci krajiny. Kdy tato eskalace skončí a jak daleko jsme schopni zajít? Až „… bude poslední řeka otrávená a chycena poslední ryba…“?

STUTOX II není jediným a dokonce ani nejhorším jedem, který se v rámci konvenčního hospodaření v krajině aplikuje. V naší půdě a zejména podzemní vodě se právě teď nachází koktejl chemikálií, které spolu navzájem nepředvídatelně reagují a mají stejně nepředvídatelné účinky na živé organismy. I kdyby se v zemědělství od zítřka začalo hospodařit bez jedů (jakože nezačne), většina z nich bude v půdě a podzemní vodě přítomná ještě roky, některé i desetiletí.

Zemědělské plodiny je proto třeba začít chránit především nechemicky: variabilním zpracováním půdy (včetně hluboké orby), zvýšením diverzity krajiny (pole, mez, louka, sad) a podporou přirozených predátorů (při absenci vzrostlých stromů např. výstavba bidélek pro dravce). Řada drobných zemědělců už to pochopila dávno a vydala se cestou udržitelného zemědělství. Skutečná budoucnost totiž může vyrůst jen v krajině bez jedů.


reklama

 
foto - Davis Magdalena
Magdalena Davis
Autorka je spolupředsedkyní Zelených a starostkou středočeského Mníšku pod Brdy. Než se stala političkou, působila jako bioložka a následně manažerka v soukromé konzultační firmě specializující se na životní prostředí.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2020 13:22
V tichosti jsem to podepsal.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.4.2020 13:38
Taky jsem to podepsal a snad se konečně MZe probere.

ostatně celá situace kolem chemizace zemědělství je natolik vážná, že by měla být vypracována top-studie zabývající se vlivem agrochemikalií na životní prostředí, zdraví lidí a dopady na biosféru.

Valná část těchto látek anebo jejich komponentů patří do kategorie bojových chemických látek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 08:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vypracováním jakékoliv studie se nic nezmění. Těch máme několik vagónů a výsledek je stále tristní. Řešením je v prvním kole odstranit z vedení státu oligarchii průmyslového zemědělství. Potom systematicky tlačit na ekologizaci zemědělství i za cenu snížení produktivity a i tím zvýšení ceny potravin.
Dotace z EU je nutno využívat pro krajinu a ne proti ní.
Jenže to musí zařídit politici, nikoliv tahle banda, která si říká "nepolitici".
Odpovědět
JS

Jiří S

29.4.2020 13:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Samozřejmě chápu, proč chcete činit tyto kroky. Ale mám obavu, že by to zemědělce položilo.
Stačí se podívat na ekologické zemědělce, kteří již poslední tři roky hlásí, že cena vzhledem k tomu, že je jich čím dál více klesá a již to není takové a to ještě jen díky dotaci.
Mám obavu, že by se stal následovný scénář. Snížíme produkci na polovinu, cena vzroste sotva o 1/4 a zbytek se doveze a markety jedou dál.
A vzhledem k tomu, že většina potravin se prodá v marketech a kupují ji obyčejní lidé, kteří zrovna na superdrahých potravinách svými zdroji neplýtvají, tak tu bude zase poptávka jen po těch levných ze zahraničí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2020 10:04 Reaguje na Jiří S
To je do značné míry pravda, ale my se můžeme učit v zahraničí, kde to funguje. Především v Rakousku. To je ale kaše odborníků a ne moje, do toho fakt nevidím. Když ale vidím jejich zemi a ceny v obchodech, určitě to zmáknuté mají.
Odpovědět
JS

Jiří S

27.4.2020 18:28
Jsem moc rád, že pokrytectví stále žije. Možná, že kdyby si paní Magdalena Davis uvědomila, že jen použitím make-upu, rtěnky a podobně, co má na fotografii. Své tělo a přírodu zatížila neméně stejně, jako zemědělství. Dobrá práce.

A teď vážně, zaplať Bůh, že už jsme tu bojovou látku plošně vyaplikovali v našem podniku. No. Co na to říci. Myšáci zmizeli. Nic se neotrávilo. CHKO, myslivecký spolek, ochranná sdružení hlásí pořád stejný počet sov, motáků a jiných dravců (mimochodem, letos je obloha černá, až to hezké není). Jediné co se stalo, že letos oproti loňsku sklidíme úrodu. Nyní klidně už aplikaci zakažte, stejně většina podniků, která chtěla aplikovat plošně už má vyplikováno.
Odpovědět
JS

Jiří S

27.4.2020 18:34 Reaguje na Jiří S
Ještě dodám, že tato situace je samozřejmě výjimečná a zemědělci určitě nechtějí aplikovat jen tak. Stalo se to tím, že tato gradace nastala v absolutně neobvyklém čase, přelom dubna, května a žádný dravec vám myšáka ve zrostlém porostu nenajde, to jen tak, aby to zase někdo netvrdil. Problém byl však v tom, že gradace neustupovala ani po sklizni, kdyby byla ohrožena další úroda. Tzn. ne klasicky jen jedna, ale dvě. Jednu špatnou sklizeň by zemědělci neřešili, na to jsou zvyklí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.4.2020 10:20
Problém je, že za tím podáním k soudu i peticí stojí lidé, kteří nemají absolutně žádnou představu, kolik času a práce by zabralo indivuiduální sypání do nor při stávající rozloze polí. A že prostě nemáme dost lidí v zemědělství, kteří by to fyzicky zvládli.
Nebo na to nahnat zpovykané studenty bezcenných oborů typu "humanitních studií" jako kdysi komunisti na chmelové brigády? Případně srovnatelně bezcenné senátory a právníky?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.4.2020 11:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Tím, jak tu neustále o někom tvrdíte že je bezcenný, akorát ukazujete svou ubohost. ;)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.4.2020 11:22 Reaguje na Petr Eliáš
Šimůnek je zřejmě za toto šíření třídního boje a desinformací placený....

Já už ho tu čtu nějaký ten rok a nechce se mi zdát, že by byl někdo schopen být až takto ubohý a hloupý aniž by z toho něco měl.... zvlášť když jsou některá jeho vyjádření klasifikovatelná jako trestný čin... na druhou stranu má ČR jediného člověka odsouzeného za terorismus z řad SPD (velcí bojovníci proti terorismu), takže v ČR je možné asi všechno :) možná podobný, sebedestruktivní pomatenec....


Odpovědět

Jan Šimůnek

28.4.2020 13:47 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zatím jste mi žádné peníze neposlal :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 08:38 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pan Šimůnek je jen ruský bot, jinak se to vysvětlit nedá.
Leda by byl nějaký instruktor a školitel ruské demagogie, má naprosto přesné kremelské názory a někdy i něco navíc.
Třeba obvinit EU z naší metanolové tragédie, to snad ani v Kremlu nevymudrují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.4.2020 13:46 Reaguje na Petr Eliáš
O "bezcennosti" senátu hovoří i řada politiků.

Nicméně si opravdu dovoluji mít nulovou úctu vůči komukoli, kdo by rád řídil práci jiných a přitom o té práci ví velké kulové. Přesně takto se chovala i řada komunistických papalášů a v roce 1989 jsme si naivně mysleli, že jsme se vlády takovýchto lidí zbavili. Proto také nemám problém se srovnáním ekologie a jiných totalitních ideologií.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 08:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Zato ruský (a dnes i náš) fašismus je zcela v pořádku. Bod A) ruské demgogie.
Ty komunistické papaláše přece máme dnes ve vedení státu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 10:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud je mi známo, tak fašistické prvky (státní korporativismus) vnesla do naší politiky především EU.
Rusko je problematické, nikdy tam neměli demokracii a nejlépe jim bylo za osvícených diktátorů. Z tohoto hlediska je Putin asi nejmenší zlo, byť v evropských zemích s mnohaletou demokratickou tradicí by takto zcela jistě nepůsobil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2020 10:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Zkuste mi nějak přiblížit, jak EU podporuje korporatismus. Pokud vím, tak právě korporáti jsou v EU nejvíce ždímaná sorta.
Případ diselgate byl přece ukázkový.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.4.2020 12:23
Bez rozumně používané agrochemie se dnes neobejde žádné trochu výkonnější zemědělství na světě a paní starostka by si to měla uvědomovat.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2020 16:59 Reaguje na pavel peregrin
Pod výrazem "rozumně používaná agrochemie" si zřejmě každý z nás představuje něco jiného.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.4.2020 07:07 Reaguje na Majka Kletečková
Napíšu vám, co je rozumně používaná agrochemie- je to takové použití, které je v souladu se správnou zemědělskou praxí, vyžadovanou a kontrolovanou orgány SZIF a ÚKZÚZ. Nic víc a nic míň. Pokud někdo vymýšlí vlastní postupy, je to špatně, na druhou stranu, pokud chce někdo dnes alespoň trochu na úrovni hospodařit, bez agrochemie se neobejde a kdo tvrdí opak, vědomě lže anebo věci naprosto nerozumí. Stranou musíme ponechat bio produkci, která zaujímá v produkci naprosto minoritní podíl.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

29.4.2020 14:17 Reaguje na pavel peregrin
Proti agrochemii v "rozumném měřítku" nic nenamítám. Ale mám problém s argumentací pana Mináře z ÚKZÚZ, který obhajuje plošné rozhazování Stutoxu tím, že ještě před několika lety se v Česku takto hraboši trávili běžně. Plošná aplikace jedu je zákonem zakázána. Na etiketách Stutoxu se píše: "Neaplikujte přípravek volně rozhozem ani rozmetadlem!" Tyhle další dávky jedu napáchají víc škody než užitku. Zabíjíme tím i ty živočichy, kteří s neúrodou nemají nic společného. Naopak, umírají pak i přirození predátoři takových škůdců.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.4.2020 14:30 Reaguje na Majka Kletečková
Já vás v tomto chápu a z čistě právního hlediska nemohu nic namítat- etiketa je pro uživatele závazná. Já mám problém s tím, že mnoho věcí- v praxi prověřených- není bráno v potaz. Možná, kdybyste si přečetla příspěvek pana Jiřího S., který se přesně o tomto zmiňuje, viděla byste sama, že to není zdaleka tak horké a já to z vlastní praxe mohu potvrdit také. Vtip je v tom, že rozmetadlem se Stutox naaplikuje mnohem rovnoměrněji, takže opravdu nehrozí masivní otravy jiných živočichů. Ale bohužel na té etiketě se to nepíše, proto si lidé myslí, že aplikace pomocí rozmetadla je něco likvidačního. Navíc lze přesně vymezit pole, kde se to musí udělat, a i z hlediska peněz si to každý dobře rozváží, kolik a kde může do Stutoxu investovat.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2020 16:54
Petici jsem podepsala. Plošná aplikace jedu se mi také nezamlouvá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.4.2020 19:05
https://www.youtube.com/watch?v=hIOnVRnFtto

Pointa je na úplném konci.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

29.4.2020 14:32
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně doporučují místo plošné aplikace hluboké kypření a hlubokou orbu. Orba zlikviduje hraboší systém nor a zásobáren. Predátoři jsou schopni udržet hraboše v přijatelných hustotách pro zemědělskou praxi, ale jen ve vhodně strukturované krajině, a ne třeba na jižní Moravě, kde výměry polí dosahují i stovky hektarů a dravci nemají moc možností se tam trvale zabydlet. Cituji Josefa Suchomela z Agronomické fakulty MENDELU: "Podpora predátorů musí jít ruku v ruce se změnami krajiny, jako jsou menší pole, bohatší struktura plodin a vegetačních prvků v krajině, aby měli predátoři kde po celý rok pobývat." V odkazované petici se píše, že pro nápravu je místo kontroverzní aplikace Stutoxu třeba zvýšit diverzitu krajiny (pole, mez, louka, sad) a podporu přirozených predátorů (při absenci vzrostlých stromů např. výstavba bidélek pro dravce).
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 17:20 Reaguje na Majka Kletečková
Spočítejte si, kolik se při orbě spálí nafty (viz boj proti produkci CO2), a přitom to zdaleka není tak účinné jako aplikace rodenticidu.
Restrukturování krajiny je jistě potřebné, ale bude trvat léta, zatímco škůdce potřebujeme vyhubit v termínu "včera bylo pozdě".
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.4.2020 20:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak já pochybuji, že by tu za hraboše někdo orodoval, takže že se budou hubit zrovna ti je samozřejmě v pořádku. Jde ale o to, aby se spolu s nimi neposlalo do kytek i mnohé další, čeho rozhodně přebytek naše krajina nemá.
Tedy by šlo o to nalézt nějaké vyvážené kompromisní řešení ... kompromis je u nás bohužel sprosté slovo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 09:39 Reaguje na Svatá Prostoto
Já jsem toho názoru, že tu bylo jasně ukázáno, že vliv na jiné živočichy sice jakýsi je, ale silně zaostává za hysterickými a lživými výkřiky ekologů.

Bylo by zajímavé zjistit, kým jsou vlastně tito lidé placeni, protože na sežrání úrody na našich polích hlodavci se asi dá docela vydělat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.5.2020 19:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Na jednu stranu by to bylo fajn ... na stranu druhou když člověk čte o těch otrávených orlech ...

Mně osobně se ta plošná aplikace opravdu nezdá až tak neškodná ... opakuji, proti aplikaci například do děr a tedy cílené likvidaci přemnožených hrabošů nemám absolutně nic. Ale sypat to ve velkém na pole ... já nevím ... Ale je to jen můj laický názor.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2020 10:11 Reaguje na Svatá Prostoto
Ten názor je asi zcela normální a myší epidemie není nic u nás neznámého. Řešilo se to hlubší orbou ahlavě všude žili predátoři, předevšímptáci. Jen sovy dokážou decimovt populace hrabošů velmi účinně.
Proč jezevci místo rozhazování stutoxu nevěší na stromy sovníky a nedávají na pole téčka pro káňata??
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.5.2020 11:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Takto velké gradace nezmůže nic.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.5.2020 11:37 Reaguje na Svatá Prostoto
Orli byli otráveni carbofuranem cíleně v návnadě a tady jde o úplně jinou látku a jiným použitím. Věřte zkušeným, že ta plošná aplikace je v konečném parametru lepší, jak sypat Stutox do děr, je přesnější a množství granulí na 1 ha nemůže v žádném případě způsobit plošnou masovou otravu necílových organismů. Je to praxí prověřeno, bohužel etiketa je zkostnatělá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2020 10:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Jste proti mokřadu, jste pro trávení všeho živého stutoxem, jste pro dýmající dýzly a uhelné exhalace, jste pro to, aby se naše země stala zase jen špinavá a začuzená totalita 100 let za světovým vývojem. Přitom informace získávat a zpracovávat umíte.
Z toho mi logicky vyplývá, že musíte být jen ruský bot, normální Čech přece takhle uvažovt nemůže. Vy jste prostě programovaný nějakým nenávistným systémem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.5.2020 11:44 Reaguje na Majka Kletečková
Není to zdaleka tak jednoduché, jak se páni z Mendelu domnívají.Hlubší kypření se používá i na té Moravě, ale v takto velkých gradacích vám nepomůže nic. A nemyslete si, že dravci žerou jen hraboše, oni malí zajíčci jim přijdou k chuti také a dále, každý živočich je jednou nasycen a nežere jak stroj. Tady stojí proti sobě na poli třeba deset káňat proti tisícovkám hrabošů a již nyní se ukazuje, navzdory předpovědím odborníků, že gradace neskončila, ale posunuje se dále do Čech a hlodavců spíš přibývá.Navíc ve vzrostlých plodinách jsou dravci bez šance.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist