https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-vrtiska-francie-a-svedsko-rozjely-biometan.udelame-to-i-my
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Vrtiška: Francie a Švédsko rozjely biometan. Uděláme to i my?

6.3.2020
Autobus na bioCNG. To je budoucnost.
Autobus na bioCNG. To je budoucnost.
Europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL nedávno prohlásil, že nevěří v budoucnost elektromobility. V osobní dopravě podle něj nadchází „doba vodíková,“ v nákladní a hromadné osobní automobilové dopravě pak „plynová.“ Zejména v posledním tvrzení s ním souhlasím, dovolil bych si ale jedno významné doplnění.
 

Všeobecně se má za to, že „plyn“ znamená „CNG.“ Je to jedna z mnoha zkratek, které ne úplně přesně vystihují skutečnost. Pokud totiž některému pohonu patří budoucnost, jedná se o biometan (BioCNG), neboli obnovitelný plyn.

Stručně a zjednodušeně řečeno jde o jde o plyn vyráběný z organických zbytků, tedy například z gastro odpadů, odpadů potravinářského průmyslu i třeba z bioodpadu ze zahrad či z domácností. Nezní to příliš vábně, ale nejnovější akreditace potvrzují, že biometan má jako palivo neutrální uhlíkovou stopu, přičemž jeho efektivitu zejména v městské dopravě dokazuje hned několik příkladů. V neposlední řadě je biometan (BioCNG) kompatibilní obnovitelný plyn použitelný ve kterémkoliv CNG dopravním prostředku. Může být distribuován již vybudovanou plynárenskou soustavou na stávající CNG plnící stanice, kterých je v ČR více jak 200.

Švédsko se na počátku minulé dekády rozhodlo velkoryse a prozíravě využívat a podporovat biometan. Z dat švédského statistického úřadu vyplývá, že v roce 2018 už devět z deseti dvoustopých dopravních prostředků využívající pohon na některý z plynů jezdilo právě na biometan. Primárně Švédsko formou „bonus – malus,“ kdy vozidla s nižší uhlíkovou stopou získávají cenové zvýhodnění při nákupu a naopak, podporuje hromadnou dopravu. Biometan se ale dokázal prosadit i v soukromých vozových parcích. Už v roce 2016 automobilka Volvo s úspěchem představila luxusní model V-90 Bi-fuel.

Jen pro zajímavost uveďme, že Švédsko podporuje také využití bioplynu s důrazem na biometan i ve výrobě tepla. Energetické strategie pro roky 2020 až 2024 počítají s tím, že tento způsob využití biometanu bude zvýhodněn úplným vynětím z daňové povinnosti.

Ale zpátky k biometanu v osobní dopravě. Francie zastává podobně prozíravé stanovisko jako Švédsko. Výrazem tohoto strategického uvažování je fakt, že roku 2018 dosáhla produkce biometanu ekvivalentu 714 GWh, což bylo o skoro osmdesát procent více než roku 2017. V roce 2011 byla ve Francii spuštěna první výrobna biometanu, na konci roku 2019 jich bylo v provozu již 123. Pro porovnání v ČR byla první výrobna biometanu spuštěna v Rapotíně v roce 2019.

Takový důraz se nutně odráží i v oblasti dopravy. Jen v Paříži se autobusy poháněné biometanem natolik osvědčily, že si město v říjnu loňského roku objednalo dalších 409 dvanáctimetrových autobusů. Biometanový pohon jim umožňuje dojezd kolem 400 kilometrů. Tato nová řada autobusů má podle autorizovaných údajů „prakticky nulovou“ uhlíkovou stopu a ve srovnání s vozy poháněnými dieselovými motory jsou také o polovinu méně hlučné. Biometanové autobusy se starají primárně o dopravu ve středu Paříže, přičemž „špinavé“ starší vozy jsou z centra postupně vyřazovány.

Myslím, že všechna výše uvedená fakta jsou dostatečně výmluvná na to, aby založila vážnou strategickou diskuzi o tom, jak zařadit pohon biometanem i do české veřejné hromadné dopravy.


reklama

foto - Vrtiška Martin
Martin Vrtiška
Autor je obchodní ředitel Energy financial group.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

6.3.2020 07:34
Vhodnější je organické zbytky kompostovat a vracet humus do půdy. Odvděčí se nám vyšší úrodností i vyšší schopností zadržovat vodu.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

8.3.2020 18:09 Reaguje na Richard Vacek
To je naprosto správný názor. Jenže je rozumný - a to se dnes považuje za chybu...
Takže s ním neuspějete, organická hmota se bude dál ničit a aby jí bylo na výrobu plynu dost, tak dáme na pole co nejvíc kukuřice. Což je plodina, která ze všech nejhůře chrání půdu před vodní erozí, pokud pozemek není vodorovný. A ke všemu půda s nedostatkem organické hmoty je proti erozi tak jako tak méně odolná. Odplavováním povrchové vrstvy ornice ztrácíme to nejcennější, to co dělá půdu úrodnou.
Udělat z hlíny ornici trvá desetiletí.
Udělat z ornice hlínu - to bohužel jde rychle. A daří se nám to skvěle...
Odpovědět
Pa

PavelA

6.3.2020 08:09
To už je snad snažší spalovat odpadní plyna v kogeneračních jednotkách a elektřinou nabíjet elektromobily.
A teplem třeba vytápět skleníky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.3.2020 14:55 Reaguje na PavelA
To myslíte odpadní teplo po výrobě elektřiny? Toho už moc nezbude. Energii (a ani hmotu) nelze vytvořit, nebo zničit, jen přeměňovat z jedné formy na druhou, viz zákon o zachování energie (a hmoty).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 15:16 Reaguje na Jiří Daneš
Kogenerační jednotka vyrábí cca 30 % elektřiny a 70 % tepla.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

6.3.2020 08:22
Vzhledem k tomu, že se bioplyn a biomasa intenzivně využívají k vytápění i výrobě elektřiny. A pan Vrtiška nám toto využití propagoval nedávno (právě projekty na výrobu elektřiny z bioplynu jeho firma provádí). Nedovedu si tak představit, že by u nás bylo tolik biologického odpadu, aby se pokrylo vše, kde by to pan Vrtiška chtěl vidět. Mám obavy, že, pokud by se na tyto výzvy opravdu dalo a takové projekty by se nějak významně zadotovaly, tak to dopadne zase tak, že se bude pěstovat kukuřice či jiné plodiny speciálně pro produkci bioplynu a navíc se bude ještě méně bioodpadu vracet na pole. Můj závěr je, že u nás bioplyn z odpadu ano, ale opravdu jen lokálně v místech dostatečné produkce odpadu, který se nedá vrátit na pole.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.3.2020 08:46 Reaguje na Vladimír Wagner
Přesně tak. Současné bioplynové stanice jsou bohužel v drtivé většině postaveny na využívání energeticky bohaté kukuřice a jen v malé míře se zpracovávají příměsi jako senáže či odpady .Ono je to i logické vzhledem právě k míře využitelné energie z té kukuřice, neřku-li k tomu, že jednotné palivo je daleko výhodnější než směsi z hlediska obsluhy a nekolísání výkonu bioplynky. Ovšem z hlediska půdy je jednak pěstování kukuřice problematické, a co je mnohem horší, je následná likvidace digestátu, která ničí půdní sorpční komplex. Je zajímavé, že obyvatelstvu vadí podstatně více řepková pole a nikoliv kukuřice, která má celkově na půdu mnohem více devastující účinek a nevyváží to ani množství jejích posklizňových zbytků.
Odpovědět
va

vaber

6.3.2020 08:41
hlavně aby to nevedlo k naprosté likvidaci biomasy na planetě a zničení úrodnosti půdy, určitá část organické hmoty se musí do půdy vracet, je jen otázka kolik je to správné množství
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 09:04
Autor jakoby rád zapomněl, kde ten biometan v potřebném množství brát. Sice vybízí k strategické diskuzi, ale sám zjevně nemá jasno v tom úplně základním. Doufejme, že to není obecná vlasnost všech obchodních ředitelů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2020 09:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Biometan je potřeba brát z odpadů, které nelze kompostovat nebo přímo zaorávat.
První by mělo být vrátit zbytky do půdy, ale městské skládky, gastroodpad atd. atd. je možno použít na výrobu bipoplynu.
Ideální by bylo tento plyn obohatit výrazně vodíkem z fve, čímž by vznikl velmi energeticky bohatý pohon čistě z OZE. Já vím, zavláště v babišistánu je to fantazie hodně vzdálená.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 09:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdo to má ale všechno takto třídit a zpracovávat? Malá uhlíková stopa biometanu je iluze. Gastroodpad lze navíc zkrmit.

Nadáváte na Babiše. A kdo tu u nás vybudoval nejvíce bioplynek? Není to pokrytecké na něj nadávat?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2020 10:20 Reaguje na Jiří Svoboda
Není. Vytvářet bioplyn z kukuřice za giga dotací je prostě prasárna, stejně jako biopliva z řepky. A to všechno si pro sebe vylobboval.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

6.3.2020 10:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Vždyť to prosadila EU. Nejprv biopaliva 1. generace. Pak soudruzi objevili, že to není to pravé. A tak objevili biopaliva 2. generace, která nám zatím stále ještě nutí. A až soudruzi zase zjistí, že to byl špatný nápad, přijdou s nějakým dalším. Špatných nápadů, které ještě nezkusili, je totiž nekonečně mnoho.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.3.2020 12:17 Reaguje na Richard Vacek
Soudruhu, Česká republika se ale také podílí na směrnicích EU. ;) A také záleží na tom, jak u nás danou směrnici implementujeme. ;) https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/repka-babis-ano-evropa-eu-volby-biopaliva-smernice_1905280600_jab
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.3.2020 15:21 Reaguje na Petr Eliáš
Nijak se na tom nepodílíme. Tyhle nesmysly generují nikým nevolení a nikomu neodpovědní úředníci, vytvářející jakousi diktátorskou kastu.
Jediná rozumná cesta je odchod z EU nebo její rozbití. Stejně k tomu dříve nebo později dojde, a čím dříve, tím lépe.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

8.3.2020 18:17 Reaguje na Petr Eliáš
Měl byste se probudit.
Můžete mi prosím sdělit, kdy se vás kdokoliv zeptal, jestli chcete to či ono regulovat, a jak? Konzultoval to s voliči ve vašem obvodu poslanec, kterého jste volil do Europarlamentu?
Na to, co z Bruselských byrokratů vypadne, máte stejný vliv jako na pohyb planet. Tj. naprosto nulový.
A stejný vliv jako vy, tj. naprosto nulový, má kterýkoliv z nás.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 10:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Jasně, ale co chcete biometanovat? Šlupky od banánů a kedluben by měly jít do kompostu, gastrozbytky zkrmit...
Odpovědět
ig

6.3.2020 10:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Míchat vodík a metan bych nedoporučoval, buďme rádi, že je máme oddělené. Oba plyny se jinak stlačují, jinak distribuují a smíchat je by znamenalo spojit i nevýhody obou v této oblasti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.3.2020 12:46 Reaguje na
Nejsem chemik, ale vodík je nejčistší palivo a hlavně je možno ho jednoduše vyrábět z OZE pomocí elektrolýzy vody, proto se s ním silně experimentuje a v Německu už jezdí třetí generace vodíkových pohonů do aut. Celá JV Asie jde spíš vodíkovým směrem, než cestou lion baterií.
Odpovědět
ig

7.3.2020 15:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Já nemám nic proti vodíku, jen že metan se skladuje blbě a vodík ještě hůř a proto by bylo dobré tyto plyny skladovat odděleně, abychom neměli jednu směs která se skladuje skoro stejně blbě jako samotný vodík.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.3.2020 14:04 Reaguje na
Metan je nejkradší uhlíková molekula a může na sebe navázat možná 7 molekul H2, takže bychom měli ve výsledné směsi jen třeba 10% uhlíku. Čímž vznikne silně nízkouhlíkové palivo se schopností zkapalnění a ukládání jako metan a ne vodík. Ale to je jen povrchní informace, vím jen, že se na tom dělá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.3.2020 10:07
Využití biometanu v našich podmínkách není ekonomické, Paříž má 2,2 mil. obyvatel,ale celá aglomerace kolem 12 mil. K tomu připočtěte turisty, + dalších 32 mil./rok.

Tady se skutečně výroba bioplynu z odpadů vyplatí a můžeme mluvit o solidní ekonomice v biometanu. Naproti tomu celý okres Šumperk,kde obec Rapotín leží má asi 120 tis. obyvatel a je zřejmé,že se firma musí ohánět, aby bumbrlíčka nakrmila.
Protože jsem BPS Rapotín navštívil , oceňuji techniku provedení i způsob provozování. Podle mého názoru, ale cesta přes biometan není tím pravým ořechovým. Základním problémem téměř všech BPS je co s teplem,zejména v létě.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2020 15:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Z čeho ale v Paříži ten bioplyn opravdu vyrábějí?
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.3.2020 10:15
Ano, budeme devastovat krajinu pěstováním kukuřice na biomasu a zbytky lesů, které dosud přežívají ekology záměrně a cílevědomě vytvořenou kůrovcovou kalamitu, vytěžíme do holosečí na štěpku. Ó, to se budeme (ekologicky) mít!

A teď vážně: Biometan má smysl tam, kde je nadbytek "přirozeně vznikajícího" organického odpadu, který navíc není možno zužitkovat jinak a lépe (např. kompostováním). Navíc musíme počítat s tím, že vzniká velmi agresívní odpad, v němž mohou být např. nakoncentrovány těžké kovy (a proto nebylo možno vstupní surovinu kompostovat nebo jinak rozumněji zužitkovat). A musíme mít zajištěnu bezpečnou a nekonfliktní likvidaci tohoto odpadu. Bioplynka, která toto zajištěno nemá, je v podstatě ekvivalentem permanentní ropné havárie.
Jinak se z toho vyklube jen další totalitní hurá akce, která nadělá víc škody než užitku a již ve střednědobé perspektivě životní prostředí poškodí (včetně sumy produkce CO2 na celý proces v širším kontextu).
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.3.2020 11:05
Plyn na pohon aut je ok. Jenom pro upřesnění, používá se nejen CNG (stlačený zemní plyn), ale i LPG (propan-butan) a bioCNG je další logická cesta. Budoucnost je v jiném než elektrickém pohonu. Ten se může stát jako doplňkový, ale janak je to nejdražší možná volba, s obrovskou uhlíkovou stopou, obdoba jaderných zdrojů elektřiny.
Odpovědět
ig

6.3.2020 11:07 Reaguje na Milan Milan
V čem je ev podobný jaderným zdrojům elektřiny?
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

8.3.2020 18:20 Reaguje na Milan Milan
Máme tomu rozumět tak, že jaderné zdroje elektřiny mají podle vás obrovskou uhlíkovou stopu?
Odpovědět
ČM

Čech M.

6.3.2020 12:29
" Biometanové autobusy se starají primárně o dopravu ve středu Paříže, přičemž „špinavé“ starší vozy jsou z centra postupně vyřazovány. "

Těmi špinavými myslí i ty na klasické CNG? Ty ale nejsou o nic špinavější, než tyto BioCNG, exhalace jsou stejné, rozdíl je jen v získání toho plynu. A rozhodně neplatí vždy, že zemní plyn když nevytěžíme, tak zabráníme oteplování planety, spousta ho totiž přirozeně uniká ze země do atmosféry a s táním permafrostu ještě daleko víc.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.3.2020 14:48
"Biometan má jako palivo neutrální uhlíkovou stopu". Skutečně? Převeďme si, kvůli názornosti, molekulové a atomové váhy na kilogramy a počítejme : 12,011 kg C + 4 x 1,0079 kg H = 16,0426 kg CH4
16,0426 kg CH4 + 4x 15,9994 kg O2 = 1x 44,0098 kg CO2 + 36,0304 H2O.
Cca 44 kg CO2 z cca 16 kg biomethanu je neutrální uhlíková stopa? Chápu, že každá liška chválí svůj ocas a každý obchodní ředitel Energy financial group, svůj budoucí možný kšeft.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.3.2020 14:50
"Biometan má jako palivo neutrální uhlíkovou stopu". Skutečně? Převeďme si, kvůli názornosti, molekulové a atomové váhy na kilogramy a počítejme : 12,011 kg C + 4 x 1,0079 kg H = 16,0426 kg CH4
16,0426 kg CH4 + 4x 15,9994 kg O2 = 1x 44,0098 kg CO2 + 36,0304 kg H2O.
Cca 44 kg CO2 z cca 16 kg biomethanu je neutrální uhlíková stopa? Chápu, že každá liška chválí svůj ocas a každý obchodní ředitel Energy financial group, svůj budoucí možný kšeft.
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.3.2020 15:52 Reaguje na Jiří Daneš
Váš výpočet zřejmě obsahuje chybičku a správně asi má být pouze 2 O2. Ověřil jsem si to na wiki a tam to mají skutečně pouze se dvěma mol. O2. Nebo je něco jinak?

"Methan může reagovat explozivně s kyslíkem
CH4 + 2 O2 → CO2 + 2 H2O."

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Methan
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.3.2020 18:10 Reaguje na Milan Milan
Máte pravdu, je tam jedna voda navíc.
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.3.2020 15:57 Reaguje na Jiří Daneš
"Plodiny při růstu absorbují CO2, který zabudovávají do karbohydrátů, tím dochází k navázání uhlíku a do atmosféry se uvolňuje kyslík. V zařízeních pro biologický rozklad se zbytky plodin rozkládají anaerobním způsobem, při kterém vzniká bioplyn. Ten se pak přečistí na biometan, který se přepraví do plnicích stanic a odtud se následně čerpá do vozidel s motory na zemní plyn.
Během procesu navíc vzniká hmota bohatá na živiny sloužící jako kompostové hnojivo, čímž se živiny vracejí do půdy, zvyšuje se obsah organických látek a z atmosféry se sekvestruje uhlík. Tento cirkulárně-ekonomický přístup snižování emisí CO2 díky vázání uhlíku do půdy vede k snižování obsahu CO2 v ovzduší. Tím je vytvořen uhlíkový cyklus s negativní bilancí, kterou zemský obal potřebuje".
autor: 27. prosince 2018, Milan Frydryšek
Zdroj: www.dnoviny.cz/silnicni-doprava/zemni-plyn-je-dnes-idealnim-resenim-pro-udrzitelnou-dopravu
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.3.2020 18:45 Reaguje na Milan Milan
To jsou teoretické spekulace, co zcela pomíjí vedlejší energetické náklady, jako je obdělávání půdy, ošetřování kultur během pěstování, sklizeň,manipulaci a dopravu k místu potřeby, zpacování biomasy na potřebnou formu pro fermentaci a podobně, nemluvě o tom, že jiní autoři vyvrací konkretními rozbory mýtus o vzniku hmoty bohaté na živiny, jako odpadu z bioplynových stanic. A takénejsou zahrnuty energetické náklady na vybudování takových stanic. Domácí bioodpad postačí možná tu a tam místně, ale s jako významnou alternativou k uhlí, se s tím biomethanem vážně počítat nedá.
Nehledě k smradu, zamořujícím okolí při manipulaci s bioodpadem. Byl jste někdy u bioplynky, když se zavážela?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.3.2020 14:28 Reaguje na Milan Milan
Digestát, nebo i separát, fugát, jsou pouze slabá minerální hnojiva. V žádném případě organická, ta labilní složka je psotřebována při výrobě bioplynu a zůstávají pouze nejstabilnější složky, které jako organické hnojivo v žádném případě nemohou sloužit. Toto je poměrně dlouho známá věc, popsaná z pera prof. ing L. Koláře, DrSc, v roce 2010. Ale je zajímavé, jak tvrdošijně někteří autoři,vy uvádíte p. Frydryška, s tímto nesmyslem pracují.
Odpovědět
ČM

Čech M.

7.3.2020 14:39 Reaguje na pavel peregrin
A půdě tedy škodí, nebo prospívá?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.3.2020 18:31 Reaguje na Čech M.
V množstvích, která se u nás vyvážejí z bioplynových stanic, dle mého názoru půdě škodí. Pokud by se používal v rozumném množství, nic proti tomu, ale takto ne. V Německu a možná i někteří osvícení u nás- a hlavně solventní- přidávají k digestátu či fugátu humáty, aby se nepříznivý vliv na půdu alespoň otupil.
Odpovědět
va

vaber

7.3.2020 09:51 Reaguje na Jiří Daneš
ještě taky hodně zničeného kyslíku, který nikdo nepočítá. zajímavá by byla i energetická bilance a porovnání emisí vozidel které jezdí na bioplyn s těmi co jezdí na benzín
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

6.3.2020 18:37
Bůh nás ochraňuj před takovými Vrtišky! Další magor, co by Česko nejraději viděl oseté svinčíkem na úkor výroby potravin. Jen doufám, že až někdo skočí z mostu, bude Vrtiška první, kdo ho napodobí!
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

6.3.2020 18:53
Jeden odkaz pro všechny. Nevěřte všemu, co tu autoři píší, a zejména, pokud jde o CEO firmy.

Toto je z Brna:
https://www.czba.cz/aktuality/testovani-se-osvedcilo-autobusy-v-brne-pojedou-na-bioplyn-z-odpadni-vody.html

V ČR bylo na konci roku 2018 582 bioplynek, s produkcí 1,3 mld m3 plynu. Jen to musí být pro producenty výhodnější, než využívat bioplyn pro výrobu elektřiny a teplo pro vytápění. Téměř každá bioplynka má totiž ve svém areálu také připojení na plynárenskou soustavu ČR.
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.3.2020 21:20 Reaguje na Katka Pazderů
"Podle statistik Evropské bioplynové asociace bylo na začátku roku 2018 asi 540 bioplynových stanic, které nějakým způsobem upravovaly bioplyn na biometan. Nejvíce jich bylo v Německu (195), Británii (92) a Švédsku (70). V Česku jsou takových zařízení zatím jednotky. Přestavba bioplynové stanice na biometan stojí podle Habarta nižší desítky milionů korun."

Zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/sdruzeni-biometan-muze-do-2030-nahradit-plyn-ve-1-4-domacnosti/1764732
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.3.2020 09:48 Reaguje na Katka Pazderů
Problém je, že už někdy od dob první republiky je v čistírně odpadních vod v Modřicích elektrárna, využívající metan, vznikající při vyhnívání odpadních vod a kalů. Obávám se, že je to mnohem rozumnější využití, než to cpát do autobusů. Ten bioplyn se dá docela dobře použít právě k pokrývání výkyvů, vyvolaných slunečníky a větrníky, reagujícími zcela chaoticky a nepředvídatelně na aktuální počasí. Využívat ho jinak je naprostý nesmysl (byť posvěcený "vědeckým ekologismem").
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

6.3.2020 19:02
A pokud se podíváte na tenhle e-shop do Indie, uvidíte, jak se řeší odpady decentralizovaně.
https://www.indiamart.com/proddetail/cpc-food-waste-based-bio-gas-plant-20516235055.html
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.3.2020 10:01 Reaguje na Katka Pazderů
Zase už dávno v Indii mají vyřešen projekt, že rodina bude kálet do jedné senkruvny a plynem z ní že budou pohánět vaření a ohřev vody. Informace o tom prošly naším tiskem už někdy v 70. letech.
To se ovšem hodí pro zemi, kde je podstatně tepleji než u nás (takže nároky na produkci tepla jsou výrazně nižší).
A navíc jedním z důležitých aspektů celé té akce je, že naprostá většina tamního obyvatelstva nemá přístup k záchodu (dokonce ani tak primitivnímu, jako je tyč u hnojné jámy). Takže je to i určitá motivace pro tamní lidi, aby si pořídili jakýsi primitivní uzavřený (kvůli přenosu infekce hmyzem) záchod a nechodili kálet na ulici.
Dalším obrovským průšvihem je tamní hnojení zeleniny nekompostovanými fekáliemi (protože přenos parazitů a až 1,5 kg červů ve střevech), opět by zavedení těchto záchodů pomohlo i na tomto poli. Ovšem museli by vyřešit suplementaci populace vitamínem B12, protože pro masy venkovského obyvatelstva jsou jeho hlavním zdrojem právě stopy lidské stolice na zelenině.
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

8.3.2020 14:19
Nevím kdo se zase snaží vymyslet vymyšlené.
Máme tady auta na CNG. Nová auta mají emisní normy euro 6.
Jenže to by třeba to CNG se nesmělo zvedat k závratným částkám 30 kč za kg plynu. Kdo to koupí ? Nikdo ! To je ta otázka při vymýšlení dalších paliv, které ve finále budou tak drahá na provoz, že se to auto s tímto pohonem nevyplatí kupovat.
Tady přeci nejde o ekologii, že ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.3.2020 15:02 Reaguje na Vilda Smakal
Jistěže ne. Tady jde o ideologii. Soukromá auta jsou fuj fuj. Je třeba navodit situaci, jaká byla v SSSR ve 30. letech, kde a kdy soukromá auta prakticky neexistovala. Protože to je podle ekologů - ultralevičáků - to správné.
Odpovědět

Lenka Č.

9.3.2020 12:00 Reaguje na Vilda Smakal
Auta na CNG se kupují poměrně dost. Cena nového vozu je jen o málo menší než u tradičního pohonu. Když jsem auto zkoušela, tak jsem se dostala pod 1 Kč/km ve spotřebě, u běžných paliv jsem cca na 2 Kč. Tudíž si myslím, že zrovna tento pohon drahý není, bonusem je mnohem méně emisí. Ale je to samozřejmě na každém, jaký vůz zvolí, jen si musí dobře stanovit své priority. Máme svobodu, tak ať se každý rozhodne jak chce, ale hlavně podle sebe.
Odpovědět

Lenka Č.

9.3.2020 12:03 Reaguje na Lenka Č.
oprava, cena nového vozu na CNG je samozřejmě o něco málo větší než na tradiční pohon :), návratnost je ale docela rychlá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.3.2020 09:43 Reaguje na Lenka Č.
Vyžaduje to tlakovou nádrž, je to problematičtější při jakékoli nehodě než benzín (o naftě ani nemluvě).
Odpovědět

Lenka Č.

11.3.2020 15:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Při nehodách se naopak zjistilo, že CNG vozy jsou bezpečnější. Asi nemá smysl se dohadovat, co je lepší, někdo rád holky, jiný vdolky. V pohonu aut nechť si každý vybere podle svých priorit. Mne to zaujalo, ale chápu, že to nemusí být pro každého.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.3.2020 08:59
Bioplynky už máme u každé vsi. Je třeba podpořit další rozvoj kukuřičných plantáží pro produkci dalšího biometanu. Technologií dodá Anofert. S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist