Martin Abel: Podle IPCC se až 0,9 °C ohřívání planety “ukrylo” do oxidu siřičitého

Blábol. Kysličník siřičitý je především těžší než vzduch. Snad dvojnásobně. Proto se lidskou činností vytvořený kysličník siřičitý nachází zejména v přízemních vrstvách atmosféry. Rozpuštěním ve vodě, vzniká kyselina siřičitá, nikoliv kyselina sírová. Přírodními zdroji kysličníku siřičitého je zejména sopečná činnost. Až po výbuchu sopky a vyvrhnutí kysličníku siřičitého vysoko do stratosféry, vzniknou vhodné přírodní podmínky, ke vzniku aerosolu kyseliny sírové. S tím nemá nic společného spalování uhlí a ostatních fosilních paliv, vyvolané lidskou činností.

Poměr relativní molekulové hmotnosti SO2/ průměrné relativní molekulové hmotnosti vzduchu je 2,21 (64,06/28,96). Proč se SO2 dostává do vyšších vrstev atmosféry je jednak proudění a druhak difuze. Tam reakcí s hydroxylovými radikály a vodní parou vzniká kyselina sírová.

Že by mohlo proudění vzduchu a proces difúze, těžké molekuly oxidu siřičitého vynést až do stratosféry, a to i bez přispění výbuchu sopky, to mě nenapadlo. Možná máte pravdu. Holt, moje školní znalost, již není dostačující a možná jsem autorovi článku křivdil…

Nekřivdil jste. Ochlazování klimatu tímto způsobem nemusíte věřit. Ony to jsou bláboly bez důkazů vč. titulku, sami to přiznávají. Pán je zmatený klimaaktivista, který tu hledá argumenty pro klimažaloby. A má teď problém ... je odsíření dobrý nebo špatný nápad.
SO2 už v dýmu z uhelky katalyticky exotermní reakcí oxiduje na SO3, do stratosféry se takto vůbec nedostane, pak se s vodou sloučí na H2SO4. Geoinženýringem ke asi míněno, že krystalky H2SO4 odrážejí světlo ve stratosféře. Kolik vody je ve stratosféře? .. no nevím. PS: K. siřičitá nevzniká, existuje jen na papíře.

Ve stratosféře je velice málo vody, stratosféra je velice suchá. A studená.

;-)

https://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide

Vědci mnoho věcí neví, ale tady místní diskutující ví vše, takže je to OK.

1***

dneska může být vědec každý, kdo má do zádě díru, takže to nepřekvapí...vědecká práce se často smrskává jen na memorování.
Je dobré vědět, že memorování CO2 ve vědeckých konceptech vyhovuje "zelenému" byznysu. Když se přišlo na to, že jsou potřeba i nějaké lesy či mokřady, už se to " západu" nelíbí...měl by jste si nejdřív zjistit, do jaké " stáje" ti takzvaní vědci patří...

Mno, tak když se podívám na odkazovanou prezentaci, tak zrovna Hansen v otázkách klimatu strčí do kapsy všechny místní anti CO2 žvahlavy. :D

Oteplování planety je přímo úměrné nárůstu průmyslové výroby a globálnímu odlesňování, o tom asi není nutné polemizovat. Souhlasím, že v souladu s výše uvedeným bylo maskováno znečištěným ovzduším a to nejen kysl. siřičitým, ale i tunami popílku vrhanými do ovzduší z komínů domů a továren.

Takže právníci budou žalovat různé státy a jejich soudci budou v několika instancích rozhodovat kolik CO2 a kolik SO2 se smí vypouštět, aby teplota na planetě byla cajk. No to bude bomba.

Právníci si na palmare zobnou.

Pro autora a kdyby to ještě někoho zajímalo...

O vlivu ,,síry,, (a odsíření) na klima se debatuje už docela dlouho.
Úryvek z první zprávy IPCC (snad se to sem nakopíruje správně :D ) :

,,Sulphur emissions are actively being reduced in many
countries Hence even if some compensation in the total
forcing is occurring because of changes in sulphate and
greenhouse gases, it is not clear whether that compensation
will continue in the future Because of the limited
atmospheric residence time of the sulphur compounds, their
possible effects on climate will be reduced as soon as their
emissions are decreased A decrease in sulphur emissions
would, via this theory, cause a decrease in cloud albedo
The change in forcing over a decade could then be positive
(although the total change from pre-industnal times would
remain less than or equal to zero) Hence we are unable to
estimate even the sign of future changes in forcing due to
this sulphate effect

A further important point is that even if the cloud albedo
increases exactly offset the forcing due to increased
concentrations of greenhouse gases, this would not
necessarily imply zero climate change The sulphate effect
would tend to act only regionally, whilst the greenhouse
lorcing is global Hence regional climate change would still
be possible even if the global mean perturbation to the
radiation balance were to be zero.,,

https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/03/ipcc_far_wg_I_full_report.pdf

(novější zprávy se mi nechce procházet...)

Pro autora:

možná jste dobrý právník, to Vám fakt neberu.

Ale oxidu siřičitému (SO2) rozumíte asi jako koza petrželi.

Prosím, držte se svého kopyta a neobtěžujte podobnými trapnými výlevy na úrovni právě propadajícího gymnazisty...

:)

Neptún prišiel o oblaky. Čo sa stalo?
Možno je to úplne od veci, ale tento zaujímavý úkaz dokazuje jednak, čo dokáže spraviť pravdepodobne aktivita slnka. Potom nám dokazuje, ako ešte vedci tápu o príčinách v globálnych zmien podnebia. Keby ste sa pozreli na Neptún cez výkonný teleskop pred desiatimi rokmi, videli by ste v jeho atmosfére niekoľko bielych oblakov.

Dnes takmer do jedného zmizli a v objektíve by ste videli takmer čisto modrú planétu, až na jednu bielu škvrnu pri južnom póle Neptúna.
Tento úkaz vedci videli prvýkrát za posledných takmer tridsať rokov pozorovaní. Nízka oblačná aktivita na planéte bola aj predtým, ale nikdy nie taká výrazná ako teraz. Astronómovia si všimli, že oblaky na Neptúne začali výrazne ubúdať v roku 2019. Rýchlosť miznutia ich prekvapila.

„V podstate sme videli, ako poklesla oblačná aktivita v priebehu niekoľkých mesiacov,“ hovorí astronómka Imke de Paterová z Kalifornskej univerzity v Berkeley a autorka novej štúdie v časopise Icarus.

Oblaky sa na planétu stále nevrátili. A ukázalo sa, že ich miznutie nijako nesúvisí so štyrmi ročnými obdobiami, z ktorých každé trvá štyridsať pozemských rokov.

V dátach z pozorovaní Neptúna od roku 1994 do roku 2023 však vedci objavili zaujímavý vzorec medzi zmenami v oblačnej pokrývke a slnečným cyklom.

Slnečný cyklus označuje pravidelné kolísanie slabej a silnej slnečnej aktivity. Každý cyklus trvá zhruba 11 rokov.
Nakoniec dôjde k otočeniu magnetického poľa a začne sa nový cyklus.
Vedci si všimli, že keď Slnko v čase maxima vyžaruje viac ultrafialového žiarenia, na Neptúne sa približne do dvoch rokov objaví viac oblakov. Potom opäť začína ich počet klesať.
„Naše zistenia podporujú hypotézu, že dostatočne silné slnečné lúče môžu spustiť fotochemickú reakciu, ktorá vytvára oblaky Neptúna,“ hovorí de Paterová.

Čítajte viac: https://tech.sme.sk/c/23206586/neptun-prisiel-o-oblaky-co-sa-stalo.html

Ten první odstavec, to je ubohé i na tebe. ;)