https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-pycha-otevreny-dopis-ministru-zivotniho-prostredi-ve-veci-reseni-kalamitniho-premnozeni-hrabose-polniho
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Pýcha: Otevřený dopis ministru životního prostředí ve věci řešení kalamitního přemnožení hraboše polního

14.8.2019
Hrabošem polním poničený sad.
Hrabošem polním poničený sad.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vážený pane ministře,
obracím se na Vás v návaznosti na nedávno proběhlá jednání ve věci řešení kalamitního přemnožení hraboše polního v kontextu dopadu na sektor zemědělství, přírodu a krajinu a také zdraví občanů z pohledu zvýšeného tlaku hrabošem přenášených nemocí.
 

Musím se přiznat, že postoj ministerstva životního prostředí v této věci, a ochota Vámi řízeného resortu hledat účinný a efektivní kompromis pro řešení nastalé situace pro mne byl, a nadále zůstává hlubokým zklamáním. Slova o zanedbané prevenci ze strany zemědělců, zavádějící mediální prezentace možných dopadů plošné aplikace přípravku na hubení hlodavců v krajině a neschopnost reflektovat odborná fakta (např. ze strany ÚKZÚZ, MZe) neslučující se s Vaším vyhraněným postojem mne vedou k závěru, že osudy lidí, kteří v zemědělství a na venkově ekonomicky působí (a jsou na těchto aktivitách existenčně závislí), Vám jsou zcela lhostejné. Váhám, zda jsou Vaše postoje jen chladným politickým kalkulem získat voličské body od široké veřejnosti, které pod nekorektní mediální masáží propadala panice, nebo se jedná jen o nedostatek informací a odborného vhledu na celý problém.

Chtěl bych věřit, že druhé zmiňované je pravým důvodem Vaší nepochopitelné a neústupné pozice k nalezení rozumného kompromisu. Proto jsem se rozhodl Vás veřejně vyzvat k návštěvě postižených oblastí a nabídnout Vám prostor pro získání potřebných informací a praktického pochopení situace na místě. Zemědělský svaz ČR pro Vás připraví jednodenní program v moravském regionu, ve kterém byste nejen získal osobní zkušenost se stavem věci, ale jsme připraveni Vám poskytnout i nevšední zážitek kladení granulí Stutox II do nor, jak Vámi řízený resort vehementně prosazuje.

Věřím, že s Vaším přispěním bychom mohli stanovit výkonnostní normy této aktivity tak, abychom mohli bezpečně zažehnat kalamitní stav hraboše polního. Po této zkušenosti bych s Vámi rád projednal i možné zapojení pracovníků MŽP a jemu podřízených organizací do „ostrého režimu“ pokládky tohoto prostředku do nor ve všech postižených regionech, naplánoval časový harmonogram těchto prací, distribuci lidských zdrojů resortu ŽP do jednotlivých okresů, časový rámec proškolení „brigádníků“ dle platné legislativy, a závazný deadline pro finalizaci této práce. Jestliže je kladení granulí do nor preferovaným způsobem řešení kalamity ze strany MŽP, jistě naši výzvu neodmítnete a s vyhrnutými rukávy nám ukážete, jak snadné toto řešení v praxi je. Ačkoliv jsem přesvědčen, že úřednictvo Vámi řízeného resortu by tuto činnost jistě hravě zvládlo v rekordně krátkém čase, přesto si dovolím k této aktivitě vyzvat i zástupce nejaktivnějších environmentálních organizací jako je Česká společnost ornitologická nebo Svaz ochránců přírody, aby nám práce odsýpala od ruky.

Těším se na Vaši kladnou odpověď a plodnou spolupráci


reklama

 
foto - Pýcha Martin
Martin Pýcha
Autor je předseda Zemědělského svazu ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

14.8.2019 06:52
Brabec je jeden z nejloajálnějších ministrů.Aby se udržel u koryta,tak dělá jenom to co dostane befelem.Sám nerozhodne vůbec nic.Co kdyby se to nelíbilo šéfkovi.Dávat jed no milionů nor je hovadina,že snad ani větší nemůže být.
Odpovědět
NK

14.8.2019 07:01 Reaguje na Václav Kain
Ano, a rozhazovat ho všude po okolí a ohrožovat jiné živočišné druhy je velice inteligentní nápad! Domluvte se raději s bláznivými myslivci a nezodpovědnými zemědělci, kteří vybíjí přirozené predátory z volné přírody nebo je nešetrným hospodařením z ní vyhání! Dravci, lišky,vlci, rysi apod. z naší přírody mizí díky lidské hlouposti a pocitu nadřazenosti nad všemi druhy.
Odpovědět

14.8.2019 07:18 Reaguje na
No nevím, co tak čtu v posledních letech Ekolist, tak mám pocit, že se predátoři spíše vrací, u některých druhů dokonce nuceně bez ohledu na stav jejich potravinové základny a prostředí do kterého jsou vraceni.
Odpovědět
NK

14.8.2019 10:09 Reaguje na
které predátory myslíte, prosím? vrací se jen to, co tu vždy žilo (dokud je nespacifikovala bestie člověk). A pokud by daný druh neměl dostatečnou potravinovou základnu, nevrátí se. Příroda není hloupá a stavy všech druhů si dokáže regulovat sama. Pokud určitý druh nemá dostatek potravy, začne se rodit méně mláďat. Tím se počty "potravy" mohou zase navýšit a navýší se i počet predátorů. A tak stále dokola a dokola. To je přirozený cyklus přírody. Pokud ale otrávíme potravu, otrávíme pravděpodobně i predátora a tenhle přirozený cyklus narušíme.
Odpovědět
dm

david matoušek

14.8.2019 10:40 Reaguje na
Příroda není hloupá, ale kde my tady máme tu přírodu, kde by ty vaše zákony platily? Vstupuje tu jeden faktor a to člověk se svou činností. Ukázkový příklad absolutně nezvládnutého "návratu" je např.kormorán s vydrou. Vydry je nejvíc tam, kde se hospodaří, člověk ji přiživuje či přímo živí. Není nic, co by ji jinak regulovalo, vzteklinu a prašivinu jsme vymýtili. Takže co, přestaneme vysazovat ryby, přestane s vakcínami proti vzeklině? Váš příspěvek je typický teoretický blábol, ale naštěstí se objevuje spíše u eko-laiků než skutečných ekologů. Ti totiž ví, že tak jednoduché to s těmi "přírodními" zákony v naší kulturní krajině není.
Odpovědět
NK

14.8.2019 11:07 Reaguje na david matoušek
Vy byste patrně byl pro vymýcení všech zvířat, které člověku nějakým způsobem znesnadňují žití.... pokud mám u rybníka vydru a nechci ji tam (což já osobně nechápu, já jsem šťastná za jakékoliv zvíře, které se mi na pozemku objeví), tak stačí pořídit elektrické oplocení.Stejně tak u vlka. O vymýcení vztekliny pochybuji! Co například vlčice, která se před x měsíci dostala do ohrady a po jejím utracení u ní byla vzteklina diagnostikována?! To že se nemoc neobjevuje v "civilizaci" neznamená, že jsme ji vymýtili! Souhlasím, že člověk je faktorem v přírodě, ale ne jediným a nejdůležitějším! Bez člověka planeta v klidu přežije. Já jsem prostě jen pro to, aby člověku a jeho životu, činnosti nebyla dávána větší důležitost než životu jakéhokoliv zvířete. Stačí začít koukat kolem sebe a poslouchat co nám příroda říká a jak reaguje na naše zásahy! A milý pane, nebýt těch "eko-laiků", byla by naše země už dávno jeden velký beton a samý supermarket! Z přírody by nezbylo už vůbec nic! Lidé, kteří se snaží pro Vaše děti a vnoučata zachránit poslední zbytky přírody, jsou totiž z větší části právě laikové a nadšenci, kteří se tomu věnují během svého volného času. Akorát oni, narozdíl od Vás, přemýšlí hlavou a srdcem, a ne peněženkou! Co děláte pro přírodu Vy?!
Odpovědět
dm

david matoušek

14.8.2019 11:18 Reaguje na
Jak můžete vědět, pro co jsem? Jsem jen alergický na tyhle naivní teoretické řeči, když tam venku to vypadá úplně jinak. Vy jste nějaké elektr.oplocení na vydru viděla? Tohle je článek o likvidaci hraboše a jejím vlivu na ostatní živočichy. Co myslíte, el.ohradník kolem vody nebude mít negativní vliv na jiné, např.obojživelníky? Jak oplotíme ty nejvíc devastované vodní toky? Nic není černobílé. Bohužel jste mi dala za pravdu svým emotivním závěrem.
Odpovědět

14.8.2019 12:11 Reaguje na david matoušek
Pro co jste vyvěrá z Vašeho příspěvku. Ano, takový ohradník jsem na vlastní oči viděla v praxi! Je to stejný ohradník jako pro hospodářská zvířata, akorát v menším provedení. Obojživelníků se to nijak nedotkne, ti v pohodě prolezou pod ním. Nechápu na co oplocovat toky. Pokud někomu vadí na jejich pozemku, rybníku,ať si postaví zmíněný el. oplocení. Vodní toky ve smyslu řek, potoků apod. patří, podle mě, fakticky veškeré přírodě a nevidím důvod proč některému druhu bránit v přístupu a tím pádem i v hledání vhodného prostředí pro jejich život.Ohledně hrabošů jsem se už vyjádřila na začátku, patrně špatně čtete. Pokud tu dochází k cílené likvidaci přirozených predátorů (především otravy dravců, kteří by se o přemnožené myšky postarali), nemůžeme se divit, že jich přibývá! K tomu připočtěte nesmyslný styl většiny zemědělců a hospodářů, nelegální střílení vlků a lišek (ti se totiž menšími živočichy také živí!!!) a důvod přemnožení je jasný! Právě, že nic není černobílé a proto říct: "hraboši jsou přemnoženi, musíme rozházet jed, protože jinak to nejde", a nehledat přitom jiné řešení, ba ani příčinu proč tomu tak je, je jen a jen lidská pohodlnost! Na závěru svého příspěvku nevidím nic emotivního, ale budiž.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2019 13:52 Reaguje na
Prosím objasněte mi dvě věci- co si představujete pod pojmem" nesmyslný styl většiny zemědělců" a dále, myslíte si opravdu, že střílet lišku je nelegální?
Odpovědět
NK

14.8.2019 14:30 Reaguje na pavel peregrin
obávám se, že podrobné vysvětlení špatné činnosti zemědělců je na velmi velmi dlouhou debatu. Jen v kostce například způsob co, jak a v jakém množství se pěstuje. Pojem meziplodina jim nic neříká, protože z něčeho takového jim nejdou penízky. Dále třeba hluboká orba se dnes téměř nepraktikuje (myslím opravdu hlubokou orbu, kterou praktikovali naši předci, ne to dnešní šolíchání povrchu), sklizeň a sečení pomocí techniky neprobíhá od středu, čímž umírají další zvířata, rušení remízků, stromů na okrajích polí, dříve také byla běžná dřevěná "téčka" vysázená na pole kvůli dravcům. Ta nelegálnost byla myšlená k vlkům. Lov lišek, bohužel, zákonný je. Podle mého názoru by měl být ale zákonem omezen. Nepřijde mi v pořádku, že jeden a tentýž myslivec může v jednom týdnu na víceméně stejném místě zastřelit 2 lišky. A pak se zlobí, že mají přemnožené hraboše! Opravdu velmi logické!
Odpovědět
Hu

Hunter

14.8.2019 14:37 Reaguje na
Kdyby jen 2 :-).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2019 16:11 Reaguje na
Cením si toho, že jste se pokusila odpovědět, tedy rozvedu některé body a zkuste odpovědět opět:
a) hluboká orba- není pravdou, že by se hluboká orba neprováděla- provádí, ale v omezené míře, dané časově-technickými a hlavně lidskými možnostmi, dále i typem půd. Na těžkých půdách se v současnosti provádí hlavně k jařinám, protože technicky pro setí ozimů je velice těžko takovou půdu připravit. Dále- napište mi, podle jakých kriterií se určuje hluboká orba?
b) meziplodiny- v oblastech srážkově jistých se používají, v oblastech srážkového stínu je zbytečné je sít, maximálně tak jako zdroj obtěžujícího následného zaplevelení
c) sklizeň a sečení roztáčením- ano, má se to tak dělat, ale ubezpečuji vás, že při použití současné výkonné techniky je to málo platné, a navíc zvěř je velice často zalehlá do posledního okamžiku, tudíž nemá šanci utéci. Smysl by to mělo při použití klasické žací lišty, při použití bubnových sekaček moc ne
d) ono s těma liškama to není tak horké, protože jejich množivý potenciál je velký a maximálně můžou dostat prašivinu, vzteklinu díky vakcinaci(bohudík-bohužel) ne, tudíž tlumení pomocí odstřelu je podle mě žádoucí, neboť zdaleka ne jen hraboši jsou jejich potravou a liška v přírodě-snad kromě výra-nemá u nás přirozeného predátora.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.8.2019 16:22 Reaguje na pavel peregrin
Jen doplním, že kromě prašiviny je to ještě psinka.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2019 17:03 Reaguje na Hunter
Jo, na ni jsem zapomněl.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.8.2019 14:12 Reaguje na
To jsou strašně naivní bláboly vypovídající o neexistující praxi, erudici, vzdělání a zkušenostech. Doporučoval bych několikaměsíční (aspoň) pracovní nasazení v zemědělství a souběžný pobyt mimo panelák.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.8.2019 17:45 Reaguje na
Ach jo, to jsou zase perly eko-laika. U vlčice nebyla diagnostikována vzteklina, ale byly u ní zjištěny protilátky. Ty nemohla získat jinak, než vakcinací. To je něco úplně jiného, než skutečně probíhající onemocnění. V době, kdy se rozhodovalo o utracení, nebyl znám definitivní výsledek. Vzteklina je jinak smrtelné onemocnění, které má vždy letální konec.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.8.2019 10:09 Reaguje na
Prostě technicky se to nor dát nedá, na to je jich příliš mnoho. Na mentální zvládnutí tohoto problému stačí počty ze základní školy. Bezděky zde presentujete intelektuální a vzdělanostní úroveň ekologů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.8.2019 10:11
Systémové řešení je zde jen jedno:
Provolit takovou garnituru, která MŽP zruší a smysluplnou část (odhadem pod jedno procento) jeho agendy převede na jiné ministerstvo (MZ se nabízí jako nejlepší alternativa), stopne peníze nevládkám a skrouhne ekologickou legislativu.
Odpovědět
TP

Tomáš Pu

14.8.2019 22:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Vy jste Janek
Odpovědět
TP

Tomáš Pu

14.8.2019 22:36
Super fotka, něco mi tam nesedí á už vím, kde jsou bydylka pro dravce, kde je travní meziřádek, stačí vzít rotavator a použít ho místo roundapu, pak co 20 stromek postavit něco pro dravce, zatravnit meziřadí, predátoři nemají rádi otevřený prostor. A nemyslet si, že to co 20 let ničily bude přes noc opravené. To je přesně myšlení průmyslových zemědělců, hop na kozu a kůzle ven, tedy všechno vyřešit tlakem a hned.
Odpovědět
dm

david matoušek

15.8.2019 18:25 Reaguje na Tomáš Pu
Ty vole, projíždím článek několikrát nahoru a dolu, o které fotce mluvíte, a nacházím pořád jen tu jednu. Kdyby to bylo nějaké strniště, tak to chápu, ale vy chcete "bydylka" mezi těmahle řadami stromků? Že by dravcům byly obyčejné stromky na sezení málo? Kde je ten otevřený prostor v tom sadě? Hlavně že vy jste se závěry hned hotová.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.8.2019 07:21
Paní NK, myslel jsem, že budeme pokračovat v diskuzi o zemědělství?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist