https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-abel-puda-je-nejvetsi-zasobarnou-uhliku-na-sousi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Abel: Půda je největší zásobárnou uhlíku na souši

11.4.2024
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Půda je největší zásobárnou uhlíku na souši. Česku zatím ale chybí nástroje k tomu, jak její potenciál využít. V Litomyšli jsem o tom diskutoval s největšími kapacitami na půdní ekologii v ČR - profesorem Janem Frouzem, docentem Vítem Penížkem a docentem Vladimírem Smutným. O co jde?
 

V kontextu odsávání uhlíku z atmosféry se hodně mluví o lesích a je to dobře. Mnohem větší potenciál má ale u nás organická půda.

Uhlík v ní je nejen bezpečně uložen, ale podporuje taky půdní organismy, schopnost půdy zadržovat vodu a jiné ekosystémové funkce.

Navíc na rozdíl od lesů půda odjakživa zabírala skoro celou českou kotlinu.

Potenciál můžeme využít dvěma způsoby:

1. Šetrnějším zemědělstvím.

Navzdory ostrůvkům dobré praxe a zvyšujícím se nárokům na zemědělce zůstávají normou praktiky, které půdu zbavují schopnosti uhlík zadržovat. Cestou ekosystémových plateb a podpory rodinných farem potřebujeme rozprostřít pocit zodpovědnosti zemědělce směrem od minulosti a přítomnosti taky do budoucnosti.

V lesích je zase příležitost sázet listnaté stromy nejen ke zvýšení lesní odolnosti, ale taky k ukládání uhlíku hlouběji do lesní půdy díky kořenovým systémům třeba buků nebo dubů.

2. Vytvářením carbon sinks ("propad uhlíku")

Potřebujeme vzít organickým uhlíkem nejméně nasycené plochy (to je nejen zemědělská poušť, ale i povrchové lomy, výsypky, brownfieldy apod.) a proměnit je v největší "odsavače" uhlíku, které v našich podmínkách známe.

Nedávný český výzkum ukázal, že ideální jsou v tomto ohledu plochy s celoroční pastvou kopytníků, jako jsou Milovice. Stepí, mokřadů nebo rašelinišť bývalo ve střední Evropě kdysi mnohem víc a historičtí geografové/fky nám mohou prstem na mapě ukázat, kde by byly pro staronové carbon sinks nejlepší podmínky.

Znovu: je to nejen mitigační, ale taky skvělá adaptační strategie, dar pro biodiverzitu, někdy i zdroj surovin.

Ani 1, ani 2 bychom ale neměli dělat bez dobrých dat. Rozhodně ne bez dat za veřejné peníze.

Právě přesný výpočet sekvestrace uhlíku v různých ekosystémech, ale v Čechách chybí. A proto jsem s výzkumníky probíral možnost iniciovat např. novou výzvu v programu TAČR.

Podobný návrh jsme za Klimatým AMO vznesli též za pomoci Zeleného kruhu během připomínkování Politiky ochrany klimatu. Tak snad se u nás pohneme vpřed.


reklama

 
foto - Abel Martin
Martin Abel
Autor vystudoval právo na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Oxfordu.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

11.4.2024 06:28
Samozřejmě, že je. A proto místo nesmyslného spalování a zkvašování biomasy by se mělo podporovat intenzivní vracení organického (hnůj) i anorganického (dřevěné uhlí) uhlíku do půdy. Více skotu, zavedení výroby hnojivého dřevěného uhlí z odpadu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.4.2024 08:25
Jímání uhlíku přirozeným způsobem by bylo daleko lepší než stávající mánie OZE, ale to by se muselo chtít.
Zcela jednoduše -OZE staví proto, aby bylo méně emisí CO2.
Pokud odčerpám z atmosféry CO2 tak, aby bilance emisí-úbytku byla ideálně 1:1 nemusím si dělat starosti s omezením emisí.
Ale to by se muselo chtít zejména myslet.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.4.2024 15:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Emise CO2 ze spalování fosilních paliv jsou zcela nesouměřitelné s možnostmi naakumulovat uhlík do půdy. Ano, rostliny mohou odsát z atmosféry i mnohonásobně více uhlíku, než jsou emise, ale my nejsme schopni zabránit opětovnému rozkladu té biomasy. Takže tento koloběh uhlíku je téměř uzavřený a může jen marginálně ovlivnit uhlíkovou bilanci atmosféry.

Je třeba myslet ještě o krok dále, než máte ve zvyku.
Odpovědět
pk

pepa knotek

11.4.2024 17:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Také je dobré nezapomenout, že bilančně výměna uhlíku nad oceány je o řád vyšší číslo než nad pevninami.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.4.2024 14:14 Reaguje na pepa knotek
Oceány to je jiná kapitola. Vzhledem k jejich podsycenosti se tam rozpouští zhruba 1/4 našich současných emisá CO2. To je hodně důležité číslo!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.4.2024 08:25
Jímání uhlíku přirozeným způsobem by bylo daleko lepší než stávající mánie OZE, ale to by se muselo chtít.
Zcela jednoduše -OZE staví proto, aby bylo méně emisí CO2.
Pokud odčerpám z atmosféry CO2 tak, aby bilance emisí-úbytku byla ideálně 1:1 nemusím si dělat starosti s omezením emisí.
Ale to by se muselo chtít zejména myslet.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.4.2024 08:40
problém zemědělské půdy je spíš to, že je biologicky anorganická Po péči, jaké se dostává od zemědělců.
Tedy to, co se popisuje jako uhlíková úložna nemůže ani fungovat, protože nesplňuje základní podmínky organické pestrosti.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

11.4.2024 09:38
Zrovna přeměna zemědělské půdy na trvalé travní porosty porostlé křovinami není ten nejlepší nápad. Pro klima tím nic nevyřešíme. Co se zatravní tady, to se rozorá v Číně nebo Brazílii (Brazilci si nadšeně plánují zdvojnásobení polní produkce, protože EU chce od nich dovážet, aby mohla doma zemědělství utlumit. Kolega byl nedávno v Brazílii a nestačil se divit. Kromě nějakých pralesů tam nějaká ochrana krajiny nebo půdy naprosto neexistuje, naopak, nic vás v produkci neomezuje a ani se nepočítá s tím, že by nějaká omezení zavedli kvůli exportu do "zelené" EU. "Organické farmy" v Brazílii v klidu používají glyfosát a v EU už léta zakázané účinné látky na ochranu plodin. Přitom ale mají certifikát organické produkce, takže pro byrokraty v EU jsou ekologičtí.), aby nám sem mohli prodat to, co si tady dobrovolně nevyrobíme. Není mi jasný přínos pro klima, ani pro obyvatelstvo Evropy. Tohle není cesta k ochraně klimatu, ale přímo do pekla.
Odpovědět
JH

JH

11.4.2024 10:48 Reaguje na Marcela Jezberová
Je zajímavé, že se v podobných debatách nejvíce rozebírají největší blbosti a nejméně to podstatné. Vy tu strašíte likvidací zemědělství u nás, ale že zvyšování zásob uhlíku v půdě celkem určitě zvýší úrodnost, to vám nějak uniklo.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

11.4.2024 11:54 Reaguje na JH
A na té úrodnější půdě pak rychleji porostou sklady, .montovny a obytné baraky.
Odpovědět
JH

JH

11.4.2024 11:58 Reaguje na Josef Mozek
Ty rostou díky blbosti našich spoluobčanů, ne kvůli vyšší úrodnosti.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.4.2024 07:20 Reaguje na JH
Takže neznámý chemický provoz v Dolní Lutyni, kvůli kterému se manipuluje se zákony, a který by měl stát spíš v opuštěném dole ČSLA, vyroste kvůli blbosti občanů?A kterých, všech, čili i vaší blbosti? Co byste teda navrhoval, aby ten kus úrodného pole a krajiny nebyl zastavěn a chemička stála v brownfieldech (které by ta tajná firma mohla třeba dostat zadarmo)?
Odpovědět
JH

JH

12.4.2024 17:39 Reaguje na Jarka O.
Tak především na to nějací troubové prodali svoje pozemky. A volení zástupci, úředníci, lobisté a další viníci tohoto stavu jsou nejspíše taky spoluobčané. Navrhoval bych něco podobného zakázat zákonem. Bohužel blbost trestná není.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.4.2024 17:20 Reaguje na JH
Ti "troubové" je v D. Lutyní stát, který
ta pole vlastní. No a prodává to tato
vláda, která popírá 20. let starý slib,
že to pole a 40 ha lesa NEBUDE NIKDY zastavěno. Této vládě už místní nevěří ani když řeknou, že je den a raději se kouknou z okna, zda není noc. Lháři
už lháři zůstanou i kdyby si nad svými
hlavami domalovali svatozář. Je to jako
s daněmi, odchodem do důchodu atd. Jen
plané předvolební sliby a pak lži a lži.
Ano blbost trestná není, a lež by se
trestat měla!
Odpovědět
JH

JH

16.4.2024 19:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to smutný příběh, nicméně i tato vláda jsou naši spoluobčané, takže platí, co jsem napsal o něco výše. A lepší spoluobčany ani vládu nám nikdo nedá.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

11.4.2024 13:20 Reaguje na JH
Tak zrovna masivní dovoz potravin ze zemí, kde nějakou ochranu všeho požadovanou po našich zemědělcích ani neřeší, natož aby ji praktikovali, rozhodně za největší blbost nepovažuju. Zvyšování zásoby uhlíku v půdě, jehož výsledkem bude více trávy a křovin, nám bude na houby. Jediným výsledkem tohoto klimatického nesmyslu bude dovoz potravin ze třetích zemí (nebo možná z UA, na kterou už nebudeme tak přísní, protože potraviny opravdu potřebovat budeme) a na naší, to dobou už "zbytečné" půdě porostou bez omezení sklady. Co s tou půdou, když na ní roste jen tráva a křoví, protože místo výroby potravin "ukládáme" uhlík, tudíž je bezcenná a zbytečná. A přitom stále bude tolik "investorů", kteří budou nutně potřebovat na zboží dovážené do EU, která díky klimatické politice vyrábět nebude, postavit další tisíce hektarů skladů. Tohle je prostě cesta do pekel. Tady vůbec nejde o klima, ale o prachy.
Odpovědět
JH

JH

11.4.2024 13:57 Reaguje na Marcela Jezberová
Ale ani já si nemyslím, že by plošné šíření trávy a křovin mělo být stěžejní metodou zúrodňování. Nicméně existují i jiné metody, jak zvýšit úrodnost a uložit uhlík, to odjakživa patří k sobě. Pokud to nevíte, tak se můžete jen donekonečna hádat, jestli zatravnit nebo nezatravnit a nikdo nic neuloží ani nezúrodní.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

11.4.2024 16:25 Reaguje na JH
Autor článku uvádí jako ideální způsob vázání uhlíku step, mokřad nebo rašeliniště. Proto reaguji na step. Až bude psát o orbě, budu reagovat na orbu, pokud budu považovat za nutné.
Odpovědět
JH

JH

11.4.2024 16:41 Reaguje na Marcela Jezberová
Autor článku by chtěl především ukládat uhlík do půdy, což je i v zájmu zemědělce. Asi ani on nebude chtít zatravnit půl republiky.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

11.4.2024 16:49 Reaguje na JH
V tom případě to zapomněl do svého díla uvést. Ale myslím si, že nezapomněl, protože cílem nebylo hledat realistické řešení.
Odpovědět
JH

JH

11.4.2024 17:18 Reaguje na Marcela Jezberová
Ale má to tam, i když je pravda, že je to dost nešikovně napsáno.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.4.2024 16:09 Reaguje na JH
Dovoluji si vás upozornit, že paní Jezberová jako jedna z mála zde diskutujících o zemědělství ví opravdu dost, a to co napsala, mohu jen podtrhnout. Protože TO je opravdový problém a nikoliv plácání o uhlíku.
Odpovědět
JH

JH

11.4.2024 16:47 Reaguje na pavel peregrin
Pokud chceme na polích něco pěstovat, musíme udržovat úrodnost a to bez uhlíku nejde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.4.2024 20:43 Reaguje na JH
Ale prosím vás. Uhlík je móda, žvanění okolo uhlíku jsou jen tanečky.
Odpovědět
JH

JH

12.4.2024 04:42 Reaguje na pavel peregrin
Vy víte o půdě asi tolik, že vám to zespodu podpírá boty.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.4.2024 12:09 Reaguje na JH
Vím toho málo, pouze 40 let jako provozní agronom.
Odpovědět
JH

JH

12.4.2024 17:45 Reaguje na pavel peregrin
Tak to byste mohl vědět, že půda potřebuje uhlík. A když chce někdo do půdy ukládat uhlík, je to například důvod, proč chovat skot a pěstovat jetel. Ale když z toho uděláte třídní boj proti zatravňování, tak žádný jetel nevypěstujete.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.4.2024 19:41 Reaguje na JH
Pane bože! To snad je jasné každému studentovi střední zemědělky, že půda potřebuje uhlík, děkuju uctivě za poučení, ale znova opakuju, že ten humbuk okolo uhlíku už unavuje!
Odpovědět
JH

JH

12.4.2024 21:35 Reaguje na pavel peregrin
Tak prodávejte koloběžky a od uhlíku budete mít pokoj.
Odpovědět
IP

Ivo Přikryl

11.4.2024 10:24
Povrchové lomy a výsypky zabírají cca 1 % plochy ČR, jinde obdobně. Tomu odpovídá i potenciální přínos pro zadržení CO2. Jsou cenné nízkou koncentrací živin ve srovnání s okolní eutrofizovanou krajinou. Stávají se tak refugiem organismů, které z takové krajiny mizí. Je na ně vázaná velká část biodiverzity. To by se mělo obětovat kvůli zanedbatelnému příspěvku v retenci CO2?
Odpovědět
HH

Honza Honza

11.4.2024 20:59
Potřebujeme lesy, aby nám stabilizovaly klima (bez lesa se krajina přehřívá), aby nám zachycovaly vodu (step zachycuje vodu hůře) a ochlazování a zachycování vody je v dnešní době nejdůležitější věc. Vedle lesů ale musí být i pole, aby byly potraviny, i louky, aby byla diverzifikace, nejlépe je tyto louky vypásat původním odolným skotem, který provede diverzifikaci zadarmo, jak tvrdí p. Vinkler. Budou-li lesy pestré, smíšené, převážně listnaté, budou-li pole více obohacené organ. materiálem, tím úrodnější, tím lépe zachycující vodu, bude tato krajina i více zachycovat uhlík.
Ale pravdu má p. Svoboda, že toto zachycov. uhlíku bude vždy jen okrajové a hladinu C02 nevyřeší, ale vyřeší něco jiného - příroda bude mít možnost stále prosperovat a bude se zachycovat voda, což je dnes nejdůležitější úkol.
I při dosažení uhík. neutrality se příroda bude oteplovat stále, jelikož celosvětově přibývá zástavby a ubývá lesů, takže základní smyslplná činnost je adaptace a ochrana přírody. OZE program je také jistě správný, ale musí být smyslplný, nikoli likvidační, komplexní -tj. spojený i s adaptací přírody, globální atd, takže zvyšování teploty rovněž nevyřeší.
Naše vláda tímto směrem vcelku postupuje, nutno ale razantněji působit a změnit i EU. Základem je svoboda a samostatnost, větší nezávislost na EU, což je základní program euroskeptické ODS, je tedy třeba jej více naplňovat.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

12.4.2024 08:58 Reaguje na Honza Honza
Logicky - step špatně zachycuje vodu, proto je ta plocha stepí a a nebo je tam menší množství atmosférických srážek. Jinak by tam byl les, či pole už od dob feudalismu.
pokud se ale u nás má něco změnit ve prospěch i možnosti ukládání, či koloběhu ublíku v půdě, je potřeba menší revoluce v zemědělství a lesnictví.
S nadsázkou - bylo by potřeba, aby v současné době konzervativně myslící zemědělci odešli do důchodu, a objevili se noví, kteří nejsou myšlenkově svázání s velkovýrobou bez ohledu na prostředí.
Což by ale znamenalo i posun ve společnosti, která přijme fakt, že zemědělská plocha má důležité mimoprodukční funkce - jako je jsme se to už trochu naučili vnímat u lsních porostů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.4.2024 18:06 Reaguje na Pavel Jeřábek
Ano, step hůře akumuluje vodu, ale zadržuje uhlík na dlouhou dobu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist