https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-abel-podle-ipcc-se-az-0-9-c-ohrivani-planety-ukrylo-do-oxidu-siriciteho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Abel: Podle IPCC se až 0,9 °C ohřívání planety “ukrylo” do oxidu siřičitého

17.8.2023 | PRAHA
Uhlené elektrárny povinně investovaly do filtrů a jiných metod odsiření spalin, které způsobovaly kyselé deště. To má ale háček.
Uhlené elektrárny povinně investovaly do filtrů a jiných metod odsiření spalin, které způsobovaly kyselé deště. To má ale háček.
Foto | Petr1888 / Wikimedia Commons
Podle IPCC se až 0,9°C ohřívání planety “ukrylo” do oxidu siřičitého (SO2), emitovaného spalováním fosilních paliv. Co to znamená “ukrylo”?
 

Spalováním uhlí vzniká řada škodlivin, mezi nimi SO2. Z něj vzniká v ovzduší kyselina sírová, která v podobě kyselého deště překyselovala půdu, což vedlo mj. k odumírání lesů. Uhelné elektrárny proto povinně investovaly do filtrů a jiných metod odsiření spalin. To má ale háček.

Sloučeniny síry v atmosféře rozptylují sluneční záření a tím ochlazují klima. Ostatně právě proto obhajují někteří geoinženýři rozprášení síry do atmosféry jako rychlé řešení skleníkového efektu.

Kvůli zmiňovaným investicím do odsiření paliv - v teplárnách, ropných rafinériích atd. - však sloučenin síry spíše ubývá, což povede k poklesu rozptýleného záření. Od toho to “ukrytí” vyšší teploty v síře - Země se dosud neoteplovala tak rychle, páč jsme s CO2 emitovali i SO2.

Tzv. šok z ukončení vypouštění aerosolů (aerosol termination shock). Sloučeniny síry v atmosféře rozptylují sluneční záření a tím ochlazují klima, jejich vypouštění ale omezujeme, protože mají škodlivé účinky.
Tzv. šok z ukončení vypouštění aerosolů (aerosol termination shock). Sloučeniny síry v atmosféře rozptylují sluneční záření a tím ochlazují klima, jejich vypouštění ale omezujeme, protože mají škodlivé účinky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Leon Simons / Kolumbijská univerzita v New Yorku

Jinými slovy, fosilní paliva byla historicky jedem i protijedem zároveň. Za každých X jednotek, o které zhoršila skleníkový efekt, ten efekt o Y jednotek mírnila. A důsledky odsiření a phase-outu fosilních paliv nás teprve budou dohánět.

Ve skutečnosti však nevíme, kdy a jak se tzv. “aerosol termination shock” projeví (Více v prezentaci vědců z Kolumbijské univerzity v New Yorku - pozn. redakce). A to je leitmotivem varování klimatické vědy. To, že spoustu věcí nevíme, je o to větším důvodem pro obrovskou opatrnost, protože v sázce je všechno. Ne důvodem pro pasivitu.

To bylo ostatně jedním z hlavních argumentů Klimatické žaloby, se kterým souhlasil po vrcholných soudech v Holandsku nebo Německu i Městský soud v Praze. Bohužel se ukazuje, že zatímco netušených pozitivních trendů je jako šafránu, ty znepokojující přibývají rok co rok.


reklama

 
foto - Abel Martin
Martin Abel
Autor vystudoval právo na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Oxfordu.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TS

Tonda Selektoda

17.8.2023 07:30
Blábol. Kysličník siřičitý je především těžší než vzduch. Snad dvojnásobně. Proto se lidskou činností vytvořený kysličník siřičitý nachází zejména v přízemních vrstvách atmosféry. Rozpuštěním ve vodě, vzniká kyselina siřičitá, nikoliv kyselina sírová. Přírodními zdroji kysličníku siřičitého je zejména sopečná činnost. Až po výbuchu sopky a vyvrhnutí kysličníku siřičitého vysoko do stratosféry, vzniknou vhodné přírodní podmínky, ke vzniku aerosolu kyseliny sírové. S tím nemá nic společného spalování uhlí a ostatních fosilních paliv, vyvolané lidskou činností.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

17.8.2023 08:59 Reaguje na Tonda Selektoda
Poměr relativní molekulové hmotnosti SO2/ průměrné relativní molekulové hmotnosti vzduchu je 2,21 (64,06/28,96). Proč se SO2 dostává do vyšších vrstev atmosféry je jednak proudění a druhak difuze. Tam reakcí s hydroxylovými radikály a vodní parou vzniká kyselina sírová.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

17.8.2023 14:39 Reaguje na Galipoli Petr
Že by mohlo proudění vzduchu a proces difúze, těžké molekuly oxidu siřičitého vynést až do stratosféry, a to i bez přispění výbuchu sopky, to mě nenapadlo. Možná máte pravdu. Holt, moje školní znalost, již není dostačující a možná jsem autorovi článku křivdil…
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.8.2023 17:38 Reaguje na Tonda Selektoda
Nekřivdil jste. Ochlazování klimatu tímto způsobem nemusíte věřit. Ony to jsou bláboly bez důkazů vč. titulku, sami to přiznávají. Pán je zmatený klimaaktivista, který tu hledá argumenty pro klimažaloby. A má teď problém ... je odsíření dobrý nebo špatný nápad.
SO2 už v dýmu z uhelky katalyticky exotermní reakcí oxiduje na SO3, do stratosféry se takto vůbec nedostane, pak se s vodou sloučí na H2SO4. Geoinženýringem ke asi míněno, že krystalky H2SO4 odrážejí světlo ve stratosféře. Kolik vody je ve stratosféře? .. no nevím. PS: K. siřičitá nevzniká, existuje jen na papíře.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.8.2023 10:31 Reaguje na Jarka O.
Ve stratosféře je velice málo vody, stratosféra je velice suchá. A studená.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

17.8.2023 09:14 Reaguje na Tonda Selektoda
;-)

https://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide
Odpovědět

17.8.2023 09:50
Vědci mnoho věcí neví, ale tady místní diskutující ví vše, takže je to OK.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.8.2023 09:55 Reaguje na
1***
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.8.2023 11:09 Reaguje na
dneska může být vědec každý, kdo má do zádě díru, takže to nepřekvapí...vědecká práce se často smrskává jen na memorování.
Je dobré vědět, že memorování CO2 ve vědeckých konceptech vyhovuje "zelenému" byznysu. Když se přišlo na to, že jsou potřeba i nějaké lesy či mokřady, už se to " západu" nelíbí...měl by jste si nejdřív zjistit, do jaké " stáje" ti takzvaní vědci patří...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

17.8.2023 11:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Mno, tak když se podívám na odkazovanou prezentaci, tak zrovna Hansen v otázkách klimatu strčí do kapsy všechny místní anti CO2 žvahlavy. :D
Odpovědět
AI

Animoid II

17.8.2023 11:03
Oteplování planety je přímo úměrné nárůstu průmyslové výroby a globálnímu odlesňování, o tom asi není nutné polemizovat. Souhlasím, že v souladu s výše uvedeným bylo maskováno znečištěným ovzduším a to nejen kysl. siřičitým, ale i tunami popílku vrhanými do ovzduší z komínů domů a továren.
Odpovědět
pk

pepa knotek

17.8.2023 17:01
Takže právníci budou žalovat různé státy a jejich soudci budou v několika instancích rozhodovat kolik CO2 a kolik SO2 se smí vypouštět, aby teplota na planetě byla cajk. No to bude bomba.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.8.2023 10:16 Reaguje na pepa knotek
Právníci si na palmare zobnou.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

17.8.2023 18:30
Pro autora a kdyby to ještě někoho zajímalo...

O vlivu ,,síry,, (a odsíření) na klima se debatuje už docela dlouho.
Úryvek z první zprávy IPCC (snad se to sem nakopíruje správně :D ) :

,,Sulphur emissions are actively being reduced in many
countries Hence even if some compensation in the total
forcing is occurring because of changes in sulphate and
greenhouse gases, it is not clear whether that compensation
will continue in the future Because of the limited
atmospheric residence time of the sulphur compounds, their
possible effects on climate will be reduced as soon as their
emissions are decreased A decrease in sulphur emissions
would, via this theory, cause a decrease in cloud albedo
The change in forcing over a decade could then be positive
(although the total change from pre-industnal times would
remain less than or equal to zero) Hence we are unable to
estimate even the sign of future changes in forcing due to
this sulphate effect

A further important point is that even if the cloud albedo
increases exactly offset the forcing due to increased
concentrations of greenhouse gases, this would not
necessarily imply zero climate change The sulphate effect
would tend to act only regionally, whilst the greenhouse
lorcing is global Hence regional climate change would still
be possible even if the global mean perturbation to the
radiation balance were to be zero.,,

https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/03/ipcc_far_wg_I_full_report.pdf

(novější zprávy se mi nechce procházet...)
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

18.8.2023 18:20
Pro autora:

možná jste dobrý právník, to Vám fakt neberu.

Ale oxidu siřičitému (SO2) rozumíte asi jako koza petrželi.

Prosím, držte se svého kopyta a neobtěžujte podobnými trapnými výlevy na úrovni právě propadajícího gymnazisty...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

18.8.2023 19:00 Reaguje na Jiří Kvítek
:)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

19.8.2023 09:38
Neptún prišiel o oblaky. Čo sa stalo?
Možno je to úplne od veci, ale tento zaujímavý úkaz dokazuje jednak, čo dokáže spraviť pravdepodobne aktivita slnka. Potom nám dokazuje, ako ešte vedci tápu o príčinách v globálnych zmien podnebia. Keby ste sa pozreli na Neptún cez výkonný teleskop pred desiatimi rokmi, videli by ste v jeho atmosfére niekoľko bielych oblakov.

Dnes takmer do jedného zmizli a v objektíve by ste videli takmer čisto modrú planétu, až na jednu bielu škvrnu pri južnom póle Neptúna.
Tento úkaz vedci videli prvýkrát za posledných takmer tridsať rokov pozorovaní. Nízka oblačná aktivita na planéte bola aj predtým, ale nikdy nie taká výrazná ako teraz. Astronómovia si všimli, že oblaky na Neptúne začali výrazne ubúdať v roku 2019. Rýchlosť miznutia ich prekvapila.

„V podstate sme videli, ako poklesla oblačná aktivita v priebehu niekoľkých mesiacov,“ hovorí astronómka Imke de Paterová z Kalifornskej univerzity v Berkeley a autorka novej štúdie v časopise Icarus.

Oblaky sa na planétu stále nevrátili. A ukázalo sa, že ich miznutie nijako nesúvisí so štyrmi ročnými obdobiami, z ktorých každé trvá štyridsať pozemských rokov.

V dátach z pozorovaní Neptúna od roku 1994 do roku 2023 však vedci objavili zaujímavý vzorec medzi zmenami v oblačnej pokrývke a slnečným cyklom.

Slnečný cyklus označuje pravidelné kolísanie slabej a silnej slnečnej aktivity. Každý cyklus trvá zhruba 11 rokov.
Nakoniec dôjde k otočeniu magnetického poľa a začne sa nový cyklus.
Vedci si všimli, že keď Slnko v čase maxima vyžaruje viac ultrafialového žiarenia, na Neptúne sa približne do dvoch rokov objaví viac oblakov. Potom opäť začína ich počet klesať.
„Naše zistenia podporujú hypotézu, že dostatočne silné slnečné lúče môžu spustiť fotochemickú reakciu, ktorá vytvára oblaky Neptúna,“ hovorí de Paterová.

Čítajte viac: https://tech.sme.sk/c/23206586/neptun-prisiel-o-oblaky-co-sa-stalo.html

Odpovědět
PE

Petr Eliáš

20.8.2023 13:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Ten první odstavec, to je ubohé i na tebe. ;)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist