https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-pycha-spolecna-zemedelska-politika-na-rozcesti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Pýcha: Společná zemědělská politika na rozcestí

19.9.2021
Zdroj | Archiv Petra Blažka
Na evropské úrovni se jedná o finální podobě společné zemědělské politiky. V rámci trialogu bylo dosaženo dohody o její podobě a čeká se na finální schválení evropským parlamentem. Přesto se společná zemědělská politika stala hlavním zemědělským tématem letošních voleb. Příkladem mohou být přímé platby, kdy někteří politici jsou pro jejich zastropování, ovšem v měkčí podobě, než se schvaluje na evropské úrovni. Bohužel si neuvědomují, že pravidla Evropské unie nelze změkčit. Buď přijmeme zastropování ve schválené podobě, nebo tento režim nepřijmeme. Jiná možnost není.
 

Společná zemědělská politika bude stále více ovlivňována ambiciózními cíli Zelené dohody, především strategií Farm2Fork a Biodiversity. V nedávné době se na scéně objevila dopadová studie zpracovaná Evropskou komisí (DG JRC), která se snaží nasimulovat dopad obou strategií na složky životního prostředí, tak i na zemědělství. Výsledky jsou velice podobné předchozí studii amerického ministerstva zemědělství. Dojde k propadu zemědělské produkce v Evropě, i přes 10% zvýšení cen některých komodit dojde k poklesu příjmu zemědělců. A výsledek bude spíše diskutabilní.

Například by v souvislosti s poklesem stavů hospodářských zvířat došlo k poklesu emisí o necelých 30 %. Toto snížení ale bude z více než poloviny kompenzováno nárůstem stejných emisí ve třetích zemích. Některé negativní vlivy jsme již mohli vidět v minulosti. Mezi roky 1990 a 2014 se v EU zalesnilo 10 procent zemědělské půdy. Ve stejné době se především v Brazílii a Indonésii vykácelo 9 milionů hektarů pralesů a produkce z těchto ploch nahradila snížení produkce v Evropě.

Rád bych upozornil na častý omyl, kdy je české zemědělství označováno jako intenzivní průmyslový obor. Zemědělská produkce v ČR dosahuje 60 % průměru EU. Ekologicky obhospodařovávaná plocha je dvojnásobná s průměrem EU. Živočišná produkce je na 56 % průměru EU. Opravdu někdo může české zemědělství takto označovat?


reklama

 
foto - Pýcha Martin
Martin Pýcha
Autor je předseda Zemědělského svazu ČR.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

19.9.2021 07:03
intenzivní průmyslový obor to je, stačí si porovnat jak velká pole jsou na západě a jaká v ČR nebo se stačí podívat jen za jižní hranici do Rakouska, jak je zemědělská krajina fragmentovaná, plodinami i majiteli. Mnoho zemědělců je neohebná k zachování a zlepšování krajiny proto půdní a vodní erozi. Ten zemědělský průmysl je hlavně intenzivní v mentalitě zemědělců samotných, kteří uvažují velmi krátkozrace. Intenzita zaměření na narovnání půdních podmínek je důležitá ale většina zemědělců umí z půdy jen brát, ne nadarmo se říká, že 50% zemědělské půdy je biologicky mrtvá
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.9.2021 07:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ve vyspělých zemích to intenzivní obor je a nemůže tomu být jinak, z mnoha důvodů, které tu již byly mnohokrát popsány. Velká pole u nás jsou mýtus, snad s vyjímkou Moravy. Zdají se Vám snad pole v USA malá, nebo Kanadě, často i v Německu, Maďarsku etc. jsou naprosto srovnatelná s našimi.
To, že zemědělci umí z půdy jen brát je další klišé, někdo snad, ale většina ne.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.9.2021 07:40 Reaguje na pavel peregrin
to je možný názor, zemědělství v ČR je vedeno krátkozrace a na výnosy ale zároveň není adaptované na klimatickou změnu, pole se vysouší, bio složky se do půdy nepřidávají, půda se vyčerpává a těžká technika jí ještě zhutňuje. Protierozivní působení v zemědělství spíš nechápou, nebo nechtěj. Mrva a hnůj se na pole nevyváží, asi proč? Diverzita plodin je nízká, příroda z téhle " intenzity" zemědělství je málo druhově rozmanitá v počtech hmyzu a ptactva ve srovnání s dalšími státy. Pesticidy, i když přestávají spíš používat, tak se v té půdě stejně nahromadili, splavují se do vody.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

19.9.2021 17:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zase a pouze opakujete stále stejné nesmysly. V používání pesticidů patříme k nejlepším v Evropě. Počty ptáků a hmyzu ubývá směrem na západ ne na východ. A o vysušování půdy je to také blábol. Když voda naprší tak v půdě je a když nenaprší tak není. Zemědělské plodiny si vezmou pouze co tam je k dispozici ani o litr více. Například stromy spotřebují na m2 vody mnohonásobně více a přesto se nesnažíme vykácet lesy.
Jinak většina normálních zemědělců používá více jak 100 let staré standarty na obdělávání půdy a tím pádem na ošetření proti nadměrnému vysychání.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.9.2021 08:15 Reaguje na Petr Blažek
Mno, jestli nejsme spíš sto let za opicema, viz toť: www.agroportal24h.cz/clanky/nemec-vyvinul-novy-druh-pluhu-resi-hlavni-problem-tech-dnesnich
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.9.2021 07:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Prosím pokud chcete smysluplně diskutovat, budete si muset ujasnit základní pojmy, jako "mrva" a "hnůj". Mezi nimi je dost podstatný rozdíl a nezlobte se na mě, pokud se někdo vyjadřuje takto, tak nemá cenu diskutovat dále.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.9.2021 08:18 Reaguje na pavel peregrin
No no, třeba co se týče té těžké techniky, jistě ne bezdůvodně je u nás zastoupení té nejtěžší techniky na druhém místě hned po USA (že by to bylo dáno velikostí půdních bloků?)
Odpovědět
PB

Petr Blažek

21.9.2021 20:48 Reaguje na Jakub Graňák
Nevím kde jste přišel k takovému hodnocení. Bohužel na vašich příspěvcích je vidět že moc po Evropě necestujete. Stejné stroje jako u nás najdete všude. Velká pole nejsou jen u nás nebo v Americe, ale najdete je např. v Maďarsku, Rumunsku, Německu, ale i ve Franci nebo Itálii. A ve světě mnohonásobně větší Austrálie, Brazílie.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.9.2021 07:27 Reaguje na Petr Blažek
To je prosímpěkně jeden z analytických výstupů SZIF za programovací období 2007-2014. Nepředpokládám, že by se od té doby cokoli změnilo. Po evropě moc nejezdím, to máte pravdu, mě totiž ochrana přírody skutečně leží na srdci, ne na papíře. Jistěže velká pole jsou ve všech zemích, záleží však na jejich celkovém zastoupení, a to pro nás moc lichotivé není však? Nemluvě o tom, že u nás to statistické číslo dost vylepšují desetitisíce drobných žadatelů s pár hektarama po dědovi (které by mimochodem "velcí hráči" nejraději odstřihli od dotací - toto čerpám z opakovaných ústních sdělení těchto "velkých hráčů"), nebo obskurní, jaksi formální dělení velkých bloků plodinami na jakože menší bloky
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.9.2021 07:39 Reaguje na Petr Blažek
Apropos co říkáte na ten pluh?
Odpovědět
PB

Petr Blažek

23.9.2021 19:29 Reaguje na Jakub Graňák
To statistické číslo je vylepšováno ve všech zemích Evropy. Vždy musíte vzít v potaz firmy, které se živí zemědělstvím profesionálně a pak tzv. kovozemědělce. A v takovém Rakousku nebo Itálii většina zemědělců v horách k tomu má další zaměstnání, protože těch pár hektarů by je neuživilo .
A k tomu pluhu. Takových zázraku jsem za těch více než 30 let viděl mnoho, ale bohužel většinou mají jenom specifický lokální účel. Klasický pluh se skládá z radlic. Na radlici máte ne jedné straně ostří a odhrnovačku, které zajišťují odříznutí a překlopení skývy do strany. Při tom ovšem vzniká boční tlak opírající se o plaz, který je na druhé straně radlice. Opět pouhá fyzika akce a reakce. Proto jsou klasické pluhy tak relativně dlouhé. Každá radlice se musí ve své brázdě opírat, aby jel pluh rovně. Správně seřízený pluh by jste mohl táhnout na řetězu a měl by jet rovně.
Ono v technice se až takové zázraky nedějí. Hlavně je důležitá kvalita zpracování. Jinak to i v zemědělství podléhá takovým dobovým módním vlivům. V jednu dobu se orba zatracuje a o pár let později je to zase naopak.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.9.2021 11:16 Reaguje na Petr Blažek
Hmm, orba je věda, vím. Jinak mě docela zaujala ta půda v tom videu, vypadala dost písčitě, když jsem viděl jak se sype, kdoví jak by to fungovalo v těžších půdách.
Přidám ještě historku z praxe: když jsem pracoval v ovocnářské školce, tak nám šéf nedopatřením naboural pluh (čtyřradličný), ačkoli ho ohnul jen trošku, nakonec musel do šrotu, protože mezi třetí a čtvrtou radlicí nechával nezoraný pásek a furt "zatáčel" brázdu
Odpovědět
PB

Petr Blažek

26.9.2021 07:57 Reaguje na Jakub Graňák
Takhle se orá u nás.https://www.youtube.com/watch?v=Ki1c0gUys4o
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.9.2021 09:26
Musíme se ptát, proč je na rozcestí.
Zde místo podpory zemědělství, nastoupila jeho likvidace, za podpory EU - dotace, směrná čísla na téměř kde co/snížení hovězího dobytka, ochrana trhů původních zemí EU, atd..
I v tom Rakousku i jinde na Západě už mají problémy se zemědělstvím/malými políčky - staří odcházejí a mladí se nechtějí dřít jako jejich předci.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.9.2021 09:30 Reaguje na smějící se bestie
Takže jde o jistá kompromisní řešení, pro zemědělství v součinnosti s přírodou.
Možnosti a znalosti, jak od předků, tak ze světa jsou.
Zákazy vedou " do hrobu ".
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.9.2021 12:17
Já bych zkusil relativně pomalu a předvídatelně omezovat v EU zemědělské dotace opravdu velkým podnikům (chcete-li stropovat je). Současně bych se snažil omezovat byrokratickou regulaci zemědělství a navázaných zpracovatelských podniků (kde vzniká přidaná hodnota). Resp. regulace by měla být odstupňovaná podle velikosti. Malý lokální výrobce sýra (stovky kilogramů produktu měsíčně) by měl být regulován méně přísně než mlékárna se stovkami zaměstnanců a zpracováním milionů litrů mléka denně. To by bylo v souladu s mírou/velikostí rizika. Konkrétně mám na mysli hygienické předpisy požadavky na stavební a technické vybavení "provozovny", povinná hlášení atp. Podobné problémy a řešení by mohla být s porážkou zvířat, bouráním masa i dalších zpracoven. Taková opatření by předvídatelně vedla k snížení ohromné fin. zátěže veřejných rozpočtů a současně podporovala vznik nových pracovních míst v lokálním zpracovatelském průmyslu. Snížila by "překážky vstupu do odvětví a vytvářela pestřejší a konkurenčnější prostředí ve zpracovatelském průmyslu. Současně by necpala peníze z daní všech (i chudých) bohatým velkým firmám.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.9.2021 13:31 Reaguje na Dalibor Motl
Ano, regionální výrobci/zpracovatelé zemědělské výroby, by měli mít přednost ( velcí výrobci mohou mít pobočky ), to by byla podpora zemědělství a kupující měli větší výběr. Byrokracie dusí mnohé. A občas nejsou zemědělci dát se trochu dohromady - družstvo zpracovatelů, či jiný typ podniku- jako to bývalo už za monarchie,1.republiky.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist