Martin Abel: Malé zamyšlení nad krajinným rázem
1.8.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Není bez zajímavosti, že na kráse té či oné krajiny se podle výzkumu spíše shodnou muži/staří lidé/venkované/lidé s nižším vzděláním, než jejich protějšci. S odkazem právě na takto vnímaný krajinný ráz pak lidé napadají záměry výstavby technické infrastruktury v „jejich“ krajině. Mimochodem, máme tendenci romantizovat typy krajin, ve kterých jsme vyrostli. Představy o krajině se zase mísí s představami o estetice infrastruktury („malebný větrný mlýn“ vs. „hnusné větráky“), které kupodivu vycházejí např. i z toho, jak vnímáme její přínos.
Naopak expertní přístup vychází z předepsaných kritérií a hledá v krajině určité prvky (barvy, linie atd.) a vlastnosti (jednotu, harmonii atd.) V ČR se tato kritéria opírají o zákon a odbornou literaturu. Ta už ale zastarává (např. Vorel et al., 2004) a AOPK nyní vytváří novou metodiku expertního posuzování. Kdy bude připravena a nakolik bude využívána, je s otazníkem.
Oba přístupy každopádně spojuje preference pro navyklou podobu krajiny (status quo bias), v níž se smývá rozdíl mezi krásou a tradicí. I zkušení krajinní architekti/ky nebo ekologové/žky se mohou jen těžko oprostit od subjektivních představ vycházejících z jejich vlastní životní zkušenosti, která - jakkoli unikátní - může být typická pro profesionály/ky v těchto oborech. Nejen v tomto smyslu se hranice mezi oběma přístupy stírají.
Přečtěte si také |
Martin Abel: Jaké problémy způsobují developeři české krajině a jaké problémy způsobuje krajina developerům?
Estetický konzervatismus, který mezi laiky i experty převládá, komplikuje povolování záměrů, které by do krajiny vnesly něco nového, nezvyklého, překvapivého či exogenního. Pro krajinný ráz je specifické to, že je s místem záměru pevně spjatý. Naopak infrastruktura může být vždy umístěna jinde, jakkoli negativně by to ovlivnilo jiné veřejné zájmy, včetně vyčíslení její ceny a užitku.
Systémově to vede k blokování nebo alespoň zdržování výstavby infrastruktury i v relativně méně rázovitých prostředích. Třeba v typické zemědělské krajině (ani překrásné, ani ošklivé) na obrázku.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ministerstvo zemědělství zjednoduší žádosti o dotace, zemědělcům ubude byrokracie
Ministerstvo zemědělství podpoří výzkum pesticidů ve vodách nebo udržitelnou produkci osiv
Zemědělci s podporou ANO a SPD podají ústavní stížnost kvůli nastavení dotací
Další články autora |
Martin Abel: Půda je největší zásobárnou uhlíku na souši
Martin Abel: Podle IPCC se až 0,9 °C ohřívání planety “ukrylo” do oxidu siřičitéhoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
ss
smějící se bestie
1.8.2024 06:53Krajinný ráz musí být vždy ve prospěch společnosti a bez údržby, jím nikdy nebude !
Odpovědět
Karel Zvářal
1.8.2024 07:53Krajina na obrázku je hezká, vyvážená. Ovšem někudy jezdit musíme a bezdrátový přenos elektřiny na svého génia zatím čeká. Jen ta sídla by se nemusela tolik rozlézat.
Odpovědět
ss
JŠ
Jan Škrdla
1.8.2024 11:54 Reaguje na Karel ZvářalElektřina se může vést v podzemním kabelu, dálnici je možné aspoň částečně zamaskovat zelení.
Odpovědět
LB
Lukas B.
1.8.2024 12:31 Reaguje na Jan Škrdladálkové vysoké napětí nejde vzduchem neizolovanými vodiči proto, že by někdo chtěl hyzdit krajinu, ale proto, že je to nejpraktičtější - nejlevnější a nejsnadněji se diagnostikuje a hledá porucha.
obdobně dálnice v tunelu/zamaskovaná zelení; ono se to v odůvodněných případech dělá (třeba hloubené tunely na rakouské pyhrnské dálnici okolo micheldorfu), tunel však kromě výrazně dražší výstavby (v porovnání s povrchovým vedením trasy) vyžaduje spoustu provozních nákladů - osvětlení, větrání, zabezpečení (on takový hasičský zásah v tunelu je úplně jiná liga než na povrchu).
ano, oboje je vhodné, ale v odůvodněných případech. na to, abychom tak postupovali plošně, nejsme dost bohatí. bohužel.
Odpovědět
obdobně dálnice v tunelu/zamaskovaná zelení; ono se to v odůvodněných případech dělá (třeba hloubené tunely na rakouské pyhrnské dálnici okolo micheldorfu), tunel však kromě výrazně dražší výstavby (v porovnání s povrchovým vedením trasy) vyžaduje spoustu provozních nákladů - osvětlení, větrání, zabezpečení (on takový hasičský zásah v tunelu je úplně jiná liga než na povrchu).
ano, oboje je vhodné, ale v odůvodněných případech. na to, abychom tak postupovali plošně, nejsme dost bohatí. bohužel.
SV
Slavomil Vinkler
1.8.2024 18:47 Reaguje na Lukas B.Viděl jste někdy koridor VVN kabelového vedení? To je široký pruh udržovaný bez vegetace.
Odpovědět
JH
Jiří Hušek
1.8.2024 21:21 Reaguje na Slavomil VinklerU vedení nad 400 kV jsou to 3 metry od kabelu na každou stranu, u nadzemního vedení 30 metrů od krajního vodiče a taky udržované bez vyšší vegetace. Takže cca 7,5 m vs. 75 m.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.8.2024 21:32 Reaguje na Jiří HušekMůžete uvést nějaké příklady? - zajímají mě nadzemní. U nich v polích normální hospodaření, v lesích pod vedením 30m pravidelné vysíkání, tj požadované "disturbance" (lepší než požár-) s nejlepší diverzitou motýlů.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
1.8.2024 22:42 Reaguje na Karel ZvářalKonflikt nastává, když takové nadzemní vedení protne lesní biocentrum v zemědělské krajině cca 10 ha. A to třeba z jednoho i druhého směru. Nebo např. pokud vedení vede kolem polní cesty s alejí.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
3.8.2024 00:20 Reaguje na Jan ŠkrdlaJinak zemědělské krajině obecně nastává problém mezi prvky tvořenými stromy a nadzemním vedení.
Nepočítám s tím, že se v nebližší době budou umisťovat dráty z nadzemního vedení pod zem. Pokud bude potřeba nové vedení, bylo by dobré ho dát pod zem.
Odpovědět
Nepočítám s tím, že se v nebližší době budou umisťovat dráty z nadzemního vedení pod zem. Pokud bude potřeba nové vedení, bylo by dobré ho dát pod zem.
JH
Jiří Hušek
1.8.2024 23:11 Reaguje na Karel ZvářalPříklady čeho? Nehodnotím, jenom reaguju na repliku pana Vinklera.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2024 07:26 Reaguje na Jiří HušekManagement údržby pod VVN je pro přírodu/ diverzitu spíše přínosem, pro hmyz určitě. Jiná věc je smrtící účinek výboje, kde hyne množství ptáků. Všechny liniové stavby přinášejí určitá omezení, s tím je třeba se smířit.
Odpovědět
LB
Lukas B.
2.8.2024 09:01 Reaguje na Slavomil Vinklerjá samozřejmě nepopírám, že holé nadzemní vedení je obrovský zásah do krajiny. já pouze vysvětluji, že to není žádný naschvál a úmysl hyzdit krajinu, ale praktické a ekonomické řešení.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
3.8.2024 00:24 Reaguje na Lukas B.Zajímalo by mě, jestli někdo porovnával nadzemní a podzemní vedení z hlediska ztrát a četnosti poruch a nákladů na údržbu.
Odpovědět
LB
Lukas B.
5.8.2024 08:17 Reaguje na Jan Škrdlanejsem instiderem žádné rozvodné společnosti, takže netuším, pochybuji však, že by se chovali systémově ekonomicky nesmyslně. samozřejmě když foukne tak může (při nedostatečné údržbě okolních porostů) spadnout strom do drátů nebo dokonce může lehnout stožár, ale to se diagnostikuje a opravuje jednoduše a rychle.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
5.8.2024 23:54 Reaguje na Lukas B.Vyplatí se to také z důvodu, že vedení je v režimu věcného břemene na pozemcích jiných vlastníků. Pokud by museli síťaři tento koridor vykupovat, vycházelo by to asi jinak.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
5.8.2024 22:00 Reaguje na Jan ŠkrdlaElektřina se nepochybně může vést podzemním kabelem místo nadzemního vedení.
Zrovna tak se může polívka vařit ve zlatém hrnci místo ve smaltovaném.
Odpovědět
Zrovna tak se může polívka vařit ve zlatém hrnci místo ve smaltovaném.
JŠ
Jan Škrdla
5.8.2024 23:50 Reaguje na Karel PloranskýNevím, jak je výše uvedený příměr přiměřený.
Nikdo v této diskuzi nedokázal porovnání ceny na bm nového nadzemního vedené a kabelu, dejme tomu 22 kV.
+ náklady na provoz za dejme tomu 50 let.
Odpovědět
Nikdo v této diskuzi nedokázal porovnání ceny na bm nového nadzemního vedené a kabelu, dejme tomu 22 kV.
+ náklady na provoz za dejme tomu 50 let.
JS
Jiří Svoboda
1.8.2024 15:04 Reaguje na Karel ZvářalA výrobě veškeré bezemisní elektřiny můžeme obětovat třeba 10 km2 na stavbu JE.
Odpovědět
Pe
Petr
1.8.2024 17:08 Reaguje na Karel ZvářalNikoliv. Bezdrátový přenos elektřiny již svého génia má. Toto vyřešil Nikola Tesla již před více než sto lety.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
1.8.2024 14:51Dvě drobné poznámky ... on ten článek jako takový je tak trochu o ničem.
Krajina, resp. její podoba/ráz z estetického hlediska je tady primárně pro ty lidi, a zejména ty z nich, kteří v ní žijí. A z toho musí vycházet i ten expertní přístup, který by uvedené měl respektovat a z vycházet z něj. Jinak je sice možná expertní, ale k prdu, bo k nežití. A pokud se expertům názory/postoje sprostého lidi nelíbí, tak se samozřejmě mohou pokusit je změnit, vysvětlit přínosy jimi navrhovaných řešení a získat pro ně dostatečnou podporu.
U nás je nicméně skutečnost zcela jiná. Navíc protože v dobách budování lepších zítřků se s tím soudruzi zrovna moc nemazali, tak jsou zkušenosti veřejnosti prachmizerné a že bychom byli v od plyšáku svědky nějakého výrazného zlepšení, tak to tedy ani omylem (není náhodou, když mnozí budovatelé kde čeho se slzou v oku vzpomínají právě na socík, kdy se nemuseli nikoho na nic ptát a veřejnost mohla akorát tak držet hubu a krok).
A malebný větrný mlýn vs větrák ... tam nejde ani tak o malebnost, ale přiměřenost, a to jak co se týče velikosti toho větráku, tak jejich počtu. Takže tento příměr kulhá na všechny čtyři nohy.
Odpovědět
Krajina, resp. její podoba/ráz z estetického hlediska je tady primárně pro ty lidi, a zejména ty z nich, kteří v ní žijí. A z toho musí vycházet i ten expertní přístup, který by uvedené měl respektovat a z vycházet z něj. Jinak je sice možná expertní, ale k prdu, bo k nežití. A pokud se expertům názory/postoje sprostého lidi nelíbí, tak se samozřejmě mohou pokusit je změnit, vysvětlit přínosy jimi navrhovaných řešení a získat pro ně dostatečnou podporu.
U nás je nicméně skutečnost zcela jiná. Navíc protože v dobách budování lepších zítřků se s tím soudruzi zrovna moc nemazali, tak jsou zkušenosti veřejnosti prachmizerné a že bychom byli v od plyšáku svědky nějakého výrazného zlepšení, tak to tedy ani omylem (není náhodou, když mnozí budovatelé kde čeho se slzou v oku vzpomínají právě na socík, kdy se nemuseli nikoho na nic ptát a veřejnost mohla akorát tak držet hubu a krok).
A malebný větrný mlýn vs větrák ... tam nejde ani tak o malebnost, ale přiměřenost, a to jak co se týče velikosti toho větráku, tak jejich počtu. Takže tento příměr kulhá na všechny čtyři nohy.
